Je ráno! Vyskočit z peřin (z polyesteru), postavit vodu na čaj (s příměsí mikroplastů), vyčistit zuby (plastovým kartáčkem), navléct se do kabátu (z nylonu) a vyrazit do práce (autem či MHD šmrncnutými plasty). Další den v době plastové začal.

Střih. Klapka. Jsme zhruba o 150 let zpátky. Ne ve filmu. Ale v době, kdy vynálezci začali přicházet na kloub materiálu univerzálního využití. Plastu. Tehdy šlo o naprosto dokonalou revoluci.

Nadšení z převratného vynálezu během desítek let ale vystřídal boj se zákeřným nepřítelem. Jeden z nejpalčivějších plastových problémů přitom představují jednorázové plasty a plastové obaly. Je jich tolik, že se v nich naše planeta topí už teď. To, že je před našima očima ukrývají popelářské vozy, totiž neznamená, že neexistují.

A problém den ode dne potichu bobtná. Mnoho jednorázových plastů je přitom úplně zbytečných! Co ale s nimi? Zakázat? Přestat vyrábět? Nahradit? Máme jeden návrh. Čtěte až do konce a pak nám do komentářů napište, co si o něm myslíte.

Abychom ale mohli pochopit a změnit současnost, musíme nejdříve porozumět minulosti.

Byl jednou jeden plast

Slovo plast si dnes spojujeme hlavně s celosvětovým znečištěním a ohromným ekologickým průšvihem. Ale ne vždy tomu tak bylo. Stejně jako používání železa změnilo celou společnost, i vynález plastu měl dalekosáhlé, nejen negativní, dopady.

Všechno se ale zvrhlo kolem roku 1950, kdy továrny začaly chrlit plast ve velkém. Od té doby bylo vyprodukováno 8,3 miliardy tun plastové hmoty. Obrovská hromada, která by byla velká asi jako 80 milionů plejtváků obrovských.

Mnohem děsivější jsou ale další čísla:

• Z té obrovské hromady se 6,3 miliard tun stihlo proměnit na odpad!¹ A ne jen tak ledajaký! Plast se totiž rozkládá celou věčnost. Vědci ani neví, po jaké době se rozloží úplně. Většinou se setkáváme s neurčitým pojmem, že běžně používaným plastovým předmětům, třeba takovým lahvím, trvá rozklad 450 a více let.
• Polovina všech doposud vyprodukovaných plastů vznikla v uplynulých 15 letech. A to i přesto, že znečištění planety a změny klimatu jsou stále diskutovanějšími tématy.²
• K tomu ještě přidejme skutečnost, že 5,7 miliard tun z této hory odpadu se nikdy nezrecyklovalo. Což znamená, že se povaluje na skládkách, plážích, vznáší se v mořích a oceánech nebo se spálilo ve spalovnách.³

Proč recyklujeme málo, když prostředků máme mnoho?

1. Recyklace plastů se v mnoha případech finančně nevyplácí.
Výroba některých druhů plastů je mnohem levnější, než recyklace těch použitých. Na trhu s plasty zkrátka panují takové podmínky, že recyklačním zařízením se určité plasty nevyplácí z třídíren přijímat.⁴

2. Některé plasty jsou příliš malé. Při třídění se malý plastový odpad, jako například brčka, dostává v lepším případě do spalovny nebo na skládku, v tom horším do oceánů.⁵

3. Recyklace v mnoha zemích není tak pokročilá jako třeba v ČR. Zdání může klamat, ale v Asii, Americe, ale i mnoha zemích Evropy je třídění plastů a jejich recyklace stále ještě docela v plenkách. Uvědomění na úrovni jednotlivců i států přichází pomaleji, než bychom mnohdy chtěli.

A jak se plasty dostávají do oceánů?

Někdy je cesta plastů do oceánu přímá. Lidé vyhazují odpadky na plážích a o zbytek se postará vítr. Na vině jsou i lodě, které brázdí oceány a odpadky vyhazují přímo do nich.

Jádro plastového zaneřádění však najdeme hlavně v řekách. Každý odpad, který v nich skončí, se za nějakou dobu dostane do moří a oceánů. A některé řeky připomínají rušnou plastovou dálnici. 8 z nich najdeme v Asii a 2 v Africe. A právě z těchto řek proudí do oceánů 90 % všech plastových odpadů.⁶

Jakmile se plastová nadílka posune řekou dále, začne v oceánech tvořit takzvané odpadkové skvrny. Jde o ohromné shluky o rozsahu milionu čtverečních kilometrů, které jsou tvořeny zejména malými plastovými částečkami.

Ale skvrnami na hladině oceánů to nekončí. Plasty nacházíme i na nejhlubších místech mořského dna, vědci je objevili i v arktickém ledu, hromadí se na plážích a také v žaludcích mořských živočichů.^7 8 9

Většina plastového odpadu, která se vznáší v oceánech, se však našim zrakům záludně ukrývá. Jak se plastu chopí voda a sluneční energie, začne se rozpadat na menší a menší kousky. K tomu přispívají i různé mořské potvůrky, které se živí mikrobiálním povlakem na povrchu plastových obalů. Postupně schroupají celý obal, smlsnou si ale jen na povlaku. Mikroskopické plastové kousíčky pak vyplivnou a hledají další plast obalený svou oblíbenou mňamkou.

A my, lidé, pak tyto mikroplasty baštíme. V rybách, v mořské soli, a jsou už i v pitné vodě. Tuto plastovou lavinu proto potřebujeme nutně zastavit. A to takhle…

Jeden musí z kola ven. Kdo?

Jednorázové plasty. Navrhujeme, vyřaďte je ze svého života. Alespoň ty nejzbytečnější, které se dají nahradit. Jsou totiž největším viníkem právě tohoto typu znečištění planety. Igelitové pytlíky, lahve, brčka, různé obaly. Používáme je sotva pár minut, ale v řekách, oceánech, lesích a na loukách poletují věky.

A problém není tak daleko od našich domovů v ČR, jak by se mohlo zdát. Ani změna není zdaleka jen v rukou velkých hráčů nebo asijských zemí.

Každý z nás je totiž zodpovědný. Dokud bude poptávka, bude i nabídka. Velké podniky budou dál chrlit hory zbytečných plastů. Moc jim zkrátka do rukou dává každý z nás, každý den. A i když se mnoha lidem zdá, že nic proti tak velkému problému nezmůžou, opak je pravdou.

Velké změny totiž v historii běžně začínaly u jednotlivců. Když změníme chování my, jednotliví spotřebitelé, pak vytvoříme dostatečný tlak na velké společnosti. Eko, bio, uvědomělá spotřeba i neplýtvání se stane normální pro širokou masu lidí (jako to kdysi bývalo) a velké podniky změní své strategie.

Ve světě už se to děje. A ne zrovna pomalu. Lidé se kloní k bezodpadovým řešením a jednorázové věci vyměňují za znovupoužitelné alternativy:

1. Nepotřebujeme balenou vodu. Ta nejčistší nám teče z kohoutku. Nejlepší je mít svou vlastní lahev, která nám při troše péče vydrží klidně celý život.
2. Jednorázové vložky a tampony nejsou nutně nejlepší vynálezy století. Menstruační kalíšek nebo látkové vložky jsou mnohdy zdravější a ekologičtější varianta.
3. Plastové tyčinky do uší, jednorázové odličovací tampony, plastová holítka či plastové kartáčky na zuby – vše se dá snadno nahradit. Bavlna či bambus jsou stejně dobrými, dokonce lepšími a příjemnějšími, pomocníky.

4. 

   Na každý kousek ovoce, zeleniny nebo pečiva nepotřebujeme jiný igelitový pytlík. Látkový sáček vydrží věky. A může být super společníkem, kterého už nedáte z ruky. Koukněte:

Casa Organica: Ušlapává cestičku k zelenějším zítřkům

Že jednorázové plasty můžeme v životě úplně nahradit, moc dobře ví v Tierra Verde, české firmě se srdcem na pravém místě. Pod značkou Casa Organica tam vyrábí krásné a praktické opakovaně použitelné pytlíčky na ovozel či pečivo, tašky a síťovky na nákup, látkové kapesníky, hadříky či kartáče a štětky do kuchyně.

Hlava i srdce Tierra Verde, Nataša Foltánová, má totiž jasný cíl. Udělat z našich domácností udržitelná místa, kde se nehromadí žádné igelitové pytlíky a jiné plastové nesmysly. Rozhodla se začít vyrábět vše, co k čistému, zdravému a bezplastovému domovu potřebujeme. Navíc z těch nejlepších surovin. V souladu s hodnotami Tierry, kde péče o Zemi a hluboký respekt k jejím zdrojům je na prvním místě.

Látkové výrobky jsou proto výhradně z biobavlny. Jedině taková surovina je totiž etická jak vůči přírodě, tak vůči lidem, kteří ji pěstují.

Tierra dbá nejen na etické pěstování bavlny, ale i na její zpracování. Výrobní firma, kde si bavlněné pytlíčky a síťovky nechává šít, své zaměstnance spravedlivě odměňuje a poskytuje jim bezpečné pracovní prostředí. Celý proces pěstování, sklizně a výroby je tak naprosto transparentní. Nataša se letos vypravila přímo za svým indickým dodavatelem a dovezla pár úžasných fotek. Koukněte:

To ale není všechno! Eko ráj i v kuchyni

U sáčků z biobavlny a síťovek ale Casa Organica rozhodně nekončí! V rukávu má i biobavlněné ubrousky na svačinu, kapesníky, utěrky nebo měkounké ručníky.

A nově začala vyrábět i super pomocníky na úklid! Drátěnky se totiž v dnešní době změnily spíše na plastěnky. Plastové štětky na WC vydrží sotva pár šplouchnutí a kartáče s tvrdými plastovými štětinami natropí víc neplechy než užitku…

Tierra je proto nahradila dřevem, štětinami z agáve a kokosovými vlákny. Dřevo, ze kterého jsou rukojeti kartáčů vyrobeny, má certifikaci FSC. Máte tak jistotu, že je získáváno ekologicky a hlavně legálně. A na výrobu štětin z kokosu a agáve se využívá odpad, který by se jinak spálil nebo nechal zetlít.

Tierra Verda a její Casa Organica jsou zkrátka důkazem, že všechno jde i jinak. Že nemusíme naši planetu denodenně trápit a znečišťovat. Stačí mít k ruce ty správné pomocníky.

Pokud se je rozhodnote zařadit do své zero waste výbavy, je dost možné, že se vám po starých plasťácích ani trochu nezasteskne. Tyhle alternativy totiž dýchají přírodou a jsou moc pěkné. Kdejaký nakupovač či hospodyňka vám je bude závidět. 🙂 Mrkněte na ně. Podpoříte s nimi českou firmu, jejíž srdce tepe pro přírodu.

Prosíme, sdílejte článek mezi další zelené hrdiny. Velké změny začínají jednotlivci:

Nejoblíbenější zelené poklady

Vyzobali jsme ty nejzelenější favority, se kterými nešlápnete vedle:  

	Zklidňující gel s Aloe vera, spirulinou a heřmánkem od Purity Vision je univerzální pomocník pro tělo, tvář i vlasy.	Omrknout
	Směs prémiové kávy s funkčními houbami a vlákninou od Blendea polechtá chuťové buňky a podpoří fungování imunity.	Očíhnout
	Jemné čisticí pleťové mléko se 100% přírodním složením i pro tu nejsušší a nejcitlivější pokožku od Lavera.	Omrknout
	Biologicky odbouratelný bělicí prášek na bázi aktivního kyslíku od Tierra Verde Puer pro praní a rozjasnění bílého prádla.	Očíhnout
	Přírodní osvěžovač vzduchu od jihomoravského Rozvoněno polechtá smysly vůní citronu, pomeranče a palmové růže.	Omrknout