Jedněmi obdivovaná, druhými zatracovaná. Taková je veganská strava, která se vyhýbá všem živočišným produktům. Ať už z etického, nebo zdravotního hlediska. O prospěšných účinských takového stravování si popovídali Luba Chlumská, šéfredaktorka Dobrot, a Robert Žižka, který se zdravé výživě a zdravému životnímu stylu věnuje od roku 1995. Mrkejte.
Celý článek →Rubrika: Ochrana zvířat a veganství
Veganuary: Proč to letos zkusit i jako zapřisáhlý milovník sýra a guláše?
Leden bývá plný plánů. Letos fakticky začnete běhat, přestanete šestkrát odkládat budík a taky shodíte nějaké to kilíčko. Změnám jde na ruku i Veganuary, tedy leden bez masa a živočišných produktů. Nemusíte hned měnit život o 180°. Je to ale fajnová příležitost, jak po svátcích odlehčit jídelníčku a vyzkoušet něco nového. Jdete do toho?
Celý článek →Vánoční kapr jako tradice? Ne tak docela. Proč to letos zkusit jinak?
Věděli jste, že vánoční kapr je na našem území poměrně mladá tradice? Zpropagovala ho až Dobromila Rettigová a ještě větší obliby se mu dostalo až po válce. Jak to tedy bylo? Co se na Vánoce jedlo dříve? A (jak) můžeme slavit soucitněji?
Celý článek →Proč biovajíčka? I slepice mají právo žít důstojně
Na venkovském dvoře slepice hrabe v hlíně, vyhřívá se na slunci a uklovne si čerstvou trávu kdykoli se jí zachce. Ve velkochovech ale většinu nosnic čeká úplně jiný osud – stísněný prostor, omezený pohyb a život zkrácený na minimum. Jde to ale i jinak.
Celý článek →Proč jíst méně živočišných potravin a jak s tím začít?
Spotřeba živočišných potravin roste – a to i v zemích, kde se lidé dosud stravovali převážně rostlinně. Jenže živočišná strava má hned několik háčků. Jaké? A jak se stát alespoň „etickým spotřebitelem“, pokud je pro vás veganství nebo vegetariánství příliš velké sousto? Prozradíme.
Celý článek →To je bzukot! Jak pomoct opylovatelům a proč ochrana včel nestačí?
Připadá vám to venku neobvykle klidné? Každý rok z přírody mizí spousta hmyzu, který však k životu potřebujeme. Proč je nezbytný pro přírodu, čím se liší opylovač od opylovatele a jak si vytvořit zahrádku, kde se to bude pořádně hemžit a bzučet? Na to jsme se mrkli s Bárou „Babu“ Polách, pro kterou jsou hmyzumilné zahrady vášeň i živobytí.
Celý článek →Testování na zvířatech říkáme NE. Stejně jako králíčci.
Dneska taháme z klobouku dalšího “králíka”, kterého vám chceme představit. Vlastně miliony králíků a dalších zvířat. Testování totiž není zdaleka jen o bílých myších a králících, jak si mnoho lidí myslí. Na jakých zvířatech se testuje? Jaké to má na nich následky? Jde testovat bez zvířat? Tomu všemu se dnes podíváme na chloupek.
Zvíře na posledním místě
Jako lidé jsme uvěřili rozšířené společenské iluzi, že jsme v přírodě nejvýše, máme nejvíce rozumu a můžeme si s přírodou a zvířaty dělat, co se nám zachce. Výsledek této nadřazenosti je ten, že ničíme planetu, týráme a zabíjíme nevinná zvířata. Náš “rozum” se pozná tak, že máme civilizační nemoci způsobené “moderním” životním stylem a nezdravým stravováním, které má k přírodě hodně daleko.
Nadřazenosti jednoho druhu nad jiným se říká spiecismus
[ref]https://cs.wikipedia.org/wiki/Speciesismus[/ref]. Jde o diskriminaci určitého živočišného druhu nad jiným nebo legitimizování jeho vykořisťování. Je obdobou rasismu, sexismu a dalších -ismů.
My v Econea.cz říkáme této nadřazenosti jasné NE. Obzvláště teď před Vánoci, kdy lidé nakupují miliony kosmetických a drogistických produktů pod stromeček nebo domů na úklid. Proč? A jaké jiné možnosti existují?
V Evropské unii se v roce 2017 provedlo 10,9 milionů experimentů na zvířatech
[ref]https://www.cosmeticsdesign-europe.com/Article/2019/03/05/Global-ban-on-animal-testing-where-are-we-in-2019[/ref]. Nejčastěji se pokusy dělají na myších, krysách, morčatech, křečcích, králících, kočkách, psech, fretkách, koních, prasatech, kozách, ovcích, kravách, opicích, ptácích, obojživelnících a rybách.
Zvířata jsou využívána k testování:
- léčiv,
- chemických látek,
- hnojiv,
- pesticidů,
- barev,
- prostředků pro domácnost,
- kosmetických složek,
- geneticky modifikovaných organismů,
- přírodních látek a jejich směsí
.
A dále:
- k výzkumu léčebných postupů a operací,
- k produkci různých látek (např. v imunologii),
- pro tzv. základní výzkum
.
Kdyby na všech obalech testovaných produktů byly fotky pokusných zvířat a jejich stavu, pohlo by to s mnoha lidmi. Jenže fotky “následků” se zatím používají jen na krabičkách tabákových produktů.
„Zeptejte se experimentátorů, proč experimentují na zvířatech, a odpověď zní: „Protože zvířata jsou jako my.“ A zeptejte se experimentátorů, proč je morálně správné experimentovat na zvířatech, a odpověď je: „Protože zvířata nejsou jako my.“ Pokusy na zvířatech spočívají na logickém rozporu.“ Charles M. Ragel
Háčky při testování na zvířatech
Mnoho lidí se domnívá, že se bez testování na zvířatech neobejdeme. Že jsou součástí pokroku, nových objevů a převratných výzkumů. Jak to ve skutečnosti je? Testování na zvířatech má řadu háčků.
Toto jsou JEN některé z nich:
- Výsledky testování na zvířatech jsou NEspolehlivé.
- Látka, která při testování zvířatům ublíží, může stále projít na trh do produktů pro lidi.
- 95 ze 100 léků, které úspěšně projdou testováním na zvířatech, selžou během klinických testů na lidech.
- Rakovinu umíme vyléčit dlouhá desetiletí ale pouze u myší, žádné z léků na člověka nezabírají.
- Několik studií prokázalo, že pokusy na zvířatech zdržují lékařský pokrok a mohou být pro člověka nebezpečné
.
…Více informací a zdroje těchto tvrzení najdete v našem článku.
Přečtěte si prohlášení lékařů a veterinářů s důvody, proč nejsou pokusy na zvířatech nutné ani vhodné.
Alternativní způsoby testování
Jiné metody už přitom existují. Pro pokusy mohou posloužit uhynulá zvířata, uměle “vypěstované” orgány, buněčné a tkáňové kultury, roboti, mikročipy a počítačové modely nebo dobrovolníci. Ti se hlásí na pokusy z vlastní vůle a dostávají za to odměnu. V případě nežádoucích reakcí se testování ukončí a dobrovolník dostane lékařskou péči
[ref]https://pravo21.online/spolecnost/testovani-kosmetiky-na-zviratech-neni-minulosti-je-li-vyvazena-do-ciny-vyrobce-ji-testovat-musi[/ref].
Říkáte si teď, co brání zavedení alternativních řešení do praxe? Sepsali jsme to v bodech tady.
Jak testování na zvířatech probíhá?
U kosmetiky například takto:
„Produkty jsou testovány především na krizové situace, kdy se výrobek používá jiným než doporučeným způsobem. Pokud si vezmeme zmíněný šampon, kromě umytí je testované zvíře nuceno jej v nemalém množství požít vnitřně. Šampon mu nalévají do očí. Tím by mělo být ověřeno, že v případě požití menšího množství šamponu či jeho vniknutí do očí nedojde k otravě, oslepnutí či jiné škodlivé reakci. V případě testování barev na vlasy jsou zase zvířatům rozedírána místa na pokožce. Barva se tam následně aplikuje, aby bylo jisté, že v případě poraněné pokožky hlavy člověka nebude mít tento produkt fatální důsledky na jeho zdraví”.
[ref]https://pravo21.online/spolecnost/testovani-kosmetiky-na-zviratech-neni-minulosti-je-li-vyvazena-do-ciny-vyrobce-ji-testovat-musi[/ref]Každé pokusné zvíře je použito pouze jednou, buď zemře v průběhu pokusu, nebo je na konci testu usmrceno, aby mohlo být pitváno. Nejběžnějších testy toxicity produktů se provádí nejčastěji na myších, králících nebo psech.
„Člověk je nejkrutější zvíře.“ Fridrich Nietszche
Zákaz testování kosmetiky na zvířatech v EU
Teď si možná říkáte, že pro EU už není testování kosmetiky na zvířatech aktuální, když je od března roku 2013 zakázano. Jenže i tento zákaz má své háčky. Nebo spíš háky… Chybí efektivní kontrola
[ref]https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20180216STO98005/zakaz-kosmetiky-testovane-na-zviratech-zavedme-jej-globalne[/ref], značky testují pro odběratele v jiných částech světa (v 80 % států světa je testování kosmetiky na zvířatech totiž stále legální
[ref]http://www.pokusynazviratech.cz/konec-krute-kosmetiky-v-evrope.htm[/ref]), zákaz jde obejít
[ref]http://www.pokusynazviratech.cz/konec-krute-kosmetiky-v-evrope.htm[/ref], má několik výjimek
[ref]https://echa.europa.eu/cs/view-article/-/journal_content/title/clarity-on-interface-between-reach-and-the-cosmetics-regulation[/ref]a vztahuje se pouze na kosmetiku. Nevztahuje se tedy na širokou škálu domácí drogerie a potřeb jako jsou prací prášky, mýdla, čističe, odmašťovače nebo barvy na zeď.
Chcete se do tohoto tématu zabořit až po uši? Přečtěte si náš článek Živočišné suroviny IV. díl – Testování na zvířatech: Nutné zlo, nebo krutý přežitek?
„Zvíře má stejně citlivé srdce jako ty. Zvíře cítí radost i bolest jako ty. Zvíře má stejný strach ze smrti jako ty. Zvíře má stejné právo na život jako ty…“ Peter Rosegger
Co s tím udělat?
Buďte rychlejší než schvalování zákonů. Můžete začít u sebe a malými kroky obměňovat zaběhnuté návyky.
Například:
1. Změňte značky vaší kosmetiky a drogerie. Seznam soucitných značek najdete třeba na Netestovanonazviratech.cz nebo na Leapingbunny.org.
2. Podepište petici za zákaz testování čisticích prostředků na zvířatech od Svobody zvířat.
3. Pište firmám, které využívají zvířata, proč nechcete používat jejich výrobky.
4. Pro studující – při výuce můžete odmítnout pitvu nebo pokus na zvířeti a požádat o alternativu, máte na to ze zákona právo. Pokud studujete školu, kde se běžně provádějí pokusy na zvířatech a chtěli byste to změnit, kontaktujte Svobodazvirat.cz.
Pokud vás zajímá, proč jsme řekli NE testované kosmetice a drogerii a zároveň složkám z živých i mrtvých zvířat, začtěte se do našich článků
Proč v Econea.cz nemají živočišné suroviny místo?
Živočišné suroviny získávané z mrtvých zvířat
Živočišné suroviny získávané ze živých zvířat
Proč v Econea.cz nemají živočišné suroviny místo?
Živočišné suroviny získávané z mrtvých zvířat
Živočišné suroviny získávané ze živých zvířat
Proč taháme králíka z laborky před Vánoci?
Protože to jsou svátky klidu, míru a lásky. Máme k sobě blíž, pomáháme potřebným a nakupujeme spoooustu kosmetiky. A zvířata v klecích pro výzkumné účely patří také mezi potřebné. Přitom stačí tak málo. Hlasovat peněženkou pro jiného výrobce, který je možná v regálu hned vedle vašeho stávajícího. Podívat se po jiné značce krému, který darujete své mamince. Koupit jiný čistič do domácnosti, zkontrolovat prací prášek, nadělit jiný sprchový gel nebo mýdlo,…
Letošní Vánoce mohou být o chlup veselejší, když budete vědět, že jste je nadělili zcela bez krutosti.
Chcete přejít na netestovanou kosmetiku a eko drogerii? U nás v Econea.cz najdete jen netestované produkty bez živočišných složek po celý rok.
[optin-monster-shortcode id=“h8wfklygvnxrcbmozhze“]„Buď dobrý k lidem, k rostlinám i zvířatům. Nepronásleduj lidi ani zvířata a nepůsob jim bolest.“ Lao´C
Tipy na kosmetiku a drogerii, kterou by vám s radostí doporučili nejen králíčci
- Mýdlové ořechy na praní – Tierra Verde – Hledáte zcela rostlinný prací prostředek, který skvěle funguje a žádný kožíšek ani čumáček kvůli němu nemusel trpět? Mýdlové ořechy jsou potom to pravé.
- Maska na vlasy pro posílení a obnovu – laSaponaria – Silné zregenerované vlasy vonící po vanilce můžete mít s naprosto čistým svědomím. Kvůli téhle posilující masce se na vás žádná němá duše zlobit nebude.
- Mátová tuhá zubní pasta – Lamazuna – Aby váš dech voněl lépe než vašich psích parťáků, zkuste mátovou tuhou zubní pastu. Je zero waste, ekologická a samozřejmě cruelty free, a to už je dost důvodů ji milovat.
- Krém na ruce s damašskou růží – laSaponaria – Kdyby si králíčci mazali packy, nejspíš by to bylo tímhle pečujícím krémem s úchvatnou vůní. A protože se jím nemažou, tak alespoň zbyde víc na vás. Jakmile ho otevřete poprvé, zajásáte.
- Hypoalergenní mycí gel pro miminka – OnlyBio – Není divu, že tak jemný mycí gel vůbec není potřeba testovat na zvířatech. Skvěle funguje na citlivé, alergické nebo ekzematické pokožce a neobsahuje parfemaci.
- Koncentrovaný prací gel – růžová zahrada – Mulieres – Až váš kočičí velitel domova zase usne v čerstvě vypraném prádle, tentokrát ho nechte. Nejspíš jenom ví, že ten po růžích voňavý prací gel je ke zvířatům ohleduplný.
- Tablety do myčky – vše v jednom – Mulieres – Ekologické tablety do myčky, které prostě nemají chybu. Skvěle fungují, a to naprosto bez kompromisů k přírodě. Neobsahují žádné odpornosti a jsou plně veganské.
- Kolomejdlo – Dub a ořešák – Mýdlárna Koukol – Je to mýdlo nebo puk? Mužní milovníci všeho živého se můžou dmout pýchou, že kvůli nim žádná živá bytost netrpěla, až si budou umývat tělo, vlasy i vousy.
Omrkněte naši vánoční NEkampaň s články:
- Řekni NE a možná uvidíš i zlaté prasátko.
- Řekněte NE nakupování nesmyslů. A odhalte 7 typů odmítačů dárků.
Bonusový obsah: Tahák, jaké dárky nadělit 7 typům odmítačů dárků. - Řekněte NE škodlivé kosmetice.
Bonusový obsah: Tahák, s jakými látkami se netahat. - Právě čtete: Testování na zvířatech říkáme NE. Stejně jako králíčci.
- Řekněte NE parafínovým svíčkám. A zažehněte zdravější plamínky.
Bonusový obsah: Video i PDF návod na výrobu domácí sojové svíčky. - Živý či umělý? Jakému říct NE? A co si myslí lesní skřítci?
Bonusový obsah: Inspirace na 8 alternativních ekostromků. - Řekněte NE vánočnímu shonu. A dejte si 3 oříšky pohody.
Bonusový obsah: Rychlý test vánočního eko hrdinství - Řekněte NE tápání při výběru dárků. Posvítíme vám na cestu.
Bonusový obsah: Jaké dárky budou vybírat zakladatelé Econea.cz Pavel a Martin? - Řekněte NE Himalájím cukru. A nechte sněžit jen venku.
Bonusový obsah: 6 receptů na veganské nápoje - Řekněte NE úmornému úklidu. A vemte to chytře. Jako Popelka.
Bonusový obsah: 10 receptů na domácí eko prostředky - Pozvěte NEkapra k vánočnímu stolu. A recepty, jak ho připravit.
Bonusový obsah: 3 recepty na veganského kapra. - Řekněte ANO zelenému balení dárků + 5 triků, jak na to
Prosíme, sdílejte tento článek. Šířením můžete zachránit tisíce zvířecích životů.
Kosatky – novodobí otroci zábavního průmyslu
Kosatka dravá je fascinující tvor. Patří mezi delfíny, ale je mnohem větší, stvořená pro lov s ohromnou silou a chytrostí. Zároveň je obdařená obrovskou inteligencí a bohatým emocionálním životem. Kosatky dravé tvoří početné rodiny založené na matriarchátu, které spolu zůstávají až do smrti. Loví ve skupinách a vychovávají své mladé. Obvykle mají vlastní jazyk a udržují velice blízké vazby. Celá desetiletí jsou však lidmi loveny přímo z jejich přirozeného prostředí. Násilně odtržené od svých matek, dlouho transportované do synteticky upravených malých nádrží, kde za “mrtvé” jídlo slouží pro lidské pobavení. Kosatky jsou novodobí otroci! My jsme je uvěznili a my bychom je měli také osvobodit.
O kom to mluvíme?
Kosatky jsou kosmopolitní tvorové a obývají většinu mořského světa. Je možné je najít ve všech světových oceánech, ale nejznámější a nejvíce studované populace žijí na severozápadě Pacifiku.
Jako druh se kosatky živí řadou ryb, mořských savců, želv a ptáků, ale jednotlivé populace se specializovaly na krmení určitým druhem kořisti.
“Rezidenti”, “přechodné” a “pobřežní” kosatky
Dle způsobu obživy a vybraných lokalit pro život můžeme kosatky rozdělit na 3 hlavní kategorie.
Kosatky denně uplavou víc jak 100 km, ty “přechodné” až 160 km.
“Rezidenti” se drží na jednom místě, zůstávají ve vnitrozemských nebo blízkých pobřežních vodách, mají svůj stálý “revír” a v této lokalitě také loví, zejména ryby. Na pacifickém severozápadě se jedna skupina kosatek živí výhradně lososem.
Druhá skupina, známá jako „přechodné“, se živí pouze mořskými savci. Přechodné kosatky se pohybují takřka neustále a nemají jedno stálé místo pro svůj život.
Třetí populace, známá jako „pobřežní kosatky“, obývá vodu hluboko za pobřežím. Jsou poměrně málo známé, ale nedávná pozorování ukazují, že důležitou součástí jejich stravy jsou žraloci[ref]https://www.upi.com/Science_News/2011/01/18/Shark-diet-said-wearing-out-whales-teeth/58981295386321/?ur3=1[/ref].
Velice unikátní je hřbetní ploutev. Podle posledních studií je každá originální jako lidský otisk prstu. Dá se tak identifikovat každý jedinec. Navíc, ohnutá hřbetní ploutev je typický znak kosatek držených v zajetí. Jistě si vzpomínáte na kosatku Keiko, která hrála ve filmu Zachraňte Willyho.
Příběh Keiko
Po úspěchu filmu s romantickým koncem nenechal osud hlavního hrdiny tisíce lidí chladnými. Po skončení natáčení žil Keiko v malé nádrži v Mexiku a trpěl mnohými nemocemi. Pod vedením Mezinárodního projektu na ochranu mořských savců vznikla Nadace Free Willy – Keiko. Ta vystavěla nejmodernější záchranné a rehabilitační zařízení v pobřežním akváriu v Newportu v Oregonu, kam byl Keiko převezen, aby ho přivedli zpět ke zdraví. Jakmile byl Keiko zdravý, byl letecky dopraven do velké oceánské mořské ohrady ve svých domovských vodách na Islandu. Tam plaval na otevřeném Atlantském oceánu, často za doprovodu divokých velryb. Keiko byl první zajatou velrybou, která se kdy vrátila do svých domovských vod. Prožil svůj život bez stresů a životních nebezpečí v betonové nádrži. Bohužel se mu nepovedlo začlenit do některého z kmenů a nikdy nenašel svou původní rodinu. Keiko nakonec zemřel na zápal plic v Norsku. Jako svobodný prožil 5 let.
Rodinné společenství vedeno najstarší matkou
Vzhledem k vysokému věku dožití, až 90 let u samice, spolu žijí i 4 generace. Rodina se nikdy netříští a jednotliví členové se vzdalují jen na několik hodin. Vědci pozorovali, že členové rodiny se navzájem neustále dotýkají, udržují tak svoji vzájemnost a blízkost. Příbuzné rodiny tvoří “pody” čili kmeny, ty se vzájemně potkávají a udržují živý kontakt důležitý zejména pro udržení reprodukce, která u volně žijících kosatek prudce klesá důsledkem klimatických změn a nedostatkem potravy.
Samice kosatky se dožívají 90 let a samci 70 let. U kosatek držených v zajetí je to v průměru jen 40 a 20 let.
Fascinující je fakt, že rodiny uvnitř kmene mají podobný dialekt, ale každý mluví vlastním originálním jazykem[ref]https://web.archive.org/web/20080626121719/http://www.nwr.noaa.gov/Marine-Mammals/Whales-Dolphins-Porpoise/Killer-Whales/Conservation-Planning/upload/SRKW-propConsPlan.pdf[/ref]. Díky dobrovolníkům a vědcům je tak možné jednotlivé rodiny identifikovat a dlouhodobě sledovat. Kosatky násilně vylovené a odtržené od rodin je díky tomu možné vrátit do jejich původního prostředí k jejich příbuzným.
Příběh Corky
V roce 1993 se podařilo doručit nahrávku rodiny uvězněné kosatky Corky. Ta téměř po 30 letech mohla slyšet své příbuzné.
https://www.youtube.com/watch?v=TzqI2HT3c9U
Corky (1969) je 55letá samice kosatky v SeaWorld San Diego. Je to nejdéle v zajetí držená kosatka na světě, je největší samicí kosatky v zajetí a je druhou nejstarší kosatkou, která kdy byla vystavena veřejnosti[ref]http://foreverseaworld.yolasite.com/san-diego-orcas.php[/ref]. Nyní je jedinou přeživší ze zajatých obyvatel severu. Víc o boji za svobodu Corky zde.
Jsou kosatky pro člověka nebezpečné?
Člověka kosatky zpravidla nenapadají, ale bylo zaznamenáno několik málo případů, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svou oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily[ref]https://archive.org/details/worstjourneyinwo02[/ref].
Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária[ref]https://abcnews.go.com/GMA/story?id=2690153[/ref]. Jsou známé celkem čtyři fatální napadení kosatkami.
V roce 2020 však bylo popsáno a evidováno i několik zjevně cílených útoků kosatek na lodě v oblasti okolo Gibraltarského průlivu[ref]https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3183417-kosatky-zacaly-utocit-na-lode-biologove-jsou-prekvapeni-nic-takoveho-se-jeste-nestalo[/ref]. Toto chování je ale nové, dříve nebylo zaznamenáno.
Kosatky držené v zajetí zabily do roku 2020 4 lidi. Naproti tomu v mořském vězení zemřelo vinou člověka 129 ze 166 držených kosatek od roku 1961.
Příběh Tilikuma
Byl největší kosatkou v zajetí, vážil 5,6 tuny a měřil přes 6,7 metru na délku. Když mu byly jen 2 roky, byl v roce 1983 zajat a unesen od své rodiny z oceánského domova poblíž Islandu. Od té doby svou rodinu nikdy neviděl. To byl začátek jeho živé noční můry, která vyústila do změny jeho chování, agrese vůči lidem a třem úmrtím.
21. února 1991 upadla trenérka Sealandu, Keltie Byrneová, do bazénu. Kromě Tilikuma tam plavaly další dvě kosatky. Stáhli ji na dno výběhu, vzájemně si s ní hráli, až se nakonec utopila. Zaměstnancům Sealandu trvalo dvě hodiny, než její tělo vytáhli. Byla první ze tří lidí, kteří byli zabiti kvůli Tilikumovu uvěznění, stresu a frustraci.
Majitelé SeaWorld poté rychle zakoupili Tilikuma pro šlechtitelský program mořského parku, očividně jeho pověst agresora a vraha příliš neřešili. Tilikumovo sperma byla použito k vytvoření rodiny kosatek a nyní má jeho geny 54 % kosatek SeaWorld.
https://www.youtube.com/watch?v=LIaPYzKxAcE
Stres v zajetí vedl Tilikuma k neobvyklému opakujícímu se chování, sebepoškozování a také způsobil, že pokračoval v agresi vůči lidem, což stálo další dva životy – Daniel P. Dukes v roce 1999 a Dawn Brancheau v roce 2010. Dle dostupných informací Daniel zemřel na podchlazení, ačkoliv se na jeho těle našly kousance i pohmožděniny. Smrt Dawn Brancheau ale otřásla světem. Byla to jedna z nejschopnějších trenék kosatek a s Tilikumem pracovala léta. Dle dostupných informací, soud je ale nezveřejnil, byla Dawn oskalpována, měla početné zlomeniny, pohmožděniny a umřela na utonutí. Od roku 2010 je proto zakázáno plavat s kosatkami v nádržích.
Tři úmrtí ve spojitosti s Tilikumem způsobila, že byl vyloučen z představení a vystupoval už jen sporadicky. Jeho psychický i zdravotní stav se natolik zhoršil, že zemřel 6. ledna 2017 v SeaWorld, sám, opuštěný.
Hrozby, které číhají na kosatky ve volné přírodě
- činnost člověka a rybolov,
- klimatické změny,
- kontaminace vod,
- zotročení v zábavních parcích.
Kosatky, zejména rezidenti, se živí obvykle jen jedním druhem ryb. Jejich výlov a úbytek v důsledku klimatických změn a znečištění způsobuje snížení reprodukčních schopností. Nejen, že mají problém počít, ale také své mladé donosit. Tranzitní čili “přechodné” kosatky jsou na tom lépe, protože mají větší variabilitu v oblasti výživy.
Kontaminace vody jedovatými látkami oslabuje reprodukční schopnosti i další funkce organismu kosatek.
Zábavní průmysl aneb jak ponížit a zotročit inteligentní tvory
Rodiče, matky a příbuzné vždy své mladé chrání. Za léta výlovu se naučily stahovat sítě svými těly, aby mladé kosatky mohly ze zajetí utéct. Ulovit živou kosatku je navzdory snahám člověka pořád velice náročné, stejně náročné a nákladné jako ji udržet při životě více prostředky během několikadenního transportu.
Na výlov kosatek v roce 1970 v Puget Sound vzpomínají tamní obyvatelé dodnes. Byl to nejbrutálnéjší lov kosatek, který lidstvo pamatuje. Více než 90 kosatek bylo pronásledováno a nahnáno ohlušujícími výbušninami, motorovými čluny a letadly do sítě o rozloze tří akrů v Puget Sound, hlubokém vstupu do Tichého oceánu u pobřeží Washingtonu. Vedle najatých únosců byl Terry Newby, mladý výzkumník mořských savců. Ve strachu a zoufalství kosatky marně hledaly cestu ven. Jejich zběsilé výkřiky se ozývaly nad zátokou a byly slyšet na míle daleko. Ječení a výkřiky byly tak strašlivé a ohlušující, že Dr. Newby říká, že je slyší ještě dnes[ref]https://www.seaworldofhurt.com/orca-capture/[/ref].
https://www.youtube.com/watch?v=-zXMxBtBPJo
O výlovu kosatek vznikl i srdcervoucí dokument chronologicky monitorující temnou historii jejich lovu – The Dark History of Killer Whale Captures.
Když americký zákon o ochraně mořských savců z roku 1972 účinně zastavil lov pacifických kosatek, byly kosatky loveny v islandských vodách[ref]https://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/shows/whales/keiko/world.html[/ref].
Od roku 2010 je legální jejich výlov už jen v ruských vodách. Zařízení ve Spojených státech, jako je SeaWorld, však neloví divoké kosatky už více než 35 let a dokonce zastavili i program jejich reprodukce, což je velké vítězství odborníků a dobrovolníků.
Aktuální stav
Více než 3 000 velryb a delfínů žije v zajetí po celém světě a z toho kolem 60 kosatek. Všichni tito jedinci jsou inteligentní a emoční tvorové s jedinečnou osobností a takové zacházení s nimi je prostě nepřijatelné!
Zde je odkaz na celý seznam vězněných kosatek pro lidskou zábavu.
Příběh Lolity
Čtyřletá kosatka jménem Tokitae byla brutálně odebrána své matce v Puget Sound a převezena do mořského akvária v Miami, kde byla umístěna do nádrže dlouhé 30 stop a přejmenována na Lolitu. Psal se rok 1970 a od té doby tam žije. Lolita je nejstarší žijící kosatka v zajetí v nejmenší nádrži pro kosatku na světě[ref]https://www.savelolita.org/[/ref].
Existuje několik skupin, které se pokoušejí Lolitu vysvobodit z jejího vězení. Jde o nejmenší nádrž pro kosatku na světě, která navíc porušuje předpisy ministerstva zemědělství o mořských akváriích v Miami. Síť Orca navrhla dokonce plán, jak Lolitu propustit do přechodného oceánského útočiště v jejich původních vodách na severozápadě Pacifiku a následně ji spojit s její rodinou, která dosud žije.
Lolita se připojila k další jižní rezidentní kosatce jménem Hugo. S Hugem žili spolu 10 let až do jeho sebevraždy v roce 1980. Od té doby žije Lolita sama a už tak těsnou nádrž sdílí s párem delfínů.
Od jejího prvního vystoupení desítky lidí a organizací po celém světě bojují za její propuštění. Každý rok se organizuje i Miracle March – protestní pochod za její svobodu.
Záchranné útočiště – budoucnost pro důstojné dožití?!
Asi nejznámější je The Whale Sanctuary Project, jehož hlavním cílem je vytvořit modelové přímořské útočiště, kde mohou být velryby a delfíni rehabilitováni, nebo mohou trvale žít v místě co nejbližším jejich přirozenému prostředí, samostatně a v blahobytu.
Bohužel, kromě Keiko, se zatím žádnou jinou kosatku rehabilitovat, nebo vypustit do volné přírody nepodařilo. A je třeba to změnit!
Zapoj se taky a pomoz osvobodit kosatky!
Projektů na záchranu volně žijících i vězněných kosatek dravých jsou desítky, stačí si hodit klíčová slova “rescue” a “orca” do vyhledávače a uvidíte.
Tady jsou odkazy na ty zřejmě nejzásadnější:
- http://savedolphins.eii.org/campaigns/kwr/
- https://www.bornfree.org.uk/marine-captivity
- https://us.whales.org/support/
- https://support.peta.org/page/2042/action/
- https://www.savelolita.org/
Pomoct můžete podepsáním petice, dárcovstvím nebo šířením informací. Vše se počítá!
Na které dokumenty je dobré hodit očkem?
Sice vás zanesou do světa utrpení a bolesti těchto překrásných stvoření, ale právě tam pochopíte, jak výjimečné kosatky jsou a jak moc potřebují naši pomoc a ochranu.
Prosíme, sdílejte pravdy o kosatkách v zajetí, ať jim může pomoci co nejvíce lidí:
„I malé omezení živočišných produktů má pozitivní dopad na zdraví.” Rozhovor s výživovou poradkyní Mgr. Pavlou Širokou
Snižovat spotřebu živočišných produktů je v Čechách nyní v módě. Každý rok přibývají rostlinné alternativy mléčných a masných produktů v obchodech, otevírají se nové veganské restaurace a v kavárnách jsou stále častěji na výběr rostlinná mléka. O postupném zařazování rostlinných jídel do jídelníčku i o 100% rostlinné stravě si dnes budeme povídat s Mgr. Pavlou Širokou, výživovou poradkyní a lektorkou. Pavla Široká se věnuje výživovému poradenství na plný úvazek už 10. rokem. Specializuje se na to, jak vyvážit rostlinnou stravu tak, aby v ní nechyběly žádné minerály, vitamíny, aminokyseliny a tuky. Ví, jak plnohodnotně nahradit ryby, ostatní typy masa i mléčné výrobky. Sama se stravuje rostlinně už 13. rokem.
Jaká byla tvá cesta k veganství?
U mě byla spouštěčem láska ke zvířatům. Nechápala jsem, proč je zabíjet. Doma jsme měli ovečky a krůty a já je milovala jako našeho psa. Když je pak rodiče zabili, hrozně jsem křičela, nadávala jim, proč to dělají, a chtěla jim v tom zabránit. I když mi vysvětlovali, že to tak chodí a že potřebujeme jíst maso kvůli zdraví, vzepřela jsem se. Už v patnácti letech jsem přestala jíst “naše zvířata” a postupně i maso z velkochovů. Trvalo přibližně měsíc, než jsem ho úplně vynechala.
Ale pak jsem jej zase začala jíst… Rodiče mi pořád tvrdili, že bez masa budu mít zdravotní problémy, že maso je nutné pro zdraví. A přibližně za půl roku se to opravdu stalo. Na začátku jsem se cítila dobře, ale postupně jsem začala být hrozně unavená, bez energie a maso začala znovu jíst. Cítila jsem, že mi strava bez masa neprospívá, ale škodí. I když jsem zvířata milovala, nedávalo mi smysl ve vegetariánství pokračovat. Postupně jsem si to přeskládala v hlavě tak, abych s masem na talíři dokázala žít, ale nebylo mi z toho dobře…
Lidé mi na našich kurzech říkají, že je na mně vidět, že mě baví přednášet a dělat osvětu. Musím říct, že mě to neuvěřitelně naplňuje! Těším se z každého člověka, který jen trošičku omezí živočišné produkty a pomůže tím tomu, aby se méně ničilo životní prostředí a nezabíjelo tolik zvířat. Už 2 roky pracuji jako lektorka a výživová poradkyně v České veganské společnosti a mám obrovskou radost z toho, že celý náš tým je pragmatický – nemyslíme si, že pouze veganství je jediná správná cesta, ale snažíme se inspirovat co nejvíce lidí, že má také velký smysl živočišné produkty z jídelníčku ubírat (tzv. reduktariánství).
Jaké jsou zdravotní dopady reduktariánství?
Ve studiích se ukazuje, že když jí člověk reduktariánsky = omezuje živočišné produkty a jí je většinou jen 1x týdně, má výrazně lepší zdravotní stav, než lidé kteří jedí maso a živočišné produkty několikrát týdně. Některé věci na sobě poznáte už brzy, do pár týdnů nebo i přímo po jednotlivých jídlech. Budete se cítit plní energie a vitálnější. Zlepší se vám střevní mikroflóra, díky ní budete mít lepší náladu a psychickou odolnost. To vše přináší látky v rostlinných potravinách, které vámi začnou kolovat ve větším množství. Já osobně to vidím na množství energie a na své pleti, lidé mi hádají kolem 27 let a je mi 34.
TIP Pavly Široké:
Rostlinné potraviny mají průměrně 60x více antioxidantů než živočišné produkty a to se samozřejmě projeví na zpomalení stárnutí. Snižte živočišné produkty, přidejte místo nich zdravá rostlinná jídla a budete pomaleji stárnout a cítit se vitálněji už do několika týdnů. Díky zařazení více rostlinných jídel se vám do těla bude dostávat mnohem méně těžkých kovů a různých polutantů, které v sobě maso a ryby koncentrují. Víme to i díky výzkumům těžkých kovů v mateřském mléce.
Dále jsou věci, na které si sice počkáte, ale stojí za to. Dnes většině lidí připadá normální, že v Česku zemře třetina lidí na rakovinu, polovina na srdečně cévní nemoci a že mají stáří plné zdravotních strastí. Postupně se k těmto nemocem projídáme a myslíme si, že pak půjdou snadno zvrátit. Některé ale nejdou. Je potřeba těmto nemocem předcházet.
Jsou lidé, kteří se nechtějí vzdát masa ze svého talíře, ale právě prevence civilizačních chorob je zajímá. Co bys těmto lidem doporučila?
Nemusí maso úplně vynechat i jeho omezení má obrovský význam. Ze všeho nejvíce bych doporučila začít postupnými a jednoduchými kroky. Nejtěžší je začít, pak už je to brnkačka. Například si určete, že pro začátek budete mít dva dny v týdnu rostlinné. Začněte vařit nové recepty, vyzkoušejte různé vege restaurace. Najděte, co vám chutná a co ne. Objevujte suroviny v supermarketech – někomu chutná určitá značka tofu, někomu jinému tempeh, rostlinné burgery nebo čočkové kari. Pak přidávejte další dny v týdnu. Zjistíte, že vás to vlastně vůbec nezatěžuje. Už budete vědět, kde najdete různé suroviny ve vašem obchodě nebo v jakém e-shopu.
Jaké tipy bys dala čtenářům na chutná rostlinná jídla, která si mohou snadno připravit?
Výborná je například cizrna na paprice s rýží. Na rychlou přípravu jsou skvělé už hotové výrobky, třeba Garden gourmet kuřecí nudličky nebo uzený tempeh. Můžete je dát do jakéhokoliv jídla, ve kterém máte rádi kousky kuřete. I když jsou to hotové výrobky, je to vždy zdravější varianta než maso, protože neobsahují cholesterol, nasycené tuky ani hemové železo. Obojí už nemusíte ničím ochucovat, je to výborné do všeho – baget, omáček s rostlinnou smetanou,… Já sama jsem zamilovaná do čerstvé zeleniny. Miluji saláty, dávám si je ke každé večeři. S přáteli si často děláme rostlinné burgery – můžete si udělat buď karbanátek z fazolí, nebo použít hotové ochucené burgerové placičky, např. Sensational burger se prodávají i v iTescu.
V České veganské společnosti vydáváte e-booky, pořádáte semináře a kurzy, píšete články, máte podcast Narovinu, e-shop, nabízíte řadu aktivit pro firmy, sdílíte nejnovější vědecké poznatky, pořádáte soutěž o nejchutnější rostlinné jídlo a máte další aktivity. Po čem je v poslední době největší poptávka?
Díky komunikaci na našich sociálních sítích máme pocit, že lidé jsou nejvíce nadšení, když se objeví nové veganské produkty. I proto jsme se rozhodli rozvíjet inovační program Future Foods, který má podpořit nabídku veganských produktů v České republice. Vydali jsme Průvodce Future Foods pro budoucí podnikatele a startupy. Mezi veganskou i reduktariánskou komunitou také roste zájem o vzdělávání, což se projevuje třeba i na návštěvnosti našich webinářů či na počtu poslechů podcastu Narovinu. V létě také proběhl nový rozsáhlý online kurz pro odborníky – Výživové poradenství se specializací na rostlinnou stravu, o který je obrovský zájem. Nečekali jsme, že se už letní běh kurzu tak naplní.
TIP Hostem podcastu Narovinu byl i spoluzakladatel Econea.cz, Pavel Milan Černý. Epizodu si můžete poslechnout zde.
Asi každý vegetarián nebo vegan se setkal s nechápavými nebo dokonce odmítavými reakcemi lékařů na své stravování a slyšel věty typu: „Jezte alespoň ryby/vajíčka/mléčné výrobky,…” Proto jste vytvořili kurz pro nutriční terapeuty, výživové poradce, trenéry a lékaře?
Ano, většina odborníků v České republice nemá dostatek znalostí o správném sestavení rostlinné stravy. Chtěli jsme to změnit. Do nutričních či zdravotních oborů a kurzů ještě nebyly zavedeny nové vědecké poznatky, nebo toto téma není probíráno podrobně. Často se uvádí pouze statistiky o nejčastějších nutričních deficitech. Přitom tyto nutriční deficity mají snadná řešení. Příkladem jsou omega-3 mastné kyseliny – setkávám se s tím, že si i odborníci myslí, že neexistuje rostlinný zdroj EPA a DHA, že máme v rostlinné říši pouze ALA, přitom i ryby tyto omega-3 získávají z mikrořas. Veganská matka či dítě je tak mohu snadno vstřebat z výtažku z mikrořas, které jsou dnes lehce dostupné. Získají tak stejné množství EPA a DHA jako je v rybách, ale přitom se vyhnou těžkým kovům, které se v rybách kumulují.
Lektorský tým kurzu sestavila Mgr. Pavla Široká ze 7 odborníků ze 3 odborných organizací. V kurzu lektorují lékaři, nutriční terapeuté a výživoví poradci se specializací na rostlinnou stravu.
Kurz se věnuje bílkovinám, vláknině, luštěninám, sacharidům, plnohodnotnému nahrazení ryb ve stravě, suplementaci, vápníku, vegetariánství a veganství u těhotných a kojících žen i u dětí. Ta poslední témata jsou asi nejvíce diskutovaná. Jak ses k nim postavila při sestavování kurzu?
Největším problémem je podle mě chybějící odborné vzdělávání pediatrů v oblasti vegetariánské a veganské stravy. Přitom zahraniční zdravotnické instituce uvádějí, že veganské stravování je možné plnohodnotně sestavit pro všechna životní stádia včetně těhotenství, kojení a také u dětí. A proto i tato témata v kurzu podrobně probíráme. Pozvali jsme si českého pediatra, MUDr. Martina Světničku, který dělá výzkum na vegetariánských a veganských dětech. Často se děje, že vege maminky dělají chyby z nedostatečných znalostí specifik rostlinné stravy, ale není moc odborníků, kteří by jim dokázali poradit. Ve své výživové poradně jsem se setkala s tím, že rodiče byli od rostlinné stravy u dětí odrazováni. To samozřejmě vede k problémům, protože matka ve stravě pokračuje, ale nedostane potřebné rady, například o již zmiňované omega-3 “veganské formě ryb”.
Jak hodnotí online kurz první absolventi a absolventky?
Zatím jsme měli letní běh kurzu a teď bude následovat podzimní. Byla jsem nadšená ze zpětných vazeb. Potěšilo mě, že odborníci reagovali na to, které informace pro ně byly nové, nebo ve kterých jsme jim udělali pořádek. Nejsložitější je téma dávkování B12 a spolehlivé krevní testy, protože se stále používají nízké dávky a při testování lékaři běžně používají pouze tzv. vitamín B12, který není spolehlivý.
„Kurz moje očakávania nielenže 100% naplnil, ale ešte ich aj niekoľkonásobne prevýšil! Témy boli naozaj skvelo podané a vysvetlené a tým pádom veľmi ľahko pochopiteľné pre všetkých. Nikdy by som nebola verila, že do 5 týždňov sa zmestí toľko plnohodnotného materiálu.” Marianna Baťková
„Na začátku jsem se trochu bála, že kurz bude moc jednoduchý pro někoho, kdo se tomu již věnoval. Ale rychle jsem byla vyvedena z omylu. V kurzu bylo dost teoretických i praktických rad a tipů, a ačkoliv jsem toho o rostlinné stravě věděla hodně, každý lektor přinesl něco užitečného.” Aneta Bielasová
Kdy začíná další běh online kurzu a kde se mohou lidé hlásit?
Další běh kurzu začíná 8. října, je možné se hlásit už teď, někteří účastníci se hlásili už v létě. Na podzimní semestr chceme přijmout maximálně 70 účastníků. Už teď je 50 přihlášených, takže je dobré si pospíšit. Popis kurzu i s přihláškou najdete na našem webu zde.
Prosíme, sdílejte rozhovor s dalšími každodenními hridny, třeba i je inspiruje jíst 60x více antioxidantů:
Víkend na Farmě Naděje. Jak pomoc zvířatům v nouzi otevírá oči i srdce
Zvířatomily přitahuje náš e-shop jako magnet. V kanceláři se nám mezi nohama pravidelně proplétá ztřeštěná boxerka Babeta a téměř každý člen našeho týmu se vrací domů k huňatému psisku, smečce koček nebo k celé civilizaci mnohonohých tvorů. 🙂 Úcta ke zvířatům je v Econea.cz silně zakořeněná. Pracujeme primárně s veganskými produkty, i proto náš respekt k jiným tvorům dál roste. Nedávno jsme ho ještě umocnili návštěvou Farmy Naděje.
Když jsme nechávali rušný pražský život za zády, cítili jsme obrovské nadšení, ale i nervozitu. Z manuální práce, která nás na statku čekala, ale částečně i ze samotných zvířat. Na farmě totiž kromě psů a koček se smutnou minulostí našli azyl i krávy a prasata z velkochovů, ovce nebo krocani. A to jsou zvířata, se kterými se většina společnosti rozhodně nemazlí. Zaslouží si i tihle tvorové péči, důstojný život a lásku? Farma Naděje nám odpověď vtiskla do duší a my se vám ji následujícími řádky pokusíme alespoň trochu zprostředkovat.
Facebooková událost, která mění životy
Azyly pro hospodářská zvířata jsou u nás raritou. Inspiraci proto hledaly v zahraničí, zejména na americké Farm Sanctuary a španělské Sanctuario Gaia.
Na naší dobrovolné brigádě, kterou jsme pojali jako teambuilding, nás uvítala smečka psů, čtyř i třínohých, a zakladatelka farmy Maruška. Modrooká žena s velkým úsměvem rozjela tento projekt díky facebookové události. Několik podobně smýšlejících lidí v ní organizovalo založení azylu pro zvířata. Marie toho chtěla být součástí a v té době by ji ani ve snu nenapadlo, že se nakonec celého projektu sama ujme. Stalo se tak před pěti lety, kdy společně s kamarádkou Katkou daly své celoživotní úspory dohromady a koupily dva a půl hektaru pozemku na kraji středočeské vesnice s příznačným názvem Dobrovítov.
Pozemek, z části obrostlý řepkou, postupně “léčily”, pole osely travinami a bylinami. Oběhávaly úřady, oslovovaly firmy i dárce a dávaly o svém projektu vědět na festivalech a přednáškách. To všechno spolklo spoustu času a Katčina cesta se nakonec ubrala jiným směrem. Přicházeli noví lidé i nápady.
Na Farmě Naděje má totiž každý život váhu
I ten oslí, prasečí, kravský, slepičí nebo kozí. Cítili jsme to na každém kroku. Když nás Maruška provázela po pozemcích, jmenovitě nám představila jejich obyvatele. Ty lidské, stejně jako ty zvířecí. Nebýt farmy, bachyně Aninka, beránek Bertík ani kráva Jitka by už nežili. Jejich těla by skončila na pultech masny, v kafilériích nebo pohozená kdesi v zapomnění.
Potkali jsme tam kolem stovky zvířat zachráněných z velkochovů, z tombol i ze škarpy u silnice. Třeba beránka Bertíka, který na farmu přišel s tuberkulózou. Dlouhých sedmnáct dní bojoval o život, ale díky laskavé péči farmářů Naděje dnes spokojeně žije po boku dalších zachráněných. Na farmě našel ztracenou důvěru v lidi a jeho dny jsou naplněné mazlením a skotačením.
Tým Farmy Naděje tak staví zpátky na pařátky i vypelichané a vystresované slepičky, pečuje o týrané a handicapované kočky a klid u nich po smutném a osamělém životě našel i stařičký kozel Péťa.
Díky Farmě Naděje jsem pokořila svůj strach z krocanů jakožto „dvoumetrových agresivních mimozemských monster“, který ve mně ulpíval z dětství.
Tihle byli hotoví miláčkové. Zjistila jsem, že to, co jsem považovala za akt přípravy k boji, je ve skutečnosti akt dvoření krocaního samečka lidské samičce. 🙂 Ester
Na farmu se dostávají i brojlerová kuřátka. Mohou si tu poklidně odžít svých pár měsíců života. V „průmyslu“ jdou na smrt už po 4 týdnech od vylíhnutí. Jsou vyšlechtěná tak, aby jim svaly vyrostly předčasně. Jejich kosti a orgány takové přetížení dlouho neunesou, srdce i plíce zkolabují po několika měsících.
Lidé tu žijí v souladu s ostatními tvory
Mazlení má na farmě velkou prioritu. Mezi práci jsme tak vcucli pravidelné drbací pauzy u prasátek, beránka Ludwíka, který trávil většinu času okusováním dýňových listů na kompostu, i u starouška Péti. A ruku na srdce, ve výběhu s koťátky bychom pohodlně strávili celé dlouhé dny. Jak to tak na statku bývá, práce ale bylo hodně. Chopili jsme se tedy vidlí a koleček a vykydali několik příbytků. Ze šprušlí žebříku jsme impregnovali krásnou místní jurtu. Econeáčtí muži pak dostali technicky náročnější zadání a pomohli se stavbou nového přístřešku pro zvířátka.
Jak se nám při práci mezi nohy motaly kačenky, ovečky a kozy, uvědomili jsme si, jak krásné symbiózy jsme součástí. Zvířátka tu žijí pohromadě. Kozy po boku prasat, kachny se kolébají za ovečkami. Pokud opomineme občasnou lumpárnu poťouchlého oslíka Karlose, všichni tvorové tu žijí v souladu. V symbióze jeden s druhým a také s lidmi, kteří se o ně starají. Navzdory traumatickým zážitkům, bolesti a strachu, které jim dříve způsobila právě lidská ruka.
Takhle nám to slušelo s vidlemi v ruce a slámou v botách
[envira-gallery id=“9256″]
Od šance na život je často dělí jedno soucitné rozhodnutí
Ublížení tvorové nám tak na farmě předvedli bezpodmínečnou lásku a přijetí v praxi. Dobrovolníci se tu skrze osvětu snaží lidem ukázat, že nemilosrdné zacházení se zvířaty, které se stalo standardem, poznamenává celou společnost. Nikdy ale není pozdě na změnu, na soucit, podanou ruku a vřelost. Díky nim jsme se na farmě poznali i s několikadenním selátkem. Jako miliony jiných ve velkochovu, i tohle čekala brzká smrt. Lítost a rozhodnutí udělat to tentokrát jinak, ale téhle prasečí holčičce daly šanci na život. Viděli jsme tak její první nejisté krůčky a proměnu z vystrašeného traumatizovaného selátka ve spokojené opečované miminko. Na tuhle prasečí slečnu jen tak nezapomeneme, i proto, že jsme v Econea.cz měli tu čest vybrat jí jméno. Elvírko, jsi pro nás symbolem naděje!
Věděli jste, že podle vědeckých zjištění jsou kognitivní schopnosti prasat srovnatelné s těmi tříletého dítěte? Pokud mají šanci na život mimo velkochov, tvoří si přátelství, jsou hravá, společenská a schopná empatie. [ref]https://www.peta.org/issues/animals-used-for-food/animals-used-food-factsheets/pigs-intelligent-animals-suffering-factory-farms-slaughterhouses/[/ref]
Zvířata v konečném důsledku zachraňují nás
Kruh souladu se pomyslně uzavřel, když nás na farmě pohostili úžasným rostlinným jídlem. Další důležitou misí farmy je totiž inspirovat lidi k veganství. Jakmile se u nich pomazlíte s prasetem nebo krávou a vyslechnete si útrapy, které prožily, je dost možné, že hovězí a vepřové maso už nikdy nebudete vnímat stejně. Šíření osvěty o rostlinném stravování se na farmě ujali i dobrovolníci Albert a Iveta. Nedávno rozjeli krásný projekt ve spolupráci s Dr. Oetkerem. Omrknout je můžete tady.
Farma Naděje tak nabízí lidem alternativy a názorně ukazuje, že se dá žít, jíst a přemýšlet jinak. Ohleduplněji ke zvířatům, k vlastnímu zdraví a stavu naší planety. Farma tak zdaleka není jen azyl pro zvířata. Tento účel mnohonásobně přesahuje. Je to místo, kde zachráněná zvířata zachraňují nás – lidi.
Na Farmě Naděje se čistá láska a respekt vpíjí do každé živé duše, a to bez rozdílu hmoty. Jsem velice vděčná, že jsem mohla být se svými soukmenovci (rozumějte kolegy či druhou rodinou) alespoň na chvíli součástí něčeho tak silně přesahujícího. Nepřestane mě fascinovat s jakým zápalem, sílou a bezpodmínečností se na farmě vrhají do záchrany zvířátek a celkové osvěty. Stále ze zážitku intenzivně čerpám a pevně věřím, že se jejich projekt dostane do širokého poVĚDOMÍ. – Týnka
Na Farmě Naděje se čistá láska a respekt vpíjí do každé živé duše, a to bez rozdílu hmoty. Jsem velice vděčná, že jsem mohla být se svými soukmenovci (rozumějte kolegy či druhou rodinou) alespoň na chvíli součástí něčeho tak silně přesahujícího. Nepřestane mě fascinovat s jakým zápalem, sílou a bezpodmínečností se na farmě vrhají do záchrany zvířátek a celkové osvěty. Stále ze zážitku intenzivně čerpám a pevně věřím, že se jejich projekt dostane do širokého poVĚDOMÍ. – TýnkaV Econea.cz je nám veganství moc blízké, ostatně valná většina našeho sortimentu je vegan friendly. Důvody, které nás k tomu vedou, popisujeme ve čtyřdílném blogovém seriálu. Na blogu pak také nahlodáváme stabilitu nejčastějších mýtů o veganství, článek můžete prolistovat tady. A tipy na to, kde pořídit udržitelný šatník bez krutosti, račte očíhnout zde.
Pomoct můžete i vy. Jak na to?
Farmingterapie má v zahraniční ohromné výsledky hlavně u týraných dětí, které se snáz ztotožní se zvířetem, jež zažilo podobnou zlou zkušenost a dokázalo lidem odpustit a znovu k nim najít lásku a důvěru.
Vize celého projektu sahá tedy daleko. Maruška, Malvína, Tom a ostatní pomocníci na farmě vnímají každý den, jak skvělými léčiteli umí zvířata být. Jejich snem je tak propojit děti, seniory i lidi s handicapem se zachráněnými tvory prostřednictvím terapií.
V plánu jsou také kurzy veganského vaření, osvětové přednášky, pravidelné jógové pobyty v místním teepee nebo meditace v pyramidě, kterou vybudovali na samém kraji pozemku. Maruška i zbytek farmářské bandy si přejí vytvořit soběstačný model, ve kterém si farma na sebe a na své zaměstnance sama vydělá. Zdaleka však ještě nejsou v cíli a v současnosti se jim hodí každá pomoc.
Ono to totiž není jen o mazlení se zvířátky. Vést farmu je tvrdá práce, starosti a nenadálé komplikace, ve dne v noci. Zvířata se často na farmu dostávají v zuboženém stavu. Dobrovolníci tak pečují o nemocné a trpící tvory a nezřídka se s nimi loučí dřív, než by si přáli.
Tak se na farmu dostaly také dvě srnečky, Leontýnka a Timička. Timičku srazilo auto. Našel ji myslivec, který se nad ní slitoval, a tak se po dlouhých peripetiích dostala na farmu. Prodělala náročné operace a odžila si několik měsíců v lásce a bezpečí. Pak navždy odešla. Leontýnka se na farmu dostala po těžké srážce s boby na dráze u Kutné Hory. Srnečka se krásně zotavovala, ale zápolila s imunitou, která je u mladých srnek obecně často velice slabá. I Leontýnka tak bohužel několik týdnů po naší návštěvě svému boji podlehla. 🙁
Život na farmě je zkrátka hořkosladký. Za vším stojí velká dřina a i projekt se šlechetnou myšlenkou něco stojí. Se zvířaty přibývá počet hladových krků, příbytků a nákladů na veterinární ošetření. Farmu v současnosti drží při životě především dary lidí a firem a dobrovolná práce brigádníků. Každá koruna se hodí a každý nadšený dobrovolník je vítán s otevřenou náručí.
5 tipů, jak můžete přidat ruku k dílu
Korunky. Pokud vám to situace dovoluje, farmu můžete podpořit finančně. Peníze se využijí na veterinární ošetření, nákup krmiva pro zvířata a budování farmy. Nejpřínosnější je pro farmu příspěvek formou trvalého příkazu. Ať už jim od člověka přichází měsíčně padesátikoruna nebo pětistovka, mohou s penězi počítat a lépe se tak rozhodnout o přijetí dalších zvířat. Na transparentní účet Farmy Naděje můžete posílat jakoukoli částu: 2300769996/2010. O příspěvcích se více informací dočtete tady. Farmu už několik let podporuje i moderátor Honza Musil a tady je jeho výzva k pomoci.
Dary. Na farmu můžete dovézt ovoce, zeleninu, granule, zrní či seno pro zvířata. Ceněný je také stavební materiál nebo třeba nábytek. Zkrátka cokoli, co by se mohlo hodit zvířatům nebo jejich ošetřovatelům. Domluvte se s dobrými lidmi na farmě třeba přes e-mail: [email protected].
Adopce. Vyberte si zvířátko, které je vám nejmilejší, a pravidelně ho podporujte. Virtuální adopce je mimochodem úžasně smysluplný dárek. Až nebudete vědět, co pořídit svým blízkým k narozeninám nebo na Vánoce, podpořte jejich jménem prasátko, kozla nebo krávu. Na Farmě Naděje vytvoří voucher se jménem obdarovaného a soucitný dárek je na světě. Detaily o adopci vyčtete tady.
Fyzická pomoc: Dalším důležitým dílkem do skládačky je podpora fyzická, což jsme si v Econea.cz vyzkoušeli na vlastní kůži. Na farmu můžete jezdit pravidelně pomáhat se zvířaty, budováním zázemí, ale vítaná je i pomoc s propagačními videi a s výrobky do e-shopu. Pokud se chcete stát dobrovolníkem, přidejte se do facebookové skupiny nebo zkontaktujte farmu přes e-mail: [email protected].
Nákup na e-shopu: S vakem do města, tričkem nebo mikčou s Karlosem aka “oslíkem kousavým”, kozičkami nebo ovečkou uděláte parádu, přispějete k šíření povědomí o farmě a pomůžete farmářům k přivýdělku. Vyrobené jsou ohleduplně k životnímu prostředí, z biobavlny a zdobí je certifikace GOTS. Všechny krásné kousky můžete prolustrovat tady.
Naše síla spočívá v soucitu se slabšími a bezbrannějšími
Za všechna zvířátka i lidské bytosti, které na Farmě Naděje našli své naplnění, moc děkujeme za jakoukoli pomoc nebo sdílení. My jsme na farmě rozhodně nebyli naposledy a na další brigádu se moc těšíme. Než se budeme moct se zvířátky znovu pomazlit, po očku je špehujeme na Instagramu a Facebooku. Nová videa i fotky s chundeláči a opeřenci nám pravidelně zvedají náladu. Jukněte tam i vy pro denní dávku roztomilosti a vlídnosti.
Pojďme si společně s Farmou Naděje a dalšími podobnými projekty připomínat, že pravá síla a odvaha tkví právě v soucitu se slabšími a bezbrannějšími. Pojďme se společně snažit, aby vřelost byla pro lidi stejně samozřejmá jako dýchání. Pojďme se kousek po kousku prokutat k většímu souladu. Sami se sebou. S ostatními lidmi. S přírodou. S dalšími tvory, kteří s námi sdílí náš jediný domov. Pojďme si to tady zkrátka udělat hezké. Co vy na to?
V horký srpnový den jsem na farmě nejdřív otevřel vrata, pak mysl a nakonec srdce. Na konci víkendu jsem pocítil věci, které protínají konání těch úžasných farmářů Naděje, a to soucit, respekt a lásku ke všemu živému. Přijeďte to zažít a podpořit. – Tom
V horký srpnový den jsem na farmě nejdřív otevřel vrata, pak mysl a nakonec srdce. Na konci víkendu jsem pocítil věci, které protínají konání těch úžasných farmářů Naděje, a to soucit, respekt a lásku ke všemu živému. Přijeďte to zažít a podpořit. – Tom