Přírodní kosmetika a hygiena

Jak na zdravé a zářivě bílé zuby bez kazů?

Tereza Deáková

23. 8. 2023 / Tereza Deáková / Diskuze a zkušenosti: 11 x komentováno / Přečtete za: 14 min

Tvrdost štětin má navíc na čištění pramalý vliv. I velmi jemné štětiny si se zubním plakem velice dobře poradí, když používáte správnou techniku čištění.

Při výběru kartáčku je pak dobré koukat nejen na jemnost štětinek (měkké, střední a podobně) ale také na tloušťku vlákna, které se měří se v tzv. mil nebo mm. Ta určuje právě tvrdost štětin. Čím je tloušťka menší, tím je kartáček jemnější. Velmi jemné štětinky prémiových švýcarských kartáčků mají například vlákna s mm 0,1, tvrdé pak 0,18. Tedy čím větší číslo, tím tvrdší vlákna.

Přiměřená hlavice kartáčku

Nekupujte kartáčky s velkou hlavicí, ale takové, které čistí jeden, maximálně dva zuby najednou. Jedině tak je vyčistíte opravdu důkladně. Věnujete totiž pozornost každému zubu zvlášť, což je pro správně provedenou ústní hygienu velmi důležité.

Husté štětiny

Mezery, rozdílná délka štětin, speciální gumové vložky? To váš kartáček nepotřebuje. Důležitá je jedině hustota štětin, tedy kolik štětin se vměstná na malou plochu kartáčku.

Správnou hustotu štětinek a tloušťku vláken mají některé prémiové značky švýcarských kartáčků, jako je například kartáček TIO TIOBRUSH Ultrasoft v eko variantě, který je z více než 90 % vyrobený z rostlinných obnovitelných materiálů.

Tipy na zubní kartáčky, za které dáme ruku do ohně

Zubní kartáčky jsou spotřební zboží a za život jich použijeme ohromné množství. Jen v Americe se ročně vyhodí téměř miliarda kartáčků! [ref]https://www.nationalgeographic.com/environment/article/story-of-plastic-toothbrushes[/ref]

A to už je pořádná hromada plastu. Pro nás v Econea.cz je velmi důležité, že i k ústní hygieně se dá přistupovat ekologicky.

Kartáčky i zubní pasty si vybíráme opravdu pečlivě, abychom při jejich používání tolik nezatěžovali životní prostředí. V naší nabídce tak najdete hned několik značek, které spojují zodpovědný přístup k ústní hygieně se zodpovědným přístupem k Zemi.

Ať už si vyberete zubní kartáčky TIO vyrobené z rostlinných materiálů, kartáčky Preserve z recyklovaných kelímků od jogurtů nebo některé z bambusových kartáčků, máte jistotu, že si plak na vaše zuby jen tak nepřijde. A zajásá i planeta.

Jako doplňkovou péči o zuby pak můžete použít i větvičku z kořenů stromu Salvadory perské, která se k zubní hygieně používá odpradávna a je plná blahodárných látek. Obsahuje vápník, vitamin C, saponiny, flavonoidy a antibakteriální a antimikrobiální látky. Čistí, bělí, leští zuby a posiluje dásně.

Na trhu se objevuje stále více možností, jak se o své zuby starat důkladně a přitom tolik nezatěžovat přírodu.

Na slovíčko o zubních kazech

Zubní kaz začíná u zubního plaku. Ten si můžeme představit jako tenkou vrstvu bakterií, která při nesprávném čištění mohutní a může se proměnit až na zubní kámen. V horším případě tyto bakterie způsobují zubní kaz – ty okem nepatrné mršky mají totiž schopnost rozkládat naši zubní sklovinu.

Zubní kaz nás může pěkně potrápit. Objevuje se nejčastěji na žvýkacích plochách zubů, a pokud si pravidelně nekontrolujete zuby v zrcadle, pak jej pravděpodobně poznáte až ve chvíli, kdy vás začne bolet. Na povrchu zubu můžete také zpozorovat menší prohlubeň, místo se obvykle zbarví do křídově bílé barvy. Nejdříve může zub reagovat na teplé a studené nápoje zvýšenou citlivostí, poté o sobě dá vědět při žvýkání nebo čištění zubů.

Jak dlouho trvá, než se vyloupne? Zubní kaz nevzniká přes noc, obvykle se jedná o proces, který trvá až několik měsíců. Prevence zubního kazu u dětí i dospělých je stejná: Důslednost při čištění, pravidelná péče a preventivní zubní prohlídky.

Můžete zubní kaz vyléčit i doma?

Návštěva zubaře nemusí být nic příjemného. Proto vás možná napadlo, jestli se přece jen nemůžete zbavit bolesti zubů sami a zubní kaz vyléčit i v domácích podmínkách.

Záleží na tom, v jakém stadiu se kaz nachází. Pokud se vám na zubech v postiženém místě objevila zatím jen bílá skvrnka, může se ještě kaz zacelit sám. Je třeba ale zlepšit zubní hygienu, čistit správnou technikou, používat kvalitní pastu a samozřejmě také mezizubní kartáčky. Ledování postiženého místa, kloktání slivovicí, žvýkání tymiánu nebo hřebíčku – podobných „babských“ rad na bolest zubů a zubní kazy existují desítky. Některé mohou zabrat a ulevit vám. Budou-li ale problémy přetrvávat, je třeba zatnout bolavé zuby a k lékaři se přece jen vypravit. Pokročilejší kaz pak odstraní zubař, na ten už nevyzrajete. Postižená část se musí vyvrtat a vyplnit.[ref]Jak poznat zubní kaz u dětí?

Stejně jako u dospělých i u dětí kaz způsobují bakterie, které v kombinaci se slinami, potravinami a kyselinami vytváří plak. Na vině je špatná ústní hygiena, častá konzumace potravin s vysokým obsahem cukrů a škrobů i snížené množství slin.[ref]https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/tooth-decay-caries-or-cavities-in-children[/ref]

U dětských mléčných zubů poznáte zubní kaz tak, že se jim na zubech napadených kazem začnou objevovat bílé skvrny, které značí rozpad skloviny. Zoubky také mohou být citlivější na rozdílné teploty. Poté se na zubu objevuje dutina, která se začne prohlubovat a získávat tmavší hnědou až černou barvu. Každé dítě ale může mít jiný průběh. Zatímco někdo začne mít oteklé dásně, které mohou až krvácet, jiný špunt ani nemusí tušit, že nějaký kaz má, objeví jej až zubař. Ten musí odstranit zkaženou část zubu a nahradit jej výplní. Protože odstranění může pěkně potrápit a způsobit nejednu slzičku, je dobré se zvlášť důkladně zaměřit na prevenci.[ref]https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/tooth-decay-caries-or-cavities-in-children[/ref]

Jaká je správná technika čištění zubů?

Zuby bychom měli čistit jemnými vibračními, případně krouživými pohyby pod úhlem 45 stupňů. Nejvíce pozornosti je pak potřeba věnovat prostoru mezi zuby a dásní, kde se drží nejvíce plaku.

Důležité je si zuby čistit dvakrát denně po dobu 2 minut – jedině tak věnujeme dostatečnou pozornost každému zubu. Nesmíme zapomínat ani na pravidelnou výměnu kartáčku, a to ideálně po uplynutí tří až čtyř měsíců nebo ve chvíli, kdy jsou štětinky hodně opotřebované.

Vyhněte se drhnutí zubů rychlým pohybem dopředu a zase zpět. Tento způsob vás nezbaví plaku, nesvědčí ale ani dásním. Takhle můžete čistit jedině kousací plošky stoliček.

Mrkněte na správnou techniku čištění. Ve videu se mluví i o používání pasty s fluorem, o tomto tématu si ještě řekneme za chvíli:

Proč se vyplatí používat mezizubní kartáčky

Aby vás časem netrápily kazy a nevábný dech, ke správnému výběru kartáčku a vybroušené technice čištění je moudré přidat ještě jednoho až dva pomocníky. Zubaři a dentální hygienisté celého světa apelují na každého z nás: Nezapomínejte na mezizubní kartáček!

A dobře vědí proč. Co oči nevidí, o to se totiž postará právě tento pomocníček. Ano, je to nepříjemné, zejména na začátku. A taky se na něj snadno zapomíná. Když však přijde na odstraňování zubního plaku, tudíž i na prevenci zubního kazu, je mezizubní kartáček jednoduše nejefektivnější. A jeho používáním efektivně bojujeme i proti parodontitidě a zánětu dásní.[ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19820738/[/ref]

Čím to je? Na rozdíl od zubního kartáčku, zubní nitě a párátka totiž nejlépe pronikne do mezizubních prostor a efektivně na sebe nabalí většinu záludně ukrytých bakterií. Velmi oblíbená zubní nit skvěle pomůže s nevítanými hosty mezi zuby po jídle, mezizubní prostory ale nevyčistí tak dobře a spousta bakterií tak zůstane tam, kde je mít nechceme.

Právě v mezizubních prostorech vznikají ty nejzákeřnější kazy, ale stačí několik tahů mezizubním kartáčkem každý den a hravě se jim vyvarujeme. Důležité přitom je prostrkovat mezizubní kartáček ze strany „od tváří“. Pokud by náhodou neprošel skrz, je potřeba ho ještě prostrčit ze strany „od jazyka“.

Vyberte si šetrnou zubní pastu

Další nezbytností je pasta na zuby. I když nutno podotknout, že se jedná spíše o takovou psychologickou berličku. Jde to totiž i bez ní. Nevěříte?

Už od dětství nás rodiče nabádali k tomu, abychom nezapomínali na zubní pastu. Podle mnoha odborníků na ústní hygienu však nemá na prevenci zubního kazu vliv.

Některé studie dokonce poukazují na to, že zubní pasty kvůli své vysoké abrazivitě urychlují opotřebení zubní skloviny a zvyšují citlivost zubů. Dlouhodobě namáhané zuby pak tmavnou a hrozí u nich vyšší kazivost. Zajímavé je, že k tomuto jevu nedochází, když si je čistíme jen kartáčkem a vodou.[ref]https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1875-595X.2005.tb00064.x[/ref] [ref]https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1875-595X.2002.tb00729.x[/ref]

Na zbytnosti či zbytnosti zubní pasty v procesu čistění zubů se tedy odborníci zatím neshodnou, jednohlasně ale přikládají největší důležitost technice čištění.

Můžete mít tak sebelepší pastu, ale když si budete čistit zuby jen tak halabala, navíc kartáčkem, jehož štětinky by se hodily spíše na čištění spár, zoubků jako perliček se nejspíš nedočkáte.

I přesto je pasta pro většinu lidí nepostradatelným doplňkem ústní hygieny. Postará se totiž o svěží dech a pocit důkladně vyčištěných zubů.

Zubní pasta nám může také přijít vhod, když od ní požadujeme nějaký specifický účinek. Například pokud chceme zuby šetrně vybělit, případně s její pomocí potřebujeme posílit sklovinu či dásně.

Jelikož se ale dostává do přímého kontaktu s našimi sliznicemi, při jejím výběru bychom měli věnovat zvýšenou pozornost obsaženým ingrediencím. Jaké jsou ty nejčastější?

Škodí nám zubní pasty s fluoridem?

Když přijde na lidské zdraví, fluorid je jedna z nejdiskutovanějších látek. Odborníci se stále nemohou shodnout na tom, jestli nám škodí, či naopak prospívá. V zubních pastách se používá z prostého důvodu: předchází vzniku zubního kazu.

V Americe ho proto už dlouhou dobu přidávají i do vody. Fluoridový boom v podobě tabletek pro děti nastal v 90. letech i u nás. Paradoxně právě děti, které často pastu polykají, by měly do styku s fluoridem přijít co nejméně.

Problém fluoridu totiž tkví v tom, že jde o toxickou látku, jejíž nadbytek se může projevit právě na našich zubech. Tzv. fluoróza se projevuje nejprve bílými skvrnkami na zubní sklovině. Ty mohou v horším případě zhnědnout, při velkém přísunu fluoridu se mohou objevit i nepravidelnosti na jejím povrchu. K tomuto jevu dochází zejména v prvních osmi letech života, proto by rodiče měli dbát na to, aby jejich děti neměly zvýšený přísun tohoto prvku.[ref]https://www.webmd.com/children/fluorosis-symptoms-causes-treatments#[/ref]

V Čechách naštěstí nedochází k fluoridaci vody, přesto by malé děti měly používat zubní pasty a ústní vody s obsahem fluoridu jedině při podezření na významný nedostatek tohoto prvku. [ref]http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/prednasky/Voda/Kozisek_Fluoridy_Milovy_2012.pdf[/ref]

Jaká je maximální doporučená dávka fluoridu?

Maximální doporučená dávka fluoridu je 0,04 – 0,07 mg/kg hmotnosti. Množství fluoridu v pastách je naštěstí regulováno a nemělo by přesáhnout 1 500 PPM (parts per milion, tzn. 0,15 % z celkového objemu). Protože je však fluoridu obsažen i v jiných zdrojích (typicky v jídle), je jeho množství pro člověka jen obtížně kontrolovatelné.

Fluorid byl navíc označen za neurotoxin, který může mít vliv na vývoj mozku.[ref]https://www.hsph.harvard.edu/news/features/fluoride-childrens-health-grandjean-choi/[/ref]

V některých koutech světa je zaplavení fluoridem opravdu velké a otázkou stále zůstává, jaký vliv to bude mít na lidskou populaci.

Vyskytuje se ve vodě i v potravinách, je tedy diskutabilní, jestli ho potřebujeme doplňovat prostřednictvím zubní pasty.[ref]https://www.bezpecnostpotravin.cz/fluoridy-ve-vyzive.aspx[/ref]

Škodí pasty s fluoridem nám i dětem?

U dětí je lepší se fluoridu vyvarovat, dospělým by v malé míře uškodit neměl. Jestliže se fluoridu chcete vyhnout úplně, můžete si vybrat ze spousty kvalitních přírodních zubních past bez obsahu tohoto prvku. O zuby pečují stejně efektivně.

Fluorid totiž není jediná látka, která funguje jako prevence zubního kazu. Výrobci přírodní kosmetiky používají v pastách například sladidlo přírodního původu xylitol, různé éterické oleje a další přírodní ingredience.

Xylitol je navíc sladidlo se zajímavou vlastností – zabraňuje růstu bakterií způsobující zubní kaz. Při pravidelném používání pasty s xylitolem se těchto bakterií navíc v dutině ústní vyskytuje stále méně.[ref]https://www.cda.org/Portals/0/pdfs/fact_sheets/xylitol_english.pdf[/ref]

Podobně funguje třeba takový tea tree olej i šťáva z aloe vera.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5583794[/ref]

Obě ingredience se v přírodních zubních pastách často objevují, takže máte jistotu, že bude váš chrup před zubním kazem dobře chráněn.

Další rozporuplné látky v zubních pastách

V zubních pastách se ale může vyskytovat celá řada dalších látek. Co je ukryto za často složitými názvy chemických sloučenin ve složení?

Sodium Lauryl/Laureth Sulfate (SLS/SLES)

Vezměte si klasický prostředek na mytí nádobí. Jakou pěnivou složku obsahuje? Sodium Lauryl/Laureth Sulfate. A pak se podívejte na obyčejnou zubní pastu. Díky jaké látce tak krásně pění? Sodium Lauryl/Laureth Sulfate. Stejnou látkou, kterou drhnete mastnotu ze svých talířů, si tak pouštíte i do úst.

Z dostupných studií sice nevyplývá, že by tyto látky v zubních pastách působily vyloženě toxicky, SLS a SLES nicméně zvyšují výskyt aftů a mohou ústní dutinu vysušovat. U těchto složek hrozí také riziko, že při své výrobě byly kontaminované karcinoegenními 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy [ref]Umělá barviva

Nejspíš si vybavíte klasické červeno modré proužky, pro zubní pasty tak typické. U syntetických barviv je třeba dát pozor na jejich původ, někdy se mohou vyrábět z uhelného dehtu a ropy. Ať už je koncentrace takového barviva v pastě jakkoli nízká, proč si takové látky pouštět k tělu, když existují alternativy, že? [ref]https://www.forceofnatureclean.com/choosing-chemical-free-toothpaste/[/ref]

Diskutabilní barviva můžete najít například pod následujícími zkratkami s označením CI.

Existuje jich ale mnohem víc, pro podrobnější informace doporučujeme knihu Tajemství kosmetiky od Víta Syrového.

Sladidla

Podobné je to i s umělými sladidly, z nichž největší kontroverze vyvolává sacharin a aspartam. U sacharinu vyvovaly obavy dřívější studie na hlodavcích, které nastínily zvýšené riziko vzniku rakoviny močového měchýře. Následné studie na lidech ale neprokázaly konzistentní souvislosti, proto regulační orgány považují tato sladidla stále za bezpečná. Některé přípravky na zubní hygienu obsahují sladidlo sorbitol. Ten se běžně vyskytuje také v přírodě a v přiměřeném množství s ním naše tělo umí zacházet.

Syntetické konzervanty

Vyvarovat bychom se měli i parabenům a jiným pochybným konzervantům jako je triclosan. Může totiž narušovat hormonální rovnováhu, způsobovat alergické reakce a jsou podezřelé i z toxicity vůči buňkám. [ref]https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2016/08/31/toxic-toothpaste-chemicals.aspx/[/ref]

PEG a PPG

Tyto syntetické emulgátory mohou zvyšovat absorpci škodlivých látek. Navíc u těchto složek hrozí kontaminace karcinogenním dioxanem, který může vznikat při jejich výrobě.[ref]https://www.fda.gov/cosmetics/potential-contaminants-cosmetics/14-dioxane-cosmetics-manufacturing-byproduct/[/ref]

Mikroplasty

Zákeřný problém dnešní doby, jehož využití v kosmetických přípravcích nemá hlavu ani patu. Mikrokuličky a lesklé plátky plastu se používají i v zubních pastách. Důvod tohoto použití je pro nás záhadou. Nemají žádný užitek, ale škody, které páchají v přírodě, jsou ohromné. Dostávají se do vody, kde se stávají součástí potravy mořských živočichů, a v důsledku toho tedy i součástí potravy nás samotných. Například ve Velké Británii se jejich používání už zakázalo, v EU je jejich používání v oplachových produktech, včetně zubních past, regulované od roku 2018.[ref]https://www.ecowatch.com/microbeads-ban-uk-2523906473.htm