Asi už nám všem začíná být jasné, že svět po koronavirové karanténě nebude stejný jako před ní. Z médií se na nás valí počty nakažených a zesnulých lidí, ekonomické i společenské předpovědi. Nebyli bychom to ale my, kdybychom vám v tom nepřeberném množství informací nevybrali čerstvou dávku zelené naděje. Právě ta totiž může pomoci vidět současnou situaci i v jiném než čistě negativním světle.

Klimatická opatření

V mnoha zemích jsou zavedená opatření, po kterých dlouhé roky volali vědci, ekologové a aktivisté. Jak říká doktor Gail Bradbrook: „Věci, které bylo potřeba udělat pro prevenci klimatické a ekologické krize, ale nebyly udělány, jsou stejné jako kroky pro prevenci pandemie¹.” Doktor Bradbrook spolu s dalšími odborníky léta naléhal na vlády, aby do roku 2025 usilovaly o nulové čisté emise. Vždy jim bylo řečeno, že se jedná o “nemožný cíl”. Právě teď se ale celosvětově děje to, co je nutné pro dosažení tohoto cíle. Jako lidstvo tedy můžeme “dokázat nemožné”, myslí si Bradbrook. Drastické kroky vlád pro zmírnění dopadů nemoci COVID-19 mají environmentální přínosy, ale v aktuální podobě nejsou udržitelné. Řešením není zavřít polovinu světové populace² do karantény. Jason Hickel, profesor ekonomické antropologie na Goldsmiths University k tomu říká: „Potřebujeme plánovaný přístup ke snížení zbytečné průmyslové činnosti, která nemá žádnou souvislost s lidským blahobytem a která nepřiměřeně prospívá již bohatým lidem na rozdíl od obyčejných lidí. Existují mnohem spravedlivější, vhodnější a pečlivě naplánované způsoby, jak tento problém vyřešit³.“

Snížení emisí

Pokles globálních emisí oxidu uhličitého je dočasný. Pokud se globální ekonomiky vrátí do stejných kolejí jako před karanténou, tak se emise s největší pravděpodobností vrátí na stejná čísla jako dřív⁴. Když by celkové globální emise do konce roku 2020 poklesly v důsledku karantény koronaviru, mohlo by to vést k falešnému pocitu, že globální emise dlouhodobě klesají, a posílí to dojem, že je obtížné snižovat emise ekonomicky udržitelným způsobem. Mnozí odborníci se ale shodují, že se z reakcí vlád na vypuknutí epidemie COVID-19 můžeme poučit a přijmout opatření, která povedou ke snížení globálních emisí a k podpoře udržitelné globální zelené ekonomiky.

Vzestup lokálních ekonomik

Celosvětově žije stále více lidí ve městech a jí potraviny, které byly průmyslově zpracované někde úplně jinde. Karanténa nebo například výpadek dodávek paliva jsou pro tento systém stravování velkým šokem. Pokud by byla přerušena dodávka paliva, tak by v Londýně došlo jídlo jen během několika málo dní. „Všechno jídlo je na dálnici. Máme systém včasného stravování⁶.“ říká Tim Lang, profesor potravinářské politiky. To ukazuje, jak nejistá a křehká je naše současná globální ekonomika. Pokud bychom měli lokální systémy pro místní obyvatele, které by uspokojovaly základní lidské potřeby, tak by se nás izolace a současná opatření dotkly ekonomicky jen málo⁷, myslí si odborníci na “degrowth” (nerůst) Anitra Nelson a Vincent Liegey. Hnutí “degrowth” usiluje o plánovaný a spravedlivý hospodářský pokles v nejbohatších zemích, který by časem dosáhl ustáleného stavu a fungoval v mezích biofyzikálních limitů Země. “Degrowth” obhajuje pěší chůzi, jízdní kola a v menší míře i používání veřejné dopravy. Pandemie koronaviru se rozšířila tak rychle po světě kvůli cestujícím používajícím letadla a velké výletní lodě.

Konec trhů s divokými zvířaty

Nejčastěji se uvádí, že šíření koronaviru SARS-CoV-2 začalo na trhu divokých zvířat v čínském Wu-chanu. V tuto chvíli se má za to⁸, že hostiteli viru mohli být netopýři nebo luskouni krátkoocasí. Luskoun je výjimečný šupinatý savec ohrožený kvůli tradiční čínské medicíně. Jen v roce 2010 jich bylo kvůli nelegálnímu obchodu zabito téměř pět tisíc⁹. Kvůli šíření viru v lednu letošního roku Čína zakázala obchodování s volně žijícími zvířaty na trzích, v supermarketech, restauracích a na online platformách. Všechna místa v Číně, kde se chovají volně žijící zvířata, jsou izolovaná. Přeprava volně žijících zvířat je také zakázána. To je skvělá zpráva, protože každý vyhynulý druh je nenahraditelnou ztrátou. Luskouni by se díky těmto zákazům mohli dostat z pokraje vyhynutí.

Nebezpečí velkochovů

Nebezpečné viry nevznikají jen na trzích s exotickými zvířaty. Pandemie prasečí chřipky se v roce 2009 rozšířila z velkofarmy v mexickém Veracruzu. Nejprve na chřipku zahynuly stovky prasat, pak se virus přesunul na lidi. Velkofarmy chovají miliardy zvířat ve stísněných a nehygienických podmínkách, jsou tak ideálním místem pro různé infekční choroby. Wendy Orent¹⁰ dává do souvislosti koronavirus SARS-CoV-2 s dalšími viry posledních let a říká: „Chceme-li zabránit vývoji stále nových a možná smrtelnějších lidem přizpůsobených virů, musí být trhy živých zvířat trvale zavřeny.

Dokud […] nebudou zlikvidovány velkofarmy, v nichž jsou umístěny miliony zvířat, dokud nezohledníme nevyhnutelnou logiku vývoje nemocí, budou nadále vznikat nové a potenciálně smrtící choroby. Znovu. A znovu. A znovu.”¹¹

Krize jako příležitost

Nejlepší prevencí pandemie a dalšího lidského utrpení není izolace, umývání rukou a obličejové masky, ale změna našich současných ekonomických, potravinových a dopravních systémů na jiné, které dají přednost přírodě a planetě, myslí si¹² Matt Mellen, zakladatel Ecohustleru. Svět, ve kterém jsou zakázané velkochovy a obchod s volně žijícími zvířaty. Svět, kde není ekonomický růst upřednostňován za každou cenu a kde je schopnost uživit se více v rukou lidí než nadnárodních korporátů, které nadměrně znečišťují planetu. Tento virus může být signálem, že lidské zdraví nelze léčit nezávisle na zdraví přírody. Ať chceme, nebo nechceme, jsme s přírodou neoddělitelně spojení. Pokud můžeme pro své zdraví udělat kroky, které poslední roky “nešly” podle vládních představitelů a nadnárodních firem udělat, je možná na čase se zamyslet, jestli jde pouze o naše zdraví, nebo i o zdraví planety, na které žijeme. Protože bez zdravé planety nemáme co dýchat, co pít, co jíst a po čem chodit. Jak říká jedno moudré indiánské varování kmene Cree: „Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáte, že peníze se nedají jíst¹³.”

Krize může být příležitostí přijmout některá opatření, která pomohou odvrátit nejhorší klimatické scénáře a udržet podmínky, ve kterých můžeme jako lidstvo na této planetě dál žít.

Prosíme, sdílejte článek dalším hrdinům. Třeba potřebují dávku zelené naděje:

Nejoblíbenější zelené poklady

Vyzobali jsme ty nejzelenější favority, se kterými nešlápnete vedle:

	Mňamkózní pastilky s Bachovými esencemi Veselá škola od Energie rostlin pro klid a sebevědomí školáků.	Omrknout
	Antistresová roll-on aroma tyčinka Saloos pro uvolnění napětí a povzbuzení při únavě a vyčerpání.	Očíhnout
	Zvýhodněná BIO sada šamponu, kondicionéru a masky pro suché vlasy od italské Officina Naturae.	Omrknout
	Úklidový starter pack univerzálních pomocníků pro eko domácnost za výhodnou cenu od Allnature.	Očíhnout
	Na suchá chodidla a popraskané paty jedině regenerační balzám Hebké nožky od slovenského Kvitku.	Omrknout
	Zdravá BIO dobrota do kapsy v podobě ovocných koulí z datlí, fíků, vlašáků a kokosu od Sunny Fruit.	Očíhnout