V televizi i na sociálních sítích nás bombardují reklamy na zázračné prací prášky, které dokonale vyperou vše od tlapek od bahna až po červené víno. V žádné z nich se ale neříká, že látky v běžných pracích prostředcích mohou škodit dětem, dospělým, zvířatům i životnímu prostředí. Pojďme si na alergie na prací prášky trochu posvítit.
Proč vzniká alergie na prací prášek
Běžné prací prášky v sobě obsahují syntetické látky
Běžné prací prášky v sobě obsahují nejrůznější syntetické látky, aby co nejlépe vypraly. Účinky těchto látek na lidské zdraví jsou kontroverzní nebo přímo škodlivé. Obsahují tenzidy, fosfáty, opticky zjasňující prostředky, bělidla na bázi chlóru, syntetické konzervanty, parfémy a další látky, kterým je lepší se vyhnout obloukem. Jejich zbytky zůstávají po vyprání na našem oblečení, ložním prádle, hračkách a látkových plenách. Náš imunitní systém na ně může reagovat, pokud je vyhodnotí jako nevítané alergeny.
O škodlivých látkách v běžných pracích prostředcích se dočtete v našem článku
Jak vypadá alergie na prací prášek
Nejčastějším projevem je svědění kůže, šupinky, vyrážka, zčervenání nebo otok. Reakce se může objevit několik hodin po obléknutí vypraného oblečení, nebo po delším používání prášku. Například v zimě je naše kůže namáhaná více a je náchylnější k alergickým reakcím.
Když není alergie na prací prášek odhalená včas, může vést k suché popraskané kůži nebo ke vzniku ekzému. Pokud máte výrazné příznaky, navštivte lékaře, který alergii potvrdí, nebo vyvrátí.
Alergie a svědění kůže
„Když pokožka přichází do styku s pracím práškem, může dojít k jejímu podráždění nebo i vzniku ekzému. Může se tak stát i do několika hodin. Nejčastěji se takováto reakce projeví svěděním či zarudnutím citlivého místa na kůži,“ prof. Jana Hercogová, MD, PhD, MHA, přednostka Dermatovenerologické kliniky nemocnice Na Bulovce.
Co pomáhá proti svědění kůže
Ať už vaše potíže začaly s novým pracím práškem, nebo po měsících jeho používání, máte dvě možnosti.
1. Můžete prodloužit proces máchání na dvojnásobný, aby alergenů zbylo v prádle co nejméně. Škodlivým látkám se tím nevyhnete, ale snížíte procento, se kterým přijdete do styku. Prodloužení máchání ale není příliš ekologické a ani neřeší paseku, kterou páchají toxické látky v přírodě.
2. Jistější je vyměnit současný dráždivý prací prášek za hypoalergenní prací gel, kterých je dnes na trhu celá řada. Prací gely se totiž při máchání vymývají z prádla mnohem snadněji než sypké prací prášky. A hypoalergenní prací gely jsou vhodné pro citlivou pokožku, alergiky, ekzematiky i malé děti.
Alergie na prací prášek u miminka
Jedním z častých důvodů, proč rodina přechází na hypoalergenní prací gel, je narození miminka. Kůže malých dětí je nesmírně jemná a citlivá. Běžné prací prášky mohou dětem způsobovat opruzeniny, vyrážky, alergie i ekzémy. Proto jsou nejvhodnější prací prostředky pro děti ekologické prací gely s čistě přírodní vůní éterických olejů nebo zcela bez vůně.
Jak jsme prozradili výše, nejlepší volbou je vybrat si hypoalergenní prací gel. V něm můžete vyprat prádlo úplně všem.
Naši favorité jsou:
Prací gely Only Eco
Hypoalergenní tekutý prací prostředek na všechny druhy prádla OnlyEco
a hypoalergenní tekutý prací prostředek na dětské prádlo OnlyEco jsou vyvinuté na kontakt s citlivou, alergickou a ekzematickou pokožkou. Ten druhý si navíc umí poradit s nejjemnější miminkovskou kůží i se všemi nástrahami, které prádlu malé děti připravují. Jsou bez parfemace, takže kůži nechají v klidu dýchat. Hodí se na bílé i barevné prádlo. Jejich obsah je z více než 99 % přírodní, což dokládá i přísná certifikace EcoCert – Natural Detergent.
Za značkou OnlyEco stojí polská firma Laboratorium Naturella, která je zároveň biotechnologickou laboratoří pro vývoj a výzkum. Jejich prací gely a další prostředky do domácnosti jsou vědecky potvrzené, otestované a navíc z velké míry z lokálních zdrojů.
Prací gely Officina Naturae
U této italské značky najdete účinné prací řešení pro citlivou pokožku, skvrny, dětské oblečení i pratelné plenky. To dokládá certifikace ICEA Eco Detergent. Vysoce koncentrované hypoalergenní prací gely bez vůně a prací gely BIO má v litrovém nebo čtyřlitrovém balení v recyklovatelném bioplastu. Šetrné mycí složky z italského olivového a řepkového oleje zanechají prádlo navíc krásně měkké.
Prací gely Mulieres
Značka Mulieres nabízí hned čtyři koncentrované prací gely v bio kvalitě. Jsou hypoalergenní, z 99,97 % z přírodních látek a vhodné pro nejcitlivější pokožku. Mají také certifikaci Natural Detergent od EcoCertu. Na výběr jsou varianty růžová zahrada, svěží citrus, severský les nebo bez vůně. Díky vysoké koncentraci vydrží 1 balení až na 37 praček. Výhodou je také unikátní obal z recyklovaných kartonů, kterému můžete dát po vypotřebování další život.
Prací gely Bio-D
Značka Bio-D má hned několik hypoalergenních pracích gelů, ve kterých si vyperete hravě i zdravě. Tekutý prací gel bez vůně je univerzální, koncentrovaný a vhodný na bílé i barevné prádlo v pračce i ruční praní. Jeho výhodou je, že se hodí i na jemné materiály jako je kašmír, hedvábí nebo vlna, protože je účinný už od 30 °C. Stejné vlastnosti mají i voňavé varianty ovoněné esenciálními oleji – prací gel s vůní levandule a prací gel s vůní jalovce a mořské řasy. Všechny prací gely mají litrovou nebo pětilitrovou variantu balení.
Prací prostředky Tierra Verde
U česko-slovenské firmy Tierra Verde najdete celou řadu pracích gelů vhodných pro alergiky, ekzematiky i miminka. Perou na bázi mýdlových ořechů v bio kvalitě a jsou doplněné o rostlinné a minerální složky. Vybrat si můžete gel s vůní levandule, pomeranče, vavřínu kubévového nebo úplně bez vůně. V prací řadě najdete prací gely na běžné prádlo i speciální gely na funkční textil s koloidním stříbrem. Tierra Verde získala jako jediná česká firma mezinárodní certifikaci ECO GARANTIE.
Jak vidíte, praní pro citlivou kůži je snadné. Stačí si vybrat hypoalergenní prací gel s maximálně přírodním složením, který je ideálně prověřený také nezávislou mezinárodní certifikací. Pak ho stačí jen seznámit s vaší pračkou a jste na nejlepší cestě za vyléčením alergií na běžný prací prášek.
Přejeme vám kopce skvěle vypraného prádla a zdravou kůži k tomu. A při dalším dávkování pračky si vzpomeňte na to, že zmíněné prací gely myslí na zdraví všech – lidí, zvířat i planety. Neobsahují totiž žádné živočišné složky, nejsou testované na zvířatech a v přírodě se snadno a rychle rozloží.
Prosíme, sdílejte tento článek, ať se může zahojit kůže mnoha dalším lidem:
Bublají a pění, rozpouštějí, rozptylují a především – čistí! To vše mají ve svém repertoáru tenzidy neboli surfaktanty, bez nichž by váš prací prostředek nepral, čistič nepucoval a sprcháč nemyl. Jejich název pochází z anglické zkratky slov: SURFace, ACTive, AgeNT. Jedná se totiž o povrchově aktivní činitele a ačkoli nás zbavují nečistot, jejich pověst úplně bez poskvrny není.
Umí být překvapivě kruté k naší pokožce a možná trápí i tu vaši, právě teď, aniž byste o tom věděli. Nakoukli jsme proto mezi vědecké studie a vyšťourali o nich vše, co se dalo. Zajímá vás, co jsou tenzidy zač? Na které druhy si dát pozor a jak vybrat přípravek, který z pokožky nevytvoří vysušené svědící trápení? Pak čtěte až do konce.
Zbavují nás špíny a skvrn
S velkou spoustou nečistot a skvrn pouhá voda nehne. Však to určitě znáte sami. Flek od zmrzliny na tričku. Připálený pekáč. Pokožka po celodenním trmácení městem. Opláchnutí vodou pomůže, ale tričko, pekáč ani pleť nevyčistí tak, jak bychom si přáli. Tuky obsažené v nečistotě se z fyzikálních důvodů s kapalinou zkrátka neumí smísit. Právě tady přichází na scénu tenzidy, které dokáží odstranit i nečistoty rozpustné v tucích. Najdete je tak ve všem, co má za úkol čistit – ve složení prostředků k domácímu pulírování, praní, ale i ve sprchových gelech či mýdlech.
Čisticí a mycí lahvičky pod vaším umyvadlem i na něm jsou tak zpravidla směsi tenzidů a dalších látek, které mají schopnost převádět nečistoty z pevného do kapalného prostředí, a odstraňovat je tak z povrchu. Účinnost tenzidů výrobci rádi zvyšují různými aktivačními přísadami, které upraví pH, sníží tvrdost vody nebo negativní vliv některých tenzidů na pokožku.[ref]https://web.archive.org/web/20130215211301/http://www.epa.gov/dfe/pubs/laundry/techfact/keychar.htm[/ref] Často však do výrobků přidávají také složky, kterým v Econea.cz rozhodně nefandíme. Příkladem jsou bělicí a zjasňující látky, některé antimikrobiální složky a staré známé syntetické parfémy, zahušťovadla či plnidla.
Vyrábí se z rostlinných olejů, ale i z ropy
Všechny tenzidy se dají vyrobit synteticky, tedy chemickou syntézou. A to jak z přírodních olejů a tuků, tak z ropných surovin. Obecně tedy platí, že syntetické tenzidy lze získat i z přírodních surovin, promítne se to ale na výrobní ceně, která se pak šplhá nahoru. Tenzidů je jako much.
Nejčastěji se dělí podle toho, jak se umí ve vodním prostředí rozkládat na ionty.[ref]http://www.w.chemicke-listy.cz/docs/full/1999_07_421-427.pdf[/ref] Vznikly tak čtyři hlavní třídy, které se pak drolí na další podkategorie. Ale nebojte, žádnými krkolomnými názvy vás tu trápit nebudeme. Místo toho si ukážeme, jak se které tenzidy chovají k nám a našemu zdraví. To nám o nich pro naše účely ostatně prozradí mnohem více.
Trápí vás suchá a podrážděná pokožka? Možná za ni mohou tenzidy
Vnější vrstva naší kůže se skládá z odumřelých a na protein bohatých buněk. Ty jsou plné látek, které na sebe vážou vodu, a přirozeně tak pokožku udržují hydratovanou.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20211113[/ref] Odumřelé buňky obklopují lipidy (tuky), a udržují tak pokožku pružnou. Můžete si to představit jako zeď s cihlami z kožních buněk, spojených lipidovou maltou. Zeď zabraňuje vypařování vody a zároveň chrání kůži před napadením zvnějšku.
Když se však tato bariéra naruší, kůže vysychá, svědí, loupe se a je podrážděná. Naštěstí ji jen tak něco nerozhodí a většinou se ubrání. Jejím velkým nepřítelem jsou ale právě tenzidy. Jak už jsme si řekli, tenzidy jsou přeborníci v odstraňování nečistot. Nemají ale šanci rozpoznat, které látky kůži tvoří a které na ni nepatří. Nezřídka se tak stane, že z kůže odstraní i důležité složky, jako jsou například tuky. To rozhodí strukturu vnější vrstvy pokožky a její schopnost zadržovat vlhkost se oslabí. Stejně tak tenzidy s oblibou zbavují kůži i bílkovin a narušují její přirozenou mikroflóru. Výsledkem je vysušená a dehydrovaná pleť.
Zbytky mohou zůstat v pokožce, dráždit ji a narušovat
Říkáte si, že po sprše nebo při domácím úklidu se většina tenzidů z pokožky opláchne vodou, a vy jste proto v bezpečí? Ne tak docela. Některé se zuby nehty na pokožce udrží a začnou nahlodávat stabilitu ochranné vrstvy kůže. Způsobují také bobtnání přítomných bílkovin. Čím víc nabobtnají, tím větší je přitom podráždění pokožky. Pokud vás po mytí pravidelně trápí nepříjemný pocit napnuté kůže, dost možná za to mohou právě tenzidy.
A problém se prohlubuje. Tenzidy se totiž často používají také jako emulgátory v neoplachových výrobcích. Najdete je tedy i v lahvičkách s různými tělovými mléky a krémy. Při dlouhodobém kontaktu přitom mohou způsobit daleko větší potíže a demolovat živé buňky pokožky. Pocítit to můžeme i akutním svěděním a pálením. Negativní účinek na pokožce přetrvává, dokud dráždivý tenzid nesmyjeme. To ale zpravidla děláme opět přípravkem s obsahem tenzidu. Své kůži tak prakticky nedáváme šanci na odpočinek a regeneraci přirozeného obranného filmu.
Jakým tenzidům se vyhýbat aneb trable nevydařené tabulky
Právě tady se měla vyjímat. Úhledná tabulka. S jasným rozdělením často používaných tenzidů podle jejich dráždivosti. Kam se poděla?
Upřímně, nepodařilo se nám ji dát dohromady. Proč? Tady jsou tři zásadní důvody:
Za prvé. Každý z nás je jiný a prostředek či tenzid, který někomu škodí, může druhý snášet bez potíží.
Za druhé. Samozřejmě vždy záleží také na dalších ingrediencích, ze kterých je produkt ukuchtěn. Roli hraje množství tenzidu v celkovém objemu a záleží také na tom, k jakému užití je přípravek určený. Dráždivost jednoho tenzidu se bude lišit u bezoplachového pleťového mléka a čističe na podlahu, který s vaší pokožkou přijde do styku jen minimálně.
Za třetí. Výsledky jednotlivých dostupných hodnocení dráždivosti se vždy trochu liší. Záleží na kritériích testování, koncentraci jednotlivých složek a také na druzích testovaných přípravků.
Ale nebojte, v tom nepřehledném moři tenzidů vás utopit nenecháme. Zabořili jsme nosy hluboko do různorodých studií a ty nejzákeřnější tenzidy se nám přece jen podařilo odlišit od těch šetrnějších. Tady vám tedy házíme záchranný kruh. Chytejte!
Hodně pěny za málo peněz. Jak je to s postrachy SLS a SLES?
SLS neboli Sodium Lauryl Sulfate
Právě o něm jste toho možná zaslechli nejvíce. Výborně pění, je velice levný a dobře biologicky odbouratelný. Není proto divu, že si ho výrobci tak oblíbili. Přidávají ho do mýdel, šamponů, sprchových gelů i zubních past.
Spadá mezi nejdráždivější tenzidy, přesto ho najdeme ve složení bezpočtu konvenčních prostředků a spousta lidí si ho pravidelně pouští k tělu při mnoha každodenních aktivitách.
Jeho dlouhodobé používání způsobuje vysoušení pokožky i vlasů. Kůže může reagovat svěděním, pálením či zarudnutím. Lidé s citlivou či ekzematickou pokožkou by o něj neměli zavadit raději ani myšlenkou, natož aby si ho zvali do domácnosti.
Vyrábí se i z palmového oleje. Ten se může získávat velmi neudržitelným způsobem a přispívat k odlesňování deštných pralesů.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4651417/[/ref] Na toto závažné téma chystáme speciální článek.
SLES neboli Sodium Laureth Sulfate
Lidé si ho často pletou se SLS. I jeho dlouhodobé používání způsobuje vysoušení pokožky a vlasů. V tomto ohledu je ale o něco šetrnější než SLS.
Také SLES se vyrábí synteticky, z tzv. mastného alkoholu získaného z palmového nebo kokosového oleje.
Zákeřnější než SLS je tím, že během výroby prochází procesem ethoxylace. Při té se může uvolnit pravděpodobný karcinogen 1,4-dioxan. Ten se pak snadno dostane spolu se SLES do sprchového gelu či šamponu.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/706089/sodium_laureth_sulfate/[/ref]
Oba druhy tenzidů, SLS i SLES, tak mohou dráždit pokožku, přičemž samozřejmě záleží na době působení a koncentraci. Akutní toxicita ani karcinogenita u SLS ani SLES nebyla během dosavadních výzkumů prokázána. Ke SLES se však váže riziko kontaminace karcinogenními nečistotami.
Některým lidem přípravky s těmito tenzidy nevadí, zejména v případě, že se jedná o oplachový produkt používaný v malém množství. Proto a přesto se používání SLS a SLES pokládá za bezpečné a mohou se dle platné legislativy používat. A tak se také děje, většina pěnivých výrobků dnes obsahuje jeden z nich.
Potenciálně rizikové “nečistoty” v některých tenzidech
Rizikové nečistoty vznikají až během procesu výroby a kontaminují výsledný produkt. Ve složení výrobku tím pádem nejsou uvedeny, a spotřebitel se tak o nich nemá šanci dozvědět. Pojďme si na ně společně posvítit.
Nitrosaminy
Vznikají za určitých podmínek přirozeně (obzvlášť v kyselém prostředí) z dusitanů a bílkovin, resp. ze sekundárních aminů. Vytvářejí se i v lidském žaludku, v potravinách se skrývají v masných produktech a obsahuje je i tabákový kouř. Pokusy na zvířatech ( 🙁 ) zjistily u 90 % zkoumaných nitrosaminů silný karcinogenní účinek a schopnost poškodit také DNA.[ref]https://path.azureedge.net/media/documents/RH_condom_wrkshp_session7_en.pdf[/ref]
Jako nečistota se mohou nacházet například v těchto tenzidech:
Diethanolamidy kokosových kyselin (Cocamid DEA) se právě kvůli tvorbě nitrosaminu přestávají jako tenzidy používat.
Spojován je s nimi někdy i tenzid SLS. Během procesu výroby SLS se však žádné chemikálie s obsahem dusíku nepoužívají, nitrosaminy proto nemohou vznikat. Podle některých zdrojů se však mohou vytvořit až následnou reakcí “v lahvi” s diethanolaminy (DEA) či triethanolaminy (TEA), kde zmíněný dusík obsažený je.
Za určitých podmínek může vznikat také při výrobě tenzidu CAPB (Cocamidopropyl betaine).
Ethylen oxid
Je chemický meziprodukt v průmyslu při výrobě určitých látek. V menším množství se používá jako pesticid a insekticid, obsahuje ho i tabákový kouř. Je to známý lidský karcinogen (může způsobit rakovinu a leukémii), je mutagenní (mění genetický materiál, obvykle DNA), je spojen především se zvýšeným rizikem rakoviny prsu u žen.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/726229/ETHYLENE_OXIDE/[/ref]
Jako nečistota se může nacházet například v těchto tenzidech:
Sodium Laureth Sulfate (SLES)
Laureth-7, Sodium Myreth Sulfate
1,4-dioxan
Vzniká při ethoxylaci, při níž se ethylen oxid přidá k dalším chemickým látkám. Při tomto procesu může dojít ke kontaminaci produktu 1,4-dioxanem. Je klasifikován jako „pravděpodobný lidský karcinogen“ (nádory jater, žlučníku, nosní dutiny, plic, kůže a prsu) a zvířecí karcinogen.[ref]https://www.epa.gov/sites/default/files/2014-03/documents/ffrro_factsheet_contaminant_14-dioxane_january2014_final.pdf[/ref]
Jako nečistota se může nacházet například v těchto tenzidech:
Pozor si ve složení výrobku dejte na chemické látky, které mají v názvu: „-eth“ , „PEG,“ „polyethylene“, „polyethylene glycol“ ,“polyoxyethylene“ nebo „-oxynol.
Při výrobě „potenciálně kontaminovaných“ detergentů se nečistoty dají odstranit. Pro výrobce je to však proces navíc, který prodražuje výrobu. Producenti konvenčních levných produktů to proto zpravidla vůbec neřeší.
Do svých domovů si tak zvěte jen přípravky od zodpovědných výrobců nebo nakupujte u prodejců, kteří své dodavatele a jejich výrobní procesy řádně prověřují. My v Econea.cz se produktům s obsahem rizikových tenzidů vyhýbáme. Pokud na našich poličkách zahlédnete přírodní přípravky s tenzidem Cocamidopropyl betaine, vězte, že u nich vždy prověřujeme jeho čistotu a zodpovědný přístup výrobce.
SCS spadá do kategorie mírně dráždivých tenzidů a ve svých produktech ho může mít i certifikovaná přírodní kosmetika.
Na rozdíl od výroby SLS z čisté kyseliny laurové, SCS se vyrábí přímo z kokosového oleje, který je směsí mastných kyselin, včetně zmíněné kyseliny laurové. SCS je tedy ve výsledku směsí SLS, sodium caprylic sulfate, sodium oleic sulfate a sodium stearyl sulfate.
Vyrábí se z kokosového oleje a je to málo dráždivý tenzid.
Přimíchává se k jiným tenzidům ke snížení celkové dráždivosti produktu a obsahují ho i přípravky pro děti.
Během procesu výroby může vznikat stopové znečištění dráždivým amidoaminem, který často vyvolává pálení očí a svědění pokožky.
Hydratační a vyživující sprchový gel OnlyBio
Jak jsme si řekli už výše, za určitých podmínek mohou vznikat i toxické nitrosaminy. Tyto nežádoucí nečistoty mohou výrobci technologicky odstranit. Při používání prostředku s tímto tenzidem je tedy třeba prověřit jeho čistotu.
Zajímavý je také titul, který si v roce 2004 CAPB vysloužil. Právě kvůli reakcím na tyto nečistoty se stal alergenem roku. [ref]http://chemicaloftheday.squarespace.com/qa/2011/9/26/sodium-coco-sulfate.html[/ref] [ref]http://www.epitesty.cz/pasports/A%20029.pdf[/ref]
Podstatné zde je především to, zda výrobce čistotu CAPB řeší či nikoliv. V Econea.cz dbáme na kvalitu našich dodavatelů a výrobců a nechceme vám nabízet nic neprověřeného nebo nedůvěryhodného. Pokud je CAPB v produktech vysoké kvality i čistoty, považujeme ho za schůdnou alternativu ke konvenčním dráždivějším tenzidům.
Je vyrobený z kokosového oleje a glukózy, pomáhá zvyšovat pěnivost, a používá se také pro snížení podráždění, které mohou vyvolat jiné povrchově aktivní látky v produktu (např. SLS nebo SLES).
To jsou tenzidy obsažené v rostlinách, například v mýdlových ořechách či mydlici lékařské. Zpravidla silně pění.
Pokud by se saponiny dostaly ve větší koncentraci do přírody, mohly by škodit vodním tvorům (podobně jako je to u přírodních esenciálních olejů). Jako tenzid v šamponu, který pomohou odbourat mikroorganismy v čističce odpadů, se ale v životním prostředí nekumulují, a škodu tak nenapáchají.
Mají výborné čisticí účinky. Vyrábí se zmýdelňováním (saponifikací) z olejů a dalších tuků, respektive v nich obsažených mastných kyselin (kys. myristová, palmitová, stearová) reakcí s hydroxidem sodným či draselným.
Ve složení produktu je najdete například jako sodium cocoate – z kokosového oleje, sodium palmate – z palmového oleje, sodium olivate – z olivového oleje.
Nevýhodou mýdel je vysoké pH, které může potrápit zejména citlivou pokožku.
Také mýdla mohou obsahovat dráždivé tenzidy, o kterých jste se dočetli výše. I u nich tedy kontrolujte složení.
Mýdla a pH pokožky
Povrch pokožky má nízké pH, takzvaný kyselý ochranný plášť. Mnoho důležitých reakcí probíhá právě a výhradně při nízkém pH. Čisticí a pečující prostředky s vysokým pH tento přirozeně kyselý plášť pokožky narušují, a tím brání jejímu správnému fungování a regeneraci. Pokožka bobtná a snižuje se její pružnost. Množí se viry, plísně a bakterie, které pak mohou způsobovat akné.[ref]http://www.snowwhiteandtheasianpear.com/2014/09/skincare-discovery-why-ph-of-your.html[/ref] [ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18489300[/ref]
Co s tím?
Pokud máte zdravou pokožku a jednou denně se ošplíchnete mýdlem, žádnou katastrofu nezpůsobíte. Zdravá pokožka si totiž ochranný plášť, včetně milionu přátelských bakterií, umí poměrně rychle obnovit.
Jiné je to však u citlivé či ekzematické kůže. Ta při častém používání prostředků s vysokým pH ztrácí svou ochranu, přirozené funkce a chřadne. Stejně tak používání mýdel neprospívá intimním oblastem, které jsou na vysoké pH velmi citlivé. Pozor tedy na produkty tvářící se jako “intimní mýdlo”. To, že se do mýdla přidá extrakt z dubové kůry nebo heřmánku, ho ještě nedělá vhodným pro intimní partie. Z našich nabytých znalostí vám doporučujeme se těmto mýdlům vyhnout.
Jak se tenzidy chovají v přírodě?
Ve vysokých koncentracích mohou všechny tenzidy, ale i jakékoli jiné látky, působit v přírodě toxicky. Běžné koncentrace, které se dnes v detergentech a kosmetických přípravcích používají, jsou ale odbouratelné snadno. Čistírny odpadních vod větší část přípravku zachytí a se zbytkem si ve valné většině příroda poradí. Podle dostupných zdrojů je biologická rozložitelnost většiny prostředků s tenzidy vyšší než 90 %.[ref]https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=11894[/ref]
Pozor na neudržitelně získaný palmáč
Oči na stopkách bychom měli mít u zdrojových surovin pro výrobu tenzidů. Velké množství se totiž vyrábí z palmového oleje, nejčastěji tenzidy SLS a SLES. Palmový olej přitom může pocházet z různých zdrojů, s různými důsledky pro přírodu a zvířata, která ji obývají.[ref]https://glopolis.org/wp-content/uploads/kudy-tece-palmovy-olej.pdf[/ref] Brzy se o tom do detailu dočtete v chystaném článku.
Výrobci, kteří používají zodpovědně získávaný palmový olej nebo jeho alternativy, se tím obvykle “chlubí”. Zdroj a certifikace surovin proto rádi uvádí přímo na produktech.
Své eko-radary proto žhavte například na certifikát RSPO. Ten označuje palmový olej z udržitelných zdrojů (obvykle mimo Indonésii), který splňuje přísná kritéria na ochranu životního prostředí. Pod logem zeleného palmového listu najdete produkty, které nejen nezatěžují a neohrožují místní faunu a flóru, ale také podporují lokální výrobce a snižují míru chudoby v celém regionu.
Obdobně “funguje” certifikát EcoCert – Natural Detergent made with Organic, nebo EcoCert – Natural Detergent.
Palmový olej se může ve složení výrobku schovávat v těchto ingrediencích:
Dlouhatánský výčet látek, které se vyrábí z palmového oleje, můžete omrknout tady.
Jak tedy vypátrat šetrnější mycí a čisticí prostředky?
Možná si teď říkáte, že to není vůbec jednoduchá otázka. A máte pravdu. Samozřejmě je potřeba sledovat celkové složení přípravku, ale jak jsme si ukázali, tenzidy v tom všem hrají důležitou roli. Prošlápli jsme vám proto cestičku. Držte se těchto deseti kroků a dojdete ke spokojenější pokožce a pevnějšímu zdraví.
10 krůčků k čistotě bez rizika:
Méně je někdy více. Než vytáhnete celý arzenál pěnivých čističů, zvažte, zda nestačí obyčejná voda.
Nevybírejte si přípravky podle toho, zda dobře pění. Pěna nerovná se čistota. Zpravidla je to naopak. Čím víc prostředek pění, tím agresivnější tenzidy obsahuje. O pěnivém omylu lidských koupelen si víc můžete přečíst tady.
Výrobky s tenzidy SLS či SLES raději nepoužívejte dlouhodobě a pouze v oplachových produktech. Při pravidelném používání může dojít k podráždění pokožky, k nadměrnému vysušení a narušení její přirozené rovnováhy. Pokud najdete takzvané sulfáty ve svém oblíbeném šamponu nebo prostředku na mytí nádobí, nepropadejte panice, nemusíte se jich hned zbavovat. V rozumném dávkování je vypotřebujte a příště si pořiďte produkt s jemnějšími tenzidy.
Používejte přípravky založené na tenzidech z přírodních látek, například tyto: SCS, CAPB, Lauryl Glucoside, Coco Glucoside či Decyl Glucoside. Podle aktuálních poznatků jsou šetrnější k pokožce, k přírodě, i svou výrobou. Takové tenzidy se nejčastěji získávají z kokosového nebo palmového (tomu se však my v Econea.cz vyhýbáme) oleje, ale například také z oleje řepkového, jako to dělají specialisté v Only Eco a Only Bio. Také u přírodních tenzidů si ale dávejte pozor a pořizujte si jen zodpovědně vyrobené produkty.
Upřednostněte produkt s certifikací přírodní kosmetiky. Ta totiž syntetické (a zpravidla nejškodlivější) tenzidy netoleruje, navíc ručí za původ a udržitelnost surovin, ze kterých se vyrábí použité přírodní tenzidy.
Ve složení hledejte několik názvů tenzidů, často jsou šetrnější než přípravky s jedním typem tenzidu. Povrchově aktivní složky se v přípravcích shromažďují do shluků. Pokud jsou shluky velmi malé, dostanou se snadno skrz pokožku a způsobují podráždění. Směsi tenzidů se ale shlukují do větších útvarů. Ty pokožkou tak snadno neprojdou, a tím pádem ji tolik nepoškodí.[ref]https://kindofstephen.com/two-aspects-which-affect-the-harshness-or-mildness/[/ref]
Sledujte i další ingredience ve výrobku. Na nepěknostech mohou s tenzidy spolupracovat i další obsažené látky. Tenzidy mohou narušit ochranný film pokožky, a usnadnit tak dalším prevítům záškodnickou činnost na našem těle. V konvenční kosmetice se často ukrývají syntetické parfémy, konzervanty či barviva. O umělých navoněncích se více dozvíte například v tomto článku.
Ve složení pátrejte po kvalitních rostlinných olejích jako je slunečnicový, po mastných kyselinách jako je stearic acid a zvláčňovačích jako je glycerin a sorbitol. Tyto ingredience pokožku hydratují a pomohou jí dodat to, o co jí tenzidy během čištění okradou.
Dejte pozor na palmáč. Některé tenzidy mohou pocházet z palmového oleje. Ujistěte se proto, že výrobce používá zodpovědně získaný palmový olej, který nepřispívá k odlesňování deštných pralesů. Hledejte například certifikát RSPO.
Čekali jste, že od nás uslyšíte nějaký jasný ortel? Rozsudek těch zločinných tenzidů? Potřebu si věci alespoň trochu zaškatulkovat, si v sobě asi neseme všichni. Ani my na tom nebyli před psaním tohoto článku jinak. Po jeho přečtení už je vám nejspíš jasné, že ne vždy jsou jednoznačné soudy tím nejlepším řešením (nejen ve světě přírodní kosmetiky). Na něco se při brouzdání v našich virtuálních regálech však spolehnout můžete:
V bezoplachové kosmetice u nás najdete pouze ty nejšetrnější tenzidy.
V žádné naší kosmetice nenajdete SLS ani SLES.
U výrobců, kteří ve svých produktech používají CAPB, jsme ověřovali jeho čistotu. Zároveň všechny naše značky důkladně vybíráme a navazujeme spolupráci jen s takovými, kterým důvěřujeme.
Stejně tak důkladně vždy prověřujeme i celkové složení produktů.
Nechceme vám nabízet nic, co bychom si dle aktuální míry našeho poznání sami nedali bez obav na tělo a do těla.
Úklid domácnosti. Týden co týden si při něm bereme na pomoc nejrůznější čističe, spreje, odstraňovače či gely. Možná přitom ale ani netušíme, že bychom s nimi mohli nějak škodit sobě či přírodě.
Klasické úklidové prostředky však běžně obsahují škodlivé látky, o jejichž účincích nemusíme mít vůbec ponětí. Fosfáty, triclosan, ropné deriváty, syntetické vůně a konzervanty, chlor, formaldehyd, EDTA, umělá barviva, optické zjasňovače a stovky dalších. Tyto látky mohou být často toxické či přímo karcinogenní, ale představují také obrovskou zátěž pro životní prostředí.
Že to jde i jinak, věděly už naše babičky. Vyloudili jsme proto od nich sedm rad na jednoduchou výrobu domácích čističů. Umícháte si je raz dva a zdraví vaše i planety bude v bezpečí. A své si mezi řádky najdou i zastánci modernějších postupů. Do článku jsme totiž nasypali i tipy na nejosvědčenější eko-prostředky na našem e-shopu. Špíno, třes se, jdeme na to!
Čím na špínu zeleně a bez škodlivin?
Úklid jedlou sodou bika
Jak tedy na to, aby se vám domů nezatoulaly zbytečné škodlivé chemikálie? Pokud se jim chcete zaručeně vyhnout, zkuste svatou trojici domácího úklidu – citron, ocet a sodu.
Jsou to neméně účinní pomocníci, kteří navíc šetří přírodu, vaše zdraví i peněženku.
1. Univerzální čistič povrchů
Šikovný pomocník, se kterým vyčistíte všechno od koupelny po kuchyň. Odstraní nežádoucí mastnotu a nečistoty:
Babička radí: Smíchejte 500 ml octa, 250 ml vody a 20 kapek přírodního esenciálního oleje. Nalijte do lahve s rozprašovačem a bakterie nebudou mít šanci.
Ekolog radí: Přírodě se nevzdálíte ani s univerzálním čističem od britské firmy Bio-D. Po pomerančovém oleji voní božsky. Šetrných univerzálních čističů existuje celá řada, okouknout je můžete tady.
Hodí se všude tam, kde byste jinak popadli tekutý písek.
Babička radí: Jednoduše smíchejte citronovou šťávu s takovým množstvím jedlé sody, aby vznikla hustší pasta. Namočte do směsi houbičku a začněte drhnout. Kyselina z citronu má antibakteriální a dezinfekční účinky a působí jako přírodní bělidlo.
Ekolog radí: Česká firma Yellow&Blue pro nás namíchala čisticí písek na bázi sody a mýdlových ořechů. Voní po pomerančích a funguje skvěle.
Ale vůbec ne. Za pár kaček vykouzlíte čisticího siláka z octa.
Babička radí: Pro odstranění kamene z pračky nalijte do výlevky jeden plný šálek octa a zapněte ji na prázdno na 60 stupňů. Rychlovarnou konvici zase vyčistíte roztokem vody a octa v poměru 1 : 1. Nalijte do konvice a nechte přejít varem.
Ekolog radí: Německá firma Sonett, Ferrari v ekologické drogerii, připravila přírodní odstraňovač vodního kamene na bázi kyseliny citronové. Vyčistí všechny baterie, dlaždičky, kávovary i konvičky.
4. Čistič odpadů
Babička radí: Nasypte do odpadu 1 hrnek jedlé sody, zalijte ohřátým bílým octem a nechte působit tak 15 – 30 minut. Pak už jen spláchněte horkou vodou z kohoutku.
Ekolog radí: Super alternativou k běžným vysoce toxickým čističům odpadů je i čistič odpadů na bázi biologických enzymů. Ty rozpustí zbytky jídla, vlasy i mastnotu a narozdíl od konvenčních čističů po sobě nezanechají ekologickou spoušť.
5. Mytí oken
Babička radí: Pro zářivá okna smíchejte v rozprašovači ocet a vodu v poměru 1 : 1 a šplíchejte, jak je libo. Jen si pak dejte pozor, abyste poznali, kdy je okno zavřené a kdy otevřené. 🙂
Ekolog radí: Pokud se vám do šplíchání octem nechce, vyzkoušejte jiné přírodní čističe na sklo a okna.
Babička radí: Smíchejte 1 šálek olivového oleje a ½ šálku citronové šťávy, naplňte rozprašovač a leštěte. Citronová šťáva působí proti špíně a olej dodává nábytku lesk.
Babička radí: Z povrchu zaručeně odstraníte všechny nežádoucí bakterie, když do kyblíku s teplou vodou přidáte čtvrt šálku octa. Pozor ale, pokud máte podlahu dřevěnou, na ni raději ocet nepoužívejte.
Ekolog radí: Na podlahu i dlaždiče doporučujeme 100% přírodní čistič na podlahy od Sonett s dvěma druhy vosků.
Tak. Teď už máte všechny potřebnosti pro šetrný domácí úklid po ruce, tak hurá do práce. 🙂
A jak se zorientovat v šetrné drogerii i bez eko titulu?
Jak vidíte, kromě nesmrtelné trojice soda, ocet, citrón, jsou tu i další pomocníci bez záhadných sloučenin ve složení. Výrobců, kterým záleží na tom, s jakými látkami denně přicházíme do styku a co z našich odpadů putuje do přírody, je čím dál víc. Pokud se proto mezi všemi těmi lahvičkami a značkami začínáte ztrácet, orientaci vám možná vrátí tento jednoduchý přehled. Doufáme, že jste tu dnes našli inspiraci a přejeme příjemné úklízení.
Jiné je to však u citlivé či ekzematické kůže. Ta při častém používání prostředků s vysokým pH ztrácí svou ochranu, přirozené funkce a chřadne. Stejně tak používání mýdel neprospívá intimním oblastem, které jsou na vysoké pH velmi citlivé. Pozor tedy na produkty tvářící se jako “intimní mýdlo”. To, že se do mýdla přidá extrakt z dubové kůry nebo heřmánku, ho ještě nedělá vhodným pro intimní partie. Z našich nabytých znalostí vám doporučujeme se těmto mýdlům vyhnout.
). Na něco se při brouzdání v našich virtuálních regálech však spolehnout můžete:
