Podcasty milujeme. Na rozdíl od televize si je můžete užít i mimo obývací pokoj. Jejich výběr je daleko širší a zajímavější, než nabízí TV ovladač. A pokud máte šťastnou ruku, mohou být neskutečně obohacující. A taky u nich nevysedíte důlek v gauči a nekazíte si oči!
V Econea.cz si do uší pouštíme především podcasty s ekologickou tematikou, ale nepohrdneme ani nahrávkami, které nás posouvají k lepší péči o tělo a mysl. Zajímavé a inspirativní tvůrce podcastů jsme nashromáždili do tohoto článku. Doufáme, že vám ušetříme čas strávený hledáním a že mezi nimi najdete zdroj motivace a inspirace.
[Podkást]. Co to vlastně je?
Jeho název údajně vznikl spojením slov iPod a broadcast. MP3 přehrávač od firmy Apple stál totiž u zrodu podcastů a slovo broadcast označuje v angličtině vysílání.
Nejlépe by se dal přirovnat asi k rádiu. Je zadarmo, ale na rozdíl od rádiového vysílání si sami vybíráte jeho obsah a tvořit ho může prakticky kdokoli. Audio seriál na pokračování pak může mít různou délku, od pár minut po několik hodin. Někdy jde o monolog samotného tvůrce, jindy se můžete zaposlouchat do rozhovoru s různými hosty.
Jak si takový podcast pustit?
K poslechu vám stačí mít po ruce počítač, tablet nebo mobil s připojením k internetu. Samotné podcasty pak vyhledáte a přehrajete přes “katalogy” podcastů, třeba iTunes, Google Podcasts, ale prohledat můžete i YouTube. Spousta tvůrců podcastů natáčí i videa, pustit si je můžete proto i tam. Skvělé jsou také aplikace, které si stáhnete do telefonu. Pro jablíčkáře Apple Podcast, skvělá je i apka Spotify.
Dost už bylo napínání. Pojďme se vrhnout na konkrétní podcasty, které nás vzdělávají v oblasti péče o životní prostředí, naši tělesnou schránku i mysl. Rádi si rozšiřujeme obzory i zahraničními tvůrci, čekají vás tedy i tipy na anglické podcasty.
Ekologie
Tady najdete inspirativní hovory o ekologických výzvách moderní doby, cirkulární ekonomice i zero-waste životním stylu.
Odborníci se dnes shodují, že příklon k rostlinné stravě je pro zvrácení globálního oteplování planety jedním ze stěžejních bodů. Téma udržitelného stravování a etického zacházení se zvířaty můžete načerpat z těchto podcastů:
Tyto podcasty od ekologie už lehce vybočují. Některé sahají k duši a jejímu hýčkání, jiné se noří do neurovědy, další vtipně a syrově glosují aktuální palčivá témata. Vyzobali jsme je z mobilů kolegů a kolegyň z našeho týmu. Věříme, že pro vás mohou být také přínosné. 🙂
Ať už si pustíte do uší cokoli, doufáme, že vám podcasty otevřou nové obzory. Třeba díky nim spatříte pouto mezi vámi a přírodou ještě jasněji, třeba vám pomohou k dalšímu krůčku k udržitelnosti.
Chybí nám v seznamu váš oblíbený podcast? Napište nám ho prosím do komentáře, abychom mohli přehled neustále rozšiřovat. Inspirace není nikdy dost!
Prosíme, sdílejte tento článek s dalšími milovníky podcastů a udržitelného života:
Při pohledu na knihovnu praskající ve švech nedá otázka ekologie spát ani čtenářům. Je totiž nadmíru jasné, že výroba takové knihy něco stojí, a tentokrát to nejsou jen peníze. Dřevo, voda, energie – to vše je potřeba proto, abychom si mohli zalistovat stránkami a začíst se do příběhu psaném na papíře. Pojďme se společně podívat na to, jak se chovat udržitelněji i při čtení a jako bonus i ušetřit trochu místa v té přeplněné domácí knihovně.
Výroba knih a její úskalí
Již v úvodu jsme si nastínili, co je asi k výrobě knihy potřeba. V první řadě je to samozřejmě dřevo, které je základní surovinou k výrobě papíru. Jak je známo, stromy zadržují oxid uhličitý, jehož hodnoty v ovzduší se v posledních letech nebezpečně zvyšují. Vykácením části lesního porostu, která poslouží pro výrobu 20 knih, zpracováním dřeva, výrobou papíru a distribucí hotových knih na prodejní místa uvolníme do ovzduší přibližně 150 kilogramů CO2. A to už není úplně zanedbatelné číslo.
A jak je to se spotřebou samotného dřeva? Průměrně lze z jednoho vzrostlého stromu vyrobit asi 100 klasických knih. Takto velký strom však denně díky fotosyntéze vypustí do ovzduší i 7 000 litrů kyslíku, který ten den bohatě vystačí až 20 lidem. Navíc ročně pojme 20 kilogramů oxidu uhličitého, což je však zanedbatelné číslo v porovnání s tím, kolik jej při výrobě 100 kusů knih vyprodukují lidé.
Výroba papíru se neobejde bez vody. Představte si 3 průměrně velké vany až po okraj naplněné vodou – přesně tolik jí je potřeba k výrobě jedné jediné knihy. K té je nutné použít i energii, konkrétně asi 1 500 kWh. Abychom si to lépe představili, úsporná 10W LED žárovka může na 1 kWh svítit až 100 hodin.
Digitální čtení a audioknihy
Mnoho lidí tedy v souvislosti s výše uvedenými informacemi napadne, že si koupí čtečku knih. Je však tak ekologická, jak si myslíme? Tím se zabývala například studie provedená společností Cleantech Group, která zjistila, že výroba, distribuce a následné používání a likvidace jedné čtečky Kindle má na svědomí 168 kg oxidu uhličitého (asi jako 22 knih).
Dále se při výrobě jedné čtečky spotřebuje 15 kg minerálů a 300 kg vody, což odpovídá výrobě knihy z nerecyklovaného papíru. Ovšem u toho recyklovaného se spotřebuje „jen“ 10 kilogramů minerálů a 5,5 litrů vody na jeden kus. Nicméně odpadní vody je mnohem víc než u čtečky.
To, zda je či není čtečka ekologičtější tedy závisí především na tom, kolik knih ročně přečtete. Pro vášnivého čtenáře, který během roku „zpracuje“ více než 30 knih, bude čtečka určitě udržitelnějším řešením.
Nebaví vás e-knihy? Zkuste to jinak
Digitální čtení ale není pro každého. Bylo prokázáno, že u papírové knihy se člověk lépe soustředí, více si zapamatuje a celkově je četba komfortnější. Navíc elektronické zařízení se zkrátka nemůže vyrovnat vůni papírové knihy a nenahradí uklidňující šustění při otáčení stránek.
Půjčujte si
Půjčování knih je asi nejekologičtější varianta čtení vůbec. Taková papírová kniha vydrží při správné péči a skladování i více než století a příběhy z jejích stránek si mohou užít tisíce lidí. Pro výpůjčky však nemusíte chodit jen do knihovny. Pokud máte ve svém okolí lidi se stejnými zájmy, vytvořte čtenářský kroužek a přečtené tituly si půjčujte mezi sebou.
Nákup z druhé ruky
Jestliže toužíte mít nějakou publikaci na své polici a chcete se k ní časem vracet, nemusíte ji kupovat úplně novou. Tím, že ji koupíte od někoho již použitou, tak uděláte radost sobě, peněžence, ale také i planetě.
Máte přečteno? Posílejte dál!
Nesehnali jste vysněný titul mezi použitými a museli jste tedy navštívit knihkupectví? Po přečtení jej pošlete dál a to na Reknihy.cz. Někde jistě čeká někdo další, kdo – stejně jako vy před pár dny – knihu shání. Zúčastnit se můžete i některých takzvaných „swap akcí“. Ty se pořádají například v knihovnách, na výstavištích nebo v prostorách trhů a obchodních domů. Své knihy, časopisy, učebnice a jiné tiskoviny zde můžete jednoduše vyměnit za jiné.
Prosíme, sdílejte tento článek s dalšími eko čtenáři.
Třídění odpadů se vyvíjí a mění. Technologie se posouvají a směrnice také. 😉 Přinášíme proto aktuální novinky a tipy pro všechny každodenní hrdiny, kteří chtějí třídit s dobou. Nejlepší je vzniku odpadu předcházet. Když to ale nejde jinak, je dobré vědět, jak si třídění odpadu usnadnit. Pojďte na to mrknout s námi.
1. ČR zavádí inovaci pro snadnější třídění kovů
ČR bude mít přes 200 tisíc kontejnerů na plast i kov.
Stávalo se, že plechovky od nápojů a potravin končily často v komunálním odpadu. Nádob na sběr kovů je v České republice nyní 9 tisíc. Aby byla recyklace kovů jednodušší a množství vytříděného kovu vyšší, vzniknou další speciálně označené žluté kontejnery, do kterých se bude házet kromě plastu také kov. Materiály se pak oddělí v dotřiďovací lince. Těchto kombinovaných kontejnerů je v ČR už 15 tisíc, z dalších 190 tisíc kontejnerů na plast vzniknou kontejnery na plast i kov[ref]https://pozitivni-zpravy.cz/cesko-zavadi-inovaci-v-trideni-odpadu/[/ref]. Česká republika plánuje i další způsoby třídění kovů jako pytlový sběr kovů z domácností nebo třídění do speciálních nádob u rodinných domů.
2. Ruličky od toaletního papíru a plata od vajíček už se třídí
Ruličky i plata už patří do kontejnerů na papír.
Tuhle změnu už nejspíš víte. Lidé roky házeli ruličky od toaleťáku a plata od vajec do kontejneru na papír a byla to chyba. Správně měly putovat do směsného odpadu. Recyklační technologie ale pokročily a tak už můžete oba tyto odpady házet s klidným svědomím do modrých kontejnerů na papír [ref]https://tn.nova.cz/clanek/revoluce-v-trideni-plata-od-vajec-i-rulicky-od-toaletaku-uz-maji-sve-misto.html[/ref]. Plata od vajec můžete také darovat prodejcům vajíček na trzích nebo na jejich farmách, ať dál slouží. Ruličky od toaletního papíru, plata od vajíček, karton i noviny můžete také kompostovat.
Každý Čech vytvoří průměrně 100 kilogramů bioodpadu ročně. Bioodpad v současnosti tvoří 40 – 50 % v komunálním odpadu. To je ale velká škoda, když je možné zbytky z kuchyně, potravinářské výrobky, posekanou trávu, větve a dřevo vytřídit a získat kvalitní biologické hnojivo.
4. Do pár let bude moct na skládku maximálně 10 % směsného odpadu
Nyní se v ČR zrecykluje jen kolem 30 % z vytříděného odpadu.
To je nový cíl, který vyplývá z požadavků balíčku cirkulární ekonomiky pro členské státy EU. Co to bude znamenat v praxi? Vytřídění veškerého odpadu, který je možné recyklovat nebo dále využít. Obce a města se na to začínají intenzivně připravovat. V České republice jsme machři v třídění odpadu, ale recykluje se pouze cca 30 % z něj [ref]https://www.trideniodpadu.cz/komunalni-odpad[/ref]. To se musí změnit.
5. Rozšiřte si vaše třídicí obzory
Máte složitější otázku ohledně třídění odpadu a recyklace? Poslouží vám tento praktický Rozcestník na třídění všech odpadů. Pro osvětu doporučujeme také web projektu Samo sebou s videi, hrami, slovníkem a články.
Praktické tipy na závěr
Nejlepší ze všeho je snížit množství odpadu, který produkujete.
K tomu pro vás máme hned 4 tipy:
Detailnější rozebrání tohoto tématu, tipy, triky a nejen odpadová odhalení jsou v knize Konec doby odpadové od Pavly Wernerové.
Praktické pomocníky pro omezení jednorázových obalů ve vašem životě najdete v naší kategorii Vše pro bezobalové nakupování.
Prozkoumente online bezodpadovou mapu Reduca pro Českou republiku a Slovensko. Najdete v ní obchody, e-shopy, farmy, mlékomaty, farmářské trhy, sady, dobročinné obchody a mnoho dalšího.
Když už nějaký odpad přece jen vytvoříte, kreativně ho zrecyklujte nebo mu dejte další život. Jak to udělat se dozvíte v našem článku Recyklace obav zbavená. Jak na ni doma jednoduše a tvořivě. Pamatujte si, že každý krůček má smysl. Protože malé postupné kroky mají velký vliv. Jak řekl Konfucius: „Cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem“.
Když člověk začne žít zeleněji než dřív, zjistí, že nakupování je jeden velký prales. Číhají v něm šelmy (škodlivé chemické látky), které si chtějí smlsnout na vaší kůži a zdraví. Pnou se v něm rostliny různých tvarů a velikostí (plastové obaly), které si umí návštěvníky omotat kolem prstu plastu tak, až jim uvěří, že je potřebují ke svému (spotřebnímu) životu. Přitom to ale vůbec není pravda. Pojďme se podívat proč.
Nakupování dříve a dnes
Stačí se ohlédnout o 30 a více let zpátky a nakupování se u nás obešlo bez tun jednorázových igelitových tašek, plastových vaniček a obalů. Zeptejte se rodičů nebo prarodičů, jak nakupovali před “dobou plastovou”. [ref]https://wave.rozhlas.cz/zacala-doba-plastova-kalifornsti-vedci-prisli-na-ze-se-plasty-ukladaji-do-8067339[/ref] Generace dnešních babiček je studnicí inspirace, jak žít zero waste život, i když se tomu tak tehdy neříkalo. Bylo to prostě běžné. A protože jsme právě svědky návratu módy 80. let, zažíváme také velký návrat síťovek (a ledvinek, ale o ty tady nejde 😉 ). Přesně těch stejných, se kterými jste jako malí dost možná nechtěli chodit nakupovat. A teď je můžete vidět, jak se jejich různobarevná oka blýskají v kdejaké hipsterské kavárně. Nám ale nejde o blýskání se, ale o planetu, takže se podíváme, jak vzít nakupování za zelený konec.
„Pokrok není možný bez změny a ti, kteří neumí změnit svou mysl, nedokážou změnit vůbec nic.” George Bernard Shaw
Ročně se na světě vyrobí až 1 bilion jednorázových nákupních tašek.[ref]https://conservingnow.com/plastic-bag-consumption-facts//[/ref] Recykluje se jich však jen pár procent. Většina končí po jednom použití v koši a jejich rozklad trvá až tisíc let. Co s tím můžete udělat? Než vyrazíte na lov dobrot, vezměte si s sebou plátěné sáčky, látkové pytlíky a tašky. Ty šije z biobavlny česká firma Tierra Verde pod značkou Casa Organica. Biobavlnu pěstují na farmách ekologického zemědělství a zpracovávají ji bez použití toxických látek (certifikát GOTS). Oproti tomu pěstování běžné bavlny poškozuje životní prostředí a používané chemikálie způsobují otravy zemědělců. Vypěstujte si místo bavlny nový návyk a choďte na nákupy s látkovými taškami a sáčky na zeleninu, ovoce a pečivo. A jestli vám vadí obchody s produkty předbalenými v igelitu, dejte přednost farmářským trhům a bezobalovým obchodům a e-shopům. K látkovým pytlíkům a sáčkům přidejte před nákupem pár prázdných sklenic a je to.
Tipy pro životbez odpadu najdete ve facebookové skupině Bez odpadu (zero waste) CZ/SK, kde je v tuhle chvíli přes 22 tisíc členů.
Ekologie a zero waste jsou v módě. Každodenních hrdinů přibývá. Proto se na nás hrnou ze všech regálů a reklam různé pseudo “eko” nebo “bio” drogistické produkty. Abyste se vyhnuli greenwashingu (zelenému vymývání mozků), sepsali jsme o něm speciální článek. Jestli to chcete mít ale co nejjednodušší, tak vám prozradíme, že i na ekologickou drogerii je česko-slovenská značka Tierra Verde skutečný machr. Té je fuk, jestli potřebujete “nakrmit” vaši pračku, myčku, umýt nádobí, okna, podlahu, WC, aktivovat septik nebo urychlit kompost. Poradí si úplně se vším. A to tak čistě a ekologicky, že všechny produkty od Tierra Verde mohou bezpečně do septiků i domácích čističek. Jak ekologicky prát, mýt nádobí a uklízet jsme vám sepsali do článku Jak jednoduše začít s ekodomácností. Mrkněte na velká ekonomická balení – prací sody, aviváže s levandulí, pracího gelu s pomerančem a olivového mýdla. Ušetří cesty na nákupy, korunky i planetu.
Tierra Verde získala jako jediná česká firma certifikaci pro ekologické produkty Ecogarantie®.
Kde ještě číhá p(l)ast?
Sáček na výrobu rostlinného mléka Casa Organica
Když chodíme nakupovat s látkovými pytlíky a kupujeme ekologickou drogerii, tak už se může zdát, že máme v nákupním pralese vyhráno. Na jakých místech ale můžeme v každodenním hrdinství přidat? Když se rozloučíme s pohodlnými ale neekologickými papírovými kapesníky. Jednorázové kapesníky totiž končí po rozbalení z plastu na skládce nebo ve spalovně. Oproti tomu látkové kapesníky zůstávají v naší kapse, odkud hrdinsky poslouží našemu nosu v průměru 520krát.[ref]https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/latkovy-nebo-papirovy-kapesnik-uz-je-jasno.gov/122-a70/[/ref] Proto je to zelenější volba. To samé platí pro látkové utěrky a pratelné odličovací tamponky. Plast se schovává také ve formě různých houbiček, žínek a kartáčů, kterými potřebujeme čistit zeleninu, nádobí, pult i lahve. I tihle pomocníci mohou být z přírodních materiálů. Když už jsme v té kuchyni, tak zelení hrdinové (a hipsteři) milují sáček na výrobu rostlinného mléka, se kterým si vyrobí domácí BIO ořechové nebo rostlinné mléko za 5-10Kč/litr a ještě bez obalu.
O hodnotách značky Tierra Verde a o její zakladatelce Nataše Foltánové jsme psali v tomto článku.
Všechny značky Tierra Verde myslí na celou planetu v souvislostech. Proto vyrábí praktické pomůcky nejen pro muže, ženy, ale také pro zvířata. Vychytávky pro majitele mazlíčků najdete pod jejich značkou Catz&Dogz. Aby vám z těch všech tipů a triků pro zelené nakupování nešla hlava kolem, provoňte si den novinkou od Tierra Verde – osvěžovači vzduchu ve 4 provedeních. Zlepšují náladu, pomáhají relaxovat a neutralizují pachy bez aerosolů a syntetických parfémů. A až se příště vydáte na nákup, buďte zase o chlup zelenější. Každý váš krok směrem k zelenější budoucnosti se počítá.
Chtěli byste začít vést vaši domácnost s větším ohledem na přírodu, ale ztrácíte se v tisících eko-bio-zerowaste produktů a nevíte, kde začít? Přijde vám trh s domácí ekodrogerií jako nepřehledná džungle? Máme pro vás skvělou zprávu. S pomyslnou mačetou v ruce vás džunglí provedeme až na místo, kde se všechna opatření pro ekodomácnost dělají levou zadní.
Jedna značka pro všechna domácí eko řešení
Až budete příště procházet změtí produktů v kamenných nebo online obchodech, pamatujte si jednu užitečnou radu – pod českou značkou Tierra Verde najdete úplně vše, co si pro zelenou domácnost můžete vysnít. Už 10 let přináší na český a slovenský trh nápaditá ekologická řešení. Tierra Verde používá jen čistě přírodní ingredience, udržitelné materiály šetrné k přírodě a je tak důsledná, že dokonce recykluje všechny obalové materiály a dává jim další život. Všechny produkty jsou vhodné pro domácí čističky odpadních vod, septiky i kořenové čističky. Jste napnutí, jak můžete produkty od Tierra Verde používat? Abyste se v ekologických pomocnících přehledně vyznali, vezmeme si jednotlivé tipy pěkně od …. koupelny.
Jeden z nejjednodušších kroků na cestě k zelenější domácnosti je přechod k ekologickému praní. Jak ho zvládnout? Možností je více. Řekněme si o dvou nejznámějších způsobech:
1. Mýdlové ořechy
Začneme tisíci lety prověřenými mýdlovými ořechy. Jsou to čistě přírodní plody stromu, které umí ze špinavého prádla udělat čisté jako mávnutím kouzelných saponinů. Kromě toho mají také dezinfekční a protiplísňové účinky a prádlo změkčují, takže můžete zamávat na rozloučenou změkčovačům vody i syntetickým avivážím.
Do látkového pytlíčku, který najdete v každém balení, dejte příslušný počet ořechů, zavažte ho a vložte k prádlu do bubnu pračky.
Pro praní bílého prádla doporučujeme přidat k mýdlovým ořechům bělicí prášek a odstraňovač skvrn Puer, který zatočí se všemi skvrnami a zastoupí syntetické chemické zjasňující látky v konvenčních pracích prášcích.
postačí 2 – 3 lžíce této směsi, podle toho, jak špinavé prádlo je.
Pro praní bílého prádla můžete přidat výše zmíněný bělicí prášek a odstraňovač skvrn Puer, nebo do 1kg doma vyrobeného prášku ze sody a mýdla přisypte 0,5kg perkarbonátu sodného. Ten se postará o to, aby byly skvrny fuč.
Nechce se vám počítat mýdlové ořechy do pytlíčku ani strouhat mýdlo? Tak přesně na vás myslela firma Tierra Verde, když z mýdlových ořechů vytvářela ekologické prací práškyagely na praní Tierra Verde.
Chcete se vydat hlouběji do džungle ekologického praní na vlastní pěst? Sepsali jsme pro vás detailní článek Neperte se s eko praním, kde najdete další informace. A se všemi ostatními se přesuneme s mačetou v ruce do další místnosti, tentokrát do kuchyně.
Tipy pro ekologické mytí nádobí
Další oblastí, kde se ekologické rozhodnutí promítne rychle, je šetrné mytí nádobí. Pokud totiž nežijeme na práně, tak je používání ekologického mycího prostředku náš denní chleba. Jaké máme možnosti, když chceme, aby se zazelenala naše kuchyně?
Pokud myjete nádobí v ruce, bude se vám hodit gel na nádobí s citronovou vůní. Je tvořený z extraktu z mýdlových ořechů za studena smíchaných s mýdlem z kokosového a olivového oleje.
Pokud za vás nádobí myje myčka, což je skvělá ekologická zpráva, protože se má za to, že myčka šetří spotřebu vody, tak ji můžete krmit tak jako doposud, akorát ekologicky – ekologickými tabletami do myčky od Ecozone. Tierra Verde pak nabízí jak prášek tak gel do myčky
Když jsme v té kuchyni, tak je dost možné, že potřebujete mýt lahve, dětské lahvičky a různé jiné nádoby a nádobky velkých i malých členů rodiny. Na vyplachování vodního kamene, mléka, zbytků po džusech a smoothies se hodí Čistič lahví Tierra Verde. Vystačí na 30 – 40 mytí a je schválený Státním zdravotním ústavem pro použití na kojenecké lahve. Nasypte 1 polévkovou lžíci přímo do lahve a zalijte ji teplou vodou. Pak láhev zavřete a důkladně protřepejte. Roztok z láhve vylijte a vypláchněte pitnou vodou. Všechny další možnosti jeho využití najdete tady.
Ekologické mytí nádobí bychom tedy měli, posuneme se na výpravě ekologickou džunglí dál.
Tipy pro ekologický úklid
Další místnost, kde se spotřebovává spousta litrů vody denně, je toaleta.
Rozloučit se můžete se syntetickými chemickými vůněmi a prostředky, které škodí zdraví i vodě a můžete doma přivítat pomocníka WC čistič Tierra Verde, který dezinfikuje, čistí a rozpouští usazeniny. Obsahuje kyselinu citronovou a díky borovicové silici voní po lese a šiškách (těch borovicových 😉 ).
Na toaletu i na všechny ostatní dlaždičky, skla a zrcadla v domácnosti se hodí Univerzální čistič Tierra Verde, který je čistě přírodní a bez vůně. Všechny tyto povrchy se můžou zářivě lesknout, aniž by se pak škodlivou chemií leskly hladiny řek a moří.
Pokud byste rádi vyměnili klasický čisticí písek za přírodní, tak můžete uklízet vaše umyvadla, dřezy, sporáky a sklokeramické varné desky s čistým ekologickým svědomím s Tierra Verde čisticím pískem. Používá se stejně jako ten běžný a je vytvořený z mýdlových ořechů (zase ty zázračné ořechy!).
Pokud potřebujete v čistění a úklidu přitvrdit a bojujete se skvrnami od inkoustu, mastnotami, zaschlými žvýkačkami, potřebujete pořádně vydrhnout koberec nebo dokonce nechtěné graffiti, sáhněte po silném odmašťovači z pomerančových slupek Tierra Verde. Voní tak, jako byste zabořili hlavu do čerstvých pomerančů, a je na tyhle neřády ten pravý kalibr.
Další ekologické vychytávky
Prošli jsme si místnosti a podívali se na zoubek praní, mytí nádobí, splachování a uklízení. Kde ještě může naše každodenní rozhodování pomoci ke zdraví nám i planetě?
Abychom neměli na svědomí plasty ani mikroplasty v přírodě, můžeme při příštím nakupování zamávat igelitovým pytlíkům a nakupovat do textilních. Jak si takový textilní pytlík ušít jsme pro vás sepsali v tomto článku. Pokud nemáte čas, nebo vám jehla s nití nic neříkají, myslela Tierra Verde i na vás. Šije vše pro zero waste domácnost – síťovky, síťovinové sáčky, látkové pytlíky, tašky na chleba a látkové tašky přes rameno.
Casa Organica Sáček na výrobu ořechového nebo rostlinného mléka
Po návratu z nákupu určitě oceníte pratelný filtr na kávu a sáček na výrobu ořechového nebo rostlinného mléka, až si budete dávat doma cappucino nebo latté za odměnu. Kávovou sedlinu pak můžete vysypat do kompostovatelných sáčků na bioodpad, které můžete s klidným srdcem vyhodit do hnědé popelnice. Speciální papír, ze kterého je vyrobený, je odolný proti roztržení, i když je mokrý.
Říkáte si, že je výprava džunglí u konce? Ještě momentík. Je tady cílová rovinka bambusovým hájem! Až vám doslouží úklidový pomocníci jako houbička na nádobí, WC štětka nebo kartáč, vyberte si ty příští z přírodních materiálů – dřeva, vláken agáve, lontaru nebo biobavlny.
Po proměně čisticích pomůcek ve vaší domácnosti můžete dát sbohem a šáteček látkovým kapesníkem vašemu starému já a blahopřát si, že jste se zařadili mezi každodenní hrdiny.
Díky firmě Tierra Verde a jedné krátké virtuální procházce domovem to šlo jako po bambuckém másle. Až do konce října můžete měnit vaši domácnost na ekologickou o malinko příjemněji. V celém sortimentu Tierra Verde totiž vládne 15% sleva.
„Je to jen jeden plastový sáček,“ řeklo 8 miliard lidí. Až příště budete dělat rozhodnutí, řekněte si, co by se stalo, kdyby to samé udělali všichni lidé na planetě.
Degradabilní, biodegradabilní, oxo-degradabilní, kompostovatelný, rozložitelný, recyklovaný, recyklovatelný… A dost!
Taky už se v záplavě “eko” pojmů, hojně marketingově prezentovaných na obalech výrobků, ztrácíte? Začali jsme se ztrácet i my. Což byl pro nás varovný signál, že takhle ne.
Je na čase, abychom vzali otěže rozhodování o správnosti našeho portfolia opravdu pevně do svých rukou. Rozhodli jsme se tedy posvítit si na problematiku této “vizuální ekologie” (to jest ekologie ve slušivých marketingových prohlášeních, ale co pak v praxi…?) pěkně zblízka.
Co k tomu říká Pavel, spoluzakladatel Econea:
Jednoho prosincového dne, zrovna v době největšího vánočního šílenství, nám přes Instagram přišel velmi silný impuls od naší zákaznice. “Jak můžete ještě prodávat pytle Fino Eko Natura, když to je jeden velký greenwashing?” Pamatuji si, jak ve mně hrklo, když jsem to četl a když jsem si pak otevřel odkaz se zprávou od Evropské komise, která se zabývala vlivem tzv. oxo-degradabilních plastů na životní prostředí. Přečetl jsem ji jedním dechem a došlo mi – a sakra, tak tady jsme zaspali.
Přinutilo nás to téma konečně prozkoumat do hloubky a přehodnotit náš postoj. Z mnoha důvodů, které v článku dále popisujeme, jsme se rozhodli přestat pytle Fino Eko Natura prodávat. A to i přesto, že šly velmi dobře na odbyt – prodali jsme jich tisíce kusů každý kvartál. Nejen chlebem je ale člověk živ – to je heslo, kterým se chceme řídit a pravdivost je pro nás víc než prodej.
Osobně mě mrzí, že jsme se do tohoto tématu nezavrtali dříve a nepodchytili to. Pytle jsme prodávali několik let a je pravdou, že až v roce 2018 začaly na povrch vyplouvat indicie o tom, že to s nimi asi nebude tak růžové, pardon zelené, jak se to výrobci snaží podávat. Při zařazování do sortimentu jsme jednoduše uvěřili tvrzením výrobce, který měl vše údajně podložené testy a certifikacemi.
Je to velké ponaučení. Econea za posledních 5 let prošla překotným vývojem a ohromně se rozvinulo i naše portfolio. Bylo to někdy rychlejší než my a ačkoli jsme se vždy rozhodovali dle nejlepšího momentálního vědomí a svědomí, hodláme výrazně přitvrdit. Protože jak vidno, někdy se nám podaří i šlápnout vedle.
Chceme mít ten nejlepší a nejkvalitnější sortiment na trhu a prodávat skutečně jen produkty s pozitivním ekologickým přesahem. Dobré je určitě říct, že nic není černobílé. Vždy ale chceme nabízet tu nejlepší možnou alternativu, která reálně něco zlepšuje a pomáhá. Naším cílem je každé problematice, která se nás týká, vždy nejprve do hloubky porozumět.
Na závěr ještě jeden náš závazek pro letošní rok. Máme záměr postupně detailně přehodnotit celé naše portfolio a na základě jasných kritérií si definovat, co k nám patří a co ne. Chceme se posouvat k vyšší a vyšší kvalitě a mým přáním je, abyste mohli mít jistotu, že cokoliv, co koupíte u nás, je opravdu ekologický produkt. Může se tak stát, že se rozhodneme vyřadit i některé další značky, protože nebudou splňovat přísná kritéria. To, že se na nás můžete plně spolehnout, je pro nás na prvním místě, daleko před vysokými prodeji.
Když je něco biologicky rozložitelné, tak to stačí…?
Už samotné označení “biologická rozložitelnost” může být zavádějící. Teoreticky se totiž nakonec mohou biologicky rozložit téměř všechny materiály. Otázkou však je, za jak dlouho k tomu dojde. Pokud jsou to například stovky let, jako u běžných plastů, efekt “rozložitelnosti” pro planetu zcela postrádá smysl. Biologická rozložitelnost plastů má tedy smysl jen v případě, že se tak děje v relevantním časovém horizontu. Právě rychlost rozkladu pak závisí na spoustě faktorů. Přísun světla, vlhkost, přístup kyslíku, teplota, přítomnost bakterií.[ref]https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/bb3ec82e-9a9f-11e6-9bca-01aa75ed71a1[/ref]
Plasty označené jako „biologicky rozložitelné“ se biologicky rozkládají jen ve
specifických podmínkách okolního prostředí. Biologický rozklad u plastů nezávisí na původu materiálu: biologicky rozložitelné plasty (jako jsou třeba i běžné plasty) mohou být fosilního původu i biologického původu.
Bioplasty mají stejné vlastnosti jako běžné plasty, ale podle definice v evropské normě EN 16575 jsou vyrobeny z rostlinné biomasy (kukuřice, obilniny, brambory, cukrová řepa, cukrová třtina, sója, tabák) a přírodní suroviny jako např. celulóza a lignin. [ref]https://www.eko-plasty.cz/bioplasty-pla/[/ref]
Oxo-degradabilní plasty – zachránce nebo vlk v rouše beránčím?
Tzv. oxo-rozložitelné plasty jsou běžné plasty, které obsahují přísady, jež se aktivují působením ultrafialového záření nebo tepla a urychlují rozklad materiálu na velmi malé části. Díky těmto přísadám se plasty postupem času rozpadají na částice a nakonec se z nich stávají mikroplasty, které mají podobné vlastnosti jako mikroplasty pocházející z rozpadu běžných plastů. “Zázrak” oxo-rozložitelných plastů tedy spočívá právě v oxidaci, která předchází biodegradaci a celý proces má urychlovat.
Oxo-degradabilní plasty obsahují navíc aditiva d2w nebo známější EPI TDPATM. TDPA je zkratka pro Totally Degradable Plastic Additives (zcela rozložitelná aditiva pro plasty). Rychlost rozkladu takto “obohacených” plastů pak ovlivňuje zejména teplota – se stoupající teplotou se zvyšuje rychlost rozkladu – a intenzita UV záření. Oxo-rozložitelné plasty jsou rozkládány prostřednictvím chemické oxidace. Rozklad může být iniciován prostřednictvím tepla, UV záření či mechanického napětí. [ref]https://biom.cz/cz/odborne-clanky/oxo-rozlozitelny-plast-d2w[/ref]
Evropská komise si už začátkem roku 2018 vzala do parády dopad používání oxo-rozložitelných plastů na životní prostředí. Dosud se sice tvářily jako šetrnější a veskrze ekologická varianta, pochybnosti o ryzosti jejich záměru se však nakupily natolik, že si situace vyžádala více pozornosti.
Někteří zúčastnění výrobci uvádí, že po zahození a rozložení oxo-rozložitelného plastu po něm v přírodě nezůstávají žádná toxická rezidua ani plastové úlomky. Tohle tvrzení ale samo o sobě bohužel nestačí. Podstatné je, jestli pak v reálném prostředí – na skládkách nebo dokonce v mořích – proběhne úplný rozklad dostatečně rychle. Pokud ne, mikroplasty se do přírody uvolňují úplně stejně, jako u běžných plastů. Ty se pak dále vesele dostávají do potravinového řetězce a až do našich organismů. Jsou tedy oxo-rozložitelné plasty jen klamáním spotřebitele, nebo jsou skutečně udržitelné?
Skládka, kompost, moře – je někde oxo-plastům dobře?
Skládka…
Aby se oxo-rozložitelné plasty mohly skutečně nejdřív rozpadnout, potřebují k tomu kyslík, jak už sám od kyslíku odvozený název naznačuje. Byla by to ale spíš náhoda, pokud by se naše oxo-plasty dostaly na skládce zrovna na místo s dostatečným přísunem kyslíku. Ve většině částech skládky – v těch vnitřních a nebo v hlubších vrstvách odpadu – však takový přístup vzduchu není. Možnost, že by se oxo-rozložitelné plasty na skládce opravdu efektivně biologicky rozložily, je tedy spíše velmi malá. Pravděpodobnější scénář je, že k oxidaci vůbec nedojde a celá “přidaná hodnota” oproti běžným plastům tak zaniká.
Představme si, že takový oxo-degradabilní plast skončil na skládce, pěkně zahrabaný hluboko v ostatním odpadu. Žádný kyslík, žádná oxidace. Stává se z něj běžný plast a nikdy se pořádně nerozloží. Kdyby to ale uměl a zvládal by i rozklad bez kyslíku (anaerobní degradace), byl by při tom produkován metan. Tento skleníkový plyn je ve skutečnosti ještě zákeřnější než CO2. Ačkoli ho je globálně produktováno procentuálně značně méně než oxidu uhličitého, má však 100 násobně větší dopad na oteplování planety. V horizontu 100 let tak metan představuje zhruba 4x větší problém než právě CO2.[ref]http://www.onegreenplanet.org/animalsandnature/methane-vs-carbon-dioxide-a-greenhouse-gas-showdown/[/ref]
Co to znamená? Že i kdyby se oxo-degradabilní plasty dokázaly biologicky rozložit i v hlubších vrstvách skládky bez dostatku kyslíku, představovaly by kvůli metanu možná ještě větší problém než plasty běžné. Ty se totiž v takových podmínkách biologicky rozkládat vůbec neumí.
Ani v mořském prostředí oxo-rozložitelné plasty rozhodně nenadělají žádnou parádu. Ve skutečnosti dosud neexistuje žádný důkaz, že by měly v tomto ohledu lepší vliv než běžné plasty. Mořská voda opět neposkytuje takové podmínky (kyslík), aby mohlo dojít k efektivní biodegradaci v dostatečně krátkém časovém horizontu. Tedy bez poškození mořských živočichů a zanechání plastových úlomků.
Recyklace nasnadě
Rozpad, který má nastávat právě působením přidaných oxidačních látek do oxo-rozložitelných plastů, není žádoucí úplně vždy. Například určitě ne pro nové výrobky zhotovené z recyklovaných plastů. Takový výrobek by pak pod vlivem oxo-aditiv měl menší životnost a odolnost, protože by se zevnitř prakticky postupně rozpadal.
Z toho důvodu by měly být při třídění oxo-rozložitelné plasty identifikovány a oddělovány od ostatních plastů, ze kterých pak vzniká recyklát. V současné době dostupné technologie však takovéto oddělování nezajišťují. Oxo-degradabilní plasty se tedy dostávají mezi ostatní plasty k recyklaci. Nejen, že tedy může docházet ke snížení kvality recyklátu. Ale v důsledku toho se může znehodnotit i samotné postavení odvětví recyklace plastů na trhu.
Trocha toho slovíčkaření…
Přesným označením těchto plastů je oxo-degradabilní (oxo-rozložitelný), protože k jejich rozkladu má docházet zejména oxidací. Může se ale použít i výraz oxo-biodegradabilní (oxo-biorozložitelné), který nejpřesněji vystihuje fakt, že rozklad plastu je sice zahájen chemickou oxidací, ale dokončen biologickým rozkladem.
Oxo-plasty jsou tedy rozkládány prostřednictvím chemické oxidace a rozklad může být iniciován prostřednictvím tepla, UV záření či mechanického napětí. Oxo-plasty jsou stejně jako jiné polyethyleny hydrofobní, což prakticky znemožňuje jejich biologický rozklad. Díky oxidaci se ale postupně stávají hydrofilními a tím i biologicky lépe rozložitelnými. Teprve biologickým rozkladem pak dochází ke skutečně úplné degradaci – až na základní prvky a molekuly (především oxid uhličitý a vodu). [ref]SLEJŠKA, A.: Oxo – rozložitelný plast d2w, 07/2004[/ref]
Oxo-degradabilní a oxo-biodegradabilní tedy nejsou dva různé materiály. Ale jen dvojí označení pro totéž.
Oxo-degradabilní plasty nechceme, ale co teď s tím?
Možná si říkáte, že je sice pěkné, že jsme vysvětlili, proč oxo-rozložitelné plasty nechceme a nebudeme už výrobky z nich prodávat. Ale do čeho tedy dávat odpad? Ve chvíli, kdy toto rozhodnutí u nás padlo, jsme samozřejmě ihned začali zkoumat alternativy. Co vám nabídnout, abyste z donucení nesáhli po běžných plastových pytlích. Nebojte, našli jsme vám náhradu.
EKO pytle na směsný odpad Swirl
Běžný směsný odpad můžete nyní místo do pytlů Fino dávat do eko pytlů Swirl, které jsou z 95 % vyrobeny z recyklovaných materiálů. K dispozici jsou ve dvou velikostech, 35 a 60 litrů.
BIO kompostovatelné pytle Swirl
Na domácí bio odpad máme hned několik alternativ. Jednu přináší nově opět Swirl, v podobě plně kompostovatelných a velmi praktických pytlů se zatahovatelnými uchy. Velikosti 20 nebo 35 litrů dopřávají opravdu štědrý prostor.
Kompostovatelné sáčky z bioplastu HBABio
Naší stálicí jsou také kompostovatelné sáčky na kuchyňský odpad HBABio. Na výběr máte z několika variant. Buď sáčky z bioplastu o velikosti 10 litrů, které zaručují větší odolnost. Nebo 9 litrové sáčky z recyklovaného papíru, které představují nejekonomičtější variantu.
Papírové řešení pro bio odpad nabízí i oblíbená Casa Organica.
V Econea věříme, že 100% upřímnost vůči našim zákazníkům je tou jedinou možnou cestou, jak vzájemnou důvěru posilovat, nikoli oslabovat. Děkujeme, že nám věříte.
Voda, teplo, elektřina. Tři zásadní žrouti energie v domácnosti. Jak s nimi zacházet tak, aby vám každoročně neudělali vítr v peněžence ani zbytečnou šlápotu do naší planety? Možná máte pocit, že k šetření energiemi je potřeba extra úsilí.
Pravda, někdy je cesta delší. Často však stačí udělat jeden malý krůček a váš bankovní účet i příroda se začnou radovat. Existují totiž jednoduché triky a pomůcky, které šetří energie za vás. Pojďme se na ně teď společně kouknout.
V tomto 1. díle začneme tím vůbec nejdůležitějším živlem pro celé lidstvo – vodou.
Životodárná voda – méně je někdy více
Člověk bez čisté vody nepřežije víc než pár dnů, a přece jí tak často škodí. Voda pokrývá 70 % povrchu planety. Možná jste ale netušili, že jen 2,5 % z veškeré vody na Zemi je voda sladká. Z ní je navíc pouze zhruba 0,003 % dostupné pro lidské využití.[ref]https://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosféra[/ref]
Ale pozor. Pokud máte pocit, že nás Evropanů se problém s vodou netýká, čtětě dál.
Vše kolem nás totiž na vodě závisí. Jídlo, pití, energie, průmysl… I naše oblečení, kolo nebo chytrý telefon potřebují na svou výrobu vodu. Jenže všechna ta chemie, kterou člověk do vody denně vypouští, způsobuje, že nezávadné pitné vody na Zemi ubývá. O ohrožování vodních organismů a živočichů ani nemluvě. Bohužel, pro nové zdroje kvalitní vody si jen tak do obchodu nezajdeme.
A co víc, jak říká Bary Commoner, americký buněčný biolog a zapálený ekolog:
Je tedy velmi pravděpodobné, že nešetrné chování v našich životech se v nějaké formě promítne klidně na druhém konci světa. To platí zejména o vodě, která je na Zemi v neustálém koloběhu.
Jak se tedy chovat, aby nám kvalitní voda tekla z kohoutku i za 10, 20 či 100 let?
Krok 1: Přestat znečišťovat
Pokud jde o čistotu vody, nejen průmyslové podniky, ale i my jako jednotlivci máme v rukou velkou moc. Buď jí svým konáním škodíme, nebo ne. Buď do ní splachujeme chemii, nebo myjeme sebe i celou domácnost šetrně. Jak?
Stačí doma nahradit prací prášky plné fosfátů, vyhnout se sprchovým gelům s mikroplasty nebo používat šetrnější prostředek na mytí nádobí. Cest a možností je spousta a každý si může vybrat tu svou. Přispět ke zlepšení kvality vody v našem okolí jde docela snadno.
Kromě šetrnějšího mytí, praní a uklízení je tu ale ještě jedna možnost, jak zlepšit situaci s nedostatkem kvalitní vody a zároveň ušetřit nějakou tu kačku do rodinného prasátka. A tou je omezení plýtvání. Pojďte se mrknout, proč to má smysl a jak na to bez velké námahy.
Průměrný Čech totiž spotřebuje denně zhruba 130 litrů vody, za rok tedy skoro 50 000 litrů. Při ceně 90 Kč na 1 m3 vody tak zaplatí cca 8 000 Kč za rok.[ref]https://ekonom.ihned.cz[/ref] V domácnosti o 4 členech už je to slušných 32 000 Kč za rok. A to pouze za studenou vodu bez ohřevu.
Kudy proudí voda v domácnosti
ČINNOST
PŘIBLIŽNÁ SPOTŘEBA V LITRECH ZA JEDNU AKCI
PŘIBLIŽNÁ CENA V KČ
Sprcha
30 (nejúspornější hlavice) – 80 (starší typy sprch)
2 – 5,40
Koupel ve vaně
100 – 150
6,80 – 10,20
Spláchnutí toalety
3 (poloviční spláchnutí) – 12 (plné spláchnutí)
0,20 – 0,81
Mytí nádobí v dřezu
15 – 40
1 – 2,72
Mytí nádobí pod tekoucí vodou
20 – 70
1,36 – 4,75
Mytí nádobí v myčce
10 – 30
0,68 – 2
Mytí rukou
3
0,20
Vaření
5 – 7
0,34 – 0,48
Praní v pračce
40 (moderní pračka s praním na nízkou teplotu) – 90 (přes 10 let stará pračka)
Ušetřit litry i peníze za vodu už přitom dnes jde velmi snadno
Kromě vlastního vědomého zacházení s vodou v domácnosti (jak na to si řekneme za chvilku) existují hned 4 udělátka, která vodu (i energii za její ohřev) šetří za vás:
1. Úsporné sprchové hlavice
Průměrný Čech ročně vydá jen za sprchování kolem 2 000 korun (12 000 litrů ročně). Vyrábí se ale úsporné sprchové hlavice, které umí snížit náklady minimálně o polovinu. Na komfortu sprchování a účinnosti mytí to přitom nijak nepoznáte.
Instalace je jednoduchá. Stačí hlavici našroubovat na sprchovou hadici.
Existuje několik typů úsporných hlavic:
Vysoce úsporná sprchová hlavice Aguaflux Relax se 3 typy proudu
Vzduchové fungují tak, že do vody přimíchávají vzduch. Voda je pak krásně nadýchaná. Hlavice tohoto typu bývají tou nejlevnější variantou.
Pulzující, které nepřimíchávají do vody vzduch, ale vodu vytlačují 30-40 osvěžujícími pulzy za sekundu. Jsou malinko dražší, ale podle propočtů z testu britského časopisu Which? se vám investice vrátí zhruba za 7 měsíců.
Šetřič je zařízení, které umí přiškrtit průtok vody. Jednoduše ho namontujete mezi vaši stávající baterii a sprchovou hadici. Do sprchové hlavice se tak ve výsledku dostane méně vody, ale pocitově to skoro nepoznáte.
Šetřič je nejlevnější variantou úspory vody. Investice do něj se vám vrátí během 1- 3 měsíců.
Je ale ideální variantou, pokud už máte doma novou kvalitní či drahou sprchovou hlavici, nechcete ji měnit, a i přesto chcete víc šetřit. Můžete tak uspořit třeba kolem 30 % a zachovat si přitom komfort sprchování.
Na trhu existuje i šetřič pro vany, který snižuje běžný průtok 26 litrů za minutu na 10 litrů, aniž byste snížili svůj komfort. Hodí se zejména, pokud si myjete ruce i ve vaně nebo máte děti, které se rády cákají s puštěnou vodou.
3. Úsporné perlátory
Toto jsou pomocníci k nezaplacení. Jednoduché věcičky, které dělají práci za vás. Jednoduše vyšroubujete svůj stávající neúsporný perlátor z baterie v koupelně nebo v kuchyni a zašroubujete nový, úsporný perlátor.
Díky usměrnění proudu vody a jejímu provzdušnění vám sám šetří peníze. Na pohodlí mytí rukou nebo nádobí se to přitom nijak nepromítne.
Běžnou vodovodní baterií může protéct i 12-15 litrů za minutu. S perlátorem se ale běžně dostanete na 6 litrů. Průměrná rodina tak může ušetřit i 10 000 litrů vody ročně (tj. nejméně 1 600 Kč). Jestli ho chcete vyzkoušet, ale nevíte, který vybrat, koukněte na:
1. WC stop – je zařízení, které vám umožní přesně dávkovat množství použité vody. S každým spláchnutím ušetří v průměru 30 % vody (potenciál ale má až 70 %). Stačí ho jednoduše umístit do splachovací nádržky a „kouzlo“ je na světě. WC stop zabraňuje i protékání toalety. Typická úspora čtyřčlenné rodiny je zhruba 1 200 Kč ročně.
Sáček do WC nádržky SAVE a FLUSH
2. Save-a-flush – je sáček naplněný silikonovými krystaly, který vložíte do WC nádržky. Krystaly absorbují vodu a jejich objem se zvětší 100-násobně.
Při každém spláchnutí tak ušetříte 1,2 litru vody. Běžné rodině tenhle vynález ušetří kolem 8 000 litrů ročně.
Těmito šikovnými pomocníky ale možnosti úspory vody nekončí. Šetřit doma jde i vlastním vědomým chováním. Koukněte jak:
5 tipů na úsporu vody bez extra výdajů
1. Mytí rukou, holení a čištění zubů
Kdykoliv se myjete, sprchujete, holíte nebo čistíte zuby a zrovna vodu nepoužíváte, zastavujte ji. Pro někoho je tento úkon automatický, někomu dělá potíže. Pamatujete? Kohoutkem proteče až 15 litrů vody za minutu.
?Tip pro zapálené zelenáče: Napusťte si při čištění zubů nebo holení vodu do kelímku, ušetříte ještě víc.
2. Mytí nádobí
Toto je asi jasné, ale možná neuškodí malé připomenutí. Pokud nemáte myčku a myjete nádobí pod proudem vody, průběžně ho zastavujte, snižte sílu proudu nebo napusťte dřez. Někdo nemá mytí v dřezu s vodou rád. To chápeme. Během 5 vteřin však kohoutkem proteče přibližně 1 litr vody. Za 10 minut mytí nádobí tedy spotřebujete zhruba 120 litrů vody. To už je jedna napuštěná vana. Kdybyste takto myli každý den, jen na mytí nádobí vydáte přibližně 3 300 Kč za rok.
Kape to? Kapající kohoutek je vykutálený žrout peněz. Každý den jím může protéct až 17 litrů vody. Ročně tedy kolem 6 200 litrů.[ref]https://www.veronica.cz/uspory-v-domacnosti[/ref] A to se NEvyplatí.
3. Vaření
Pokud rádi a často vaříte, zkuste třeba zeleninu připravovat v páře. Ušetříte spoustu vody, a navíc do těla díky šetrnější úpravě dostanete víc živin.
Do konvice napouštějte jen tolik vody, kolik spotřebujete. Jasné, že. Kdo to ale skutečně dělá?
Nevařte s větším množstvím vody, než skutečně potřebujete. Před vařením si vodu odměřte. Možná je to práce navíc, ale z vyúčtování hned pár kaček zmizí.
Při umývání ovoce a zeleniny v cedníku umístěte do dřezu misku, která zachytí vodu. Tu pak použijte na zalévání květin.
4. Zahrada
Volte raději konev místo hadice. Hadice vám sice usnadní práci, s konví ale spotřebujete jen opravdu nutné množství vody. Možná ale v tomto bodě zvítězí spíše praktičnost nad šetrností. Proto zvažte sami, kam až chcete v úsporách zajít.
Rozhodně se ale vyplatí zalévat dešťovkou a to buď brzy ráno, nebo večer. Vláha se v půdě udrží déle, jelikož je chladněji.
Kolem rostlin mulčujte (mulčování = pokrytí okolí rostlin kůrou nebo pilinami). Zpomaluje odpařování vody.
Truhlíky a květináče pořiďte samozavlažovací. Zabráníte tak přelévání rostlin a plýtvání vodou.
Zalévat můžete i s vychlazenou neosolenou vodou, ve které jste vařili zeleninu nebo rýži. Obsahuje spoustu živin.
5. Praní
Než odsoudíte použitý kousek šatníku k výpravě do pračky, zkuste ho nejdřív vyvětrat. Oblečení není potřeba prát po jednodenním nošení. A pračku zapínejte až je dostatečně naplněná.
Jděte ještě hlouběji. Víc šetřit a méně znečišťovat vodu můžete i takto:
Výroba jednoho 300 gramového plátku hovězího masa spotřebuje skoro 5 000 litrů vody.[ref]https://arpok.cz/zalozky/odhadnete-kolik-litru-vody-je-potreba-k-produkci-1-kg-hoveziho-masa/[/ref] Kromě toho je chov dobytka velkou zátěží naší planety. Zkuste konzumaci masa alespoň omezit.
Na obyčejné značkové džíny je potřeba 7 570 litrů vody, na bavlněné tričko cca 3 000 litrů. Promyslete důkladně každou koupi nového kousku do svého šatníku.
Baterie a elektroodpad obsahují těžké kovy a nebezpečné chemické sloučeniny. Mohou snadno znečistit půdu i spodní a povrchovou vodu. Nepatří do popelnice ani volné přírody. Sběrné krabice najdete u pokladen v mnoha obchodech.
Zbytky starých olejů, barev a jiná domácí “chemie” nepatří do záchodových mís, dřezů ani umyvadel. A už vůbec ne do přírody. Zaneste je do nejbližšího sběrného dvora.
Syntetické oblečení (fleece, nylon, polyester, spandex) a utěrky jsou vyrobeny z plastů. Při praní uvolňují mikrovlákna, která končí ve vodě a škodí jak živočichům, tak zpětně i nám lidem (nalezena byla v rybách, medu, soli i pivu). Přejděte raději na oblečení z biobavlny, které má navíc funkční vlastnosti, a bavlněné utěrky.
Peelingové skraby či sprchové gely někdy obsahují mikroplasty. Pozor na ně. Ve velkém znečišťují řeky i oceány. Například v evropské řece Rýn naměřili vědci až 3,9 milionů mikroplastových častic na 1km2.[ref]https://www.nature.com/articles/srep17988[/ref] Zkuste raději přírodní peelingy.
Může se zdát až k nevíře, kde všude nám voda slouží a co všechno s námi prožívá. Když o tom ale teď víte, můžete vzít věci do vlastních rukou. Nebrat vodu jako samozřejmost, nezapomínat na ni a pečovat. Každý, jak nejlépe umíte. I malé krůčky mají velký smysl.
P.S. Ve 2. díle se podíváme na zoubek úspoře tepla. Abyste totiž ušetřili i na topení, nemusíte v zimě doma mrznout v 5 stupních. Stačí znát pár dobrých tipů a jednoduchých udělátek, které šetří energii za vás.
Prosíme, sdílejte článek dalším zeleným hrdinům. Třeba je inspiruje k větší úspoře: