Věděli jste, že vánoční kapr je na našem území poměrně mladá tradice? Zpropagovala ho až Dobromila Rettigová a ještě větší obliby se mu dostalo až po válce. Jak to tedy bylo? Co se na Vánoce jedlo dříve? A (jak) můžeme slavit soucitněji? 

Proč se nad štědrovečerním kaprem zamyslet?

Vynechat na Vánoce kapra na slavnostní tabuli se může zdát podobně absurdní jako jet na hory bez lyží. Přitom až do 19. století byste na štědrovečerní tabuli hledali jakoukoliv rybu marně. A dokonce ještě před 100 lety ho na našem území skoro nikdo k vánoční večeři nejedl. Sváteční menu se lišilo kraj od kraje i rodina od rodiny.

Co se jedlo na Štědrý den? Třeba:

• houbová, hrachová nebo zelná polévka,
• kuba,
• houbová omáčka,
• pučálka (naklíčený a opražený hrách),
• muzika/chamula (kaše ze sušeného ovoce),
• vánočka (dlouho to byl bílý chléb bez cukru)[ref]https://vikend.ihned.cz/c1-54243030-tradice-kapra-se-salatem-nema-ani-sto-let-co-se-jedlo-na-vanoce-drive[/ref],
• vinná klobása,
• hlemýždi (v movitějších rodinách),
• troubovalky,
• vepřové maso (z vánočních zabíjaček).[ref]https://www.vyzivaspol.cz/kapr-a-jine-tradice-na-vanocnim-stole[/ref]

Kdy se o Vánocích začal jíst kapr?

O Vánocích začaly jíst kapra měšťanské rodiny v 19. století. Mezi venkovany a nižší vrstvy obyvatelstva se tento zvyk šířil až po první světové válce. Připravoval se na „modro” se zeleninovou omáčkou nebo „na černo” ve sladké omáčce z povidel a perníku.

Smažený kapr, jak ho známe dnes, přišel až po druhé světové válce. Recept byl původně z Rakouska, ale celoplošnou popularitu mu zajistili až komunisté. Díky velkochovům byl totiž kapr levný a snadno dostupný pro všechny.

Proč vynechat kapra – nebo aspoň toho z kádí?

Stejně jako se už nepečou neslazené vánočky a neprostírá se sláma, je možné pustit k vodě i tradici vánočního kapra ve vaně a potažmo na stole. Říkáte si proč? Důvodů je víc než dost.

Velkochovy kaprů fungují jako jakýkoli jiný intenzivní chov

Kapr je braný hospodářské zvíře. A v jejich velkochovech platí totéž co u drůbeže nebo prasat: vysoká koncentrace jedinců na malém prostoru společně se stresem = nemoci, paraziti a plísně.[ref]https://vanocebeznasili.cz/[/ref]

Manipulace kaprům působí bolest

Přelévání z kádě do kádě, nárazy o stěny a o další ryby, zvedání za žábry (které je sice zakázané, ale stále se objevuje) — to všechno reálně bolí. Ryby mají nociceptory, tedy receptory bolesti, stejně jako jiní obratlovci.

Transport je extrémně stresující

Převoz, teplotní šoky, husté obsazení, nedostatek kyslíku a prostoru… Kapři během prosincových přesunů zažívají nejvyšší hladiny stresu ve svém životě. To nesvědčí jak jim, tak ani vám, kteří si na nich pochutnáte.

V kádích jsou pro kapry naprosto nevyhovující podmínky

Voda v kádích nemá stabilní kvalitu ani teplotu. Střídá se chlorovaná voda z vodovodu se studenou vodou z cisteren. Každá změna teploty je silným stresorem, nehledě na to, že chlor je pro ně silně toxický.[ref]https://theses.cz/id/y12wrw/zaverecna_prace.pdf_?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dwelfare%20ryb%26start%3D1[/ref] V hustě naplněných nádobách navíc rychle klesá množství kyslíku, což je vidět na typickém „troubení“, kdy kapři lapají po vzduchu u hladiny. K tomu se přidává silný hluk ulice, vibrace a častá manipulace, které kapry udržují ve stavu neustálého stresu. A protože v kádích často tráví i několik dní, jejich kondice se rychle zhoršuje.

Ne vždy jsou správně usmrceni

Kapr často končí v rukou nedostatečně proškolených brigádníků. Pokud není ryba dostatečně omráčena, může být zabita při plném vědomí, což je bolestivé a z hlediska welfare nepřijatelné.

Narušení přirozeného rytmu

Podzimní výlov kaprům úplně naruší jejich přirozený rytmus. Místo aby se s ochlazením zpomalili a šetřili energii, naženeme je do malého prostoru a přemístíme do sádek. Tam kapři několik týdnů hladoví, takže žijí jen ze zásob. Do toho se přidají změny teplot, časté převozy a stres, takže ryby rychle slábnou a ztrácejí odolnost. A to se ještě ani nedostaly do kádí před supermarkety, kde je čekají poslední dny života.

Proč kapr nepatří do vany a je pravda, že ho vrácením do přírody zabijete?

Mnoho lidí má pocit, že když si kapra přinesou domů živého, dopřejí mu tím lepší osud. Jenže kapr pochází z prostředí, které má stabilní teplotu, dostatek kyslíku a úplně jinou kvalitu vody, než jaká teče z kohoutku. Ve vaně se ocitne v pro něj toxické chlorované vodě, kde se dýchá mnohem hůř a nemá tam žádné místo, kde by se mohl schovat nebo se uvolnit. A už tak vysílená ryba je na tom ještě hůř.

Nehledě na to, že přenos kapra z kádě do vany probíhá většinou v igelitce, kde má ryba minimum vody a téměř žádný kyslík, takže se během cesty dusí. K tomu si připočtěte teplotní šok, narážení do stěn igelitky, které poškozuje ochrannou slizovou vrstvu, a tak dále.

Dobrý skutek neuděláte, ani když vystresovanou rybu donesete zpátky do přírody. Je to krutější, než ho zabít doma. Po všech předchozích stresových situacích nemá kapr už sílu, je dezorientovaný a nedokáže se přizpůsobit studené vodě. Venku ho čeká šok, predátoři a prostředí, na které už fyzicky nestačí. Většina takto „zachráněných“ kaprů proto během hodin nebo dnů uhyne.

Můžu si vůbec užít vánočního kapra eticky?

Pokud kapra na štědrovečerní tabuli chcete, kupte si ho od rybáře, nebo ho sami vylovte. Čím rychlejší je smrt od vylovení, tím méně stresových hormonů v sobě bude mít. A hlavně ho ušetříte bolesti, hladu, strachu a přežívání v nevyhovujících podmínkách.

Kdybyste měli dojem, že pokud rybu zabijete až doma, budete mít večeři čerstvější, není to úplně pravda. Jak zdůrazňuje Romana Šonková ze spolku Compassion in World Farming, nákup živé ryby nepřináší žádnou přidanou hodnotu, co se týče čerstvosti masa. Jen zbytečné utrpení a maso plné stresových hormonů. A to není žádný výmysl, stresový hormon kortizol je stejně dobře měřitelný u ryb, jako u savců.[ref]https://www.welfareweb.cz/2024/12/mazlicek-o-kaprech/[/ref]

Jestli si dáváte na vánoční stůl lososa, makrelu nebo jinou rybu, není to nutně lepší volba. Většina z nich přišla o život udušením na lodi po vylovení z moře. Podle MVDr. Jana Žáka je to jedna z nejkrutějších smrtí pro ryby i savce obecně.[ref] https://video.aktualne.cz/dvtv/veterinar-kapra-nechte-zabit-u-kade-ve-vane-ho-tyrate-navrat/r~e9a8847c225e11ea9b40ac1f6b220ee8[/ref] Proto se vždy zajímejte, z jakých podmínek ryby pochází.

Mnoho lidí si myslí, že ryby necítí bolest, protože nekřičí, ale je to velký omyl. Z hlediska anatomického i fyziologického lze jednoznačně říci, že systém vnímání bolesti funguje u ryb prakticky totožně jako u koček, psů a lidí. Chcete-li lépe porozumět tomu, jak tuto vánoční tradici vnímají ryby, zkuste si představit zanedbané a zraněné psy, kteří jsou prodáváni v přeplněných klecích.

Zoolog Andrzej Elzanowski

Tip na soucitné Vánoce

Plánujete Vánoce bez kapra? Výborně, ušetříte kapří životy i výjezdy sanitkám k zapíchnutým kapřím kostem v krku. Pochutnat si můžete třeba na nekaprovi z celeru a ovesných vloček. Mrkněte na recept, je výborný!

Budeme moc rádi, když tento článek nadílíte s dalšími lidmi, ať co nejvíce nekaprů připluje na štědrovečerní stůl. 

Nejoblíbenější zelené poklady

	Zvýhodněná letní sada nejprodávanějšího repelentu Incognito a opalovacího BIO mléka SPF 50+ laSaponaria.	Omrknout
	Čisticí pleťová maska s aktivním uhlím a Yuzu BIO pro mastnou a problematickou pleť od SO’BiO étic.	Očíhnout
	Originální dárek pro učitele: Semínkové bomby Blossombs s českým nápisem „Za vše natisíckrát děkuji“.	Omrknout
	Tuhý deodorant se znovuplnitelným designovým aplikátorem Ben & Anna, se svěží ovocno-mátovou vůní.	Očíhnout
	Ledové osvěžení v podobě levandulového Cold Brew LEROS v praktických nálevových sáčcích.	Omrknout
	Esenciální olej Tea Tree v praktické roll-on tyčince Natasha, na štípance, ranky, opary i akné.	Očíhnout