Dobrodružka s kreativním duchem a nenapravitelná životní optimistka. Její zapálení pro ekologii začalo u soběstačných domů. Pokračovalo v cestě k veganství. A dál roste v psaní řádků pro inspiraci ke změně a udržitelnějšímu životu. Pohání ji vědomí vzájemného propojení všeho živého, běhání po lesích a kopcích, balancování na jógamatce a mazlení se zvířaty.
Přemáháte se každé jaro do sukně kvůli papírově bílým nohám? Nebo chcete získat rychlé opálení i uprostřed zimy, aniž byste se museli vystavovat rizikovému UV záření nebo se zavírat do solárka? Pak možná pokukujete po samoopalovacích přípravcích.
Já s tekutým sluníčkem moc zkušeností nemám, proto jsem k testování samoopalovacího mléka přistupovala dost skepticky. Značku Nobilis Tilia ale věrně znám a nezklamala mě ani tentokrát. Čím pro mě napravila reputaci samoopalovacím produktům?
Tato recenze je 100% upřímná a nezávislá. Práci na ni jsme odměnili honorářem, do obsahu jsme však nezasahovali. Dojmy jsou čistě subjektivní – co nesedne testerce, pro vás může být láska na první přivonění, a naopak. Doporučujeme proto omrknout také recenze přímo u produktu na Econea.cz. 🙂
Redakce z Econea.cz
Rychlé shrnutí
S přírodním samoopalovacím mlékem od Nobilis Tilia jsem zažila úplně jinou show než s konvenčním samoopalovákem. Pokožku krásně provoní, lehce se roztírá a vstřebává se rychle, takže nezanechává žádné fleky. Bronzovou pokožku po jedné aplikaci sice nepřinese, ale pokud toužíte po jemném nádechu přirozeného opálení, kápli jste na zlatý grál.
Samoopalovák balí v Nobilisu do pevné plastové lahvičky s praktickým aplikátorem. Jednoduše si tak regulujete množství krému, které budete nanášet na pokožku. Na vršku sedí víčko, které se do lahvičky hezky zacvakne. Samoopalovací mléko si tak můžete s klidem v duši hodit i do kufru nebo batůžku a nemusíte se strachovat, že se vám instantní sluníčko vylije do zavazadla.
První dojmy. Spadly ze mě předsudky
Samoopalovací přípravky běžně nepoužívám. Kdysi na střední jsem před maturitním plesem několikrát zkusila konvenční samoopalovací krém a párkrát jsem se dokonce vyplácla i do solária. Obě zkušenosti pro mě byly dost odrazující. Když jsem tedy po letech dostala k testování přírodního samoopalovacího mléka od Nobilis Tilia, svírala jsem v rukách kromě produktu i rozpaky.
Pookřála jsem už při prvním přivonění. Příjemné aroma připomíná bylinky, cítila jsem nejvíc tóny majoránky a lavandinu. Uklidnila mě i bílá barva mléka. Očekávala jsem oranžovo-hnědý produkt a děsila jsem se, že si při nanášení opatlám celou koupelnu. Realita byla naštěstí úplně jiná. 🙂
Jak samoopalovací krém funguje?
Když se ke mně tahle lahvička dostala, vrtalo mi hlavou, jak vlastně samoopalovací krém funguje. Trochu jsem zagooglila a základní informace uvádí na etiketě i výrobce. Aktivní látka samoopalovacího mléka je Dihydroxyacetone (DHA). Reaguje v povrchových vrstvách kůže s aminokyselinami v kožní bílkovině keratinu. Vznikají tak žlutohnědé pigmenty a kůže tmavne podobně jako při opalování na slunci.
DHA se vyskytuje i v konvenčních samoopalovacích přípravcích, v Nobilis Tilia pochází z cukrové řepy a cukrové třtiny. Mimochodem, dozvěděla jsem se, že DHA je aktuálně jedinou schválenou účinnou složku v samoopalovacích přípravcích.
Od běžných samoopalováků se tenhle odlišuje tedy hlavně ostatními ingrediencemi v receptuře. Konvenční výrobci zpravidla zabarvují krémy syntetickými barvivy a přidávají i umělé vonné složky, případně konzervanty, taktéž ropného původu.
Přírodní samoopalovací mléko od Nobilisu získalo jemnou vůni z esenciálních olejů. Konkrétně jsem ve složení vyčmuchala éteráček z majoránky, lavandinu, linaloového dřeva a květu kanangy vonné. Barviva výrobce nepoužil a trvanlivost produktu má na starosti benzoan sodný a sorban draselný, což jsou konzervanty schválené pro použití v přírodní a bio kosmetice.
Receptura je navíc obohacená vitamínem E, který působí jako antioxidant a brání pokožku proti předčasnému stárnutí. Složení je sestavené skutečně šetrně, z přírodních pečujících výtažků a na pokožce je to znát. Během testování si moje kůže lebedila a přišla mi skvěle hydratovaná.
Jak používat samoopalovací krém?
Než jsem se pustila do “opalování”, při koupeli jsem si dopřála pečlivý peeling celého těla. Doma jsem měla tenhle kávový od Purity Vision. Peeling před nanesením samoopalovacího krému radí i výrobce. Pokožka se tak hezky připraví a povrch kůže sjednotí. Výrobce nabádá i k aplikaci tělového mléka. Tenhle krok jsem ale vynechala, protože můj peeling obsahuje kokosový olej. Pokožka je po něm vyživená a další vrstva krému mi přišla zbytečná.
Tak a teď jak nanést ten samoopalovací krém. 🙂 Výrobce radí nanášet slabou vrstvičku, tak jsem poslechla. Aplikátor s pumpičkou byl moc fajn. Lehce jsem stlačila vršek a krém jsem dlaněmi roztírala rovnoměrně po celém těle. Hodně mě bavila jeho vůně.
Krém se vstřebal opravdu rychle, nemusela jsem vyčkávat a strachovat se, že si ušpiním oblečení. Celkový proces byl tedy moc příjemný, vlastně se vůbec nelišil od klasického nanášení tělového mléka, jen jsem si dávala větší pozor, abych vše rovnoměrně rozmazala.
Hned po aplikaci jsem si pečlivě umyla ruce mýdlem, to je asi jediný výrazný rozdíl od běžného mazání tělovým mlékem.
Jedno omezení se ale k samoopalováku vztahuje. Po aplikaci by se zhruba 24 hodin neměla pokožka vystavovat slunci. Je to právě kvůli aktivní přírodní látce DHA, která v kombinaci s UV zářením může na pokožce tvořit volné radikály.
Jak dlouho opálení vydrží?
Zhnědnutí vzniká na povrchu kůže, jak jsem psala výše, takže v podstatě v odumřelých buňkách. Proto “opálení” nevydrží moc dlouho a zmizí, jakmile se zrohovatělá kůže z těla “odrolí”. Nobilis Tilia uvádí změnu tónu pokožky do 24 hodin od aplikace a výdrž opálení na 7-10 dnů, což u mě skutečně odpovídalo.
Vpravo výsledek po dvou aplikacích samoopalovacího krému
Změnu odstínu pokožky jsem postřehla druhý den po aplikaci, ale byla skutečně jen mírná. Spíš takový lehounký nádech. Za dva dny jsem zkusila nanést ještě jednu vrstvu, až pak jsem byla s výsledkem spokojenější.
Pandemie covidu vytáhla na světlo světa jeden velice důležitý mikronutrient zásadní pro zdraví – vitamin D. Toho je přitom v běžné populaci kritický nedostatek. V našich končinách přijímalo v roce 2017 z běžné stravy adekvátní množství vitamínu D pouze 1 % osob.[ref]https://archiv.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/mene-nez-1-osob-ma-dostatek-vitaminu-d-z-obvykle-ceske[/ref] Studie z roku 2018 pak uvádí podobné číslo, a to víc než 95 %.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6213710/[/ref] Je to velký průšvih? Co všechno má vitamin D v našem těle pod palcem? Kde ho brát a brát ho vůbec? To vše si dnes zodpovíme.
“Co to bylo?” Ptám se spolužačky, která si na chodbě před učebnou cosi kápla do úst a rychle to zahodila do útrob své tašky. “To jsou krizovky.” Na nervozitu před zkouškou mi fungujou úplně báječně! Klidně si kápni!”
Tenkrát jsem si nekápla. Bylo to mé úplně první setkání s Bachovkami, kapkami s energií vyluhovaných rostlin, které prý umí harmonizovat psychiku lidí i zvířat. Nevěděla jsem o nich vůbec nic. Asi proto mi v hlavě okamžitě vyskákaly obrázky šarlatánů a “sluncevduši” lidí. Než mi Bachovy květové esence zkřížily cestu znovu, uběhlo víc než pár let. Tentokrát mi ale dávaly větší smysl. Jakoby nám zrcadlily jednoduchost přírody a její zákonitosti, od kterých se v dnešním instantním světě tak vzdalujeme. Ponořila jsem se proto mezi listy knih a prosurfovala internetové vlnobití. S odhodláním nesoudit podle prvního dojmu. Pokud ho se mnou sdílíte, přidejte se k mé výpravě za poznáním těchto kontroverzních esencí. Dozvíte se, co jsou zač, jak vznikají a hlavně, jakým způsobem – a zda opravdu – ulevují lidem od každodenních starostí. Připraveni?
“Je třeba léčit člověka, ne nemoc.”
Výrok Dr. Edwarda Bacha, londýnského bakteriologa, homeopata a stvořitele květových esencí, stručně a jasně vystihuje princip této terapie. Kapky na bolavá záda, migrénu, neodbytnou angínu či jakýkoliv jiný zdravotní neduh v ní nehledejte.
V této terapii to nechodí jako u klasického doktora, který předepíše pilulky na každou tělesnou bolístku. Bachovy esence se místo fyzických projevů zaměřují na ty psychické. Klíčové jsou pro ně emoce, které pociťujeme. Ty nám pomáhají zpracovat, a vrací nás tak do jakési prapůvodní rovnováhy, kdy jsou tělo i mysl v harmonii. V takovém rozpoložení pak podle Dr. Bacha nemoc nebo fyzický neduh ustoupí a ideálně ani nemá šanci propuknout.
Doktor, co našel svůj lék v přírodě
Dr. Bach se narodil v roce 1886 a svůj život oddal medicíně. Začínal jako chirurg a traumatolog a stal se uznávaným londýnským lékařem. Ještě v mládí ho však postihlo vážné onemocnění, kvůli kterému začal přemýšlet o podstatě nemocí jako takových. Zaujala ho bakteriologie, homeopatie a také psychologie člověka. Opustil svou lukrativní lékařskou praxi i konvenční medicínu a došel k přesvědčení, že nemoci vznikají, pokud je tělo v nesouladu s duší. Místo predikovaných 3 měsíců života prožil ještě 19 let. Ty zasvětil pátrání po jednoduchém a bezpečném systému léčení, které spočívá ve zpracovávání emocí. A našel ho v přírodě.
Hledání “pravých” rostlin
Dr. Bach si byl vědom, že vším živým proudí energie či jakési vibrace. Hledal proto rostliny, které svým energetickým působením odpovídají lidským pocitům, náladám a reakcím a které tyto stavy dokáží zpracovat a zkorigovat. Říkáte si, jak se takové hledání provádí? Z dostupných pramenů víme, že to byl pro Dr. Bacha dlouhý a poměrně titěrný proces. Zkoumal rostlinu po rostlině. Prováděl bezpočet pokusů a bedlivě pozoroval vliv rostlin na svou psychiku.[ref]https://unquotebooks.com/download/the-twelve-healers-and-other-remedies/[/ref]
Jeho senzitivita dosáhla neskutečných kvalit. Pokud prý položil svůj jazyk na jakoukoli rostlinu, rozpoznal skrze její vibrační a energetické proudění, které emocionální výkyvy dovede regulovat. Dospěl také k názoru, že energii rostlin do sebe přebírá i pouhá kapka rosy na jejím květu. A tak se vlastně dostal k základu svých květových esencí.
Vše odstartovala netrpělivost, která doktora Bacha trápila. Původně začal pátrat po rostlině, která by mu s ní pomohla.
Krůček po krůčku se propracoval k systému. Nejdříve objevil “dvanáct léčitelů”, tedy dvanáct květových esencí. Následovalo dalších sedm, které označil za “pomocníky”. Posledních devatenáct uzavřelo jeho životní práci do komplexní terapie s 38 esencemi. Na sklonku svého života, v roce 1936, své dílo považoval za dokončené.
Jak takové esence vznikají?
Divoce rostoucí květy rostlin, keřů i stromů se sbírají ručně a velice šetrně. Sám Bach je sbíral bosý, oblečený jen v přírodních materiálech a tak, aby se květů nedotkl rukou (toho prý dosahoval pomocí klacíků). Po utržení se uloží do skleněné mísy, ideálně křišťálové, naplněné čistou pramenitou vodou. Macerovat se nechají na jasném slunci tři nebo čtyři hodiny. Poté, co květy na hladině mírně povadnou, se opatrně vyjmou. Od toho momentu se voda s výluhem nazývá mateční tinktura. Ta se následně konzervuje vinnou brandy v poměru 1:1. Kromě sluneční metody se esence mohou vyrábět také vyvářením. Květy se nechají půl hodiny probublat v čisté vodě. Následně se tekutina scedí a vinnou brandy se doplňuje po vychladnutí.[ref]https://unquotebooks.com/download/the-twelve-healers-and-other-remedies/[/ref]
Na jakých principech terapie působí?
Má-li být léčba skutečně úspěšná, je podle Bachovy terapie zapotřebí brát v potaz zejména mentální postoje a prožitky. Člověka totiž vnímá jako celek, ve kterém jsou tělesné projevy přímo provázané s prožíváním a cítěním. Nic neexistuje odděleně, za vším se skrývá na první pohled neviditelné propojení a jistý řád.
Každá z jednodruhových esencí je proto zaměřena na konkrétní duševní stav či rozpoložení. Bach tyto stavy rozdělil do sedmi skupin: strach, nejistota, nezájem o okolí, osamělost, přecitlivělost na cizí vlivy, skleslost a zoufalství a přílišná péče o druhé. Každá rostlina pak představuje určitý pozitivní potenciál, kterým nám má pomoci dosáhnout kýžené rovnováhy.
Terapie esencemi nám vlastně ukazuje, že jsou to naše obavy, starosti a úzkosti, které otevírají dveře nemocem. Důležité je tedy dobře rozklíčovat konkrétní pocity, které nás trápí. K nim se pak vztahují konkrétní Bachovy esence. Jejich užívání nám podle Bacha pomůže harmonizovat mysl a opustit negativní vzorce chování. V nemoci tak Bachovky tímto způsobem pomáhají ulevit mysli. Jakmile se harmonizuje mysl, tělu se navrátí přirozená regenerační schopnost a snáze se s chorobou vyrovná.
Emocionální stavy, k nimž Bach přiřadil jednotlivé esence, měly původně odrážet rozdílné reakce lidí na nemoc. Svět se od vynalezení esencí ale změnil. Vše jakoby nabralo na rychlosti, zvýšil se tlak na jednotlivce, na náš výkon, vzhled i postavení. Se stresem a zoufalstvím, strachem i osaměním se tak dnes potýkáme běžně, aniž bychom trpěli nemocí. Bachovky nám tak mohou pomoci nejen při léčbě konkrétního neduhu, ale také v každodenním životě. Díky průběžnému harmonizování našich emocí je udržování zdravého životního stylu snazší.
Okamžitá pomoc při krizi
Jak jsme si řekli, Bachova terapie pracuje s emocemi a snaží se dovést člověka k rovnováze. A to není hračka. Nečekejte tedy, že se vaše problémy ze dne na den rozplynou. Sám Dr. Bach upozorňoval, že by člověk neměl květovou terapii soudit dříve, než po požití alespoň 3 lahviček. Nicméně, v Bachově terapii si na své přijdou i netrpěliví jedinci. A to díky krizovkám!
První směs, kterou Bach namíchal, byla právě Krizová esence, takzvaná Rescue Remedy. Původně v ní použil tři jednodruhové esence, dnes jich ale obsahuje hned pět. Bach jí potíral rány válečných veteránů a kapal ji na ústa lidem v bezvědomí. Krizovka má totiž pomáhat ve stavech fyzické či psychické nouze a zklidnění vypjatých emocí může přinést již během 10 či 15 minut. Právě tahle směs je dnes absolutně nejpopulárnější Bachovou esencí. Lidé si ji kapou při návalech vzteku, v těžkých životních situacích, při úrazech nebo šocích. Krizovky podávají také zvířatům. Ty dokáží zklidnit při převozech, před, během i po lékařských zákrocích, při zdravotních potížích i v případě jiných prožívaných „šoků“.
Funguje to vůbec?
Právě na zvířatech se působení Bachovek dá vysledovat úplně nejlépe. Internet je plný diskuzí ohledně efektivity Bachovek. Jedni na ně nedají dopustit. Druzí jejich účinky sesazují na úroveň placeba. Adekvátní studie květových esencí bohužel zatím neproběhly. Dostupné jsou pouze výsledky ojedinělých testování na malém vzorku lidí s úzkostmi a na dětech s poruchou pozornosti. Působení Bachovek se v nich od placeba víceméně nelišilo. Tyto studie však nejsou dostatečné. Na důsledné a prokazatelnější prozkoumání se tedy stále čeká.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2695424/[/ref] Díky tomu tak otazníky přirozeně vyskákaly i v našich myslích. Umlčely je ale zkušenosti chovatelů zvířat, kteří jednohlasně popisují téměř okamžitou změnu chování. Podobné zkušenosti s rychlým a viditelným působením Bachovek jsme se doslechli také od rodičů malých dětí. U zvířat ani u dětí přitom o placebo efektu nemůže být řeč.
Jiný pohled na zdraví
Na Bachovu terapii se mnozí tvářili skepticky od samého počátku. Není se čemu divit. V době, kdy Bachovy esence vznikaly, lomcovaly světem technické pokroky. Bachův návrat k přírodě a jednoduchosti tak působil velice nekonvenčně a toto cejchování si jeho terapie nese i dnes. Zdraví totiž pro západní medicínu stále představuje především fungující tělesnou schránku. Lékaři vidí pacienty jako chodící symptomy či selhávající orgány, které je potřeba opravit. Co když tu jde ale o něco víc? Co když jsou symptomy jen fyzickým vyjádřením nějakého skrytého problému? Právě tyto otázky si kladl Bach, na jejich základně fungují i další alternativní léčebné metody a pomalu se dnes začínají vkrádat také do světa klasické medicíny.
Nemoc jako vychýlení z rovnováhy
Dá se říct, že všechny holistické léčebné přístupy staví na společném přesvědčení, že nemoc je jakési vychýlení z rovnováhy. V tomto původním harmonickém stavu není onemocnění vůbec možné. Proto cesta k vyléčení vede právě skrze obnovu původního vyrovnaného stavu. V něm fyzické symptomy odezní a nemoc nenajde živnou půdu. V tomto ohledu se Bachova terapie shoduje s jinými alternativními přístupy jako je například homeopatie.
Konkrétně z homeopatické léčby sám Bach vycházel. Nebyl však spokojený s tím, že velká část homeopatických léků staví na živočišném či bakteriálním základě. Pídil se po jemnější cestě a co nejjednodušším systému, který budou moct lidé používat sami doma. Bez rizik a kontraindikací. Bez rozdílu věku či stavu. Přál si, aby o sebe lidé mohli sami co nejlépe pečovat.
Nejde ale o to, abyste hned vyhazovali všechny pilulky od lékaře oknem a zavrhli klasickou či jinou alternativní medicínu. Bachovy esence naopak tyto léčby krásně doplňují a podporují. Nejsou určené k tomu, aby léčily fyzické symptomy, ale aby harmonizovaly pacientovu psychiku, a on tak následně lépe reagoval na léčbu.
Odnož pod taktovkou Dietmara Krämera
Po smrti doktora Bacha jeho teorii převzalo a rozvíjelo mnoho doktorů a léčitelů. Patří mezi ně i Dietmar Krämer, německý léčitel.[ref]https://www.dietmar-kraemer.de[/ref] Vytvořil metodu, která odbourává problémy pacienta slupku za slupkou, až se dostane k hlubšímu problému. Krämer přitom nahlíží i náš vrozený charakter a potenciál a způsob, kterým ho ve svém životě individuálně odžíváme, naplňujeme či potlačujeme. Svou teorii propojil s prací doktora Bacha a vytvořil asi nejkomplexnější systém k výběru vhodných kombinací esencí.
Naši Energii rostlin jsme vybrali pečlivě
Když jsme se v Econea.cz rozhodli o zařazení Bachových esencí do sortimentu, ohromil nás široký výběr. Bachovky se u nás dají získat od mnoha výrobců, přičemž ty nejpopulárnější můžeme bez zdráhání přirovnat k velkým korporátům. Důležité procesy a komunikace v takových firmách neprobíhají na osobní bázi a navíc není vůbec jednoduché dohledat původ rostlin, které k výrobě esencí používají. Kvalita a transparentnost jsou pro nás zásadní, proto jsme se ubrali trochu jiným směrem. Konkrétně tím alpským. 🙂
Právě v tento moment se tak na regálech v našem skladu úplně čerstvě uvelebují Bachovy kapky s názvem Energie rostlin. Pevně za nimi stojí zakladatelka značky Lucie Marešová, která je (původně ještě se svou kamarádkou Olgou) vypátrala až v samém podhůří německých Alp.
Zakladatelka značky Energie rostlin, Lucie Marešová
U Bodamského jezera tam sídlí malá rodinná firma, která ji naprosto ohromila kvalitou i šetrností zpracování výsledných esencí. Majitelka firmy je lékárnice a kvítky sbírá vlastnoručně. Společně s rodinou je pak zpracovávají přesně podle prapůvodní receptury doktora Bacha a to tak, že mají až 10násobně vyšší množství aktivních látek než konkurenční Bachovky. Jejich květové esence se zkrátka nedrží při zdi. Koncentrace mateční tinktury se v nich pohybuje v rozmezí 1,5 – 7 %. Ostatní Bachovky, které jsme na trhu viděli, jí přitom obsahují běžně pouze 0,25 – 0,4 %. V podhůří Alp tak Lucie našla nezpochybnitelnou kvalitu, férový obchod a především soulad s přírodou. Zkrátka jí naplno prostoupila Energie rostlin. Tak se jmenuje i značka, pod jejímž jménem u nás dnes bodamské Bachovy esence prodává.
Unikátní ředění
Po smrti doktora Bacha zdědila práva na výrobu Bachovek jeho asistentka Nora Weeks. Podle dostupných zdrojů přidala k postupu výroby jedno ředění navíc. Tuto upravenou metodu dnes dodržuje většina výrobců. S květovými esencemi podle původní receptury doktora Bacha se tak dnes již téměř nesetkáte. Esence pod značkou Energie rostlin jsou však výjimkou. Dosahují až 10násobného podílu aktivních složek oproti konkurenčním Bachovkám a řadí se tak k unikátům.
Naše první oťukávání a seznamování s Bachovými esencemi proběhlo prostřednictvím směsových esencí. Jsou složené z několika (podle Dr. Bacha maximálně sedmi) jednodruhových a zaměřují se na konkrétní životní situace a emoce s nimi spojené. Věříme, že právě směsi jsou skvělými počátečními průvodci Bachovou terapií, proto jsme si na e-shop pozvali nejdříve právě je. Z jakých konkrétně můžete vybírat?
Pro vypjaté situace a neočekávané životní kotrmelce je stvořená již zmíněná Krizová esence. Patří k vůbec nejoblíbenější směsi a pro svou popularitu se vyrábí v mnoha variantách. Sáhnout můžete po kapičkách, které dostaly speciální podobu pro koně i pro domácí mazlíčky. Pokud se z nějakého důvodu vyhýbáte alkoholu, krizovky můžete lupnout do úst také v podobě pastilek nebo sacharózových perliček. Ty jsou velmi praktické například i při podávání kočkám přímo do tlamičky.
Alkohol jako konzervant není použitý ani ve směsích určených primárně pro děti. Jako konzervant v nich působí třešňový sirup. Ty je jen třeba po otevření uchovávat v lednici a zhruba do 6 týdnů zkonzumovat. Tyto pomáhají ke klidnému spánku a tyhle s učením a soustředěním.
Jsou pro všechny. Užívat je mohou dospělí, těhotné i kojící ženy, děti i zvířata. Nelze se jimi předávkovat a můžete je kombinovat s jakýmkoliv dalším způsobem léčby. Jedná se totiž o zcelička přírodní produkt bez syntetických příměsí.
Dětem nebo citlivým duším často pomáhají rychleji. Řada terapeutů Bachových esencí potvrzuje, že dětem Bachovky pomáhají rychleji. Někteří to vysvětlují tím, že právě škvrňata mají blíže k rovnovážnému stavu těla a mysli.
Uleví při krizi a pomohou i dlouhodobě. Dokáží ulevit při akutních emocionálních problémech, ale vhodné jsou i pro dlouhodobější používání. V delším horizontu nám esence mohou pomoci opustit negativní vzorce chování a vyšlapat cestičku k sebepřijetí a harmonii. Pokud Bachovkám dáte šanci, nelámejte nad nimi hůl po dvou dnech. Odborníci doporučují užívání alespoň 3 lahviček esencí v kuse.
Nejvhodnější pro rychlé, snadné a komplexní užití je orální podání. Květové esence se obvykle užívají ve formě kapek. Ty aplikujeme po 3-5 kapkách do úst několikrát denně, případně je vypijeme smíchané s vodou či jiným nápojem. Kapkami si ale můžete i potřít ránu nebo je aplikovat na bolavé místo ve formě obkladu. Někteří si je přimíchávají také do tělového krému na vodné bázi.
K sehnání jsou s alkoholem i bez. Mateční esence se mísí s pramenitou vodou a kvůli konzervaci také s alkoholem. Při užívání 3-5 kapiček již naředěné esence několikrát denně je množství požitého alkoholu zcela nepatrné a neohrozí ani těhotnou ženu a její miminko. Účinky Bachových esencí si tak opravdu mohou dopřát lidé všech věkových kategorií i zvířata. Pokud s alkoholem nechcete přijít vůbec do styku, vyrábí se také kapičky bez alkoholu nebo sacharózové perly. Případně si můžete kapky s obsahem alkoholu přidat do čaje s teplotou 50 °C. Alkohol se totiž s vyšší teplotou snáze vypaří (jeho bod varu je 78 °C, při nichž se vypaří „ihned“), zatímco voda není příliš horká, aby obsaženou energii rostlin narušila.
Výběr správných esencí je základem úspěchu. Vyžaduje to vysokou míru vnímavosti a introspekce. Ať už si vybíráte Bachovky sami, nebo za pomoci odborného poradce, upřímné nahlédnutí vlastních emocí a pocitů je klíčové. Jen tak se k vám dostane přesně ta lahvička, která skutečně pomůže. Pokud řešíte konkrétní problém a přáli byste si individuálně namíchanou směs, nejlépe uděláte, když se obrátíte na odborníka.
Esence nemají primárně nahradit lékařskou péči. Mohou ji ale krásně podpořit a ovlivněním naší psychiky urychlit uzdravování nebo ideálně propuknutí nemoci pomohou předejít. Může se vám tak stát, že po čase kapání Bachovek na pilulky na spaní či trávení začnete zapomínat, až je nakonec vysadíte zcela a budete v pohodě fungovat bez nich.
Došli jsme až na konec dnešní poznávací výpravy. Doufáme, že jsme vám o těchto kapičkách zodpověděli nejzásadnější nejasnosti. Zda v jejich účinky uvěříte, nebo ne, je čistě na vás. V našem týmu Econea.cz nicméně vzbudily vlnu zvědavosti. Otevřenost k alternativám a skepsi k černobílému vidění máme zkrátka v DNA. 🙂 Nebojácně kapeme a testujeme jejich účinky na vlastní kůži. Můžete se proto těšit na další blogové články s osobními zkušenostmi. Pokud jste na Bachovky také zvědaví a rádi byste si jejich působení ozkoušeli na sobě nebo na vašich domácích mazlíčcích, na všechny lahvičky můžete proskočit tlačítkem dole pod článkem. A teď už se s vámi loučíme slovy Lucie Marešové, terapeutky Bachových esencí a zakladatelky značky Energie rostlin:
“Bachovky zafungují nejlépe, když je bude doprovázet uvědomování si sebe sama, osobní zodpovědnosti. Když si v dnešním instantním světě plném stresu najdeme čas i na duševní péči o sebe, čas na cestu k podstatě vědomí. Když budeme hledat cesty a způsoby, nikoli důvody, proč ne.”
Vyčistit, tonizovat, hydratovat. Vyčistit, tonizovat, hydratovat… Možná máte, podobně jako já, ustálenou rutinu v péči o pleť a jedete ji každý den dokola. A možná si, stejně jako já, občas toužíte dopřát něco navíc. Dodat pleti šťávu, extra porci výživy, nebo po létě sjednotit pigmentaci. Já jsem proto s nadšením sáhla po slupovací masce od slovenské přírodní kosmetiky Kvitok. Od dob, co používám přírodní produkty, jsem na slupovací pleťové přípravky narazila jen párkrát. O to víc jsem byla zvědavá, jak funguje tenhle. Jaký je výsledek?
Co všechno dokáže pár kapek lubrikantu! Vášnivé chvilky s partnerem či partnerkou i zcela soukromé intimní okamžiky vynese do vyšších sfér. Pro krátkodobý tělesný prožitek ale často riskujeme dlouhodobé nepříjemnosti. V zápalu touhy si totiž nestačíme uvědomit, jaké látky si v lubrikačních přípravcích pouštíme do klína a jakou neplechu v něm mohou způsobit.
Čemu se při intimních hrátkách vyhnout? Čím nahradit rizikové lubrikanty? To vše si dnes povíme, aby nám žhavý zážitek nic neuhasilo.
Čemu se při intimních hrátkách vyhnout?
Sliny místo lubrikantu
Sliny jsou sice nejdostupnější a nejrychlejší přírodní alternativa, v některých případech mohou ale napáchat víc škody než užitku. Obsahují totiž bakterie, které mohou narušit křehkou rovnováhu intimních partií a způsobit kvasinkovou infekci i další nepříjemnosti. Nežádoucí bakterie obsahují i ve chvíli, kdy vás bolí v krku, nebo máte opar.[ref]https://timesofindia.indiatimes.com/life-style/health-fitness/health-news/sex-query-is-it-safe-to-use-saliva-as-a-lube/photostory/70042670.cms[/ref] Ostatně ani samotná konzistence slin není ideální. Jsou spíše vodnaté než kluzké a velmi rychle vysychají, což může zvyšovat nepříjemné tření.
Konvenční lubrikační gely s dráždivými složkami
U lubrikačních gelů je zásadní hodnota pH. Ta by měla logicky odpovídat zdravému pH poševního prostředí, tedy hodnotě mezi 3,8 – 4,5. Vyšší pH je spojeno s rizikem vaginální infekce. Takové hodnoty má bohužel velké množství komerčně dostupných lubrikantů. Klasické lubrikační přípravky navíc obsahují syntetické látky, které v přirozeném prostředí intimních partií nedělají dobrotu. Ucelené studie a výzkumy zatím nejsou k dispozici, na povrch ale už vylétlo pár varovných vlaštovek. Pozor si dejte na:
Parabeny: Mohou způsobit podráždění vaginální sliznice nebo genitální vyrážky. Některé studie je dokonce spojují s hormonálními poruchami.[ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29596967/[/ref]
Propylenglykol: Funguje jako zvlhčovač i konzervant, může ale způsobovat podráždění. Americká vládní agentura pro bezpečnost potravin a léčiv (FDA) látku ale zatím ale vyhodnotila jako bezpečnou.
PEG-40: Používá se jako emulgátor. Během jeho výroby může vznikat vedlejší produkt 1,4-dioxan, který má karcinogenní účinky. Právě kvůli tomuto riziku nejsou PEGy akceptovány v certifikované přírodní a BIO kosmetice.[ref]https://cosmeticanalysis.com/cosmetic-ingredients/peg-40[/ref]
Cyclomethicone: Patří mezi silikony a obsahují jej některé silikonové lubrikační gely. Ve studiích na zvířatech ( 🙁 ) měl souvislost s poškozením reprodukčních funkcí i rakovinou dělohy. Výzkum, který by zkoumal dopady této látky na vaginální prostředí, ale nebyl zatím proveden.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredients/701738-CYCLOMETHICONE/[/ref]
Chlorhexidin glukonát: Jedná se o dezinfekční látku, která zabíjí laktobacily, čili druh bakterií, které jsou nezbytné pro správné fungování vaginální mikroflóry.[ref]https://cosmeticanalysis.com/cosmetic-ingredients/chlorhexidine-digluconate[/ref]
Parfemace a příchutě: Pod pojmem “příchuť“ nebo “vůně” se může skrývat směs karcinogenních látek, reprodukčních toxinů i alergenů.[ref]https://www.bcpp.org/resource/right-to-know-exposing-toxic-fragrance-chemicals-report[/ref]
Spermicidy: Nejznámější aktivní složka spermicidů je Nonoxynol-9. Ta může narušit poševní stěnu a zvýšit riziko infekcí i přenosu pohlavních nemocí.[ref]https://www.webmd.com/sex-relationships/news/20030117/warning-spermicide-nonoxynol-9[/ref]
Kombinace oleje a latexového kondomu
Tihle dva se spolu nepřátelí. Lubrikant na olejové bázi tedy není radno používat společně s latexovým kondomem. Latex se v kontaktu s olejem začně postupně rozkládat, a hrozí tak jeho protržení. Týká se to všech lubrikačních přípravků vyrobených z olejů.
Vazelína
Možná jste už někdy při sexu sáhli i po kosmetické vazelíně. Jedná se ale o produkt na bázi ropy a jeho použití může zvyšovat riziko infekcí. Všeobecně si do intimních oblastí raději nepouštějte jakékoli přípravky, které obsahují ropný nebo minerální olej. Studie publikovaná v časopise Obstetric and Gynecology odhalila dvakrát vyšší šanci výskytu bakteriální vaginózy u žen, které vazelínu používaly k lubrikaci.[ref]https://www.webmd.com/women/news/20130308/petroleum-jelly-tied-to-vaginal-infection-risk-in-study[/ref] Stejně jako jiné olejové přípravky, i vazelína může narušit ochrannou funkci kondomu.
Dětský olejíček
Pokud je olej vhodný pro děti, citlivé intimní oblasti přece nemůže ublížit. Nebo? Zdání může klamat. Roční studie odhalila souvislost mezi intravaginálním užíváním dětského oleje a zvýšeným výskytem kvasinkových infekcí. Stejně jako u jiných olejů, i tento pak snižuje efektivitu kondomu.
Po čem tedy sáhnout? Bezpečné přírodní alternativy lubrikantů
Ideálním a zcela zero waste řešením je dosáhnout vaginální vlhkosti přirozeně. Věnujte si dostatek času, otevřeně komunikujte své touhy a k relaxaci si pomozte předehrou, masáží a něžným dotykem. Míra uvolnění je mnohdy přímo úměrná psychické pohodě obou partnerů a také jejich vztahu mimo ložnici. Snažte se tedy pečovat o celkovou partnerskou harmonii a nezapomínejte na štědrou dávku sebelásky. 🙂
Úsilí přesto může překazit vaginální suchost zapříčiněná užíváním léků nebo menopauzou. Přirozené lubrikace pak ubývá také při dlouhé souloži. V tom případě se hodí mít po ruce bezpečné alternativy. Pojďme si je představit.
Přírodní lubrikační gely
Lubrikanty na přírodní bázi respektují přirozené pH poševního prostředí, nedráždí a výrazně zvýší prožitek a šanci dosažení orgasmu.
Lubrikační gel v BIO kvalitě Goliate je na vodní bázi, rozumí si tedy i s kondomy a erotickými pomůckami. Díky čistému složení bez pochybných umělých složek je jedlý, a tedy vhodný i pro orální hrátky. Nezabloudil do něj palmáč ani živočišné složky, je tedy vegan-friendly a získal i certifikaci Cosmos Organic Cosmebio.
Stimulační gel pro ženy Orgasmic BIO značky Goliate je lubrikační přípravek nevídaných kvalit. Kromě toho, že si v Goliate dali záležet na jeho přírodním složení, zaměřili se i na intenzitu erotického prožitku. Obsažené éteráčky z levandule a máty jemně chladí a rozvibrují intimní partie. Chvilky něžností se tak stanou ještě příjemnější a intenzivnější.
Lubrikační gel Fair Squared se zeleným čajem můžete používat v kombinaci s kondomem i bez něj. Jeho kvalitu potvrzuje certifikace přírodní kosmetiky NaTrue. Neobsahuje umělé parfemační látky, živočišné suroviny a nebyl testován na zvířatech. Zahuštěný je přírodní xantanovou gumou a obsahuje regenerační výtažky z rostlin. Slouží zároveň i jako masážní gel, intimní chvilku můžete tedy podpořit promáznutím celého těla.
Uvolňující anální relaxant od Goliate uvolní svaly, ale neznecitliví. Gel se postará o hladký průběh milování, ale neochudí vás o rozkoš a potěšení. 100% přírodní anální relaxant ukrývá esenciální oleje z estragonu, rozmarýnu a libavky, známé svými uvolňujícími vlastnostmi. Stimulaci a intenzivní prožitek si vezme pod křídla ženšen a balzámová pryskyřice benzoa. Anální gel je vhodný pro použití s kondomy a je jedlý, takže se nemusíte ostýchat při líbání a orálním sexu.
Přírodní alternativy lubrikačního gelu ze spižírny
Kokosový olej
Kokosový olej se jako lubrikant ujal v mnoha ložnicích. Hezky voní, hydratuje, působí antibakteriálně a především dobře klouže. U kokosového oleje dejte pozor na jeho původ. Kokosy pro jeho výrobu by měly být pěstovány bez použití herbicidů a pesticidů.
Kokosový olej RAW a BIO od Purity Vision je také vyrobený šetrným způsobem. Kokos se při výrobě suší při nízké teplotě, a olej si tak zachovává všechny pečující živiny a prospěšné látky.
Dejte pozor, abyste špinavými prsty nezanesli do sklenice bakterie, které by olej znehodnotily.
Pokud máte alergii na oříšky, kokosovému oleji se vyhněte, stejně tak i tomu mandlovému.
Kokosák logicky hodně mastí, dejte tedy pozor na lůžkoviny a oblečení. 🙂
Gel z aloe vera
Rostlinka mnoha benefitů zklidňuje pokožku, dodává jí hydrataci a snižuje podráždění. Gel z aloe vera je na vodní bázi, proto ho můžete používat i v kombinaci s kondomy. Při výběru si dejte pozor na produkty s přídavnými složkami, jako je například alkohol. Dejte přednost čistě přírodnímu gelu.
99% Aloe vera gel od italské laSaponaria je skvělou volbou. Obsahuje čistou koncentrovanou šťávu z aloe vera a je v BIO kvalitě. Navíc ho stejně jako kokosák využijete i jinde než jen v ložnici. Zklidňuje po opalování a holení, uleví svědivým štípancům a zafixuje i účes.
Olej z mandlí patří k nejjemnějším přírodním olejům. Zklidňuje citlivou pokožku, pomáhá ji udržovat hydratovanou a jako lubrikant funguje skvěle. Vstřebává se pomalu, pokožka tedy vydrží vláčná poměrně dlouho. Jako jiné oleje, ani tento nekombinujte s latexovými kondomy.
Jemný mandlový olej vyrábí třeba česká Nobilis Tilia, nebo sáhněte po tom od slovenské značky Kvitok. Oba jsou lisované za studena, 100% přírodní, nerafinované. Ten jemný od Nobilisu je navíc mechanicky očištěný, aby obsahoval méně vonných a výživných látek (v přirozeném kalu), které nejsou pro nejjemnější a nejcitlivější pokožku žádoucí.
Olivový olej najde ve spíži asi každý. Pro intimní chvilky vybírejte vždy ten extra panenský. I ten pomůže snížit tření a podpoří příjemnější intimní prožitek. Olivový olej se do pokožky hůře vstřebává, po sexu jej tedy raději opláchněte. Pokud používáte latexové kondomy, oliváči se ale vyhněte.
Esenciální oleje v domácích lubrikantech? Ano, či ne?
Snad v každé české koupelně stojí lahvička tea tree oleje. Možná vás tak napadá, jestli by šel místo lubrikantu použít i on. Do domácích směsí lubrikačních gelů některé druhy éteráčků skutečně můžete přidat a to pouze v malém množství. Nikdy je nepoužívejte samotné, vždy je smíchejte s nosným olejem a to tak, aby tvořily maximálně 5 % směsi.
Některé éterické oleje by do kontaktu se sliznicemi přijít vůbec neměly, do lubrikačního oleje můžete bezpečně kápnout například mátový, levandulový, heřmánkový, nebo zmíněný tea tree přírodní éterický olej.
TIP: Detailnější návod k tomu, jak vybrat přírodní a bezpečný lubrikační gel, si můžete prolistovat v tomto blogovém článku.
Hluboký intimní prožitek bez obav z následků
Rovnováha delikátních partií je křehká. Komu by se ale chtělo během jiskřivé erotické chvilky pročítat etiketu lubrikačního gelu? Doufáme tedy, že vám tento malý průvodce vyjasnil nejistoty ohledně lubrikačních přípravků a vy si do klína pozvete pouze ty bezpečné, vyrobené z čistých přírodních ingrediencí a v respektu s citlivým prostředím vaší svatyně.
Prosíme, sdílejte tento článek ve svých kruzích. Třeba někomu pomůže k lepší péči o intimní zdraví:
Básník Shelley jednou řekl: “Nikdo není opravdu dobře oblečen, nenosí-li na tváři úsměv.” Musíme mu dát za pravdu. Pokud svůj úsměv skrýváte do dlaní, třeba že si nejste jisti bělostí svých zubů, dnešní článek vám přijde vhod. Podíváme se totiž na zoubek přírodnímu bělení chrupu.
Existuje sice i spousta komerčních metod bělení zubů, my máme ale ve zvyku hledat způsoby prosté syntetických látek, konvenční bělení navíc může způsobit přecitlivělost zubů, alergické reakce a další zdravotní nepříjemnosti. Dnes si tedy představíme nejúspěšnější metody přírodního bělení zubů a sáhněme při nich třeba i po kokosu, jahodě nebo uhlí. 🙂
Dobrá ústní hygiena je základ
Než se ponoříme do světa přírodního bělení zubů, je dobré vypíchnout, že pravidelná ústní hygiena je gró. Správné péče o zuby dvakrát denně, klasickým kartáčkem i tím na mezizubní prostory, a pravidelné návštěvy zubaře jsou základem pro udržení zdravých a bílých zubů.
Jaká je správná technika čištění zubů?
Zuby čistěte jemnými vibračními, případně krouživými pohyby pod úhlem 45 stupňů. Pečlivě se pověnujte i prostoru mezi zuby a dásněmi, kde se drží nejvíce plaku.
Jak na zdravé zuby jsme detailně proklepli v tomto blogovém článku. Prolistujte a zjistěte „tajné“ fígle, díky kterým budete od zubaře chodit vždy s úsměvem.
Přírodní metody pro bělení zubů
Pojďme k jádru pudla. Jak bělit zuby přírodní cestou? Techniky na bělení zubů se opírají především o zásaditost (snižování pH) a mechanické „broušení“ (abrazivitu). Tady jsou nejčastější a nejefektivnější přírodní poklady pro zářivější úsměv.
Použití jedlé sody
Jedlá soda, nebo také hydrogenuhličitan sodný, je přirozeně zásaditá a je jedním z nejznámějších přírodních bělicích prostředků.
Jak jedlou sodu použít?
Sodu smíchejte s trochou vody tak, aby vznikla konzistence pasty.
Tu pak aplikujte na zuby podobně jako pastu při čištění pastou.
Buďte však opatrní, příliš časté používání této metody může poškodit sklovinu.
Použití kokosového oleje (tzv. “oil pulling”)
Takzvané mlgání je prastará ajurvédská metoda, která využívá schopnosti rostlinného oleje navázat na sebe toxiny z dutiny ústní. Většinu zubařů tuto metodu řadí do šuplíčku krajních alternativ. Zaměřily se na ni však už i studie a ty prokazují, že skutečně snižuje výskyt nežádoucích bakterií v dutině ústní.
Jak na oil pulling?
Kokosový olej (ten se používá nejčastjěji) vložte do úst. Stačí jedna lžička.
Převalujte ho v ústech po dobu 20 minut. Během mlgání se můžete věnovat jiné činnosti, třeba mýt nádobí, tančit nebo namalovat zátiší zubního kartáčku na umyvadle. 🙂
Kokosový olej následně vyplivněte, pozor, nepolykejte! Společně s ním byste totiž spolkli všechny toxiny, kterých se chcete pomocí oil pullingu zbavit.
A je to! 🙂
Oil pulling můžete provádět klidně každý den. Ideální je metodu kombinovat s klasickým čištěním zubů. Ráno můžete použít olej a pro pocit svěžesti poté běžný kartáček a zubní pastu.
Eko poznámka: Pokud se na oil pulling vrhnete, nezapomeňte, že olej se nesmí plivat do odpadu. Malé množství pužitých olejů patří do směsného odpadu, případně do speciálního kontejneru na použité oleje.
Konzumace určitých potravin
Některé potraviny mohou přirozeně přispět k bělejšímu úsměvu. Podporují totiž tvorbu slin, nebo obsahují přírodní enzymy, které pomáhají rozložit skvrny na zubech, případně působí abrazivně, tedy svým povrchem pomáhají jemně odstraňovat nežádoucí zabarvení. Berte je však jen jako krásný bonus, kterým si můžete pomoci k zářivějšímu úsměvu, rozhodně nenahrazují pravidelnou péči zubním kartáčkem. 🙂 O jaké potraviny jde?
Jablka, mrkve, celer: Může za to jejich struktura a vysoký obsah vody a vlákniny. Kousání jablíček, mrkve i celeru podporuje produkci slin, a ty pak odplaví zbytky jídla nebo bakterie, kvůli kterým nám žloutnou zuby.
Jahody: Obsahují kyselinu jablečnou, přírodní enzym, který pomáhá s bělením zubů. Kvůli vysoké kyselosti to ale s jahodami nepřehánějte, mohly by totiž narušit zubní sklovinu.
Pomeranče a ananasy: V tomhle ovoci pro změnu působí kyselina citronová. Pomáhá ze zubů odstranit plak a zmírňuje jejich zabarvení. Stejně jako u jahod i tady pozor na příliš častou konzumaci.
Brokolice: Chroupeme-li brokolici, dost se nažvýkáme, opět nám tedy pomáhá zvýšit množství slin v dutině ústní a navíc působí i mírně abrazivně.
Ořechy a semínka: Třeba mandle nebo sezam mají přirozené abrazivní vlastnosti. Piniové oříšky pak pomáhají k bělejšímu chrupu díky obsahu kyseliny olejové, která brání množení bakterií v ústech.
Voda: Pitná voda pomáhá vypláchnout z ústní dutiny zbytky jídla, které by mohly ovlivnit zabarvení zubů, zároveň podporuje slinění, a tedy celkové zdraví ústní dutiny.
Aplikace aktivního uhlí
Rostlinné aktivní uhlí má z celé přírodní říše ty nejvyšší detoxikační účinky. Dokáže zachytit a hromadit škodlivé látky, a to díky své vysoce porézní struktuře (na mikroskopické úrovni). Negativní ionty kontaminujících látek se pevně přichytí k povrchu uhlí, zachycují se na něm toxiny, těžké kovy, syntetické hormony, pesticidy a další darebáci. Aktivní uhlí se dá získat z kokoskových skořápek, z bambusu nebo z dřevěného uhlí.
Abyste měli aplikaci aktivního uhlí na zuby bez práce, celá řada výrobců ho přimíchává rovnou do zubních past.
I při přírodním bělení zubů je třeba dávat pozor, aby nám krásný bílý úsměv po nějaké době nezkoprněl. Některé zmíněné látky mají vyšší abrazivitu, odstraňují tedy ze zubů skvrny a nečistoty mechanicky “broušením”. Pokud takto bělíme zuby moc často, může se stát, že už neobrušujeme nežádoucí zabarvení, ale samotnou sklovinu, a tím ji oslabujeme. Stejnou škodu může napáchat i příliš časté bělení kyselými ingrediencemi, které mohou sklovinu poleptat. Jako se vším, i tady pomůže najít “zdravý střed”. Jak tedy na domácí bělení zubů bez rizik? Tady je pár tipů:
Omezte frekvenci bělení. Ač jde o přírodní metody, i jejich nadužívání může zvyšovat riziko poškození zubní skloviny.
Buďte jemní. Při aplikaci používejte měkký zubní kartáček, na ten netlačte a rozhodně zuby nedrhněte. To platí především u bělení jedlou sodou.
Řádně vyplachujte. Po bělení zubů si pečlivě vypláchněte ústa čistou vodou, aby v nich nezůstaly zbytky aktivních látek.
Poraďte se se zubařem či zubařkou. Obzvlášť pokud máte citlivé zuby, zkonzultujte bělicí metodu s odborníkem.
Bělicí zubní pasta aneb zkratka k bělejšímu chrupu
Nemáte-li čas na speciální bělicí rituály a chcete hotové řešení v tubě, bělicí zubní pasty jsou skvělou volbou. Bílé zuby sice nezískáte na počkání, efekt je ale při pravidelném používání, naprosto zřetelný. V dentální poličce našeho e-shopu máme samozřejmě jen ty přírodní a jejich důležitou součástí jsou právě zmíněné rostlinné látky, které podporují bělení chrupu.
Rekordy popularity u nás trhají hlavně pasty černé, tedy s aktivním uhlím. Spokojení zákazníci si zuby nejčastěji kartáčují Bělicí pastou WonderWhite od italské značky laSaponaria a mezi favority patří i Bělicí zubní pasta ve skleněné dózičce od Ben&Anna. V italské Officina Naturae pak vyrobili i pastu s citronem, šalvějí a přírodním sladidlem Erythritolem. I té se daří redukovat skvrny na zubech a omezuje jejich žloutnutí. To je samozřejmě jen pár střípků, kompletní sestavu bělicích past najdete tady:
7 tipů jak zabránit žloutnutí zubů a čemu se vyhnout?
Příčin žloutnutí zubů je několik. Od nahromadění zubního plaku, časté konzumace nevhodných potravin, nesprávné životosprávy až po věk, kdy se naše sklovina časem oslabuje a odhaluje dentin, což je žlutá kostnatá tkáň, která leží pod sklovinou.
Omezte “tmavé” nápoje: Káva, čaj, červené víno, coca-cola… Pokud neodoláte, pití brčkem minimalizuje kontakt nápoje se zuby, nicméně uvědomujeme si, že pít kávu brčkem je velmi nekonvenční. 🙂
Nekuřte: Po kouření žloutnou zuby a zároveň má velmi negativní dopad na další aspekty vašeho zdraví.
Mírněte konzumaci kyselých potravin: Řeč je třeba o citrusech nebo octových zálivákách. Mohou totiž oslabovat zubní sklovinu a zuby jsou pak náchylnější k zabarvování.
Po jídle si vyplachujte ústa. Po konzumaci jídla či pití se zabarvujícími účinky si vypláchněte ústa pitnou vodou.
Cukr dejte koňovi. Dobrůtky s obsahem rafinovaného cukru mohou rafinovaně přispívat k ukládání plaku a erozi zubní skloviny.
Pravidelně čistěte: Udržujte pravidelnou zubní hygienu a správnou techniku čištění zubů.
Bělte opatrně. I v případě přírodního bělení zubů dejte pozor na frekvenci bělení i koncentraci aktivních látek. Pokud to přeženete, můžete si místo bílého úsměvu uhnat poškozenou sklovinu a tedy naopak větší náchylnost ke žloutnutí a zubnímu kazu.
Bělejšího úsměvu lze skutečně dosáhnout bez zubařského křesla, potvrzuje to i čerstvá studie z února 2023. Pokud se rozhodnete některou z přírodních metod bělení vyzkoušet, všímejte si, jak váš chrup a dásně reagují. Každý jsme jedinenčně individuální a co vyhovuje jednomu, může druhému vadit. Svůj bělicí rituál kombinujte s pravidelnou zubní péčí, nepodceňujte kontroly u zubaře či zubařky a nezapomeňte si každý den nasadit úsměv, ať už má jakýkoli odstín. 🙂
Zářivě bílé zuby nejsou jen záležitostí estetiky. Správná péče o náš chrup má vliv na celkovou kvalitu našeho života. Díky ní můžeme předejít nepříjemným zdravotním komplikacím a návštěvy zubaře proměnit z noční můry v prevenci.
Jaké tedy jsou „tajné“ fígle pro to, abyste od zubaře chodili vždy s úsměvem? Jak je to vlastně s tolik diskutovaným fluorem? A jací pomocníci váš chrup udrží v bezvadném stavu, i když si svůj život neumíte představit bez občasného mlsání a pití kávy? Podívali jsme na zoubek poctivé zelené ústní hygieně!
Základní péče o zuby a dásně
Na trhu existuje spousta vychytávek v péči o váš chrup, o jejichž nezbytnosti vás prodejci mohou přesvědčovat tak dlouho, dokud si je nepořídíte. Diamantové zubní pasty, ústní sprchy, bělicí proužky a mnoho dalších. Jejich používání vám, ve většině případů, samozřejmě neuškodí. Otázkou ale je, nakolik jsou efektivní ve srovnání s manuálním čištěním a klasickou pastou. Ať už jste si chtěli práci jakkoliv usnadnit, pro zdravé zoubky si zkrátka musíte trošku máknout.
Pro perfektně provedenou ústní hygienu je nejdůležitější řídit se těmito dvěma zásadami:
Čistěte si zuby pravidelně a správnou technikou.
Mějte u sebe vždy kvalitní kartáček.
Pojďme se na ně podívat trochu blíž. Za těmito jednoduchými pravidly je totiž víc vědy, než se může na první pohled může zdát.
Vyberte si kvalitní zubní kartáček
Výběr zubního kartáčku je klíčový. Jedině kvalitní zubní kartáček (a správně zvolená technika čištění) si totiž poradí s plakem, který se usazuje na povrchu zubů. Díky kombinaci kartáčku a vhodného čištění tak budete mít zaručen zdravější chrup i spokojeného zubaře. A když je spokojený zubař, budete zaručeně šťastnější i vy.
Jaké vlastnosti by měl mít kvalitní zubní kartáček?
Výběr zubních kartáčků je v dnešní době ohromný, ale jen zlomek vlastností odpovídá tomu, co musí pořádný kartáček splňovat. Pojďme se na ně podívat blíž.
Jemné štětiny
Možná máte pocit, že se plaku zbavíte jen tvrdými štětinami, protože jak se říká, „na hrubý pytel je potřeba hrubá záplata“. U zubů to ale neplatí. Zubní plak je měkký, tvrdé štětiny tak nejsou potřeba. Naopak, neprospívají zubní sklovině ani dásním a mohou způsobit odkrývání zubních krčků.[ref]Kartáček TIO TIOBRUSH Ultra soft vyrobený z rostlin
Tvrdost štětin má navíc na čištění pramalý vliv. I velmi jemné štětiny si se zubním plakem velice dobře poradí, když používáte správnou techniku čištění.
Při výběru kartáčku je pak dobré koukat nejen na jemnost štětinek (měkké, střední a podobně) ale také na tloušťku vlákna, které se měří se v tzv. mil nebo mm. Ta určuje právě tvrdost štětin. Čím je tloušťka menší, tím je kartáček jemnější. Velmi jemné štětinky prémiových švýcarských kartáčků mají například vlákna s mm 0,1, tvrdé pak 0,18. Tedy čím větší číslo, tím tvrdší vlákna.
Přiměřená hlavice kartáčku
Nekupujte kartáčky s velkou hlavicí, ale takové, které čistí jeden, maximálně dva zuby najednou. Jedině tak je vyčistíte opravdu důkladně. Věnujete totiž pozornost každému zubu zvlášť, což je pro správně provedenou ústní hygienu velmi důležité.
Husté štětiny
Mezery, rozdílná délka štětin, speciální gumové vložky? To váš kartáček nepotřebuje. Důležitá je jedině hustota štětin, tedy kolik štětin se vměstná na malou plochu kartáčku.
Příklad nevhodného kartáčku s velkou hlavou a řídkými štětinkami
Správnou hustotu štětinek a tloušťku vláken mají některé prémiové značky švýcarských kartáčků, jako je například kartáček TIO TIOBRUSH Ultrasoft v eko variantě, který je z více než 90 % vyrobený z rostlinných obnovitelných materiálů.
Tipy na zubní kartáčky, za které dáme ruku do ohně
A to už je pořádná hromada plastu. Pro nás v Econea.cz je velmi důležité, že i k ústní hygieně se dá přistupovat ekologicky.
Kartáčky i zubní pasty si vybíráme opravdu pečlivě, abychom při jejich používání tolik nezatěžovali životní prostředí. V naší nabídce tak najdete hned několik značek, které spojují zodpovědný přístup k ústní hygieně se zodpovědným přístupem k Zemi.
Ať už si vyberete zubní kartáčky TIO vyrobené z rostlinných materiálů, kartáčky Preserve z recyklovaných kelímků od jogurtů nebo některé z bambusových kartáčků, máte jistotu, že si plak na vaše zuby jen tak nepřijde. A zajásá i planeta.
Jako doplňkovou péči o zuby pak můžete použít i větvičku z kořenů stromu Salvadory perské, která se k zubní hygieně používá odpradávna a je plná blahodárných látek. Obsahuje vápník, vitamin C, saponiny, flavonoidy a antibakteriální a antimikrobiální látky. Čistí, bělí, leští zuby a posiluje dásně.
Na trhu se objevuje stále více možností, jak se o své zuby starat důkladně a přitom tolik nezatěžovat přírodu.
Na slovíčko o zubních kazech
Zubní kaz začíná u zubního plaku. Ten si můžeme představit jako tenkou vrstvu bakterií, která při nesprávném čištění mohutní a může se proměnit až na zubní kámen. V horším případě tyto bakterie způsobují zubní kaz – ty okem nepatrné mršky mají totiž schopnost rozkládat naši zubní sklovinu.
Zubní kaz nás může pěkně potrápit. Objevuje se nejčastěji na žvýkacích plochách zubů, a pokud si pravidelně nekontrolujete zuby v zrcadle, pak jej pravděpodobně poznáte až ve chvíli, kdy vás začne bolet. Na povrchu zubu můžete také zpozorovat menší prohlubeň, místo se obvykle zbarví do křídově bílé barvy. Nejdříve může zub reagovat na teplé a studené nápoje zvýšenou citlivostí, poté o sobě dá vědět při žvýkání nebo čištění zubů.
Jak dlouho trvá, než se vyloupne? Zubní kaz nevzniká přes noc, obvykle se jedná o proces, který trvá až několik měsíců. Prevence zubního kazu u dětí i dospělých je stejná: Důslednost při čištění, pravidelná péče a preventivní zubní prohlídky.
Můžete zubní kaz vyléčit i doma?
Návštěva zubaře nemusí být nic příjemného. Proto vás možná napadlo, jestli se přece jen nemůžete zbavit bolesti zubů sami a zubní kaz vyléčit i v domácích podmínkách.
Záleží na tom, v jakém stadiu se kaz nachází. Pokud se vám na zubech v postiženém místě objevila zatím jen bílá skvrnka, může se ještě kaz zacelit sám. Je třeba ale zlepšit zubní hygienu, čistit správnou technikou, používat kvalitní pastu a samozřejmě také mezizubní kartáčky. Ledování postiženého místa, kloktání slivovicí, žvýkání tymiánu nebo hřebíčku – podobných „babských“ rad na bolest zubů a zubní kazy existují desítky. Některé mohou zabrat a ulevit vám. Budou-li ale problémy přetrvávat, je třeba zatnout bolavé zuby a k lékaři se přece jen vypravit. Pokročilejší kaz pak odstraní zubař, na ten už nevyzrajete. Postižená část se musí vyvrtat a vyplnit.[ref]Jak poznat zubní kaz u dětí?
U dětských mléčných zubů poznáte zubní kaz tak, že se jim na zubech napadených kazem začnou objevovat bílé skvrny, které značí rozpad skloviny. Zoubky také mohou být citlivější na rozdílné teploty. Poté se na zubu objevuje dutina, která se začne prohlubovat a získávat tmavší hnědou až černou barvu. Každé dítě ale může mít jiný průběh. Zatímco někdo začne mít oteklé dásně, které mohou až krvácet, jiný špunt ani nemusí tušit, že nějaký kaz má, objeví jej až zubař. Ten musí odstranit zkaženou část zubu a nahradit jej výplní. Protože odstranění může pěkně potrápit a způsobit nejednu slzičku, je dobré se zvlášť důkladně zaměřit na prevenci.[ref]https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/tooth-decay-caries-or-cavities-in-children[/ref]
Nejspíš vás to nepřekvapí: Základní prevence je pravidelná dětská ústní hygiena. Jakmile vykoukne první zoubek, je třeba začít čistit.
Klíčem je také vyvážená strava. Lepivým dobrůtkám, bonbónům a čokoládám dejte sbohem. Nebo jim alespoň dočasně zamávejte.
Kaz může způsobit i pití sladkých šťáv před spaním, po vyčištěných zoubkách je lepší neslazené pití.
Prevencí je také pravidelná návštěva zubaře. Dle zákona mají děti a mladiství do 18 let právo na preventivní kontroly u zubaře dvakrát ročně. Poprvé byste k němu měli zajít se svými dětmi mezi 6. a 12. měsícem života, jakmile se začnou prořezávat první zoubky.
Jaká je správná technika čištění zubů?
Zuby bychom měli čistit jemnými vibračními, případně krouživými pohyby pod úhlem 45 stupňů. Nejvíce pozornosti je pak potřeba věnovat prostoru mezi zuby a dásní, kde se drží nejvíce plaku.
Důležité je si zuby čistit dvakrát denně po dobu 2 minut – jedině tak věnujeme dostatečnou pozornost každému zubu. Nesmíme zapomínat ani na pravidelnou výměnu kartáčku, a to ideálně po uplynutí tří až čtyř měsíců nebo ve chvíli, kdy jsou štětinky hodně opotřebované.
Vyhněte se drhnutí zubů rychlým pohybem dopředu a zase zpět. Tento způsob vás nezbaví plaku, nesvědčí ale ani dásním. Takhle můžete čistit jedině kousací plošky stoliček.
Mrkněte na správnou techniku čištění. Ve videu se mluví i o používání pasty s fluorem, o tomto tématu si ještě řekneme za chvíli:
https://www.youtube.com/watch?v=xm9c5HAUBpY
Proč se vyplatí používat mezizubní kartáčky
Aby vás časem netrápily kazy a nevábný dech, ke správnému výběru kartáčku a vybroušené technice čištění je moudré přidat ještě jednoho až dva pomocníky. Zubaři a dentální hygienisté celého světa apelují na každého z nás: Nezapomínejte na mezizubní kartáček!
A dobře vědí proč. Co oči nevidí, o to se totiž postará právě tento pomocníček. Ano, je to nepříjemné, zejména na začátku. A taky se na něj snadno zapomíná. Když však přijde na odstraňování zubního plaku, tudíž i na prevenci zubního kazu, je mezizubní kartáček jednoduše nejefektivnější. A jeho používáním efektivně bojujeme i proti parodontitidě a zánětu dásní.[ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19820738/[/ref]
Čím to je? Na rozdíl od zubního kartáčku, zubní nitě a párátka totiž nejlépe pronikne do mezizubních prostor a efektivně na sebe nabalí většinu záludně ukrytých bakterií. Velmi oblíbená zubní nit skvěle pomůže s nevítanými hosty mezi zuby po jídle, mezizubní prostory ale nevyčistí tak dobře a spousta bakterií tak zůstane tam, kde je mít nechceme.
Právě v mezizubních prostorech vznikají ty nejzákeřnější kazy, ale stačí několik tahů mezizubním kartáčkem každý den a hravě se jim vyvarujeme. Důležité přitom je prostrkovat mezizubní kartáček ze strany „od tváří“. Pokud by náhodou neprošel skrz, je potřeba ho ještě prostrčit ze strany „od jazyka“.
Další nezbytností je pasta na zuby. I když nutno podotknout, že se jedná spíše o takovou psychologickou berličku. Jde to totiž i bez ní. Nevěříte?
Už od dětství nás rodiče nabádali k tomu, abychom nezapomínali na zubní pastu. Podle mnoha odborníků na ústní hygienu však nemá na prevenci zubního kazu vliv.
Na zbytnosti či zbytnosti zubní pasty v procesu čistění zubů se tedy odborníci zatím neshodnou, jednohlasně ale přikládají největší důležitost technice čištění.
Můžete mít tak sebelepší pastu, ale když si budete čistit zuby jen tak halabala, navíc kartáčkem, jehož štětinky by se hodily spíše na čištění spár, zoubků jako perliček se nejspíš nedočkáte.
I přesto je pasta pro většinu lidí nepostradatelným doplňkem ústní hygieny. Postará se totiž o svěží dech a pocit důkladně vyčištěných zubů.
Zubní pasta nám může také přijít vhod, když od ní požadujeme nějaký specifický účinek. Například pokud chceme zuby šetrně vybělit, případně s její pomocí potřebujeme posílit sklovinu či dásně.
Jelikož se ale dostává do přímého kontaktu s našimi sliznicemi, při jejím výběru bychom měli věnovat zvýšenou pozornost obsaženým ingrediencím. Jaké jsou ty nejčastější?
Škodí nám zubní pasty s fluoridem?
Když přijde na lidské zdraví, fluorid je jedna z nejdiskutovanějších látek. Odborníci se stále nemohou shodnout na tom, jestli nám škodí, či naopak prospívá. V zubních pastách se používá z prostého důvodu: předchází vzniku zubního kazu.
V Americe ho proto už dlouhou dobu přidávají i do vody. Fluoridový boom v podobě tabletek pro děti nastal v 90. letech i u nás. Paradoxně právě děti, které často pastu polykají, by měly do styku s fluoridem přijít co nejméně.
Problém fluoridu totiž tkví v tom, že jde o toxickou látku, jejíž nadbytek se může projevit právě na našich zubech. Tzv. fluoróza se projevuje nejprve bílými skvrnkami na zubní sklovině. Ty mohou v horším případě zhnědnout, při velkém přísunu fluoridu se mohou objevit i nepravidelnosti na jejím povrchu. K tomuto jevu dochází zejména v prvních osmi letech života, proto by rodiče měli dbát na to, aby jejich děti neměly zvýšený přísun tohoto prvku.[ref]https://www.webmd.com/children/fluorosis-symptoms-causes-treatments#[/ref]
Maximální doporučená dávka fluoridu je 0,04 – 0,07 mg/kg hmotnosti. Množství fluoridu v pastách je naštěstí regulováno a nemělo by přesáhnout 1 500 PPM (parts per milion, tzn. 0,15 % z celkového objemu). Protože je však fluoridu obsažen i v jiných zdrojích (typicky v jídle), je jeho množství pro člověka jen obtížně kontrolovatelné.
V některých koutech světa je zaplavení fluoridem opravdu velké a otázkou stále zůstává, jaký vliv to bude mít na lidskou populaci.
Vyskytuje se ve vodě i v potravinách, je tedy diskutabilní, jestli ho potřebujeme doplňovat prostřednictvím zubní pasty.[ref]https://www.bezpecnostpotravin.cz/fluoridy-ve-vyzive.aspx[/ref]
Škodí pasty s fluoridem nám i dětem?
U dětí je lepší se fluoridu vyvarovat, dospělým by v malé míře uškodit neměl. Jestliže se fluoridu chcete vyhnout úplně, můžete si vybrat ze spousty kvalitních přírodních zubních past bez obsahu tohoto prvku. O zuby pečují stejně efektivně.
Fluorid totiž není jediná látka, která funguje jako prevence zubního kazu. Výrobci přírodní kosmetiky používají v pastách například sladidlo přírodního původu xylitol, různé éterické oleje a další přírodní ingredience.
Xylitol je navíc sladidlo se zajímavou vlastností – zabraňuje růstu bakterií způsobující zubní kaz. Při pravidelném používání pasty s xylitolem se těchto bakterií navíc v dutině ústní vyskytuje stále méně.[ref]https://www.cda.org/Portals/0/pdfs/fact_sheets/xylitol_english.pdf[/ref]
Obě ingredience se v přírodních zubních pastách často objevují, takže máte jistotu, že bude váš chrup před zubním kazem dobře chráněn.
Další rozporuplné látky v zubních pastách
V zubních pastách se ale může vyskytovat celá řada dalších látek. Co je ukryto za často složitými názvy chemických sloučenin ve složení?
Sodium Lauryl/Laureth Sulfate (SLS/SLES)
Vezměte si klasický prostředek na mytí nádobí. Jakou pěnivou složku obsahuje? Sodium Lauryl/Laureth Sulfate. A pak se podívejte na obyčejnou zubní pastu. Díky jaké látce tak krásně pění? Sodium Lauryl/Laureth Sulfate. Stejnou látkou, kterou drhnete mastnotu ze svých talířů, si tak pouštíte i do úst.
Z dostupných studií sice nevyplývá, že by tyto látky v zubních pastách působily vyloženě toxicky, SLS a SLES nicméně zvyšují výskyt aftů a mohou ústní dutinu vysušovat. U těchto složek hrozí také riziko, že při své výrobě byly kontaminované karcinoegenními 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy [ref]Umělá barviva
Diskutabilní barviva můžete najít například pod následujícími zkratkami s označením CI.
Označení CI zkratek
CI 42051 – patentní modrá
CI 42090 – brilantní modř
CI 47005 – chinolinová žluť
CI 73360 – červeň
CI 74160 – modrá phthalocyanine
CI 74260 – zelená phthalocyanine
Existuje jich ale mnohem víc, pro podrobnější informace doporučujeme knihu Tajemství kosmetiky od Víta Syrového.
Sladidla
Podobné je to i s umělými sladidly, z nichž největší kontroverze vyvolává sacharin a aspartam. U sacharinu vyvovaly obavy dřívější studie na hlodavcích, které nastínily zvýšené riziko vzniku rakoviny močového měchýře. Následné studie na lidech ale neprokázaly konzistentní souvislosti, proto regulační orgány považují tato sladidla stále za bezpečná. Některé přípravky na zubní hygienu obsahují sladidlo sorbitol. Ten se běžně vyskytuje také v přírodě a v přiměřeném množství s ním naše tělo umí zacházet.
Syntetické konzervanty
Vyvarovat bychom se měli i parabenům a jiným pochybným konzervantům jako je triclosan. Může totiž narušovat hormonální rovnováhu, způsobovat alergické reakce a jsou podezřelé i z toxicity vůči buňkám. [ref]https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2016/08/31/toxic-toothpaste-chemicals.aspx/[/ref]
Kromě parabenů se mohou v zubní pastě objevit i následující konzervanty:
Zákeřný problém dnešní doby, jehož využití v kosmetických přípravcích nemá hlavu ani patu. Mikrokuličky a lesklé plátky plastu se používají i v zubních pastách. Důvod tohoto použití je pro nás záhadou. Nemají žádný užitek, ale škody, které páchají v přírodě, jsou ohromné. Dostávají se do vody, kde se stávají součástí potravy mořských živočichů, a v důsledku toho tedy i součástí potravy nás samotných. Například ve Velké Británii se jejich používání už zakázalo, v EU je jejich používání v oplachových produktech, včetně zubních past, regulované od roku 2018.[ref]https://www.ecowatch.com/microbeads-ban-uk-2523906473.htm
Jelikož zubní pasty, které přichází do kontaktu se sliznicemi, používáme dvakrát denně celý život, měli bychom dbát na to, aby bylo jejich složení co nejčistší. Spousta přírodních zubních past neobsahuje žádná pěnidla, ani ta na přírodní bázi, přesto je jejich efektivita srovnatelná s konvenčními pastami.
Pěnivost totiž není pro správně vyčištěné zuby vůbec důležitá. I další zmíněné látky se dají těmi přírodními snadno nahradit, některé navíc nejsou v zubních pastách vůbec potřeba.
Taky jste zažili pocit, kdy jste po konzumaci zmrzliny nebo horkého čaje pocítili bolest a nepohodlí? Pokud máte citlivé zuby, mohou pro vás být běžné činnosti, jako je čištění zubů nebo konzumace jídla a pití, nepříjemné až bolestivé. Problém může způsobovat zubní kaz, nešetrné bělení zubů, ustoupení dásní nebo opotřebení na sklovině.
Bambusový zubní kartáček soft od Hydrophilu
Projevují se tak zvýšenou citlivostí, nejčastěji na nízké a vysoké teploty. Může se jednat o dlouhodobý problém, kdy vám toho o konkrétní příčině a léčbě více poví váš zubní lékař. Pokud je ale vaše citlivost mírná, můžete si od nepříjemných pocitů pomoci i sami drobnými změnami ve vaší ústní hygieně.[ref]
Jedna z příčin citlivosti bývá také skřípání zubů neboli bruxismus. To můžete dělat během dne i spánku, aniž byste si to uvědomovali. Často bývá spojen se stresujícími událostmi. Pro jeho odstranění je proto dobré být v psychické pohodě. Snažte se dostatečně spát, jezte pravidelně a vyváženě, odreagujte se pohybem, bavte se s přáteli. Můžete také přes den trénovat uvolnění čelisti, abyste ji neměli ztuhlou. Pomoci může i omezení kofeinu a alkoholu. Řešením ale může být také chránič zubů.[ref]https://www.wikihow.cz/Jak-p%C5%99estat-v-noci-sk%C5%99%C3%ADpat-zuby/[/ref]
Vybělte si zuby doma a šetrně
Příčiny žloutnutí zubů mohou být různé, od nahromadění zubního plaku, nesprávné životosprávy až po věk, kdy se naše sklovina časem oslabuje a odhaluje dentin, což je žlutá kostnatá tkáň, která leží pod sklovinou. Zuby tak získají trochu jiný odstín, než bychom si pro ně přáli.
Pro tzv. chemické bělení zubů se využívá koktejl látek na bázi peroxidu vodíku i bělicí lampy s modrým světlem. Výsledný efekt je individuální a vydrží rozdílnou dobu. Záleží také na vašem životním stylu.
Jak na bělejší zuby přirozenou cestou i doma:
Vyplachování olejem – Tzv. Oil pulling, o kterém se rozepisujeme níže, napomáhá k zářivějším i bělejším zubům, také ale může zabíjet bakterie zodpovědné za vznik zubního kazu.
Jedlá soda – Nejen v domácnosti má celou řadu využití. Díky bělicím i jemným abrazivním účinkům vám pomůže znovu rozzářit váš chrup. Vyskytuje se také v zubních pastách.
Existují i studie prokazující, že čím vyšší koncentrace jedlé sody obsahuje pasta, tím je účinnější.[ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10518866/[/ref] Stačí smíchat lžičku sody s vodou v poměru 1:2 a nanést na kartáček.
Jablečný ocet – Díky antibakteriálním účinkům se jablečný ocet po staletí využívá také jako čisticí i bělicí prostředek na zuby. Kyselina octová však při každodenním používání může narušit zubní sklovinu, a proto by se neměla používat každý den. Využít ji můžete jako ústní vodu. Je třeba ji ale zředit vodou, několik minut poválet v puse, poté vyplivnout a znovu propláchnout ústa čistou vodou.[ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10656352/[/ref]
Jahody – Některé druhy kyselého ovoce mohou pomáhat odstraňovat skvrny na zubech a pomáhat k jejich vybělení. Kromě jahod se může jednat i o ananas. Neprovádějte ale čištění každý den.[ref]https://www.ecowatch.com/whiten-teeth-naturally-2095997602.html[/ref]
Co si z toho odnést? Některé způsoby čištění zubů pomohou k jejich bělení a pravidelnou konzumací ovoce a zeleniny můžete o krůček pomoci vašemu úsměvu. Jen jeden způsob ale nestačí. Jedlá soda ani sebekyselejší ovoce nenahradí pravidelnou a důkladnou péči. Tajemství je vždy v kombinaci.
Bělicí pasty, na které nedáme dopustit
Urtekram zubní pasty čistí jemně a přírodně. Hlavní složkou je prášková křída, díky níž mají pasty jemnou šedou barvu a díky apatitu se postarají i o váš zářivý úsměv.
Ben & Anna zubní pasty jsou zcela přírodní, vegan-friendly a efektivně bělí zuby díky obsahu aktivního černého uhlí. Obsahují směs esenciálních olejů a výtažků, které mají pozitivní dopad na vaše zuby i na dásně. Ben & Anna vyrábí pasty bez fluoru i s ním. Výběr je na vás. 🙂
I oblíbená italská Officina Naturae vyrábí skvělé pasty s bělicím účinkem. Výrobci sáhli po citronu se šalvějí, které redukují skvrny na zubech a omezují jejich žloutnutí, přírodní sladidlo Erythritol zase zmírňuje tvorbu kazů a ještě pastě dodává příjemnou chuť.
Péče o zuby je důležitá, to je bez debat. V období těhotenství to ale platí dvojnásob.
Protože je ženský organismus v průběhu těhotenství ovlivňován velkými hormonálními změnami, je třeba zubní péči věnovat během tohoto období zvýšenou pozornost. Kolísání hormonů způsobuje, že jsou dásně daleko citlivější na plak, což může způsobit jejich zánět neboli gingivitidu.
Právě proto je důležité během těhotenství dbát opravdu pečlivě na ústní hygienu, čistit si zuby pravidelně ráno i večer a nezanedbávat pravidelnou návštěvu zubaře i dentální hygieny. Zároveň věnujte zvýšenou pozornost jakýmkoliv změnám dásní během těhotenství, jako jsou například otoky, citlivost nebo krvácení.
Doplňky stravy pro zdravý chrup
Ať už hledáte zázračné elixíry pro zdravé zuby, pestrá a vyvážená strava je základ. Tu pak můžete doplňovat důležitými vitamíny a minerály:
Doplňky pro zdravější zuby a dásna
Vápník – pomáhá v těle posilovat kosti a také zpevňuje zubní sklovinu
Vitamín D – pomáhá tělu vápník vstřebávat, zároveň zvyšuje minerální hustotu v kostech
Draslík – rovněž zvyšuje minerální hustotu kostí
Fosfor – podporuje vápník při budování silných kostí a zubů
Vitamín C – chrání naše zuby před uvolněním i zánětem
Pravidelné čištění zubů je základ, ale pro svůj chrup můžeme vždy udělat něco navíc. Každý máme jinou kyselost ústní dutiny, někomu se tvoří více pigmentací, jiného trápí citlivost zubů nebo krvácivé dásně. Už samotným pečlivým čištěním se dá mnoho nepříjemností zvrátit, takže na to musíme vždy myslet jako první. Kromě správného šmrdlání tu ale máme ještě dentální nadstavbu pro fajnšmekry.
1. Zkuste ajurvédský zázrak oil pulling
O této metodě ústní hygieny jste už možná slyšeli. Nejde o nějaký moderní výmysl. Oil pulling, neboli mlgání, je prastará ajurvédská metoda, která využívá schopnost rostlinného oleje (často se využívá kokosový) navázat toxiny z dutiny ústní.
Jak na to? Olej převalujete v ústech po dobu 20 minut, během kterých můžete třeba umýt nádobí. Důležité je olej vyplivnout, nikoliv spolknout! Společně s ním byste totiž spolkli všechny toxiny, kterých se chcete pomocí oil pullingu zbavit.
Přestože je tato metoda pro většinu zubařů krajně alternativní a nejspíš vám ji nedoporučí, prokazatelně snižuje výskyt nežádoucích bakterií v dutině ústní.[ref]https://www.ijdr.in/article.asp?aulast=Asokan&epage=51&issn=0970-9290&issue=1&spage=47&volume=20&year=2009[/ref]
Výhodou je, že mlgání je velmi šetrné a výrazně posiluje zdraví nejen našich zubů a dásní, ale i celého organismu.
Ajurvéda totiž vnímá lidské tělo holisticky, takže když věnujete péči důkladné očistě ústní dutiny, přispíváte k očistě celého těla.
Ideální je metodu zkombinovat s klasickým čištěním zubů. Ráno můžete použít olej a pro pocit svěžesti poté běžný kartáček a zubní pastu, večer pak postačí klasické čištění zubů a mezizubních prostor.
Pro oil pulling se nejvíce doporučuje sezamový nebo kokosový olej, vyzkoušet ale můžete i naše ústní oleje Hydrophil. Kombinují účinky těch nejlepších ingrediencí v péči o ústní dutinu.
Malá rada k mlgání: Pokud se na oil pulling vrhnete, nezapomeňte, že olej se nesmí plivat do odpadu! Zadělali byste si tím na nepěkně ucpané trubky. Malé množství použitých olejů patří do směsného odpadu, případně do speciálního kontejneru na použité oleje.
2. Pravidelně čistěte i jazyk
S mlgáním souvisí také pravidelné čištění jazyka. Právě na jeho povrchu se usazují bakterie, které vytvářejí povlak. Podle takového povlaku poznáme, jestli náš organismus něco trápí. Může ho přibývat, stejně tak může měnit barvu a někdy způsobuje i nepříjemný zápach z úst.
Tenká bílá vrstva se ale na jazyku může vytvořit přes noc, i když jsme naprosto zdraví. Pokud vám není příjemná a chcete se jí zbavit, nedrhněte jazyk kartáčkem, ale použijte škrabku nebo kartáček na jazyk.
Škrabka na jazyk má speciální hlavici, která nepoškodí citlivý povrch jazyka a důkladně odstraní bakterie.
Pravidelným čištěním jazyka zlepšíte celkové zdraví svých úst, předchází také vzniku aftů.
3. Vyměňte černý čaj za zelený
Pokud vás trápí tmavé flíčky na zubech, příčinou může být časté pití černého čaje, kávy nebo červeného vína. Naopak zelený čaj našim zubům a ústní dutině prokazatelné prospívá. Snižuje riziko zubního kazu, příznivě působí i na dásně a účinně zbavuje dech nepříjemného zápachu.
Zelený čaj ale samozřejmě pijte bez cukru a jiných sladidel. Jedině tak si zachová své blahodárné vlastnosti.
A pokud se stejně neobejdete bez pití černého čaje, máme pro vás přírodní fintu pro krásně bílé zuby bez chemie – Ben & Anna zubní pastu pro bělení zubů s aktivním uhlím.
Toto uhlí z kokosových slupek a bentonitu skvěle absorbuje nečistoty, toxiny, a dokonce i usazeniny a pigmentace. Výborně bělí i leští zuby. Nemusíte se ale bát, že by prášek způsobil poškození skloviny, protože má velmi nízkou abrazivitu (neboli mechanické obrušování).
Některé z nich jsou užitečné, jiné nám mohou škodit. Vyplachování ústní vodou by nám mělo pomoci odstranit nežádoucí bakterie, předejít tak nepříjemnému zápachu z úst a přispět k prevenci zubního kazu.
Jak správně používat ústní vodu:
Ústní vodu používejte jen pro doplnění péče o chrup a dutinu ústní. Ústní voda v žádném případě nenahrazuje pravidelné čištění kartáčkem.
Vyplachujte s mírou. Přehnané používání ústní vody může mít stejný efekt, jakým působí antibiotika na naši střevní mikroflóru. Nic se nesmí přehánět a platí to i v tomto případě. Dokládá to i zjištění tříleté vědecké studie. U lidí, kteří si vyplachovali ústa konvenční ústní vodou minimálně dvakrát či vícekrát denně, zpozorovala zvýšení rizika onemocnění diabetem o 55 %. Běžné ústní vody totiž mohou z úst odstranit i užitečné látky a bakterie. Podle této konkrétní studie příliš časté používání běžné ústní vody snížilo schopnost organismu převádět dusičnany v potravě na dusitany, které se dále přeměňují na oxid dusnatý v žaludku. Oxid dusnatý má přitom důležitý vliv na metabolismus a reguluje úroveň cukru v krvi.[ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1089860317301532[/ref]
Ústní vodu vybírejte podle složení. Ústní vody, stejně jako pasty, se mohou skrze sliznici vstřebávat do organismu. Proto je při výběru ústní vody důležité vědět, co výrobek obsahuje. Ty konvenční jsou často složeny z podobně pochybné party látek, jakou jsme vám představili výše u zubních past. Vhodná ústní voda by svým složením měla zachovávat zdravou a potřebnou mikroflóru v ústní dutině. Obsah fluoru, syntetických konzervačních látek, barviv, vůní a zmíněných umělých sladidel je tedy nežádoucí. Ústní vody, i ty přírodního složení, často obsahují také alkohol. Alkohol obecně je jeden z prokázaných rizikových faktorů vzniku rakoviny. I zde ale platí pravidlo, že nic se nesmí přehánět. Bezpečná ústní voda tedy obsahuje jen doporučené procento alkoholu.
Malé shrnutí na závěr
Ústní hygiena je nesmírně důležitá, proto si všechny rady ještě na závěr shrneme, aby vám z toho nešla hlava kolem:
Používejte kartáček s jemnými štětinami a malou hlavicí, každému zubu věnujte důkladnou péči a čistěte je 2x denně po dobu 2 minut. A pokud chcete, aby vaše ústní hygiena měla nějaký přesah, vybírejte si kartáčky z ekologičtějších materiálů.
Nezapomínejte na mezizubní prostory. Jedině tak se zbavíte všech bakterií, které v ústech páchají neplechy.
Pořiďte si ideálně přírodní zubní pastu, jejíž složení je šetrné k vašemu organismu i k přírodě. Děti by měly používat dětské zubní pasty bez obsahu fluoru, kterou mohou bez obav polykat.
Pokud budete chtít důkladnější čištění vašeho chrupu a třeba i instruktáž k technice čištění, dentální hygiena vám může pomoci. Hodně záleží i na tom, co jíme. Pestrá strava a vyvážený poměr vitamínů a minerálů dokáží divy.
Myslete na pravidelné návštěvy zubaře. Najděte si čas alespoň 2x do roka.
Tak ať se vám to doma šmrdlá s radostí a úsměvem na tváři. A jestli se vrhnete do zelené ústní hygieny, dejte vědět, jak vám to jde!
Prosíme, sdílejte článek. Třeba zachrání vaše známé před kazy a pomůže Zemi:
Kratší verze článku od Sáry Goldbergové vyšla na blogu Econea.cz 3. 9. 2018. Michalea Kratochvílová rozšířila článek 20. 4. 2021, update článku pak vznikl 13. 7. 2023.
34 gigabajtů informací a 100 500 slov denně. Pod takovým náporem se každý den ocitá průměrný moderní člověk, jak uvádí studie Univerzity v San Diegu.[ref]https://www.nytimes.com/2009/12/10/technology/10data.html[/ref] Jak se nezahlcovat, a přesto zůstat v obraze? V oblasti ekologie a udržitelnosti jsme pro vás vymysleli skvělý hack.
Nechte se od nás dvakrát měsíčně pozvat na kafíčko – zelené – jak jinak!
Krátký a stručný výtah z ekologických zpráv ze světa i z domova vám přistane pohodlně do e-mailu. Pečlivě namleté a přefiltrované Zelené kafíčko do sebe můžete hodit stejně rychle jako Italové kávu po obědě a rázem budete v obraze. Ušetříte kupu času, přitom vám nic neunikne. 🙂
Do kolonky tady nahoře jednoduše vyťukejte svoji e-mailovou adresu. Zašleme vám ověřující e-mail (mrkněte i do spamu), ve kterém jen potvrdíte, že si skutečně přejete sosat Zelené kafíčko. A je to. Čerstvě namleté eko zprávy vám budeme servírovat jednou za 14 dní. Pokud by vám přišly přepražené nebo vám přestaly chutnat, kdykoli se z nich můžete odhlásit. 🙂
Čím vás zelený šálek nabudí?
důvěryhodným přehledem o současném eko dění,
5 výtahy z článků ze světových i českých médií, včetně odkazu na originální zdroj,
zajímavým čtením na 5-7 minut 1x týdně,
tipem na obohacující počtení na našem blogu,
tipem na limitovanou slevu na e-shopu,
inspirativním citátem na dně hrnečku.
Proč jsme Zelené kafíčko začali pražit?
Abychom vám ušetřili čas. Udržitelnost, zdravý životní styl a ochrana životního prostředí jsou témata, která naším týmem přirozeně rezonují. Často mezi sebou zajímavé zprávy a novinky z této oblasti sdílíme a za ta léta už víme, kam pro spolehlivé informace sáhnout. A tak jsme si řekli, proč se o ně nepodělit i s vámi!
Eko novinky se k vám tak dostanou v jasné a stručné formě, ušetříte čas surfováním po internetu a vyhnete se fake news, které číhají na každém kroku.
Výběrová zrnka informací
Stejně jako nás zajímá, zda černý životabudič v našich hrníčkách pochází z důvěryhodného zdroje, prověřujeme i zrnka informací, ze kterých meleme Zelené kafíčko. Každý výtah z článku tak doprovází původní zdroj, z něhož jsme čerpali. Pokud vás nějaké téma zaujme, můžete si originální článek jednoduše rozkliknout a vyloknout ho celý. 🙂
Ať vám chutná!
Prosíme, sdílejte Zelené kafíčko se svými známými, ať mohou popíjet s námi (a s vámi):
Minulý týden jsme nasávali inspiraci na konferenci Sustainable Future. Už potřetí ji pořádala organizace Startup Disrupt v čele se zakladatelem Patrikem Juránkem. Tentokrát se téma panelových diskuzí, přednášek a rozhovorů stáčelo k soběstačnosti v dopravě, tedy e-mobilitě, diskutované bylo také bankovnictví a udržitelnost ve firmách.
Štafeta 80 řečníků z domova i zahraničí
Po celý den od deváté ranní se ve dvou přednáškových sálech vystřídalo na 80 řečníků z Česka i zahraničí. Panelové diskuze usměrňovali moderátoři a každá přednáška měla striktně vymezený čas, jeden řečník tak střídal druhého. Při přestávkách se v hale O2 Universum tvořily skupinky diskutujících návštěvníků a prostor pro propojování byl i nad obědem. Při něm jsme ocenili možnost rostlinné varianty, která podle nás k udržitelnosti neoddělitelně patří.
Naděje i urgence
Z přednášek jsme si odnesli velkou dávku naděje i závan urgence. Lídři firem, projektů a organizací představili kroky, kterými se ubírají k větší soběstačnosti. Nemazali si ale vzájemně jen (udržitelný) med kolem pusy, sdíleli i své obavy a výzvy, kterým čelí.
Rosalinde van der Vlies z Evropské komise přiblížila Green Deal a nástroje, kterými se v rámci Evropy naplňuje. Jako ochutnávku uvedla vizi 100 uhlíkově neutrálních měst do roku 2030 a roadmapu vodíkových údolí v Evropské unii. Z Evropské komise přijela také Roberta Bosu, která se zabývá udržitelnými strategiemi. Pomáhá s aplikací Green Dealu na lokální úrovni. Navštěvuje školy, místní spolky i organizace, a podporuje tak udržitelné krůčky napřímo.
Tadeáš Nováček z projektu Thermosolar Hive
Řečníci se zároveň netajili úskalími a v rámci panelových diskuzí probírali výzvy, se kterými se zavádění udržitelných inovací na trh pojí. Na přetřes nejčastěji přicházela legislativa, která nestačí držet s inovativními řešeními krok.
Někteří hosté vyslali mezi publikum slova naléhavosti. Bill McKibben, americký spisovatel, environmentalista a aktivista upozornil, že se posun k soběstačnosti neděje dostatečně rychle. Kromě udržitelných kroků uvnitř jednotlivých firem je podle něj zásadní apel na vládu a legislativní změna.
Pavel Zedníček, CEO Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), přitakal, že na evropské úrovni se sice mění nařízení a normy, za posledních osm let se ale u nás produkce odpadu a jeho recyklace v podstatě nehla z místa.
“Každá mince má dvě strany. Vše se mění. Po celém světě vidíme řadu vládních kroků na podporu uhlíkové neutrality, zvyšuje se povědomí veřejnosti… Je to však zrádné. Myslíme si, že děláme dost, realita je ale taková, že to děláme příliš pomalu.”
Trefný point ve své přednášce zdůraznil Jan Růžička z mezinárodní investiční skupiny PPF. Vnesl mezi publikum své poznatky o ESG z velkých korporací a upozornil na nadužívání slova “udržitelnost”. Jedna věc je, jak se firma prezentuje navenek, druhá, jak skutečně funguje. Zásadní je podle něj stanovení jasných principů a kroků, které firmy a jejich zaměstnanci mohou následovat, jen tak přijde skutečná změna.
Zkratka ESG pochází z anglického Environmental, Social, Governance. Konkrétně se pod ní skrývá vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení. ESG se dnes stává fenoménem v oblasti fungování firem i investování.
Přitakal také Vladimír Víšek, spoluzakladatel iniciativy No Greenwashing, která upozorňuje na lakování na zeleno, facilituje diskuzi podloženou daty a poznatky odborníků. Problematický je podle něj i termín “uhlíková neutralita.
Nejhorší sucho za celých 500 let
Oči v sále se pevně upřely na plátno při prezentaci o klimatu. Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nešetřil nejnovějšími daty.
Podle vědců je aktuální období sucha v České republice nejhorší za 500 let. Takové změny v krajině mají dopady na výnosnost zemědělství a mohou tedy ohrozit naši soběstačnosti v produkci potravin. Jen u obilovin hrozí až 40% pokles úrody.
Pavel Zahradníček z CzechGlobe AV ČR
Dozvěděli jsme se také o varovném nárůstu počtu tropických nocí. Ty jsou v České republice novým fenoménem. Do 90. let jich za rok bylo pouze kolem sedmi, dnes je lidé mohou pocítit až sto devět dnů v roce. Sucho a tropická vedra přitom mají výrazný dopad i na zdravotní a psychický stav lidí.
TIP: Pavel Zahradníček sdílel několik stěžejních webových stránek, na kterých najdete relevantní a vědecky podložené informace o klimatické změně a jejích dopadech: www.intersucho.cz, www.klimatickazmena.cz, www.vynosy-plodin.cz, www.fenofaze.cz, www.agrorisk.cz, www.firerisk.cz.
Udržitelnost ve stavebnictví a architektuře
Věděli jste, že jedna třetina lidí v EU žije ve svých domovech v hazardním prostředí? A že koncentrace nejpochybnějších látek bývá nejvyšší v pokojích pro děti? Panelová diskuze o udržitelných stavbách dostala skličující úvod.
Panelová diskuze o udržitelnosti ve stavebnictví
Odborníci z firmy Velux, Holcim a Flowbox se shodli, že na budovu je potřeba nahlížet v celém jejím životní cyklu. Od výroby jednotlivých materiálů po samotnou výstavbu, životnost budovy, náročnost její likvidace a rozložitelnost materiálů. Od roku 2035 budou muset všechny nově vystavěné budovy dosáhnout uhlíkové neutrality, ve stavebnictví se proto už nyní dějí obrovské změny.
“Cílem je stavět stejné objemy s menším množstvím materiálů. Ten musí být recyklovaný a nekonečně recyklovatelný.” – Pavel Zdeněk z Holcim Česko.
Cirkularita… is the new black
Z konference jsme odcházeli plni inspirace a odhodlání spotřebovávat méně, upřednostňovat inovativní materiály založené na recyklaci použitých surovin, cirkularitě a (skutečné) biodegradabilitě, edukovat a spolupracovat. Aby se kruh uzavřel. Abychom už nemuseli zachraňovat planetu, ale žili s ní v synergickém souladu.
Jsme zvyklí starat se jen sami o sebe. Naše generace ale musí postupovat jinak a konat v zájmu těch, co přijdou po nás.
Chcete znát nejnovější přístupy k udržitelnosti v Evropě? Dozvědět se více o Green Dealu, cirkulární ekonomice, odpadovém hospodářství nebo o nejúspěšnějších udržitelných startupech?
Pak ve středu 14. června 2023 nasměrujte své kroky do O2 Universum v Praze. Na konferenci Sustainable Future se tam sejde přes 80 řečníků z celého světa. Inspirují vás přednáškami, rozhovory a panelovými diskuzemi na téma udržitelná budoucnost.
Již 2. ročník mezinárodní konference se soustředí na téma udržitelnosti v různých odvětvích jako je bankovnictví, doprava, logistika či byznys.
Abychom vám dali malou ochutnávku, prozradíme, že na hlavním pódiu se objeví i nejmladší poradkyně Spojených národů Sophia Kianni, Tobias Kederer z Amazonu, Kamil Čermák z ČEZu nebo Magdalena Maj z Polish Economic Institute.
Chcete-li nahlédnout udržitelné novinky českých i zahraničních společností, potkat se s inspirativními lidmi a užít si doprovodný program včetně cateringu, neváhejte. Vstupenky jsou k zakoupení i přes web. My budeme na místě. 🙂
Prosíme, sdílejte pozvánku se svými přáteli, třeba jim konference pomůže k větší udržitelnosti: