Zvířatomily přitahuje náš e-shop jako magnet. V kanceláři se nám mezi nohama pravidelně proplétá ztřeštěná boxerka Babeta a téměř každý člen našeho týmu se vrací domů k huňatému psisku, smečce koček nebo k celé civilizaci mnohonohých tvorů. 🙂 Úcta ke zvířatům je v Econea.cz silně zakořeněná. Pracujeme primárně s veganskými produkty, i proto náš respekt k jiným tvorům dál roste. Nedávno jsme ho ještě umocnili návštěvou Farmy Naděje.

Když jsme nechávali rušný pražský život za zády, cítili jsme obrovské nadšení, ale i nervozitu. Z manuální práce, která nás na statku čekala, ale částečně i ze samotných zvířat. Na farmě totiž kromě psů a koček se smutnou minulostí našli azyl i krávy a prasata z velkochovů, ovce nebo krocani. A to jsou zvířata, se kterými se většina společnosti rozhodně nemazlí. Zaslouží si i tihle tvorové péči, důstojný život a lásku? Farma Naděje nám odpověď vtiskla do duší a my se vám ji následujícími řádky pokusíme alespoň trochu zprostředkovat.

Facebooková událost, která mění životy

Na naší dobrovolné brigádě, kterou jsme pojali jako teambuilding, nás uvítala smečka psů, čtyř i třínohých, a zakladatelka farmy Maruška. Modrooká žena s velkým úsměvem rozjela tento projekt díky facebookové události. Několik podobně smýšlejících lidí v ní organizovalo založení azylu pro zvířata. Marie toho chtěla být součástí a v té době by ji ani ve snu nenapadlo, že se nakonec celého projektu sama ujme. Stalo se tak před pěti lety, kdy společně s kamarádkou Katkou daly své celoživotní úspory dohromady a koupily dva a půl hektaru pozemku na kraji středočeské vesnice s příznačným názvem Dobrovítov.

Pozemek, z části obrostlý řepkou, postupně “léčily”, pole osely travinami a bylinami. Oběhávaly úřady, oslovovaly firmy i dárce a dávaly o svém projektu vědět na festivalech a přednáškách. To všechno spolklo spoustu času a Katčina cesta se nakonec ubrala jiným směrem. Přicházeli noví lidé i nápady.

Farma ožila v druhé půlce roku 2017, kdy se Marie s dobrovolníkem Jakubem přestěhovali do celoročně obyvatelné jurty, kterou dostali darem. Vykasali rukávy a začali budovat. Stavěli ohrady, přístřešky pro zvířata i zázemí pro další pomocníky. Bojovali s počasím, spodní vodou i s omezenými prostředky. Přesto už za pár měsíců vítali první zvířecí obyvatelky, dvě kozičky. Jedna událost na facebooku tak od základu změnila život nejen Marušce, ale k dnešnímu dni i desítkám zvířat, kterým farma ukázala tu lepší stránku lidského charakteru.

Na Farmě Naděje má totiž každý život váhu

I ten oslí, prasečí, kravský, slepičí nebo kozí. Cítili jsme to na každém kroku. Když nás Maruška provázela po pozemcích, jmenovitě nám představila jejich obyvatele. Ty lidské, stejně jako ty zvířecí. Nebýt farmy, bachyně Aninka, beránek Bertík ani kráva Jitka by už nežili. Jejich těla by skončila na pultech masny, v kafilériích nebo pohozená kdesi v zapomnění.

Potkali jsme tam kolem stovky zvířat zachráněných z velkochovů, z tombol i ze škarpy u silnice. Třeba beránka Bertíka, který na farmu přišel s tuberkulózou. Dlouhých sedmnáct dní bojoval o život, ale díky laskavé péči farmářů Naděje dnes spokojeně žije po boku dalších zachráněných. Na farmě našel ztracenou důvěru v lidi a jeho dny jsou naplněné mazlením a skotačením.

Tým Farmy Naděje tak staví zpátky na pařátky i vypelichané a vystresované slepičky, pečuje o týrané a handicapované kočky a klid u nich po smutném a osamělém životě našel i stařičký kozel Péťa.

Díky Farmě Naděje jsem pokořila svůj strach z krocanů jakožto „dvoumetrových agresivních mimozemských monster“, který ve mně ulpíval z dětství.

Tihle byli hotoví miláčkové. Zjistila jsem, že to, co jsem považovala za akt přípravy k boji, je ve skutečnosti akt dvoření krocaního samečka lidské samičce. 🙂 Ester

Lidé tu žijí v souladu s ostatními tvory

Mazlení má na farmě velkou prioritu. Mezi práci jsme tak vcucli pravidelné drbací pauzy u prasátek, beránka Ludwíka, který trávil většinu času okusováním dýňových listů na kompostu, i u starouška Péti. A ruku na srdce, ve výběhu s koťátky bychom pohodlně strávili celé dlouhé dny. Jak to tak na statku bývá, práce ale bylo hodně. Chopili jsme se tedy vidlí a koleček a vykydali několik příbytků. Ze šprušlí žebříku jsme impregnovali krásnou místní jurtu. Econeáčtí muži pak dostali technicky náročnější zadání a pomohli se stavbou nového přístřešku pro zvířátka.

Jak se nám při práci mezi nohy motaly kačenky, ovečky a kozy, uvědomili jsme si, jak krásné symbiózy jsme součástí. Zvířátka tu žijí pohromadě. Kozy po boku prasat, kachny se kolébají za ovečkami. Pokud opomineme občasnou lumpárnu poťouchlého oslíka Karlose, všichni tvorové tu žijí v souladu. V symbióze jeden s druhým a také s lidmi, kteří se o ně starají. Navzdory traumatickým zážitkům, bolesti a strachu, které jim dříve způsobila právě lidská ruka.

Takhle nám to slušelo s vidlemi v ruce a slámou v botách

[envira-gallery id=“9256″]

Od šance na život je často dělí jedno soucitné rozhodnutí

Ublížení tvorové nám tak na farmě předvedli bezpodmínečnou lásku a přijetí v praxi. Dobrovolníci se tu skrze osvětu snaží lidem ukázat, že nemilosrdné zacházení se zvířaty, které se stalo standardem, poznamenává celou společnost. Nikdy ale není pozdě na změnu, na soucit, podanou ruku a vřelost. Díky nim jsme se na farmě poznali i s několikadenním selátkem. Jako miliony jiných ve velkochovu, i tohle čekala brzká smrt. Lítost a rozhodnutí udělat to tentokrát jinak, ale téhle prasečí holčičce daly šanci na život. Viděli jsme tak její první nejisté krůčky a proměnu z vystrašeného traumatizovaného selátka ve spokojené opečované miminko. Na tuhle prasečí slečnu jen tak nezapomeneme, i proto, že jsme v Econea.cz měli tu čest vybrat jí jméno. Elvírko, jsi pro nás symbolem naděje!

Zvířata v konečném důsledku zachraňují nás

Kruh souladu se pomyslně uzavřel, když nás na farmě pohostili úžasným rostlinným jídlem. Další důležitou misí farmy je totiž inspirovat lidi k veganství. Jakmile se u nich pomazlíte s prasetem nebo krávou a vyslechnete si útrapy, které prožily, je dost možné, že hovězí a vepřové maso už nikdy nebudete vnímat stejně. Šíření osvěty o rostlinném stravování se na farmě ujali i dobrovolníci Albert a Iveta. Nedávno rozjeli krásný projekt ve spolupráci s Dr. Oetkerem. Omrknout je můžete tady.

Farma Naděje tak nabízí lidem alternativy a názorně ukazuje, že se dá žít, jíst a přemýšlet jinak. Ohleduplněji ke zvířatům, k vlastnímu zdraví a stavu naší planety. Farma tak zdaleka není jen azyl pro zvířata. Tento účel mnohonásobně přesahuje. Je to místo, kde zachráněná zvířata zachraňují nás – lidi.

Na Farmě Naděje se čistá láska a respekt vpíjí do každé živé duše, a to bez rozdílu hmoty. Jsem velice vděčná, že jsem mohla být se svými soukmenovci (rozumějte kolegy či druhou rodinou) alespoň na chvíli součástí něčeho tak silně přesahujícího. Nepřestane mě fascinovat s jakým zápalem, sílou a bezpodmínečností se na farmě vrhají do záchrany zvířátek a celkové osvěty. Stále ze zážitku intenzivně čerpám a pevně věřím, že se jejich projekt dostane do širokého poVĚDOMÍ. – Týnka

Pomoct můžete i vy. Jak na to?

Vize celého projektu sahá tedy daleko. Maruška, Malvína, Tom a ostatní pomocníci na farmě vnímají každý den, jak skvělými léčiteli umí zvířata být. Jejich snem je tak propojit děti, seniory i lidi s handicapem se zachráněnými tvory prostřednictvím terapií.

V plánu jsou také kurzy veganského vaření, osvětové přednášky, pravidelné jógové pobyty v místním teepee nebo meditace v pyramidě, kterou vybudovali na samém kraji pozemku. Maruška i zbytek farmářské bandy si přejí vytvořit soběstačný model, ve kterém si farma na sebe a na své zaměstnance sama vydělá. Zdaleka však ještě nejsou v cíli a v současnosti se jim hodí každá pomoc.

Ono to totiž není jen o mazlení se zvířátky. Vést farmu je tvrdá práce, starosti a nenadálé komplikace, ve dne v noci. Zvířata se často na farmu dostávají v zuboženém stavu. Dobrovolníci tak pečují o nemocné a trpící tvory a nezřídka se s nimi loučí dřív, než by si přáli.

Tak se na farmu dostaly také dvě srnečky, Leontýnka a Timička. Timičku srazilo auto. Našel ji myslivec, který se nad ní slitoval, a tak se po dlouhých peripetiích dostala na farmu. Prodělala náročné operace a odžila si několik měsíců v lásce a bezpečí. Pak navždy odešla. Leontýnka se na farmu dostala po těžké srážce s boby na dráze u Kutné Hory. Srnečka se krásně zotavovala, ale zápolila s imunitou, která je u mladých srnek obecně často velice slabá. I Leontýnka tak bohužel několik týdnů po naší návštěvě svému boji podlehla. 🙁

Život na farmě je zkrátka hořkosladký. Za vším stojí velká dřina a i projekt se šlechetnou myšlenkou něco stojí. Se zvířaty přibývá počet hladových krků, příbytků a nákladů na veterinární ošetření. Farmu v současnosti drží při životě především dary lidí a firem a dobrovolná práce brigádníků. Každá koruna se hodí a každý nadšený dobrovolník je vítán s otevřenou náručí.

5 tipů, jak můžete přidat ruku k dílu

Korunky. Pokud vám to situace dovoluje, farmu můžete podpořit finančně. Peníze se využijí na veterinární ošetření, nákup krmiva pro zvířata a budování farmy. Nejpřínosnější je pro farmu příspěvek formou trvalého příkazu. Ať už jim od člověka přichází měsíčně padesátikoruna nebo pětistovka, mohou s penězi počítat a lépe se tak rozhodnout o přijetí dalších zvířat. Na transparentní účet Farmy Naděje můžete posílat jakoukoli částu: 2300769996/2010. O příspěvcích se více informací dočtete tady. Farmu už několik let podporuje i moderátor Honza Musil a tady je jeho výzva k pomoci.

Dary. Na farmu můžete dovézt ovoce, zeleninu, granule, zrní či seno pro zvířata. Ceněný je také stavební materiál nebo třeba nábytek. Zkrátka cokoli, co by se mohlo hodit zvířatům nebo jejich ošetřovatelům. Domluvte se s dobrými lidmi na farmě třeba přes e-mail: info@farmanadeje.cz.

Adopce. Vyberte si zvířátko, které je vám nejmilejší, a pravidelně ho podporujte. Virtuální adopce je mimochodem úžasně smysluplný dárek. Až nebudete vědět, co pořídit svým blízkým k narozeninám nebo na Vánoce, podpořte jejich jménem prasátko, kozla nebo krávu. Na Farmě Naděje vytvoří voucher se jménem obdarovaného a soucitný dárek je na světě. Detaily o adopci vyčtete tady.

Fyzická pomoc: Dalším důležitým dílkem do skládačky je podpora fyzická, což jsme si v Econea.cz vyzkoušeli na vlastní kůži. Na farmu můžete jezdit pravidelně pomáhat se zvířaty, budováním zázemí, ale vítaná je i pomoc s propagačními videi a s výrobky do e-shopu. Pokud se chcete stát dobrovolníkem, přidejte se do facebookové skupiny nebo zkontaktujte farmu přes e-mail: info@farmanadeje.cz.

Nákup na e-shopu: S vakem do města, tričkem nebo mikčou s Karlosem aka “oslíkem kousavým”, kozičkami nebo ovečkou uděláte parádu, přispějete k šíření povědomí o farmě a pomůžete farmářům k přivýdělku. Vyrobené jsou ohleduplně k životnímu prostředí, z biobavlny a zdobí je certifikace GOTS. Všechny krásné kousky můžete prolustrovat tady.

Naše síla spočívá v soucitu se slabšími a bezbrannějšími

Za všechna zvířátka i lidské bytosti, které na Farmě Naděje našli své naplnění, moc děkujeme za jakoukoli pomoc nebo sdílení. My jsme na farmě rozhodně nebyli naposledy a na další brigádu se moc těšíme. Než se budeme moct se zvířátky znovu pomazlit, po očku je špehujeme na Instagramu a Facebooku. Nová videa i fotky s chundeláči a opeřenci nám pravidelně zvedají náladu. Jukněte tam i vy pro denní dávku roztomilosti a vlídnosti.

Pojďme si společně s Farmou Naděje a dalšími podobnými projekty připomínat, že pravá síla a odvaha tkví právě v soucitu se slabšími a bezbrannějšími. Pojďme se společně snažit, aby vřelost byla pro lidi stejně samozřejmá jako dýchání. Pojďme se kousek po kousku prokutat k většímu souladu. Sami se sebou. S ostatními lidmi. S přírodou. S dalšími tvory, kteří s námi sdílí náš jediný domov. Pojďme si to tady zkrátka udělat hezké. Co vy na to?

V horký srpnový den jsem na farmě nejdřív otevřel vrata, pak mysl a nakonec srdce. Na konci víkendu jsem pocítil věci, které protínají konání těch úžasných farmářů Naděje, a to soucit, respekt a lásku ke všemu živému. Přijeďte to zažít a podpořit. – Tom

Prosíme, sdílejte článek se svými známými. Zvířátkům se hodí každá pomoc: