V prvním díle jsme se podívali na to, co dětská pokožka potřebuje, čím ji utírat, mazat a jak o ni pečovat. Dneska se podíváme na další témata – na ekologické plenky a jak zatočit s opruzeninami.
Ne každý rodič má čas, prostor a chuť na bezplenkovou metodu nebo praní látkových plen. Co dělat, pokud nechcete dítě vystavit chemickým látkám v konvenčních plenkách? Co si vybrat, když se běžná jednorázová plenka rozkládá v přírodě až 400 let[ref]https://www.veronica.cz/detske-pleny[/ref]? Pro dítě i planetu šetrnou jednorázovou eko plenku. Proč?
Protože jsou:
nebělené chlorem = neobsahují dioxiny,
bez barviv a parfémů,
v přírodě z většiny % rozložitelné,
bez latexu a tributylcínu,
testované na alergické reakce a toxicitu,
vyrobené z přírodnějších materiálů než běžné plenky (např. FSC certifikovaná celulóza) a dětská pokožka tak může daleko lépe dýchat.
V naší nabídce najdete několik značek eko plen – Bambe, Moltex nebo třeba Naty. Jaké jsou?
Moltex
Tato německá firma přišla jako první na světě s ekologickými jednorázovými plenkami. Psal se rok 1961. Od té doby se stále posouvají ve výrobě plenek, udržitelnosti firmy i v přísných certifikacích. Letos už jsme vám psali, že po oblíbené řadě Moltex nature No. 1 přišli s vylepšenou řadou Pure & Nature. Teď pro vás máme další novinku – u všech plen Moltex dojde k vylepšení savosti díky novému systému kanálků v plence. Ty vedou tekutinu efektivněji do jádra plenky a dítě se tak cítí ještě více v suchu než dříve.
Naty je švédská značka založená v roce 1994 s cílem ulevit planetě od obrovského množství nerozložitelných jednorázových plenek. Marlene Sandberg, zakladatelka značky a máma dvou dětí, vyměnila kariéru právničky za ekologii. Pět let se věnovala výzkumu. Díky tomu vznikly rozložitelné a ekologicky šetrné plenky Eco by Naty, které jsou z 55-60 % okamžitě biologicky odbouratelné. Dnes patří mezi nejvýznamnější eko pleny na českém i světovém trhu.
TIP Která značka je lepší? Záleží na postavě dítěte a jeho věku. Máme zkušenost, že pro každé období padne lépe jiná. Otestujte, které jsou ty správné na vaše dítě. Velké srovnání ekoplen Moltex a Naty najdete zde.
Jak vypadají opruzeniny u miminek
Jsou to drobné červené flíčky nebo větší plochy na kůži, které svědí, pálí a jsou citlivé na dotek. Někdy se objeví také pupínky nebo drobné prasklinky, které mohou mokvat. Jednou z dětských forem opruzenin je plenková dermatitida. Je třeba zasáhnout už při jejích prvních příznacích, aby nedošlo k infekci. Co nejrychleji snižte vlhkost kůže (častěji přebalujte), opruzenou kůži nechte bez plenky co nejvíce volně dýchat na vzduchu a pomozte si přírodními způsoby.
Jak se rychle zbavit opruzenin
Jsme naznačili už v 1. díle tohoto seriálu. Dnes pro vás máme další esa v rukávu, která jsou dělaná na dětskou podrážděnou pokožku. Zásadní krok v léčbě opruzenin je zbavit se škodlivé chemie, která přichází do styku s velejemnou dětskou pokožkou – kosmetiky, hygienických i pracích prostředků.
Aby to šlo hladce, máme několik tipů:
přírodní vlhčené ubrousky a produkty od laSaponaria
Na očištění pusy, rukou i zadečku použijte místo klasických vlhčených ubrousků 100% ekologické, které jsou vlhčené jen přírodními ingrediencemi. Kůži opečují výtažky z měsíčku, heřmánku a meduňky.
U přebalovacího pultu oceníte Jemný čisticí gel na přebalování s praktickým dávkovačem. Je bez parfemace, čistě přírodní a citlivou pokožku vyživí díky olivovému oleji a výtažkům z meruněk, heřmánku a aloe vera.
Ochranný krém na přebalování zvolte také přírodní. Postará se o citlivou pokožku miminek, aniž by ji dráždil. Je z jemného bambuckého másla a meruňkového i olivového oleje. Měsíček, heřmánek a vitamin E pokožku zvláční a zklidní.
Protože kůže je největší orgán lidského těla. Pokud tedy můžeme, je dobré chránit děti od škodlivých látek a toxické chemie. Konvenční plenky jsou plné chemikálii, které jejich tělo vstřebává ve dne v noci. A kromě dětí je tu také životní prostředí, pro které 1 dítě za 2 roky nošení konvenčních plenek vytvoří až 1 tunu odpadu, která skončí na skládkách a ve spalovnách.
Máte doma malého hrdinu nebo hrdinku a lámete si hlavu nad tím, do čeho je přebalovat? Co dělat, když nemáte čas a prostor na bezplenkovou komunikační metodu ani na praní látkových plen? Vyhněte se tomu, abyste za 2 roky používání běžných jednorázových plínek připravili planetě “nadílku” v podobě 1 tuny odpadu plné škodlivé chemie.[ref]https://ehp.niehs.nih.gov/122-a70/[/ref] S ekologickým řešením pro přírodu a se zdravou variantou pro dětskou zadničku přišla už v roce 1961 německá firma Moltex. Tehdy jako první na světě, jako pravý zeleně-průkopnický hrdina.
Vylepšené plenky Pure & Nature
Možná víte, že na trhu byly dlouhé roky zdravé plenky Moltex nature No. 1. Byly ekologické, příjemné, spolehlivé a patřily mezi nejlepší eko plenky široko daleko – tedy nejen na evropském trhu. Vývojáři firmy Moltex nelenili a dál přemýšleli, co by se dalo na plenkách vylepšit pro spokojenost dětí, rodičů i planety. A protože komu se nelení, tomu se zelení, přišli hned na několik věcí.
Co je tedy na nové řadě Pure & Nature nového?
Dítě jako v bavlnce
Nová řada plenek se vyrábí ze samých dobrých věcí. A nemyslíme to tak, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Velkou část plenek Pure & Nature tvoří bavlna, cukrová třtina a kukuřice. Jsou díky tomu hebčí a měkčí než ty předchozí. A dokonce i jejich obal je ekologický – z recyklovatelného plastu z cukrové třtiny. V těchto “zelených” plenkách samozřejmě nenajdete ani stopu chloru, latexu a parfému, které jsou v jednorázových běžných plenkách a dráždí dětskou pokožku. Můžete tedy zapomenout na vyrážky a opruzeniny způsobené právě složením běžných plen.
Pohodlnější nošení a sucho
Plenky mají praktický tvar, ve kterém si dítě může hovět i skotačit, jak se mu zachce. Elastické pásky se starají o to, aby plenka pevně držela na zadečku a její obsah zůstal jen tam, kde má. Tyto eko plenky mají srovnatelnou “výdrž” s běžnými jednorázovými plenkami – udrží vlhkost až 12 hodin. A to už je něco!
Zdravé a eko skrz naskrz
Protože jsou děti to nejcennější, co máme, je dobré vědět, co na jejich tělíčko dáváme za materiály.
Všechny každodenní hrdiny-rodiče proto určitě potěší následující nadupané certifikace:
plenky neobsahují žádné nežádoucí chemické látky (Oeko-tex Standard 100),
suroviny, výroba, používání i likvidace plenek jsou šetrné k životnímu prostředí (EU Ecolabel),
všechny složky plenek jsou hypoalergenní (AllergyCertified) a bezpečné pro pokožku (Dermatest – 5 hvězdiček),
celulóza pochází z lesa, který je obhospodařován šetrně a udržitelně (FSC certifikace).
Barevný svět v rodičově hrsti
Rodiče přebalují děti v průměru pětkrát až šestkrát za den. A všem se veseleji kouká na zajímavé obrázky než na nudnou bílou plenku. Proto si v Moltexu řekli, že nová řada bude plná veselých potisků, které potěší děti i rodiče. Barevný inkoust, kterým jsou obrázky na plence natištěné, je naprosto bezpečný a certifikovaný. Uvidíte, jak budou děti na obrázky zvídavě koukat. A vám se bude radostněji přebalovat.
Firma svítící zeleně
Moltex si dává záležet na tom, aby nejen jejich plenky byly “zelené”, ale také celá firma. Protože chtějí dětem, kterým dnes plenky vyrábí, zajistit ekologicky bezpečnou budoucnost. Proto jedou na zelenou elektřinu, vyznávají zero-waste, odpovědně vybírají suroviny, kontrolují dodavatele a vylaďují celý proces výroby tak, aby snižovali spotřebu materiálu, energie i emisí v dopravě. Za toto hrdinské snažení získali už potřetí ocenění Green Brands. To dostávají firmy, které vyrábí šetrně k životnímu prostředí a podporují ochranu přírody a zdrojů.
Ekologické pleny z Německa s historií od roku 1961
Až si budete vybírat, do čeho přebalíte své nejmenší každodenní hrdiny, přečtěte si také náš článek 2 rizika běžných plenek, které z obalu nevyčtete. Běžné pleny se rozkládají až 400 let. Biodegradabilní části plenek Moltex se na skládce rozloží už za 2-4 roky. Ano, plenky Moltex patří do černé popelnice. A předtím na každý dětský zadeček – v 5 variantách pro děti od 2 do 25kg.
Prosíme, sdílejte článek se svým okolím. Třeba tu někdo najde inspiraci k prvním zeleným krůčkům:
Každá máma i táta to zná. Pár zkušených pohybů na přebalováku. Sundat bodýčko, jednou rukou měnit, utírat, mazat, druhou kormidlovat dítě. Táák, ještě zapnout bodýčko, pusu na čelíčko… a je v suchu. Uff, tentokrát se to povedlo rychlostí světla. A bez pláče.
Asi jste poznali, že řeč bude o plenkách, nejdůležitější součásti šatníku našich nejmenších.
Možností, jak se postarat o vyprazdňování děťátka už je dnes hodně. Bezesporu nejšetrnější variantou k dítěti i planetě je bezplenková komunikační metoda. Hned v závěsu jsou látkové plenky (i když výzkumy ohledně jejich ekologičnosti se hodně liší. Ty už sice nejsou pro rodiče takovou zátěží jako za dob našich maminek, je však jasné, že některé metody nejsou pro každého.
Mnozí rodiče nemají pro ostražité pozorování dítěte nebo látkování, praní a objevování vyhovujícího systému prostor. Raději proto sáhnou po osvědčené klasice – jednorázových plenkách. Jenže…
Jednorázové plenky nejsou jen neškodné malé balíčky
I když… V době jejich rozkvětu se ještě zdálo být všechno v pořádku. Koncem 20. století způsobily jednorázové plenky ve světě neuvěřitelný boom. Byla to obrovská úleva pro mámy, které jako mávnutím kouzelného proutku získaly mnohem víc času. Nastal konec věčného praní, vyvařování a žehlení látkovek.
Pár let to šlo skvěle. Továrny vyráběly jednu plenku za druhou, rodiče i jejich děti byli spokojení, na obzoru ani mráček. Jenže každá mince má dvě strany. A tak svět pomalu, ale jistě začal zjišťovat, že jednorázovky s sebou přináší i rizika, která nikdo neočekával. Stejně jako třeba v případě antikoncepce nebo antibiotik jsme si po dlouhých letech začali sundávat růžové brýle.
O čem se často nepíše?
Jestli se vám teď v hlavě rozblikala červená kontrolka, protože jste netušili, že plenky by mohly být nějaký problém, nebojte. Rozhodně vás nechceme strašit. Když jde ale o nejlepší volbu s ohledem na zdraví děťátka a šetrnost k přírodě, měli byste mít dostatek informací.
Takže na co při jejich výběru dávat pozor? Je dítě v běžně dostupných plenkách vlastně v bezpečí? Tady je pár zajímavostí, které z obalu nevyčtete.
Klasická plenka má 2 háčky:
1. Zdraví děťátka nestaví na první místo
I když běžní producenti plenek plní normy nezávadnosti a mnohdy se snaží najít lepší cestu, skutečně šetrná, zdravotně a ekologicky prospěšná produkce není v popředí jejich zájmu.
Proto s používáním konvenčních výrobků mohou být spojená rizika.
Spousta maminek by mohla vyprávět, jak se jejich děťátko po pár hodinách strávených v plence nepříjemně osypalo.
To má dneska každý, maminko. Tady máte mastičku
Opruzeniny se už staly standardem, se kterým prostě musíme počítat. Snad každé druhé dítě trpí nějakou kožní nemocí, alergií nebo astmatem. I když příčin může být hodně, plenky k těmto problémům určitě přispívají.
A když se nad tím zamyslíte, není to v něčem postavené na hlavu? Balit to nejcennější, co máme, do neprodyšného plastového uzlíčku, nezřídka obsahujícího zbytečné chemikálie, a pak zachraňovat zadeček krémem na opruzeniny?
Zvlášť, když největším orgánem v těle je kůže. U čerstvě narozeného života navíc extrémně citlivá.
Nejde tu ale jen o pokožku dítěte
Abyste byli v obraze. Sečteno podtrženo za své zabalené období při denním nošením spotřebuje dítě zhruba 4 000 plenek.[ref]https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/odvracena-strana-plenek[/ref] Přitom je ve dne v noci vystaveno nejrůznějším chemikáliím, které mohou přecházet do celého tělíčka. Pojďme se teď na ty darebácké látky lehce kouknout.
Vnitřní jádro
1. Každá plenka je tvořena savým jádrem z buničiny. Ta je obvykle vyrobená z celulózy, která se při výrobě bělí.
Bělení chlórem bylo dříve velkým zdrojem toxických dioxinů. I když je dnes v Evropě a Severní Americe zakázáno, stále se používá tzv. bělení bez elementárního chloru (ECF – elemental chlorine-free), které místo chloru využívá oxid chloričitý.[ref]http://www.kompostuj.cz/index.php?id=162&backPID=107&tx_faq_faq=69[/ref] I když tato metoda dramaticky redukuje množství sloučenin chloru uvolněných do prostředí, a snižuje tak vznik dioxinů, není zcela prostá chlóru.[ref]http://www.organyc-online.com/chlorinefree.html[/ref]
Ten je toxický pro vodní organismy, poškozuje imunitní systém, tributyl-oxid (TBTO) poškozuje reprodukční a centrální nervovou soustavu, strukturu kostí a zažívací trakt savců.[ref]http://arnika.org/tributylcin-tbt-a-jeho-slouceniny[/ref]
3. Nedílnou součástí moderních plenek je také kontroverzní superabsorbent (SAP, neboli polyakrylát sodný, který v dnešní době používají výrobci nejčastěji[ref]http://wwwcourses.sens.buffalo.edu/ce435/Diapers/Diapers.html[/ref]). Jak je to s ním doopravdy?
Polyakrylát sodný má navíc z minulosti špatnou reputaci ohledně negativního působení na zdraví člověka a je opředen mnoha mýty. Dříve byl totiž pro zvýšení savosti přidáván do tampónů, a je proto spojován se zvýšeným výskytem syndromu toxického šoku. V r. 1985 se přestal při jejich výrobě používat.[ref]https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/neni-absorber-vlhkosti-v-plenach-polyakrylat-sodny-skodlivy[/ref] Jeho výhod se však poté ve velkém chopili výrobci plenek, kde je SAP používán dodnes.
Mnozí tuto látku pranýřují, důkazy o její toxicitě však chybí. Po důkladném průzkumu jsme zjistili následující:
Podle výzkumu americké chemické společnosti je zcela netoxický. Jejich bezpečnostní list uvádí pouze mírné riziko podráždění kůže a očí (v případě přímého kontaktu s nimi) a doporučuje opatrnost při jeho styku s vodou (ve vyšších koncentracích).[ref]https://www.howtor.com/353/[/ref]
V případě LD50 (což je v toxikologii označení pro dávku látky podané testovaným jedincům, která způsobí úhyn 50 % testovaných živočichů do 24 hodin od expozice) má SAP hodnotu 40g/kg. Tzn., že dítě o hmotnosti 5 kg by muselo sníst 200 gramů SAPu, aby se dostalo do ohrožení. Obvyklé množství SAPu v plenkách se pohybuje mezi 4 – 13 gramy (u největší plenky). Pro porovnání – LD50 cukru se pohybuje mezi 10-20g/kg, je tudíž při požití více toxický než SAP.[ref]http://www.bambo-nature.com.au/what-are-saps/[/ref]
Z provedených výzkumů tedy vyplývá, že absorpčního gelu se není třeba obávat. SAP je bezpečná složka, která je vhodná pro použití v dětských plenkách. Absorpční gel nemůže děťátku ublížit ani při požití, či vstřebání.
Vnější obal a vnitřní vrstva
Celulóze ale v plence dělají společnost ještě další “parťáci” – propustný polypropylen na vnitřní vrstvě (překrývá savé jádro) a nepropustný polyethylen, ze kterého je vytvořen vnější obal.[ref]http://www.madehow.com/Volume-3/Disposable-Diaper.html[/ref]
Oba patří do skupiny plastů, jsou to tedy produkty pocházející z ropy. Polyethylen se používá třeba na výrobu známých mikrotenových sáčků.
Konkrétně v jeho případě by se dalo použít přísloví „dobrý sluha, zlý pán.“ Zajistí totiž, že plenka neprosákne až na oblečení, ale současně, díky sníženému přísunu vzduchu, způsobí dítěti zvlhčení a zapaření kůže. Prodyšnost plenky je však alfa a omega všeho.
Přestože výrobci plenek deklarují skvělou prodyšnost a souvislost s poklesem spermatu či rakovinou varlat zpochybňují, měli bychom se mít při nejmenším na pozoru. Jde tu přeci jen o křehký organismus našich mrňousků.
Barviva a parfémy
Většina konvenčních jednorázových plenek navíc obsahuje barviva a parfemace. Ty jsou součástí absorpční vrstvy a jsou naprosto zbytečné.
Když se nad tím zamyslíte, parfemace jsou v případě běžných plenek důsledkem použitých plastových součástí a chemických sloučenin při výrobě. Ty totiž při kontaktu s lidskými exkrementy způsobí zápach. A ten je pak, jak jinak, potřeba překrýt nějakou chemickou vůní, nejčastěji citrusovou.
Spíš než díru do světa tedy udělají výrobci takových plenek díru do naší planety. A do peněženky (díky všem těm lékům a mastičkám, které budeme muset použít).
Plynule se tím dostáváme k dalšímu negativu běžné jednorázovky:
2. Obrovsky zatěžuje planetu
Aniž si to hned uvědomíme, po narození miminka se nám začne byt plnit nazelenalými plastovými balíčky. Náš koš se pod náporem použitých plenek každou chvíli (psychicky) zhroutí a my ho musíme obveselovat častou návštěvou popelnic.
A právě tady začíná druhý plenkový problém. Všechen tenhle odpad totiž nemizí jako mávnutím kouzelného proutku, ale končí na skládkách nebo ve spalovnách. Dobře ukrytý před zraky všech.
Naše planeta se ale nikam neschová. Den za dnem jí člověk chystá další podpásovky
Jestli tedy vaši rodiče jednorázovky používali, dodnes váš kulaťoučký balíček nejspíš leží někde na skládce (pokud neprošel spalovnou). A ještě dlouho bude. Dobře zakonzervovaný pro budoucí generace, které ho pak možná slavnostně odkryjí při nějakém archeologickém průzkumu. 🙂
K problému rozložitelnosti se ale přidává ještě další – hrozící riziko požárů skládek a znečištění podzemních vod. Ano, skládky jsou většinou dobře zabezpečené, ale jejich 100% a mnohogenerační bezpečnost nikdo nezaručí.
Experti sice tvrdí, že množství plastů, tributylcínu a dalších chemikálií v plenkách je bezpečné. Co ale udělá nahromadění těchhle látek z milionů plenek, které se v přírodě rozkládají stovky let?
Plenky jsou zkrátka časovaná bomba přitěžující už tak dnes obtížně řešitelné tvorbě odpadů.
„Tak“, říkáte si možná. „To jste mi to pěkně vytmavili. Co ale s tím. Můžu něco změnit?“ Jasně, že můžete!
Když nechcete dělat kompromisy…
… a být šetrní k zadečku i přírodě, zároveň však nestrávit celé dny praním, žehlením nebo zachytáváním signálů dítěte, je tu zelenější varianta jednorázovek – ekologické plenky. Ty mají několik výhod.
Obecně:
Mají nižší množství synteticky vyrobených materiálů než běžné plenky.
Jejich základem je FSC certifikovaná celulóza pocházející z hlídaného a kontrolovaného způsobu těžby dřeva v souladu s přírodou a životním prostředím.
Zpravidla obsahují menší množství superabsorbentu, který je důkladně testován na alergické reakce a toxicitu.
Nebělí se chlorem, a neobsahují tak dioxiny.
Nejsou napuštěny žádnými zbytečnými parfémy ani nezdravými barvivy.
Jejich podstatná část je v přírodě rozložitelná, zpravidla mezi 40 – 70 %.
Neobsahují latex ani tributyl cín.
Díky nízkému obsahu chemikálií nezapáchají jako běžné plenky.
Vnější plášť:
Vyrábí se z plně nebo částečně odbouratelného materiálu – nejčastěji na bázi kukuřičného škrobu (bez GMO). Umožňuje tak pokožce daleko lépe dýchat.
Savé jádro je tvořeno celulózou, která je nebělená nebo se bělí kyslíkem.
Obsahuje jen minimální množství absorpčního gelu.
Je vyráběná z přírodních materiálů a jen nejnutnějšího množství polyesteru.
U nás na e-shopu najdete plenky značky Naty a Moltex. Obě jsme otestovali a tohle z nich vylezlo (neberte nás doslova 🙂 )
Ekologické jednorázovky, které vám ulehčí život
To, která značka je lepší, záleží na postavě dítěte a jeho věku. Máme zkušenost, že pro každé období lépe padne jiná. U nás ze začátku vedly Moltexky, po pár měsících zase líp sedí Naty. Doporučujeme, abyste sami otestovali, které jsou ty správné na vaše děťátko. Obecně ale mají obě značky ekoplenek tyto vlastnosti:
55-60 % (na skládce se rozloží výrazně rychleji než klasické jednorázovky (doba rozkladu záleží na mnoha proměnných – teplotě, vlhkosti, přístupu vzduchu, atd.)
Přesné % výrobce neuvádí (na skládce se rozloží výrazně rychleji než klasické jednorázovky (doba rozkladu záleží na mnoha proměnných – teplotě, vlhkosti, přístupu vzduchu, atd.)
Vnější vrstva
100% přírodní materiál s certifikací “OK compost”
(kombinace kukuřičného škrobu bez GMO a celulózových vláken)
PP (polypropylene) a 15 % BIO bavlna
Vnitřní vrstva
Vyrobená z kukuřičného škrobu bez GMO, přírodních aditiv a polyesteru – za příznivých podmínek se na skládce kompletně rozloží
100% přírodní a 100% rozložitelná
(70 % z kyseliny polymléčné (PLA) a 30 % z bio PE (polyethylene) z udržitelně sklizené kukuřice a cukrové třtiny.)
Savé jádro
Celulóza z šetrně obhospodařovaných lesů s malým množstvím SAP (gelový superabsorbent)
Celulóza z šetrně obhospodařovaných lesů s malým množstvím SAP (gelový superabsorbent)
Barva a potisk plenky
Bílá (lehký potisk nad pupíkem v místě zapínání)
Hravý design, tištěný rostlinným a bezpečným certifikovaným inkoustem
Gumička na zádech
NE (pouze pružné kolem nožiček jako zábrana proti protékání)
NE (pouze pružné kolem nožiček jako zábrana proti protékání)
Přídatné látky v absorpčním jádru
Žádné
Žádné
Cena za kus
8 – 17 Kč podle velikosti (klasické plenky vs. natahovací kalhotky)
8 – 13 Kč podle velikosti a druhu (klasické plenky vs. natahovací kalhotky)
Další výhody
– Neobsahují chlor, latex ani tributylcín.
– Bez parfemace a barviv.
– Neobsahují chlor, latex ani tributylcín.
– Bez parfemace a barviv.
Certifikace
– Swedish Asthma and Allergy Association
– Vincotte (zaručuje použití obnovitelných materiálů).
– „OK compost“ (tuto certifikaci má vnější plášť /který je u konvenčních plenek plastový/ a zaručuje rychlou biodegradabilitu).
– FSC (celulózová vlákna pochází z šetrně a udržitelně obhospodařovaných lesů).
– Allergy Certified garantuje minimální riziko kožních alergií. Všechny složky plenek byly pečlivě toxikologicky testovány nezávislou institucí.
– Dermatest 5-star garantuje, že plenky prošly nezávislými klinickými testy a nezpůsobují pokožce podráždění ani alergie při krátkodobém i dlouhodobém používání.
– Standard 100 Oeko-tex označuje produkt bez škodlivých složek, testovaný speciálně pečlivě pro potřeby citlivého dětského organismu.
– EU Ecolabel garantuje, že celý životní cyklus plenek (od pěstování surovin, po proces výroby až po jejich dopad po „spotřebování“) odpovídá nejvyšším environmentálním standardům. Produkt splňuje také přísná kriteria kvality a funkčnosti, a umožnuje tak spotřebitelům ekologičtější chování bez kompromisů.
– FSC (zaručuje, že dřevo a potažmo papír použitý na jejich výrobu pochází z šetrně a udržitelně obhospodařovaných lesů).
Tak a jsme na konci. Teď už víte, že není plenka jako plenka. A že všechny ty chemikálie v konvenčních plenkách společně tvoří pro miminko potenciálně nebezpečný toxický mix.
Ekologická varianta plenek možná není nejlevnější. Cena, kterou ale platí planeta i naše děti za běžné jednorázovky, je mnohem vyšší než ta natištěná na barevných papírcích.
Jestli chcete, udělejte první krůček i za vaše nejmenší každodenní hrdiny. Ať už zvolíte plenky látkové nebo jednorázové, ty jejich zadečky nám za to jednou poděkují. 🙂
Člověk je druh tvořivý. Kromě dobrých věcí však dokáže vytvořit i problémy. Jeden hodně aktuální máme každý den doslova na talíři. Stále komplikovanější otázku zahlcení světa odpady.
Není divu. Vždyť v dnešní době narůstá počet výrobců, a tedy i zboží, které můžeme relativně snadno pořídit. To je v pořádku, máme tržní ekonomiku. Když jsme však jako spotřebitelé spolu s výrobky nuceni kupovat i Himaláje odpadu, něco je špatně.
Klasický nákup v supermarketu = koš plný obalů na jedno použití. Hlavně těch plastových – igelitových sáčků, plastových kelímků, obalů od sušenek, PET lahví a podobně. Kupování a vyhazování odpadků je dnes už tak běžné, že se nad ním málokdo pozastaví. Energie vložená do jejich výroby a následného odstranění přitom způsobuje člověku i Zemi nemalé potíže.
Jakoby mantra dnešního světa zněla: nakoupit-vybalit-vyhodit. Zvykli jsme si na ni. A zpohodlněli. Jenže jsme přitom zapomněli na jednu věc.
Kupovat jakýkoliv odpad není normální
Ale především ten plastový, s jehož odstraněním jsou dnes největší problémy. Pijeme z plastu, oblékáme se do plastu, bydlíme v plastech, spíme na plastu, a dokonce jíme plast (masožravci ho mohou konzumovat v rybách ? nebo si ho sypeme do jídla s mořskou solí).
Účastníme se velkého plastového experimentu 21. století. Nemusí být nutně špatný. Jen zatím bohužel nikdo neví, jaké dopady na naše životní prostředí i na nás bude nakonec mít. Už teď ale vidíme první neblahé důsledky. Množí se zprávy o znečištění přírody chemikáliemi, v ohrožení jsou řeky i oceány a jejich obyvatelé.
Spoustu odpadu samozřejmě vyprodukují velké podniky. Pojďme se teď ale zaměřit na ten, který se týká přímo nás jako jednotlivců a jehož osud můžeme snadno ovlivnit.
Trocha statistik
Cca 3,6 milionu tun odpadu vyprodukují domácnosti v ČR za 1 rok.
Tj. přibližně 339 kg odpadu na osobu za rok.
25% z toho tvoří plasty.[ref]https://www.czso.cz/documents/10180/66641868/280029-17.pdf/c3c7a63e-9f68-40a9-a147-5494067ea7d9?version=1.2[/ref]
Bohužel, mnozí výrobci věcí, které rádi kupujeme, se ke zodpovědnosti nehlásí. Je jim víceméně jedno, kde vzniklý odpad skončí. Nic je nenutí se jeho osudem příliš zabývat. V ulicích máme čisto a uklizeno, svozy odpadu fungují perfektně. To je samozřejmě dobře. Netopíme se ve smrdutých odpadcích. Jenže tento perfektně fungující systém způsobil jednu zásadní změnu ve vnímání každého z nás:
Odpad zmizel z našeho obzoru, a tak máme dojem, že problém neexistuje
V dobách „předpopelářských“ lidé věděli, že jakýkoliv odpad se jen tak nevypaří. Že vše pochází z přírody a do ní se taky vrací. Ano, bylo to snažší, nebyly žádné Coca Coly, Snickersky ani Pampersky. Svět se ale hodně proměnil a proměnilo se i naše vnímání.
Dnes naše starost o odpad končí ve chvíli, kdy vysypeme koš do popelnice. Jak praví jedno staré přísloví: „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Jenže systém koš-popelnice-skládka nás zbavuje vlastní zodpovědnosti. A to je velký průšvih. Zejména v případě plastů.
Tohle nezní moc optimisticky, že? Ale pozor. Při posuzování dopadů nakládání s plastem na životní prostředí bychom neměli dělat rychlé soudy. Plasty se dnes až příliš často démonizují. Jenže nic není černobílé.
Plast je v zásadě dobrý materiál. V mnoha ohledech člověku výborně slouží. Je lehký a snadno zpracovatelný. Díky tomu se ušetří spoustu energie jak při jeho zpracování, tak při následném použití ve výrobcích. Z tohoto pohledu je tedy ekologičtější než třeba sklo nebo dřevo.
Problém není plast jako takový. Ale především 3 následky jeho rostoucí oblíbenosti:
1. Lidstvo neumí s plasty zacházet. Jejich nadužívání způsobuje problémy, kterým zatím neumíme efektivně zabránit. Množí se mikroplasty v mořích. Přibývá plastů v útrobách mořských živočichů, které ohrožuje na životě. Plastové odpadky plní pláže.
2. Mnoho plastů je nerecyklovatelných a v přírodě hůře rozložitelných. O odpadek vyhozený před sto lety tak můžete klidně zakopnout ještě dnes. Nejenže hyzdí okolí, ale ohrožuje i všechno živé v přírodě.
Ano, ve vyspělejších zemích, jako je ta naše, už existuje propracovaný systém nakládání s odpadem. Jenže tím problém nemizí. Odpady, i ty plastové, ovlivňují kvalitu našeho života v každém okamžiku. Ať už hromaděním odpadů v mořích, ohrožováním ekosystémů nebezpečnými úniky ze skládek nebo ekonomickou ztrátou, kterou s sebou výroba a odstraňování odpadu nese.
Spoustu energie spotřebuje také recyklování. Plasty navíc ještě donedávna putovaly ve velkém do Číny a jako bumerang se vracely zpět k nám ve formě hotových výrobků.
Možná teď namítnete, že třídění odpadu přece přispívá ke zlepšení celé situace. Ano, třídění a následná recyklace je důležitá a díky bohu za ni. Jenže co když na to koukneme z jiného úhlu pohledu:
Třídění a recyklace plastů je jen řešením důsledku. Ne příčiny
Třídění a recyklace celý problém s plasty jen nepatrně zmírňují, ale neřeší úplně. A bohužel taky způsobují, že každý z nás nevědomky usíná na vavřínech. Myslíme si, že děláme dost. Realita je ale jiná.
Stačí se kouknout na pár čísel:
Tříděný odpad v ČR činil v r. 2016 jen 14 % celkového množství odpadu z domácností.
25 % z toho připadlo na plasty (pro představu to dělá 12 kg plastů na člověka ze 49 kg tříděného odpadu).
Z těchto 25 % bylo využito k recyklaci jen 45 % plastů.
Zbytek – tedy 55% – jsou nerecyklovatelné plasty. Ty se spálí, uloží na skládku nebo se využijí v cementárnách.[ref]https://www.czso.cz/documents/10180/66641868/280029-17.pdf/c3c7a63e-9f68-40a9-a147-5494067ea7d9?version=1.2[/ref]
Na skládky se mezitím vozí další plasty, které nebyly v domácnostech vytříděny. Prozatím je většina z nich v přírodě hůře nebo vůbec rozložitelných. Trápí zemi, živočichy, rostliny a zpětně i lidi.)
Zkrátka, nikdy není činu bez následku. A i přesto, že už se dnes vyrábějí i bioplasty, které jsou vůči přírodě většinou šetrnější (pozor, také to není pravidlem), je tu ještě jedna daleko lepší a udržitelnější varianta. Cesta ke skutečně zelené planetě totiž může vést přímo. Ne oklikou.
Lidé neustále přemýšlí, co s odpadem, přitom vůbec prvním krokem má být prevence jeho vzniku.
Lepší je odpad vůbec nevytvářet, než řešit, co s ním
A tady začíná příběh každého z nás. Příběh o vlastní zodpovědnosti, ve kterém záleží na tom, co kupujeme, koho svou peněženkou podporujeme a do jaké míry si uvědomujeme důsledky svého konání.
Jsme to my, kdo má sílu sobě i planetě škodit a jsme to my, kdo má tu stejnou sílu něco změnit. Pokud tedy chceme, aby firmy věděly, že nám něco vadí, musíme jim to dát najevo. V případě odpadu máme v rukou 2 hlavní, a opravdu silné, nástroje, které můžeme použít hned teď:
1. Změnit přístup k nakupování
Žijeme ve světě, kde je normální věci hromadit. Nakupujeme na blbou náladu a plníme si domovy jednoúčelovými udělátky. Proto pokud chceme začít žít skutečně zdravý a udržitelný život, krokem číslo jedna je:
Začít kupovat jen to, co skutečně potřebujeme, v množství, které potřebujeme.
Znáte tu písničku “Neopouštěj staré známé pro nové”? Sedí dokonale. Stejně jako první pravidlo novodobého směru zero waste (života bez odpadu): „refuse“ čili odmítnout. Říct NE věcem, které by nám posloužily jednou a pak zbytečně zabíraly místo v naší domácnosti. Říká se tomu minimalismus.
Chce to jen prokouknout lest mysli a ega, které touží po moci. Naše vlastní štěstí totiž nepřijde s více věcmi. Šťastní budeme teprve, když se naučíme radovat z těch nejtitěrnějších maličkostí.
Chudý není kdo má málo, ale kdo touží mít více. (L. A. Senecca)
Mimochodem, kolem zero waste někdy panují zkreslené představy. My sami se mu v Econea.cz hodně věnujeme a vnímáme ho jako udržitelný směr, který se snaží o minimalismus a který:
Není jen moderním trendem „bosonohých květožroutů“, co brzo pomine. Je to filozofie (či životní styl, chcete-li), která hledí daleko do budoucnosti. Je oblíbená celosvětově a přiklání se k ní čím dál víc uvědomělých lidí, kterým není jedno, v jakém prostředí žijí.
Není ani žádnou modlou, jejímž cílem je nulová produkce odpadu. Nebo jedna zavařovačka odpadků za rok jako má Bea Johnson, průkopnice zero waste života. Naopak, i Bea říká, že cesta je v tomto případě cíl. Jde o přiblížení se ideálu. Ne o extrémní omezování se nebo bezodpadové orgie, při kterých se vystresovaní s jazykem na vestě snažíme dostat na nulu.
Nejen díky našemu zapojení do zero waste proto vidíme, že přibývá lidí, kteří volí zodpovědnost místo lhostejnosti. Aktivitu místo pasivity. Pozitivní přístup místo negativního brblání u piva v hospodě.
A i když na zeleninu vloženou do látkového pytlíku prodavačky zatím hází jen zvídavé pohledy, všímáme si, že přehlížení a nezájmu ve společnosti ubývá. Lidé se probouzejí a otvírají oči do světa, ve kterém chtějí sami žít a vychovat své děti.
Naštěstí, nakupovat zero waste a žít bez zbytečného odpadu je už dnes jednodušší. Téměř pro každou věc na jedno použití už existuje znovupoužitelná a skvělá alternativa. A je to i mnohem větší zábava.
A tím jsme u druhého nástroje, který držíte pevně v rukou (a možná o tom ještě nevíte):
2. Začít žít bezodpadově. 8 tipů, jak na to:
Možná jste se právě rozhodli změnit způsob, jakým o nákupech přemýšlíte. A možná už jste ostřílení bezodpadoví matadoři. Ať tak, nebo tak, než se mrkneme na tipy pro bezodpadové žití, máme na vás jednu prosbu.
Při vystupování ze zajetých kolejí na sebe netlačte. Jděte pomalinku, po malých krůčcích. Je úplně normální, že po prožitém vnitřním uvědomění, že “takhle to už nechci”, přijde i vnější revoluce. Smyslem ale není udělat si díru do hlavy a celý svůj život obrátit vzhůru nohama. Buďte na sebe hodní. 🙂 I my v Econea.cz šlapeme do zero waste tak nejlépe, jak v tuto chvíli dokážeme.
A tady už je těch pár tipů, kterými můžete svůj bezodpadový život nastartovat:
1. Cesta do obchodu
První cesta člověka bezobalového by měla ideálně vést do nějakého bezobalového obchodu. I v tom našem malém českém rybníčku už rostou jako houby po dešti. Jestli o žádném zatím nevíte, tady je mapa těch kamenných. Anebo zkuste třeba tento internetový.
No a pokud už musíte do supermarketu a potřebujete koupit něco, co je v obalu, koukejte alespoň po bioplastu. I když se původ a míra rozložitelnosti různých druhů bioplastů velice liší, většinou mají menší dopad na životní prostředí než běžné plasty. To, že je výrobek zabalen do bioplastu, rádi výrobci uvádí na obale. Určitě takový obal neminete.
Anebo sáhněte po papírovém obalu, máte-li tu možnost.
Tip bezobalového guru: Při nákupu v kamenné prodejně má s sebou vždycky ty správné pomůcky. Jaké, to se dozvíte tady.
V bezobalových obchodech ale na mnoha místech neseženete ovoce, zeleninu nebo chleba. Pokud tedy nemáte vlastní výpěstky a chodíte na trh nebo do klasického supermarketu, vezměte s sebou alespoň látkové pytlíčky. Můžete si je ušít doma třeba ze starých záclon. Nebo koupit už hotové.
Nezapomenout pytlíky doma je z celé akce to nejtěžší (ověřeno vlastní děravou hlavou). Proto je dobré mít pytlíky v kabelce nebo batohu pořád. I když nákup zrovna neplánujete.
Tip bezobalového guru: Na nákup vyráží s těmito pevnými a praktickými pytlíky: Na ovoce a zeleninu. Na pečivo.
Naštěstí máme svobodnou vůli, nemusíme se podřizovat tomu, co nám nabízí výrobci, ani módním trendům. Na nákup můžeme vyrazit klidně se síťovkou po babičce. Nebo doma ušitou látkovou taškou.
Tip bezobalového guru: Šít neumí, proto vybírá z těchto už hotových a krásných kousků: Tašky z přírodních materiálů. Z recyklovaných PETek. Síťovky.
4. Zdravé pití, dobré žití
Voda je esenciální součást našeho života. Její čistota do velké míry ovlivňuje naše zdraví.
Kromě toho, že PETky jsou ekonomický i ekologický nesmysl, voda v nich není tak často kontrolována jako ta kohoutková. Nejlepší je tedy napustit si vodu doma do skleněné lahve, případně termosky. Zajásá jak vaše tělo, protože mu dopřejete kvalitní, skvěle chutnající tekutinu, tak i planeta, na které bude o jednu plastovou obludu míň. Voda z kohoutku zatěžuje přírodu až milionkrát méně než voda balená.[ref]https://www.nazeleno.cz/bydleni/dnes-je-den-vody-dejte-si-kohoutkovou.aspx[/ref]
Znovupoužitelné lahve ReTap z odolného borosilikátového sklad
Weetr Upcyklované dárkové pytlíky z chráněné dílny
Vánoce, narozeniny, svátky a další příležitosti k obdarování schramstnou velkou spoustu papírů, mašliček, pytlíčků a ozdob. Nezřídka z plastu. Zbytečně. Balit jde mnohem šetrněji. Do recyklovaného papíru, starých novin, poštovního papíru, látek… Experimentujte, hrajte si, zajděte na půdu…
Tip bezobalového guru: Protože je lenoch, oblíbil si super hebké dárkové pytlíčky od Weetr.
Stačí na svět přivést nový život a člověku se před očima odpad rozmnoží závratným tempem. Zkuste vyměnit jednorázové plenky za látkové. Ano, sami máme děti, proto víme, že někdy v tom dnešním uspěchaném světě nejde látkovat tak snadno.
Naštěstí existují i ekologické jednorázové plenky, které jsou na tom s šetrností k přírodě i k zadečku miminka mnohem lépe. Bývají v přírodě alespoň z části rozložitelné.
Jestli máte chuť, vrhněte se do objevování. Budeme vám držet palce. Podělte se pak s námi do komentářů, jak to jde.
A až vás chytne ekologický záchvat a budete se zbavovat starých věcí, jděte na to smysluplně. Recyklujte, upcyklujte, využívejte bazary, second-handy, internetové portály pro darování věcí. Omezujte svoji ekologickou stopu, ale nedělejte si z toho extrém.
A hlavně, jděte na to s rozumem:
Než něco koupíte, rozmyslete se. A zvažte, jestli si věc nemůžete půjčit. Existují už i takové projekty jako třeba Knihovna věcí. Kamarád Google poradí.
Než něco vyhodíte, zauvažujte, jestli se to nedá někomu darovat (pokud jste z Prahy, koukněte na projekt Z pokoje do pokoje) nebo ještě zužitkovat. Inspirace třeba tady.
Kniha „Domácnost bez odpadu“ od Bey Johnson
Kupujte stáčenou drogerii a kosmetiku, velká balení drogerie nebo dávejte přednost výrobcům, kteří balí do recyklovaných materiálů. Jako třeba Bio-D. Nebo z nich přímo vyrábí nejrůznější potřebnosti jako značka Preserve.
Obalte se lidmi bezobalu. Nebo ke své nové vášni strhněte okolí. Jemně!
Neutrácejte zbytečně. Třeba s touhle vychytávkou na výrobu vlastního rostlinného mléka ušetříte hromadu peněz za kupované “předraženiny.” Máme ji moc rádi.
Zajímejte se: Ponořte se do zero waste života s knihou od Bey Johnson: Domácnost bez odpadu. Prozkoumejte další tipy, jak žít bez plastu. Anebo prostudujte odkazy na konci článku. Nudit se rozhodně nebudete. 🙂
Tady ještě kompletní výbava bezobaláče názorně. Ať víte, do čeho jste se to namočili: