My lidé jsme si v posledních letech zvykli na to, že jakýkoliv mycí prostředek, od šamponu až po mýdlo, vykouzlí dokonale nadýchanou pěnu. Jen hromada mydlinek naši pokožku a vlasy přece zabaví všech nečistot. Nebo ne?

Bohužel NE. Právě to je totiž mýtus, kterým jsou sprchové gely, šampony i ostatní lidští mydlivci opředeni. S pěnou a látkami, které ji způsobují, je to totiž v procesu mytí trochu jinak.

A abyste si mohli zalézt se svým oblíbeným voňavcem do vany v klidu, potřebujete vědět, jaké látky mají vlastně ten zázračný mycí a pěnící účinek. Některé látky nám mohou spíše škodit, zatímco jiné o nás umí pečovat. Pojďte proto celé to záhadné mytí a mydlení prozkoumat zblízka. Nebojte, tyhle řádky nebudou povídání pro chemiky. Naopak vám pomůžou si to s pěnivci v koupelně jednou provždy vyjasnit.

Proč se vlastně myjeme? A je to vůbec potřeba?

Mytí je pro nás v dnešní době běžnou každodenní záležitostí. Mohlo by se proto zdát, že se člověk myje od nepaměti. Není tomu tak. Na počátku mydlení sice nestála kluzká kostička, kterou známe z našich koupelen. Historie mytí člověčí kůže ale i tak začala u mýdla. Už kolem roku 2000 př. n. l. vynalezli Babyloňané mycí směs, která vznikla smícháním zvířecího tuku s popelem a vodou. Výsledkem byla kaše s čistícími vlastnostmi. Jenže tehdy tuto směs ještě lidé nepoužívali pro osobní hygienu, ale na mytí nádob a také při tehdejších léčebných postupech.¹

A právě používání mycích směsí v prastaré medicíně souviselo s tím, že si lidé začali spojovat čistotu se zdravím. Staří Egypťané používali speciální směsi pro léčbu onemocnění kůže a dbali na čistotu rukou před každým jídlem.² I v antickém Řecku si byli dobře vědomi, že čistota je půl zdraví a stali se jakýmisi průkopníky ve sprchování a stavění veřejných lázní. Svou pokožku ale myli čistou vodou a drhli ji různými jíly nebo pískem. Podobné mycí rituály jsou známy i ze starověkého Říma.³

Temné období špíny

Nahlížení na pravidelnou hygienu se však v průběhu historie měnilo. Za temných dob středověku se lidé dokonce báli, že vodou mohou do těla skrz póry prosáknout různé nečistoty.⁴ Takže i když do Evropy už v 11. století proniklo mýdlo ze Středního východu, dostalo se jen k hrstce lidí. Tajemství jeho výroby nebylo navíc známo kdekomu a mezi hlavní ingredience patřily rostlinné oleje a živočišný tuk. Šlo tedy na tehdejší poměry o velmi drahou záležitost.⁵

Lidé si pak začali znovu uvědomovat souvislost čistoty se zdravím až v 18. století. I lékaři pochopili, že mytí rukou před léčebným zákrokem není úplně špatný nápad.⁶ A právě někdy v této době se začala výroba mýdla rozšiřovat. Díky novým postupům v oblasti chemie začaly vznikat mýdlařské manufaktury. A celý proces výroby se tak zlevnil, že mýdla byla najednou dostupnější i pro širokou veřejnost.

Od přírody k pěnivé syntetice

Poptávka po mýdle rostla postupně spolu se sílící nabídkou. Situaci však velmi zkomplikovalo válečné období, kdy bylo všeho nedostatek. Během 20. století proto začaly vznikat levnější detergenty, tedy látky s čistícími vlastnostmi.

Tehdejší detergenty však byly na rozdíl od původních mýdel ryze syntetické. Ty první byly používány jen na mytí nádobí a prádla. Později je ale začal využívat i kosmetický průmysl.⁷

Začalo se tak pomalu schylovat k problému, kterému čelíme v mnohem větší míře i dnes – zahlcení člověka přemírou rizikových látek, které škodí nám i přírodě. A ve kterých se navíc bez titulu z chemie neumíme orientovat.

Mýdla čistě přírodní a naprosto biologicky odbouratelná tak v druhé polovině 20. století vystřídal pěnivý kámen úrazu.

Pěna – co ji tvoří a může nám uškodit?

Tím kamenem úrazu jsou právě syntetické látky s mycími a pěnivými vlastnostmi. Dnes je totiž najdeme nejen v přípravcích na úklid domácnosti, ale i v běžně dostupných šamponech, koupelových pěnách, sprchových gelech, pěnách na holení, no prostě ve všech přípravcích, které nás mají důkladně namydlit.

Jaké látky tedy ve skutečnosti zbavují kůži nečistot a zároveň pění? Jde o tenzidy neboli povrchově aktivní látky a v oblasti čistících prostředků je jich pěkná hromádka. V kosmetice se nejčastěji používá tahle známá dvojka: Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Laureth Sulfate (SLES). V obou případech jde o povrchově aktivní látky, které zbavují pokožku mastnoty.

Mohou pocházet z přírodních zdrojů (typicky z kokosového či palmového oleje), častěji je však jejich zdrojem ropa. Tyto látky se pak běžně zpracovávají chemickou cestou, při níž mohou být kontaminovány 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny. Odmašťovací účinky SLS/SLES jsou tak silné, že mohou pokožku nepříjemně vysušit a způsobit různá podráždění a alergické reakce. Je však potřeba zmínit, že například certifikace EcoCert SLS ve výrobcích povoluje.⁸

 

Ty samé látky jsou pak zodpovědné i za pěnivost. Máme rádi, když šampon vykouzlí obří pěnovou čepici, vana nám přetéká hromadami bublin, mýdlo se ztrácí v nadýchaném oblaku pěny…

A získáváme dojem, že čím víc pěny, tím lépe jsme umytí. Jenže to je ve skutečnosti velký omyl. Pěna se totiž nerovná účinnost. Ta závisí na druhu použitého tenzidu. A je jedno, jestli pění méně nebo více. Některé tenzidy rostlinného původu (například Sodium Coco Sulfate, Cocamidopropyl Betaine či Lauryl Glucoside) možná nezapění koupelnu od podlahy po strop, ale jejich mycí schopnost se tím automaticky nesnižuje. Pokožku zbaví nečistot stejně důsledně!

Používání nešetrných tenzidů ale odnášíme nejen my

Výrobci dnes bohužel používají syntetických tenzidů tolik, že to způsobuje hned několikanásobný průšvih. Neškodí jen naší pokožce, kterou zbaví i té nejposlednější poskvrnky. Tenzidy totiž ve své misi za světem bez mastnoty pokračují, i když je vypustíme do odpadních vod. O své čisticí účinky totiž po mytí naší pokožky rozhodně nepřichází. Pokud se z kanalizace dostanou rovnou do vodních toků, mohou výrazně uškodit vodnímu ekosystému.

Pěna, která pak vzniká na povrchu jezer a řek, výrazně zpomaluje přísun kyslíku. To způsobuje útrapy nejen vodním živočichům, ale i vodě jako takové – v létě se v ní zvyšuje zamoření sinicemi. Vodní ekosystém je narušený a nedokáže najít svou přirozenou rovnováhu. A v případě, že se voda plná tenzidů dostane do čističky, i tam může nastat pěnivé nadělení. Obsažené chemie ve vodě se pak zbavíme jak jinak než další chemií. Dopad na životní prostředí se tak ještě zvyšuje.⁹

Vesmír mikroorganismů na naší kůži

Další zásadní problém, který mohou různé mycí tenzidy napáchat, vlastně vůbec nevidíme. Když se od něčeho ušpiníme, hupsneme do vany se svým oblíbeným sprchovým gelem a krásně sledujeme, jak pěna zbavuje naši pokožku nečistot. Nevidíme ale to, jak společně s nečistotami mizí z naší pokožky i přirozená vrstva mikroflóry.

Mikroflóra je tvořena titěrnými organismy, které pouhým okem samozřejmě nespatříme. Má ale nezastupitelnou roli, když přijde na naše celkové zdraví. Tihle drobečkové, se kterými žijeme v naprosté harmonii, se totiž starají o to, aby si na nás nepřišli jiní, škodící drobečkové. Takových záškodníků je spousta: kvasinky, plísně a různé patogeny.

Už dlouho se mluví o střevní mikroflóře, která hraje důležitou roli pro náš imunitní systém. A právě podobnou mikroflóru najdeme i na povrchu naší pokožky. Díky ní funguje kůže jako ochranná bariéra před vnějším světem. A právě mycí tenzidy mohou tuto bariéru tvořenou mikrobiomem narušit. Společně s nečistotami totiž spláchnou i všechny drobné tvorečky, kteří se nás snaží chránit. ¹⁰

Právě to může být jeden z důvodů, proč časté mytí konvenčními sprchovými gely a šampony způsobuje podráždění a vysychání pokožky. Kůže je po odstranění ochranné vrstvy mnohem náchylnější a “otevřenější” vůči prostředí, které ji obklopuje. Jak tedy o pokožku pečovat, aby její mikrobiom neutrpěl?

Mýt, či nemýt? To je oč tu běží?

Mýt se musíme, přece nežijeme ve středověku! Jde to ale i bezpečně a šetrně. Koukněte:

1. Pěnu vpusťte jen na místa, kde je to OPRAVDU nutné:
   Hromada pěny nerovná se čistoskvoucí kůže. Zkuste se od téhle psychologické berličky oprostit. Pro důkladnou hygienu vám ve většině případů postačí jen čistá voda. Pomocí mycích tenzidů totiž odstraníme jen mastné nečistoty. Kolik mastných nečistot na své pokožce máte po dni stráveném třeba v kanceláři? Věřte tomu, že špínu všedního dne z vás spláchne pouhá voda. Jemným sprchovým gelem nebo mýdlem si pak můžete umýt partie, u kterých je to nezbytně nutné, třeba podpaží.
2. Vybírejte přípravky, které obsahují šetrné alternativy mycích tenzidů: Pokud si bez pěny přece jen nedokážete svůj každodenní mycí rituál představit, sáhněte alespoň po šetrnější alternativě. Spousta výrobců přírodní kosmetiky nahradila SLS a SLES tenzidy, které pokožku tolik nedráždí a nevysušují. Na obalu svého budoucího kosmetického arzenálu tak hledejte tyto tenzidy:

Sodium Coco Sulfate

Lauryl Glucoside

Capryl Glucoside

                                  Coco Glucoside

                                  Disodium Cocoyl Glutamate

                                 Cocamidopropyl Betaine

Všechny zmíněné povrchově aktivní látky jsou díky svému původu velmi šetrné. Stejně jako původní mýdla se totiž vyrábějí z rostlinných olejů či mastných kyselin a glukózy. Díky tomu jsou vůči pokožce výrazně jemnější a dobře je snáší i alergici a ekzematici. Některá z nich vám sice nenaplní vanu bělostnou pěnou až po okraj, přesto jsou jejich mycí schopnosti se syntetickými tenzidy srovnatelné.

I jemné tenzidy však mají svou stinnou stránku – suroviny pro jejich výrobu se totiž často dováží přes půlku světa. Řeč je zejména o kokosovém oleji a cukrové třtině. Tyhle tropické plodiny prostě na evropských lukách a polích nevypěstujeme, i kdybychom se snažili sebevíc…

Tak. Návod na šetrné mytí už máte. Abychom vám bezpečné čvachtání ještě o malinko usnadnili, dali jsme dohromady nejoblíbenější značky přírodních mydlivců na našem e-shopu. Tady jsou:

6 tipů na značky přírodní kosmetiky, které to s námi i s přírodou myslí opravdu dobře

laSaponaria – italská přírodní kosmetika z lokálních surovin

• Suroviny od italských farmářů využívá, co to jde.
• Má promakaný etický dodavatelský řetězec a nulo pochybných složek.
• Všechny produkty vznikly řemeslnou ruční výrobou.
• Podporuje sociální projekty a Fair Trade.

 

• V laSaponaria najdete voňavé sprchové gely, šampony na vlasy tekuté i tuhé, i čisticí přípravky na pleť.

Eco Cosmetics – 100% přírodní kosmetika s přísnou certifikací kvality

• Je 100% přírodní.
• S vysokým podílem složek v BIO kvalitě, a to 95 – 100 % z rostlinných složek.
• Honosí se přísnou certifikací od EcoCertu a použité oleje a éterické oleje mají certifikaci Demeter biodynamického zemědělství.

  

 

V regálu s Eco Cosmetics nám postávají zcela přírodní tekutá mýdla, šampony a sprchové gely té nejvyšší kvality.

 

Urtekram – nejoblíbenější pecka našich zákazníků

• 100% přírodní kosmetika z Dánska.
• S přísnou certifikací EcoCert Greenlife.
• Vyrobená co nejšetrněji, a to od výběru surovin, přes výrobu a balení až k přepravě. Firma čistí své emise, nakládá zodpovědně s odpady a třeba i organické zbytky z kantýny kompostuje.

  

 

 

 

Urtekram nabízí několik voňavých řad koupelnových mydlivců. Šetrné sprchové gely, šampony, kondicionéry, tekutá mýdla i šetrnosti pro ty nejmenší z nás.

 

 

Sonett – nejkvalitnější suroviny a německá preciznost

• Vyrábí ekodrogerii z těch nejkvalitnějších surovin.
• Rozložitelnou v přírodě.
• Všechna mýdla od Sonettu tak můžete s klidem použít i při kempování v přírodě, nebo se septiky a domácími čističkami.

  

 

Z mydlivců nabízí Sonett voňavou řadu tekutých mýdel na ruce, tělo i obličej. Třeba s vůní levandule, rozmarýnu nebo růže.

Pro děti vyrábí moc příjemné tekuté mýdlo s měsíčkem a oblíbené je i mýdlo pro velmi citlivou a ekzematickou pokožku.

 

 

Purity Vision – kosmetika tak čistá, že se dá i sníst

• Vyrábí čisté a kvalitní produkty a přitom dostupné pro každého.
• Podporuje sociální projekty v rozvojových zemích a zároveň sleduje trendy v péči o lidské zdraví a promítá je do výroby své kosmetiky.
• Balí z velké části do skla.

  

A kuchtí přírodní alternativy ke klasickým mydlivcům. Třeba marocký jíl. Dá se využít jako šampon, peeling nebo pleťová maska. Do vany v Purity Vision místo bublinek přisypávají blahodárnou koupelovou sůl. A na hloubkové čištění pleti úžasně funguje kávový peeling.

Kvitok – jemná a čisťounká přírodní kosmetika ze Slovenska

• Ručně vyráběná kosmetika, ve které se snoubí příroda a věda.
• S jednoduchým složením a vysokým obsahem přírodních látek.
• Produkty jsou namíchané tak, aby podporovaly přirozenou funkci i té nejjemnější pokožky.

 

V naší poličce s Kvitkem najdete voňavoučké tuhé šampony, balené ekologicky – v papírové krabičce.

Míchají také sprchové krémy a my jsme si oblíbili i tuhý sprchový balzám Sladké pokušení.

Rádi bychom vás informovali, že se Navia přejmenovala na Kvitok.

Tak. Snad jste si mezi našimi oblíbenci vybrali svého favorita. Teď už vás necháme, ať si v klidu zalezete se svým přírodním mydlivcem do vany. A pokud jste stále na vážkách, můžete dál brouzdat našimi regály:

Prosíme, sdílejte článek se svými blízkými. Třeba je myšlenka šetrného mydlení také inspiruje: