Připadá vám to venku neobvykle klidné? Každý rok z přírody mizí spousta hmyzu, který však k životu potřebujeme. Proč je nezbytný pro přírodu, čím se liší opylovač od opylovatele a jak si vytvořit zahrádku, kde se to bude pořádně hemžit a bzučet? Na to jsme se mrkli s Bárou „Babu“ Polách, pro kterou jsou hmyzumilné zahrady vášeň i živobytí.

Proč k životu potřebujeme hmyz?

Hmyz je důležitou součástí našeho ekosystému. Dře na opylování rostlin, jejichž plody jíme, je nezbytný pro rozklad organické hmoty (včetně💩) a také si na něm rádi smlsnou jiní živočichové. Prostě ať už se vám líbí, nebo ne, k životu ho potřebujeme všichni.

Jenže – za nějakých posledních 30 let zmizelo z přírody víc než 70 % hmyzu a spousta druhů je ohrožených². Proč je to problém? Spousta plodin je navázaných na konkrétní druhy hmyzu, další hmyz zase plní bříška jiným živočichům a jiný třeba pomáhá redukovat některé druhy rostlin od nekontrolovatelného šíření – prostě když některý druh hmyzu zmizí, naruší se křehká rovnováha, kterou je těžké získat zpět. 

Navíc tempo, kterým hmyz mizí, je doslova vražedné. Pokud se to nedotkne nás, tak našich dětí rozhodně. Dá se proti tomu něco dělat? Jasně, ale o tom až za chviličku.

Proč hmyzu ubývá?

Protože člověk. Svůj podíl na úbytku má zejména intenzivní neekologické zemědělství na velkých plochách a lesnictví, které s sebou nesou nadužívání pesticidů i ničení stanovišť odlesněním a následná eroze a ztráta biodiverzity. Dalším problémem jsou klimatické změny, které ovlivňují distribuci a dostupnost potravy pro hladové sosáčky. Změny v teplotě a srážkách mají vliv na kvetení rostlin a synchronizaci s letovými cykly hmyzu.

Dalším dílkem skládačky jsme my a naše touha po dokonale estetických zahradách. Stačí mrknout na zahrady v sousedství. Vidíte trávník posekaný na milimetr a túje, kam oko dohlédne? A co květy, jsou tam někde? Jak jsme zmiňovali výše, nemohou za úbytek hmyzu samozřejmě jen zahrádkáři, kteří zahradu plnou květin vyměnili za sterilní trávníček a živé ploty z tújí, které neposkytují žádný užitek hmyzu ani opeřencům, ale celé situaci to rozhodně nepomáhá.

Pomáhá včelaření přírodě?

Ano i ne. Je potřeba podporovat všechny opylovatele, ne se zaměřit jen na jeden druh, zejména pokud není na místech, kde se včely přirozeně vyskytují a kde mají dostatek potravy. Včela uletí průměrně okolo 2 km od úlu, a protože Česko patří k jedné z nejzavčelenějších zemí³, je potřeba si ohlídat, aby si včely nekonkurovaly a neměly hlad, případně také neohrožovaly další opylovatele. Protože kde je včel moc, tam se ostatním opylovatelům nedaří.

A co čmelíny? Jsou prospěšné?

Čmelák patří do čeledi včelovití a ke včelám má tenhle létající medvídek blíž, než se na první pohled zdá. Také se hodí vědět, že patří mezi zvlášť zákonem chráněné druhy opylovatelů. Každé jaro oplozená královna vylétne ven ze svého zimoviště v zemi nebo třeba v kupičce listí a hledá místo, kde založit hnízdo. Sama neumí hnízdo vybavit, takže hledá už vybavené obydlí, jako jsou různé skulinky, nory nebo třeba vybydlené budky. Proč jim to neusnadnit, říkáte si?

Hnízda si čmeláci v přírodě vybírají už po miliony let a mají v oku, co je nejlepší. Čmelíny jsou záležitostí posledních desetiletí a úplně na nich neulítávají. Když mají na výběr, čmelín si sami jako domov nikdy nevyberou – je potřeba je chytit a na chvíli je tam zavřít, aby nešla královna za lepším. Což nezní jako ideální pomoc. Pokud je chcete podpořit, místo zavírání do krabice pomozte s ochranou jejich přirozených stanovišť. Tedy anglický trávník vyměňte za rozmanitou zahradu plnou našich původních rostlin a stromů, větvičky a listí dejte na kompost místo jarního pálení – právě začátkem jara si královny hledají úkryty a zrovna taková kupička by jim mohla padnout do oka.

Jak podpořit hmyz? 

Možná vás napadlo, že změnit moderní zemědělství a lesnictví nebo přibrzdit klimatickou změnu nebude jen tak. Ostatně mnoho organizací na podporu přírody o to už léta usiluje. Tak jak podpořit hmyz, když za plotem nemáme takřka žádné slovo? Mezi ploty. Máme obrovské štěstí, že máme v katastru nemovitostí u pozemků napsaná svá jména. Znamená to, že si na některých plochách země můžeme dělat skoro, co chceme. Takže se nemusíme přivazovat ke kombajnům, aby se něco stalo. Stačí se z minuty na minutu rozhodnout a udělat něco jinak tam, kde nám to “patří”. Pojďme tvořit hmyzumilné zahrady.

Co jsou hmyzumilné zahrady? 

Hmyzumilná zahrada je v podstatě úplně obyčejnou zahradou. Akorát že v dnešní době vůbec. Je souborem miniekosystémů, taková zmenšenina přírody, jak už ji vůbec neznáme. Tvoříme na ní určité prvky, které slouží k podpoře různých druhů hmyzu a podporujeme biodiverzitu, která je klíčová k udržitelnosti života na zemi.

Na hmyzumilné zahradě najdeme divokou louku, spoustu květin, živné rostliny, vodu, stromy, keře, tlející materiál, kamení i kout, kam má lidská noha vstup zapovězený. Taková zahrada je oázou mezi golfovými hřišti ve vašem okolí. A může být různého stylu. Stejně tak moderní jako venkovská, romantická či minimalistická. V designu se meze nekladou.

Barbora Polách z Babu gardens

V hmyzumilné zahradě: 

• • Se nepasujeme do role vládce zeměkoule a respektujeme, že každý, kdo se na naši zahradu nastěhuje, tu je z nějakého důvodu a má tu právo žít stejně jako my. 

• • Umožňujeme přírodě nastolit rovnováhu. Nebo aspoň stav podobný rovnováze, protože víme, že to je její hlavní úkol a v takovém prostředí se všemu daří tak akorát.

• • Omezujeme monokulturní pěstování plodin, protože víme, že příroda udělá maximum pro to, abychom velké množství stejných druhů rostlin nebo živočichů na jednom místě zkrátka neměli. Příroda miluje pestrost a je pro ni přirozená.

• • Nepoužíváme pesticidy, protože víme, že škůdce vymyslel marketing a dobře založená hmyzumilná zahrada se za pár dní postará o nápravu sama. 

• • Vytváříme vhodná prostředí pro život na různých místech zahrady, protože víme, že uměle vytvořené hmyzí hotely jsou místem pro vznik monokultury a tu jak už víme, příroda zlikviduje (ptačí hostina, houby, paraziti…).

• • Tvoříme příležitosti, protože ve volné přírodě už dávno nejsou v takovém počtu, v jakém bychom potřebovali. Rozhodně neodchytáváme zvířata, ani nevyrýpáváme rostliny kdekoliv ve volné přírodě, ale trpělivě čekáme, až se k nám sami nastěhují, pokud uznají za vhodné. 

• • Všímáme si všeho, co se kde šustne, protože to, čeho si všímáme, to začneme mít rádi. A co máme rádi, to přirozeně chráníme.

• • Nejednáme impulzivně a neřešíme svoje osobní katastrofy. Víme například, že zlomený mrtvý strom je novým životním prostorem pro mnoho druhů hub, rostlin, hmyzu, ptáků i savců. V zahradě se může stát designovým prvkem a být dokonce cennějším než za svého života. 

• • Pěstujeme trpělivost, protože díky ní dokážeme předejít rozhodnutím, kterých bychom v budoucnu litovali. Například postříkat chemií růžový keř obsypaný mšicemi se nám může zdát jako bohulibé řešení situace. Jenže. Populace mšic se velmi rychle vzpamatuje a znovu doplní své stavy. Ale populace slunéček a škvorů, jedněch z přirozených predátorů mšic, které postřikem odešli se škůdci pod kytičky, tak rychlý restart nemá. A tak v tomto souboji vítězí prodejce pesticidů, protože nám už nikdo jiný než jejich rozprašovače nepomůže. Bára dodává, že její zahrada reaguje zpravidla do 3 dnů. Proto je v ní spíš pozorovatelem a ne řiditelem. Ušetří to spoustu starostí, peněz a času.

• • Vybíráme rostliny nejen podle vzhledu, ale hlavně s ohledem na jejich přínos pro všeobecné zahradní blaho. Mnoho druhů rostlin přišlo kvůli šlechtění do krásy o důležitý nektar nebo pyl pro naše opylovatele. Z takové rostliny pak má užitek na krátkou chvíli naše oko, ale jinak mnohdy nikdo. A tak vybíráme do zahrady hlavně naše původní druhy rostlin, které našim živočichům chutnají a na kterých jsou mnohdy životně závislí. 

• • K nákupu vybíráme taková zahradnictví, která pěstují rostliny bez chemických postřiků a hnojiv, protože pokaždé, když otevřeme peněženku, vybíráme si, jaký chceme svět. Podpora takových zahradnictví má smysl, protože jen ta dokáží pěstovat udržitelně pro nás i pro všechny obyvatele naší zahrady. 

• • Nelpíme na… ničem. Vysazujeme rostliny podle jejich nároků a našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Uvidíme, jak se jim bude dařit. Některé se budou rozrůstat, jiné budeme chvíli tahat očima, ale stejně je neudržíme. Ušetříme si tím mnoho starostí a nervů, když přijmeme, že ne všude jde všechno. 

ECONEA TIP: Blossombs

Chtěli byste rozkvetlou louku i třeba na balkoně? Vyzkoušejte semínkové bomby nizozemských Blossombs, které jsou plné semínek divokého lučního kvítí, na kterém budou hodovat hmyzí sosáčky.

Jak na hmyzumilnou zahradu? 

Hmyzumilná zahrada je přírodní zahradou s trochu větším důrazem na všemožná prostředí a výběr rostlin. Pokud se pro ni rozhodnete, nemusíte v podstatě dělat vůbec nic. Příroda se postará. Jediné, co bude na vás, je nákup stromů, keřů a trvalek (a ani to byste nemuseli, ale protože nám jde o krásnou zahradu podle VÁS, zásah je na místě). A tady Bára často naráží na kámen úrazu. V zahradnictvích totiž nečeká cedule Pro původní, zdomácnělé a živné rostliny pojďte tudy. Často takové rostliny mezi těmi cizokrajnými nejsou vůbec k sehnání nebo budou někde na kraji. Jak je to možné?

Původní druhy našich rostlin, zdomácnělé rostliny a živné rostliny housenek našich motýlů běžně vysévá příroda sama. Najdete je v loukách i remízkách v takovém složení, jak se jim na daném místě bude dobře dařit. Pro zahradnictví nejsou takové rostliny atraktivní. Lidé by je nekupovali, jsou přeci “obyčejné”. A tak je buď nemají nebo je objevíte v květináčku v nějaké šlechtěné variantě (poznáte podle názvu v jednoduchých uvozovkách za latinským názvem rostliny). Z názvu v jednoduchých uvozovkách se pak dozvíte (po pečlivém zkoumání na internetu), co má rostlina díky šlechtění navíc. Může to být plnokvětá varianta, jinak barevné listy, méně trnů, nízký nebo kompaktní vzrůst, sterilní květ, aby se rostlina samovolně nemnožila a “nekazila” vámi navržený design záhonů… možností je mnoho a je potřeba si vždy přečíst, jestli kvůli šlechtění nepřišla rostlina o nějakou jinou pro nás důležitou vlastnost. Třeba právě o pyl (to mají mnohdy na svědomí plnokvěté kultivary) nebo nektar. 

Jeden příklad za všechny je kalina obecná Viburnum opulus ‘Roseum’. Jedná se o nádherný kultivar kaliny obecné. Má sněhobílé květy a z dálky vypadá trochu jako hortenzie, akorát bude skvěle prosperovat na plném slunci. No ideál! Akorát že netvoří žádné plody a má sterilní květy (bez pylu, a dokonce i nektaru). Pro přírodu úplně k ničemu. Zatímco původní nešlechtěný keř kalina obecná Viburnum opulus poskytuje jak pastvu pro hmyz, tak i ptáky, protože po opylení tvoří krásné červené plody, které vám budou dělat parádu i v zimě.

Mnoho zahradnictví vám s výběrem rostlin podporující opylovatele pomůže kategorií medonosné trvalky, rostliny pro včely a motýly, trvalky pro opylovače atd. 

Abyste nakrmili hladová bříška opylovatelů, nastěhujte si na zahradu třeba: 

• • Pro květ v jarním období: plicník, hluchavku, zběhovec, ovocné stromy i keře.

• • Pro květ v časném letním období: jetele, brutnák, šalvěje, různé bylinky.

• • Pro květ v pozdním letním období: chrastavce, kostival, topolovky, bodláky, rdesna.

• • Pro květ v podzimním období: hvězdnice, břečťan, třapatky, hledíky.

(Vyjmenované rostliny nejsou striktně původní, ale jsou ozkoušené, že to kolem nich bude rozhodně bzučet.)

S čím si budete muset poradit sami, jsou živné rostliny housenek našich motýlů. Protože jestli toužíte po motýlech, potřebujete nakrmit jejich housenky. A tak vám oblíbené motýlí keře stačit nebudou. Ale i tady vám je nápomocna sama příroda. Stačí vám, když kousek trávníku, který nepoužíváte na chození, ležení nebo hry, věnujete dvakrát do roka sečené louce. Příroda si tam pak sama nastěhuje živné rostliny, kterým se bude na vaší zahradě v různých koutech dařit. 

Tam, kam má lidská noha vstup zapovězený, nechte kopřivy, živnou rostlinu baboček. Nemusíte se bát, že by se nekontrolovatelně rozrostla, protože vám pomohou s její cílenou likvidací a vy se pak můžete kochat barevností motýlích křídel. 

Co Bára dodává závěrem? “Když každý z nás udělá byť jen jeden krok směrem k podpoře hmyzu, bude nám všem dobře. Už nežijeme v době, kdy se můžeme spoléhat na ostatní. Každý z nás je teď důležitý, protože dohromady dokážeme velké věci. Spojíme-li plochy našich zahrádek a zahrad v jednu velkou hmyzumilnou zahradu, dávám nám naději, že děti našich dětí nebudou běhat se štětečkem mezi stromy, aby si společně na Vánoce rozkrojily jablko. Příroda nám zdarma dává možnost ji využít pro to, abychom měli co jíst. Je jen na nás, zda tuhle možnost dopřejeme i dalším generacím.”

Pomohl vám článek k tomu, že nebudete koukat jen do oblak, ale občas se podíváte i pod nohy? Sdílejte ho, ať máme ten svět rozkvetlejší a živější.

Nejoblíbenější zelené poklady

Vyzobali jsme ty nejzelenější favority, se kterými nešlápnete vedle:

	BIO opalovací mléko pro děti a citlivou pokožku SPF 50+ s přírodními minerálními filtry od laSaponaria.	Omrknout
	Svěží krémový deodorant pro dámy i pány od Ben & Anna. Bez jedlé sody, v kompostovatelné dóze.	Očíhnout
	Pestrobarevné luční kvítí v 6 semínkových bombách Blossombs a designovém jarním boxu.	Omrknout
	Úklid vcukuletu se silně koncentrovaným univerzálním čističem Mulieres s vůní růžové zahrady.	Očíhnout
	Prací gel na funkční sportovní textil s vůní eukalyptu a v BIO kvalitě od moravské Tierra Verde.	Omrknout
	Zdravé exotické mlsání v podobě manga sušeného na slunci od značky Sunny Fruit.	Očíhnout