Zatímco se pozornost médií věnuje šíření viru SARS-CoV-2 1 v Evropě, Africe a Severní a Jižní Americe, my naši pozornost otočíme zpátky do Číny. Podíváme se na to, co už nyní víme, že přinesla několikaměsíční karanténa přírodě.
Čína je druhou největší ekonomikou2, největší vývozce a druhý největší dovozce na planetě3. Mnoho mezinárodních firem má továrny a výrobny právě tam. Vysoká koncentrace továren, těžký průmysl a hustá doprava vybírají vysokou daň v podobě znečištění životního prostředí, vážných zdravotních problémů i lidských životů. Na tento fakt upozornil film novinářky Chai Jing, Under the Dome, We All Breathe the Same Fate, který v roce 2015 obletěl Čínu i zbytek světa. Psal o něm dokonce i americký Vogue4. Film ukazující nepříjemnou pravdu měl během pár dní v Číně 200 milionů zhlédnutí a odborníci se shodují, že odstartoval národní debatu o znečištění. V roce 2017 prezident Xi Jinping slíbil, že bude boj proti znečišťování považovat za jednu ze “tří bitev” a v roce 2018 vzniklo Ministerstvo ekologie a životního prostředí. Celková úroveň znečištění ve městech klesla díky zavedeným opatřením mezi rokem 2017 a 2018 o 10 %.
Čistší vzduch
Při pohledu na stav ovzduší v Číně na konci roku 2019 se toho ale příliš nezměnilo. Řada lidí nosila roušky ve smogem zamořených velkoměstech jako běžnou součást svého oděvu. Jaké to je mít čistý vzduch, vidět přes den na modrou oblohu a v noci na hvězdy, ukázala milionům Číňanů až karanténa kvůli viru způsobujícímu onemocnění COVID-19. Podle čínského Ministerstva ekologie a životního prostředí se během karantény v únoru 2020 zvýšil průměrný počet dní s kvalitním vzduchem o 21,5 %5.
Ušetřené životy
Teď si možná říkáte, jak jde dohromady pandemie virového onemocnění COVID-196, na kterou v Číně do dnešního dne zemřelo 3 226 lidí7 a ušetřené životy? Na toto téma se blíže podíval akademický profesor Marshall Burke. Na základě svých výpočtů8 odhaduje, že snížení znečištění zachránilo v Číně nejméně dvacetkrát více životů, než kolik viru SARS-CoV-2 podlehlo. Pro porovnání – v Hong Kongu zemře každý rok kvůli znečištění ovzduší předčasně v průměru 1 500 lidí9.
Snížení produkce CO2 a NO2
Pozastavená výroba, pokles produkce ropy a oceli, snížení domácích letů o 70 % a domácí karanténa přinesly své ovoce. Od 3. února do 1. března 2020 klesly díky opatřením proti šíření viru emise CO2 nejméně o 25 %10. Čína ročně produkuje 30 % světových emisí CO2, takže dopad takového poklesu je obrovský i během krátkého období. Analytici odhadují11, že se rovná 200 milionům tun oxidu uhličitého, což je více než polovina celkové roční produkce emisí ve Velké Británii. Emise oxidu dusičitého uvolňují vozidla, elektrárny a průmyslová zařízení. Viditelný oblak toxického plynu visícího nad průmyslovými elektrárnami v období karantény téměř zmizel. Světová média i sociální sítě obletěly snímky NASA, které to ukazují.
Klesla spotřeba uhlí
Na poklesu emisí se z největší části podílel prudký pokles spotřeby uhlí. Čína je jeho největším světovým producentem a spotřebitelem. V roce 2018 z uhlí získávala 59 % své energie. Uhlím topí nejen v elektrárnách a v odvětvích těžkého průmyslu, ale je to také jediný zdroj tepla pro miliony lidí žijících v rozsáhlých venkovských oblastech. Podle analýzy CRES klesla spotřeba hlavních čínských uhelných elektráren od 3. února do 1. března 2020 o celých 36 % oproti stejnému období v loňském roce12.
Jak to bude dál
Zatímco se čínská ekonomika i společnost chystají probudit po několikaměsíční karanténě, příroda se mohla mezi tím nadechnout. V tuhle chvíli nikdo neví, jak se k ekologii, emisím a dopadům znečištění na lidské životy i přírodu postaví čínští politici v budoucnu. Jisté ale je, že lidé zažili to, o kolik lepší vzduch může v Číně být. Ekologičtí aktivisté doufají, že tato situace urychlí slibované ekologické reformy. Vedoucí poradce pro klimatickou politiku východoasijské Greenpeace, Li Shuo, doufá, že Čína tuto příležitost promění v transformaci své ekonomiky a odtrhne se od starého fungování13. Můžeme jen doufat, že “dohánění výroby” nezamoří přírodu více, než tomu bylo před koronavirovou karanténou. V Číně i po celém světě, který ji v karanténě následuje.
Jak to vidíme v Econea?
Tento globální stav zdravotní nouze14 může lidstvo přimět přehodnotit to, jak žijeme, pracujeme, studujeme, cestujeme, nakupujeme… A změnit některé naše návyky nejen podle toho, co z toho “máme my”, ale jaký dopad to má na lidi, zvířata a přírodu kolem nás i na druhé straně zeměkoule.
Proto v našem týmu Econea.cz dál pokračujeme v šíření osvěty a ve sdílení kroků ke každodennímu “zelenému” hrdinství. Protože každý čin pro planetu se počítá.
Prosíme, sdílejte článek dalším zeleným hrdinům. Můžeme společně šířit osvětu:
Milovnice přírody a všeho živého. Ekologie pro ni začala být tématem, když žila dva měsíce na ostrově a viděla na vlastní oči, jaký dopad má každý lidský krok. Voda se neztrácela kdesi nenápadně v trubkách jako ve městech, vše bylo najednou odhalené. To jí navždy změnilo pohled na přírodu. V Econea.cz se jí splnil sen, že může o každodenních ekologických volbách psát.
Diskuze a zkušenosti: 3 x komentováno
Dobrý den, děkuji za krásný povzbudivý článek ? Osobně to vidím tak, že naše chování má nejen dopad na nás, ale zejména na budoucí generace… Žijeme prostě na dluh. Třeba se tímto lidstvo vzpamatuje…
Milá Blanko, moc Vám děkujeme za zpětnou vazbu a jsme rádi, že Vás článek povzbudil. Myslíme si, že je v této situaci dobré šířit i pozitivní zprávy, těch negativních je totiž všude až až. Bereme to jako součást naší „zelené mise“ a budeme rádi za sdílení. Přejeme Vám krásný 1. jarní den :-).
Dobrý den, děkuji za krásný povzbudivý článek ? Osobně to vidím tak, že naše chování má nejen dopad na nás, ale zejména na budoucí generace… Žijeme prostě na dluh. Třeba se tímto lidstvo vzpamatuje…
Milá Blanko, moc Vám děkujeme za zpětnou vazbu a jsme rádi, že Vás článek povzbudil. Myslíme si, že je v této situaci dobré šířit i pozitivní zprávy, těch negativních je totiž všude až až. Bereme to jako součást naší „zelené mise“ a budeme rádi za sdílení. Přejeme Vám krásný 1. jarní den :-).