“Kdybychom všichni přestali jíst maso, zvířata by se přemnožila a ovládla by Zemi.” “Veganům po sóje narostou prsa!” “Bez masa nebudete mít dost proteinu.” Ať už se stravujete rostlinně teprve chvíli, nebo patříte k vytrénovaným veganským guru, čas od času na vás jistě vyskočí zvídavá otázka či zajímavý výrok.
Některé mýty o veganství jsou přitom velice speciální nebo hluboce zakořeněné. Někdy na ně proto není snadné jen tak z fleku odpovědět. Tento článek vás v takových chvílích podrží a poskytne potřebnou munici. A nikoli slepou, nýbrž velmi ostrou – podloženou výzkumy a názory světových odborníků. Veganské mýty třeste se, váš život se chýlí ke konci!
“Chlapům po sóje narostou prsa.”
Ach ta sója. Luštěnina – tisíce let pevně svázaná s životem v asijských zemích – se v našich končinách stala otloukánkem. Podle jednoho z mýtů obsahuje ženský hormon estrogen a mužům, kteří ji pravidelně konzumují, tak prý po ní narostou prsa. Jak to tedy je?
Sója ve skutečnosti neobsahuje estrogeny, ale fytoestrogeny. Ty se v lidském těle chovají jinak a velká shrnující studie z roku 2019 jim dokonce připisuje ochranné protirakovinné působení.1 Konzumace sóji navíc nemá vliv na hladinu testosteronu u mužů, pod což se podepisuje i Mezinárodní společnost pro sexuální medicínu.2 Mýtus se zakládá na ojedinělém případu. Šlo o studii 60letého muže, který denně konzumoval 3 litry sójového mléka a skutečně se u něj růst prsou projevil.3 Výsledky kvalitnějších studií i metaanalýzy však ukazují, že konzumace sóji feminizační projevy u mužů nezpůsobuje.4 Další časté mýty o sóje uvádí na pravou míru tento článek České veganské společnosti.
“Veganská strava stojí majlant”.
A přitom právě suroviny jako je maso, mléko a vejce byly v minulosti pochutinou boháčů a chudší lidé si je mohli na talíř položit jen vzácně. Dnes je situace skutečně jiná. Živočišné produkty jsou v našich zeměpisných šířkách dostupné všem, rostlinná strava vaši peněženku přesto může bolet ještě o ždibec méně.
Všechny základní suroviny – rýže, brambory, luštěniny, ovoce i zelenina – patří totiž k těm nejdostupnějším potravinám na Zemi. Rostlinné zdroje bílkovin jako jsou fazole, čočka či cizrna seženete za pár korun, rozhodně o poznání levněji než mnohé druhy masa.5 Samozřejmě, pokud zatoužíte v zimě po jahodách (a nemáte po ruce 12 hodných měsíčků) nebo si rádi dopřáváte speciality od šéfkuchařů v restauracích, připlatíte si. To však platí u každého druhu stravování.
“Veganství je příliš extrémní.”
Z našeho pohledu je veganství spíše odpovědí na extrémní chování. Lidé každý rok přivádí na svět miliardy životů jen proto, aby je násilně ukončili. Je to právě současná krutá podoba velkochovů pro masný a mlékárenský průmysl, která se vymyká všem normám. Na světě je nás dnes 7,8 miliard a ročně usmrtíme na 150 miliard zvířat.6 Proč? Abychom si z jejich svaloviny a vnitřností připravili sekanou, hamburgery nebo knedlíčky do polévky. 150 miliard životů. Rok co rok. Kvůli živočišné potravě, bez které se ve zdraví obejdeme. Která strana mince je tedy ta extrémní?
“Bez masa nebudete mít dostatek proteinu.”
“Kde berete protein?” Hele jí! Otřepaná otázka, která se bez milosti nevyhne žádnému veganovi. Jak si s touhle neúnavnou potvůrkou poradit? Třeba následovně. “Beru ho tam, kde ho berou i jiní herbivoři jako jsou sloni, gorily nebo bizoni – z rostlin!” Stejný zdroj bílkovin využívají ultramaratonec Scott Jurek, tenisové šampionky sestry Williamsové, nejsilnější muž Německa a držitel světového rekordu ve zdvihání Patrik Baboumian nebo veganský bodybuilder Nimai Delgado, který vyrostl jako vegetarián, a nikdy v životě tedy nepozřel maso.
Množství bílkovin, které by měl člověk za den přijmout, se liší v závislosti na váze, výšce, pohlaví i věku. Pokud si však na talíř chystáte vyvážená rostlinná jídla, která obsahují luštěniny, sójové výrobky, brokolici, listovou zeleninu, semínka jako jsou chia nebo konopná a ořechy jako mandle nebo burákové máslo, dostatečné množství bílkovin získáte hravě.
Podle dostupných dlouhodobých studií jsou navíc rostliny prospěšnějším zdrojem bílkovin. Živočišné proteiny jsou totiž spojovány s širokou řadou chronických onemocnění, především chorob srdce. Pokud je tedy ve své stravě nahradíte těmi rostlinnými, máte šanci na delší život.7
“I rostliny cítí bolest. Vegani jsou vrazi kytek.”
Rostliny nemají receptory bolesti, nervová zakončení ani centrální nervový systém. Podle dosavadních studií tedy není potvrzené, že by cítily bolest. I kdyby tomu však bylo jinak a rostliny by ji cítily stejně jako my lidé nebo zvířata, průměrný všežravec je zodpovědný za mnohonásobně větší množství “usmrcených” rostlin než vegan. Všechna ta zvířata, která lidé konzumují, se totiž živí také rostlinnou stravou.
“Bez kravského mléka se vám budou lámat kosti.”
Úporný mýtus nám do mozkové kůry systematicky zasévají reklamy mlékárenských podniků. Vštěpují nám, že mléko je díky obsahu vápníku klíčové pro růst kostí u dětí a u dospělých pomáhá předcházet osteoporóze. Jenže… Podívejte se třeba na obyvatele Severní Ameriky. Patří k nejvýkonnějším jedlíkům mléčných výrobků, obsazují přitom horní příčky v počtu postižených osteoporózou.8 Kromě vápníku z mléčných pochutin v této nelibé statistice mohou mít prsty samozřejmě i další faktory jako jsou všeobecné stravovací návyky, množství pohybu a třeba i čas strávený na slunci (příjem vitaminu D).
Ani z výstupů dosavadních studií však nelze jednoznačně říci, že kravské mléko působí tak, jak nám se sklenkou bílého moku v ruce slibují lidé v televizních reklamách. Výzkumy například ukazují, že muži, kteří pijí více jak dvě sklenky mléka denně, mají vyšší riziko rakoviny prostaty než muži, kteří mléko nepijí.9 Podle jedné harvardské studie se u mužů zvyšuje riziko tohoto druhu rakoviny také při vyšším příjmu vápníku (přes 2 000 mg denně).10 Zatím tedy není zcela jasné ani to, zda je vysoké množství tohoto prvku ve stravě vůbec žádoucí. V současnosti probíhají také výzkumy, které naznačují vliv laktózy na vznik rakoviny vaječníků u žen.1112 Většina mléčných výrobků navíc obsahuje nasycené tuky, jejichž vysoký příjem zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Průmyslově upravované mléko pak často obsahuje zbytky antibiotik a v západních zemích také růstové hormony. Život dojných krav je navíc naplněn kolotočem umělého oplodňování, strastiplným odloučením od telátek a přetěžováním pro maximalizaci zisku mlékárenského průmyslu.13
Samotná myšlenka, že člověk potřebuje ve své stravě kravské mléko, nedává moc smysl. Stačí se podívat kolem. Lidé jsou jediní živočichové, kteří se krmí mateřským mlékem jiného živočišného druhu. Vápník se dá přitom snadno získat z rostlinné stravy. Hojně se vyskytuje v tmavé listové zelenině jako je kapusta, v luštěninách nebo sójových výrobcích obohacených vápníkem. Případně se dá využít doplněk stravy, kde se doporučuje vápník v kombinaci s vitaminem K pro správnou absorpci.1415
“Veganům záleží víc na zvířatech než na lidech.”
Soucit se zvířaty by se podle našeho názoru neměl stavět proti soucitu s lidmi. Jde s ním totiž ruku v ruce. Veganský životní styl lidem neubližuje, ba naopak, pomáhá jim ulevit od mnoha globálních problémů.
Dnešní průmyslová “výroba” živočišných produktů má totiž na svědomí odlesňování, půdní erozi, znečištění vod i produkci skleníkových plynů. Masný průmysl je zkrátka velice neefektivní způsob produkce potravin. Spotřebovává zdroje, které by jinak mohli využívat lidé. Půda v zemích třetího světa, na které by místní mohli pěstovat jídlo, je často oseta kukuřicí a sójou, ze které se vyrábí krmivo pro dobytek.
Kromě toho, správně sestavená veganská strava (o které píšeme v tomto blogovém článku) prospívá celkovému zdraví člověka a ušetří mu peníze za doktory. Veganství je tedy volba, kterou může každý z nás zlepšit životy nás samotných, ostatních živých tvorů i blaho naší planety.
“Musíte doplňovat vitamin B12. To je důkaz, že veganství pro člověka není přirozené.”
Ano. Vegani musí doplňovat vitamin B12. V rostlinné stravě se kvůli moderním hygienickým nařízením a deprivaci půdy pesticidy totiž už téměř nevyskytuje. Živočišné potraviny sice stále vitamin B12 obsahují, i zde si však musíme sundat pohodlné růžové brýle. Nedostatek tohoto vitaminu se totiž projevuje i u zvířat z velkochovů. Půda je dnes tak vyčerpaná, že ani zvířata krmená trávou často nemají tohoto vitaminu dostatek. Živočišné produkty tak sice jsou zdrojem vitaminu B12, ale jen proto, že ho i samotná zvířata dostávají formou “doplňku stravy”.16
Kolem 90 % všech vyrobených doplňků stravy vitaminu B12 je podáváno farmářským zvířatům.17
Masožravci tedy získávají vitamin B12 také zprostředkovaně. Doplněk za ně ale nejdříve přežvýká a zpracuje do svých těl dobytek.
Nedostatek tohoto vitaminu se podle novějších studií šíří celoplošně i mezi lidmi, kteří se stravují konvenčně. Doplněk stravy se tak dnes často doporučuje všem, nikoli jen veganům.18
“Kdyby se všichni stali vegany, neměli bychom dostatek půdy k nasycení všech obyvatel planety.”
Dobytek a ostatní zvířata chovaná pro masný a mléčný průmysl se stravují rostlinnými krmivy. Než kráva nebo prase vyroste do dostatečných rozměrů, aby šla na porážku, zkonzumuje obrovské množství rostlin. Často slýchaný argument, že kvůli veganům se kácí deštné pralesy, zde můžeme tedy také vyvrátit. Odhaduje se totiž, že celých 75 % celosvětově vypěstované sóji a kukuřice putuje právě do krmiv pro zvířata, především pro drůbež a prasata.19
Na “výrobu” jednoho kila hovězího masa (krmeného běžnými obilnými krmivy) se v USA spotřebuje cirka 100 000 litrů vody. K vypěstování stejné hmotnosti sójových bobů se použije pouze 2 000 litrů vody.20
Produkce masa je tak velice neefektivní a neekonomická. Pokud by se území využívané pro pěstování krmiva pro dobytek využilo k pěstování rostlinných potravin pro lidi, produktivita daných polí by se zněkolikanásobila. Podle některých studií by odklon od konzumace masa a příklon k rostlinné stravě zvýšil světové potravinové zásoby o celých 49 %, aniž by se zvětšila rozloha obdělávaných polí.21 A co víc? Významně by při tom klesla spotřeba vody, uhlíková stopa a snížilo by se i znečištění oceánů a moří.
“Jsme masožravci, jíst maso je nám přirozené.”
Lidské tělo sice maso “přelouskat” zvládne, náš trávicí systém se ale od rozených masožravců liší. Máme delší střeva (abychom mohli trávit rostliny) a na první pohled je jasné, že ani naše zuby nejsou na trhání masa uzpůsobené. Stačí, když si porovnáte svá ústa a chrup se špičáky a řezáky vašeho kocoura nebo se lvími a tygřími čelistmi.
Pro představu, v roce 1960 snědl průměrný Američan 15,5 kg drůbežího masa, v roce 2019 to bylo 51 kg!22
Podle dostupných informací se strava našich předků skládala výhradně z rostlin až do dob lovců a sběračů, kdy maso představovalo pouze nepatrnou část jídelníčku. Živočišné produkty se do lidské stravy začaly pravidelně dostávat až s vývojem zemědělství a farmaření. Jejich dennodenní konzumace je pak z historického hlediska absolutní novinkou posledních desetiletí.
V minulosti jistě byly doby (zejména v období hladomoru či války), kdy lidem schopnost konzumovat maso pomohla přežít. Také dnes jsou v některých částech světa lidé závislí na konzumaci masa. Jde například o ostrovy s nedostatkem půdy pro pěstování plodin, kde jídelníček obyvatel stojí z velké části na rybolovu. V našich končinách však taková omezení nemáme a živočišná produkce nepřináší nic, co bychom nebyli schopni získat z rostlinné stravy.
“Kdybychom se všichni stali vegany, zvířata by se přemnožila a ovládla by Zemi.”
Ve velkochovech se zvířata nemohou rozmnožovat přirozeně, vše je regulováno lidmi. Když se poptávka po mase začne snižovat, sníží se i počet nově narozených zvířat. To bude pokračovat, dokud jich nebude jen nepatrné množství. Zbylá zvířata by mohla dožít v azylových farmách. Pokud by se malá část vypustit do přírody, jako u každého jiného zvířete v divočině by se i u nich růst populace přirozeně zreguloval. Představa, že by planetu ovládly miliony zdivočelých farmářských zvířat, je proto pouze utopická. 🙂
Bonusové perličky, na které jen tak nezapomeneme:
“Pokud by ses ocitla na opuštěném ostrově a kvůli přežití bys musela jíst maso, jedla bys ho?” → “V tomhle vysoce hypotetickém scénáři, který se pravděpodobně nikdy nestane, bych maso asi jedla. Nic to ale nemění.”
“Krávy ve velkochovech jsou převtělení vrazi a bachaři z koncentračních táborů. Je proto v pořádku, jak se k nim chováme.” → “I kdyby to byla pravda, což pravděpodobně není, násilí oplácet násilím není správná cesta.”
“Včera jsem měla úžasnej vegan burger.” → „Proč musíš vždycky upozorňovat, že byl vegan?” … „Včera jsem měla úžasnej burger.” → “Co? Ty jíš maso?”
“Co by se stalo, kdybys omylem snědla neveganské jídlo?” → “Apokalypsa. Konec světa, jak ho známe. Vůbec nic!”
“Tohle můžeš?” → „Můžu všechno. Otázka je, co chci, nebo nechci.“
“Co máte bezmasého, prosím?” → “Rybu.”
“Máte něco veganského, prosím?” → “Smažák.”
“Kokosové mléko je také mléko. To jako vegan nemůžeš.” → 🙂
“Nejíš maso, nepoznáš vtip.” → 😀
“A co teda jíš?” → 🙂
Doufáme, že jsme vám dnes pomohli zbořit nepodložené domněnky. Do článku se dostal pouze úzký výběr. Pokud jste se setkali s dalšími zajímavými otázkami či mýty o veganství, nebojte se nám je pinknout do komentáře. Moc rádi je prozkoumáme a případně přidáme do seznamu. Věříme, že je nutné o těchto věcech otevřeně mluvit. Spousta neodorozumění vzniká jen z neinformovanosti. Buďme k sobě tolerantní a trpěliví.
Veganství v Econea.cz fandíme a považujeme ho za krok správným směrem. Ubírá ekologickou zátěž planetě, pomáhá k pevnějšímu zdraví lidí a zmírňuje utrpení dalším živým tvorům. Naše virtuální poličky zásobujeme proto převážně veganskými produkty, s výjimkou několika vegetariánských, které obsahují například včelí vosk nebo mateří kašičku. Máte-li chuť zabrouzdat našimi regály, vydejte se tudy:
Dobrodružka s kreativním duchem a nenapravitelná životní optimistka. Její zapálení pro ekologii začalo u soběstačných domů. Pokračovalo v cestě k veganství. A dál roste v psaní řádků pro inspiraci ke změně a udržitelnějšímu životu. Pohání ji vědomí vzájemného propojení všeho živého, běhání po lesích a kopcích, balancování na jógamatce a mazlení se zvířaty.
Diskuze a zkušenosti: 18 x komentováno
Mám podobné zkušenosti. Kamarádka se mě ptala:
„Jak to, že jíš koláč, vždyť je tam mouka.“
Já: „No a?!“ Ona: „Vždyť jsi veganka.“ :-))))
Jiná kamarádka, které jsem asi 2x vysvětlovala, že jím vše, co roste a nejím to, co pochází od zvířat. Na návštěvě mi nabízela něco k jídlu a ptá se: „A ořechy můžeš?“
Další kamarádka (stejně ode mě informovaná): „A proč nepiješ mléko?“
Já: „No odkud je mléko? Kde se bere?“
Ona: „Z Billy.“ :-))))
Nechci je podceňovat, ale zřejmě běžní lidé už ty „růžové plátky“ na tácku (vepřové, kuřecí řízky) v Bille nebo mléko nespojují se zvířaty. Zkrátka je to pro ně hmota, kterou používají na vaření a jídlo. Ne že by to nevěděli, ale nepřemýšlejí o tom. A pak vyplodí podobné otázky :-))
Milá Bonko,
děkujeme za sdílení zkušeností! S podivováním nad tím, že mouku jíst „smím“ jsem se setkala i já osobně. 🙂 A že mléko v dnešní době podle mnohých už nedává kravička, ale Billa, to je hořká realita. 🙁 Vnímám to podobně, jak píšete. Masný a mlékárenský průmysl za své zákazníky vykoná „špinavou práci“ a lidem už pak v supermarketech servíruje jen ingredience na vaření. Je to tak ale i u jiných druhů potravin a třeba i u kosmetiky a drogerie. Člověk asi tak nějak nevěří, že by mu jiný člověk chtěl prodat něco škodlivého a tak bez zkoumání a rozmyslu kupuje a spotřebovává jídlo, krémy, čisticí prostředky, které mu podkopávají zdraví a mnohdy ubližují i dalším tvorům nebo životnímu prostředí.
Věřím ale, že jsme na dobré cestě a informovanost lidí se bude zlepšovat. Děkuji, že nám v tom pomáháte.
Nezlobte se ale jste hloupí. Znáte jenom“ černá nebo bílá“, ještě jste nepřišli na to že existuje mnoho odstínů šedi. A tak je to i s jídlem. O všežravcich hovoříte jako o masožroutech a nepochopili jste že masitá část stravy tvoří pouze malou část každodenního jídelníčku „všežravců“. Za éry mých rodičů a prarodičů se maso jedlo pouze o víkendu a to pochopitelně ještě s rostlinnými přílohami. Pokud proto chcete na něco apelovat, tak doporučujte pestrou stravu, v které maso bude hrát doplňující úlohu. Takové nesmysly jakože vegan nemůže sníst koláč, v kterém bylo použito vejce, nemůže pít kravské mléko, jíst sýry a výrobky z mléka atd. popuzují i případné vaše příznivce.
Onehdy jsem dělala k obědu karbenátky z hlívy ústřičné. Moje maminka, která je přesvědčená, že se bez masa nedá žít, říkala, no, konečně jsi taky uvařila něco s masem, nemůžeš pořád jíst zdravě, občas musíš taky jíst chutně 😀
Krásný den, Aleno!
To je super. 🙂 Taková reakce – obzvlášť od maminky – je k nezaplacení a určitě to musel být skvělý pocit. 🙂
Ať Vám i Vašim blízkým dál chutná!
Děkuji za článek, osvěty není nikdy dost! Mně se zpočátku ptali, jestli jím droždí 🙂 Z rodiny se nejvíc ofrňuje nad veganským jídlem můj táta, ale třeba okurkový nebo rajčatový salát, ten si dá rád, tak ho přitom upozorním, že i to je veganské jídlo 😉
Krásný den, Martino,
jsme rádi, že se Vám článek líbí. Přesně jak píšete, je pro nás důležité lámat mýty a uvádět věci na pravou míru. Nálepka „vegan“ už na sebe bohužel nachytala spoustu fám a negativních konotací. A tak se pak snadno stane, že nad rostlinným jídlem naši tatínkové (ano, můj také) ohrnují nos. 🙂
Jen se zeptám: Proč vy vegetariáni a vegani jste takoví extremisti? Myslíte si že jste vymysleli něco nového pod sluncem? Myslíte si že my, kterým hanlivě říkáte „masožrouti“ neznámé škubánky, bramborové placky, bramborové šišky s mákem, palačinky, ovocné knedlíky bramboráky, špenát atd?
Je mi jedno, co kdo jí. Já osobně jím všechno, včetně masa, mléčných výrobků apod. Zaráží mne ale stále se opakující argument na pití mléka. Prý jsme jediní savci, kteří pijí mateřské mléko jiného druhu. Není to náhodou tím, že jsme v evoluci přeci jen trochu dále, než ostatní živočišné druhy a umíme tak to mléko získávat a zpracovávat? Nechcete přeci tvrdit, že pokud naliju kravské mléko praseti do koryta, psovi nebo kočce do misky, tak že se ho nedotkne? Stejné je to s vejci. Ano, je to pro ta zvířata nepřirozené, když jsou ustavičně dojená nebo snáší jako protržená, ale prostě jsme na vrcholu potravního řetězce a evoluce. Využíváme tak toho, co nám příroda nabízí. Stejně, jako jsme dříve jedli pouze rostliny, přizpůsobili jsme se časem prostředí (podobně jako pěnkavy na jistém ostrově, že?) a začali jsme přijímat i jinou, než rostlinou stravu – holt Darwin se asi nespletl. A ještě poznatek k tomu, že u zvířat ve volné přírodě dojde k automatické regulaci. Vysvětlete to prosím například Australanům ohledně klokanů nebo jakémukoliv českému zahrádkáři s ohledem na plže španělského.
V souvislosti s mlékem se v článku nezaměřujeme na důvody, proč ho dnes tak hojně lidé pijí. Jistě máte pravdu a souvisí to s tím, že jsme se naučili mléko od zvířat získávat a zpracovávat. Že jsme ale nějakou “dovednost” nabyli, nemusí nutně znamenat, že nám prospívá. A my v článku argumentujeme, že právě tak je to i s kravským mlékem. Zdravotní přínosy jeho pravidelné konzumace zpochybňují vědecké studie (na několik z nich odkazujeme v článku). V rámci “moderní průmyslové” produkce mléka navíc zvířata přetěžujeme, nezacházíme s nimi eticky a jejich život je plný utrpení. V tomto případě tedy úplně nesouhlasím, že bychom „využívali toho, co nám příroda nabízí“. Naopak, moderní způsob produkce některých potravin, včetně mléka, jako by se k přírodě stavěl zády. Vnímáte to jinak?
Nemáte pravdu, konzumaci mléka rozporují pouze nemnohé studie, které jsou navíc pod záštitou většinou vegetariánských nebo přímo veganských společností. Mléko je od nepaměti jeden z nejdůležitějších potravinových produktů lidstva a jeho konzumace je dána tisíci let vývoje a evoluce. Pravdou je spíše to, že stravování mléka je jiné dle etnicity. Kde se kravské mléko vyskytovalo běžně, tam je na něj lidský organismus zvyklý a nemá s ním potíže. Proto např. v Africe pijí většinou spíše kozí mléko. V jihovýchodní asii jsou zase zvyklý na buvolí nebo jačí mléko atd. Vaše závěry celkově zde jsou nepravdivé, polopravidivé nebo přímo záměrně manipulativní. Stejné je to i s masem.
Bohužel, zdá se to být naopak. Velké množství studií je „pod vlivem“ mlékárenského lobby, například zde si můžete přečíst o tom, jak jsou vědecké studie v Kanadě provázané s mlékárenským průmyslem. Tento výzkum pak uvádí, že studie financované potravinářským průmyslem nalézají benefity osmkrát častěji než studie nezávislé. Manipulace s vědeckými pracemi je tedy bohužel opravdu reálný problém. Závěry v tomto článku však stavíme na pečlivém prozkoumání problematiky, které se dlouhodobě věnujeme.
10+ největších a nejmanipulativnějších kravin, které lze na internetu najít. Zvláště ta tabulka hovězí vs. fazole je k popukání 😀 Hovězí je bez vlákniny? A odkdy? 😀 😀 Vám vážně leze ten veganismus na mozek 😉
Hezký den, Seky!
Zakládáme si na tom, že tvrzení čerpáme z věrohodných zdrojů, s Vaším přejmenováním článku si proto dovolím nesouhlasit. 🙂 Maso skutečně vlákninu neobsahuje, tento fakt dokládá mnoho zdrojů, například tady, nebo zde. Budu ráda, pokud mě odkážete na prameny, ze kterých čerpáte Vy. Předem děkuji.
nic nemám vůči lidem, co preferují jiný životní styl, než ostatní a vždy si rád něco přečtu z druhé strany… To co jste zde napsala, je ale obyčejné manipulování „výsledků studií“ za účelem manipulace lidí.
1. Ráda cestujete? Jak prosím tento koníček provozujete? Všude chodíte pěšky? – další blog napište Chov dobytku vs letadlová/lodní doprava. Dobytek možná má větší „eko“ stopu na vyprodukování, ale to čerstvé magno, mungo klíčky, soju atd, co tu konzumujete po kilech vozí nákladní lodě, které zrovna moc eko nejsou.. Ale to už není nutné zmiňovat, protože to už by nebylo tak dobré pro manipulaci.
2. Větší hloupost, jako bod č. 8. V první odstavce tvrdíte, že B12 je pouze ze živočišných produktů, pak tam přidáte něco tak nesmyslného, že naše země je „vyčerpaná“ a neobsahuje B12 a pak to zabijete, že zvýřatům se tento vitamín B12 musí přidávat uměle. Vidíte v tom tu hloupost? Viděla jste krávu někdy žvýkat živočišné potraviny, aby získali vitamin B12?
3. K těm „vrcholovým“ sportovcům by bylo ještě fajn napsat, že za nutriční terapeuty a suplementy utrácejí měsíčně tolik, co si v ČR nevydělá 80% lidí ani za rok.
4. Hovězí vs Fazole – to je opravdu smutné a ještě zavádějící. Dejte mi vědět, až sníte 1kg fazolí na oběd, aby jste měla dostatek výživy pro vrcholového sportovce. Je také nutné zohlednit, že rostlinné vitamíny a minerály mají úplně rozdílné vstřebávání. Ještě vám tu doplním důležitou informaci, kterou jste také opomenula. – Rostliny navíc často obsahují tzv. antinutriční látky, které vstřebávání minerální látek snižuje.
5. Když už zmiňujete Gorilly, proč také nezmíníte, že gorilla pro udržení své kalorické hodnoty a živin straví až 12 hodin denně nepřetržitou konzumací jídla a zkonzumují cca 30+ kg rostlinné stravy?
6. četla jste studi, kterou uvádíte pod číslem 7? Pak by mě zajímalo, kde jste přesně vyčetla, že vegani konzumují o 70% více bilkovin než je doporučeno? Já tedy dle grafu vidím, že ti, co konzumují vše mají dohromady s plant + animal více bílkovin, než vegani… Opět poukazujete na „Plant“ aby to vyznělo, že to je prostě úplně nejlepší.
7. živočišné bílkoviny jsou spojováný s chronickými nemocemi? nejsou to náhodou škodlivé látky, které se v masu vyskytují díky některým neetickým chovatelům? Co třeba napsat, že SOJA prokazatelně zvyšuje svým složení náchylnost na alergie?
Pokud do tohoto blogu se svým čistým svědomím přidáváte „zdroje“ je mi vás opravdu líto… Z těchto zdrojů vždy vynecháte to nejdůležitější.
Ach jo… zmanipulované informace, které jsou přepsané do formy pro zmanipulování lidí, co této problematice nerozumí… Měla by jste se stydět, že tu rozdáváte „nutriční“ rady a přitom nemáte absolutně žádné vzdělání v tomto směru. Tímto můžete ublížit lidem, co tomu nerozumí a budou si nevědomě ubližovat.
díky za obsáhlý komentář. Mrzí nás, že článek vnímáte tímto způsobem. Ujišťuji vás, že manipulace není naším záměrem. Článek má naopak pomoci lidem, kteří nejsou v této problematice zběhlí. Chceme zabránit démonizování veganské stravy a ukázat, že správně sestavená rostlinná strava může člověku prospívat. K Vaší domněnce – ačkoli jsem vystudovala jiný obor a nejsem výživový poradce, v této oblasti se vzdělávám a absolvovala jsem Kurz výživového poradenství se zaměřením na rostlinnou stravu. I díky vlastní zkušenosti jsem si dobře vědoma, že pokud vegani pouze vynechávají živočišné složky, správně je nenahradí a nevěnují se složení svého jídelníčku, mohou mít nedostatek některých živin a takové stravování jim může ublížit. A to je to poslední, co bychom chtěli. Tento článek ale není zaměřený na sestavování rostlinného jídelníčku, neposkytujeme výživové poradenství, na to jsou tu jiné povolanější organizace a odborníci, na které v článcích s veganskou tématikou vždy odkazujeme.
Konkrétně k Vašim připomínkám:
1. Ano, cestuji moc ráda. Ano, často chodím pěšky, jezdím vlaky, hromadnou dopravou, spolujízdou a sympatický je mi koncept slow travel. Ekologickou stopu cestování si uvědomuji a ač mám co zlepšovat, snažím se nepáchat škodu. Souhlasím s vámi, že dovážení produktů je velký problém. Vegansky se ale dá stravovat bez těchto „exotických“ plodin a využívat to, co roste lokálně. Zmiňujete sóju, ta k přímé konzumaci se ale dnes běžně pěstuje v Evropě, například na Slovensku nebo v Rakousku. To krmná sója pro dobytek (zpravidla GMO) se pěstuje za oceánem, například v Amazonii a přispívá ke kácení deštného pralesa. A ano, sójou a kukuřicí z Brazílie se vykrmují i zvířata v Evropě. Pokud tedy jíte maso, do celkové ekologické stopy je nutné započítat i tyto plodiny a jejich dopravu přes půl zeměkoule. Samozřejmě i u konvenčního způsobu stavování se dá spoléhat na lokální suroviny a ekologickou stopu tak omezovat. 🙂
2. V článku píšeme, že půda je dnes tak vyčerpaná, že mnohdy ani zvířata nemají dostatek vitamínu B12 – tedy nepíšeme, jak tvrdíte Vy, že země je „vyčerpaná a neobsahuje B12″. Vitamin B12 produkují bakterie, které se nachází v půdě, ale i ve střevech zvířat (i lidí). Aby tyto bakterie mohly B12 vytvářet, musí být v půdě dostatečné množství kobaltu. A právě to je dnes problém, půda na mnoha místech tento minerál neobsahuje v dostatečném množství, tím pádem ho zvířata nemají dostatek k vytvoření vitamínu B12. Dobytek tedy skutečně dostává suplementaci a to v podobě injekcí B12 nebo pelet s obsahem kobaltu. Zde přikládám příklad, kde se o tom můžete dočíst víc. https://www.agric.wa.gov.au/livestock-biosecurity/cobalt-deficiency-sheep-and-cattle
4. Ano. Většina živočišných bílkovin má biologickou hodnotu vyšší než rostlinné, výjimkou jsou sójové boby, pohanka a quinoa, které se spolu s živočišnými produkty řadí mezi plnohodnotné bílkoviny. Proto je na rostlinné stravě nutné dbát na vhodné kombinace potravin a zdrojů bílkovin během dne. Využitelnost rostlinných bílkovin se dá zvýšit také máčením a klíčením. U vrcholových sportovců, kteří mají jiné nutriční nároky, existuje možnost proteinových prášků – kterou ostatně často využívají také sportovci, kteří živočišné produkty konzumují. 🙂
6. Informace o překročení doporučeného množství bílkovin jsem čerpala z dokumentu Game Changers. Souhlasím ale s vámi, z uvedené studie tyto závěry nelze vyčíst, informaci tedy v článku upravuji a děkuji za upozornění. Z grafu ve studii je však vidět, že celkový příjem bílkovin je u veganů a neveganů srovnatelný – a právě to byla pointa daného argumentu.
7. Stejně tak se zdravotní rizika zvyšují podle způsobu zpracování masa. Ale samozřejmě i vysoce zpracované rostlinné produkty konzumované na denní bázi mohou škodit podobným způsobem. A ano, je to tak, sója patří mezi potraviny, které vyvolávají alergické reakce, stejně jako třeba arašídy, vejce, mléko, ryby či korýši.
Když už píšete o tak komplexním tématu, jako je strava, udělejte si rozsáhlejší rešerše. Takovéto zavádějící nesmysly mohou někomu akorát uškodit.
Jen pár pointů…
Že se strava našich předků skládala předně z rostlin? A z čeho by asi člověk přežil, když ne z masa a spousty tuku (nasycených – předně živočišných)?
Porovnáváte gorilu s člověkem? A co se třeba zamyslet nad rozdílem pH kyseliny (HCL) v žaludku u lidí (obdobné jako u šelem) a opic? Nebo proč má kráva 4 žaludky – třeba proto, aby byl její organismus schopen „zdolat“ nebezpečné látky v rostlinách díky jejich sofistikovanému obranému systému?
Veganství je podvod
uvedu jeden příklad na ktrém je to vidět nejvíc.
Vegani rádi používají lahůdkové droždí na místo klasického aby nezotročovaly bakterie tak je radši povraždí než aby je využily to už si můžou dát na talíř kus ňákýho masa „víde to na stejno“ . vegan radši koupí mrtvé bakterie a pak se kouká na lidi co jí maso jako na vrahy. Něco tu nesedí…..
Některé mýty o veganství jsou přitom velice speciální nebo hluboce zakořeněné. Někdy na ně proto není snadné jen tak z fleku odpovědět. Tento článek vás v takových chvílích podrží a poskytne potřebnou munici. A nikoli slepou, nýbrž velmi ostrou – podloženou výzkumy a názory světových odborníků. Veganské mýty třeste se, váš život se chýlí ke konci!
“Chlapům po sóje narostou prsa.”
Sója ve skutečnosti neobsahuje estrogeny, ale fytoestrogeny. Ty se v lidském těle chovají jinak a velká shrnující studie z roku 2019 jim dokonce připisuje ochranné protirakovinné působení.1 Konzumace sóji navíc nemá vliv na hladinu testosteronu u mužů, pod což se podepisuje i Mezinárodní společnost pro sexuální medicínu.2 Mýtus se zakládá na ojedinělém případu. Šlo o studii 60letého muže, který denně konzumoval 3 litry sójového mléka a skutečně se u něj růst prsou projevil.3 Výsledky kvalitnějších studií i metaanalýzy však ukazují, že konzumace sóji feminizační projevy u mužů nezpůsobuje.4 Další časté mýty o sóje uvádí na pravou míru tento článek České veganské společnosti.
“Veganská strava stojí majlant”.
“Veganská strava stojí majlant”.
Všechny základní suroviny – rýže, brambory, luštěniny, ovoce i zelenina – patří totiž k těm nejdostupnějším potravinám na Zemi. Rostlinné zdroje bílkovin jako jsou fazole, čočka či cizrna seženete za pár korun, rozhodně o poznání levněji než mnohé druhy masa.5 Samozřejmě, pokud zatoužíte v zimě po jahodách (a nemáte po ruce 12 hodných měsíčků) nebo si rádi dopřáváte speciality od šéfkuchařů v restauracích, připlatíte si. To však platí u každého druhu stravování.
“Veganství je příliš extrémní.”
Z našeho pohledu je veganství spíše odpovědí na extrémní chování. Lidé každý rok přivádí na svět miliardy životů jen proto, aby je násilně ukončili. Je to právě současná krutá podoba velkochovů pro masný a mlékárenský průmysl, která se vymyká všem normám. Na světě je nás dnes 7,8 miliard a ročně usmrtíme na 150 miliard zvířat.6 Proč? Abychom si z jejich svaloviny a vnitřností připravili sekanou, hamburgery nebo knedlíčky do polévky. 150 miliard životů. Rok co rok. Kvůli živočišné potravě, bez které se ve zdraví obejdeme. Která strana mince je tedy ta extrémní?
“Bez masa nebudete mít dostatek proteinu.”
“Kde berete protein?” Hele jí! Otřepaná otázka, která se bez milosti nevyhne žádnému veganovi. Jak si s touhle neúnavnou potvůrkou poradit? Třeba následovně. “Beru ho tam, kde ho berou i jiní herbivoři jako jsou sloni, gorily nebo bizoni – z rostlin!” Stejný zdroj bílkovin využívají ultramaratonec Scott Jurek, tenisové šampionky sestry Williamsové, nejsilnější muž Německa a držitel světového rekordu ve zdvihání Patrik Baboumian nebo veganský bodybuilder Nimai Delgado, který vyrostl jako vegetarián, a nikdy v životě tedy nepozřel maso.
Množství bílkovin, které by měl člověk za den přijmout, se liší v závislosti na váze, výšce, pohlaví i věku. Pokud si však na talíř chystáte vyvážená rostlinná jídla, která obsahují luštěniny, sójové výrobky, brokolici, listovou zeleninu, semínka jako jsou chia nebo konopná a ořechy jako mandle nebo burákové máslo, dostatečné množství bílkovin získáte hravě.
“I rostliny cítí bolest. Vegani jsou vrazi kytek.”
Rostliny nemají receptory bolesti, nervová zakončení ani centrální nervový systém. Podle dosavadních studií tedy není potvrzené, že by cítily bolest. I kdyby tomu však bylo jinak a rostliny by ji cítily stejně jako my lidé nebo zvířata, průměrný všežravec je zodpovědný za mnohonásobně větší množství “usmrcených” rostlin než vegan. Všechna ta zvířata, která lidé konzumují, se totiž živí také rostlinnou stravou.
“Bez kravského mléka se vám budou lámat kosti.”
Ani z výstupů dosavadních studií však nelze jednoznačně říci, že kravské mléko působí tak, jak nám se sklenkou bílého moku v ruce slibují lidé v televizních reklamách. Výzkumy například ukazují, že muži, kteří pijí více jak dvě sklenky mléka denně, mají vyšší riziko rakoviny prostaty než muži, kteří mléko nepijí.9 Podle jedné harvardské studie se u mužů zvyšuje riziko tohoto druhu rakoviny také při vyšším příjmu vápníku (přes 2 000 mg denně).10 Zatím tedy není zcela jasné ani to, zda je vysoké množství tohoto prvku ve stravě vůbec žádoucí. V současnosti probíhají také výzkumy, které naznačují vliv laktózy na vznik rakoviny vaječníků u žen.11 12 Většina mléčných výrobků navíc obsahuje nasycené tuky, jejichž vysoký příjem zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Průmyslově upravované mléko pak často obsahuje zbytky antibiotik a v západních zemích také růstové hormony. Život dojných krav je navíc naplněn kolotočem umělého oplodňování, strastiplným odloučením od telátek a přetěžováním pro maximalizaci zisku mlékárenského průmyslu.13
Samotná myšlenka, že člověk potřebuje ve své stravě kravské mléko, nedává moc smysl. Stačí se podívat kolem. Lidé jsou jediní živočichové, kteří se krmí mateřským mlékem jiného živočišného druhu. Vápník se dá přitom snadno získat z rostlinné stravy. Hojně se vyskytuje v tmavé listové zelenině jako je kapusta, v luštěninách nebo sójových výrobcích obohacených vápníkem. Případně se dá využít doplněk stravy, kde se doporučuje vápník v kombinaci s vitaminem K pro správnou absorpci.14 15
“Veganům záleží víc na zvířatech než na lidech.”
Dnešní průmyslová “výroba” živočišných produktů má totiž na svědomí odlesňování, půdní erozi, znečištění vod i produkci skleníkových plynů. Masný průmysl je zkrátka velice neefektivní způsob produkce potravin. Spotřebovává zdroje, které by jinak mohli využívat lidé. Půda v zemích třetího světa, na které by místní mohli pěstovat jídlo, je často oseta kukuřicí a sójou, ze které se vyrábí krmivo pro dobytek.
“Musíte doplňovat vitamin B12. To je důkaz, že veganství pro člověka není přirozené.”
Ano. Vegani musí doplňovat vitamin B12. V rostlinné stravě se kvůli moderním hygienickým nařízením a deprivaci půdy pesticidy totiž už téměř nevyskytuje. Živočišné potraviny sice stále vitamin B12 obsahují, i zde si však musíme sundat pohodlné růžové brýle. Nedostatek tohoto vitaminu se totiž projevuje i u zvířat z velkochovů. Půda je dnes tak vyčerpaná, že ani zvířata krmená trávou často nemají tohoto vitaminu dostatek. Živočišné produkty tak sice jsou zdrojem vitaminu B12, ale jen proto, že ho i samotná zvířata dostávají formou “doplňku stravy”.16 
“Kdyby se všichni stali vegany, neměli bychom dostatek půdy k nasycení všech obyvatel planety.”
Dobytek a ostatní zvířata chovaná pro masný a mléčný průmysl se stravují rostlinnými krmivy. Než kráva nebo prase vyroste do dostatečných rozměrů, aby šla na porážku, zkonzumuje obrovské množství rostlin. Často slýchaný argument, že kvůli veganům se kácí deštné pralesy, zde můžeme tedy také vyvrátit. Odhaduje se totiž, že celých 75 % celosvětově vypěstované sóji a kukuřice putuje právě do krmiv pro zvířata, především pro drůbež a prasata.19 
“Jsme masožravci, jíst maso je nám přirozené.”
“Jsme masožravci, jíst maso je nám přirozené.”
Lidské tělo sice maso “přelouskat” zvládne, náš trávicí systém se ale od rozených masožravců liší. Máme delší střeva (abychom mohli trávit rostliny) a na první pohled je jasné, že ani naše zuby nejsou na trhání masa uzpůsobené. Stačí, když si porovnáte svá ústa a chrup se špičáky a řezáky vašeho kocoura nebo se lvími a tygřími čelistmi.
“Kdybychom se všichni stali vegany, zvířata by se přemnožila a ovládla by Zemi.”
“Kdybychom se všichni stali vegany, zvířata by se přemnožila a ovládla by Zemi.”
Ve velkochovech se zvířata nemohou rozmnožovat přirozeně, vše je regulováno lidmi. Když se poptávka po mase začne snižovat, sníží se i počet nově narozených zvířat. To bude pokračovat, dokud jich nebude jen nepatrné množství. Zbylá zvířata by mohla dožít v azylových farmách. Pokud by se malá část vypustit do přírody, jako u každého jiného zvířete v divočině by se i u nich růst populace přirozeně zreguloval. Představa, že by planetu ovládly miliony zdivočelých farmářských zvířat, je proto pouze utopická. 🙂
“Pokud by ses ocitla na opuštěném ostrově a kvůli přežití bys musela jíst maso, jedla bys ho?” → “V tomhle vysoce hypotetickém scénáři, který se pravděpodobně nikdy nestane, bych maso asi jedla. Nic to ale nemění.”
“Včera jsem měla úžasnej vegan burger.” → „Proč musíš vždycky upozorňovat, že byl vegan?” … „Včera jsem měla úžasnej burger.” → “Co? Ty jíš maso?”
“Co máte bezmasého, prosím?” → “Rybu.”
“Nejíš maso, nepoznáš vtip.” → 😀
Veganství v Econea.cz fandíme a považujeme ho za krok správným směrem. Ubírá ekologickou zátěž planetě, pomáhá k pevnějšímu zdraví lidí a zmírňuje utrpení dalším živým tvorům. Naše virtuální poličky zásobujeme proto převážně veganskými produkty, s výjimkou několika vegetariánských, které obsahují například včelí vosk nebo mateří kašičku. Máte-li chuť zabrouzdat našimi regály, vydejte se tudy:
Mám podobné zkušenosti. Kamarádka se mě ptala:
„Jak to, že jíš koláč, vždyť je tam mouka.“
Já: „No a?!“ Ona: „Vždyť jsi veganka.“ :-))))
Jiná kamarádka, které jsem asi 2x vysvětlovala, že jím vše, co roste a nejím to, co pochází od zvířat. Na návštěvě mi nabízela něco k jídlu a ptá se: „A ořechy můžeš?“
Další kamarádka (stejně ode mě informovaná): „A proč nepiješ mléko?“
Já: „No odkud je mléko? Kde se bere?“
Ona: „Z Billy.“ :-))))
Nechci je podceňovat, ale zřejmě běžní lidé už ty „růžové plátky“ na tácku (vepřové, kuřecí řízky) v Bille nebo mléko nespojují se zvířaty. Zkrátka je to pro ně hmota, kterou používají na vaření a jídlo. Ne že by to nevěděli, ale nepřemýšlejí o tom. A pak vyplodí podobné otázky :-))
Milá Bonko,
děkujeme za sdílení zkušeností! S podivováním nad tím, že mouku jíst „smím“ jsem se setkala i já osobně. 🙂 A že mléko v dnešní době podle mnohých už nedává kravička, ale Billa, to je hořká realita. 🙁 Vnímám to podobně, jak píšete. Masný a mlékárenský průmysl za své zákazníky vykoná „špinavou práci“ a lidem už pak v supermarketech servíruje jen ingredience na vaření. Je to tak ale i u jiných druhů potravin a třeba i u kosmetiky a drogerie. Člověk asi tak nějak nevěří, že by mu jiný člověk chtěl prodat něco škodlivého a tak bez zkoumání a rozmyslu kupuje a spotřebovává jídlo, krémy, čisticí prostředky, které mu podkopávají zdraví a mnohdy ubližují i dalším tvorům nebo životnímu prostředí.
Věřím ale, že jsme na dobré cestě a informovanost lidí se bude zlepšovat. Děkuji, že nám v tom pomáháte.
Mějte se moc hezky. Za tým Econea.cz,
Tereza
Nezlobte se ale jste hloupí. Znáte jenom“ černá nebo bílá“, ještě jste nepřišli na to že existuje mnoho odstínů šedi. A tak je to i s jídlem. O všežravcich hovoříte jako o masožroutech a nepochopili jste že masitá část stravy tvoří pouze malou část každodenního jídelníčku „všežravců“. Za éry mých rodičů a prarodičů se maso jedlo pouze o víkendu a to pochopitelně ještě s rostlinnými přílohami. Pokud proto chcete na něco apelovat, tak doporučujte pestrou stravu, v které maso bude hrát doplňující úlohu. Takové nesmysly jakože vegan nemůže sníst koláč, v kterém bylo použito vejce, nemůže pít kravské mléko, jíst sýry a výrobky z mléka atd. popuzují i případné vaše příznivce.
Onehdy jsem dělala k obědu karbenátky z hlívy ústřičné. Moje maminka, která je přesvědčená, že se bez masa nedá žít, říkala, no, konečně jsi taky uvařila něco s masem, nemůžeš pořád jíst zdravě, občas musíš taky jíst chutně 😀
Krásný den, Aleno!
To je super. 🙂 Taková reakce – obzvlášť od maminky – je k nezaplacení a určitě to musel být skvělý pocit. 🙂
Ať Vám i Vašim blízkým dál chutná!
Zdravím,
Terka z Econea.cz
Děkuji za článek, osvěty není nikdy dost! Mně se zpočátku ptali, jestli jím droždí 🙂 Z rodiny se nejvíc ofrňuje nad veganským jídlem můj táta, ale třeba okurkový nebo rajčatový salát, ten si dá rád, tak ho přitom upozorním, že i to je veganské jídlo 😉
Krásný den, Martino,
jsme rádi, že se Vám článek líbí. Přesně jak píšete, je pro nás důležité lámat mýty a uvádět věci na pravou míru. Nálepka „vegan“ už na sebe bohužel nachytala spoustu fám a negativních konotací. A tak se pak snadno stane, že nad rostlinným jídlem naši tatínkové (ano, můj také) ohrnují nos. 🙂
Celý tým Econea.cz Vás zdraví, mějte se hezky,
Tereza
Jen se zeptám: Proč vy vegetariáni a vegani jste takoví extremisti? Myslíte si že jste vymysleli něco nového pod sluncem? Myslíte si že my, kterým hanlivě říkáte „masožrouti“ neznámé škubánky, bramborové placky, bramborové šišky s mákem, palačinky, ovocné knedlíky bramboráky, špenát atd?
Je mi jedno, co kdo jí. Já osobně jím všechno, včetně masa, mléčných výrobků apod. Zaráží mne ale stále se opakující argument na pití mléka. Prý jsme jediní savci, kteří pijí mateřské mléko jiného druhu. Není to náhodou tím, že jsme v evoluci přeci jen trochu dále, než ostatní živočišné druhy a umíme tak to mléko získávat a zpracovávat? Nechcete přeci tvrdit, že pokud naliju kravské mléko praseti do koryta, psovi nebo kočce do misky, tak že se ho nedotkne? Stejné je to s vejci. Ano, je to pro ta zvířata nepřirozené, když jsou ustavičně dojená nebo snáší jako protržená, ale prostě jsme na vrcholu potravního řetězce a evoluce. Využíváme tak toho, co nám příroda nabízí. Stejně, jako jsme dříve jedli pouze rostliny, přizpůsobili jsme se časem prostředí (podobně jako pěnkavy na jistém ostrově, že?) a začali jsme přijímat i jinou, než rostlinou stravu – holt Darwin se asi nespletl. A ještě poznatek k tomu, že u zvířat ve volné přírodě dojde k automatické regulaci. Vysvětlete to prosím například Australanům ohledně klokanů nebo jakémukoliv českému zahrádkáři s ohledem na plže španělského.
Dobrý den, Honzo,
děkujeme za komentář. 🙂
V souvislosti s mlékem se v článku nezaměřujeme na důvody, proč ho dnes tak hojně lidé pijí. Jistě máte pravdu a souvisí to s tím, že jsme se naučili mléko od zvířat získávat a zpracovávat. Že jsme ale nějakou “dovednost” nabyli, nemusí nutně znamenat, že nám prospívá. A my v článku argumentujeme, že právě tak je to i s kravským mlékem. Zdravotní přínosy jeho pravidelné konzumace zpochybňují vědecké studie (na několik z nich odkazujeme v článku). V rámci “moderní průmyslové” produkce mléka navíc zvířata přetěžujeme, nezacházíme s nimi eticky a jejich život je plný utrpení. V tomto případě tedy úplně nesouhlasím, že bychom „využívali toho, co nám příroda nabízí“. Naopak, moderní způsob produkce některých potravin, včetně mléka, jako by se k přírodě stavěl zády. Vnímáte to jinak?
Mějte hezký den,
Tereza z Econea.cz
Nemáte pravdu, konzumaci mléka rozporují pouze nemnohé studie, které jsou navíc pod záštitou většinou vegetariánských nebo přímo veganských společností. Mléko je od nepaměti jeden z nejdůležitějších potravinových produktů lidstva a jeho konzumace je dána tisíci let vývoje a evoluce. Pravdou je spíše to, že stravování mléka je jiné dle etnicity. Kde se kravské mléko vyskytovalo běžně, tam je na něj lidský organismus zvyklý a nemá s ním potíže. Proto např. v Africe pijí většinou spíše kozí mléko. V jihovýchodní asii jsou zase zvyklý na buvolí nebo jačí mléko atd. Vaše závěry celkově zde jsou nepravdivé, polopravidivé nebo přímo záměrně manipulativní. Stejné je to i s masem.
Hezký den, Seky, děkujeme za názor.
Bohužel, zdá se to být naopak. Velké množství studií je „pod vlivem“ mlékárenského lobby, například zde si můžete přečíst o tom, jak jsou vědecké studie v Kanadě provázané s mlékárenským průmyslem. Tento výzkum pak uvádí, že studie financované potravinářským průmyslem nalézají benefity osmkrát častěji než studie nezávislé. Manipulace s vědeckými pracemi je tedy bohužel opravdu reálný problém. Závěry v tomto článku však stavíme na pečlivém prozkoumání problematiky, které se dlouhodobě věnujeme.
Zdravím,
Tereza z Econea.cz
10+ největších a nejmanipulativnějších kravin, které lze na internetu najít. Zvláště ta tabulka hovězí vs. fazole je k popukání 😀 Hovězí je bez vlákniny? A odkdy? 😀 😀 Vám vážně leze ten veganismus na mozek 😉
Hezký den, Seky!
Zakládáme si na tom, že tvrzení čerpáme z věrohodných zdrojů, s Vaším přejmenováním článku si proto dovolím nesouhlasit. 🙂 Maso skutečně vlákninu neobsahuje, tento fakt dokládá mnoho zdrojů, například tady, nebo zde. Budu ráda, pokud mě odkážete na prameny, ze kterých čerpáte Vy. Předem děkuji.
Tereza z Econea.cz
Milá Terezo,
nic nemám vůči lidem, co preferují jiný životní styl, než ostatní a vždy si rád něco přečtu z druhé strany… To co jste zde napsala, je ale obyčejné manipulování „výsledků studií“ za účelem manipulace lidí.
1. Ráda cestujete? Jak prosím tento koníček provozujete? Všude chodíte pěšky? – další blog napište Chov dobytku vs letadlová/lodní doprava. Dobytek možná má větší „eko“ stopu na vyprodukování, ale to čerstvé magno, mungo klíčky, soju atd, co tu konzumujete po kilech vozí nákladní lodě, které zrovna moc eko nejsou.. Ale to už není nutné zmiňovat, protože to už by nebylo tak dobré pro manipulaci.
2. Větší hloupost, jako bod č. 8. V první odstavce tvrdíte, že B12 je pouze ze živočišných produktů, pak tam přidáte něco tak nesmyslného, že naše země je „vyčerpaná“ a neobsahuje B12 a pak to zabijete, že zvýřatům se tento vitamín B12 musí přidávat uměle. Vidíte v tom tu hloupost? Viděla jste krávu někdy žvýkat živočišné potraviny, aby získali vitamin B12?
3. K těm „vrcholovým“ sportovcům by bylo ještě fajn napsat, že za nutriční terapeuty a suplementy utrácejí měsíčně tolik, co si v ČR nevydělá 80% lidí ani za rok.
4. Hovězí vs Fazole – to je opravdu smutné a ještě zavádějící. Dejte mi vědět, až sníte 1kg fazolí na oběd, aby jste měla dostatek výživy pro vrcholového sportovce. Je také nutné zohlednit, že rostlinné vitamíny a minerály mají úplně rozdílné vstřebávání. Ještě vám tu doplním důležitou informaci, kterou jste také opomenula. – Rostliny navíc často obsahují tzv. antinutriční látky, které vstřebávání minerální látek snižuje.
5. Když už zmiňujete Gorilly, proč také nezmíníte, že gorilla pro udržení své kalorické hodnoty a živin straví až 12 hodin denně nepřetržitou konzumací jídla a zkonzumují cca 30+ kg rostlinné stravy?
6. četla jste studi, kterou uvádíte pod číslem 7? Pak by mě zajímalo, kde jste přesně vyčetla, že vegani konzumují o 70% více bilkovin než je doporučeno? Já tedy dle grafu vidím, že ti, co konzumují vše mají dohromady s plant + animal více bílkovin, než vegani… Opět poukazujete na „Plant“ aby to vyznělo, že to je prostě úplně nejlepší.
7. živočišné bílkoviny jsou spojováný s chronickými nemocemi? nejsou to náhodou škodlivé látky, které se v masu vyskytují díky některým neetickým chovatelům? Co třeba napsat, že SOJA prokazatelně zvyšuje svým složení náchylnost na alergie?
Pokud do tohoto blogu se svým čistým svědomím přidáváte „zdroje“ je mi vás opravdu líto… Z těchto zdrojů vždy vynecháte to nejdůležitější.
Ach jo… zmanipulované informace, které jsou přepsané do formy pro zmanipulování lidí, co této problematice nerozumí… Měla by jste se stydět, že tu rozdáváte „nutriční“ rady a přitom nemáte absolutně žádné vzdělání v tomto směru. Tímto můžete ublížit lidem, co tomu nerozumí a budou si nevědomě ubližovat.
Dobrý den, Petře,
díky za obsáhlý komentář. Mrzí nás, že článek vnímáte tímto způsobem. Ujišťuji vás, že manipulace není naším záměrem. Článek má naopak pomoci lidem, kteří nejsou v této problematice zběhlí. Chceme zabránit démonizování veganské stravy a ukázat, že správně sestavená rostlinná strava může člověku prospívat. K Vaší domněnce – ačkoli jsem vystudovala jiný obor a nejsem výživový poradce, v této oblasti se vzdělávám a absolvovala jsem Kurz výživového poradenství se zaměřením na rostlinnou stravu. I díky vlastní zkušenosti jsem si dobře vědoma, že pokud vegani pouze vynechávají živočišné složky, správně je nenahradí a nevěnují se složení svého jídelníčku, mohou mít nedostatek některých živin a takové stravování jim může ublížit. A to je to poslední, co bychom chtěli. Tento článek ale není zaměřený na sestavování rostlinného jídelníčku, neposkytujeme výživové poradenství, na to jsou tu jiné povolanější organizace a odborníci, na které v článcích s veganskou tématikou vždy odkazujeme.
Konkrétně k Vašim připomínkám:
1. Ano, cestuji moc ráda. Ano, často chodím pěšky, jezdím vlaky, hromadnou dopravou, spolujízdou a sympatický je mi koncept slow travel. Ekologickou stopu cestování si uvědomuji a ač mám co zlepšovat, snažím se nepáchat škodu. Souhlasím s vámi, že dovážení produktů je velký problém. Vegansky se ale dá stravovat bez těchto „exotických“ plodin a využívat to, co roste lokálně. Zmiňujete sóju, ta k přímé konzumaci se ale dnes běžně pěstuje v Evropě, například na Slovensku nebo v Rakousku. To krmná sója pro dobytek (zpravidla GMO) se pěstuje za oceánem, například v Amazonii a přispívá ke kácení deštného pralesa. A ano, sójou a kukuřicí z Brazílie se vykrmují i zvířata v Evropě. Pokud tedy jíte maso, do celkové ekologické stopy je nutné započítat i tyto plodiny a jejich dopravu přes půl zeměkoule. Samozřejmě i u konvenčního způsobu stavování se dá spoléhat na lokální suroviny a ekologickou stopu tak omezovat. 🙂
2. V článku píšeme, že půda je dnes tak vyčerpaná, že mnohdy ani zvířata nemají dostatek vitamínu B12 – tedy nepíšeme, jak tvrdíte Vy, že země je „vyčerpaná a neobsahuje B12″. Vitamin B12 produkují bakterie, které se nachází v půdě, ale i ve střevech zvířat (i lidí). Aby tyto bakterie mohly B12 vytvářet, musí být v půdě dostatečné množství kobaltu. A právě to je dnes problém, půda na mnoha místech tento minerál neobsahuje v dostatečném množství, tím pádem ho zvířata nemají dostatek k vytvoření vitamínu B12. Dobytek tedy skutečně dostává suplementaci a to v podobě injekcí B12 nebo pelet s obsahem kobaltu. Zde přikládám příklad, kde se o tom můžete dočíst víc. https://www.agric.wa.gov.au/livestock-biosecurity/cobalt-deficiency-sheep-and-cattle
4. Ano. Většina živočišných bílkovin má biologickou hodnotu vyšší než rostlinné, výjimkou jsou sójové boby, pohanka a quinoa, které se spolu s živočišnými produkty řadí mezi plnohodnotné bílkoviny. Proto je na rostlinné stravě nutné dbát na vhodné kombinace potravin a zdrojů bílkovin během dne. Využitelnost rostlinných bílkovin se dá zvýšit také máčením a klíčením. U vrcholových sportovců, kteří mají jiné nutriční nároky, existuje možnost proteinových prášků – kterou ostatně často využívají také sportovci, kteří živočišné produkty konzumují. 🙂
6. Informace o překročení doporučeného množství bílkovin jsem čerpala z dokumentu Game Changers. Souhlasím ale s vámi, z uvedené studie tyto závěry nelze vyčíst, informaci tedy v článku upravuji a děkuji za upozornění. Z grafu ve studii je však vidět, že celkový příjem bílkovin je u veganů a neveganů srovnatelný – a právě to byla pointa daného argumentu.
7. Stejně tak se zdravotní rizika zvyšují podle způsobu zpracování masa. Ale samozřejmě i vysoce zpracované rostlinné produkty konzumované na denní bázi mohou škodit podobným způsobem. A ano, je to tak, sója patří mezi potraviny, které vyvolávají alergické reakce, stejně jako třeba arašídy, vejce, mléko, ryby či korýši.
Mějte se hezky,
Tereza z Econea.cz
Proboha, zase hromada nesmyslů…
Když už píšete o tak komplexním tématu, jako je strava, udělejte si rozsáhlejší rešerše. Takovéto zavádějící nesmysly mohou někomu akorát uškodit.
Jen pár pointů…
Že se strava našich předků skládala předně z rostlin? A z čeho by asi člověk přežil, když ne z masa a spousty tuku (nasycených – předně živočišných)?
Porovnáváte gorilu s člověkem? A co se třeba zamyslet nad rozdílem pH kyseliny (HCL) v žaludku u lidí (obdobné jako u šelem) a opic? Nebo proč má kráva 4 žaludky – třeba proto, aby byl její organismus schopen „zdolat“ nebezpečné látky v rostlinách díky jejich sofistikovanému obranému systému?
Ach jo.
Veganství je podvod
uvedu jeden příklad na ktrém je to vidět nejvíc.
Vegani rádi používají lahůdkové droždí na místo klasického aby nezotročovaly bakterie tak je radši povraždí než aby je využily to už si můžou dát na talíř kus ňákýho masa „víde to na stejno“ . vegan radši koupí mrtvé bakterie a pak se kouká na lidi co jí maso jako na vrahy. Něco tu nesedí…..