Redukování odpadu neboli zero waste je čím dál tím větším tématem nejen v médiích, ale i v lidských životech. Často je to popisováno jako nedosažitelná mise, nicméně tak to být vůbec nemusí. Jako pomoc pro ty, kteří se o bezodpadovou domácnost snaží, vydala v lednu 2020 Pavla Wernerová, autorka zero waste blogu Za lepší život, svoji knihu Konec doby odpadové, ve které sdílí svoje zkušenosti ze 4 let svého (téměř) bezodpadového života a zároveň radí čtenářům, jak mohou zvládnout to samé. Nejen že redukování odpadu nemusí být taková věda, ale hlavně nejde o dokonalost, ale o snahu. Každá snaha se počítá. Jak ale na to?
Ačkoliv je odpad celkově problém, plast je ze všech skupin odpadu asi ten nejvíce problematický. Je totiž nejobtížnější se ho zbavit. Kvůli tomu, že se rozpadá na mikroplasty, se nyní nachází i v pitné vodě či v našich potravinách, například v podobě mořských plodů, které do sebe tyto mikročástečky dostávají v mořích a oceánech. Plast je v současné době opravdu všude. Ačkoliv spoustu způsobů, jak redukovat odpad a plast ve svých domácnostech, máte pravděpodobně „zmáklých“, jsou zde oblasti, kde se plast nachází také a možná byste ho tam ani nečekali. Kde například? To vám vysvětlím úryvkem z knížky a zároveň vám dám pár tipů, jak se některých z těchto původců plastu zbavit.
Jednorázové kelímky: ačkoliv si lidé myslí, že jednorázové kelímky jsou jen z povoskovaného papíru, kvůli ochraně proti teplu a nepropustnosti jsou potaženy tenkou vrstvou plastu, polyethylenu. To znemožňuje kelímky recyklovat, protože oddělit tyto dvě vrstvy od sebe je v podstatě nemožné. Kelímky tak často končí ve spalovnách nebo na skládkách. 1
Tip: Pořiďte si některý ze znovupoužitelných kelímků na kávu či na čaj. V současné době je jich na trhu obrovský výběr, například Jococupy z borosilikátového skla či rCUPy vyráběné z jednorázových papírových kelímků. Nejen že díky tomu zredukujete obrovské množství zbytečného odpadu, ale zároveň v některých kavárnách za znovupoužitelný kelímek získáte i slevu.
Čajové sáčky: čajové sáčky jsou pro mě zatím asi největší výzvou, protože jsem byla přesvědčená, že jejich materiál dokážu poznat. Často totiž hlavně sáčky ve tvaru pyramidy mají tužší strukturu a můžete na nich vidět, že je tam něco „trochu jinak“ a že jsou tedy plastové. Nedávno jsem však zjistila, že i běžné čajové sáčky, které vypadají na první pohled jako biologicky rozložitelné, mohou být částečně plastové. Výrobci totiž často do čajových sáčků přidávají polypropylen (tedy druh plastu), který má zabraňovat tomu, aby se rozpadly. 2 Bohužel na sáčcích je obtížné poznat, jestli polypropylen obsahují, nebo ne. V případě, že ano, neměly by se rozhodně dávat do kompostu, protože se z nich mohou uvolňovat mikroplasty.
Tip: Pokud vás zajímá, jestli konkrétní výrobce používá polypropylen ve svých produktech, doporučuji vyhledat na internetu konkrétní značku. Bohužel při svém průzkumu jsem zjistila, že většina čajů polypropylen obsahuje. Proto jsou jistotou čaje sypané, kde vám tyto problémy nehrozí. Pokud přece jen sáčkové čaje chcete, firma Sonnentor nabízí čajové sáčky vyráběné z kukuřičného škrobu či vláken z banánu bez přidaných plastů. Na svých stránkách detailně popisují, z čeho jsou jejich obaly vyrobeny, doporučuji tedy předem pročíst. 3
Žvýkačky: přestože dříve byly žvýkačky čistě přírodní, z ekonomických důvodů brzy jejich výrobci přešli na používání levnějších, syntetických materiálů, jako je ropa, vosk a další substance. 4 V současné době naleznete podobné složení téměř u všech výrobců.
Tip: Když jsem se snažila na českém trhu najít žvýkačky, které nejen že v sobě nemají plast, ale mají i fajn složení, zjistila jsem, že je značně obtížné něco najít, co bych mohla s klidným srdcem doporučit. Často nejen že jsou žvýkačky plné umělých sladidel a chemie, ale i jedna z jejich ingrediencí, která se uvádí jako „gumový základ“, se často vyrábí právě z ropy. Proto bohužel jsem nenašla žádnou značku žvýkaček zde prodávaných, kterou bych mola doporučit. V zahraničí jsou dostupné například Simply Gum, které k nám ale ještě nedocestovaly. Pokud v této oblasti tip na nějakou značku máte, určitě budu moc ráda.
Cigarety: i když se hodně lidí domnívá, že když vyhodí nedopalek na silnici či do přírody, rozloží se tam, „protože je to přece papír“, zásadně se mýlí. Tyto nedopalky totiž nejsou nic jiného než kusy plastu. Nejen že nejsou biologicky rozložitelné, ale zároveň po vyhození do přírody uvolňují spoustu nebezpečných chemikálií, jako je arsen či chrom, které otravují místní živočichy a organismy. 5
Tip: Jako největší radu bych vám zde dala nekouřit. Nicméně tato možnost nemusí být pro všechny. Pokud tedy už máte potřebu kouřit, nenechávejte tyto nedopalky v přírodě. Skvěle vám může sloužit některý z přenosných popelníčků od Bez Vajglu, které nabízejí v různých provedeních.
Třpytky: ať už se jedná o třpytky v kosmetice nebo na rukodělných výrobcích, není to vlastně nic jiného než mikroplasty. Pokud máte například kosmetiku se třpytkami, velmi pravidelně tyto mikroplasty posíláte trubkami dál, kde se s nimi velmi těžce perou čističky.
Tip: Pokud přeci jen třpytky chcete používat, vyhněte se těm konvenčním a vyberte ty, které jsou rostlinného původu a bez plastu. Takové nabízí značka Bioglitter, jejíž třpytky jsou nejen 100 % bez plastu, ale jsou i certifikované jako biologicky rozložitelné. Už žádné další mikroplasty ze třpytek!
Nálepky na potravinách: v České republice jsou nálepky na potravinách (obvykle ovoci či zelenině) čím dál tím méně běžné, nicméně víte, že i tyto nálepky jsou z plastu? Proto si zkuste přednostně vybírat potraviny raději bez nich.
Tip: Nakupujte na farmářských trzích, kde najdete zeleninu a ovoce nejen bez obalu a nálepek, ale hlavně lokální.
Dětské čisticí ubrousky: napadlo vás někdy, že dětské čisticí ubrousky nejsou nic jiného než kus plastu? Lidé předpokládají, že jsou z přírodních materiálů (v názorech převládá převážně papír), ale opak je pravdou. Mnozí tedy tyto ubrousky bez obav používají v přírodě, když si potřebují odskočit, a poté je na místě nechají, ačkoliv jsou biologicky nerozložitelné (a uvolňují se z nich mikroplasty). Stejně tak je problematické splachovat dětské ubrousky klasicky do toalety. Na rozdíl od toaletního papíru se totiž nerozpadnou a namotávají se na česla v čističkách odpadních vod, kde způsobují velké škody.6 Ideálním řešením tedy je se dětským ubrouskům naprosto vyhnout.
Tip: Jako náhrada vám většinou stejně dobře postačí klasický toaletní papír (který je opravdu z papíru), případně různé bavlněné hadříky na utírání, které trochu navlhčíte.
Oblečení: víte, že pravděpodobně většina toho, co máte právě na sobě, je vyrobena ze syntetických materiálů, a tedy z plastu? Při praní takového oblečení se uvolňují plastová vlákna, která do sebe nasávají nebezpečné látky a pak končí v řekách a oceánech. Tyto mikroplasty si poté vodní organismy pletou s potravou a tímto způsobem se dostávají i do potravního řetězce člověka. Údajně například z jedné fleesové bundy uniká při jednom praní až milion vláken7. Bohužel oblečení ze syntetických látek je vyráběno čím dál tím více a najít v současné době kus z čistě přírodních materiálů je skoro nemožné. Oblečení ze syntetických materiálů v současné době zabírá asi 60 % trhu a toto číslo stále roste8.
Tip: Ideálním řešením v případě koupě nových výrobků je zaměřit se na ty z přírodních materiálů a omezit praní syntetického oblečení tak, abyste ho prali jen tehdy, když je opravdu potřeba. Například u sportovního oblečení se často nečistoty dají jen otřít hadříkem. Zároveň se doporučuje syntetické oblečení prát na méně otáček a nižší teplotu a vyhnout se agresivním chemickým pracím práškům, které uvolňování mikrovláken ještě více podporují.9 Pokud ale přeci jen nějaké nové oblečení chcete kupovat, zkuste nějakou z lokálních značek, které používají přírodní materiály. Doporučit vám mohu například české (a v Česku šité) značky Meera či Reparáda.
Rybářské sítě: o velké tichomořské odpadové skvrně jste už asi slyšeli (pokud ne, je to „ostrov“ převážně z plastových odpadků v Tichém oceánu, který má asi čtyřikrát větší rozlohu než Německo). Víte, že asi 46 % z tohoto odpadu jsou právě plastové rybářské sítě? Velká část zbytku se skládá z dalšího rybářského náčiní, například lano. Rybářský průmysl je v tomto ohledu velmi problematický, protože používá převážně plastové náčiní, které končí v mořích a oceánech. Proto i taková věc jako jedení ryb a mořských živočichů může mít vliv na to, kolik plastu skončí v oceánech. 10
Tip: Ačkoliv tohle není oblast, kterou můžete ovlivnit tím, že přímo ve své domácnosti nahradíte nějakou věc, nepřímo zmírnit dopad můžete změnou vašich jídelníčků, a to zredukováním pojídání mořských plodů a ryb. Protože na co jiného se používají rybářské sítě než na lov ryb do našich jídelníčků?
Vyděsila jsem vás? Doufám, že ne. Nicméně plast je bohužel i ve věcech, kde by vás to často nenapadlo. Pokud jste tedy na pochybách, z čeho se daný produkt skládá, vždy si dopředu vyhledejte více informací, abyste pak nebyli nemile překvapeni realitou.
Plast tam, kde byste ho nečekali, je jen jedním z mnoha témat, které v nové knížce Konec doby odpadové najdete. Co dalšího se ještě v knížce dozvíte?
Knížka je takovým průřezem všemi důležitými tématy, které na své ekologičtější cestě budete řešit. Kniha začíná teorií, protože je podle mě důležité vědět, proč má cenu se o redukci odpadu vlastně snažit. Je zde velmi podrobně vysvětleno, proč je odpad a plast celkově problém a jak to s jeho recyklací ve skutečnosti je. Na to navazuje podobně teoretická kapitola o cirkulární ekonomice, což je koncept, který bude čím dál tím důležitější. Nevíte, co to cirkulární ekonomika je? V knížce vám toto téma dopodrobna vysvětlím.
Potom už potkáte ty praktičtější části, ze kterých můžete uvedené radyaplikovat přímo do svých životů. Najdete zde více o tom, jak redukovat odpad v kuchyni či koupelně, dozvíte se, jak neplýtvat jídlem, co s bioodpadem či jak se zbavit chemické drogerie v domácnostech (a čím ji nahradit).
Knížka zároveň obsahuje i mnoho receptů (jak na jídlo, tak kosmetické výrobky) a i konkrétní tipy na firmy a značky dostupné v Česku, které stojí za to znát (ať už v oblasti kosmetiky či oblečení).
Po části zaměřené na bezodpadovou domácnost jako takovou najdete další důležitá témata, například jak pořádat bezodpadové oslavy nebo jak ekologicky a eticky slavit Vánoce či Velikonoce. Dozvíte se i více o tom, jak zvládat bezodpadovou domácnost s dětmi a domácími mazlíčky.
Další části jsou zaměřené spíše obecně na životní styl. Přečtete si více o módě (a její „pomalé“ a „rychlé“ verzi), o minimalismu či etickém cestování. Já sama jsem zastáncem toho, že ekologie nekončí jen u odpadu, který tvoříme, ale pokračuje i k našemu etickému chování. A zrovna to se cestování týká poměrně hodně. Přitom změna k lepšímu není tak moc náročná, jen je potřeba vědět, jak na to.
Ačkoliv si myslím, že jednotlivec má velký vliv, jsou to často i firmy, které určují trendy ve společnosti. A právě ty nemohou v mojí knížce chybět. Vyzpovídala jsem tři z mých oblíbených firem, Sonnentor, NuSpring a Tierra Verde, abych zjistila, jak vůbec mohou fungovat tak udržitelně, jak fungují. Dozvěděla jsem se více o tom, jak vybírají dodavatele, jak balí své balíčky či jak praktikují ekologii sami mezi sebou ve firmě. V části o firmách ale nemohly chybět ani zástupci z řad bezobalových obchodů. S majiteli několik z nich jsem si též popovídala o tom, jak takové bezobalové obchody fungují a tipy od nich též ve knížce naleznete.
Předposlední část je zaměřená na sdílenou ekonomiku a sdílení svého životního stylu s ostatními. Najdete zde tipy, jak zvládnout ekologii v práci či ve škole a také jak funguje sdílená ekonomika, která mnohým z vás může usnadnit život.
Poslední část knížky má za cíl vás trochu namotivovat k tomu, že u bezodpadovosti snaha ideálně nekončí. Je zde nastíněno, co ještě více můžete dělat pro planetu (jako třeba lokální úklidy) a taky kterým organizacím můžete finančně přispívat, protože dělají něco smysluplného. A kdy jindy začít se změnou, když ne teď?
V čem je knížka jiná od ostatních „bezobalových“ knížek?
Většina knížek o domácnosti bez odpadu, které na českém trhu najdete, se zaměřuje čistě jen na to, jak redukovat odpad. Toto téma sice v knížce hraje velkou roli, nicméně knížka jde mnohem dál. Najdete zde i téma jako pomalá a rychlá móda (aneb jak nepřijít o svůj styl a přitom se oblékat udržitelně), (etické) cestování či jak mít větší přesah a pomáhat nejen redukováním odpadu. Zároveň knížka vysvětluje i koncepty jako cirkulární či sdílená ekonomika, protože se zabývá nejen praxí, ale i teorií. Dle mého názoru je potřeba vědět nejen jak věci dělat lépe, ale proč je tak vůbec dělat. Proto pokud hledáte, jak dělat pro planetu i něco víc, než jen redukování odpadu, tato knížka vám v tom může pomoci.
Zároveň její koupí přispějete na moji tvorbu. Knížku jsem si vydala sama, takže všechny náklady na její výrobu šly z mé peněženky. Ráda bych pokračovala ve svojí tvorbě dál, nyní dále za pomoci podcastů, videí a přednášek a koupě knížky mi nadále v těchto snahách pomůže. Kromě toho ale nepřispíváte jen mně. Rozhodla jsem se, že chci knížkou podpořit i něco dalšího smysluplného a na základě toho jsem dospěla k rozhodnutí, že 5 % ze zisku poputuje na neziskovou organizaci, kterou spolu vybereme na FB. Tedy, prodej knížky má i další pozitivní dopad.
Pokud by vás zajímalo více o samotném procesu psaní knížky, přečtěte si celý její příběh v mém článku na blogu. Jednu z prvních recenzí knížky naleznete zde.
Knížka stojí 385 Kč a je dostupná k zakoupení v eshopu na webu (www.konecdobyodpadove.cz). Případně ji můžete zakoupit v některých spřátelených obchodech, jejichž seznam naleznete též na stejném webu.
Moji další tvorbu můžete sledovat na mém blogu Za lepší život, na Facebooku či na Instagramu. Dozvíte se nejen spoustu tipů ze sféry bezodpadového života, ale hlavně získáte mnoho inspirace pro běžné dny.
Kromě toho si nově můžete poslechnout i můj podcast (Eko)maniaci: o udržitelnosti v neudržitelném životě. Zároveň i pravidelně pořádám přednášky o bezodpadové domácnosti. Pokud byste o ní měli zájem ve vaší firmě či organizaci, stačí mi dát vědět.
Věděli jste všechny ze zmíněných oblastí, kde se plast též nachází? A co vás překvapilo nejvíce?
Prosíme, sdílejte článek dalším zeleným hrdinům. Třeba tak budeme o krok blíže k době bezodpadové:
Milovnice cestování, která si právě díky němu uvědomila, že je potřeba se o tu naši planetu více starat. Po stáži v Indonésii začala přemýšlet, jak dělat věci lépe a objevila kouzlo bezodpadové domácnosti. Od té doby píše bezodpadový blog Za lepší život, organizuje přednášky, natáčí podcast EKOmaniaci a snaží se inspirovat ostatní, kde to jen jde. Její snahou je dělat svět lepším místem a to jde nejlépe tak, že každý začne u sebe. Jako inspiraci pro ostatní napsala knížku Konec doby odpadové, která čtenáře provede všemi důležitými tématy. Nalézt ji můžete na jejím blogu či na Instagramu @zalepsizivot.
Diskuze a zkušenosti: 2 x komentováno
Já si třeba teprve nedávno uvědomila, kolik plastu se zvláště nyní v létě vyčerpá třeba jednorázovými žiletkami. Sama se holím docela často, a tak ta spotřeba není zrovna nejmenší. Chvíli jsem dokonce i přemýšlela nad absolvováním tohoto zákroku, ale nakonec jsem si to rozmyslela, protože klasické holení, i když často bývá otravné, má přece jen své nezaměnitelné kouzlo 🙂
Jojo, s jednorázovými žiletkami je přes léto šílená spotřeba. 🙁
Já proto nejraději využívám klasické kovové „old-school“ holítko na kovové žiletky a má to výdrž úplně jinde. 🙂
Já si třeba teprve nedávno uvědomila, kolik plastu se zvláště nyní v létě vyčerpá třeba jednorázovými žiletkami. Sama se holím docela často, a tak ta spotřeba není zrovna nejmenší. Chvíli jsem dokonce i přemýšlela nad absolvováním tohoto zákroku, ale nakonec jsem si to rozmyslela, protože klasické holení, i když často bývá otravné, má přece jen své nezaměnitelné kouzlo 🙂
Jojo, s jednorázovými žiletkami je přes léto šílená spotřeba. 🙁
Já proto nejraději využívám klasické kovové „old-school“ holítko na kovové žiletky a má to výdrž úplně jinde. 🙂