Vítejte u třetího dílu našeho seriálu o živočišných surovinách v produktech každodenní potřeby. V úvodním článku jsme si vyjasnili základní pojmy a důvody, které nás v Econea vedou k upřednostňování veganského sortimentu. Druhý díl nás provedl nejčastějšími živočišnými ingrediencemi z mrtvých zvířat. A dnes si do parády vezmeme suroviny, které člověk získává ze zvířat živých.

Zvířata kvůli nim nutně nepřicházejí o svůj život, je proto jejich používání v pořádku? My věříme, že není. V některých případech totiž zvířata trpí celý svůj život a míra bolesti je nesnesitelná. Upozorňujeme proto, že některé řádky se vám budou číst s těžkostí. Věříme ale, že je potřeba o těchto věcech mluvit a nezavírat před nimi oči. Dějí se den co den. Připraveni? Tak pojďme na to.

Nutná potřeba nebo neopodstatněné zotročování zvířat?

V následujících odstavcích se dočtete o několika častých surovinách, které dnes člověk hojně využívá k vlastní potřebě. Ingredience si přitom opatřuje ze živých zvířat. Na našem e-shopu se jim vyhýbáme. Věříme totiž, že okolnosti a způsob získávání těchto surovin do moderní vyspělé civilizace nepatří. Posuďte sami.

Vlna

Představujete si zelené kopečky se stádem spokojených oveček? Jak farmáři oholené ovce pokojně vracejí zpátky na pastvu? Stříhání vlny vypadá ale zpravidla trochu jinak.

• Největší světový exporter vlny je Austrálie (dále Čína, USA, Nový Zéland). Pro vlnu tam nejčastěji chovají plemeno merino. To má přemíru (vrásčité) kůže, a tedy i více vlny. Nepřirozené množství vlny ovcím může způsobovat kolaps i smrt přehřátím během horkých měsíců. Ve vrásčité kůži se shromažďuje vlhkost, moč a nečistoty. To přitahuje mouchy, které do záhybů kůže kladou svá vajíčka. Larvy pak způsobují ovcím ošklivou zánětlivou chorobu zvanou myiáze. Jako prevenci myiáze používají australští farmáři brutální metodu nazvanou „mulesing“. Ovce jsou při ní násilně svázány a zpravidla bez utlumení bolesti jim farmáři z těla odřezávají velké kusy kůže v oblasti konečníku, případně infikovanou část kůže zasvorkují a čekají, až odumře a odpadne.¹
• Stříhání ovcí je práce placená většinou za ostříhaný kus nikoli od hodiny. To motivuje střihače k rychlé práci bez ohledu na zvířata. Ovce tak často během stříhání utrpí zranění od proříznutí kůže až po amputaci vemene, uší či jiných částí těla.²
• Masové chování ovcí má navíc velký vliv na životní prostředí. Například ve zmiňované Austrálii způsobuje větrnou i vodní erozi a ovce také omezují růst dřevin a bylin.³
• Říkáte si, že se nás australské praktiky netýkají? Bohužel ano a významně. Ačkoli i u nás se ovce chovají, o jejich využití na vlnu není v ČR zájem. Zásobování vlnou je tak u nás záležitostí dovozu. Česká republika se přitom řadí mezi největší dovozce vlny na světě. A můžete hádat, odkud odebíráme nejvýznamnější množství vlny. Přesně tak. Z Austrálie.⁴

Lanolin

Znáte ten pocit. Několik dní jste si už nemyli hlavu a vlasy začínají těžknout mastnotou. Podobně jako my, lidé, i ovce produkují maz, kterým obalují svou vlnu. Rozdíl je ale ten, že ovce si svůj porost každé dva dny nemyjí. Nashromáždí tak velké množství žluté mazlavé látky, která je chrání především před vlhkostí. A právě tento maz je lanolin, který si v různých kosmetických přípravcích mažeme na obličej.

• Lanolin najdeme ve složení běžných rtěnek, odstraňovačů make-upu, ale používá se například i při výrobě vlasových přípravků, pracích gelů na vlněné oblečení či léků a přidává se často také do vitamínu D3.
• Lanolin se získává lisováním vlny nebo chemickou cestou. Problém je právě v brutálním způsobu stříhání vlny. Podrobně jste se o něm dočetli výše v odstavci o vlně.
• Ozývají se také nepotvrzené domněnky, které upozorňují na možnou toxicitu lanolinu. Ve velkých konvenčních chovech ovcí mohou totiž krmiva obsahovat geneticky modifikované suroviny. Ty mohou ovlivňovat hormonální balanc zvířat, a to se následně může promítnout do sekretu, který ovce vyloučí.⁵

Šelak

Vybíráte si v obchodě jen ta jablíčka, co se krásně lesknou? Jejich šarm jim dost možná přinesla vrstvička šelaku, přírodní živice vyrobené z výměšků červce lakového (Kerria lacca).⁶

• Kromě nablýskaného ovoce se můžeme se šelakem setkat u cukrářských výrobků a čokolád, kávových zrn, ale také na povrchu léků, v lacích na nehty, řasenkách či rtěnkách.⁷
• Červec lakový vyloučí živici na větve stromů a vytvoří z ní ochrannou voděodolnou skořápku pro své larvy. Zatímco samci odletí, samičky zůstávají na blízku. Při sklizni (dnes nejčastěji na speciálních plantážích v jihovýchodní Asii) se šelakové skořápky sloupnou z větví a mnoho samiček a larev je při tomto procesu usmrceno.

Ve složení se skrývá jako: E904, confectioner’s glaze, confectioner’s resin, resinous glaze, candy glaze, pure food glaze a natural glaze.

Veganská alternativa: Zein (kukuřičný protein).

Včelí produkty

Co si představujete, když se řekne med? Postaršího pána včelaře s několika úly na zahrádce? Idea je to hezká, většina medu a dalších včelích produktů v produktech denní potřeby ale dnes pochází odjinud. Z továrnu připomínající výroby v prostředí velkých farem.

• Zacházení se včelami je na velkých farmách všeobecně neblahé, a mnoho včel tak běžně přichází o křídla či končetiny.⁸
• Včelaři na větších farmách (ale čato i malí včelaři) obvykle zastřihují královnám křídla, aby nemohly opustit kolonii. Královnu zpravidla nechávají také uměle oplodnit. 
• Královny pocházejí často od komerčních dodavatelů. Ti je posílají včelařům často do velkých vzdáleností prostřednictvím pošty. Včelí královny tak mohou trávit dlouhé dny na cestě v útrpných podmínkách.⁹
• Včelaři (i ti malí) včelám místo medu, který jim slouží jako výživná potrava k přežití zimy, podstrkávají levnou cukrovou náhradu bez živin.
• Při obraně svého medu a domova se včely brání bodnutím. To je stojí jejich život.
• Komerční včelaři často transportují včelstva na vzdálená místa, aby opylovala jednodruhové plodiny. To ale včelám poskytuje nutričně velice chudou potravu a náročná přeprava nákladními vozy je stresující.
• A pak je tu syndrom zhroucení včelstev (Colony collapse disorder, CCD). Jedná se o fenomén, kdy v krátkém časovém úseku většina dělnic jednoho včelstva zmizí (zemře). Zanechá přitom za sebou královnu, nevylíhnuté včely i velké množství potravy. Obrovské ztráty utrpěli včelaři především v USA, CCD se ale výrazně dotkl také včelstev v Evropě. Teorií o příčině náhlého úmrtí včelstev je mnoho. Nejnovější studie viní všeobecné oslabení imunity včel a nákazu virem Israeli acute paralysis disease (IAPV). Součástí problému jsou pravděpodobně zásahy člověka, které zdraví včelstev oslabily na neúnosnou rovinu. Včely jsou podvyživené kvůli nedostatku na živiny bohatého medu a pesticidy ošetřeným plodinám, které opylovávají. Na včelách jsme přitom my – lidé – závislí. Mají totiž na starosti opylování až 90 % plodin, které tvoří náš jídelníček.¹⁰

Med

Včelám slouží jako potrava. Tu jim včelaři berou a nahrazují ji levnou a nevýživnou cukrovou vodou. Když to vezmeme přímočaře, med není v podstatě nic jiného než včelí “zvratky”. Včelky spolknou nektar, ten putuje do jejich žaludku, obohatí se o enzymy a následně ho včely vyplivnou zpět do úst. Požvýkají a znovu polknou. Proces opakují tak dlouho, dokud nedosáhnou požadované konzistence. Jedna včela přitom vyprodukuje zhruba 1 lžičku medu za celý svůj život, který trvá zhruba 40 dní. Představte si, kolik včelích životů se ukrývá v jedné sklenici medu.¹¹

Včelí vosk

Včely ho používají k vybudování pláství, které slouží jako praktický úložný systém pro jejich med. Včelí vosk tedy nelze získat, aniž byste včely obrali o med. Většina včelího vosku na trhu navíc pochází od komerčních včelařů. Pro lidi má včelí vosk využití široké. V kosmetice ho najdeme například ve rtěnkách či balzámech na rty. Získává se rozpuštěním medové plástve vařící vodou. Voda se následně slije a nechá se vychladnout. 

Pyl

Slouží včelám k výživě. Sbírají ho z rostlin a ukládají do váčků v nožičkách. Lidé ho získávají prostřednictvím pylových pastí. Ty jsou umístěné u vchodů do úlu a pyl z nožiček “stírají”. Množství včel však při tomto procesu přijde o křídlo, končetinu nebo o život.¹²

Mateří kašička

Produkují ji hltanovými žlázami mladé včelí dělnice. Slouží jako výživa pro včelí královnu a živí se jí také všechny larvy po dobu prvních tří dnů života. Lidé si ji oblíbili jako doplněk stravy a používá se i v kosmetice.

Propolis

Je pryskyřičná látka aromatické vůně. Včely ji sbírají z rostlin a stromů a využívají ji na tmelení svého úlu a zároveň jako ochranu proti infekcím. Lidé z propolisu vyrábí tinktury a masti. Sbírají ho právě ze včelích úlů, čímž mohou oslabovat ochranu včel před bakteriemi a viry.¹³

Ve složení se skrývá jako: Honey, beeswax, cera alba, white wax, yellow wax, bee pollen, royal jelly, queen bee jelly, bee propolis.

Veganská alternativa: Datlový, javorový, agáve sirup, sojový vosk.

Mléko a mléčný protein

Ani nahlédnutí do procesů v mléčném průmyslu nám moc radosti nepřinese. Mléčného produkty, konkrétně například mléčný protein, můžeme najít v běžných šamponech, kondicionérech nebo krémech. Pojďme se tedy podívat, jak taková produkce mléka probíhá.

• Logicky, aby krávy produkovaly mateřské mléko, musí otěhotnět a mít telátko. To je v dnešních velkochovech často děláno násilně, prostřednictvím umělé inseminace. A stále dokola. Dojná kráva tak prožije svůj život v neustálém cyklu těhotenství, rození a laktace.
• Aby telátko “nekradlo” mléko člověku, je od matky odtrženo někdy již pár hodin po narození, což provází obrovský stres. Kráva po novorozeném telátku, které pravděpodobně už nikdy neuvidí, naříká hodiny i celé dny.
• Telata jsou krmena vysoce koncentrovanou umělou náhražkou. Předčasně pak přecházejí na tuhou stravu. Koncentrované granule jim ale často způsobující zažívací potíže, akutní průjmy a infekce. Telata, která by přirozeně pila mateřské mléko šestnáctkrát denně, jsou uměle krmena pouze dvakrát za den.¹⁴
• Novorození samci nejsou mlékárenskému průmyslu k užitku. Brzy je proto čekají jatka a jejich maso se prodává jako telecí.
• Krávy jsou dnes často geneticky manipulovány tak, aby produkovaly desetkrát více mléka než v přirozených podmínkách. Celý svůj život jsou tak přetěžovány, žijí v nepřetržitých bolestech a například přes třetina britských dojnic trpí bolestivou infekcí vemene. Mnoho krav má potíže s chůzí a kulhá.¹⁵ To často způsobují infekce, ale především nepřirozené prostředí, ve kterém žijí. Běžně tráví většinu roku zavřené uvnitř, na betonovém povrchu.¹⁶
• Standardní krmiva pro dojnice obsahují syntetické látky a antibiotika. Použití antibiotik je u dojnic regulováno, protože se téměř ihned dostane do mléka. Regulace se však vztahuje jen na několik vybraných látek. Dojnicím se antibiotika podávají, aby se byly schopné ubránit chronickým nemocem, infekcím a mohly produktovat mléko.^17 18 19
• V některých velkochovech mají krávy ještě mnohem horší podmínky. Případy fyzického ubližování, bití, kopání, aplikace elektrických šoků, pálení či uřezávání oháněk se vyrojily po celém světě. Silné povahy se mohou podívat na Youtube, podobných situací bylo zdokumentováno mnoho.
• Fyzicky a psychicky vyčerpané dojnice postupně přestanou vynášet. V přirozených podmínkách se dožijí 25 a více let, v zajetí mlékárenského průmyslu pouze 5 až 8 let.²⁰ Poté jsou přepraveny na porážku. Tu pak často provází řada krutých praktik. Kráva tak do svého posledního výdechu zažívá nepředstavitelný stres a bolesti.

Ve složení se skrývá jako: Milk, milk protein, lactose, butter, casein, caseinates, cheese, cream, curd, custard, ghee, whey, protein hydrolysate, milk fat, quark, yoghurt.

Veganská alternativa: Rostlinná mléka a produkty z nich, sojové a jiné rostlinné bílkoviny.

Vaječný protein

Kromě konzumace se vaječný protein používá také v kosmetických produktech jako jsou vlasové kondicionéry, pleťové a tělové krémy. Ať už pochází z vajec od slepic z volného výběhu nebo z klecí, slepice prožívají život plný utrpení. Nepřirozené a stísněné podmínky jim způsobují zranění a nemoci, zlomené kosti, nádory a abnormální chování z nepřetržitého stresu. A pak jsou tu kohouti. Ti nemají pro vaječný či masný průmysl žádný užitek. Jsou proto zabiti téměř ihned po vylíhnutí. Malí kohoutci jsou buď zaživa vhazováni do průmyslového mlýnku nebo jsou usmrcováni plynem. ²¹ Odhaduje se, že ročně je tímto způsoben usmrceno až neuvěřitelných 6 miliard čerstvě vylíhnutých kohoutků, děje se to přitom všude, včetně biochovů.²² V současné době se v Německu a Holandsku pracuje na nové metodě, která bude schopna identifikovat pohlaví nenarozeného kuřete, a měla by tak masovému vraždění kuřátek zabránit.²³

Klecový chov

• Klecový chov v EU dává každé slepici prostor 600 cm², což je méně než velikost A4 papíru.²⁴ Jinde po světě jsou dovoleny ještě menší prostory, kolem 430 cm², kde slepice neroztáhne ani jedno křídlo.
• V takových chovech nejsou žádná okna, v každé kleci se mačká čtyři nebo pět slepic a klece jsou naskládané jedna na druhou v nekonečných řadách.²⁵

Volný výběh

• Volný výběh sice zakazuje klece, ale evropská legislativa určuje, že na 1 m² může pobývat až 9 slepic.²⁶ Jak volný tedy ve skutečnosti je takový výběh?
• Slepice musí mít podle zákona přístup ven. V tak natěsnaném prostředí se ale většina slepic k východu vůbec nedostane.
• Aby se slepice vzájemně nepoklovaly, standardně se jim usekává kus zobáku (vzpomínáte na záběry z dechberoucího dokumentu Baraka?). Horkou čepelí, bez utišujících léků. Citlivostí je přitom zobák srovnatelný s konečkem lidského prstu. Studie naznačují, že zkracování zobáků vede k akutní i chronické bolesti provázené stejnými symptomy a bolestmi fantomových končetin, které zažívají lidé po amputaci.²⁷
• Ačkoli se přirozeně dožívají až sedmi let, slepice z takových chovů jsou zabity po roce snášení a jejich maso zpravidla končí v krmivech pro lidské zvířecí mazlíčky.

Biochov

• V ekologických chovech mají zvířata více prostoru pro život, jsou v otevřených výbězích a musí mít přístup k venkovnímu výběhu. Minimální plocha pro ustájení 6 slepic je tam 1 m². I biochov má ale svá úskalí.
• Slepice žijí ve volném výběhu po stovkách, ačkoli jsou etologicky přizpůsobená životu v menší skupině s pevnou hierarchií a sociálními vztahy. Při velkém počtu zvířat ve výběhu dochází k neustálému narušování jednotlivých hejn, což někteří odborníci považují za příčinu vysokého výskytu kanibalismu v alternativních chovech a také jako jednu z příčin vysokého úhynu.²⁸
• Podobně jako v průmyslovém chovu se ani biochov nosnic neobejde bez zabíjení nepotřebných kohoutků.
• A také zde se slepice nedožijí svého plného věku. Zdroje uvádějí, že jsou zpravidla zabity po dvou letech. Také farmy v režimu ekologického zemědělství jsou totiž tlačeny trhem k co největší produkci za co nejmenší ceny.²⁹
• Problémem biochovů je také kvalita produktů. Vejce z podestýlky nebo z výběhu mají většinou nižší kvalitu než z klecí. Mohou být totiž kontaminována mikroorganismy, čímž se zvyšuje nebezpečí průniku škodlivých bakterií do vejce a přenosu na člověka. Vajíčka z volných výběhů a ekologických chovů často obsahují zvýšené množství dioxinů a PCB (polychlorovaných bifenylů), které mohou být pro tělo toxické a jsou podezřelé z karcinogenity.³⁰

Ve složení se skrývá jako: Albumen, dried egg white, egg albumin, ova, white, ovacyte, crystalbumins.

Veganská alternativa: Aquafaba, flax seeds, chia seeds.

Mořské houby

Nemají nervový systém ani žádné orgány. Jejich buněčná skladba, rozmnožování a způsob získávání a zpracovávání (včetně vylučování) potravy je ale s jistotou řadí do živočišné říše.³¹ Řeč je o čím dál populárnějších mořských houbách.

• Mořské houby se používají v kosmetice k čištění pleti, ale populární jsou také jako menstruační pomůcky. Ačkoli výrobci trvají na jejich zdravotní nezávadností, některé studie upozorňují na obsah nečistot, planktonu i bakterií, a to včetně té, která má na svědomí syndrom toxického šoku.³² Houbu je totiž obtížné dezinfikovat a většinou se proti jejímu použití staví i gynekologové.
• Sklízí se jejich horní části, ty spodní jsou ponechány, aby mohly znovu vyrůst.
• Přestože se jedná o živočichy, vzhledem k absenci nervového systému houby necítí a nepřemýšlí. O “sklízení” tedy neví a nezpůsobuje jim bolest. Sběr je prováděn jak v přírodních lokalitách, tak v místech, které bychom mohli nazvat farmami. Na farmách je připravené podloží a na něm jsou pomocí štěpu namnožené houby, které se nechávají dorůst do různých velikostí. Díky tomu existují například menstruační houby ve velikosti S i L. V chráněných mořských svatyních a v korálových útesech je sběr přísně zakázán.
• Ačkoli výrobci hovoří o udržitelnosti a rychlé obnově mořských hub, proběhlo již několik vln ztenčení jejich populace. Mohou za to jak přirozené vlivy, tak znečištění oceánů způsobené člověkem. Zůstává tedy otázka, jak udržitelné je sklízení mořských hub a zda fungují efektivní systémy kontrol šetrného lovu.
  
• O tom, zda jsou mořské houby veganské nebo ne, se vedou mezi vegany rozsáhlé debaty. Ačkoli se řadí do zvířecí říše, necítí a nepřemýšlí. Rozhodnutí je tedy věc osobního přístupu a pocitu. Určitě je třeba také zvážit výše zmíněné nejasnosti a rizika spojená s používáním mořských hub a porovnat s jinými dostupnými rostlinnými alternativami. My jsme se je v Econea.cz rozhodli neprodávat.

Veganská alternativa: Konjaková houba, odličovací tamponky z biobavlny, menstruační kalíšek, tampony a vložky z biobavlny.

Ke změně můžete přispět i vy

Surovin ze zvířat je všude kolem nás mnohem, mnohem víc. Rozsáhlý abecední seznam najdete třeba tady. Některé z ingrediencí je možné získat i z rostlin. Například u kosmetických přípravků ale výrobci nemají povinnost původ složky uvádět. Doporučujeme tedy nakupovat u ověřených výrobců, kteří opravdu dbají na rostlinný původ svých produktů a ideálně hledat výrobky s veganským certifikátem (zajíček PETA, Vegan Society). Jak se mezi nimi orientovat se můžete dočíst v prvním díle tohoto blogového seriálu.

Myšlenka, že lidé jsou oprávněni využívat ostatní živé tvory jako věci, pro svůj vlastní užitek, nabrala v dnešní době alarmujících rozměrů. V Econea věříme, že zvířata mají na Zemi svůj vlastní účel. Samozřejmě vidíme rozdíl mezi průmyslových velkochovem a vlastními slepičkami nebo včelami na zahrádce. Valná většina živočišných surovin v kosmetice, drogerii i dalších výrobcích denního užití pochází ale právě z velkochovů. Nechceme přispívat obrovskému byznysu založeném na utrpení a nelidském zacházení se zvířaty. Právě proto u nás najdete primárně veganský sortiment. Chceme ukázat, že se dá žít bez krutosti na zvířatech, aniž byste přitom museli omezovat své pohodlí. Doufáme, že tímto článkem i nabídkou produktů pomůžeme i vám na cestě k životu šetrném ke zdraví, přírodě i ostatním tvorům, se kterými sdílíme naši planetu. Volba je na každém z nás.

(pozn. redakce z června 2022: Naše etické hodnoty zůstávají stejné a valná většina sortimentu je stále čistě veganská. Rozhodli jsme se ale pootevřít dveře vybraným produktům s obsahem včelích složek jako je například včelí vosk. Platí však, že se v těchto případech nekompromisně pídíme po původu těchto surovin).

Prosíme, sdílejte článek se svými blízkými. Třeba se i oni rádi vyhnou živočišným složkám:

Nejoblíbenější zelené poklady

Vyzobali jsme ty nejzelenější favority, se kterými nešlápnete vedle:

	Mňamkózní pastilky s Bachovými esencemi Veselá škola od Energie rostlin pro klid a sebevědomí školáků.	Omrknout
	Antistresová roll-on aroma tyčinka Saloos pro uvolnění napětí a povzbuzení při únavě a vyčerpání.	Očíhnout
	Zvýhodněná BIO sada šamponu, kondicionéru a masky pro suché vlasy od italské Officina Naturae.	Omrknout
	Úklidový starter pack univerzálních pomocníků pro eko domácnost za výhodnou cenu od Allnature.	Očíhnout
	Na suchá chodidla a popraskané paty jedině regenerační balzám Hebké nožky od slovenského Kvitku.	Omrknout
	Zdravá BIO dobrota do kapsy v podobě ovocných koulí z datlí, fíků, vlašáků a kokosu od Sunny Fruit.	Očíhnout