Poslední týdny se na nás valí ze všech stran, ať si myjeme ruce jako diví. Ať je dezinfikujeme. Při nákupech máme nosit gumové nebo igelitové rukavice. Co na ta všechna hygienická opatření říká naše kůže? Ještě, že nedokáže mluvit… Představme si, že by ale mluvit mohla. Co by nám asi řekla?
Jak si vybrat dezinfekci
Když budete sahat do kamenných nebo virtuálních regálů, hledejte produkty, které jsou nejen antibakteriální a antivirové, ale také:
brání citlivou kůži před vysušením a podrážděním,
nezanechávají lepivý pocit,
jsou vhodné pro celou rodinu,
obsahují co nejvyšší podíl přírodních složek nebo jsou 100% přírodní.
Do kapsy nebo kabelky
Se vejde skladný a praktický dezinfekční přípravek, který se vám bude hodit i po covidu na procházky a výlety bez vody na umytí rukou:
OnlyEco gel na ruce s antibakteriálními účinky je z 98 % přírodní a splňuje všechny výše uvedené body. Antibakteriální gel očistí ruce od špíny i škodlivých bakterií a virů.
OnlyEco antibakteriální gel má praktickou velikost
Do domácnosti nebo práce
Jsou potřeba o hodně větší balení. S tím vám pomůžou 2 velikosti balení dezinfekčního prostředku na ruce v BIO kvalitě od Sonettu. Je 100% přírodní a velmi šetrný k pokožce. Malý obsah rostlinného glycerinu v BIO kvalitě zachová pokožku hebkou a chrání ji před vysušením. Je účinný proti bakteriím (jako je salmonela nebo E.coli), plísním, zapouzdřeným virům včetně chřipky a norovirů. Příjemně voní po BIO éterických olejích z bergamotu.
Dezinfekční prostředek na ruce BIO od Sonettu
TIP Z velkého balení si můžete odlít dezinfekční prostředek do menšího balení a mít ho stále u sebe.
Mytí rukou jako prevence
Kdo do letošního jara nevěděl, jak si správně mýt ruce, tak už to teď určitě ví. Sdíleli to snad úplně všichni a úplně všude. Správné umytí rukou má stejný účinek jako jejich dezinfekce. Když už tedy všichni víme, jak na to, zbývá nám jen čapnout mýdlo a začít mydlit.
Přírodních mýdel máme spoustu, protože se teď ale nějakou dobou nebudeme moci podívat za hranice, doporučujeme vašemu čichu mýdla s vůní dálek.
Tuhá olivová bio mýdla od laSaponaria voní jako:
Dezinfekce vašich rukou a očista těla se tak mohou z nutnosti proměnit na voňavý a příjemný rituál, který vás přenese daleko za zavřené hranice karanténních dní.
Máte raději zeměpisně bližší vůně? Do rozkvetlých polí, luk a hájů vás teleportuje tuhé olivové mýdlo od laSaponaria, co voní jako mák a cypřiš.
Po tom všem dezinfikování a častém mytí rukou ocení dlaně a prsty krém nebo olej. Vždy po ruce můžete mít praktické dózičky s přírodními bio krémy na ruce od laSaponaria. Unavené ruce ocení krém na ruce s mátou a citronem, namáhané a suché ruce potěší krém na ruce s damašskou růží a suché citlivé ruce vzkřísí krém na ruce s extra panenským olivovým olejem bez parfemace. 100% přírodní bio krém na ruce najdete také u Eco Cosmetics. Pečuje o pokožku rukou i nehtů, je obohacený o bio olej z hroznových jader a extrakt z echinacey. Na ruce můžete použít i pěstící tělový bio olej od Lobey. Hloubkově hydratuje a vyživuje olejem z jader černého rybízu. Snižuje podráždění pokožky a je vhodný také pro citlivou kůži. Prokrvuje a prohřívá, proto se hodí i na masáže. S těmito zjemňujícími pomocníky budou vaše ruce vyživené, hebké a spokojené raz dva.
Tak, vydezinfikované, umyté a namazané ruce už máte. Zdravě a bez rizika. Na další týdny vám přejeme také “čistou” a chladnou hlavu, nadhled a co nejvíc pohody. Pamatujte, že nejen čistota je půl zdraví, ale také veselá mysl je půl zdraví. Když dáte tyhle dvě půlky českých rčení dohromady, máte rázem zdraví celé. A to vám přejeme ze všeho nejvíc.
„Rozhodl jsem se být šťastný, protože je to dobré pro mé zdraví.” Voltaire
Prosíme, sdílejte tento článek s dalšími zelenými hrdiny, ať jsou i jejich ruce eko-opečované:
Úklid domácnosti. Týden co týden si při něm bereme na pomoc nejrůznější čističe, spreje, odstraňovače či gely. Možná přitom ale ani netušíme, že bychom s nimi mohli nějak škodit sobě či přírodě.
Klasické úklidové prostředky však běžně obsahují škodlivé látky, o jejichž účincích nemusíme mít vůbec ponětí. Fosfáty, triclosan, ropné deriváty, syntetické vůně a konzervanty, chlor, formaldehyd, EDTA, umělá barviva, optické zjasňovače a stovky dalších. Tyto látky mohou být často toxické či přímo karcinogenní, ale představují také obrovskou zátěž pro životní prostředí.
Že to jde i jinak, věděly už naše babičky. Vyloudili jsme proto od nich sedm rad na jednoduchou výrobu domácích čističů. Umícháte si je raz dva a zdraví vaše i planety bude v bezpečí. A své si mezi řádky najdou i zastánci modernějších postupů. Do článku jsme totiž nasypali i tipy na nejosvědčenější eko-prostředky na našem e-shopu. Špíno, třes se, jdeme na to!
Čím na špínu zeleně a bez škodlivin?
Úklid jedlou sodou bika
Jak tedy na to, aby se vám domů nezatoulaly zbytečné škodlivé chemikálie? Pokud se jim chcete zaručeně vyhnout, zkuste svatou trojici domácího úklidu – citron, ocet a sodu.
Jsou to neméně účinní pomocníci, kteří navíc šetří přírodu, vaše zdraví i peněženku.
1. Univerzální čistič povrchů
Šikovný pomocník, se kterým vyčistíte všechno od koupelny po kuchyň. Odstraní nežádoucí mastnotu a nečistoty:
Babička radí: Smíchejte 500 ml octa, 250 ml vody a 20 kapek přírodního esenciálního oleje. Nalijte do lahve s rozprašovačem a bakterie nebudou mít šanci.
Ekolog radí: Přírodě se nevzdálíte ani s univerzálním čističem od britské firmy Bio-D. Po pomerančovém oleji voní božsky. Šetrných univerzálních čističů existuje celá řada, okouknout je můžete tady.
Hodí se všude tam, kde byste jinak popadli tekutý písek.
Babička radí: Jednoduše smíchejte citronovou šťávu s takovým množstvím jedlé sody, aby vznikla hustší pasta. Namočte do směsi houbičku a začněte drhnout. Kyselina z citronu má antibakteriální a dezinfekční účinky a působí jako přírodní bělidlo.
Ekolog radí: Česká firma Yellow&Blue pro nás namíchala čisticí písek na bázi sody a mýdlových ořechů. Voní po pomerančích a funguje skvěle.
Ale vůbec ne. Za pár kaček vykouzlíte čisticího siláka z octa.
Babička radí: Pro odstranění kamene z pračky nalijte do výlevky jeden plný šálek octa a zapněte ji na prázdno na 60 stupňů. Rychlovarnou konvici zase vyčistíte roztokem vody a octa v poměru 1 : 1. Nalijte do konvice a nechte přejít varem.
Ekolog radí: Německá firma Sonett, Ferrari v ekologické drogerii, připravila přírodní odstraňovač vodního kamene na bázi kyseliny citronové. Vyčistí všechny baterie, dlaždičky, kávovary i konvičky.
4. Čistič odpadů
Babička radí: Nasypte do odpadu 1 hrnek jedlé sody, zalijte ohřátým bílým octem a nechte působit tak 15 – 30 minut. Pak už jen spláchněte horkou vodou z kohoutku.
Ekolog radí: Super alternativou k běžným vysoce toxickým čističům odpadů je i čistič odpadů na bázi biologických enzymů. Ty rozpustí zbytky jídla, vlasy i mastnotu a narozdíl od konvenčních čističů po sobě nezanechají ekologickou spoušť.
5. Mytí oken
Babička radí: Pro zářivá okna smíchejte v rozprašovači ocet a vodu v poměru 1 : 1 a šplíchejte, jak je libo. Jen si pak dejte pozor, abyste poznali, kdy je okno zavřené a kdy otevřené. 🙂
Ekolog radí: Pokud se vám do šplíchání octem nechce, vyzkoušejte jiné přírodní čističe na sklo a okna.
Babička radí: Smíchejte 1 šálek olivového oleje a ½ šálku citronové šťávy, naplňte rozprašovač a leštěte. Citronová šťáva působí proti špíně a olej dodává nábytku lesk.
Babička radí: Z povrchu zaručeně odstraníte všechny nežádoucí bakterie, když do kyblíku s teplou vodou přidáte čtvrt šálku octa. Pozor ale, pokud máte podlahu dřevěnou, na ni raději ocet nepoužívejte.
Ekolog radí: Na podlahu i dlaždiče doporučujeme 100% přírodní čistič na podlahy od Sonett s dvěma druhy vosků.
Tak. Teď už máte všechny potřebnosti pro šetrný domácí úklid po ruce, tak hurá do práce. 🙂
A jak se zorientovat v šetrné drogerii i bez eko titulu?
Jak vidíte, kromě nesmrtelné trojice soda, ocet, citrón, jsou tu i další pomocníci bez záhadných sloučenin ve složení. Výrobců, kterým záleží na tom, s jakými látkami denně přicházíme do styku a co z našich odpadů putuje do přírody, je čím dál víc. Pokud se proto mezi všemi těmi lahvičkami a značkami začínáte ztrácet, orientaci vám možná vrátí tento jednoduchý přehled. Doufáme, že jste tu dnes našli inspiraci a přejeme příjemné úklízení.
V dnešní uspěchané době, kdy čas jsou peníze, jsme si vše zautomatizovali. Špinavé prádlo hodíme do hranatého přístroje, přidáme odměrku zázračné tekutiny a zmáčkneme čudlík. Po hodině vytahujeme vyždímané, čistoskvoucí a voňavé prádlo. Očekáváme dokonalost. Tu, kterou nám ukazuje spokojená rodina z reklamy na konvenční prací prostředek. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, co se za zavřenými dvířky pračky vlastně děje? Jaké chemické koktejly vyzmizíkují skvrnu na vašem tričku? A co všechno jsme schopni obětovat, aby naše prádlo bylo zářivě čisté?
Pojďme si v tom udělat jasno. V tomto článku mrkneme pod ruce pradlenkám dávných dob, posvítíme si na prací lektvary, které do bubnů praček lijeme dnes, a do sucha vyždímáme téma ekologického praní. Jdeme na to?
Rukávy vyrolovat. Valchy ke startu připravit. Pozor! Per!
Sloveso práti znamená také bíti, tlouci. Po celá staletí velmi výstižně pojmenovávalo proces praní.
Pryč jsou doby, kdy praní obnášelo pot a zapojení svalů. Své špinavé oblečení už netlučeme holemi a plácačkami,
máchání prádla v potoce známe jen z pohádek a valchu jsme zahlédli leda v muzeu. U nás ji hospodyňky začaly odhazovat v polovině 20. století, na trh totiž přišly pračky. Teprve ta automatická, která spojila všechny úkony při praní do jednoho bubnu, odstranila jak dřinu, tak přítomnost člověka. A s jakými prostředky se pralo?
Po stopách moderních pracích koktejlů
Před časy dávnými prali lidé jen ve vodě. K odstranění bláta a prachu jim často sloužily různé druhy hlíny. A až do vynálezu pracího mýdla se u nás dlouhou dobu používala rostlina Mydlice lékařská obsahující šťávu, která ve vodě pění.1 Celá staletí při praní pomáhala také soda a popel.
Mýdlo sice znali již starověcí Sumerové a nejstarší zmínky se o něm dochovaly z 2800 let př.n.l., ale používalo se především v lékařství k hojení ran.2 Na praní ho hospodyňky v Evropě začaly užívat až v 19. století.
Mýdlařské řemeslo ale nebylo tak voňavé, jak by se mohlo zdát. K výrobě se používal zvířecí tuk, soda, popel a moč a až do 1. světové války si ho mnoho žen vařilo samo. S válkou přišel zlom. Nedostatek tuků na výrobu mýdla popohnal snahy vyrobit syntetický prací prášek.3 V 50. letech pak přišel na trh prací prostředek v tekuté formě a v 60. letech odstraňovač skvrn a enzymatické prací prášky.4
Tak. Takto jsme tedy vyměnili poctivou práci svalů za bubny automatických praček a chemické lektvary z pracích prostředků. V kondici nás už neudržuje valcha, ale rotoped ve fitku.
A ano, prádlo se zdá čistoskvoucí a voňavé, jenže… Běžné prací prostředky vám sice vyčistí skvrnu na kalhotech, zašpiní ale něco mnohem důležitějšího – domov nás všech: planetu. Některé běžné ingredience totiž nejsou rozložitelné v přírodě a jsou toxické pro životní prostředí, tedy i pro člověka.
Čistoskvoucí košile. Znak spořádané domácnosti nebo hazard pro zdraví i planetu?
V běžných pracích prostředcích se mohou vyskytovat chemické látky, které se v přírodě většinou nerozloží. Podobně těžko odbouratelné a toxické jsou i avivážní prostředky.5
Do bubnů praček házíme syntetické deriváty ropných látek, změkčovače, optické zjasňovače a umělé parfémy. Pro čistou košili nemusíme téměř hnout prstem.
Zbytky těchto chemikálií se ale mohou kumulovat ve vodních organismech a mohou negativně ovlivňovat celý vodní ekosystém.6
Kromě toho zbytky pracích prostředků mohou zůstat v oblečení a dotýkat se nás 24 hodin denně. Kůže je přitom největší lidský orgán a vstřebává ze svého okolí 60 – 100 % látek. Záleží na typu látky, oblasti a stavu kůže.7Pokud tedy naší pokožkou prosáknou i škodlivé chemikálie obsažené v pracích prostředcích, mohou se v našich tělech dlouhá léta hromadit. Co taková zatěžkávací zkouška s naším organismem udělá, přitom zatím žádné studie řádně neprozkoumaly.
Pojďme se na několik zmíněných zlořádů mrknout zblízka:
Tenzidy: To jsou povrchově aktivní látky, které z vašeho svetru odstraní nečistoty a zabrání jejich opětovnému usazení. Jenže… Konvenční prostředky používají obvykle tenzidy vyrobené z ropy. Nejčastěji používaným tenzidem v pracích prostředcích je syntetický LAS (lineární alkylbenzensulfonát), který je bez přítomnosti kyslíku nerozložitelný. 8 Navíc i některé přírodní tenzidy (typicky z kokosového či palmového oleje) mohou projít chemickým zpracováním. To je může kontaminovat 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny. Klíčem při pátrání po prostředcích s šetrnými tenzidy je tedy především důvěryhodnost značky výrobku, případně prodejce, který skutečně dbá na výběr produktů.
Fosfáty: K odstranění tvrdosti vody se donedávna ve velkém používaly fosfáty – anorganické sloučeniny fosforu, které se dostávají do řek, nádrží a rybníků, způsobují přemnožení sinic a otravu ryb a jiných vodních organismů. Používání fosfátů v pracích prostředcích bylo zakázáno Nařízením Evropského parlamentu.9 Fosfor bohužel v přírodě zůstává dlouhodobě. Prací prostředky navíc nebyly jeho jediným zdrojem, nadále se u nás používá v zemědělství.10 Ustupující fosfáty postupně nahrazují zeolity. Ty jsou podle dostupných studií neškodné v přírodě i pro člověka.1112V negativním smyslu se často hovoří o dalších náhradnících fosfátů – fosfonátech, esterech kyseliny fosfonové. Množství fosfonátů v pracích prostředcích je u nás regulované a nesmí přesáhout 0,5 % hmotnosti. Jejich vliv na člověka a životní prostředí je nutné dál zkoumat. Podle dostupných studií ale nepředstavují riziko. 1314
Opticky zjasňující prostředky: Umí přetvářet UV záření na viditelné světlo, a vyvolávají tak dojem čistšího prádla. Existuje jich kolem 400 druhů, mohou být pro člověka toxické, dráždit kůži a způsobovat vývojové a reprodukční vady. V přírodě jsou špatně rozložitelné, mohou se hromadit a představovat pak ohrožení vodních organismů.15
Bělidla na bázi chlóru: Mohou být obtížně biologicky odbouratelná a produkovat dráždivé plyny. Potenciálně mohou do vzduchu uvolňovat toxické chloraminové látky. Chlór také zamořuje vodu a může ohrožovat vodní organismy.16
Syntetické konzervanty: I na ně si dejte pozor. Umí zabránit růstu bakterií, a proto je najdete ve většině domácích prostředcích i v běžné kosmetice. Ne všechny jsou ale zcela bezpečné. Mezi nejproblematičtější konzervanty patří Methylisothiazolinone (MI) a Benzisothiazolinone (BI). Jsou to silné kontaktní alergeny. Navíc jsou považovány za cytotoxické (toxické přímo vůči buňkám) a laboratorní in vitro testy na buňkách savců naznačily jejich neurotoxicitu. 1718 Mezi další konzervanty s otazníkem patří phenoxyethanol. Podezřelý je z toxicity vůči imunitnímu systému a kožní dráždivosti. 19 Konzervantů je celá řada a jsou v EU a dalších zemích silně regulované. Především v bezoplachových kosmetických produktech je povoleno jen minimální množství. Přesto si na ně dejte pozor a vybírejte produkty od ověřených značek nebo spolehlivých prodejců.
Věděli jste? Vůně, které splňují standardy přísné certifikace EcoCert, lze tvořit ze 150 ingrediencí. Vůně bez certifikace lze vytvářet z více než 3200 ingrediencí. Výrobci šetrných produktů mají tedy poněkud svázané ruce.
Parfémy: Vonné přísady jsou velkým otazníkem. Schované jsou na etiketě zpravidla pod nic neříkajícím názvem Parfémy (parfume či fragrance). Laik tak jen těžko pozná, zda je vůně přírodní nebo syntetická. A pokud je syntetická, tak zda je nekvalitní a potenciálně škodlivá nebo zda je kvalitní a riziko představovat nemusí. 20 Také u vonných ingrediencí proto věřte raději pouze produktům ze spolehlivých zdrojů. Ty nejkvalitnější značky používají k ovonění éterické oleje (někdy i v BIO kvalitě), které pak konkrétně jmenují ve složení.
Do bubnů praček týden co týden lijeme bandu chemických neřádů. A děláme to automaticky. Aniž bychom se zamysleli nad tím, jaký dopad mohou mít na naše zdraví a čistotu přírody.Prát se ale dá i bez pochybných lektvarů. Šetrně. A jak na to?
Čistá košile s čistým svědomím. Jde to?
Je třeba si uvědomit, že šetrné praní často není jen o tom, že klasický prací prášek z reklamy vyměníme za eko prací prostředek. Ekologické praní nezasahuje jen naše špinavé svršky, jde mnohem hlouběji. Dotýká se změny myšlení. Pokud se tedy chcete do takové změny vrhnout, přijměte fakt, že nejspíš budete při praní vykonávat několik kroků navíc. Není to ale žádná věda, nebojte.
Pojďte se nyní mrknout na ty nejběžnější možnosti a zákonitosti ekologického praní. A začněme od těch nejekonomičtějších, co říkáte?
Jak prát ekologicky ekonomicky?
MÝDLOVÉ OŘECHY
Slupky plodů listnatého stromu Sapindus Mukorossi obsahují vysokou koncentraci saponinů. A protože saponiny umí se špínou na oblečení nekompromisně zatočit, slupky mýdlových ořechů se suší a prodávají jako prací prostředek.
5 až 6 ořechů (podle tvrdosti vody) vložte do látkového sáčku, zavažte a vhoďte do bubnu pračky. Jedny ořechy můžete použít až třikrát.
Bezpečně vyperou i nejjemnější materiály jako je vlna nebo hedvábí, vhodné jsou i na funkční sportovní textil.
Nepotřebujete aviváž, prádlo totiž změkčují přírodním způsobem.
Při nákupu kilového balení vás vyjde cena jednoho vyprání na něco málo přes korunu!
MÝDLOVÝ SLIZ
Další ekologickou, a závratně ekonomickou, možností je prací sliz. Neobsahuje žádné syntetické látky, vhodný je i pro alergiky a příroda si s ním poradí raz dva. A vyrobíte ho super jednoduše, koukejte:
Mýdlové hoblinky rozpusťte v 1 litru vroucí vody. Promíchejte vařečkou.
Přidejte 150 g sody na praní a směs doplňte horkou vodou do objemu 10 litrů.
Množství sody upravte podle tvrdosti vody (tu můžete změřit testovacím páskem). Tvrdá voda jí potřebuje více.
Nechte vychladnout. Mýdlový sliz zhoustne do gelové až pudinkové konzistence. Pokud sliz zůstane příliš řídký, dávkujte při praní ve větším množství a příště sliz připravte s menším objemem vody a naopak.
Extra tip – Mýdlový sliz na sucho: Nastrouhané mýdlo smíchejte se stejným množstvím sody na praní a promíchejte. Na jedno praní stačí 2 polévkové lžíce směsi.
Vyprat v něm můžete prádlo bílé, barevné i jemné. Z přírodních materiálů a při jakékoliv teplotě.
Na jednu dávku prádla v pračce použijte přibližně 200 až 300 ml slizu. Záleží, jak moc je prádlo zaneřáděné. Dávkujte přímo do bubnu pračky.
Mýdlový sliz nepoužívejte na funkční prádlo a polyesterový flís.
Za jedno praní utratíte v průměru 3 Kč.
Pár krůčků navíc
Mýdlové ořechy i sliz jsou skutečně šetrné prací prostředky. Na rozdíl od většiny konvenčních produktů neobsahují pochybné chemické koktejly. Proto je k čisto čisté košili někdy potřeba udělat pár krůčků navíc. Jsou ale bezbolestné, dívejte:
Pokud je skvrna bílkovinného původu (krev, mléko), namočte ji před praním do studené vody – bílkoviny se v teplé vodě sráží.
Silně znečištěné bílé nebo stálobarevné svršky ponořte do horké vody (minimálně 60 °C) s 1-2 lžícemi prášku na skvrny. Nechte působit přes noc a druhý den vyperte.
BÍLÉ PRÁDLO:
Ořechy ani sliz neobsahují optické zjasňovače ani chemické chlorové otravy. Pokud toužíte po bělostně bílé, doporučujeme při praní přidat bělicí prášek Puer.
Nejpřírodnější bělicí prostředek ze všech je pak slunce. Pokud tedy můžete, bílé prádlo sušte na sluníčku.
Perkarbonát sodný je sice látka chemická, ale ekologická. Dá se biologicky odbourat a vhodná je i pro alergiky. Během praní se rozkládá na sodu a peroxid, který způsobuje bělení. Aktivuje se až při teplotě nad 60 °C. Pro prádlo, které nesnese vyšší teploty, můžete k aktivaci perkarbonátu přidat TAED. Přidává se ho 5 %. Kombinací perkarbonátu a TAEDu získáte prací prostředek na bílé prádlo. Ale pozor, dá se použít jen na bílé oblečení.
Jak prát ekologicky bez práce navíc?
Že se na praní s mýdlovými ořechy necítíte? A do výroby mýdlového slizu se vám nechce? Z chemické pasti běžných oděvních čističů se dá utéct i jinak. Produktů na ekologické praní je dnes už hromada. Tady jsou naši tři, na vlastní spodky i svršky, ověření favorité:
Prací gel s levandulí Tierra Verde
Prací prášky a gely Tierra Verde: Tato značka je dost možná tou nejčistší českou ekologickou drogerií. Lebedí si s ní alergici i ta nejmenší škvrňata. Hlavní slovo v pracích produktech Yellow&Blue mají výtažky z mýdlových ořechů v BIO kvalitě. Doprovází je rostlinné a minerální složky. Žádné ropáky, syntetické parfémy nebo barviva v nich rozhodně nenajdete.
Prací prášky a gely Sonett: S klidným svědomím můžete prát i díky našim německým sousedům. Jejich prací prostředky jsou 100% přírodní, zcela rozložitelné a vhodné i pro tu nejcitlivější pokožku. Všechny rostlinné oleje, které používají jako základ tenzidů (povrchově aktivních látek), jsou BIO. Veškerou energii na provoz své výroby navíc Sonett získává z obnovitelných zdrojů. Zodpovědnější značku eko drogerie opravdu neznáme.
Hypoalergenní prací gel na dětské prádlo OnlyEco
Tekuté prací prostředky OnlyEco: Coby kamenem dohodil to máme i do Polska. No a právě odtud pochází tihle prací krasavci. OnlyEco garantuje 99,76 % čistě přírodních složek a kvalitu potvrzuje i certifikací od EcoCert – Natural Detergent. Všechny produkty vyvíjí a vyrábí v Polsku, primárně z místních surovin. Používají kvalitní oleje (slunečnicový, řepkový, sezamový) a pomocí unikátní technologie biorafinace surfaktinu z řepky, což je přirozený čistící prostředek, usilují o maximální obnovitelnost zdrojů. Žádná řepka navíc se pro ně nepěstuje, využívají totiž odpad z výroby řepkového oleje a dávají mu tak nové využití.
Tu klasickou nepoužívejte. Pocit měkkosti má totiž na svědomí vrstva zrádných chemikálií, kterou aviváž obalí naše oblečení. Nejběžnější změkčující látky se nazývají KAS (Kvartérní amoniové sloučeniny). Mohou způsobovat astma i u jinak zdravých lidí a vyvolávat kožní onemocnění.21 Tudy rozhodně cesta nevede. Kudy z téhle avivážní patálie?
Aviváž můžete ze svého pracího rituálu zcela vyřadit, často ji používáme pouze ze zvyku.
Nebo ji lze do jisté míry nahradit bílým octem. Ten působí příznivě na barvy, z prádla vypláchne zbytky pracího prostředku a pomáhá navíc vyčistit i pračku.
Na jedno praní stačí pár polévkových lžic. Přikápnout můžete esenciální olej. Octového zápachu se ale hrozit nemusíte. Máchání ho spolehlivě odstraní a ani ten nejcitlivější nos ho nevyčmuchá.
A už jste zkusili máchadlo? Z prádla vypláchne zbytky pracího prostředku a po klasické aviváži se vám už nezasteskne.
Nepoužívejte prostředky na bílé prádlo s opticky zjasňujícími nesmysly. Stačí přidat perkarbonát sodný. Má antimikrobiální účinky a je plně biologicky odbouratelný. A pokud můžete, sušte bílé prádlo na sluníčku, má úžasné bělící účinky.
Aviváž používáme automaticky, ale mnohdy zcela zbytečně. Prádlo prané v ekologických pracích prostředcích jemně voní a měkké je dostatečně. Pokud musíte, použijte k přírodě i zdraví šetrnou aviváž. Ecozone, rozložitelný čistič praček
Případně, pro krásně voňavé prádlo, stačí šoupnout do šatní skříně polštářek s bylinkami nebo sušenou pomerančovou kůrou.
Při praní spotřebuje pračka nejvíce energie na ohřev vody. Běžně znečištěné prádlo proto perte při teplotě 30 – 40 °C. Silněji znečištěné prádlo nechte předem odmočit.
Šetrné praní možná občas vyžaduje víc než jedno zmáčknutí čudlíku, ale opravdu to není žádná věda. Snad se pro vás stane smysluplným rituálem. A to nejen pro čisté prádlo, ale i pro zdravější život a planetu. Pokud jste našli inspiraci vyřadit z vašeho každodenního života další nános škodlivé chemie, máme neskutečnou radost. 🙂 Jestli máte chuť, můžete rovnou prošmejdit naše virtuální regály se zelenými pracími prostředky.
My lidé jsme si v posledních letech zvykli na to, že jakýkoliv mycí prostředek, od šamponu až po mýdlo, vykouzlí dokonale nadýchanou pěnu. Jen hromada mydlinek naši pokožku a vlasy přece zabaví všech nečistot. Nebo ne?
Bohužel NE. Právě to je totiž mýtus, kterým jsou sprchové gely, šampony i ostatní lidští mydlivci opředeni. S pěnou a látkami, které ji způsobují, je to totiž v procesu mytí trochu jinak.
A abyste si mohli zalézt se svým oblíbeným voňavcem do vany v klidu, potřebujete vědět, jaké látky mají vlastně ten zázračný mycí a pěnící účinek. Některé látky nám mohou spíše škodit, zatímco jiné o nás umí pečovat. Pojďte proto celé to záhadné mytí a mydlení prozkoumat zblízka. Nebojte, tyhle řádky nebudou povídání pro chemiky. Naopak vám pomůžou si to s pěnivci v koupelně jednou provždy vyjasnit.
Proč se vlastně myjeme? A je to vůbec potřeba?
Mytí je pro nás v dnešní době běžnou každodenní záležitostí. Mohlo by se proto zdát, že se člověk myje od nepaměti. Není tomu tak. Na počátku mydlení sice nestála kluzká kostička, kterou známe z našich koupelen. Historie mytí člověčí kůže ale i tak začala u mýdla. Už kolem roku 2000 př. n. l. vynalezli Babyloňané mycí směs, která vznikla smícháním zvířecího tuku s popelem a vodou. Výsledkem byla kaše s čistícími vlastnostmi. Jenže tehdy tuto směs ještě lidé nepoužívali pro osobní hygienu, ale na mytí nádob a také při tehdejších léčebných postupech.1
A právě používání mycích směsí v prastaré medicíně souviselo s tím, že si lidé začali spojovat čistotu se zdravím. Staří Egypťané používali speciální směsi pro léčbu onemocnění kůže a dbali na čistotu rukou před každým jídlem.2 I v antickém Řecku si byli dobře vědomi, že čistota je půl zdraví a stali se jakýmisi průkopníky ve sprchování a stavění veřejných lázní. Svou pokožku ale myli čistou vodou a drhli ji různými jíly nebo pískem. Podobné mycí rituály jsou známy i ze starověkého Říma.3
Temné období špíny
Nahlížení na pravidelnou hygienu se však v průběhu historie měnilo. Za temných dob středověku se lidé dokonce báli, že vodou mohou do těla skrz póry prosáknout různé nečistoty.4
Takže i když do Evropy už v 11. století proniklo mýdlo ze Středního východu, dostalo se jen k hrstce lidí. Tajemství jeho výroby nebylo navíc známo kdekomu a mezi hlavní ingredience patřily rostlinné oleje a živočišný tuk. Šlo tedy na tehdejší poměry o velmi drahou záležitost.5
Lidé si pak začali znovu uvědomovat souvislost čistoty se zdravím až v 18. století. I lékaři pochopili, že mytí rukou před léčebným zákrokem není úplně špatný nápad.6 A právě někdy v této době se začala výroba mýdla rozšiřovat. Díky novým postupům v oblasti chemie začaly vznikat mýdlařské manufaktury. A celý proces výroby se tak zlevnil, že mýdla byla najednou dostupnější i pro širokou veřejnost.
Od přírody k pěnivé syntetice
Poptávka po mýdle rostla postupně spolu se sílící nabídkou. Situaci však velmi zkomplikovalo válečné období, kdy bylo všeho nedostatek. Během 20. století proto začaly vznikat levnější detergenty, tedy látky s čistícími vlastnostmi.
Tehdejší detergenty však byly na rozdíl od původních mýdel ryze syntetické. Ty první byly používány jen na mytí nádobí a prádla. Později je ale začal využívat i kosmetický průmysl.7
Začalo se tak pomalu schylovat k problému, kterému čelíme v mnohem větší míře i dnes – zahlcení člověka přemírou rizikových látek, které škodí nám i přírodě. A ve kterých se navíc bez titulu z chemie neumíme orientovat.
Mýdla čistě přírodní a naprosto biologicky odbouratelná tak v druhé polovině 20. století vystřídal pěnivý kámen úrazu.
Pěna – co ji tvoří a může nám uškodit?
Tím kamenem úrazu jsou právě syntetické látky s mycími a pěnivými vlastnostmi. Dnes je totiž najdeme nejen v přípravcích na úklid domácnosti, ale i v běžně dostupných šamponech, koupelových pěnách, sprchových gelech, pěnách na holení, no prostě ve všech přípravcích, které nás mají důkladně namydlit.
Tenzidů ale existuje mnohem víc, mrkněte třeba sem.
Jaké látky tedy ve skutečnosti zbavují kůži nečistot a zároveň pění? Jde o tenzidy neboli povrchově aktivní látky a v oblasti čistících prostředků je jich pěkná hromádka. V kosmetice se nejčastěji používá tahle známá dvojka: Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Laureth Sulfate (SLES). V obou případech jde o povrchově aktivní látky, které zbavují pokožku mastnoty.
Mohou pocházet z přírodních zdrojů (typicky z kokosového či palmového oleje), častěji je však jejich zdrojem ropa. Tyto látky se pak běžně zpracovávají chemickou cestou, při níž mohou být kontaminovány 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny. Odmašťovací účinky SLS/SLES jsou tak silné, že mohou pokožku nepříjemně vysušit a způsobit různá podráždění a alergické reakce. Je však potřeba zmínit, že například certifikace EcoCert SLS ve výrobcích povoluje.8
Ty samé látky jsou pak zodpovědné i za pěnivost. Máme rádi, když šampon vykouzlí obří pěnovou čepici, vana nám přetéká hromadami bublin, mýdlo se ztrácí v nadýchaném oblaku pěny…
A získáváme dojem, že čím víc pěny, tím lépe jsme umytí. Jenže to je ve skutečnosti velký omyl. Pěna se totiž nerovná účinnost. Ta závisí na druhu použitého tenzidu. A je jedno, jestli pění méně nebo více. Některé tenzidy rostlinného původu (například Sodium Coco Sulfate, Cocamidopropyl Betaine či Lauryl Glucoside) možná nezapění koupelnu od podlahy po strop, ale jejich mycí schopnost se tím automaticky nesnižuje. Pokožku zbaví nečistot stejně důsledně!
Používání nešetrných tenzidů ale odnášíme nejen my
Výrobci dnes bohužel používají syntetických tenzidů tolik, že to způsobuje hned několikanásobný průšvih. Neškodí jen naší pokožce, kterou zbaví i té nejposlednější poskvrnky. Tenzidy totiž ve své misi za světem bez mastnoty pokračují, i když je vypustíme do odpadních vod. O své čisticí účinky totiž po mytí naší pokožky rozhodně nepřichází. Pokud se z kanalizace dostanou rovnou do vodních toků, mohou výrazně uškodit vodnímu ekosystému.
Pěna, která pak vzniká na povrchu jezer a řek, výrazně zpomaluje přísun kyslíku. To způsobuje útrapy nejen vodním živočichům, ale i vodě jako takové – v létě se v ní zvyšuje zamoření sinicemi. Vodní ekosystém je narušený a nedokáže najít svou přirozenou rovnováhu. A v případě, že se voda plná tenzidů dostane do čističky, i tam může nastat pěnivé nadělení. Obsažené chemie ve vodě se pak zbavíme jak jinak než další chemií. Dopad na životní prostředí se tak ještě zvyšuje.9
Vesmír mikroorganismů na naší kůži
Další zásadní problém, který mohou různé mycí tenzidy napáchat, vlastně vůbec nevidíme. Když se od něčeho ušpiníme, hupsneme do vany se svým oblíbeným sprchovým gelem a krásně sledujeme, jak pěna zbavuje naši pokožku nečistot. Nevidíme ale to, jak společně s nečistotami mizí z naší pokožky i přirozená vrstva mikroflóry.
Mikroflóra je tvořena titěrnými organismy, které pouhým okem samozřejmě nespatříme. Má ale nezastupitelnou roli, když přijde na naše celkové zdraví. Tihle drobečkové, se kterými žijeme v naprosté harmonii, se totiž starají o to, aby si na nás nepřišli jiní, škodící drobečkové. Takových záškodníků je spousta: kvasinky, plísně a různé patogeny.
Už dlouho se mluví o střevní mikroflóře, která hraje důležitou roli pro náš imunitní systém. A právě podobnou mikroflóru najdeme i na povrchu naší pokožky. Díky ní funguje kůže jako ochranná bariéra před vnějším světem. A právě mycí tenzidy mohou tuto bariéru tvořenou mikrobiomem narušit. Společně s nečistotami totiž spláchnou i všechny drobné tvorečky, kteří se nás snaží chránit. 10
Právě to může být jeden z důvodů, proč časté mytí konvenčními sprchovými gely a šampony způsobuje podráždění a vysychání pokožky. Kůže je po odstranění ochranné vrstvy mnohem náchylnější a “otevřenější” vůči prostředí, které ji obklopuje. Jak tedy o pokožku pečovat, aby její mikrobiom neutrpěl?
Mýt, či nemýt? To je oč tu běží?
Mýt se musíme, přece nežijeme ve středověku! Jde to ale i bezpečně a šetrně. Koukněte:
Pěnu vpusťte jen na místa, kde je to OPRAVDU nutné:
Hromada pěny nerovná se čistoskvoucí kůže. Zkuste se od téhle psychologické berličky oprostit. Pro důkladnou hygienu vám ve většině případů postačí jen čistá voda. Pomocí mycích tenzidů totiž odstraníme jen mastné nečistoty. Kolik mastných nečistot na své pokožce máte po dni stráveném třeba v kanceláři? Věřte tomu, že špínu všedního dne z vás spláchne pouhá voda. Jemným sprchovým gelem nebo mýdlem si pak můžete umýt partie, u kterých je to nezbytně nutné, třeba podpaží.
Vybírejte přípravky, které obsahují šetrné alternativy mycích tenzidů: Pokud si bez pěny přece jen nedokážete svůj každodenní mycí rituál představit, sáhněte alespoň po šetrnější alternativě. Spousta výrobců přírodní kosmetiky nahradila SLS a SLES tenzidy, které pokožku tolik nedráždí a nevysušují. Na obalu svého budoucího kosmetického arzenálu tak hledejte tyto tenzidy:
Sodium Coco Sulfate
Lauryl Glucoside
Capryl Glucoside
Coco Glucoside
Disodium Cocoyl Glutamate
Cocamidopropyl Betaine
Všechny zmíněné povrchově aktivní látky jsou díky svému původu velmi šetrné. Stejně jako původní mýdla se totiž vyrábějí z rostlinných olejů či mastných kyselin a glukózy. Díky tomu jsou vůči pokožce výrazně jemnější a dobře je snáší i alergici a ekzematici. Některá z nich vám sice nenaplní vanu bělostnou pěnou až po okraj, přesto jsou jejich mycí schopnosti se syntetickými tenzidy srovnatelné.
I jemné tenzidy však mají svou stinnou stránku – suroviny pro jejich výrobu se totiž často dováží přes půlku světa. Řeč je zejména o kokosovém oleji a cukrové třtině. Tyhle tropické plodiny prostě na evropských lukách a polích nevypěstujeme, i kdybychom se snažili sebevíc…
Tak. Návod na šetrné mytí už máte. Abychom vám bezpečné čvachtání ještě o malinko usnadnili, dali jsme dohromady nejoblíbenější značky přírodních mydlivců na našem e-shopu. Tady jsou:
6 tipů na značky přírodní kosmetiky, které to s námi i s přírodou myslí opravdu dobře
laSaponaria – italská přírodní kosmetika z lokálních surovin
V regálu s Eco Cosmetics nám postávají zcela přírodní tekutá mýdla, šampony a sprchové gely té nejvyšší kvality.
Urtekram – nejoblíbenější pecka našich zákazníků
Pánský sprchový gel a šampon s aloe a baobabem Urtekram
100% přírodní kosmetika z Dánska.
S přísnou certifikací EcoCert Greenlife.
Vyrobená co nejšetrněji, a to od výběru surovin, přes výrobu a balení až k přepravě. Firma čistí své emise, nakládá zodpovědně s odpady a třeba i organické zbytky z kantýny kompostuje.
A kuchtí přírodní alternativy ke klasickým mydlivcům. Třeba marocký jíl. Dá se využít jako šampon, peeling nebo pleťová maska. Do vany v Purity Vision místo bublinek přisypávají blahodárnou koupelovou sůl. A na hloubkové čištění pleti úžasně funguje kávový peeling.
Kvitok – jemná a čisťounká přírodní kosmetika ze Slovenska
Tak. Snad jste si mezi našimi oblíbenci vybrali svého favorita. Teď už vás necháme, ať si v klidu zalezete se svým přírodním mydlivcem do vany. A pokud jste stále na vážkách, můžete dál brouzdat našimi regály:
Úklidu bytu, mytí nádobí a praní špinavého prádla se věnujeme celý život. Proto nad původem a složením pomocníků do domácnosti nejde jen tak mávnout rukou. Žijeme obklopeni lahvičkami, jejichž obsah nemizí spláchnutím do nějaké kouzelné díry, která nikam nevede. Naopak, je napojená pomyslnou pupeční šňůrou přímo zpátky na naše těla.
A tak je potřeba si to konečně přiznat. Od dob našich babiček, které řádily se sodou, citrónem, solí nebo obyčejným mýdlem, se toho hodně změnilo. Běžná drogerie dnes obsahuje i chemikálie, před kterými bychom se měli mít na pozoru.
Největší nebezpečí nám hrozí z toxických látek, které při domácím pulírování mohou skrze kůži či dechem přecházet do těla. A právě o těch je tento článek. Kromě možného ohrožení našeho zdraví je tu ale ještě jeden problém. A to nemalý. Znečištění přírody.
Čistota půl zdraví. Nebo ne?
Zatímco se totiž většina chemikálií, které spláchneme do odpadu, v čističkách rozloží, mnoho z nich tomuto procesu odolá. Například z opticky zjasňovacích prostředků zůstává až 50 % látek v odpadních vodách i po průchodu čisticí stanicí, protože tyto chemikálie jsou rezistentní proti mikrobům, které je mají odbourat. Obsahují je běžné prací prášky a gely.
A tak dál tyto a další látky kolují v přírodě jako novodobí potomci neohroženého Herkula. Jsou tu s námi pořád. Skrytí škůdci, co se vrací zpátky do našich potravin a vody. A kruh se uzavírá.
Bohužel, většinou nejde o žádná neviňátka. Před některými látkami už dnes varuje mnoho studií a autorit. Sami jsme si o nich zjišťovali informace a pečlivě je zkoumali. A protože chceme, abyste byli v obraze, sepsali jsme ty nejkontroverznější z nich. Můžete se tak rychle zorientovat a netrávit hodiny louskáním těžce pochopitelných výrazů a zašmodrchanin, abyste si pak mohli koupit ten správný výrobek.
Koktejl, který nám míchají výrobci
Fosfáty, triclosan, ropné deriváty, syntetické vůně a konzervanty, chlór, formaldehyd, EDTA, umělá barviva, optické zjasňovače a mnoho dalších.
Výrobci dodržují limity nezávadnosti jednotlivých látek. Nikdo ale nezkoumá účinky kombinace více látek v jednom výrobku.
Je známo, že hlavní škody tyto látky páchají na centrálním nervovém a hormonálním systému. Výrobci drogerie se sice chlubí dodržováním bezpečnostních limitů a testováním nezávadnosti jednotlivých látek. Ano, i prokazatelně toxické a zdraví škodlivé látky jsou legislativou povoleny a takové výrobky se mohou prodávat. (Pokud je ale v prostředku škodlivá látka obsažena, musí být lahvička označena speciálními symboly.)
Jenže nikdo už nezkoumá účinky toxického koktejlu, který vzniká kombinací chemikálií v jednom výrobku. A už vůbec ne dopady, které má používání více výrobků současně.
Vezměte zdraví do svých rukou. Základ? Orientovat se ve složení
Z pohledu spotřebitele je určitě dobré vědět, CO vám v koupelně ve skutečnosti okupuje poličky. Vždyť jen při použití pouhých deseti konvenčních přípravků denně přijdeme do styku až se 150 ingrediencemi! Včetně krémů, parfémů, čističů, přípravků na nádobí, prášků na praní…
Proto přestaňme být neznalými vítači jakýchkoliv výrobků a začněme se vědomě rozhodovat o svém zdraví a zdraví naší planety. Prvním krokem je vyhýbat se v běžné drogerii těmto látkám:
Povrchově aktivní látky
Také se jim říká tenzidy a patří sem velké množství látek (na výrobcích bývají označeny jako aniontové povrchově aktivní látky, kationtové povrchově aktivní látky, amfoterní povrchově aktivní látky a neiontové povrchově aktivní látky).
Bohužel, z lahviček úklidových výrobků nemusíme v mnoha případech zjistit, jaké konkrétní látky se pod názvem “povrchově aktivní látky„ skrývají.
Pro drogerii totiž existuje směrnice přesně určující, které látky a v jakých případech (podle míry koncentrace) se na obalech mají použít jako „složení“. Legislativa tedy výrobcům neukládá povinnost zveřejňovat zdaleka všechny použité ingredience.
Každý výrobce a dovozce je ale povinen dát k dispozici tzv. datové a bezpečnostní listy, kde detailní složení už uvedeno být musí. U běžných značek lze předpokládat, že povrchově aktivní látky budou rizikové. Jsou totiž většinou levné a účinné.
Složení drogerie nemusí výrobci ze zákona uvádět celé. Použité (a mnohdy zdraví škodlivé) suroviny mohou schovávat za nicneříkající názvy jako „aniontové povrchově aktivní látky“ či „parfum“.
Výrobci často používají tzv. SLS (sodium lauryl sulphate) či SLES (sodium laureth sulphate nebo sodium lauryl ether sulphate). Tyto dvě přísady jsou běžně přítomné jak v čistících prostředcích, tak i v kosmetice – v šamponech, zubních pastách, sprchových gelech, tekutých mýdlech apod.
I když mohou pocházet z přírodních zdrojů (typicky z kokosového či palmového oleje), zpracovávají se chemickou cestou, při které mohou být kontaminovány 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny. Pozor bychom si měli dávat zejména na levné konvenční výrobky, kde je pravděpodobnost kontaminace vyšší než třeba u přírodní kosmetiky, kde jsou tyto látky také povolené.
EDTA a její soli
Díky schopnosti vytvářet komplexní sloučeniny s těžkými kovy EDTA pomáhá odstraňovat tvrdost vody a udržuje dobrou účinnost mycího procesu. EDTA a její soli jsou tedy oblíbené hlavně v mycích a čistících prostředcích a při výrobě mýdel a šamponů.
Tato látka byla nalezena v hojné míře v řekách a jezerech, kde způsobuje rozpouštění usazených kovů a znečišťuje tak podzemní a pitnou vodu. EDTA je podezřelý toxin, který je v přírodě obtížně rozložitelný.
K těm nejtoxičtějším druhům patří disodium EDTA, trisodium EDTA a tetrasodium EDTA.
Syntetické konzervanty
Jedněmi z nejvíc problematických konzervantů jsou Methylisothiazolinone, Methylchloroisothiazolinone a Benzisothiazolinone. Zabraňují růstu bakterií, ale zároveň patří mezi nejsilnější kontaktní alergeny. Jsou považovány za cytotoxické (toxické přímo vůči buňkám). Laboratorní in vitro testy na buňkách savců dokonce naznačují možnou cytotoxicitu.
Patří sem také látky jako je bronopol či DMDM-hydantoin. Posledně jmenovaný uvolňuje formaldehyd, který je nyní hodnocený jako potenciální karcinogen.
I proto jsou konzervanty v EU a dalších zemích jako je Kanada či Japonsko silně regulované v kosmetických produktech.
Chlór
Je známá těkavá látka, která se díky svým antibakteriálním a antivirotickým účinkům nejčastěji používá v čistících přípravcích do myčky, bělidlech, dezinfekčních prostředcích, protiplísňových přípravcích a čističích toalet. Může způsobit dýchací potíže a při kontaktu s amoniakem navíc vytváří toxické, zdraví škodlivé, plyny.
Chlór je také velmi silná žíravina, která může poškodit kůži a oči. V roce 1990 byl označen jako znečišťovatel ovzduší. Silné oxidační vlastnosti chloru způsobují poškození tkání a buňečných struktur a jeho výpary mohou vyvolat popáleniny plic a sliznic.
Do kontaktu by s ním tedy určitě neměly přijít osoby trpící astmatem nebo srdečními potížemi.
Triclosan
Používá se jako přísada antibakteriálních čistících prostředků, zejména mýdel. Bylo zjištěno, že se hromadí v tukových tkáních člověka i zvířat a nejnovější výzkumy potvrzují, že může způsobovat poškození buněk, je narušitelem hormonální rovnováhy a způsobuje vývojové vady.
Je to toxická látka, která může vytvářet karcinogenní nitrosamin. Svým působením mění strukturu bílkovin a genů a vyvolává alergie.
Dále je toxická pro játra a dýchací systém, ovlivňuje funkci štítné žlázy. Čističky odpadních vod neumí triclosan odstranit, proto proniká do řek a jezer, kde je zdrojem toxického působení na vodní organismy, ohrožuje celý ekosystém a potravní řetězec.
Nadužívání a vysoká koncentrace triclosanu v životním prostředí navíc zvyšuje možnost rozvoje antibakteriální rezistence, a tím pádem snížení jeho celkové účinnosti.
Optické zjasňovače
Jsou běžnou součástí čistících prostředků, zejména pracích prostředků. Díky schopnosti přetvářet ultrafialové záření na viditelné světlo v modré části spektra vyvolávají dojem čistšího prádla.
Optické zjasňovače, kterých existuje kolem 400 druhů, mohou být pro člověka toxické, dráždit kůži, způsobovat kožní alergie, vývojové a reprodukční vady. V přírodě jsou špatně rozložitelné, mohou se hromadit a představovat ohrožení vodních organismů. Studie European Ecolabel Comission z roku 2011 zjistila, že postupným rozkladem optických zjasňovačů se mohou uvolňovat metabolity, o jejichž dopadu na životní prostředí toho ještě mnoho nevíme. Další výzkum je tedy potřeba.
Běžná drogerie obsahuje i další potenciálně nebezpečné látky jako syntetická barviva nebo geneticky modifikované organismy. Mějte se před nimi na pozoru.
Naštěstí už dnes existuje spousta výrobců, kterým záleží na tom, s jakými látkami denně přicházíme do styku a vypouštíme do přírody. Takovým fandíme, a proto v našem e-shopu najdete jenom pečlivě prověřené ekologické výrobky, které:
jsou maximálně šetrné a přívětivé k našemu zdraví a životnímu prostředí,
mají vysoký podíl přírodních složek,
nejsou testovány na zvířatech,
z velké části jsou veganské, menší množství pak obsahuje například včelí vosk nebo mateří kašičku.
Pokud z nějakého důvodu nejste fandové nesmrtelné trojice soda, ocet, citrón, vybírat můžete z mnoha ekologických čistících a mycích prostředků. Ekodrogerie se vyrábí na rostlinné a minerální bázi. Většinou z olejů – exotických, jako je kokosový nebo palmový, ale i lokálních, například řepkového či slunečnicového. Také může být na bázi mýdla nebo mýdlových ořechů.
Kde tedy najít takovou drogerii, která nám doma bude opravdovým pomocníkem bez vedlejších škodlivých účinků? Bývá běžně k dostání v obchodech se zdravou výživou. A máme ji i v našem e-shopu. I mezi ekologickou drogerií jsou však velké rozdíly. My proto složení všech výrobků důkladně prověřujeme a uvádíme podrobný popis každého produktu. Nestane se vám tak, že koupíte zajíce v pytli. Omrkněte je:
A kdyby se vám přeci jen chtělo založit domácí laboratoř, tady je pár osvědčených receptů:
Univerzální čistič povrchů
Smíchejte 500 ml octa, 250 ml vody a 20 kapek přírodního esenciálního oleje. Nalijte do láhve s rozprašovačem a začněte řádit. Tento šikovný pomocník odstraní všechnu mastnotu a nečistoty od koupelny po kuchyň.
Čistící písek
Jednoduše smíchejte citronovou šťávu s takovým množstvím jedlé sody, aby vznikla hustší pasta. Namočte do směsi houbičku a začněte drhnout. Kyselina z citronu má antibakteriální a dezinfekční účinky a působí jako přírodní bělidlo.
Mytí oken
Smíchejte v rozprašovači v poměru 1:1 ocet a vodu. Okna budou zářit už na dálku.
Čistič na podlahu
Do kyblíku s teplou vodou přidejte čtvrt šálku octa. Pozor, pokud máte podlahu dřevěnou, raději ocet nepoužívejte.
Čistič odpadů
Nasypte do odpadu 1 hrnek jedlé sody, zalijte ohřátým bílým octem a nechte působit tak 15 – 30 minut. Pak spláchněte horkou vodou z kohoutku.
Tak ať se vám to doma pění, bublá a deratizuje co nejzeleněji. Nezapomeňte, zdraví a planetu máme jenom jednu.
P.S. Co dělat, když se ve značkách drogerie ještě moc neorientujete…
Pokud chcete být v obraze a vyznat se v šetrnosti jednotlivých značek, jukněte do tohoto jednoduchého přehledu. Prozradí vám, jak zvolit ten správný produkt a značku. Porovnává různé značky ekologické drogerie z pohledu kvality složení produktů, přístupu firmy k procesu výroby a celkového ohledu k životnímu prostředí. Jednoduše rozděluje značky na vstupní úroveň, střední třídu a nejvyšší třídu.
Prosíme, sdílejte článek známým a kamarádům. Ať mají taky zelenější domácnost.
A přírodovědec. Johannes Schnorr stál u vzniku značky ekologické drogerie jménem Sonett. A není divu. Byl totiž jedním z prvních vědců, který už v 60. letech minulého století odhalil obrovský rozsah znečištění podzemní vody v Německu. Způsobily ho tehdy povrchově aktivní látky z běžných pracích a mycích prostředků. Výzkum byl pro Johannese tak šokující, že se rozhodl jednat.
Začal tvořit protiváhu běžným výrobcům a mávat červeným praporkem před nosem škodlivým látkám, které splachujeme do odpadu i dnes. V roce 1977 založil zcela výjimečnou firmu s ekologickou drogerií Sonett. Proč jí mezi výrobci drogerie téměř není rovno?
Průkopník ekologické drogerie, co nespadl z růžového obláčku
I když původní Johannesovo zděšení sahá do minulého století, celosvětový stav vody rozhodně není růžový ani dnes. Běžní výrobci dál používají zdraví škodlivé látky, které tvoří chemický koktejl, jehož účinky na člověka nikdo nezkoumá.
Naštěstí jsou tu i uvědomělejší firmy jako je Sonett. Ten si o stavu životního prostředí nedělá iluze. Moc dobře si uvědomuje, že ačkoliv je dnešní podoba mytí a praní člověku velkým pomocníkem, daní za tento pokrok je rozsáhlé poškozování životního prostředí a nakonec i nás samotných.
Proto všechno, co dělá, vychází z hlubokého respektu k přírodě a jejím zákonitostem. Nejen, že chce zastavit její ničení chemikáliemi, ale snaží se v ní také obnovit rovnováhu. Od začátku prokopává cestu a ukazuje ostatním výrobcům i spotřebitelům, že drogerie může být mnohem čistší, ale obdobně účinná.
Eko-logie a kvalita na prvním místě
Co se týče nebezpečných chemikálií, je Sonett od začátku příkladný abstinent. Nepoužívá nic, co by mohlo ohrozit naše zdraví a vysokou kvalitu svých výrobků zajišťuje ve 3 stupních:
1. Důkladný výběr surovin
U těch to všechno začíná. Sonett každou surovinu důkladně vybírá, a proto jsou všechny jeho výrobky v přírodě 100% rozložitelné. Značka nepoužívá žádné produkty z ropy, neuznává genetické inženýrství, místo enzymů zakládá své výrobky na přírodních olejích a esenciálních olejích z rostlin.
Produkty neobsahují ani povrchově aktivní látky na ropné bázi, bělidla, nanotechnologii nebo fosfáty či optické zjasňovače. Umělé konzervanty, barviva ani syntetické vůně v něm určitě nenajdete.
2. Nejlepší suroviny z certifikovaných přírodních zdrojů
Zároveň používá velké množství surovin z biodynamického a certifikovaného zemědělství. Například olivový, řepkový, slunečnicový, kokosový nebo palmový olej, esenciální oleje a balzamické přísady.
Všechny rostlinné oleje, které jsou používány jako základ tenzidů (povrchově aktivních látek), jsou v BIO kvalitě, stejně tak i 95 % esenciálních olejů a bambucké máslo.
3. Energeticky silné ingredience
A do třetice ve svých produktech Sonett používá balzamické přísady jako kadidlo, zlato, pryskyřice z myrhy, vavřín, olivový olej či růžové soli, které jsou rytmizované v tzv. oloidovém mixéru. Ten díky pulzům a svému tvaru napodobuje pohyb, který je běžný v přírodních vodních tocích.
A právě tato 3 stupňová důslednost zaručuje, že všechny výrobky jsou hypoalergenní a vhodné pro lidi s citlivou nebo alergickou pokožkou. V Sonettu se vyhýbají živočišným surovinám, valná většina produktů nese logo Vegan Society a žádné produkty nebyly testované na zvířatech.
Je ale držitelem ještě dalších zajímavých certifikátů
Certifikace EcoGarantie zaručuje suroviny v BIO kvalitě bez enzymů a GMO a jejich kompletní biodegradabilitu.
Symbol EcoControl na jejích výrobcích zase značí, že je společnost pravidelně nezávisle kontrolována a testována na dodržování vlastních přísných kritérií na kvalitu.
Certifikace Stop Climate Change analyzuje emise CO2, a zaručuje tak, že firma i její procesy byly důkladně prozkoumány. A v tomto ohledu si Sonett vede výborně. Veškerá výroba probíhá ve vlastní továrně přímo v Německu, skrze procesy, které vyžadují velmi málo energie. Tekutá rostlinná mýdla jsou dokonce vyráběna speciální chemickou reakcí, která nepotřebuje energii vůbec žádnou. Energii, kterou Sonett spotřebuje, získává z poloviny z blízké hydroelektrárny, z druhé poloviny z obnovitelných zdrojů od Greenpeace Energy. A celý provoz vytápí dřevem.
Certifikace CSE (Certified Sustainable Economics) pohlíží na firmu globálně – z pohledu ekologie, sociálního a etického rozměru a ekonomiky. Zaručuje zodpovědné rozhodování.
U poctivého výběru surovin, jejich vylaďování a získávání certifikací ale Sonett nekončí. Každý jejich výrobek má totiž jednu obrovskou výhodu.
Bonus k nezaplacení: Víte, co kupujete
Sonett má jasnou, přesto i ve světě ekologické drogerie celkem výjimečnou, politiku. Uvádí celé složení svých produktů. Do puntíku tak víte, co daný výrobek obsahuje. To vůbec není samozřejmost. Výrobci drogerie totiž, na rozdíl od výrobců kosmetiky, nejsou povinni přesně specifikovat všechny obsažené látky. Použité (a mnohdy zdraví škodlivé) suroviny mohou schovávat za nicneříkající názvy jako „aniontové povrchově aktivní látky“ či „parfum“. Současná legislativa jim to umožňuje.
Sonett ale nemá co skrývat. Proto dobrovolně uvádí seznam všech látek ve formátu INCI ( mezinárodní označení pro složení výrobků), který je normálně závazný jen pro kosmetiku. Ale zato skutečně detailní.
Opravdu čistá drogerie? I Sonett jsme si důkladně proklepli…
Máme ve zvyku do složení výrobků šťourat. A i přesto, že se Sonett s ničím netají, dobře jsme si ho prověřili. A tohle jsme zjistili.
V celém sortimentu v minulosti používal jen dvě suroviny, které nejsou přírodního původu a to kyselinu polyasparágovou a kyselinu imino-di-butandiovou v tabletách do myčky. Kyselinu imino-di-buttandiovou však již Sonett vypustil úplně a kyselinu polyasparágovou nahradil diacetátem glutamátu tetrasodného. Ten je, oproti původní 100% syntetické kyselině polyasparágové, syntetický jen ze 14 %.
Celý sortiment Sonettu je tak momentálně z 99% přírodní. Ve svých výrobcích používá například:
Čistě rostlinné povrchově aktivní látky (rostlinná mýdla, kokosové tenzidy a alkoholový sulfát kokosového oleje).
100% esenciální oleje.
Rostlinný alkohol.
Kyselinu citronovou v potravinářské kvalitě.
Přírodní minerály jako uhličitan sodný, křemičitany, oxid hlinitý, prášek z pemzy a moučka z vápna.
A zjišťovali jsme i obsah palmového oleje. Jak je to s ním u Sonettu?
Produkty Sonettu obsahující cukrové tenzidy a mastné alkoholové sulfáty mohou obsahovat deriváty palmového oleje. Tyto tenzidy kupuje firma na světovém trhu a momentálně jsou bez ekologické alternativy. Od svých dodavatelů má však Sonett ujištění, že podíly palmového oleje mají udržitelnou certifikaci CSPO/RSPO.
V těchto produktech momentálně garantuje nepřítomnost palmového oleje a jeho derivátů: prášek do myčky nádobí, tablety pro myčky nádobí, regenerační sůl, mýdlo na skvrny, jádrové mýdlo, pískový čistič, změkčovač vody, bělící prostředky, odstraňovač vodního kamene, aviváž, škrob ve spreji, dezinfekční čistič na různé povrchy, dezinfekční mýdlo na ruce, ekologické mycí houby.
Nejen kvalitní suroviny jsou ale gró Sonettu. Na pomoc si při výrobě bere jeden moc důležitý element – vodu.
Hlavní motto Sonettu: Vodu oživovat, ne znečisťovat
Voda je v Sonettu tou nejdůležitější ingrediencí. Základní esencí, která stála u zrodu značky. A nejen jako dar, bez kterého by nebyl život, ale i jako hlavní prací a mycí složku, ji tam vnímají dodnes.
Vodu doslova „nosí na rukou.“ Na její zpracování vyvinuli speciální proces, na jehož konci vznikne energizovaná, pravotočivě vířená voda. Používají k tomu 12 skleněných nádob vejcovitého tvaru, kterými voda postupně protéká. Uvnitř každé nádoby je vzácný kámen, který vodě dodává energii. Za jeden den jimi proteče zhruba 10 000 litrů vody.
Při sestavování tohoto postupu se značka inspirovala v přírodě. Tvorba víru je totiž přirozenou vlastností vody. Procesem víření tak chtějí v Sonettu vytvořit protiklad ke každodenním zásahům člověka do přirozenosti vody. Oživují ji a energizují. Z pohledu chemické analýzy zůstává voda stejná. Její vnitřní soudržnost, struktura a energetický potenciál se ale zásadně mění.
Metodou spagyrické krystalizace (stará alchymistická metoda) je ověřeno, že voda má po tomto procesu kvalitu čisté vody z nedotčených oblastí přírody.
Možná se tomu nechce věřit. Voda ale určitě není jen obyčejná tekutina, která nám teče z kohoutku. Možná znáte výzkum Dr. Masaru Emota s krystalky vody. Jejich fotografie oblétly celý svět a dokázaly, že voda má paměť. Dokáže přijímat a nést informace.
Péče a pocit zodpovědnosti za čistotu vody této značce doslova koluje v žilách.
Jak v Sonettu sami říkají: “Smyslem naší práce není jen snižování znečištění přírody, a zejména vody, ale spíše péče o vodu, kterou považujeme za základ všeho života a přejeme si ji respektovat a znovu oživovat.„
Praní se Sonettem: Jak vlastně funguje. A vyčistí i skvrny?
Systém praní Sonettu stojí na myšlence, že nejlepšího výsledku jde dosáhnout, pokud jsou prací prášek (gel), změkčovač a bělící prostředek použity odděleně.
Pohodlně stačí samozřejmě prát s pracím práškem nebo gelem. Pokud ale máte doma tvrdou vodu, doporučujeme pro zvýšení účinku mýdla používat změkčovač. Při velkém znečištění prádla se vyplatí přidat i bělící prostředek a odstraňovač skvrn. S oběma mají naši zákazníci dobré zkušenosti. Odstraňovač skvrn dokonce bez problémů používají i na stálobarevné prádlo.
Pokud se skvrnami bojujete často, možná se vám bude hodit tento sprej na skvrny. Používá se před praním a opravdu funguje. Stačí ho trochu našplíchat na skvrnu, promnout, nechat cca 10 minut působit a vložit do pračky. Když je skvrna hodně odolná, nastříkejte sprej podruhé a rovnou vložte oděv do pračky. Někdy stačí jedno našplíchání a skvrna zmizí bez potřeby praní. Pak už jen stačí látku opláchnout pod tekoucí vodou, nemusíte nutně prát.
Mytí nádobí v myčce: Jak na něj účinně
Většinou jsou lidé s prostředky pro mytí v myčce spokojení. Čas od času se ale setkáme s obavami nebo odezvou zákazníků, že jim nefungují tablety do myčky. Proto pro kvalitní umytí nádobí doporučujeme držet se pár základních pravidel:
Otestujte si tvrdost vody u vás doma. Pokud nevíte, jak na to, pomůže vám tento testovací pásek.
Na své myčce nastavte vestavěný změkčovač vody o 8 °dH (tzv. německé stupně) nad vaši lokální tvrdost vody.
Při mytí vždy používejte regenerační sůl a leštidlo, které zabraňují usazování vodního kamene na skleničkách a příborech.
Tyto tři kroky zaručí při mytí úspěch. Zároveň samozřejmě dbejte na správnou volbu programu myčky. Platí, že čím víc špinavé nádobí máte, tím větší teplotu a delší program budete muset zvolit. Zároveň však myslete na to, že čím vyšší teplota, tím méně ekologické mytí je. Nejvíc energie totiž myčka spotřebuje na ohřev vody.
Firma, ve které by chtěl pracovat každý
Už je asi jasné, že pojmy jako udržitelnost a sociální zodpovědnost Sonettu nejsou cizí. Udržitelnost ale vnímá daleko za hranicí ekologie. Nálepky na produkty lepí firmě zdravotně postižení lidé. Sociální rozměr uplatňujte ve vztahu ke svým zaměstnancům, zákazníkům i dodavatelům. Místo soutěživosti a vlastních zájmů jednotlivce staví své fungování na spolupráci a vzájemné podpoře. Posilování vztahů, respektu a transparentnosti je pro ně stejně důležité jako umění rozhodovat společně, jako partneři.
Porozumění, pochopení a rozmanitost je v centru zájmu Sonettu. Ke svým zaměstnancům tam přistupují jako k lidským bytostem, ne jako kancelářským úředníkům a přijímačům rozkazů. Ženy a muže vnímají rovnocenně (31 z 60 pozic zastávají ženy) a nediskriminují na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství nebo víry (zaměstnávají lidi ze zemí jako Amerika, Arménie, Bosna, Eritrea, Ghana, Nepál, Polsko nebo Rusko).
Vnímají, že zisk je pro fungování firmy potřeba, není však primárním cílem.
Navíc mají jednu moc důležitou myšlenku, se kterou 100% souzníme. Vnímají, že zisk je pro fungování firmy potřeba, není však primárním cílem. Věří totiž, že budoucnost přeje podnikatelům, kteří jsou schopní zvrátit nekontrolované ničení přírody a přetavit ho do nových impulsů. A takový přístup je velký dar pro naše zdraví i planetu.
Dnes Sonett prodává své výrobky v 31 evropských a 12 mimoevropských zemích. A my držíme palce, ať se mu daří i dál. Když jde o úklid, u nás v Econea rozodně nemá konkurenci.
Možná si ještě z dětství vzpomenete na to bláznivé předvánoční pulírování maminčiných ozdobiček alá lapačů prachu. Ve většině domácností už se tohle harakiri naštěstí neprovozuje. Co ale zůstalo je touha po čistém domově prosyceném vůní Vánoc.
Při velkém vánočním úklidu si typicky bereme na pomoc nejrůznější čističe, spreje, umývače, deratizéry a dešpinizéry… Zběsile u toho hopsáme po bytě, přitom ale nevědomky škodíme sobě i přírodě.
Klasické úklidové prostředky totiž běžně obsahují bubáky, o jejichž účincích nemusíme mít vůbec ponětí. Ropné deriváty, syntetické vůně, triclosan, konzervanty, chlor, formaldehyd, EDTA, umělá barviva, optické zjasňovače a stovky dalších. Tyto látky nejen, že jsou často toxické či přímo karcinogenní, ale představují také obrovskou zátěž pro životní prostředí. Jde to i jinak:
Jak tedy na to, aby se nám ze všech těch nevábných chemikálií, co si hrají v úklidové drogerii na schovku, neudělalo šoufl? Pokud se jim chcete zaručeně vyhnout, taste nestárnoucí zbraně hromadného ničení našich babiček – citron, ocet a jedlou sodu. Jsou to neméně účinní pomocníci, kteří navíc šetří přírodu, vaše zdraví i peněženku. Je to takové staré dobré dů it jorself.
Připravili jsme pro vás pár osvědčených návodů, jak před Vánoci dokonale a voňavě vypulírovat celou domácnost. A dozvíte se taky, co dělat, když na takovou sodo-citro-octovou rozcvičku nemáte zrovna čas.
Univerzální čistič povrchů
Šikovný pomocník, se kterým vyčistíte všechno od koupelny po kuchyň. Odstraní všechnu mastnotu a nečistoty.
Babička radí: Smíchejte 500 ml octa, 250 ml vody a 20 kapek přírodního esenciálního oleje. Nalijte do láhve s rozprašovačem a bakterie samy vezmou roha. Vy jen nezapomeňte nechat otevřené dveře, aby mohly utéct.
Ekolog radí: Přírodě se nevzdálíte ani se 100% přírodním čištičem pro různé druhy povrchů od Sonettu. S šalvějovým a levandulovým éterickým olejem. Existují ale i další šetrné univerzální čističe.
Čisticí písek trochu jinak
Stačí soda a citron
Hodí se všude tam, kde byste jinak popadli tekutý písek.
Babička radí: Jednoduše smíchejte citronovou šťávu s takovým množstvím jedlé sody, aby vznikla hustší pasta. Namočte do směsi houbičku a začněte drhnout. Kyselina z citronu má antibakteriální a dezinfekční účinky a působí jako přírodní bělidlo. S tímhle se před tchýní určitě blejsknete. 🙂
Ale vůbec ne. Za pár kaček vykouzlíte čisticího siláka z octa.
Babička radí: Pro odstranění kamene z pračky nalijte do výlevky jeden plný šálek octa a pusťte ji na prázdno na 60 stupňů. Rychlovarnou konvici zase vyčistíte roztokem vody a octa 1:1. Nalijte do konvice a nechte přejít varem.
Ekolog radí: Německá firma Sonett – Ferrari v ekologické drogerii, ukuchtila přírodní odstraňovač vodního kamene na bázi kyseliny citrónové. Vycídí všechny baterie, dlaždičky, kávovary i konvičky a ani se nezadýchá.
Čistič odpadů bez dopadů
Čištění odpadu jedlou sodou
Babička radí: Nasypte do odpadu 1 hrnek jedlé sody, zalijte ohřátým bílým octem a nechte působit tak 15–30 minut. Pak spláchněte horkou vodou z kohoutku. Váš zásah přežije přesně 0 národů ze spojených odpadních kolonií.
Ekolog radí: Super alternativou k vysoce toxickým běžným čističům odpadů jsou i eko čističe odpadů třeba na bázi biologických enzymů, které rozkládají organické usazeniny v odpadech. Rozpustí zbytky jídla, vlasy i mastnostu a není na to potřeba oranžová ikonka se zničenou přírodou vzadu na obalu.
Mytí a leštění oken
Babička radí: Pro zářivá okna smíchejte v rozprašovači v poměru 1:1 ocet a vodu a šplíchejte, jak je libo. Jen si pak dejte pozor, abyste poznali, kdy je okno zavřené a kdy otevřené 🙂
Ekolog radí: Pokud se vám do šplíchání octa nechce, můžete vyzkoušet sadu hadříků z mikrovláken E-cloth. Z vlastní zkušenosti potvrzujeme, že jde o nejrychlejší umytí oken. Přitom stačí jen voda. První hadřík okno umyje a druhý vyleští do sucha. Nehadříkaři pokračujte sem.
Nablýskaný nábytek
Babička radí: Smíchejte 1 šálek olivového oleje a ½ šálku citronové šťávy, naplňte rozprašovač a leštěte, leštěte, leštěte. Citronová šťáva působí proti špíně a olej dodává nábytku lesk.
Ekolog radí: Špatný hadřík ale dokáže všechno kazit. Nábytek raději přejeďte hadříkem z přírodních materiálů nebo mikrovlákna.
Podlaha, ze které se dá jíst
Babička radí: Z povrchu zemského zaručeně vymažete všechny bakterie, když do kyblíku s teplou vodou přidáte čtvrt šálku octa. Pozor, pokud máte podlahu dřevěnou raději ocet nepoužívejte.
Ekolog radí: Pokud máte dřevěnou podlahu, nebo jste si všechen ocet už dali do salátu, doporučujeme 100% přírodní čistič na podlahy od Sonett s včelím a karnaubským voskem.
Tak. Teď už máte všechny zbraně po ruce. Tak konec výmluv a hurá na úklid!
Čím na špínu bez fujtajblů?
Jak vidíte, dnes už existuje spousta výrobců, kterým záleží na tom, s jakými látkami denně přicházíme do styku a vylučujeme do přírody. Prošmejděte důkladně naši pečlivě vybranou ekologickou úklidovou drogerii.
Kromě nesmrtelné trojice soda, ocet, citrón, jsou tu i další pomocníci bez záhadných sloučenin ve složení. Vybírat můžete z mnoha čisticích prostředků:
Co dělat, když se ve značkách drogerie moc neorientujete…
Pokud chcete být v obraze a vyznat se v šetrnosti jednotlivých značek, jukněte do tohohle jednoduchého přehledu. Prozradí vám, jak zvolit ten správný produkt a značku.
Tipy na dárky přímo od nás
My všichni, co se na e-shopu Econea podílíme, jsme si naše produkty tak zamilovali, že budeme většinu vánočních dárků řešit z našeho vlastního sortimentu. Určitě si to umíte představit.
Zajímá vás, kdo kam zamíří? Jukněte na tipy od Lucky, Pavla a Martina – od těch, kteří se v sortimentu orientují nejvíce. Co budou vybírat pro své blízké:
Výrobců ekodrogerie je na trhu spousta a neustále přibývají další. Za tenhle trend jsme velmi rádi a vítáme ho.
Zároveň to ale přináší nové výzvy pro zákazníky. Jak si vybrat ten pravý produkt pro mě? Nebudu platit příliš za značku, která se tváří jako nejčistší na světě, ale ve skutečnosti to s ní tak horké není?
A tak dál tyto a další látky kolují v přírodě jako novodobí potomci neohroženého Herkula. Jsou tu s námi pořád. Skrytí škůdci, co se vrací zpátky do našich potravin a vody. A kruh se uzavírá.
Díky schopnosti vytvářet komplexní sloučeniny s těžkými kovy EDTA 
Je známá těkavá látka, která se díky svým antibakteriálním a antivirotickým účinkům nejčastěji používá v čistících přípravcích do myčky, bělidlech, dezinfekčních prostředcích, protiplísňových přípravcích a čističích toalet. Může způsobit dýchací potíže a při kontaktu s amoniakem navíc vytváří toxické, zdraví škodlivé, plyny.
Je to toxická látka, která může vytvářet karcinogenní nitrosamin. Svým působením mění strukturu bílkovin a genů a vyvolává alergie.
I když původní Johannesovo zděšení sahá do minulého století, celosvětový stav vody rozhodně není růžový ani dnes. Běžní výrobci dál používají zdraví škodlivé látky, které tvoří chemický koktejl, jehož účinky na člověka nikdo nezkoumá.
Systém praní Sonettu stojí na myšlence, že nejlepšího výsledku jde dosáhnout, pokud jsou prací prášek (gel), změkčovač a bělící prostředek použity odděleně.
My všichni, co se na e-shopu Econea podílíme, jsme si naše produkty tak zamilovali, že budeme většinu vánočních dárků řešit z našeho vlastního sortimentu. Určitě si to umíte představit.
