Lámete si hlavu nad tím, jak se proměnit v pravého ekologického hrdinu nebo hrdinku? Kde sehnat brnění a zbraně, abyste dali pevnou rukou navždy sbohem jednorázovým plastům, obalům a plýtvání? Jestli je váš cíl na mapě země zvaná Zero waste, tak jsme pro vás připravili návod, jak se na misi k eko hrdinství vybavit krok za krokem.
1. krok – na své misi postupujte pomalu a postupně
Na cestě k zero waste životnímu stylu je lepší dělat malé změny, než se hnát rychle dopředu. Když změníme ve svém každodenním životě moc věcí najednou, tak se může stát, že nás náhlé změny přemůžou. Nejsme na ně zvyklí a místo užitku nám přináší zmatek. Proto se na cestě řiďte radami válečného stratéga Sun-C‘, autora slavné knihy Umění války: „Postupuj, jen když tím získáš výhodu, jinak vyčkávej na místě.”1
2. krok – napněte všechny smysly
Oriculi, čističe uší z bukového dřeva od Lamazuny
Správný hrdina nebo hrdinka musí dobře slyšet, aby na své misi věděli o všem, co se kde šustne. A protože nechtějí, aby kvůli jejich čistým uším končily plastové tyčinky u mořských koníků a pan, používajítyčinky do uší z rozložitelných materiálů. Jiní hrdinové dávají přednostzero waste čističi uší na celý život, protože je nebaví kupovat si stále dokola nové balíčky a vytvářet odpad.
Dali jim navždy sbohem a ještě ušetřili. Stejně tak nahradili postupně i plastovézubní kartáčky těmi z kukuřičného škrobu nebo bambusu, protože ví, že se pandy ládují jinými odrůdami bambusu. Hrdinky zamávaly hromadám jednorázových odličovacích tamponků a pořídily sipratelné látkové.
Největší nepřátelé jednorázových plastů a papírových hygienických pomůcek jsou látky. Vyzbrojte se na svou misi síťovkou, plátěnou taškou, utěrkami, látkovými kapesníky, pratelnou kuchyňskou houbičkou a filtrem na kávu. Ale pozor, není bavlna jako bavlna
Ohlídejte si, že vaše nové zbraně mají GOTS certifikát, ten ručí za ekologický a etický proces zpracování a výroby. Na správnou výbavu pro každodenní hrdiny se specializuje česká firma Tierra Verde, která myslí na vše zmíněné, i na ručníky z biobavlny. To vše a mnohem víc najdete pod jejich značkouCasa Organica (samozřejmě s GOTS certifikátem).
Správný ekologický hrdina a hrdinka mají cíl, plán, zbraně i munici. Čím si můžete “nabít”, abyste zatočili se škodlivou chemií, která je všude kolem nás a zamořuje naše těla, domovy a přírodu? Na to myslí třeba značky Tierra Verde, Mulieres a Only Eco, které vyrábí ekologickou drogerii.
Jejich “náboji” můžete plnit vaši pračku a myčku, mýt nádobí v ruce, čistit okna, podlahy i WC. Složení těchto produktů je tak přírodní, že je můžete s klidným svědomím vypouštět i do septiků a čističek.
5.krok – vyberte si brnění
Až si budete pořizovat oblečení na vaši misi do země Zero waste, myslete na to, z čeho je vyrobeno a jak dlouho vám vydrží. Protože odpad, který vzniká vyhozením nekvalitních kousků oblečení (tzv. fast fashion), je gigantický – přes 80 miliard kusů oděvů ročně.2 Toto oblečení znečišťuje cenné přírodní zdroje a vytváří tuny odpadu.
Řešením je nakupovat kvalitnější kousky za vyšší cenu. Oproti levným kusům vám vydrží i desítky let, takže jejich cena je ve výsledku výhodnější pro vás i pro planetu. Můžete si to spočítat jednoduchým vzorečkem (cena: počet nošení). Českou značkou s udržitelnou módou z bio bavlny a GOTS certifikátem je například Meera design. Druhou variantou je navštěvovat akce, kde si můžete oblečení vyměnit (swap), a třetí variantou je nakupovat v second handech.
Posouvat se k cíli pomáhá každodenním hrdinům také francouzská značka Lamazuna zamezující plýtvání. Vyrábí šetrnou tuhou bio kosmetiku a zero waste vychytávky pro péči o tělo.
Stejně jako žádný učený z nebe nespadl, tak ani žádný hrdina se nestal hrdinou ze dne na den. Proto si na cestě k zero waste životu dávejte splnitelné cíle. “Zbraně” přidávejte pomalu, ať si nejdříve zvyknete je používat a nosit po svém boku. “Munici” obměňujte postupně, když vám dojde nějaká drogerie nebo kosmetika, nahraďte ji ekologickou. Pomalu, s rozmyslem a myslí upřenou k cíli. Země zvaná Zero waste se na vás těší, pojďte jí naproti.
Prosíme, sdílejte článek se svým okolím. Třeba tu někdo najde inspiraci k prvním zeleným krůčkům:
Člověk je druh tvořivý. Kromě dobrých věcí však dokáže vytvořit i problémy. Jeden hodně aktuální máme každý den doslova na talíři. Stále komplikovanější otázku zahlcení světa odpady.
Není divu. Vždyť v dnešní době narůstá počet výrobců, a tedy i zboží, které můžeme relativně snadno pořídit. To je v pořádku, máme tržní ekonomiku. Když jsme však jako spotřebitelé spolu s výrobky nuceni kupovat i Himaláje odpadu, něco je špatně.
Klasický nákup v supermarketu = koš plný obalů na jedno použití. Hlavně těch plastových – igelitových sáčků, plastových kelímků, obalů od sušenek, PET lahví a podobně. Kupování a vyhazování odpadků je dnes už tak běžné, že se nad ním málokdo pozastaví. Energie vložená do jejich výroby a následného odstranění přitom způsobuje člověku i Zemi nemalé potíže.
Jakoby mantra dnešního světa zněla: nakoupit-vybalit-vyhodit. Zvykli jsme si na ni. A zpohodlněli. Jenže jsme přitom zapomněli na jednu věc.
Kupovat jakýkoliv odpad není normální
Ale především ten plastový, s jehož odstraněním jsou dnes největší problémy. Pijeme z plastu, oblékáme se do plastu, bydlíme v plastech, spíme na plastu, a dokonce jíme plast (masožravci ho mohou konzumovat v rybách ? nebo si ho sypeme do jídla s mořskou solí).
Účastníme se velkého plastového experimentu 21. století. Nemusí být nutně špatný. Jen zatím bohužel nikdo neví, jaké dopady na naše životní prostředí i na nás bude nakonec mít. Už teď ale vidíme první neblahé důsledky. Množí se zprávy o znečištění přírody chemikáliemi, v ohrožení jsou řeky i oceány a jejich obyvatelé.
Spoustu odpadu samozřejmě vyprodukují velké podniky. Pojďme se teď ale zaměřit na ten, který se týká přímo nás jako jednotlivců a jehož osud můžeme snadno ovlivnit.
Trocha statistik
Cca 3,6 milionu tun odpadu vyprodukují domácnosti v ČR za 1 rok.
Tj. přibližně 339 kg odpadu na osobu za rok.
Jen zhruba polovina z vytříděných plastů se zrecykluje. Polovina skončí na skládkách, ve spalovnách, případně cementárnách.2
Bohužel, mnozí výrobci věcí, které rádi kupujeme, se ke zodpovědnosti nehlásí. Je jim víceméně jedno, kde vzniklý odpad skončí. Nic je nenutí se jeho osudem příliš zabývat. V ulicích máme čisto a uklizeno, svozy odpadu fungují perfektně. To je samozřejmě dobře. Netopíme se ve smrdutých odpadcích. Jenže tento perfektně fungující systém způsobil jednu zásadní změnu ve vnímání každého z nás:
Odpad zmizel z našeho obzoru, a tak máme dojem, že problém neexistuje
V dobách „předpopelářských“ lidé věděli, že jakýkoliv odpad se jen tak nevypaří. Že vše pochází z přírody a do ní se taky vrací. Ano, bylo to snažší, nebyly žádné Coca Coly, Snickersky ani Pampersky. Svět se ale hodně proměnil a proměnilo se i naše vnímání.
Dnes naše starost o odpad končí ve chvíli, kdy vysypeme koš do popelnice. Jak praví jedno staré přísloví: „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Jenže systém koš-popelnice-skládka nás zbavuje vlastní zodpovědnosti. A to je velký průšvih. Zejména v případě plastů.
Doba plastová pokročila
Celosvětově se vyrobí zhruba 300 milionů tun plastových hmot za rok.3
Každou minutu se na světě koupí 1 milion plastových lahví.6
Do roku 2021 naroste spotřeba lahví celosvětově o 20 % (zejména v rychle rostoucích asijských zemích).7
Životnost jednoho plastového pytlíku je zhruba 12 minut.8
Tohle nezní moc optimisticky, že? Ale pozor. Při posuzování dopadů nakládání s plastem na životní prostředí bychom neměli dělat rychlé soudy. Plasty se dnes až příliš často démonizují. Jenže nic není černobílé.
Plast je v zásadě dobrý materiál. V mnoha ohledech člověku výborně slouží. Je lehký a snadno zpracovatelný. Díky tomu se ušetří spoustu energie jak při jeho zpracování, tak při následném použití ve výrobcích. Z tohoto pohledu je tedy ekologičtější než třeba sklo nebo dřevo.
Výzkumem bylo například prokázáno, že takový papírový pytlík spotřebuje na svůj vznik více energie než plastový. Je tak z tohoto pohledu větší zátěží pro životní prostředí. Samozřejmě ale při takovém posuzování vždy musíme vzít v úvahu dopad na přírodu z hlediska celého životního cyklu pytlíku. 9
Jedno je tedy jasné:
Problém není plast jako takový. Ale především 3 následky jeho rostoucí oblíbenosti:
1. Lidstvo neumí s plasty zacházet. Jejich nadužívání způsobuje problémy, kterým zatím neumíme efektivně zabránit. Množí se mikroplasty v mořích. Přibývá plastů v útrobách mořských živočichů, které ohrožuje na životě. Plastové odpadky plní pláže.
2. Mnoho plastů je nerecyklovatelných a v přírodě hůře rozložitelných. O odpadek vyhozený před sto lety tak můžete klidně zakopnout ještě dnes. Nejenže hyzdí okolí, ale ohrožuje i všechno živé v přírodě.
3. Některé plasty obsahují toxické látky jako například změkčovadla (ftaláty), které se dostávají do vody a půdy a zpětně škodí člověku i zvířatům.10 (V obalech potravin a dětských hračkách jsou už dnes ftaláty zakázány.)11
Ano, ve vyspělejších zemích, jako je ta naše, už existuje propracovaný systém nakládání s odpadem. Jenže tím problém nemizí. Odpady, i ty plastové, ovlivňují kvalitu našeho života v každém okamžiku. Ať už hromaděním odpadů v mořích, ohrožováním ekosystémů nebezpečnými úniky ze skládek nebo ekonomickou ztrátou, kterou s sebou výroba a odstraňování odpadu nese.
I spalování odpadu, navzdory dnešním pokročilým technologiím, za sebou zanechává další, mnohdy ještě toxičtější, odpad.12
Za pohodlnost zkrátka platíme všichni.
Spoustu energie spotřebuje také recyklování. Plasty navíc ještě donedávna putovaly ve velkém do Číny a jako bumerang se vracely zpět k nám ve formě hotových výrobků.
Možná teď namítnete, že třídění odpadu přece přispívá ke zlepšení celé situace. Ano, třídění a následná recyklace je důležitá a díky bohu za ni. Jenže co když na to koukneme z jiného úhlu pohledu:
Třídění a recyklace plastů je jen řešením důsledku. Ne příčiny
Třídění a recyklace celý problém s plasty jen nepatrně zmírňují, ale neřeší úplně. A bohužel taky způsobují, že každý z nás nevědomky usíná na vavřínech. Myslíme si, že děláme dost. Realita je ale jiná.
Stačí se kouknout na pár čísel:
Tříděný odpad v ČR činil v r. 2016 jen 14 % celkového množství odpadu z domácností.
25 % z toho připadlo na plasty (pro představu to dělá 12 kg plastů na člověka ze 49 kg tříděného odpadu).
Z těchto 25 % bylo využito k recyklaci jen 45 % plastů.
Zbytek – tedy 55% – jsou nerecyklovatelné plasty. Ty se spálí, uloží na skládku nebo se využijí v cementárnách.13
Na skládky se mezitím vozí další plasty, které nebyly v domácnostech vytříděny. Prozatím je většina z nich v přírodě hůře nebo vůbec rozložitelných. Trápí zemi, živočichy, rostliny a zpětně i lidi.)
Zkrátka, nikdy není činu bez následku. A i přesto, že už se dnes vyrábějí i bioplasty, které jsou vůči přírodě většinou šetrnější (pozor, také to není pravidlem), je tu ještě jedna daleko lepší a udržitelnější varianta. Cesta ke skutečně zelené planetě totiž může vést přímo. Ne oklikou.
Lidé neustále přemýšlí, co s odpadem, přitom vůbec prvním krokem má být prevence jeho vzniku.
Lepší je odpad vůbec nevytvářet, než řešit, co s ním
A tady začíná příběh každého z nás. Příběh o vlastní zodpovědnosti, ve kterém záleží na tom, co kupujeme, koho svou peněženkou podporujeme a do jaké míry si uvědomujeme důsledky svého konání.
Jsme to my, kdo má sílu sobě i planetě škodit a jsme to my, kdo má tu stejnou sílu něco změnit. Pokud tedy chceme, aby firmy věděly, že nám něco vadí, musíme jim to dát najevo. V případě odpadu máme v rukou 2 hlavní, a opravdu silné, nástroje, které můžeme použít hned teď:
1. Změnit přístup k nakupování
Žijeme ve světě, kde je normální věci hromadit. Nakupujeme na blbou náladu a plníme si domovy jednoúčelovými udělátky. Proto pokud chceme začít žít skutečně zdravý a udržitelný život, krokem číslo jedna je:
Začít kupovat jen to, co skutečně potřebujeme, v množství, které potřebujeme.
Znáte tu písničku “Neopouštěj staré známé pro nové”? Sedí dokonale. Stejně jako první pravidlo novodobého směru zero waste (života bez odpadu): „refuse“ čili odmítnout. Říct NE věcem, které by nám posloužily jednou a pak zbytečně zabíraly místo v naší domácnosti. Říká se tomu minimalismus.
Chce to jen prokouknout lest mysli a ega, které touží po moci. Naše vlastní štěstí totiž nepřijde s více věcmi. Šťastní budeme teprve, když se naučíme radovat z těch nejtitěrnějších maličkostí.
Chudý není kdo má málo, ale kdo touží mít více. (L. A. Senecca)
Mimochodem, kolem zero waste někdy panují zkreslené představy. My sami se mu v Econea.cz hodně věnujeme a vnímáme ho jako udržitelný směr, který se snaží o minimalismus a který:
Není jen moderním trendem „bosonohých květožroutů“, co brzo pomine. Je to filozofie (či životní styl, chcete-li), která hledí daleko do budoucnosti. Je oblíbená celosvětově a přiklání se k ní čím dál víc uvědomělých lidí, kterým není jedno, v jakém prostředí žijí.
Není ani žádnou modlou, jejímž cílem je nulová produkce odpadu. Nebo jedna zavařovačka odpadků za rok jako má Bea Johnson, průkopnice zero waste života. Naopak, i Bea říká, že cesta je v tomto případě cíl. Jde o přiblížení se ideálu. Ne o extrémní omezování se nebo bezodpadové orgie, při kterých se vystresovaní s jazykem na vestě snažíme dostat na nulu.
Nejen díky našemu zapojení do zero waste proto vidíme, že přibývá lidí, kteří volí zodpovědnost místo lhostejnosti. Aktivitu místo pasivity. Pozitivní přístup místo negativního brblání u piva v hospodě.
A i když na zeleninu vloženou do látkového pytlíku prodavačky zatím hází jen zvídavé pohledy, všímáme si, že přehlížení a nezájmu ve společnosti ubývá. Lidé se probouzejí a otvírají oči do světa, ve kterém chtějí sami žít a vychovat své děti.
Naštěstí, nakupovat zero waste a žít bez zbytečného odpadu je už dnes jednodušší. Téměř pro každou věc na jedno použití už existuje znovupoužitelná a skvělá alternativa. A je to i mnohem větší zábava.
A tím jsme u druhého nástroje, který držíte pevně v rukou (a možná o tom ještě nevíte):
2. Začít žít bezodpadově. 8 tipů, jak na to:
Možná jste se právě rozhodli změnit způsob, jakým o nákupech přemýšlíte. A možná už jste ostřílení bezodpadoví matadoři. Ať tak, nebo tak, než se mrkneme na tipy pro bezodpadové žití, máme na vás jednu prosbu.
Při vystupování ze zajetých kolejí na sebe netlačte. Jděte pomalinku, po malých krůčcích. Je úplně normální, že po prožitém vnitřním uvědomění, že “takhle to už nechci”, přijde i vnější revoluce. Smyslem ale není udělat si díru do hlavy a celý svůj život obrátit vzhůru nohama. Buďte na sebe hodní. 🙂 I my v Econea.cz šlapeme do zero waste tak nejlépe, jak v tuto chvíli dokážeme.
A tady už je těch pár tipů, kterými můžete svůj bezodpadový život nastartovat:
1. Cesta do obchodu
První cesta člověka bezobalového by měla ideálně vést do nějakého bezobalového obchodu. I v tom našem malém českém rybníčku už rostou jako houby po dešti. Jestli o žádném zatím nevíte, tady je mapa těch kamenných. Anebo zkuste třeba tento internetový.
No a pokud už musíte do supermarketu a potřebujete koupit něco, co je v obalu, koukejte alespoň po bioplastu. I když se původ a míra rozložitelnosti různých druhů bioplastů velice liší, většinou mají menší dopad na životní prostředí než běžné plasty. To, že je výrobek zabalen do bioplastu, rádi výrobci uvádí na obale. Určitě takový obal neminete.
Anebo sáhněte po papírovém obalu, máte-li tu možnost.
Tip bezobalového guru: Při nákupu v kamenné prodejně má s sebou vždycky ty správné pomůcky. Jaké, to se dozvíte tady.
V bezobalových obchodech ale na mnoha místech neseženete ovoce, zeleninu nebo chleba. Pokud tedy nemáte vlastní výpěstky a chodíte na trh nebo do klasického supermarketu, vezměte s sebou alespoň látkové pytlíčky. Můžete si je ušít doma třeba ze starých záclon. Nebo koupit už hotové.
Nezapomenout pytlíky doma je z celé akce to nejtěžší (ověřeno vlastní děravou hlavou). Proto je dobré mít pytlíky v kabelce nebo batohu pořád. I když nákup zrovna neplánujete.
Tip bezobalového guru: Na nákup vyráží s těmito pevnými a praktickými pytlíky: Na ovoce a zeleninu. Na pečivo.
3. Jedna taška stačí
Nákupní taška z biobavlny Casa Organica
Jen v USA se ročně spotřebuje více než 380 miliard igelitových tašek.14 V EU je to 100 miliard.15 Těžko představitelná čísla.
Naštěstí máme svobodnou vůli, nemusíme se podřizovat tomu, co nám nabízí výrobci, ani módním trendům. Na nákup můžeme vyrazit klidně se síťovkou po babičce. Nebo doma ušitou látkovou taškou.
Tip bezobalového guru: Šít neumí, proto vybírá z těchto už hotových a krásných kousků: Tašky z přírodních materiálů. Z recyklovaných PETek. Síťovky.
4. Zdravé pití, dobré žití
Voda je esenciální součást našeho života. Její čistota do velké míry ovlivňuje naše zdraví.
Kromě toho, že PETky jsou ekonomický i ekologický nesmysl, voda v nich není tak často kontrolována jako ta kohoutková. Nejlepší je tedy napustit si vodu doma do skleněné lahve, případně termosky. Zajásá jak vaše tělo, protože mu dopřejete kvalitní, skvěle chutnající tekutinu, tak i planeta, na které bude o jednu plastovou obludu míň. Voda z kohoutku zatěžuje přírodu až milionkrát méně než voda balená.16
Znovupoužitelné lahve ReTap z odolného borosilikátového sklad
Člověk pořád něco utírá. Nos i rozlitý čaj. Jednorázové kuchyňské utěrky a papírové kapesníky jsou ale zhruba 7x větší zátěží pro životní prostředí než znovupoužitelné látkové (i při započítání všech faktorů – výroba, odstranění, praní, žehlení…).18
Vylovte tedy z útrob skříně staré dobré látkové kapesníčky po mamince a do kuchyně rozstříhejte staré triko.
Weetr Upcyklované dárkové pytlíky z chráněné dílny
Vánoce, narozeniny, svátky a další příležitosti k obdarování schramstnou velkou spoustu papírů, mašliček, pytlíčků a ozdob. Nezřídka z plastu. Zbytečně. Balit jde mnohem šetrněji. Do recyklovaného papíru, starých novin, poštovního papíru, látek… Experimentujte, hrajte si, zajděte na půdu…
Tip bezobalového guru: Protože je lenoch, oblíbil si super hebké dárkové pytlíčky od Weetr.
Stačí na svět přivést nový život a člověku se před očima odpad rozmnoží závratným tempem. Zkuste vyměnit jednorázové plenky za látkové. Ano, sami máme děti, proto víme, že někdy v tom dnešním uspěchaném světě nejde látkovat tak snadno.
Naštěstí existují i ekologické jednorázové plenky, které jsou na tom s šetrností k přírodě i k zadečku miminka mnohem lépe. Bývají v přírodě alespoň z části rozložitelné.
Jestli máte chuť, vrhněte se do objevování. Budeme vám držet palce. Podělte se pak s námi do komentářů, jak to jde.
A až vás chytne ekologický záchvat a budete se zbavovat starých věcí, jděte na to smysluplně. Recyklujte, upcyklujte, využívejte bazary, second-handy, internetové portály pro darování věcí. Omezujte svoji ekologickou stopu, ale nedělejte si z toho extrém.
A hlavně, jděte na to s rozumem:
Než něco koupíte, rozmyslete se. A zvažte, jestli si věc nemůžete půjčit. Existují už i takové projekty jako třeba Knihovna věcí. Kamarád Google poradí.
Než něco vyhodíte, zauvažujte, jestli se to nedá někomu darovat (pokud jste z Prahy, koukněte na projekt Z pokoje do pokoje) nebo ještě zužitkovat. Inspirace třeba tady.
Kniha „Domácnost bez odpadu“ od Bey Johnson
Kupujte stáčenou drogerii a kosmetiku, velká balení drogerie nebo dávejte přednost výrobcům, kteří balí do recyklovaných materiálů. Jako třeba Bio-D. Nebo z nich přímo vyrábí nejrůznější potřebnosti jako značka Preserve.
Obalte se lidmi bezobalu. Nebo ke své nové vášni strhněte okolí. Jemně!
Neutrácejte zbytečně. Třeba s touhle vychytávkou na výrobu vlastního rostlinného mléka ušetříte hromadu peněz za kupované “předraženiny.” Máme ji moc rádi.
Zajímejte se: Ponořte se do zero waste života s knihou od Bey Johnson: Domácnost bez odpadu. Prozkoumejte další tipy, jak žít bez plastu. Anebo prostudujte odkazy na konci článku. Nudit se rozhodně nebudete. 🙂
Tady ještě kompletní výbava bezobaláče názorně. Ať víte, do čeho jste se to namočili:
Klasický nákup v supermarketu = koš plný obalů na jedno použití. Hlavně těch plastových – igelitových sáčků, plastových kelímků, obalů od sušenek, PET lahví a podobně. Kupování a vyhazování odpadků je dnes už tak běžné, že se nad ním málokdo pozastaví. Energie vložená do jejich výroby a následného odstranění přitom způsobuje člověku i Zemi nemalé potíže.
Účastníme se velkého plastového experimentu 21. století. Nemusí být nutně špatný. Jen zatím bohužel nikdo neví, jaké dopady na naše životní prostředí i na nás bude nakonec mít. Už teď ale vidíme první neblahé důsledky. Množí se zprávy o znečištění přírody chemikáliemi, v ohrožení jsou řeky i oceány a jejich obyvatelé.
Dnes naše starost o odpad končí ve chvíli, kdy vysypeme koš do popelnice. Jak praví jedno staré přísloví: „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Jenže systém koš-popelnice-skládka nás zbavuje vlastní zodpovědnosti. A to je velký průšvih. Zejména v případě plastů.
Plast je v zásadě dobrý materiál. V mnoha ohledech člověku výborně slouží. Je lehký a snadno zpracovatelný. Díky tomu se ušetří spoustu energie jak při jeho zpracování, tak při následném použití ve výrobcích. Z tohoto pohledu je tedy ekologičtější než třeba sklo nebo dřevo.
1. Lidstvo neumí s plasty zacházet. Jejich nadužívání způsobuje problémy, kterým zatím neumíme efektivně zabránit. Množí se mikroplasty v mořích. Přibývá plastů v útrobách mořských živočichů, které ohrožuje na životě. Plastové odpadky plní pláže.
3. Některé plasty obsahují toxické látky jako například změkčovadla (ftaláty), které se dostávají do vody a půdy a zpětně škodí člověku i zvířatům.
Znáte tu písničku “Neopouštěj staré známé pro nové”? Sedí dokonale. Stejně jako první pravidlo novodobého směru zero waste (života bez odpadu): „refuse“ čili odmítnout. Říct NE věcem, které by nám posloužily jednou a pak zbytečně zabíraly místo v naší domácnosti. Říká se tomu minimalismus.
Není ani žádnou modlou, jejímž cílem je nulová produkce odpadu. Nebo jedna zavařovačka odpadků za rok jako má Bea Johnson, průkopnice zero waste života. Naopak, i Bea říká, že cesta je v tomto případě cíl. Jde o přiblížení se ideálu. Ne o extrémní omezování se nebo bezodpadové orgie, při kterých se vystresovaní s jazykem na vestě snažíme dostat na nulu.
Naštěstí, nakupovat zero waste a žít bez zbytečného odpadu je už dnes jednodušší. Téměř pro každou věc na jedno použití už 
Při vystupování ze zajetých kolejí na sebe netlačte. Jděte pomalinku, po malých krůčcích. Je úplně normální, že po prožitém vnitřním uvědomění, že “takhle to už nechci”, přijde i vnější revoluce. Smyslem ale není udělat si díru do hlavy a celý svůj život obrátit vzhůru nohama. Buďte na sebe hodní. 🙂 I my v 
No a pokud už musíte do supermarketu a potřebujete koupit něco, co je v obalu, koukejte alespoň po bioplastu. I když se původ a míra rozložitelnosti různých druhů bioplastů velice liší, většinou mají menší dopad na životní prostředí než běžné plasty. To, že je výrobek zabalen do bioplastu, rádi výrobci uvádí na obale. Určitě takový obal neminete.
