Minulý týden jsme nasávali inspiraci na konferenci Sustainable Future. Už potřetí ji pořádala organizace Startup Disrupt v čele se zakladatelem Patrikem Juránkem. Tentokrát se téma panelových diskuzí, přednášek a rozhovorů stáčelo k soběstačnosti v dopravě, tedy e-mobilitě, diskutované bylo také bankovnictví a udržitelnost ve firmách.
Po celý den od deváté ranní se ve dvou přednáškových sálech vystřídalo na 80 řečníků z Česka i zahraničí. Panelové diskuze usměrňovali moderátoři a každá přednáška měla striktně vymezený čas, jeden řečník tak střídal druhého. Při přestávkách se v hale O2 Universum tvořily skupinky diskutujících návštěvníků a prostor pro propojování byl i nad obědem. Při něm jsme ocenili možnost rostlinné varianty, která podle nás k udržitelnosti neoddělitelně patří.
Naděje i urgence
Z přednášek jsme si odnesli velkou dávku naděje i závan urgence. Lídři firem, projektů a organizací představili kroky, kterými se ubírají k větší soběstačnosti. Nemazali si ale vzájemně jen (udržitelný) med kolem pusy, sdíleli i své obavy a výzvy, kterým čelí.
Rosalinde van der Vlies z Evropské komise přiblížila Green Deal a nástroje, kterými se v rámci Evropy naplňuje. Jako ochutnávku uvedla vizi 100 uhlíkově neutrálních měst do roku 2030 a roadmapu vodíkových údolí v Evropské unii. Z Evropské komise přijela také Roberta Bosu, která se zabývá udržitelnými strategiemi. Pomáhá s aplikací Green Dealu na lokální úrovni. Navštěvuje školy, místní spolky i organizace, a podporuje tak udržitelné krůčky napřímo.
Tadeáš Nováček z projektu Thermosolar Hive
Řečníci se zároveň netajili úskalími a v rámci panelových diskuzí probírali výzvy, se kterými se zavádění udržitelných inovací na trh pojí. Na přetřes nejčastěji přicházela legislativa, která nestačí držet s inovativními řešeními krok.
Někteří hosté vyslali mezi publikum slova naléhavosti. Bill McKibben, americký spisovatel, environmentalista a aktivista upozornil, že se posun k soběstačnosti neděje dostatečně rychle. Kromě udržitelných kroků uvnitř jednotlivých firem je podle něj zásadní apel na vládu a legislativní změna.
Pavel Zedníček, CEO Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), přitakal, že na evropské úrovni se sice mění nařízení a normy, za posledních osm let se ale u nás produkce odpadu a jeho recyklace v podstatě nehla z místa.
“Každá mince má dvě strany. Vše se mění. Po celém světě vidíme řadu vládních kroků na podporu uhlíkové neutrality, zvyšuje se povědomí veřejnosti… Je to však zrádné. Myslíme si, že děláme dost, realita je ale taková, že to děláme příliš pomalu.”
Trefný point ve své přednášce zdůraznil Jan Růžička z mezinárodní investiční skupiny PPF. Vnesl mezi publikum své poznatky o ESG z velkých korporací a upozornil na nadužívání slova “udržitelnost”. Jedna věc je, jak se firma prezentuje navenek, druhá, jak skutečně funguje. Zásadní je podle něj stanovení jasných principů a kroků, které firmy a jejich zaměstnanci mohou následovat, jen tak přijde skutečná změna.
Zkratka ESG pochází z anglického Environmental, Social, Governance. Konkrétně se pod ní skrývá vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení. ESG se dnes stává fenoménem v oblasti fungování firem i investování.
Přitakal také Vladimír Víšek, spoluzakladatel iniciativy No Greenwashing, která upozorňuje na lakování na zeleno, facilituje diskuzi podloženou daty a poznatky odborníků. Problematický je podle něj i termín “uhlíková neutralita.
Nejhorší sucho za celých 500 let
Oči v sále se pevně upřely na plátno při prezentaci o klimatu. Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nešetřil nejnovějšími daty.
Podle vědců je aktuální období sucha v České republice nejhorší za 500 let. Takové změny v krajině mají dopady na výnosnost zemědělství a mohou tedy ohrozit naši soběstačnosti v produkci potravin. Jen u obilovin hrozí až 40% pokles úrody.
Pavel Zahradníček z CzechGlobe AV ČR
Dozvěděli jsme se také o varovném nárůstu počtu tropických nocí. Ty jsou v České republice novým fenoménem. Do 90. let jich za rok bylo pouze kolem sedmi, dnes je lidé mohou pocítit až sto devět dnů v roce. Sucho a tropická vedra přitom mají výrazný dopad i na zdravotní a psychický stav lidí.
TIP: Pavel Zahradníček sdílel několik stěžejních webových stránek, na kterých najdete relevantní a vědecky podložené informace o klimatické změně a jejích dopadech: www.intersucho.cz, www.klimatickazmena.cz, www.vynosy-plodin.cz, www.fenofaze.cz, www.agrorisk.cz, www.firerisk.cz.
Udržitelnost ve stavebnictví a architektuře
Věděli jste, že jedna třetina lidí v EU žije ve svých domovech v hazardním prostředí? A že koncentrace nejpochybnějších látek bývá nejvyšší v pokojích pro děti? Panelová diskuze o udržitelných stavbách dostala skličující úvod.
Panelová diskuze o udržitelnosti ve stavebnictví
Odborníci z firmy Velux, Holcim a Flowbox se shodli, že na budovu je potřeba nahlížet v celém jejím životní cyklu. Od výroby jednotlivých materiálů po samotnou výstavbu, životnost budovy, náročnost její likvidace a rozložitelnost materiálů. Od roku 2035 budou muset všechny nově vystavěné budovy dosáhnout uhlíkové neutrality, ve stavebnictví se proto už nyní dějí obrovské změny.
“Cílem je stavět stejné objemy s menším množstvím materiálů. Ten musí být recyklovaný a nekonečně recyklovatelný.” – Pavel Zdeněk z Holcim Česko.
Cirkularita… is the new black
Z konference jsme odcházeli plni inspirace a odhodlání spotřebovávat méně, upřednostňovat inovativní materiály založené na recyklaci použitých surovin, cirkularitě a (skutečné) biodegradabilitě, edukovat a spolupracovat. Aby se kruh uzavřel. Abychom už nemuseli zachraňovat planetu, ale žili s ní v synergickém souladu.
Jsme zvyklí starat se jen sami o sebe. Naše generace ale musí postupovat jinak a konat v zájmu těch, co přijdou po nás.
Dobrodružka s kreativním duchem a nenapravitelná životní optimistka. Její zapálení pro ekologii začalo u soběstačných domů. Pokračovalo v cestě k veganství. A dál roste v psaní řádků pro inspiraci ke změně a udržitelnějšímu životu. Pohání ji vědomí vzájemného propojení všeho živého, běhání po lesích a kopcích, balancování na jógamatce a mazlení se zvířaty.
