Preserve: Jogurtové kelímky mění v kartáčky i holítka. Poklad, nebo nebezpečný experiment?
A zase ty plasty. Jsou postrachem dnešní doby. Možná se jim taky snažíte vyhýbat, ale není to zrovna procházka růžovou zahradou. Jejich chapadla už zasáhla téměř všechna zákoutí lidského života. Dělat si z plastu strašáka ale může být v mnoha ohledech slepou uličkou. Na celý plastový problém totiž můžeme kouknout ještě z trochu jiného úhlu pohledu.
Všechny ty igeliťáky, brčka, plastové příbory, nejrůznější kelímky, obaly od potravin a “obludy” PETky už byly zkrátka vyrobené. Jsou tu a nikam se jen tak nevypaří. Pokud se nespálily ve spalovně, polehávají na skládce nebo ještě hůř – ve volné přírodě. Většinou desítky až stovky let.
A továrny na celém světě, i přes naše úporné snahy o bezodpadové žití, každou sekundu chrlí další a další hory nového (panenského) plastu. Vyprodukováno ho celosvětově bylo od začátku výroby už skoro 9 miliard tun. A pokud současné trendy budou pokračovat, předpokládá se, že do roku 2050 toto číslo vzroste až na 34 miliard tun!
Jednou vyrobený plast už vznikl a otázka je, co teď s ním. Můžeme udělat jednu věc.
Takže ano, předcházet dalšímu zbytečnému plastovému odpadu a nekupovat (obzvlášť jednorázové) plastové výrobky vůbec, je rozhodně cesta. Co ale s plastem, který už tu je?
I tady může každý z nás pomoci – udělat něco pro to, aby alespoň část tohoto nového plastu dál nekončila v útrobách těch nejzranitelnějších tvorů na naší krásné Zemi nebo obloukem na našem talíři. Jak? Tušíte správně:
Můžeme podpořit jeho recyklaci. Aneb od kartáčků po prkénka ze 100% recyklovaného plastu
Plast totiž nemusí být nepřítelem na celý život. Některé plasty jsou čisté, nezávadné a vhodné pro mnohonásobnou recyklaci. A když už je někdo jednou vyrobil, neměly by člověku sloužit jen pár chvil a přírodě pak škodit stovky let.
Z vyššího pohledu je recyklace rozhodně důležitou součástí v prevenci znečištění životního prostředí.
To už v roce 1996 věděl Američan Eric Hudson. Vnímal plastovou past, do které se lidstvo plnou parou řítí. A vytvořil projekt recyklace plastů, který jde proti konzumu, plýtvání zdroji a vstříc udržitelnému životu. Spojil přitom svou fascinaci světem přírody se zájmem o recyklační systém. A vytvořil firmu, která ve světě nemá obdoby – Preserve.
Skrze propracovaný recyklační systém (pojmenovaný Gimme 5) začal sbírat od spotřebitelů, prodejců a recyklačních firem použité kelímky od jogurtů, másla, sýrů, plastová víčka, příbory i své vlastní výrobky a přetvářet je v krásné a praktické věci každodenní potřeby.
Dnes z nich vyrábí kartáčky, holítka i nádobí. Kromě štětinek kartáčků z nylonu, břitů holítek potažených keramikou a brček z rostlin jsou všechny produkty Preserve do poslední plastové kapky recyklovatelné a recyklované. Principy „reduce – reuse – recycle“ – tedy redukovat spotřebu, znovu využít a zrecyklovat – jsou přitom alfou a omegou celé firmy.
Možná si teď říkáte, že to všechno krásně zní, ale v hlavě vám naskakuje pořád ta samá otázka:
Je recyklovaný plast bezpečný?
O bezpečnosti a nebezpečnosti plastů i recyklovaných výrobků byly napsány už obsáhlé studie. Z provedených výzkumů vyplývá, že nejnebezpečnější plastové výrobky jsou ty, které byly vytvořeny smícháním různých druhů plastů. Často totiž obsahují toxické chemikálie jako bromované zpomalovače hoření a těžké kovy. I když je mnoho z nich už zakázaných, stále existují. A legislativy bohužel dodnes umožňují recyklovat i plasty, které takové látky obsahují.
Pro nás, běžné spotřebitele, je tak veledůležité vědět, že bezpečnější jsou jednodruhové plasty. Za nejbezpečnější a zdravotně nezávadné plasty vůbec jsou v dnešní době považovány PET ( (polyetylen tereftalát) a PP (polypropylen). Tyto druhy plastů jsou přísně regulovány a kontrolovány světovými standardy.
Preserve při výrobě využívá právě výhradně polypropylen, který je schválený i pro styk s potravinami. Neuvolňuje ani žádné nebezpečné chemikálie jako Bisfenol-A (BPA) nebo ftaláty. Není proto třeba se obávat, že by při styku s jeho výrobky přecházely do organismu škodlivé látky.
Preserve je navíc společností zapálenců. Firmou se silnou myšlenkou, která žije společenskou odpovědností, ochranou přírody a udržitelností. Kromě toho, že vyrábí vychytávky, které jsou bezpečné, praktické a hrají krásnými barvami, jde celým svým konáním hlavně proti těmto třem nešvarům dnešní doby:
1. Plýtvání zdroji
Úspora zdrojů je už v samotném jádru myšlenky recyklace. Na výrobu Preserve produktů totiž není použitý žádný nový plast. Recyklace tak, oproti výrobě z nového (panenského) plastu, šetří životní prostředí. V Preserve spočítali, že při výrobě svých produktů ušetří v průměru 50 % všech souvisejících zdrojů. Konkrétně to dělá minimálně:
46 % energie
48 % uhlí
54 % vody
64 % emisí skleníkových plynů
75 % ropy.
Nebojte, čísla nejsou vycucaná z prstu. V Preserve k nim došli skrze detailní průzkum (tzv. LCA – life cycle assessment), který bere v úvahu celkový dopad produktů na životní prostředí. Od získávání primárních materiálů přes výrobu, prodej a doručení k zákazníkovi, až po jeho likvidaci formou skládkování, spálení nebo recyklace.
2. Přehnanému konzumu
Kartáčky Preserve ultra soft s extra měkkými štětinkami
Tím, že vyrábí každý kousek tak, aby vydržel co nejdéle. V době, kdy jsou normou nekvalitní slátaniny všeho druhu, je toto opravdový poklad.
Kvalitu svých výrobků dotahuje Preserve k dokonalosti tím, že například vhodný proces recyklace konzultuje s vědci a inženýry. A na vývoji zubních kartáčků spolupracuje se zubaři.
3. Stavění zisku firmy před zájem lidí
V roce 2011 se Preserve stala členem B Corp. Tato celosvětová iniciativa definuje principy moderního environmentálně a sociálně zodpovědného přístupu k podnikání.
Cílem společností, které jsou její součástí, je konání veřejného dobra. Kromě vlastního zisku je totiž jejich cílem také zisk všech ostatních – včetně nás, spotřebitelů. V duchu B Corp tedy Preserve nechce být nejlepší na světě, ale nejlepší PRO svět.
A na závěr ještě trocha zajímavých čísel
Z celkových 9 miliard tun vyrobeného plastu vzniklo do roku 2015 na světě 6,3 miliard tun plastového odpadu.
Z tohoto množství se přitom celosvětově zrecyklovalo jen pouhých 9 %.
Když pomineme spalovny, 79 % plastového odpadu doteď zůstává na skládkách nebo v přírodě!
A v oceánech díky plastům uhyne přes 100 000 mořských živočichů ročně.
S tak nepředstavitelnou hordou plastu na krku má každý z nás opravdu zodpovědný úkol. I když se totiž problém s plasty může přes všechny moře a oceány zdát na hony vzdálený, bublá hned za našimi dveřmi. Pohled na ptáky chycené do zrádných igeliťáků a požírajících plastové ještěrky není výjimkou ani v našich končinách.
A právě proto takové firmy jako je Preserve rádi podporujeme. Každou svou buňkou dýchají za lepší svět. Tak na dálku děkujeme a držíme obrovsky palce.
Ve virtuální realitě krotitelka písmenek a tanečnice s klávesnicí. V reálném životě sběračka inspirace, co nemůže žít bez jógy, hor a lesa. V Econea se stává zelenou guru. Vymýšlí a píše inspirativní obsah proti nudě.
Všechny ty igeliťáky, brčka, plastové příbory, nejrůznější kelímky, obaly od potravin a “obludy” PETky už byly zkrátka vyrobené. Jsou tu a nikam se jen tak nevypaří. Pokud se nespálily ve spalovně, polehávají na skládce nebo ještě hůř – ve volné přírodě. Většinou desítky až stovky let.
To už v roce 1996 věděl Američan Eric Hudson. Vnímal plastovou past, do které se lidstvo plnou parou řítí. A vytvořil projekt recyklace plastů, který jde proti konzumu, plýtvání zdroji a vstříc udržitelnému životu. Spojil přitom svou fascinaci světem přírody se zájmem o recyklační systém. A vytvořil firmu, která ve světě nemá obdoby – Preserve.
Pro nás, běžné spotřebitele, je tak veledůležité vědět, že bezpečnější jsou jednodruhové plasty. Za nejbezpečnější a zdravotně nezávadné plasty vůbec jsou v dnešní době považovány PET ( (polyetylen tereftalát) a PP (polypropylen). Tyto druhy plastů jsou přísně regulovány a kontrolovány světovými standardy.
Z celkových 9 miliard tun vyrobeného plastu vzniklo do roku 2015 na světě 6,3 miliard tun plastového odpadu.
Z celkových 9 miliard tun vyrobeného plastu vzniklo do roku 2015 na světě 6,3 miliard tun plastového odpadu.
