Degradabilní, biodegradabilní, oxo-degradabilní, kompostovatelný, rozložitelný, 
recyklovaný, recyklovatelný… A dost!
Taky už se v záplavě “eko” pojmů, hojně marketingově prezentovaných na obalech výrobků, ztrácíte? Začali jsme se ztrácet i my. Což byl pro nás varovný signál, že takhle ne.
Je na čase, abychom vzali otěže rozhodování o správnosti našeho portfolia opravdu pevně do svých rukou. Rozhodli jsme se tedy posvítit si na problematiku této “vizuální ekologie” (to jest ekologie ve slušivých marketingových prohlášeních, ale co pak v praxi…?) pěkně zblízka.
Co k tomu říká Pavel, spoluzakladatel Econea:
Jednoho prosincového dne, zrovna v době největšího vánočního šílenství, nám přes Instagram přišel velmi silný impuls od naší zákaznice. “Jak můžete ještě prodávat pytle Fino Eko Natura, když to je jeden velký greenwashing?” Pamatuji si, jak ve mně hrklo, když jsem to četl a když jsem si pak otevřel odkaz se zprávou od Evropské komise, která se zabývala vlivem tzv. oxo-degradabilních plastů na životní prostředí. Přečetl jsem ji jedním dechem a došlo mi – a sakra, tak tady jsme zaspali.
Přinutilo nás to téma konečně prozkoumat do hloubky a přehodnotit náš postoj. Z mnoha důvodů, které v článku dále popisujeme, jsme se rozhodli přestat pytle Fino Eko Natura prodávat. A to i přesto, že šly velmi dobře na odbyt – prodali jsme jich tisíce kusů každý kvartál. Nejen chlebem je ale člověk živ – to je heslo, kterým se chceme řídit a pravdivost je pro nás víc než prodej.
Osobně mě mrzí, že jsme se do tohoto tématu nezavrtali dříve a nepodchytili to. Pytle jsme prodávali několik let a je pravdou, že až v roce 2018 začaly na povrch vyplouvat indicie o tom, že to s nimi asi nebude tak růžové, pardon zelené, jak se to výrobci snaží podávat. Při zařazování do sortimentu jsme jednoduše uvěřili tvrzením výrobce, který měl vše údajně podložené testy a certifikacemi.
Je to velké ponaučení. Econea za posledních 5 let prošla překotným vývojem a ohromně se rozvinulo i naše portfolio. Bylo to někdy rychlejší než my a ačkoli jsme se vždy rozhodovali dle nejlepšího momentálního vědomí a svědomí, hodláme výrazně přitvrdit. Protože jak vidno, někdy se nám podaří i šlápnout vedle.
Chceme mít ten nejlepší a nejkvalitnější sortiment na trhu a prodávat skutečně jen produkty s pozitivním ekologickým přesahem. Dobré je určitě říct, že nic není černobílé. Vždy ale chceme nabízet tu nejlepší možnou alternativu, která reálně něco zlepšuje a pomáhá. Naším cílem je každé problematice, která se nás týká, vždy nejprve do hloubky porozumět.
Na závěr ještě jeden náš závazek pro letošní rok. Máme záměr postupně detailně přehodnotit celé naše portfolio a na základě jasných kritérií si definovat, co k nám patří a co ne. Chceme se posouvat k vyšší a vyšší kvalitě a mým přáním je, abyste mohli mít jistotu, že cokoliv, co koupíte u nás, je opravdu ekologický produkt. Může se tak stát, že se rozhodneme vyřadit i některé další značky, protože nebudou splňovat přísná kritéria. To, že se na nás můžete plně spolehnout, je pro nás na prvním místě, daleko před vysokými prodeji.
Když je něco biologicky rozložitelné, tak to stačí…?
Už samotné označení “biologická rozložitelnost” může být zavádějící. Teoreticky se totiž nakonec mohou biologicky rozložit téměř všechny materiály. Otázkou však je, za jak dlouho k tomu dojde. Pokud jsou to například stovky let, jako u běžných plastů, efekt “rozložitelnosti” pro planetu zcela postrádá smysl. Biologická rozložitelnost plastů má tedy smysl jen v případě, že se tak děje v relevantním časovém horizontu. Právě rychlost rozkladu pak závisí na spoustě faktorů. Přísun světla, vlhkost, přístup kyslíku, teplota, přítomnost bakterií.[ref]https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/bb3ec82e-9a9f-11e6-9bca-01aa75ed71a1[/ref]
Plasty označené jako „biologicky rozložitelné“ se biologicky rozkládají jen ve 
Bioplasty mají stejné vlastnosti jako běžné plasty, ale podle definice v evropské normě EN 16575 jsou vyrobeny z rostlinné biomasy (kukuřice, obilniny, brambory, cukrová řepa, cukrová třtina, sója, tabák) a přírodní suroviny jako např. celulóza a lignin. [ref]https://www.eko-plasty.cz/bioplasty-pla/[/ref]
Oxo-degradabilní plasty – zachránce nebo vlk v rouše beránčím?
Evropská komise si už začátkem roku 2018 vzala do parády dopad používání oxo-rozložitelných plastů na životní prostředí. Dosud se sice tvářily jako šetrnější a veskrze ekologická varianta, pochybnosti o ryzosti jejich záměru se však nakupily natolik, že si situace vyžádala více pozornosti. Někteří zúčastnění výrobci uvádí, že po zahození a rozložení oxo-rozložitelného plastu po něm v přírodě nezůstávají žádná toxická rezidua ani plastové úlomky. Tohle tvrzení ale samo o sobě bohužel nestačí. Podstatné je, jestli pak v reálném prostředí – na skládkách nebo dokonce v mořích – proběhne úplný rozklad dostatečně rychle. Pokud ne, mikroplasty se do přírody uvolňují úplně stejně, jako u běžných plastů. Ty se pak dále vesele dostávají do potravinového řetězce a až do našich organismů. Jsou tedy oxo-rozložitelné plasty jen klamáním spotřebitele, nebo jsou skutečně udržitelné? Představme si, že takový oxo-degradabilní plast skončil na skládce, pěkně zahrabaný hluboko v ostatním odpadu. Žádný kyslík, žádná oxidace. Stává se z něj běžný plast a nikdy se pořádně nerozloží. Kdyby to ale uměl a zvládal by i rozklad bez kyslíku (anaerobní degradace), byl by při tom produkován metan. Tento skleníkový plyn je ve skutečnosti ještě zákeřnější než CO2. Ačkoli ho je globálně produktováno procentuálně značně méně než oxidu uhličitého, má však 100 násobně větší dopad na oteplování planety. V horizontu 100 let tak metan představuje zhruba 4x větší problém než právě CO2.[ref]http://www.onegreenplanet.org/animalsandnature/methane-vs-carbon-dioxide-a-greenhouse-gas-showdown/[/ref] Pokud je nějaký materiál kompostovatelný, znamená to, že se musí nejen biologicky Rozpad, který má nastávat právě působením přidaných oxidačních látek do oxo- Z toho důvodu by měly být při třídění oxo-rozložitelné plasty identifikovány a oddělovány od ostatních plastů, ze kterých pak vzniká recyklát. V současné době dostupné technologie však takovéto oddělování nezajišťují. Oxo-degradabilní plasty se tedy dostávají mezi ostatní plasty k recyklaci. Nejen, že tedy může docházet ke snížení kvality recyklátu. Ale v důsledku toho se může znehodnotit i samotné postavení odvětví recyklace plastů na trhu. Přesným označením těchto plastů je oxo-degradabilní (oxo-rozložitelný), protože k jejich rozkladu má docházet zejména oxidací. Může se ale použít i výraz oxo-biodegradabilní (oxo-biorozložitelné), který nejpřesněji vystihuje fakt, že rozklad plastu je sice zahájen chemickou oxidací, ale dokončen biologickým rozkladem. Oxo-plasty jsou tedy rozkládány prostřednictvím chemické oxidace a rozklad může být iniciován prostřednictvím tepla, UV záření či mechanického napětí. Oxo-plasty jsou stejně jako jiné polyethyleny hydrofobní, což prakticky znemožňuje jejich biologický rozklad. Díky oxidaci se ale postupně stávají hydrofilními a tím i biologicky lépe rozložitelnými. Teprve biologickým rozkladem pak dochází ke skutečně úplné degradaci – až na základní prvky a molekuly (především oxid uhličitý a vodu). [ref]SLEJŠKA, A.: Oxo – rozložitelný plast d2w, 07/2004[/ref] Možná si říkáte, že je sice pěkné, že jsme vysvětlili, proč oxo-rozložitelné plasty nechceme a nebudeme už výrobky z nich prodávat. Ale do čeho tedy dávat odpad? Ve chvíli, kdy toto rozhodnutí u nás padlo, jsme samozřejmě ihned začali zkoumat alternativy. Co vám nabídnout, abyste z donucení nesáhli po běžných plastových pytlích. Nebojte, našli jsme vám náhradu. Běžný směsný odpad můžete nyní místo do pytlů Fino dávat do eko pytlů Swirl, které jsou z 95 % vyrobeny z recyklovaných materiálů. K dispozici jsou ve dvou velikostech, 35 a 60 litrů. Na domácí bio odpad máme hned několik alternativ. Jednu přináší nově opět Swirl, v podobě plně kompostovatelných a velmi praktických pytlů se zatahovatelnými uchy. Velikosti 20 nebo 35 litrů dopřávají opravdu štědrý prostor. Naší stálicí jsou také kompostovatelné sáčky na kuchyňský odpad HBABio. Na výběr máte z několika variant. Buď sáčky z bioplastu o velikosti 10 litrů, které zaručují větší odolnost. Nebo 9 litrové sáčky z recyklovaného papíru, které představují nejekonomičtější variantu. Papírové řešení pro bio odpad nabízí i oblíbená Casa Organica. V Econea věříme, že 100% upřímnost vůči našim zákazníkům je tou jedinou možnou cestou, jak vzájemnou důvěru posilovat, nikoli oslabovat. Děkujeme, že nám věříte.
Skládka, kompost, moře – je někde oxo-plastům dobře?
Skládka…
Aby se oxo-rozložitelné plasty mohly skutečně nejdřív rozpadnout, potřebují k tomu kyslík, jak už sám od kyslíku odvozený název naznačuje. Byla by to ale spíš náhoda, pokud by se naše oxo-plasty dostaly na skládce zrovna na místo s dostatečným přísunem kyslíku. Ve většině částech skládky – v těch vnitřních a nebo v hlubších vrstvách odpadu – však takový přístup vzduchu není. Možnost, že by se oxo-rozložitelné plasty na skládce opravdu efektivně biologicky rozložily, je tedy spíše velmi malá. Pravděpodobnější scénář je, že k oxidaci vůbec nedojde a celá “přidaná hodnota” oproti běžným plastům tak zaniká.Kompost…
rozložit, ale zároveň se stát i užitečnou součástí kompostu. Z důkazů zmíněné studie vyplývá, že oxo-rozložitelné plasty nejsou vhodné pro žádnou formu kompostování a nesplňují stávající normy platné v EU pro obaly využitelné formou kompostování. Zbývající plastové úlomky a potenciální vznik mikroplastů mohou nepříznivě ovlivnit kvalitu kompostu.[ref]https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/bb3ec82e-9a9f-11e6-9bca-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-56357670[/ref]
Ani v mořském prostředí oxo-rozložitelné plasty rozhodně nenadělají žádnou parádu. Ve skutečnosti dosud neexistuje žádný důkaz, že by měly v tomto ohledu lepší vliv než běžné plasty. Mořská voda opět neposkytuje takové podmínky (kyslík), aby mohlo dojít k efektivní biodegradaci v dostatečně krátkém časovém horizontu. Tedy bez poškození mořských živočichů a zanechání plastových úlomků.Recyklace nasnadě
rozložitelných plastů, není žádoucí úplně vždy. Například určitě ne pro nové výrobky zhotovené z recyklovaných plastů. Takový výrobek by pak pod vlivem oxo-aditiv měl menší životnost a odolnost, protože by se zevnitř prakticky postupně rozpadal. Trocha toho slovíčkaření…
Oxo-degradabilní plasty nechceme, ale co teď s tím?
Jestli si myslíte, že by se článek mohl někomu ve vašem okolí hodit, prosíme, sdílejte ho: