Že planetu máme jenom jednu si uvědomujeme čím dál palčivěji. Ekologie a udržitelnost jsou tak témata, která se promítají do všech oblastí našeho života, úklid toalety nevyjímaje. Pokud i vám záleží na tom, jak vyčistit WC nejen účinně, ale také šetrně k přírodě, jste tady správně.
Celý článek →Rubrika: Eko domácnost
Jak na ucpaný záchod: Naučte se poradit sami (i bez agresivní chemie)
Ucpaný záchod je nemilá věc, u které doufáme, že se nás nebude týkat. Jenže občas štěstí odpluje, a do mísy připluje zpět to, co mělo putovat dál kanalizací. Jak si s tím poradit svépomocí a kdy raději volat instalatéra?
Celý článek →Jak vyčistit pračku ekologicky: Postarejte se o svěží prádlo i delší životnost spotřebiče
Pračka nám usnadňuje každodenní život už několik desítek let. Kdy jste se jí za to naposled odvděčili péčí v podobě důkladného vyčištění? Pojďte zjistit, jak ji vyčistit s ohledem na přírodu, a jak se o ni starat průběžně. Krok po kroku i s fotodokumentací z našeho smejčení pračky. 🙂
Celý článek →Univerzální pomocník domů za pár kaček, znáte ho?
Preferujete minimalismus a šetrný přístup k životu? V tom případě se do jedlé sody zamilujete. Díky ní se totiž ve svých koupelnových i kuchyňských poličkách zbavíte hromady čističů a nahradíte je tímto nenápadným bílým zázrakem. Je univerzální a stojí pár kaček. Kde všude sodu využijete?
Celý článek →Konference Sustainable Future 2023 ovládne O2 Universum
Chcete znát nejnovější přístupy k udržitelnosti v Evropě? Dozvědět se více o Green Dealu, cirkulární ekonomice, odpadovém hospodářství nebo o nejúspěšnějších udržitelných startupech?
Pak ve středu 14. června 2023 nasměrujte své kroky do O2 Universum v Praze. Na konferenci Sustainable Future se tam sejde přes 80 řečníků z celého světa. Inspirují vás přednáškami, rozhovory a panelovými diskuzemi na téma udržitelná budoucnost.
Již 2. ročník mezinárodní konference se soustředí na téma udržitelnosti v různých odvětvích jako je bankovnictví, doprava, logistika či byznys.
Abychom vám dali malou ochutnávku, prozradíme, že na hlavním pódiu se objeví i nejmladší poradkyně Spojených národů Sophia Kianni, Tobias Kederer z Amazonu, Kamil Čermák z ČEZu nebo Magdalena Maj z Polish Economic Institute.
Chcete-li nahlédnout udržitelné novinky českých i zahraničních společností, potkat se s inspirativními lidmi a užít si doprovodný program včetně cateringu, neváhejte. Vstupenky jsou k zakoupení i přes web. My budeme na místě. 🙂
Prosíme, sdílejte pozvánku se svými přáteli, třeba jim konference pomůže k větší udržitelnosti:
Srdcem bez obalu: Jak je na tom bezobal? – 2. díl
Nakupování bez obalu zažilo v posledních letech strmý růst i propad a některé bezobalové prodejny v Česku musely zavřít své dveře nadobro. Přiblížení k zero-waste životnímu stylu je přitom v současné ekologické situaci krokem správným směrem. To si plně uvědomuje i bloger a propagátor šetrného života Tomáš Shejbal, který vás na blogu Econea.cz provede „vědomým“ nakupováním.
V pětidílném seriálu s ním nasednete na městskou koloběžku a vydáte se na 800kilometrovou výpravu po stopách bezobalových prodejen v Česku. Ukáže vám, jak jednoduše nakupovat v duchu zero waste, vezme vás do zákulisí prodejen a společně s jejich majiteli odhalí úskalí a výzvy jejich fungování u nás. Tak se pevně chyťte za řidítka a následujte Tomáše na bezobalové výpravě.
Pochyby
Na některé věci jsem trochu “salámista”. Jiné zase zbytečně moc řeším. Před vyjetím na cestu za bezobalovými prodejnami (více o nich v předchozím článku) jsem třeba řešil, zda bude má koloběžková cesta vůbec někoho zajímat a skoro jsem se dokázal přesvědčit, že nebude. Pochyby, to zná asi sám každý moc dobře.
Na druhou stranu jsem vůbec neřešil věci, které by si trochu pozornosti zasloužily. Třeba zda se dá vůbec na městské koloběžce ujet každý den 50 km. Koloběžku jsem měl tou dobou asi pět let a hranici 50 km jsem pokořil jen dvakrát. Co se mnou udělá 50 km denně 14 dní za sebou?
Před výjezdem
Také jsem naštěstí provedl první dva rozhovory ještě před výjezdem a na nich si vyzkoušel spousty zajímavých poznatků. První ponaučení přišlo po prvních 15 minutách rozhovoru (4 GB záznamu), kdy foťák (Canon G7X Mark II) nahraný úsek uložil a vypnul se. Tím došlo k vychýlení těžiště a spadl i se stativem. Naštěstí se mu nic nestalo. Další poznatek: šestnáct otázek na jeden rozhovor je moc.
Do obalu
Kdybych měl Mibo Mastr (městská skládací koloběžka s šestnácti palcovými koly) nějak ověsit brašnami, dalo by to sakra přemýšlení. Takže jsem hned od začátku počítal s tím, že jedu s pětačtyřiceti litrovou krosnou na zádech. Přece jenom, minimalistické balení mám docela zmáklé z jiných akcí.
Jenže chyba lávky! Naneštěstí se v dopoledne výjezdu ukázalo, že se mi věci do krosny nevejdou. Možná by se i vešly, ale krosna by vypadala jako vánoční stromeček. Navíc by mě navěšené věci nehezky mlátily během odrážení do boků. Možná se vám to zdá jako dobrý nápad: podobně se pobízejí koně k jízdě (ne že bych o tom teda moc věděl). Nicméně podobná představa se mi dvakrát nezamlouvala.
Stál jsem před možnostmi: a) vše zrušit; b) zabalit si do osmdesáti litrové krosny. Zpěvák z Mandrage by jistě zapěl: “Tady je každá rada velmi drahá.”
Po nerozhodném přešlapování jsem se pohodlně, a s rezervou, naskládal do osmdesátky.
Co jsem vezl?
Ne že bych s sebou bral nakrájená jablka do fólie a jiné zbytnosti. Přesto při dvou týdenním výjezdu je pár věcí potřeba. Pro spaní venku je třeba mít alespoň spacák s karimatkou.
Já k tomu měl ještě hamaku a celtu. A samozřejmě nějaké to oblečení. Dále pak základní nářadí pro případné defekty (spoiler: hodilo se): lepení, pumpička, multifunkční klíč.
Z foto techniky jsem vezl mini stativy, foťák, externí mikrofon, powerbanku, gopro, flashky na přesun dat, a další drobné nezbytnosti.
Také jsem vezl filtrační lahev na vodu a základní lékárničku. Především pinzeta na klíšťata a desinfekce se hodily.
Dále se mnou v bagáži putovala přírodní drogerie: pasta, deáč, tuhé mýdlo a šampon v jednom, opalovák. A samozřejmě trocha jídla.
Vyjíždíme
Přiznávám, že ve chvíli, kdy jsem s takovým mackem na zádech vlezl na stupátko a poprvé se odrazil, orosilo se mi čelo: “Neušil jsem si na sebe moc velkou boudu?” Co víc!
Z Pardubic jsem vyjel po půl jedné. První rozhovor z cesty měl přijít hned druhý den v osm ráno. Další rozhovory na sebe navazovaly jako šňůrka s korálkama. A nutno dodat, že tyhle korálky mě docela stahovaly úzkostí. Do Jičína, kam jsem mířil, mě čekalo 65 km. Kdyby mi nefoukalo do zad, těžko říct, zda bych cestu nevzdal.
Sluneční paprsky začínajícího června mě také zrovna nešetřily. Během chvíle jsem se pekl ve vlastní šťávě. Nakonec jsem ale dojel před sedmou před Jičín, kde jsem dobrou hodinu bojoval s novou celtou, kterou jsem do té doby ani nevybalil. Uvázat ji k mé spokojenosti si vyžádalo několik pokusů. Každý další den už ale rozbít ležení trvalo kolem čtvrt hodiny komplet.
Jak je na tom bezobal? První zjištění
V osm ráno jsem se sešel s Ondřejem, sympatickým majitelem obchůdku Delikatesy Amélie. Obchod stojí přímo na jičínském náměstí. Ondřej začal se zdravou výživou a prodejem vín, sýrů a různých dalších pochutin a mňamin. Ve svém osobním životě se ale zajímal i o snižování odpadů a jezdil do okolních bezobalů nakupovat. Když se naskytla možnost pronájmu prostor sousedícího obchodu, rozšířil delikatesy i o bezobal.
Právě spojení delikates a bezobalu pro Jičín funguje. Samotný bezobal by se zřejmě neuživil, nebo by to bylo velmi těžké, jak mi sdělil Ondřej během rozhovoru.
Po přesunutí se do Refill Shopu (Mladá Boleslav), obchodu, který je jen pár kroků od syslí rezervace, kde jsem také poblíž spal, zjištění zněla ještě hůř. Dle Kláry, majitelky Refillu, si lidé během dvou let izolací odvykli chodit nakupovat. Zřejmě najeli na rozvážkovou službu. Obchod tak trpí odlivem zákazníků. Přesto se stále najde dost takových, kteří o obchodu vůbec nevědí a to na sockách aktivnímu Refillu navzdory.
Bezobalový obchod pro psy?
Jo! Ačkoli vedu bezodpadovou domácnost už pár let, o existenci bezobalového obchodu pro psy jsem neměl ani tušení. Čelákovický obchod Přines! jsem našel až při plánování cesty. O to víc mě zajímal.
Dostat se z Mladé Boleslavi do Čelákovic ale nestálo zrovna málo úsilí. Celou cestu pršelo a já si navíc cestu naivně naplánoval přes asi čtyři kilometry lesa a luk. Cesta se během chvíle proměnila v bahnivou past. Co bych jindy ujel za 15 – 20 minut jsem jel hodinu. Nedalo se však jinak. V Přines! jsem musel být do pěti.
Dojel jsem za deset pět a nedá se říct, že bych se někde povaloval. Ve videu z rozhovoru je vidět, jak mě neustále Tereza něčím překvapuje, jak se neustále něčemu divím. A je čemu.
Najít výrobce, který by si s Terezou měnil obaly od běžných granulí, není vůbec jednoduché. Ne že by výrobců nebyla spousta. Tereza má ale kromě bezobalu ještě nároky na čisté složení. U pamlsků je situace trochu lepší.
Ještě zajímavost: bezobalová prodejna je současně i kavárnou. Hygiena nedělala problémy. Jinde bezobaly zase bojují. Je to dáno neukotvením pojmu “bezobal” v české legislativě. Někdo se na bezobal dívá jako na restaurační zařízení, někdo jako na obchod…
Ale zpět ke kavárně v bezobalovém obchodě pro psy: Můžete si tak zajít s vaším mazlem společně na nějakou mňaminu. A pokud vás téma bezodpadovosti domácích mazlíčků zajímá víc, mrkněte na jejich stránky.
Dobrovolníci
V Brandýse nad Labem mě v bezobalovém obchodě Zváženo zaujala nabídka pana Josefa. Ne že by teda nabízel zrovna něco mě. Nabídka směřovala k majitelkám Báře, Marii a Pétě. Pan Josef prý rád jezdí na kole a rád by vypomohl rozvozem nákupu k lidem domů.
Nechcete o něčem podobném zapřemýšlet i vy? 🙂
Příště se vrhneme do víru velkoměsta. Čeká nás totiž průjezd Prahou se zastávkou ve dvou velmi zajímavých obchodech. Do té doby si můžete smlsnout na cizím neštěstí a podívat se na již zmíněnou “jízdu” v bahně. Ale samozřejmě nejen na ni.
Mějte se krásně!
P. S. 29. května 2023 jsem vyjel na novou cestu! Chcete-li být součástí, sledujte můj blog, kde se v brzké době objeví itinerář. Nebo na vámi oblíbené sociální síti.
Prosíme sdílejte článek se svými přáteli. Inspirace k uvědomělejšímu nakupování není nikdy dost:
Srdcem bez obalu aneb trochu jiná podpora bezobalu – Díl 1.
Nakupování bez obalu zažilo v posledních letech strmý růst i propad a některé bezobalové prodejny v Česku musely zavřít své dveře nadobro. Přiblížení k zero-waste životnímu stylu je přitom v současné ekologické situaci krokem správným směrem. To si plně uvědomuje i bloger a propagátor šetrného života Tomáš Shejbal, který vás na blogu Econea.cz provede „vědomým“ nakupováním.
V pětidílném seriálu s ním nasednete na městskou koloběžku a vydáte se na 800kilometrovou výpravu po stopách bezobalových prodejen v Česku. Ukáže vám, jak jednoduše nakupovat v duchu zero waste, vezme vás do zákulisí prodejen a společně s jejich majiteli odhalí úskalí a výzvy jejich fungování u nás. Tak se pevně chyťte za řidítka a následujte Tomáše na bezobalové výpravě.
Motivace
Bezobal v České republice po dvou letech izolací zažívá těžké časy. Mé osobní plamínky naděje začaly pohasínat – na sociálních sítích najednou začaly pučet příspěvky, kde která zero waste prodejna zavírá. Vyděsilo mě to. Rozhodl jsem se udělat něco víc, než ”jen” nakupovat v beZobalce a Krámku bez obalu, našich dvou pardubických bezobalech.
Ale co? Blokovat dopravu s transparentem: “Za méně obalu?” To není moje cesta. Já raději tvořím, cestuji, překonávám se, jsem rád sám, ale i s lidmi, kteří mají jiskru. Vše se tak po procházce lesem spojilo a přišel nápad: “Objedu bezobaly na koloběžce a spát budu po českých lesích!”
Jelikož se mi některé věci nechtějí domýšlet, nedomyslel jsem ani, jak navěsit věci na koloběžku. Táhl jsem si tak domeček jako šnek. Pěkně na zádech. Však jsem se také při prvním nastoupení na stupátko hned orosil. Nevím, kolik krosna vážila, ale hned jsem soucítil se všemi, kteří mají pár kilo nad svou ideální váhu.
Ale než se vydáme na cestu, pojďme si trochu srovnat notičky. Proč tak kopu za bezobal?
Bez obalu
Bezobalový obchod, běžně spíš bezobal, je místo, kde se dají nakupovat především potraviny, ale taky drogerie a kosmetika do vlastních obalů. Možná nic nového, říkáte si, do vlastních nádob nám sypou oříšky i v místní zdravé výživě nebo zelenině.
Jedním z rozdílů je “zákulisí” obchodu. Bezobalové prodejny se (mimo jiné, jak se dočtete dále) snaží eliminovat obaly od dodavatele. Ať už přímo výměnou zálohovaných obalů mezi obchodem a distributorem, nebo nákupem co největších balení. Spíše bude recyklován plastový pytel od 25 kg rýže, než 50 půl kilových sáčků.
Seženu tam i čokoládu?
Jaké zboží se dá bez obalu pořídit není třeba zdlouhavě popisovat. Základní potraviny najdete v bezobalu všechny. Dále v bezobalu pořídíte zpravidla pečivo z místních pekáren, mlékárenské výrobky z českých farem (ať bio tak nebio) a nějaké ty zdravé “mňaminy” (kokosky, zeleninové chipsy, uzené madle, čokolády…). Dle velikosti bezobalu se dá pořídit i zelenina, nebo domluvit odběr zeleninových bedýnek. Většinou je v bezobalu zastoupena i (netoxická) drogerie, někdy i eko kosmetika a rukodělné výrobky, nejtypičtěji svíčky, mýdlenky, atd.
Na relativně malém prostoru prodejen se tak setkávají výpěstky drobných zemědělců, výrobky různých chráněných dílniček ale i tvořivých jedinců a samozřejmě a hlavně potraviny.
Chrám bezobal
Při vstupu do bezobalu jde z těch všech barev až hlava kolem. Násypníky a velké zavařovačky dávají hrdě na odiv svěřené potraviny, které tak přirozeně zkrášlují prostor. Jaký to kontrast vůči nafouklým křiklavým balením v regálech supermarketů! Tam se obaly naopak snaží za každou cenu zlákat pohled zákazníka a bedlivě obsah sáčku střežit.
Za spoustou prodávaného zboží stojí nadšení jednotlivců, které se propojuje s nadšením majitelů obchodu a nakonec i zákazníků. Jak kdyby v prostoru jiskřila energie všech těch lidí. Pokud jste někdy navštívili asijský chrám, jistě si vybavíte jakousi “zvláštní” atmosféru, která v prostoru panuje. Ve vzduchu jsou “cítit” (kromě vonných tyčinek) jakési energie… a něco podobného zažívám právě v bezobalech.
Zpomalení
Nakupování v bezobalovém obchodu jednoho nutí zpomalit. Je třeba si vést seznam, připravit si nádoby a vydat se do obchodu. Bezobaly nejběžněji fungují ve dvou režimech:
- Samoobsluha, kde si nakupující sám váží donesené obaly,
- pultový prodej, kdy je zákazník obsluhován.
Při pultovém prodeji je někdy třeba počkat, než na nakupujícího přijde řada. Vzniká tak prostor na povídání si s dalšími nakupujícími a obsluhou. Šíří se úsměvy, nápady a inspirace (píše introvert!). Ať už na použití potravin, nebo různé workshopy, přednášky a setkání.
Zpomalení kolem nákupu potravin se tak nějak přenáší i na člověka. Plíživě mu vstupuje do života, člověk začne mnohé přehodnocovat… v bezobalovém obchodě jsou mnohé věci jinak a snižování odpadu je pouze jednou z nich. V bezobalu vidím příležitost pro dnešní zrychlenou dobu, jak lidem ukázat jinou cestu, která pravděpodobně povede víc k sobě.
Slyším námitku: “do teď mi to přijde dobrý, ale co ty ceny?!”
Cena
Na rovinu: pokud se někdo ptá takhle, asi pro něj bezobal není. Ale zkusme si tento mýtus vysvětlit.
Ze své zkušenosti vnímám, že lidé při srovnávání cen nesrovnávají srovnatelné, tedy:
- Stejné množství,
- stejnou kvalitu a
- stačí jim jeden důkaz za vše.
Cenu za sáček dvaceti gramů koření skeptici porovnávají bez uzardění se sto gramy v bezobalu. Srovnávají konvenční potraviny proti bio potravinám. Ale i u konvenčních potravin je v bezobalech kvalita jinde, než u nejlevnějších potravin v supermarketech. A když najdou potravinu, která je dražší, berou to jako bernou minci.
Abych vnesl do problematiky trochu světla, provedl jsem poměrně podrobný průzkum cen, kde jsem proti 17 bezobalům (geograficky napříč ČR) postavil ty nejlevnější potraviny ze supermarketu, zdravé výživy a dovážkové služby.
Výsledek? U konvenčních potravin záleží na potravině. Jsou potraviny výrazně dražší a potraviny naopak výrazně levnější. Z průzkumu tak vyšlo, že je dobré nespekulovat a nakupovat v bezobalu vše. Pokud nemáte samozřejmě nějak “vychýlený” jídelníček. U bio potravin vyšel jako levnější bezobal.
Ano, průzkum je rok starý, takže se v něm nepromítá současné zvyšování cen. Tuším však, že by z toho vyšel bezobal podobně, nebo i lépe. Přijde mi, že kvalitní potraviny nestouply na ceně tolik, jako třeba cukr či hladká pšeničná mouka (ale podloženo nemám).
Jak to ale všechno souvisí s koloběžkou a podniknutou cestou?
Video z cesty za bezobalovými obchody – 1. díl
Jak vypadaly první dny před výjezdem a hlavně během výjezdu samotného, se můžete podívat v přiloženém videu. Příště se podíváme na první zjištění z cesty, ale i rozhovorů samotných.
Mějte se krásně, Tom | bejkuvmls.cz
Prosíme sdílejte článek se svými přáteli. Inspirace k uvědomělejšímu nakupování není nikdy dost:
Valentýnská kytice. Skrytý hororový byznys a jak se mu vyhnout
98 % květin, které se prodávají v českých květinářstvích, pochází ze zahraničí.[ref]https://www.margit.cz/kytky-jsou-nesmysl/[/ref] Nejčastěji z rozvojových zemí. Kdyby uměly mluvit, vyprávěly by vám, co na vlastní okvětní lístky viděly. Protože ale mluvit nemohou, sesbírali jsme fakta o květinovém byznysu za ně. Než půjdete pro růži do květinářství, zřejmě si to příště dvakrát rozmyslíte…
Sv. Valentýn jsou květinové žně
Proč taháme růže ze záhonu právě teď? Protože na den svatého Valentýna stoupá prodej květin až o 300 %.[ref]https://forbes.cz/nekupujte-na-valentyna-ruze-co-cestovaly-pres-pul-planety-i-v-zimnim-cesku-najdete-nahradu/[/ref] Většina z kytic pochází z Keni, Kolumbie, Ekvádoru a Zimbabwe. Letadla s květinami ale létají do Evropy také ze Zambie, Thajska a Indie. Problém květin z dovozu není “jen” doprava přes půl světa. Gigantický obchod s květinami má na svědomí závažné problémy a utrpení, o kterém většina lidí nemá ani tušení. V dnešním článku na ně chceme upozornit a zároveň dát tipy, kde je možné sehnat kytice v souladu s přírodou i lidmi.
70 % světové produkce květin prochází Holandskem, přestože nemusejí být nutně vypěstovány v Holandsku.”[ref]https://logistika.ihned.cz/c1-66805720-logistiku-rezanych-kvetin-mohou-zmenit-ekologicke-snahy-roste-zajem-o-lokalni-produkci-a-pestitele-se-sdruzuji[/ref]
Thierry Louveau, majitel francouzské pobočky nizozemského giganta FleuraMetz
Pesticidy a další
Obor květinářství používá ohromné množství pesticidů. Květiny totiž nepodléhají přísným předpisům jako potraviny, a tak zahraniční farmy stříkají na květiny pesticidy, fungicidy, fumiganty, insekticidy a herbicidy někdy i každý den. Tyto agrochemikálie ničí půdu, vodu, vzduch a ohrožují zdraví zaměstnanců i lidí v okolí květinových farem.
TIP NA FILM – podívejte se na nizozemský dokumentární film The Blooming Business[ref]Ke zhlédnutí například přes tuto platformu: https://www.journeyman.tv/film/4717[/ref], který nám doporučila Míla Hilgertová z Kytek od potoka.
Zdraví
Některé květinové farmy nehlídají bezpečné pracovní podmínky pro své zaměstnance. Růže a další květiny se tak v těsné blízkosti zaměstnanců bez ochranných pomůcek stříkají pesticidy a dalšími agrochemikáliemi. Některé z nich jsou vysoce toxické. Zaměstnance některých květinových farem proto trápí zdravotní problémy jako jsou ekzémy, zničená kůže, samovolné potraty a další komplikace.[ref]https://radiozurnal.rozhlas.cz/pestovani-ruzi-v-keni-zamorene-prostredi-a-zdravotni-problemy-7190813[/ref] Na některých květinových farmách se dokonce používají látky, které jsou v Evropě a v USA už roky zakázané, protože vědecké studie potvrdily jejich karcinogenitu.[ref]Zpráva World Resources Institute dokládá, že až jedna z pěti chemikálií, které se používají v zemích tzv. třetího světa, je jednou z oněch přísně zakázaných (Chemical inputs, WRI 1998-1999)[/ref] Ženy z květinové farmy v Keni u jezera Naivasha, kterým práce na květinové farmě podlomila zdraví i krásu, jsou z práce vyhozeny bez jakýchkoliv náhrad.
Podle Kenya Flower Council je jen v Keni 127 květinových farem.
Neférové mzdy
I když se v květinovém byznysu v rozvojových zemích točí miliardy, zaměstnanci květinových farem dostávají neadekvátní mzdu. Ročně se jen z Keni vyvezou květiny v hodnotě 400 milionů euro, plat zaměstnanců je kolem 100 dolarů měsíčně, ze kterého nemohou utáhnout nájem, ani uživit svou rodinu.[ref]https://www.aljazeera.com/amp/features/2019/2/14/the-kenyans-who-earn-100-a-month-picking-valentines-day-flowers[/ref] Jsou chyceni v pasti půjček. V Keni je málo pracovních příležitostí, a tak jsou lidé rádi za jakoukoliv práci. I za tu, která trvá od 7 ráno do 11 večer…
Přímo na farmách je zaměstnáno 200 tisíc lidí a odvětví vytváří ještě další 1 milion pracovních míst, takže z obchodu s květinami žijí 4 miliony lidí,“
Clement Tulezi, prezident organizace Kenya Flower Council [ref]https://logistika.ihned.cz/c1-66805720-logistiku-rezanych-kvetin-mohou-zmenit-ekologicke-snahy-roste-zajem-o-lokalni-produkci-a-pestitele-se-sdruzuji[/ref]
Sexuální obtěžování a zneužívání
Většinu nekvalifikované práce v květinovém průmyslu vykonávají ženy. A mnohé z nich se potýkají se sexuálním obtěžováním a zneužíváním. 90 % žen pracujících na květinových farmách v Keni bylo znásilněno svými nadřízenými.[ref]https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/—dgreports/—inst/documents/publication/wcms_630672.pdf[/ref] V ekvádorském květinovém průmyslu zažilo 55 % žen nějaký druh sexuálního obtěžování, téměř 19 % žen bylo svým spolupracovníkem nebo nadřízeným násilím přinuceno k sexuálnímu styku a 10 % žen bylo znásilněno.[refhttps://globallaborjustice.org/[/ref]
Práce dětí
Téměř 20 % z 60 000 zaměstnanců pracujících na květinových farmách v Ekvádoru tvoří děti do 15 let. [ref]KOSOVÁ, Kateřina. Riskantní krása květin: Environmentální a sociálně-ekonomické důsledky květinového průmyslu a informovanost spotřebitelů [online].Brno, 2006 [cit. 2021-02-05]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/wwpqqq/>.Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.Vedoucí práce prof. RNDr. Hana Librová, CSc..[/ref]
Květinové, banánové a kávové farmy jim neříkají pracovníci, ale “pomocníci” (ayudantes).[ref]https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/—ed_protect/—protrav/—safework/documents/instructionalmaterial/wcms_110200.pdf[/ref]
Ale náplň práce a pracovní podmínky jsou pro děti-pracovníky i děti-pomocníky úplně stejné. Mezi běžné úkony dětí patří i stříkání květin pesticidy. Hlavní rizika pro pracující děti v Ekvádoru jsou toxické chemikálie, uštknutí hadem a napadení divokou zvěří.[ref]https://albarrej.wixsite.com/childlatam/post/ecuadorian-roses-child-labor-on-flower-farms[/ref]
I přes snahy mnoha organizací nejhorší formy zneužívání dětské práce stále přetrvávají.[ref]https://www.dw.com/en/ilo-child-labor-in-decline-but-worst-forms-persist/a-17702380[/ref]
Voda
Květinové farmy jsou zpravidla stavěny kolem jezer. Někdy farmy jezera obklopí úplně a tamní obyvatelé mají ztížený nebo omezený přístup k vodě. Protože jedna růže denně spotřebuje na své vypěstování 1,5 litru vody, jezera se rychle zmenšují.[ref]viz film The Blooming Business[/ref] Lidé z okolí přichází nejen o vodu, kterou kontaminují desítky agrochemikálií z květinových farem, ale také o potravu. Ve vysychajících jezerech ubývají ryby a květiny zabírají zemědělskou půdu, která by mohla sloužit pro pěstování jídla. Květinové farmy tak mají významný podíl na zvyšujícím se počtu hladovějících lidí, nedostatku potravin, úbytku vody i odlesňování.[ref]https://climateandcapitalism.com/2011/10/23/in-kenya-flowers-for-europe-reap-hunger-and-destruction/[/ref]
Na vypěstování 1 hektaru růží v Keni je potřeba až 30 000 litrů vody.[ref]https://www.veronica.cz/kvetiny[/ref]
V blízkosti jezera Naivasha se kvůli květinovým farmám zahraničních investorů odehrává ekologická katastrofa.
Doprava
Růže a další květiny cestují tisíce kilometrů letadlem do Holandska na květinovou burzu. Odtamtud putují stovky kilometrů v kamionech do běžných českých květinářství. Neekologická logistika květin se ale netýká jen těch, které přiletěly přes půl světa. Květiny vypěstované ve Francii se posílají do Amsterdamu, kde jsou oceněny na trhu a znovu se do Francie vracejí, někdy dokonce do stejného města.[ref]https://logistika.ihned.cz/c1-66805720-logistiku-rezanych-kvetin-mohou-zmenit-ekologicke-snahy-roste-zajem-o-lokalni-produkci-a-pestitele-se-sdruzuji[/ref]
Proto vznikají platformy lokálních evropských květin (Flowers From the Farm, Fleurs d’Ici,…). V západní Evropě a v Itálii poptávka po lokálních rostlinách (“slow flower”) každým rokem roste.
Francouzští květináři mohou jedním kliknutím objednat z Nizozemí jakoukoliv květinu a druhý den ji mít na pultě svého květinářství. Taková rychlost zatím není v rámci Francie možná.[ref]https://logistika.ihned.cz/c1-66805720-logistiku-rezanych-kvetin-mohou-zmenit-ekologicke-snahy-roste-zajem-o-lokalni-produkci-a-pestitele-se-sdruzuji[/ref]
Pomáhají certifikace?
Stejně jako pro potraviny existují i pro květiny různé certifikace. Pro obchod s květinami se používají certifikace Milieu Programma Sierteelt (MPS), Kenya Flower Council (KFC), Fair Flowers Fair Plants (FFP), Fairness in Flowers, Flower Label Programme (FLP), Florverde, Ethical Trading Initiative, Max Havelaar Foundation a Fairtrade. Dokumentární film The Blooming Business i novináři
však odhalili, že certifikace Fairtrade není v případě farem v Keni 100% zárukou férových podmínek. Ideální je proto vybírat si co nejlokálnější ekologicky pěstované květiny – české nebo ze sousedních zemí.[ref]Ke zhlédnutí například přes tuto platformu: https://www.journeyman.tv/film/4717[/ref] [ref]https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/000203971705200302[/ref]
Řezané květiny v České republice
Rozkvět lokálního pěstování květin za první republiky utlumila válka a poté komunismus. Československé květinářství ožilo v 70. a 80. letech minulého století, po roce 1989 produkce řezaných květin klesala až do úplného vymizení.[ref]https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/kytky-ktere-nikdy-neletely-dostupne-kvetiny-z-louky-a-bez-chemie.A190512_134704_ln-zajimavosti_ele[/ref]
Nízké ceny a široká nabídka druhů převálcovaly všechny tehdejší pěstitele. V posledních letech vzniklo několik českých ekologických květinových farem. Květiny z nich znají obletování hmyzem i ranní rosu. Zájem o ně stále roste – jsou krásné, české a cenově dostupné. Několik z těchto revolučních projektů vám představíme:
Kytky od potoka
Vznikly roku 2014 ze spontánního nápadu Míly Hilgertové osázet několik druhů trvalek na políčku po jejích předcích u potoka. Tím začalo ve Velkých Přílepech u Prahy lokální a zároveň ekologické pěstování květin. Dnes pěstuje tým 9 lidí na 2 polích až 100 druhů květin k řezu v souladu s přírodou, zcela bez chemie, umělých hnojiv, pesticidů i bez vytápěných skleníků.
Oživují pole zdevastovaná konvenčním pěstováním plodin, obnovují krajinu a vytváří tak bezpečné prostředí pro ptáky a další živočichy. Do půdy se vrací život. Vážou netradiční designové kytice a věnce pro všechny příležitosti, pořádají workshopy a mimo sezónu nabízejí krásné nasušené rostliny. Spojují krásu květin s co nejohleduplnějším přístupem k planetě.
Teď si můžete pořídit Zimní kytice z lásky nejen na Valentýna. Ve váze vydrží až 2 měsíce a přes šedivé počasí přinese do domovů barvy jarních, letních i podzimních květů.
Plevel
Je květinářství a výtvarný projekt. Květiny pěstují v obrovské zahradě na kraji zahrádkářské kolonie a také sbírají ty, které rostou všude kolem. Nestydí se za „obyčejné” plevele a luční květiny. Vážou kytice a zdobí nejrůznější místa. Chystají veselky i smuteční vazby. S důvtipem je vystavují k obdivu, jako by byly uměním. Za projektem stojí tři lidé – farmáři, umělci a floristé zároveň. Vše dělají vlastníma rukama, s láskou a respektem k přírodě, lokálně a sezóně. Svými kreativními rozcuchanými vazbami mění představy, jak by měly kytice vypadat.
Green Decor
Vznikli jako první ekologické květinářství u nás a jako jedni z prvních začali upozorňovat a šířit osvětu ohledně fungování globálního květinového byznysu, fair trade květin a lokálního pěstování. Založili vlastní květinovou farmu a spolupracují s dalšími českými zahradníky, což jim umožňuje po většinu roku nabízet místní poctivé kytky.
Jejich cílem je dále prohlubovat povědomí o šetrném květinovém trhu a přinášet kvalitní floristiku založenou na místních květinách po celý rok. Jejich snahou je do 3 až 5 let nabízet celoročně jen lokální a ekologicky vypěstované květiny, na čemž usilovně pracují.
Na Valentýna nabízejí Green Decor dárkové poukazy na nákup během sezóny, věncové předplatné nebo dozdobenou českou hrnkovou květinu (petrklíč, pryskyřník).
Ostatní české ekologické i lokální květiny najdete na podrobné mapě Gabriely Kyšové (projekt Ze záhonku) nebo na mapě Reduca.
5 tipů pro ekologičtější kytice
- Nakupujte květiny od lokálních ekologických pěstitelů.
- V květinářstvích žádejte české květiny nebo organicky certifikované (ekologicky pěstované květiny chrání životní prostředí i zdraví pracovníků).
- Vybírejte květiny podle ročního období (např. cibuloviny na jaře, slunečnice v létě,..).
- Využívejte internetové bazary květin (např. FB skupina Green Swap).
- Sbírejte květiny a větvičky šetrně ve volné přírodě.
- Pěstujte si vlastní kytky.
Věříme, že valentýnská kytice nebo narozeninový pugét by jako symboly lásky, přátelství nebo náklonnosti neměly být spojené s ničením životního prostředí ani lidských životů. V dnešní době už máme tolik možností, jak se radovat z květin a nikomu tím neubližovat. Využijme je.
Pokud vaše milá osoba patří mezi alergiky nebo ji chcete rozmazlit dárkem bez okvětních lístků, krásné a udržitelné potěšení můžete vypátrat i tady:
Pozn. red.: Článek byl aktualizovaný 02/2023, jeho původní verzi pro Econea.cz napsala Katka Kang.
Prosíme, sdílejte informace o hrůzách globálního květinového byznysu pro ochranu přírody i lidských životů:
Jak ušetřit tisíce ročně? 4 vychytávky na úsporu vody i peněz
Drahý plyn, panika na světových trzích i sucho sužující Evropu nás nutí přemýšlet nad výdaji víc než jindy.[ref]https://www.greenpeace.org/czech/clanek/17585/co-ovlivnuje-soucasne-ceny-energii-duvody-a-priciny-prehledne/[/ref] Podle odborníků se navíc ceny energií na úroveň před válkou jen tak nevrátí.[ref]https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3535187-ceny-energii-se-na-uroven-pred-valkou-nevrati-shoduji-se-bartuska-a-snobr[/ref]
Přetřásaná krize, ekonomická i ekologická, dotekla i k pitné vodě. S tou bychom však měli nakládat šetrně za všech okolností, v krizi i prosperitě. Aktuálně nás k menšímu plýtvání tlačí její cena. Ta meziročně vzrostla a připlácíme si především za její ohřev. Jak šetřit vodou? Přinášíme pár jednoduchých fíglů.
Úspora vody, která vás neobere o pohodlí
Pravidelné otužování ledovými sprchami je jedna z možností. Pokud chladové terapii neholdujete, víme o několika úsporných vychytávkách, se kterými nemusíte vystupovat z komfortu. V českých domácnostech přitom často chybí a moc lidí o nich neví. Dnes vás s nimi seznámíme.
Sprchou protékají tisíce korun
Nejdříve si ale pootevřeme malé matematické okénko. Prvně přijde poplácání po zádech. Podle statistik se totiž Česká republika řadí mezi země s nejnižší spotřebou vody v Evropě.[ref]https://www.komunalniekologie.cz/info/prumerna-spotreba-vody-v-cr-se-pohybuje-okolo-90-litru-na-osobu-a-den[/ref] Mezi aktivity, které v domácnostech spolknou největší množství vody, přitom patří sprchování. Pojďme se tedy zaměřit především na tuto koupelnovou kratochvíli.
Jen průměrná spotřeba vody při sprchování a osobní hygieně vychází v Česku na 13 366 litrů ročně na osobu, při jedné sprše denně.[ref]https://www.pvk.cz/vse-o-vode/pitna-voda/spotreba-vody/[/ref] Při aktuální průměrné ceně 97,76 Kč na kubík vody a 7 korunách za kWh za její ohřev vyjde takové roční cachtání na částku kolem 5 500 Kč.[ref]https://www.elektrina.cz/vodne-a-stocne-2022-cena-vody-v-225-mestech-cr[/ref] [ref]https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/1kwh-czk-1-rok[/ref] To je 22 000 Kč pro 4člennou rodinu. Jen za sprchování!
Výpočet. Jak jsme k těmto číslům došli?
- Voda se ohřeje z cca 5 °C na 43 => zahřátí o 38 °C
- 13 366 litrů x 4,18 x 38 = 2 123 055 kj = 590 kWh[ref]https://www.quora.com/How-do-you-calculate-the-energy-required-to-heat-water[/ref] [ref]https://www.inchcalculator.com/convert/kilojoule-to-kilowatt-hour/[/ref]
- Při aktuálních cenách 7 Kč za kWh to vychází na 4 130 Kč za rok.
- Když k tomu připočteme cenu za pitnou vodu, tedy 1336 Kč, vyjde to na 5 466 Kč.
- Samozřejmě záleží na typu využívané energie na ohřev vody, na teplotě, kterou máte rádi (běžně se při sprchování používá teplota kolem 43 °C) a zda máte vodu z vlastní studny, nebo odebíráte ze sítě. Jde tedy o čísla orientační, která nám jasněji vykreslí, kolik peněz nám protéká mezi prsty.
Teď si ale pojďme ukázat několik chytrých vychytávek, které odtok peněz za vodu z našich bankovních účtů zpomalí.
4 udělátka na úsporu vody (i energie za její ohřev):
1. Úsporná sprchová hlavice
Tenhle šikovný vynález umí snížit náklady až o tři čtvrtiny, na pohodlí při sprchování to přitom nepocítíte. Instalaci navíc zvládnete levou zadní a poslepu. 🙂 Hlavici jednoduše našroubujete na sprchovou hadici a ušetřené koruny můžou padat do prasátka.
Hlavic existuje několik typů, my jsme si na e-shop pozvali nejúspornější model na trhu. Sprchová hlavice Ecoxygen Turb'eau od firmy Ecogam má tři nastavitené módy. Ten nejúspornější reguluje průtok na 5,75 litrů za minutu, což oproti běžným 15 – 18 litrům ušetří až 75 % vody a ruku v ruce s tím téměř 70 % energie na její ohřev.
🤓 Pro matematiky: Vraťme s k původnímu výpočtu a vzorečku. 75 % z 13 366 litrů je kousek přes 10 tisíc litrů na osobu. Čtyřčlenná rodina s touto hlavicí na nejúspornějším režimu tedy ušetří přes 40 000 litrů vody ročně a přes 16 000 korun.
2. Úsporný šetřič vody do sprchy
Šetřič je zařízení, které umí přiškrtit průtok vody. Jednoduše ho namontujete mezi vaši stávající baterii a sprchovou hadici. Do sprchové hlavice toto udělátko pouští méně vody, pocitově to však skoro nepoznáte.
Investice do takového šetřiče vody se vám vrátí během 1 – 3 měsíců. Běžná sprchová baterie má průtok kolem 15 – 18 litrů za minutu. Starší sprchy i 20 litrů za minutu. Úsporný šetřič – například některý z těchto od Watersavers – může mít ale průtok jen od 4 do 14 litrů za minutu, podle toho, jak si ho nastavíte.
Smutné je, že se šetřič nedá kombinovat s úspornou hlavicí. Je ale ideální variantou, pokud už máte doma novou kvalitní či drahou sprchovou hlavici, nechcete ji měnit, a i přesto chcete šetřit ještě o něco víc. Anebo si můžete pořídit rovnou celou úspornou hadici s už namontovaným spořičem vody.
🤓 Pro matematiky: Při průtoku 10 litrů za minutu tak například uspoříte minimálně 35 % vody. To je roční úspora vody 4 680 litrů na osobu, tedy 18 700 litrů pro 4člennou rodinu. Vychází to na víc jak 7 300 uspořených korun.
3. Úsporné perlátory
Tyto šikovné věcičky namontujete na vodovodní baterii v kuchyni či v koupelně, a ony díky usměrnění proudu vody a jeho provzdušnění redukují průtok tak, že v komfortu mytí rukou či nádobí nepoznáte rozdíl.
🤓 Pro matematiky: Běžnou vodovodní baterií může protéct i 12-15 litrů za minutu. S perlátorem se ale běžně dostanete na 6 litrů. Průměrná rodina tak může ušetřit i 10 000 litrů vody ročně, tedy téměř 4 000 korun, když bereme v úvahu i náklady na ohřev vody.
Jestli ho chcete vyzkoušet, ale nevíte, který vybrat, koukněte na jednoduchý návod.
4. Úspora vody na WC
Věděli jste, že ke splachování se běžně užívá pitná voda? Miliony lidí na světě k ní přitom nemají přístup a my ji vyléváme do záchodové mísy několikrát denně. Právě toaleta je proto místo, kde bychom měli spotřebu vody také přiškrtit.
Zařízení WC stop umožní přesně dávkovat množství použité vody na splachování. Stačí ho jednoduše umístit do wc nádržky, o zbytek se postará sám a navíc zabraňuje i protékání toalety.
🤓 Pro matematiky: S každým spláchnutím šetří v průměru 30 % vody (potenciál ale má až 70 %). Typická úspora čtyřčlenné rodiny je tak zhruba 1 200 Kč ročně.
Šetření vodou by mělo být samozřejmostí
Nejen v období krize. Voda je zásadní element, bez kterého přežijeme jen několik málo dnů. Závisí na ní naše potrava i výroba většiny věcí, které každodenně používáte. Od mobilního telefonu po džíny. Bohužel na to zapomínáme. Stačí totiž otočit kohoutkem… a teče.
V našich zeměpisných šířkách a v našem pohodlném životě nám tak připadá jako nevyčerpatelný zdroj. A tak plýtváme. Spousta lidí tedy nepřemýšlí nad tím, jakými šampony a sprchovými gely se myje, jaké čisticí prostředky splachuje do potrubí. A nezávadné pitné vody na Zemi ubývá.
Přístup k pitné vodě nemá přes 2 miliardy lidí na světě.[ref]https://www.cdc.gov/healthywater/global/wash_statistics.html[/ref] 2 miliardy! To je zhruba každý čtvrtý člověk. Kvůli nedostupnosti bezpečné vody zemře každý rok na 1,2 milionu lidí.[ref]https://ourworldindata.org/water-access[/ref]
Povědomí o vzácnosti tohoto důležitého elementu se naštěstí v poslední době prohlubuje. Bohužel je to i v důsledku klimatických změn, které začínáme pociťovat na vlastní kůži. Třeba v podobě extrémních such a požárů, které nás letos v Evropě zasáhly naplno.
V Econea.cz bychom si ale moc přáli, aby šetrné nakládání s vodou a dalšími zdroji bylo standardem nejen v období extrémů a nedostatku. Pokud jste v tom s námi za jedno, třeba vám k celoročním úsporám vody pomůže i pár bonusových tipů. 🙂
5 úsporných tipů, které vás nebudou stát ani korunu
- Myčku a pračku nezapínejte poloprázdné. Mytí nádobí v myčce je úspornější než ruční mytí, ale pouze za předpokladu, že myčku skutečně dobře zaplníte. Totéž platí i pro pračky. Pokud to vaše spotřebiče umožňují, zvolte ekologický režim mytí a úspora bude ještě větší.
- Vařte jen vodu, kterou skutečně potřebujete. Jasné jako facka? Kolikrát vám ale ve varné konvici zbyde vody na další tři šálky čaje? 🙂
- Při mytí ovoce a zeleniny použijte cedník s mísou. Vodu z opláchnutých potravin sesbíráte do misky a můžete s ní zalít pokojové rostliny.
- Úporné skvrny na prádle ručně předpírejte. Nemusíte tak zbytečně používat dlouhé prací programy.
- Omezte konzumaci masa, ale i některých druhů ořechů a čokolády. Tahle chytrá kalkulačka spotřeby vody vám odhalí největší žrouty H2O ve vašem jídelníčku.
Pokud doma běžně praktikujete další úsporné fígle, sdílejte je prosím s ostatními v komentářích pod článkem. Pojďme se společně motivovat, a zamezit tak zbytečnému plýtvání cennými zdroji. 🙂
Prosíme, sdílejte článek dál. Třeba pomůže dalším lidem zamezit plýtvání vodou a ušetří pár kaček:
Tisková zpráva – Ekologie se stává normou: jaký vliv to má na specializované e-shopy, jako je Econea.cz?
Čtvrtek 16. června 2022, Praha: Internetový obchod s ekologickými produkty Econea.cz rostl prvních 6 let od svého založení meziročně o více než 50 %. V posledních dvou letech se ale tempo růstu zpomalilo. Příčina?
Ekologický trh se mění. Už není jen pro eko nadšence, ale pro všechny, kteří našli v udržitelném životním stylu zdravý střed. Z přírodní kosmetiky a drogerie se pro mnoho Čechů stává standard a konkurence v tomto segmentu roste.
To přimělo jeden z největších e-shopů s eko drogerií a kosmetikou k evoluci. Econea.cz provedla změny ve vedení, reviduje svoji vizi a chystá nový web.
V roce 2021 byl obrat e-shopu Econea.cz 103 milionů korun, letos podle očekávání nepřekročí 100 milionů. I proto firma přistoupila k razantním změnám a majoritním vlastníkem společnosti se od června 2022 stal Martin Mates. „Shodli jsme se, že firma musí mít jen jednu hlavu ve vedení, abychom urychlili rozhodovací procesy,“ říká Martin Mates, který má od srpna 2021 pod palcem celou exekutivu Econea.cz. Pavel Milan Černý, druhý ze zakladatelů, ve firmě dál figuruje jako spolumajitel.
Hlavní vizí firmy je podle Martina Matese ukázat lidem, že ekologický způsob života si mohou užít, aniž by se museli ve svých návycích příliš omezovat. „Naším cílem je zbořit mýtus, že ekologie není pro každého a že vše udržitelné a ekologické je drahé, nudné a omezující. Chceme například oslovit i aktivní moderní ženy, které si potrpí na kvalitu a funkčnost, ale zároveň chtějí žít udržitelně. Věříme, že naše nabídka produktů přírodní kosmetiky, dámské osobní hygieny nebo drogerie, je zaujme,“ dodává Mates.
E-shopu věří i podnikatel a investor Martin Rozhoň: „Econea je pro mne srdcovka – rezonuji s lidmi, kteří za ní stojí – jejich hodnotami a pohledem na svět. To se odráží v jejich přístupu k podnikání, které není primárně za účelem dosažení zisku, ale za účelem změny něčeho, co mi dává smysl, tedy zvýšení udržitelnosti našeho života na Zemi.“
Econea.cz také nově postupně upouští od striktně veganské nabídky. „Všechny produkty ale projdou tradičně naším velmi kritickým výběrem. Chceme znát do detailu jejich původ i složení. Plánujeme například prozkoumat trh se včelími produkty, více o nich mluvit a zároveň přispět k pozitivní změně v této oblasti,“ uzavírá Martin Mates. Nově se e-shop také více zaměří na přírodní výrobky, které v Česku nejsou tak snadno dostupné, chystá i import nových značek. Do konce roku pak plánuje Econea.cz spustit nový web.
Před 9 lety, kdy Econea.cz vznikala, bylo téma ekologie pole neorané. „Naší původní vizí bylo, aby se udržitelné produkty staly běžnou součástí životů. Máme pocit, že už se to do určité míry naplnilo, proto je potřeba nabrat jiný směr,” říká Martin Mates. Součástí vize společnosti zůstává důraz na kvalitu a pečlivý výběr sortimentu. Zákazníci o své oblíbené produkty nepřijdou.
O e-shopu Econea.cz
Když v roce 2013 zakládal Martin Mates s Pavlem Milanem Černým ekologický e-shop Econea.cz, byl udržitelný životní styl pro většinu lidí velkou neznámou. A tak si dali cíl – inspirovat, vzdělávat a ukázat, že žít ekologicky neznamená vystoupit z komfortní zóny. Povedlo se. Po několika letech se e-shop dostal na stomilionový obrat a získal Cenu Heureky v soutěži ShopRoku 2021.
Díky pečlivému výběru všech produktů si Econea.cz získala u svých zákazníků důvěru. Ti si oblíbili také široké portfolio šetrných výrobků od přírodní kosmetiky přes eko drogerii až po zero waste pomocníky. Celý tým Econea.cz dbá na to, aby žádný z nabízených výrobků nebyl testovaný na zvířatech. Každý produkt prochází kritickým výběrem a testováním, a tak má zákazník jistotu, že nákupem na Econea.cz nešlápne vedle. Objednávky navíc balí pouze do recyklovaných obalů.
Kontakt pro média a další informace:
Markéta Ježková
PR and social media manager
[email protected]
776 039 769
www.econea.cz