Před chviličkou nám v zelených regálech přistály stovky dobrot napříč celým spektrem chutí. Některé z nich si na teplo moc nepotrpí, tak jsme museli pořešit, aby k vám dorazily aspoň tak chladné, jako ranní sprcha v kempu. A protože Econea není eko jen naoko, našli jsme chladicí vložky, co s přírodou kamarád. Mrkejte.
Celý článek →Rubrika: Recyklace a zero-waste
LAVRS Market 2025: Pojďte si ulovit udržitelné poklady už 12. a 13. září
Máte chuť oživit šatník, ale fast fashion vás nebere? Pak si do kalendáře poznačte 12. a 13. září. V industriálním prostoru bývalé elektrárny GARBE v pražských Holešovicích se totiž koná LAVRS Market 2025 – největší pop-up secondhandů u nás. Letos s podtitulem Hunting season, tak hurá na lov.
Celý článek →Jak zabalit dárky ekologicky a proč dát od pestrobarevného papíru ruce pryč?
Udržitelné a laskavé dárky pořízeny, vyrobeny a připraveny? Zbývá už jen vymyslet, v čem je narafičit pod stromeček. Klasické balicí papíry, strakaté stuhy a lepicí pásky by ekologickou náturu vašich dárků zásadně podryly a především by přitížily životnímu prostředí (pár pádných argumentů o pár řádků níže). Proto se v článku podíváme, jak balíčky pod vánoční stromeček vyfiknout ohleduplně k přírodě – třeba z toho, co máte zrovna doma nebo na zahrádce po ruce.
Celý článek →Jak třídit odpad správně a proč to má smysl?
Musí se sklo vymýt, jak jsou na tom kelímky od jogurtu a kam patří krabice od pizzy? I když v Česku třídí tři čtvrtiny lidí, ne vždy je to na jedničku. Pojďte zjistit, jestli máte mezery, nebo patříte mezi mazáky, které nic nezaskočí.
Celý článek →Střípky z konference Sustainable Future
Minulý týden jsme nasávali inspiraci na konferenci Sustainable Future. Už potřetí ji pořádala organizace Startup Disrupt v čele se zakladatelem Patrikem Juránkem. Tentokrát se téma panelových diskuzí, přednášek a rozhovorů stáčelo k soběstačnosti v dopravě, tedy e-mobilitě, diskutované bylo také bankovnictví a udržitelnost ve firmách.
Štafeta 80 řečníků z domova i zahraničí
Po celý den od deváté ranní se ve dvou přednáškových sálech vystřídalo na 80 řečníků z Česka i zahraničí. Panelové diskuze usměrňovali moderátoři a každá přednáška měla striktně vymezený čas, jeden řečník tak střídal druhého. Při přestávkách se v hale O2 Universum tvořily skupinky diskutujících návštěvníků a prostor pro propojování byl i nad obědem. Při něm jsme ocenili možnost rostlinné varianty, která podle nás k udržitelnosti neoddělitelně patří.
Naděje i urgence
Z přednášek jsme si odnesli velkou dávku naděje i závan urgence. Lídři firem, projektů a organizací představili kroky, kterými se ubírají k větší soběstačnosti. Nemazali si ale vzájemně jen (udržitelný) med kolem pusy, sdíleli i své obavy a výzvy, kterým čelí.
Rosalinde van der Vlies z Evropské komise přiblížila Green Deal a nástroje, kterými se v rámci Evropy naplňuje. Jako ochutnávku uvedla vizi 100 uhlíkově neutrálních měst do roku 2030 a roadmapu vodíkových údolí v Evropské unii. Z Evropské komise přijela také Roberta Bosu, která se zabývá udržitelnými strategiemi. Pomáhá s aplikací Green Dealu na lokální úrovni. Navštěvuje školy, místní spolky i organizace, a podporuje tak udržitelné krůčky napřímo.
Řečníci se zároveň netajili úskalími a v rámci panelových diskuzí probírali výzvy, se kterými se zavádění udržitelných inovací na trh pojí. Na přetřes nejčastěji přicházela legislativa, která nestačí držet s inovativními řešeními krok.
Někteří hosté vyslali mezi publikum slova naléhavosti. Bill McKibben, americký spisovatel, environmentalista a aktivista upozornil, že se posun k soběstačnosti neděje dostatečně rychle. Kromě udržitelných kroků uvnitř jednotlivých firem je podle něj zásadní apel na vládu a legislativní změna.
Pavel Zedníček, CEO Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), přitakal, že na evropské úrovni se sice mění nařízení a normy, za posledních osm let se ale u nás produkce odpadu a jeho recyklace v podstatě nehla z místa.
“Každá mince má dvě strany. Vše se mění. Po celém světě vidíme řadu vládních kroků na podporu uhlíkové neutrality, zvyšuje se povědomí veřejnosti… Je to však zrádné. Myslíme si, že děláme dost, realita je ale taková, že to děláme příliš pomalu.”
Alois Míka, specialista přes energie, ČSOB
Udržitelnost jako nadužívané slůvko
Trefný point ve své přednášce zdůraznil Jan Růžička z mezinárodní investiční skupiny PPF. Vnesl mezi publikum své poznatky o ESG z velkých korporací a upozornil na nadužívání slova “udržitelnost”. Jedna věc je, jak se firma prezentuje navenek, druhá, jak skutečně funguje. Zásadní je podle něj stanovení jasných principů a kroků, které firmy a jejich zaměstnanci mohou následovat, jen tak přijde skutečná změna.
Zkratka ESG pochází z anglického Environmental, Social, Governance. Konkrétně se pod ní skrývá vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení. ESG se dnes stává fenoménem v oblasti fungování firem i investování.
Přitakal také Vladimír Víšek, spoluzakladatel iniciativy No Greenwashing, která upozorňuje na lakování na zeleno, facilituje diskuzi podloženou daty a poznatky odborníků. Problematický je podle něj i termín “uhlíková neutralita.
Nejhorší sucho za celých 500 let
Oči v sále se pevně upřely na plátno při prezentaci o klimatu. Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nešetřil nejnovějšími daty.
Podle vědců je aktuální období sucha v České republice nejhorší za 500 let. Takové změny v krajině mají dopady na výnosnost zemědělství a mohou tedy ohrozit naši soběstačnosti v produkci potravin. Jen u obilovin hrozí až 40% pokles úrody.
Dozvěděli jsme se také o varovném nárůstu počtu tropických nocí. Ty jsou v České republice novým fenoménem. Do 90. let jich za rok bylo pouze kolem sedmi, dnes je lidé mohou pocítit až sto devět dnů v roce. Sucho a tropická vedra přitom mají výrazný dopad i na zdravotní a psychický stav lidí.
TIP: Pavel Zahradníček sdílel několik stěžejních webových stránek, na kterých najdete relevantní a vědecky podložené informace o klimatické změně a jejích dopadech: www.intersucho.cz, www.klimatickazmena.cz, www.vynosy-plodin.cz, www.fenofaze.cz, www.agrorisk.cz, www.firerisk.cz.
Udržitelnost ve stavebnictví a architektuře
Věděli jste, že jedna třetina lidí v EU žije ve svých domovech v hazardním prostředí? A že koncentrace nejpochybnějších látek bývá nejvyšší v pokojích pro děti? Panelová diskuze o udržitelných stavbách dostala skličující úvod.
Odborníci z firmy Velux, Holcim a Flowbox se shodli, že na budovu je potřeba nahlížet v celém jejím životní cyklu. Od výroby jednotlivých materiálů po samotnou výstavbu, životnost budovy, náročnost její likvidace a rozložitelnost materiálů. Od roku 2035 budou muset všechny nově vystavěné budovy dosáhnout uhlíkové neutrality, ve stavebnictví se proto už nyní dějí obrovské změny.
“Cílem je stavět stejné objemy s menším množstvím materiálů. Ten musí být recyklovaný a nekonečně recyklovatelný.” – Pavel Zdeněk z Holcim Česko.
Cirkularita… is the new black
Z konference jsme odcházeli plni inspirace a odhodlání spotřebovávat méně, upřednostňovat inovativní materiály založené na recyklaci použitých surovin, cirkularitě a (skutečné) biodegradabilitě, edukovat a spolupracovat. Aby se kruh uzavřel. Abychom už nemuseli zachraňovat planetu, ale žili s ní v synergickém souladu.
Jsme zvyklí starat se jen sami o sebe. Naše generace ale musí postupovat jinak a konat v zájmu těch, co přijdou po nás.
Alois Míka, specialista přes energie, ČSOB
Sdílejte prosím inspiraci o udržitelné budoucnosti se svým okolím:
Srdcem bez obalu: Jak je na tom bezobal? – 2. díl
Nakupování bez obalu zažilo v posledních letech strmý růst i propad a některé bezobalové prodejny v Česku musely zavřít své dveře nadobro. Přiblížení k zero-waste životnímu stylu je přitom v současné ekologické situaci krokem správným směrem. To si plně uvědomuje i bloger a propagátor šetrného života Tomáš Shejbal, který vás na blogu Econea.cz provede „vědomým“ nakupováním.
V pětidílném seriálu s ním nasednete na městskou koloběžku a vydáte se na 800kilometrovou výpravu po stopách bezobalových prodejen v Česku. Ukáže vám, jak jednoduše nakupovat v duchu zero waste, vezme vás do zákulisí prodejen a společně s jejich majiteli odhalí úskalí a výzvy jejich fungování u nás. Tak se pevně chyťte za řidítka a následujte Tomáše na bezobalové výpravě.
Pochyby
Na některé věci jsem trochu “salámista”. Jiné zase zbytečně moc řeším. Před vyjetím na cestu za bezobalovými prodejnami (více o nich v předchozím článku) jsem třeba řešil, zda bude má koloběžková cesta vůbec někoho zajímat a skoro jsem se dokázal přesvědčit, že nebude. Pochyby, to zná asi sám každý moc dobře.
Na druhou stranu jsem vůbec neřešil věci, které by si trochu pozornosti zasloužily. Třeba zda se dá vůbec na městské koloběžce ujet každý den 50 km. Koloběžku jsem měl tou dobou asi pět let a hranici 50 km jsem pokořil jen dvakrát. Co se mnou udělá 50 km denně 14 dní za sebou?
Před výjezdem
Také jsem naštěstí provedl první dva rozhovory ještě před výjezdem a na nich si vyzkoušel spousty zajímavých poznatků. První ponaučení přišlo po prvních 15 minutách rozhovoru (4 GB záznamu), kdy foťák (Canon G7X Mark II) nahraný úsek uložil a vypnul se. Tím došlo k vychýlení těžiště a spadl i se stativem. Naštěstí se mu nic nestalo. Další poznatek: šestnáct otázek na jeden rozhovor je moc.
Do obalu
Kdybych měl Mibo Mastr (městská skládací koloběžka s šestnácti palcovými koly) nějak ověsit brašnami, dalo by to sakra přemýšlení. Takže jsem hned od začátku počítal s tím, že jedu s pětačtyřiceti litrovou krosnou na zádech. Přece jenom, minimalistické balení mám docela zmáklé z jiných akcí.
Jenže chyba lávky! Naneštěstí se v dopoledne výjezdu ukázalo, že se mi věci do krosny nevejdou. Možná by se i vešly, ale krosna by vypadala jako vánoční stromeček. Navíc by mě navěšené věci nehezky mlátily během odrážení do boků. Možná se vám to zdá jako dobrý nápad: podobně se pobízejí koně k jízdě (ne že bych o tom teda moc věděl). Nicméně podobná představa se mi dvakrát nezamlouvala.
Stál jsem před možnostmi: a) vše zrušit; b) zabalit si do osmdesáti litrové krosny. Zpěvák z Mandrage by jistě zapěl: “Tady je každá rada velmi drahá.”
Po nerozhodném přešlapování jsem se pohodlně, a s rezervou, naskládal do osmdesátky.
Co jsem vezl?
Ne že bych s sebou bral nakrájená jablka do fólie a jiné zbytnosti. Přesto při dvou týdenním výjezdu je pár věcí potřeba. Pro spaní venku je třeba mít alespoň spacák s karimatkou.
Já k tomu měl ještě hamaku a celtu. A samozřejmě nějaké to oblečení. Dále pak základní nářadí pro případné defekty (spoiler: hodilo se): lepení, pumpička, multifunkční klíč.
Z foto techniky jsem vezl mini stativy, foťák, externí mikrofon, powerbanku, gopro, flashky na přesun dat, a další drobné nezbytnosti.
Také jsem vezl filtrační lahev na vodu a základní lékárničku. Především pinzeta na klíšťata a desinfekce se hodily.
Dále se mnou v bagáži putovala přírodní drogerie: pasta, deáč, tuhé mýdlo a šampon v jednom, opalovák. A samozřejmě trocha jídla.
Vyjíždíme
Přiznávám, že ve chvíli, kdy jsem s takovým mackem na zádech vlezl na stupátko a poprvé se odrazil, orosilo se mi čelo: “Neušil jsem si na sebe moc velkou boudu?” Co víc!
Z Pardubic jsem vyjel po půl jedné. První rozhovor z cesty měl přijít hned druhý den v osm ráno. Další rozhovory na sebe navazovaly jako šňůrka s korálkama. A nutno dodat, že tyhle korálky mě docela stahovaly úzkostí. Do Jičína, kam jsem mířil, mě čekalo 65 km. Kdyby mi nefoukalo do zad, těžko říct, zda bych cestu nevzdal.
Sluneční paprsky začínajícího června mě také zrovna nešetřily. Během chvíle jsem se pekl ve vlastní šťávě. Nakonec jsem ale dojel před sedmou před Jičín, kde jsem dobrou hodinu bojoval s novou celtou, kterou jsem do té doby ani nevybalil. Uvázat ji k mé spokojenosti si vyžádalo několik pokusů. Každý další den už ale rozbít ležení trvalo kolem čtvrt hodiny komplet.
Jak je na tom bezobal? První zjištění
V osm ráno jsem se sešel s Ondřejem, sympatickým majitelem obchůdku Delikatesy Amélie. Obchod stojí přímo na jičínském náměstí. Ondřej začal se zdravou výživou a prodejem vín, sýrů a různých dalších pochutin a mňamin. Ve svém osobním životě se ale zajímal i o snižování odpadů a jezdil do okolních bezobalů nakupovat. Když se naskytla možnost pronájmu prostor sousedícího obchodu, rozšířil delikatesy i o bezobal.
Právě spojení delikates a bezobalu pro Jičín funguje. Samotný bezobal by se zřejmě neuživil, nebo by to bylo velmi těžké, jak mi sdělil Ondřej během rozhovoru.
Po přesunutí se do Refill Shopu (Mladá Boleslav), obchodu, který je jen pár kroků od syslí rezervace, kde jsem také poblíž spal, zjištění zněla ještě hůř. Dle Kláry, majitelky Refillu, si lidé během dvou let izolací odvykli chodit nakupovat. Zřejmě najeli na rozvážkovou službu. Obchod tak trpí odlivem zákazníků. Přesto se stále najde dost takových, kteří o obchodu vůbec nevědí a to na sockách aktivnímu Refillu navzdory.
Bezobalový obchod pro psy?
Jo! Ačkoli vedu bezodpadovou domácnost už pár let, o existenci bezobalového obchodu pro psy jsem neměl ani tušení. Čelákovický obchod Přines! jsem našel až při plánování cesty. O to víc mě zajímal.
Dostat se z Mladé Boleslavi do Čelákovic ale nestálo zrovna málo úsilí. Celou cestu pršelo a já si navíc cestu naivně naplánoval přes asi čtyři kilometry lesa a luk. Cesta se během chvíle proměnila v bahnivou past. Co bych jindy ujel za 15 – 20 minut jsem jel hodinu. Nedalo se však jinak. V Přines! jsem musel být do pěti.
Dojel jsem za deset pět a nedá se říct, že bych se někde povaloval. Ve videu z rozhovoru je vidět, jak mě neustále Tereza něčím překvapuje, jak se neustále něčemu divím. A je čemu.
Najít výrobce, který by si s Terezou měnil obaly od běžných granulí, není vůbec jednoduché. Ne že by výrobců nebyla spousta. Tereza má ale kromě bezobalu ještě nároky na čisté složení. U pamlsků je situace trochu lepší.
Ještě zajímavost: bezobalová prodejna je současně i kavárnou. Hygiena nedělala problémy. Jinde bezobaly zase bojují. Je to dáno neukotvením pojmu “bezobal” v české legislativě. Někdo se na bezobal dívá jako na restaurační zařízení, někdo jako na obchod…
Ale zpět ke kavárně v bezobalovém obchodě pro psy: Můžete si tak zajít s vaším mazlem společně na nějakou mňaminu. A pokud vás téma bezodpadovosti domácích mazlíčků zajímá víc, mrkněte na jejich stránky.
Dobrovolníci
V Brandýse nad Labem mě v bezobalovém obchodě Zváženo zaujala nabídka pana Josefa. Ne že by teda nabízel zrovna něco mě. Nabídka směřovala k majitelkám Báře, Marii a Pétě. Pan Josef prý rád jezdí na kole a rád by vypomohl rozvozem nákupu k lidem domů.
Nechcete o něčem podobném zapřemýšlet i vy? 🙂
Příště se vrhneme do víru velkoměsta. Čeká nás totiž průjezd Prahou se zastávkou ve dvou velmi zajímavých obchodech. Do té doby si můžete smlsnout na cizím neštěstí a podívat se na již zmíněnou “jízdu” v bahně. Ale samozřejmě nejen na ni.
Mějte se krásně!
P. S. 29. května 2023 jsem vyjel na novou cestu! Chcete-li být součástí, sledujte můj blog, kde se v brzké době objeví itinerář. Nebo na vámi oblíbené sociální síti.
Prosíme sdílejte článek se svými přáteli. Inspirace k uvědomělejšímu nakupování není nikdy dost:
Srdcem bez obalu aneb trochu jiná podpora bezobalu – Díl 1.
Nakupování bez obalu zažilo v posledních letech strmý růst i propad a některé bezobalové prodejny v Česku musely zavřít své dveře nadobro. Přiblížení k zero-waste životnímu stylu je přitom v současné ekologické situaci krokem správným směrem. To si plně uvědomuje i bloger a propagátor šetrného života Tomáš Shejbal, který vás na blogu Econea.cz provede „vědomým“ nakupováním.
V pětidílném seriálu s ním nasednete na městskou koloběžku a vydáte se na 800kilometrovou výpravu po stopách bezobalových prodejen v Česku. Ukáže vám, jak jednoduše nakupovat v duchu zero waste, vezme vás do zákulisí prodejen a společně s jejich majiteli odhalí úskalí a výzvy jejich fungování u nás. Tak se pevně chyťte za řidítka a následujte Tomáše na bezobalové výpravě.
Motivace
Bezobal v České republice po dvou letech izolací zažívá těžké časy. Mé osobní plamínky naděje začaly pohasínat – na sociálních sítích najednou začaly pučet příspěvky, kde která zero waste prodejna zavírá. Vyděsilo mě to. Rozhodl jsem se udělat něco víc, než ”jen” nakupovat v beZobalce a Krámku bez obalu, našich dvou pardubických bezobalech.
Ale co? Blokovat dopravu s transparentem: “Za méně obalu?” To není moje cesta. Já raději tvořím, cestuji, překonávám se, jsem rád sám, ale i s lidmi, kteří mají jiskru. Vše se tak po procházce lesem spojilo a přišel nápad: “Objedu bezobaly na koloběžce a spát budu po českých lesích!”
Jelikož se mi některé věci nechtějí domýšlet, nedomyslel jsem ani, jak navěsit věci na koloběžku. Táhl jsem si tak domeček jako šnek. Pěkně na zádech. Však jsem se také při prvním nastoupení na stupátko hned orosil. Nevím, kolik krosna vážila, ale hned jsem soucítil se všemi, kteří mají pár kilo nad svou ideální váhu.
Ale než se vydáme na cestu, pojďme si trochu srovnat notičky. Proč tak kopu za bezobal?
Bez obalu
Bezobalový obchod, běžně spíš bezobal, je místo, kde se dají nakupovat především potraviny, ale taky drogerie a kosmetika do vlastních obalů. Možná nic nového, říkáte si, do vlastních nádob nám sypou oříšky i v místní zdravé výživě nebo zelenině.
Jedním z rozdílů je “zákulisí” obchodu. Bezobalové prodejny se (mimo jiné, jak se dočtete dále) snaží eliminovat obaly od dodavatele. Ať už přímo výměnou zálohovaných obalů mezi obchodem a distributorem, nebo nákupem co největších balení. Spíše bude recyklován plastový pytel od 25 kg rýže, než 50 půl kilových sáčků.
Seženu tam i čokoládu?
Jaké zboží se dá bez obalu pořídit není třeba zdlouhavě popisovat. Základní potraviny najdete v bezobalu všechny. Dále v bezobalu pořídíte zpravidla pečivo z místních pekáren, mlékárenské výrobky z českých farem (ať bio tak nebio) a nějaké ty zdravé “mňaminy” (kokosky, zeleninové chipsy, uzené madle, čokolády…). Dle velikosti bezobalu se dá pořídit i zelenina, nebo domluvit odběr zeleninových bedýnek. Většinou je v bezobalu zastoupena i (netoxická) drogerie, někdy i eko kosmetika a rukodělné výrobky, nejtypičtěji svíčky, mýdlenky, atd.
Na relativně malém prostoru prodejen se tak setkávají výpěstky drobných zemědělců, výrobky různých chráněných dílniček ale i tvořivých jedinců a samozřejmě a hlavně potraviny.
Chrám bezobal
Při vstupu do bezobalu jde z těch všech barev až hlava kolem. Násypníky a velké zavařovačky dávají hrdě na odiv svěřené potraviny, které tak přirozeně zkrášlují prostor. Jaký to kontrast vůči nafouklým křiklavým balením v regálech supermarketů! Tam se obaly naopak snaží za každou cenu zlákat pohled zákazníka a bedlivě obsah sáčku střežit.
Za spoustou prodávaného zboží stojí nadšení jednotlivců, které se propojuje s nadšením majitelů obchodu a nakonec i zákazníků. Jak kdyby v prostoru jiskřila energie všech těch lidí. Pokud jste někdy navštívili asijský chrám, jistě si vybavíte jakousi “zvláštní” atmosféru, která v prostoru panuje. Ve vzduchu jsou “cítit” (kromě vonných tyčinek) jakési energie… a něco podobného zažívám právě v bezobalech.
Zpomalení
Nakupování v bezobalovém obchodu jednoho nutí zpomalit. Je třeba si vést seznam, připravit si nádoby a vydat se do obchodu. Bezobaly nejběžněji fungují ve dvou režimech:
- Samoobsluha, kde si nakupující sám váží donesené obaly,
- pultový prodej, kdy je zákazník obsluhován.
Při pultovém prodeji je někdy třeba počkat, než na nakupujícího přijde řada. Vzniká tak prostor na povídání si s dalšími nakupujícími a obsluhou. Šíří se úsměvy, nápady a inspirace (píše introvert!). Ať už na použití potravin, nebo různé workshopy, přednášky a setkání.
Zpomalení kolem nákupu potravin se tak nějak přenáší i na člověka. Plíživě mu vstupuje do života, člověk začne mnohé přehodnocovat… v bezobalovém obchodě jsou mnohé věci jinak a snižování odpadu je pouze jednou z nich. V bezobalu vidím příležitost pro dnešní zrychlenou dobu, jak lidem ukázat jinou cestu, která pravděpodobně povede víc k sobě.
Slyším námitku: “do teď mi to přijde dobrý, ale co ty ceny?!”
Cena
Na rovinu: pokud se někdo ptá takhle, asi pro něj bezobal není. Ale zkusme si tento mýtus vysvětlit.
Ze své zkušenosti vnímám, že lidé při srovnávání cen nesrovnávají srovnatelné, tedy:
- Stejné množství,
- stejnou kvalitu a
- stačí jim jeden důkaz za vše.
Cenu za sáček dvaceti gramů koření skeptici porovnávají bez uzardění se sto gramy v bezobalu. Srovnávají konvenční potraviny proti bio potravinám. Ale i u konvenčních potravin je v bezobalech kvalita jinde, než u nejlevnějších potravin v supermarketech. A když najdou potravinu, která je dražší, berou to jako bernou minci.
Abych vnesl do problematiky trochu světla, provedl jsem poměrně podrobný průzkum cen, kde jsem proti 17 bezobalům (geograficky napříč ČR) postavil ty nejlevnější potraviny ze supermarketu, zdravé výživy a dovážkové služby.
Výsledek? U konvenčních potravin záleží na potravině. Jsou potraviny výrazně dražší a potraviny naopak výrazně levnější. Z průzkumu tak vyšlo, že je dobré nespekulovat a nakupovat v bezobalu vše. Pokud nemáte samozřejmě nějak “vychýlený” jídelníček. U bio potravin vyšel jako levnější bezobal.
Ano, průzkum je rok starý, takže se v něm nepromítá současné zvyšování cen. Tuším však, že by z toho vyšel bezobal podobně, nebo i lépe. Přijde mi, že kvalitní potraviny nestouply na ceně tolik, jako třeba cukr či hladká pšeničná mouka (ale podloženo nemám).
Jak to ale všechno souvisí s koloběžkou a podniknutou cestou?
Video z cesty za bezobalovými obchody – 1. díl
Jak vypadaly první dny před výjezdem a hlavně během výjezdu samotného, se můžete podívat v přiloženém videu. Příště se podíváme na první zjištění z cesty, ale i rozhovorů samotných.
Mějte se krásně, Tom | bejkuvmls.cz
Prosíme sdílejte článek se svými přáteli. Inspirace k uvědomělejšímu nakupování není nikdy dost:
Řekněte ANO zelenému balení dárků + 5 triků, jak na to
Balicí papír, stužky a lepicí páska. Tahle základní výbava každého Ježíška může vypadat na první pohled docela nevinně. Stačí se ale podívat zeleným okem ekologa a zjistíme, že je vše jinak…
Představte si, jak dlouho slouží balicí papíry a dárkové tašky o Vánocích. Několik hodin nebo pár dní. V “zelenějších” rodinách se použijí na balení opakovaně v dalších letech. Ostatní miliony rolí balicích papírů skončí v popelnicích.
Proč říct běžnému balicímu papíru NE
Výroba balicího papíru je energeticky nesmírně náročná. Stromy se musí pokácet, přepravit, přeměnit na papír, tašky nebo krabičky a dovézt do obchodů. Tam často čekají na zákazníky v plastovém obalu.
Křídový papír není možné recyklovat a patří do směsného odpadu. Stejně jako voskovaný papír nebo termopapír.
Některé balicí papíry je možné recyklovat. Z barev na vánočních papírech se ale při recyklaci vytvoří kontaminovaný kal, který obsahuje různé chemikálie. Dejte pozor především na levné a hodně barevné role balicího papíru. Čím je papír barevnější, tím větší bude následná zátěž přírody. Jen někteří výrobci používají certifikované a k životnímu prostředí šetrné barvy.
TIP Vybírejte si papíry s certifikátem FSC, který zaručuje, že dřevo pochází z šetrně obhospodařovaných lesů.
Proč říct NE klasické lepence
Když zalepíte recyklovatelný balicí papír nebo krabici běžnou lepicí páskou, tak je později nemůžete hodit do kontejneru na papír. Místo toho použijte papírovou lepicí pásku, která má zcela přírodní lepidlo z kaučuku a bez rozpouštědel. Skvěle lepí, pevně drží a je 100% recyklovatelná.
Proč říct NE dárkovým taškám
Plastové dárkové tašky se vyrábí z neobnovitelného zdroje – ropy. S jejich rozkladem je to děsivé a s recyklací složité. A na výrobu papírových dárkových tašek se spotřebuje třikrát více vody a vyprodukuje o 80 % více skleníkových plynů než na výrobu plastových tašek. A to je teprve začátek – celou řadu dalších ekologických NE pro papírové a plastové tašky jsme sepsali v tomto článku.
Inspirace pro zelené balení dárků
Jak obdarovat v hezkém a k přírodě šetrném obalu? Chceme si přece vychutnat tu chvíli napětí a zatajený dech obdarovaného.
Tohle je 5 ekologických a slušivých způsobů:
1. Balení po japonsku (technika Furoshiki)
Zabalte dárky elegantně do kusu látky, ručníku nebo látkové utěrky. Technikou Furoshaki původem z Japonska je možné zabalit krabice, lahve i kulaté dárky. Obdarovaný od vás dostane jeden dárek navíc, který mu bude sloužit řadu let. Látkové balení můžete dozdobit šiškou nebo větvičkou.
TIP Na techniku Furoshiki můžete použít nepoužívaná trička nebo vyřazené pánské košile.
2. Balení do nevšedního papíru
Pod vánočním stromečkem to může kreativitou jen prýštit. Stačí si zavolat na pomoc s balením dárků staré noviny, mapy, noty nebo vysloužilé knihy. Oživte je přírodním provázkem, kontrastní barvou nebo ozdobou a máte vy i příroda vyhráno.
2. Balení do recyklovaného papíru
Říkáte si, že hnědý recyklovaný papír je nehezký? Chyba lávky! Recyklovaný balicí papír můžete oživit razítky, štětcem nebo fixou (ideálně s rostlinnými barvami), větvičkou z keře, sušeným pomerančovým kolečkem nebo kouskem skořice.
TIP menší dárky můžete dát do pytlíčků z recyklovaného papíru a zavázat provázkem.
3. Balení do dárkových pytlíčků
Pokud nemáte chuť nebo čas trávit balením dárků hodiny, vložte je jednoduše do látkového pytlíku. Značka Weetr šije upcyklované dárkové pytlíky ve 3 velikostech.
TIP Dárkový pytlíček můžete snadno ušít doma. Sepsali jsme pro vás, jak na to.
4. Balení do eko papíru
Chcete mít ten pocit jako když jste používali dárkový papír, co voní novotou a hraje všemi barvami? Tak přesně pro vás vznikla česká značka Be Nice, která má vše pro ekologické a stylové balení dárků. Toto české papírnictví sází na ekologickou výrobu, recyklovaný papír a autorské minimalistické designy. Najdete u nich balicí papíry, krabičky i sady pro dospělé i děti.
5. Balení do obálek
Pro minimalisty a “odmítače věcných dárků” je nejlepším dárkem poukaz – kupovaný nebo váš vlastní. A ten se bude spokojeně vyvalovat pod stromečkem v recyklované obálce se jmenovkou svého budoucího nositele. Balení jednoduché jako facka.
Tak, jak zabalit dárky “zeleně” už víte. Držíme palce, ať vám to jde hezky od ruky a bez neekologických vylomenin. ?
Napište nám do komentáře, do čeho letos balíte dárky vy.
Omrkněte naši vánoční NEkampaň s články:
Bonusový obsah: Tahák, jaké dárky nadělit 7 typům odmítačů dárků.
Bonusový obsah: Tahák, s jakými látkami se netahat.
Bonus: Soutěž o dárkové balíčky netestované kosmetiky.
Bonusový obsah: Video i PDF návod na výrobu domácí sojové svíčky.
Bonusový obsah: Inspirace na 8 alternativních ekostromků.
Bonusový obsah: Rychlý test vánočního eko hrdinství
Bonusový obsah: Jaké dárky budou vybírat zakladatelé Econea.cz Pavel a Martin?
Bonusový obsah: 6 receptů na veganské nápoje
Bonusový obsah: 10 receptů na domácí eko prostředky
Bonusový obsah: 3 recepty na veganského kapra.
Prosíme, sdílejte inspiraci na ekologičtější balení dárků s ostatními:
Proč říct spalovnám NE? A jaké jsou ekologické alternativy?
Každý rok se v červenci slaví Mezinárodní den alternativ ke spalovnám. Jak tento svátek vznikl, proč jsou spalovny odpadu nebezpečné a jaké jiné možnosti existují? Na to všechno si v dnešním článku posvítíme.
Proč svátek vznikl
Spalovny mají několik nevýhod:
- Neobejdou se bez skládek, zatěžují toxickými látkami životní prostředí.
- Nedokáží efektivně zhodnotit energii uloženou v odpadech.
- Vyvolávají nadprodukci odpadů [ref]https://arnika.org/spalovny-odpadu[/ref].
Proč jsou spalovny nebezpečné
Vypouštějí až 192[ref]https://arnika.org/spalovny-odpadu#subscribe[/ref] toxických látek do vzduchu, vody a půdy. Nejčastěji se upozorňuje na nebezpečné dioxiny, které poškozují imunitní a hormonální systém člověka. Nejtoxičtější dioxiny jsou karcinogenní. Kromě dioxinů jsou to také dimetylftalát, bromdichlorfenol, benzen, hexachlorbenzen a další látky.
Co končí ve spalovně odpadu
Komunální odpad, nebezpečný odpad a zdravotnický odpad[ref]https://arnika.org/alternativy-ke-spalovani[/ref].
- Komunální odpad. Jeho objem může snížit lepší třídění, recyklace a kompostování jeho kompostovatelných složek.
- Velkoobjemový odpad (například starý nevyužitý nábytek).
- Nebezpečný odpad jde recyklovat nebo likvidovat tak, aby vzniklo méně toxických látek než při jeho spalování. Odpadní oleje jde upravit a zpracovávat na průmyslové oleje nebo obráběcí emulze. Jde o bezodpadovou technologii, kdy nedochází k úbytku oleje. Odpady s perzistentními organickými látkami jde také řešit bez spalování. Tak byla vyčištěna například Spolana Neratovice. Nespalovací technologie lze použít také na čištění zemin kontaminovaných ropnými látkami, které často končí ve spalovnách.
TIP Odhaduje se, že jen 17 % odpadu ze zdravotnictví je infekčních.
Kdyby se ve všech nemocnicích zvýšilo třídění odpadu (plastové obaly od nápojů, zbytky potravin mimo infekční oddělení,…), výrazně by se snížil objem zdravotnického odpadu z nemocnic.
Pozitivní zprávy ze světa
Stockholmská úmluva z roku 2001, kterou podepsalo více než 150 zemí, vyžaduje, aby se ke snižování množství toxických látek ze spalování používaly nejlepší environmentální postupy a dostupné technologie.
Podívejme se na příklady uzavírání spaloven ve světě[ref]https://www.noharm.org/issues/global/alternatives-incineration[/ref]:
- USA za posledních 20 let uzavřely 99 % svých spaloven zdravotnického odpadu. V roce 1988 jich bylo 6 000, v roce 2008 méně než 60.
- Několik měst v Argentině zakázalo nebo omezilo spalování odpadu (General Pueyrredón, Villa Regina, Rio Grande, Ushuaia, Tolhuin, Esquel, Villa Allende, Marcos Juarez. Buenos Aires zakázalo spalování zdravotnického odpadu).
Jaké jsou alternativy spaloven
Plazmová spalovna
Pracuje s mnohem vyššími teplotami než klasická spalovna. Je šetrná k životnímu prostředí, protože vyprodukuje minimum zplodin. Nedochází u ní k hoření, ale ke štěpení molekul, jejich zplyňování a ionizaci. Díky uzavřenému okruhu nevznikají během ionizace žádné emise. Z procesu zůstává jen pevná sklovitá struska. Ta je certifikovaná a může se použít ve stavebním průmyslu. Návratnost výstavby plazmové spalovny je od 4 do 6 let. Tuto technologii dodává Česká republika například do Běloruska.
Mechanicko-biologické zpracování odpadu
Je další ekologická technologie, která může nahradit spalovny odpadu. Její princip spočívá v důsledném roztřídění komunálního odpadu. Vytřídí recyklovatelné složky (papír, plasty, sklo, kovy) i nebezpečné složky domovního odpadu. Zbytek komunálního odpadu (méně než 30 %) tvoří nevyužitelné zbytky, které je možné uložit na skládku. V redukci odpadu je tak ještě účinnější než spalovna, kde z odpadu zůstane třetina jeho hmotnosti v podobě škváry a toxického popílku. Technologie vyhovuje normám EU a neznečišťuje ovzduší. U nás toto řešení nabízí například firma BioTech.
Uvedli jsme dvě technologie, které ekologové navrhli pro kraje v České republice místo spaloven odpadu v Opatovicích[ref]https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/ke-spalovne-v-opatovicich-je-pry-alternativa[/ref] a v Karviné[ref]https://fm.denik.cz/z-regionu/120318_spalovna_alternativa.html[/ref]. Variant, jak se zbavit odpadu ekologickým způsobem, je celá řada.
Nespalovací technologie se dělí na:
- tepelné procesy,
- chemické procesy,
- ozařovací procesy,
- biologické procesy,
- mechanické procesy.
Pokud chcete prozkoumat tuto problematiku hlouběji, doporučujeme vám podrobný dokument Non-Incineration Medical Waste Treatment Technologies v pdf od organizace HCWH.
TIPY
Omezení PET lahví a plechovek na pivo, aby se minimalizoval odpad z těchto výrobků, by šel docílit zákonem o zálohování.
Maximálně motivovat k třídění
Někteří ekologové navrhují, aby za vrácení starého výrobku byla sleva na nový. Díky tomu by elektroodpad nemusel končit v tak velkém množství v komunálním odpadu.
Blýská se na lepší časy
Informace, jak nakládat s odpady ekologičtěji, máme jako lidstvo k dispozici. Teď už “jen” přemluvit krajské zastupitele, firmy a politiky, aby tato řešení uváděli do praxe. Dobrou zprávou také je, že balíček oběhového hospodářství[ref]https://www.trideniodpadu.cz/recyklace[/ref] předpokládá, 
Pokud už teď chceme, aby ve spalovnách končilo co nejméně odpadu, začněme v našich domovech. Ideálně pravidly bezodpadového života – zamítnout, zredukovat, zužitkovat, zrecyklovat a zkompostovat.
Prosíme, sdílejte ekologické varianty spaloven s dalšími lidmi, ať se zdraví i planeta zelenají:
Jaké je kouzlo tuhých šamponů a zubních past
I když se nás velké kosmetické firmy snaží přesvědčit o tom, že skoro všechny produkty musí být balené v plastu, není tomu tak. Probádejte spolu s námi tuhé šampony a zubní pasty, které šetří vaši peněženku i planetu. Jsou minimalistické, přírodní, ekologické, voňavé, účinné a vydrží vám v koupelně dlouhou řadu měsíců.
Proč používat přírodní tuhý šampon
Na rozdíl od tekutých šamponů jsou tuhé šampony silně koncentrované. Tak moc, že kostka tuhého šamponu o váze 50 g vydrží stejně dlouho jako 300ml balení tekutého šamponu od konvenční značky. Vaši hřívu tak bude mýt a opečovávat dlouhé měsíce. Přírodní tuhé šampony jsou většinou balené do recyklovaného papíru nebo kartonu. Ušetříte tak korunky, kroky, přírodu i zbytečný plastový obal. A to se vyplatí.
Přírodní tuhý šampon je:
- ekologický,
- ekonomický,
- minimalistický,
- zero waste.
Jak tuhý šampon používat
Přiložte kostku šamponu na mokré vlasy a začněte je masírovat, dokud se neudělá pěna. Nebo můžete kostku nejdřív promnout v mokrých dlaních a pak dát získanou pěnu na vlasy. Tuhý šampon pak odložte a nechte uschnout. Vlasy opláchněte vodou. Pokud s přírodními šampony začínáte, můžete mít pocit, že se šampon z vlasů hůř vymývá. V takovém případě vlasy opláchněte octovou vodou. Tento problém bývá jen na začátku používání přírodních šamponů, protože jsou vlasy zvyklé na syntetické látky z konvenčních šamponů. Pokud už používáte přírodní tekutý šampon, tenhle “přechod” vás nečeká. 🙂
TIP Přírodní laboratoř laSaponaria vyrábí tuhé šampony zhutněním ingrediencí, nikoli zmýdelněním. Jejich pH je tedy podobné jako pH tekutých šamponů, proto se vyhnete oplachování vlasů kyselým roztokem.
Jak tuhý šampon skladovat
Když jste doma, nechte ho uschnout na podložce na mýdlo, ve skleněné dóze s průduchy ve víčku, zavěšené v sisalovém sáčku nebo v praktickém magnetickém držáku. Tak budete mít jistotu, že na vás bude čekat připravené na další šamponování. Na cestách ho můžete převážet v jakékoliv prázdné sklenici, nebo mu pořiďte pouzdro. Pokud ho musíte sbalit ihned po použití, dejte ho do suché žínky, ať může uschnout cestou.
Recenze na tuhý šampon
Co řekl na své první používání tuhého šamponu Tom, náčelník našeho skladu?
„Šampon mi vydržel přes 5 měsíců a to si myji vlasy průměrně 4x do týdne! Stačí jen trochu promnout kostku v ruce a vznikne dostatečná pěna na použití i při mých hustých vlasech. Aplikuje se skvěle, rád si s pěnou ve vlasech hraji a masíruji pokožku. Vlasy jsou pak takové hebké, moje citlivá pokožka na hlavě je nepodrážděná a lupů méně. Celé to voní, šampon a po něm i vlasy. Super je i balení v papírové krabičce a skladování v misce. Šampon se nerozpadá, začal se drolit až ke konci. Byla to moje první zkušenost s tuhým šamponem a musím říct, že laSaponaria je fakt super značka. Než jsem to koupil, říkal jsem si, že si šampon za 3 kila kupovat nebudu. Ale on vydržel 5 měsíců, to je 60 korun na měsíc. A ještě k tomu přírodní a v papírovém obalu! Vyplatí se tedy jak ekonomicky, tak s ohledem na přírodu.“ Tom
Proč používat přírodní tuhou zubní pastu
Možná jste o tuhé zubní pastě ještě neslyšeli. V čem je tak výjimečná? Je 100% přírodní, bez síranů, bez fluoridu, antibakteriální a i když vypadá jako lízátko, čistí chrup tak dlouho jako dvě balení klasické zubní pasty v plastu. V koupelně si s ní užijete spoustu zábavy a Zemi ušetříte zbytečný obal.
Přírodní tuhé zubní pasty Lamazuna jsou:
- zero waste,
- ekonomické,
- ekologické,
- minimalistické.
Jak používat tuhou zubní pastu Lamazuna
- Zubní kartáček namočte do horké vody, aby se tuhá pasta lépe nanášela.
- Pastu uchopte za dřívko a vlhkými štetinkami kartáčku několikrát přejeďte přes zubní pastu. K efektivnímu čištění zubů vám stačí jen malé množství pasty.
- Zuby si vyčistěte, jak jste zvyklí a kartáček pak opláchněte.
- Zubní pastu odložte na tácek nebo do skleničky. Pokud chcete mít jistotu, že se na pastu nebude prášit, skladujte ji ve skleněné dóze Lamazuna. Dřevěné držátko pohodlně projde průduchy ve víčku a pasta je přitom chráněná.
Pro majitele elektrických kartáčků: Naneste pastu na kartáček ještě před jeho zapnutím.
TIP pro rodinu: Tuhá pasta Lamazuna je antibakteriální, může ji tedy používat celá rodina. Pokud se o ni ale nechcete dělit, můžete pro každého člena pořídit jednu a odlišit je třeba barevnou značkou na držátku.
Jakými značkami se tuze dobře mýt a čistit
Značek s přírodní tuhou kosmetikou přibývá. Díky (zero wastovému) bohu. 😉 Rádi bychom vám představili naše dva favority v přírodní tuhé kosmetice. Jsou jimi francouzská značka Lamazuna a italská značka laSaponaria.
Lamazuna
Je francouzská značka, která si klade za cíl šířit minimalistický a zero waste přístup v našich koupelnách. Vyrábí neskutečně voňavou tuhou kosmetiku ze 100% přírodních ingrediencí v BIO kvalitě. O kouzelné vůně v ní (škoda, že si článkem nemůžete přičichnout) se starají esenciální oleje. Aby si na své přišly těhotné a kojící ženy i malé děti, mají v nabídce také varianty bez esenciálních olejů. Lamazuna se pyšní mnoha přísnými certifikacemi. Název značky pochází z gruzínštiny a znamená krásná mladá žena. Pokud vás tuhá kosmetika láká, tak si od nich můžete vybrat ze široké nabídky:
- tuhý šampon pro normální vlasy s habešským olejem,
- tuhý šampon pro normální vlasy s bílým a zeleným jílem,
- tuhý šampon pro mastné vlasy se zeleným čajem a spirulinou,
- tuhý šampon pro mastné vlasy s marockým jílem,
- tuhý šampon pro suché vlasy s panenským kokosovým olejem,
- tuhý šampon pro suché vlasy se švestkovým olejem,
- tuhý šampon proti lupům s pivoňkou,
- tuhý šampon pro blond a světlé vlasy s citrónem,
- tuhý šampon pro šedivé vlasy s indigem,
- tuhý šampon pro barvené vlasy s třešňovým olejem,
- tuhá zubní pasta šalvěj a citron.
laSaponaria
Je italská laboratoř přírodní kosmetiky. Své zelené produkty tvoří ručně ze 100% přírodních surovin v BIO kvalitě. Podporují italské farmáře nákupem lokálních surovin, šíří osvětu a pomáhají sociálním projektům. Své obaly posouvají stále k větší a větší udržitelnosti. Co tuhého si od nich můžete pořídit kromě mýdel?
- Tuhý šampon čisticí proti lupům,
- tuhý šampon BIO se lněným olejem dodává vitalitu oslabeným vlasům,
- tuhý šampon posilující a zklidňující pro unavené a lámavé vlasy.
„Naprosto ho zbožňuji! Ukázal mi, jaké to je, když vás hlava opravdu nesvědí! Vlasy nádherně provoní a přijdou mi i poddajnější při úpravě, vůbec neelektrizují. Týden jsem byla nucena používat jiný a už jsem se ho nemohla dočkat. :-)“ Bára
V přírodě jde do tuhého. Jděte do tuhého pro přírodu
Všichni víme, že v dnešní době odpadové jde pro přírodu do tuhého. A právě tuhou přírodní kosmetikou jí můžeme pomoci ze současné šlamastyky ven. Každý z nás. V jakékoliv koupelně, lavoru nebo jezírku. Protože přírodní tuhá kosmetika nezkřiví vlásek ani nám, ani zvířatům či rostlinám, se kterými na téhle krásné planetě žijeme. Je čistě přírodní a ekologická. Některé lidi klame tělem, protože je drobná a za vyšší cenu, ale vydrží nejméně dvakrát tak dlouho jako její tekuté varianty v plastových obalech. Uvidíte, že se s ní budete mýt i mít skvěle.
Prosíme, sdílejte osvětu o tuhé přírodní kosmetice s dalšími každodenními hrdiny: