Čím dál více lidí si uvědomuje skutečný dopad plastů na naši planetu. Emma Henderson, zpravodajka deníku The Independent, se proto vydala do prvního londýnského obchodu s názvem Bulk Market, kde žádné průhledné fólie nenajdete¹. Zajímalo ji, jestli takto vypadá budoucnost nakupování a jestli lze vytvořit domácnost bez odpadu.

„Je to jako splněný sen: zero waste obchod, kde půlka věcí v mém košíku není zabalená v tom průhledném, studeném, tvrdém materiálu – plastu. Teda alespoň můj splněný sen.

Už řadu let se snažím používat co nejméně plastových obalů. Jsem ten typ člověka, co si domů klidně odnese obrovský nákup v náručí, je schopný vrátit se do kanceláře pro zapomenutou látkovou tašku nebo si prostě nekoupí to, co potřebuje na vaření, protože je to zabalené v plastu.

Když už se mi nějaký plastový obal od potravin domů dostane, pečlivě ho prohlížím a přemýšlím, jestli ho mám opravdu kacířsky hodit do koše. Už je to pro mě rituál. Když se něco rozkládá 450 let, mělo by z toho mít užitek víc lidí, ne jen jeden.“

Ve Velké Británii vyhodí průměrná rodina za měsíc 11 porcí jídla, což odpovídá téměř 60 librám (kolem 1 800 Kč). V ČR je to v průměru 80 kg potravin na obyvatele a rok. ²

Domácnosti, restaurace a malé obchody v Británii pak ročně vyhodí 10 milionů tun jídla. Podle nejnovějších výpočtů Waste and Resources Action and Programmes (Wrap – nezisková organizace věnující se snižování odpadu) by však tohle číslo mohlo být až o 61 % nižší, kdyby se lidé naučili lépe hospodařit.

Majitelka obchodu, Ingrid Caldironi, proto vzala problém s odpady do vlastních rukou a otevřela si v Londýně první obchod bez obalů. V Bulk Marketu najdete přes 300 výrobků, a to nejen z oblasti jídla. Vedle sušených potravin jsou tu bambusové zubní kartáčky, toaletní papír balený v papíru i krmivo pro psy.

“Celý ten nápad vznikl tak, že jsem takový obchod hledala pro sebe. Chtěla jsem podpořit ty správné obchody a nakupovat bez odpadu, ale nic takového v Londýně nebylo,” říká Ingrid.

“Vždycky jsem si myslela, že odpad je přirozeným důsledkem moderního života, ale ukazuje se, že je to jen špatně vymyšlené. Ekonomika ještě není nastavena cirkulárně,” dodává.

Na výrobcích v obchodě nejsou uvedeny značky. Neschovávají se za loga a obaly, které všichni známe, tak jako v klasických supermarketech. Všechno, co najdete v Bulk Marketu, jsou lokální výrobky dalších sociálních podniků a komunitních farem. Nebo jsou vyráběné přímo na místě.

Dorty jsou z pekárny Luminary Bakery, která nabízí vzdělávání ohroženým ženám. Další výrobky jsou tu z lokálních projektů jako Dusty Knuckle (pekárna, která pomáhá mladým lidem k finanční nezávislosti), Growing Communities (obchod s fair-trade farmářskými produkty z udržitelného zemědělství) nebo Capital Growth (společnost podporující lidi, kteří si ve městě chtějí pěstovat vlastní jídlo).

“Naši zákazníci vědí, jak se jídlo vyrábí a kde, znají celou cestu z farmy až na stůl, případně až do popelnice,” říká Ingrid.

Obchod je plný zavařovacích sklenic s kořením a dávkovačů na těstoviny, čočku, hrách a sušené potraviny – což jsou podle Ingrid věci, které se bez plastového obalu shánějí nejobtížněji. Nenajdete zde žádné plastové pytlíky (samozřejmě), takže je na vás, abyste si přinesli vlastní sklenice a naplnili si je až po okraj. Nebo použili kompostovatelné pytlíky a navážili si, kolik chcete. Je to jako nakupování za války, jen bez lístků na příděly. A místní starší generace si tu nostalgii užívá, říká Ingrid.

Najdou se ale i lidé, kteří obchod přirovnávají k hipsterskému obchodu Cereal Killer Cafe. Ten otevřeli v Hackney (čtvrť Londýna) v roce 2014 a miska cereálií tu stála kolem 3 liber (asi 100 Kč). Ingrid ale tvrdí, že to dělá kvůli životnímu prostředí a ne penězům. Aby si mohla obchod otevřít, odešla z dobrého zaměstnání.

Původně pracovala v maloobchodním marketingu, ale přišlo jí, že korporátní svět ani politici se nestaví k problému odpadu dost aktivně. A že jsou lidé čím dál víc odpojeni od toho, co jedí. “To samé platí i o životním prostředí a o tom, kolik jednorázových obalů každoročně vyhodíme na skládku,” říká.

Tahle provozovna je zatím jen dočasná a vznikla díky crowdsourcingu. Majitelka má ale v plánu vytvořit plnohodnotnou verzi, kde chce mít i včelí úl, hospodářský kompostér a společenský prostor na pořádání workshopů a přednášek. Aby se lidé mohli dozvědět, jak ještě můžou snížit svou produkci domácího odpadu.

Ingrid je na tohle expert. Doma už nemá ani jeden koš na směsný odpad a na skládku neposílá nic. “Máme sice koše na karton, papír a sklo, ale trvá několik měsíců, než se naplní. Zároveň kompostujeme všechny zbytky od jídla a hnojíme s tím bylinky a květiny na balkóně,” vypráví.

Její přístup ale nekončí u zboží na policích. Až zařídí novou provozovnu, starý materiál nepošle na skládku, ale použije ho znovu, a zároveň i nově využije nějaké vyřazené věci z britské národní opery, čímž umožní těmto vyhozeným kouskům sloužit dál.

Často se z velké produkce odpadu obviňují supermarkety, ale Wrap uvádí, že můžou jen za 1% vyhozeného jídla ve Velké Británii (kolem 200 000 tun). V roce 2016 si obchodní řetězec Sainsburys dal za cíl snížit množství vyhozeného jídla na polovinu kampaní “Waste less, Save more” (“Míň vyhazujte, ušetříte”), která je stála milion liber.

Obchodní řetězce Morrisons a Waitrose nabízejí za snížené ceny neobvykle tvarovanou zeleninu, která se v minulosti do nabídky ani nedostala, ale zase ji prodávají v plastovém obalu. Ve Waitrose se nedávno rozhodli změnit plastové víčko na balených sendvičích tak, aby bylo snazší na sloupnutí a recyklaci.

Marks and Spencer od června prodává některé ze svých nejoblíbenějších produktů (třeba křupky nebo popcorn) v tenčích plastových obalech. Projekt se jmenuje “Project Thin Air” a v jeho důsledku se používá o 20% méně plastu.

I když některé supermarkety se začínají měnit, už jen počet jejich provozoven ukazuje, že ve snižování množství vyhozeného jídla a plastových obalů je čeká ještě dlouhá cesta. Jedna samoobsluha bez plastů ve východní části Londýna bohužel není dostupná k nákupům každému. Dává ale naději, že jednou bude v Británii nakupování vypadat zase tak jako dřív.

Prosíme sdílejte bezobalovou myšlenku dále