V prvním díle jsme se podívali na to, co dětská pokožka potřebuje, čím ji utírat, mazat a jak o ni pečovat. Dneska se podíváme na další témata – na ekologické plenky a jak zatočit s opruzeninami.
Eko pleny
Ne každý rodič má čas, prostor a chuť na bezplenkovou metodu nebo praní látkových plen. Co dělat, pokud nechcete dítě vystavit chemickým látkám v konvenčních plenkách? Co si vybrat, když se běžná jednorázová plenka rozkládá v přírodě až 400 let[ref]https://www.veronica.cz/detske-pleny[/ref]? Pro dítě i planetu šetrnou jednorázovou eko plenku. Proč?
Protože jsou:
- nebělené chlorem = neobsahují dioxiny,
- bez barviv a parfémů,
- v přírodě z většiny % rozložitelné,
- bez latexu a tributylcínu,
- testované na alergické reakce a toxicitu,
- vyrobené z přírodnějších materiálů než běžné plenky (např. FSC certifikovaná celulóza) a dětská pokožka tak může daleko lépe dýchat.
V naší nabídce najdete několik značek eko plen – Bambe, Moltex nebo třeba Naty. Jaké jsou?
Moltex
Tato německá firma přišla jako první na světě s ekologickými jednorázovými plenkami. Psal se rok 1961. Od té doby se stále posouvají ve výrobě plenek, udržitelnosti firmy i v přísných certifikacích. Letos už jsme vám psali, že po oblíbené řadě Moltex nature No. 1 přišli s vylepšenou řadou Pure & Nature. Teď pro vás máme další novinku – u všech plen Moltex dojde k vylepšení savosti díky novému systému kanálků v plence. Ty vedou tekutinu efektivněji do jádra plenky a dítě se tak cítí ještě více v suchu než dříve.
Moltex vyrábí:
- eko plenky pro novorozence,
- eko plenky pro dítka o hmotnosti 3 – 6 kg,
- eko plenky pro děti o hmotnosti 4 – 9 kg,
- eko plenky maxi pro škvrňata s váhou 7 – 18 kg,
- eko plenky pro juniory s váhou 11 – 25 kg.
Naty
Naty je švédská značka založená v roce 1994 s cílem ulevit planetě od obrovského množství nerozložitelných jednorázových plenek. Marlene Sandberg, zakladatelka značky a máma dvou dětí, vyměnila kariéru právničky za ekologii. Pět let se věnovala výzkumu. Díky tomu vznikly rozložitelné a ekologicky šetrné plenky Eco by Naty, které jsou z 55-60 % okamžitě biologicky odbouratelné. Dnes patří mezi nejvýznamnější eko pleny na českém i světovém trhu.
TIP Která značka je lepší? Záleží na postavě dítěte a jeho věku. Máme zkušenost, že pro každé období padne lépe jiná. Otestujte, které jsou ty správné na vaše dítě. Velké srovnání ekoplen Moltex a Naty najdete zde.
Jak vypadají opruzeniny u miminek
Jsou to drobné červené flíčky nebo větší plochy na kůži, které svědí, pálí a jsou citlivé na dotek. Někdy se objeví také pupínky nebo drobné prasklinky, které mohou mokvat. Jednou z dětských forem opruzenin je plenková dermatitida. Je třeba zasáhnout už při jejích prvních příznacích, aby nedošlo k infekci. Co nejrychleji snižte vlhkost kůže (častěji přebalujte), opruzenou kůži nechte bez plenky co nejvíce volně dýchat na vzduchu a pomozte si přírodními způsoby.
Jak se rychle zbavit opruzenin
Jsme naznačili už v 1. díle tohoto seriálu. Dnes pro vás máme další esa v rukávu, která jsou dělaná na dětskou podrážděnou pokožku. Zásadní krok v léčbě opruzenin je zbavit se škodlivé chemie, která přichází do styku s velejemnou dětskou pokožkou – kosmetiky, hygienických i pracích prostředků.
Aby to šlo hladce, máme několik tipů:
Na očištění pusy, rukou i zadečku použijte místo klasických vlhčených ubrousků 100% ekologické, které jsou vlhčené jen přírodními ingrediencemi. Kůži opečují výtažky z měsíčku, heřmánku a meduňky.
U přebalovacího pultu oceníte Jemný čisticí gel na přebalování s praktickým dávkovačem. Je bez parfemace, čistě přírodní a citlivou pokožku vyživí díky olivovému oleji a výtažkům z meruněk, heřmánku a aloe vera.
Ochranný krém na přebalování zvolte také přírodní. Postará se o citlivou pokožku miminek, aniž by ji dráždil. Je z jemného bambuckého másla a meruňkového i olivového oleje. Měsíček, heřmánek a vitamin E pokožku zvláční a zklidní.
Proč sáhnout po eko řešeních
Protože kůže je největší orgán lidského těla. Pokud tedy můžeme, je dobré chránit děti od škodlivých látek a toxické chemie. Konvenční plenky jsou plné chemikálii, které jejich tělo vstřebává ve dne v noci. A kromě dětí je tu také životní prostředí, pro které 1 dítě za 2 roky nošení konvenčních plenek vytvoří až 1 tunu odpadu, která skončí na skládkách a ve spalovnách.
Ekologické varianty v péče o děti stojí o něco víc, ale rozdíl, jaký udělají ve zdraví dětí i planety, je nevyčíslitelný.
Prosíme, sdílejte tento článek s dalšími rodiči, ať jsou zdravé děti i planeta.
Možností, jak se postarat o vyprazdňování děťátka už je dnes hodně. Bezesporu nejšetrnější variantou k dítěti i planetě je bezplenková komunikační metoda. Hned v závěsu jsou látkové plenky (i když výzkumy ohledně jejich ekologičnosti se hodně liší. Ty už sice nejsou pro rodiče takovou zátěží jako za dob našich maminek, je však jasné, že některé metody nejsou pro každého.
Pár let to šlo skvěle. Továrny vyráběly jednu plenku za druhou, rodiče i jejich děti byli spokojení, na obzoru ani mráček. Jenže každá mince má dvě strany. A tak svět pomalu, ale jistě začal zjišťovat, že jednorázovky s sebou přináší i rizika, která nikdo neočekával. Stejně jako třeba v případě antikoncepce nebo antibiotik jsme si po dlouhých letech začali sundávat růžové brýle.
A když se nad tím zamyslíte, není to v něčem postavené na hlavu? Balit to nejcennější, co máme, do neprodyšného plastového uzlíčku, nezřídka obsahujícího zbytečné chemikálie, a pak zachraňovat zadeček krémem na opruzeniny?
SAP je do plenek přidáván ve formě prášku v obvyklém množství 4 – 5 gramů na plenku. Je schopný absorbovat až 300 násobek své váhy ve formě vody.[ref]
Polyakrylát sodný má navíc z minulosti špatnou reputaci ohledně negativního působení na zdraví člověka a je opředen mnoha mýty. Dříve byl totiž pro zvýšení savosti přidáván do tampónů, a je proto spojován se zvýšeným výskytem syndromu toxického šoku. V r. 1985 se přestal při jejich výrobě používat.[ref]
V případě LD50 (což je v toxikologii označení pro dávku látky podané testovaným jedincům, která způsobí úhyn 50 % testovaných živočichů do 24 hodin od expozice) má SAP hodnotu 40g/kg. Tzn., že dítě o hmotnosti 5 kg by muselo sníst 200 gramů SAPu, aby se dostalo do ohrožení. Obvyklé množství SAPu v plenkách se pohybuje mezi 4 – 13 gramy (u největší plenky). Pro porovnání – LD50 cukru se pohybuje mezi 10-20g/kg, je tudíž při požití více toxický než SAP.[ref]http://www.bambo-nature.com.au/what-are-saps/[/ref]
Konkrétně v jeho případě by se dalo použít přísloví „dobrý sluha, zlý pán.“ Zajistí totiž, že plenka neprosákne až na oblečení, ale současně, díky sníženému přísunu vzduchu, způsobí dítěti zvlhčení a zapaření kůže. Prodyšnost plenky je však alfa a omega všeho.
Plasty v plence však mohou způsobit ještě další problém. Výzkum naznačuje, že nízká prodyšnost plenky může být příčinou vyšší teploty šourku u chlapečků, která by mohla přispívat k mužské neplodnosti.[ref]
Když se nad tím zamyslíte, parfemace jsou v případě běžných plenek důsledkem použitých plastových součástí a chemických sloučenin při výrobě. Ty totiž při kontaktu s lidskými exkrementy způsobí zápach. A ten je pak, jak jinak, potřeba překrýt nějakou chemickou vůní, nejčastěji citrusovou.
Aniž si to hned uvědomíme, po narození miminka se nám začne byt plnit nazelenalými plastovými balíčky. Náš koš se pod náporem použitých plenek každou chvíli (psychicky) zhroutí a my ho musíme obveselovat častou návštěvou popelnic.
Jen si to představte. Dítě za 2 roky vytvoří až 1 tunu odpadu, stejné množství jako za tutéž dobu vyprodukují 2 dospělí.[ref]
Mají nižší množství synteticky vyrobených materiálů než běžné plenky.
Ekologická varianta plenek možná není nejlevnější. Cena, kterou ale platí planeta i naše děti za běžné jednorázovky, je mnohem vyšší než ta natištěná na barevných papírcích.
Klasický nákup v supermarketu = koš plný obalů na jedno použití. Hlavně těch plastových – igelitových sáčků, plastových kelímků, obalů od sušenek, PET lahví a podobně. Kupování a vyhazování odpadků je dnes už tak běžné, že se nad ním málokdo pozastaví. Energie vložená do jejich výroby a následného odstranění přitom způsobuje člověku i Zemi nemalé potíže.
Účastníme se velkého plastového experimentu 21. století. Nemusí být nutně špatný. Jen zatím bohužel nikdo neví, jaké dopady na naše životní prostředí i na nás bude nakonec mít. Už teď ale vidíme první neblahé důsledky. Množí se zprávy o znečištění přírody chemikáliemi, v ohrožení jsou řeky i oceány a jejich obyvatelé.
Dnes naše starost o odpad končí ve chvíli, kdy vysypeme koš do popelnice. Jak praví jedno staré přísloví: „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Jenže systém koš-popelnice-skládka nás zbavuje vlastní zodpovědnosti. A to je velký průšvih. Zejména v případě plastů.
Plast je v zásadě dobrý materiál. V mnoha ohledech člověku výborně slouží. Je lehký a snadno zpracovatelný. Díky tomu se ušetří spoustu energie jak při jeho zpracování, tak při následném použití ve výrobcích. Z tohoto pohledu je tedy ekologičtější než třeba sklo nebo dřevo.
1. Lidstvo neumí s plasty zacházet. Jejich nadužívání způsobuje problémy, kterým zatím neumíme efektivně zabránit. Množí se mikroplasty v mořích. Přibývá plastů v útrobách mořských živočichů, které ohrožuje na životě. Plastové odpadky plní pláže.
3. Některé plasty obsahují toxické látky jako například změkčovadla (ftaláty), které se dostávají do vody a půdy a zpětně škodí člověku i zvířatům.[ref]
Znáte tu písničku “Neopouštěj staré známé pro nové”? Sedí dokonale. Stejně jako první pravidlo novodobého směru zero waste (života bez odpadu): „refuse“ čili odmítnout. Říct NE věcem, které by nám posloužily jednou a pak zbytečně zabíraly místo v naší domácnosti. Říká se tomu minimalismus.
Není ani žádnou modlou, jejímž cílem je nulová produkce odpadu. Nebo jedna zavařovačka odpadků za rok jako má Bea Johnson, průkopnice zero waste života. Naopak, i Bea říká, že cesta je v tomto případě cíl. Jde o přiblížení se ideálu. Ne o extrémní omezování se nebo bezodpadové orgie, při kterých se vystresovaní s jazykem na vestě snažíme dostat na nulu.
Naštěstí, nakupovat zero waste a žít bez zbytečného odpadu je už dnes jednodušší. Téměř pro každou věc na jedno použití už 
Při vystupování ze zajetých kolejí na sebe netlačte. Jděte pomalinku, po malých krůčcích. Je úplně normální, že po prožitém vnitřním uvědomění, že “takhle to už nechci”, přijde i vnější revoluce. Smyslem ale není udělat si díru do hlavy a celý svůj život obrátit vzhůru nohama. Buďte na sebe hodní. 🙂 I my v 
No a pokud už musíte do supermarketu a potřebujete koupit něco, co je v obalu, koukejte alespoň po bioplastu. I když se původ a míra rozložitelnosti různých druhů bioplastů velice liší, většinou mají menší dopad na životní prostředí než běžné plasty. To, že je výrobek zabalen do bioplastu, rádi výrobci uvádí na obale. Určitě takový obal neminete.
