Jak pěstovat na balkoně? Vytvořte si jedlý balkon ekologicky
Chcete mít svoji biozahrádku, ale tak trochu vám k tomu chybí právě ta zahrada? Pěstovat zeleninu můžete i na balkoně nebo za oknem v truhlíku. A to pěkně eko bez postřiků a syntetických hnojiv. Pojďte mrknout, co k tomu potřebujete a co všechno vám tam poroste.
Jaké pěstební nádoby použít na balkon?
U této otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Záleží totiž na velikosti prostoru. Nádoby by však měly dostatečně velké, aby měly rostlinky dost prostoru pro kořeny a půda nevysychala tak rychle a také nedocházelo k přehřívání kořenů nebo k jejich přemrznutí během nízkých nočních teplot. Jen myslete na to, že čím větší nádoba je, tím je také těžší. Těžké nádoby je proto lepší umístit ke stěně, nikoli k zábradlí. Pokud byste naopak volili menší a lehké nádoby, hrozí zase jejich převrhnutí a je potřeba je proti tomu zabezpečit.
Ideální je vyrobit si vlastní velký truhlík přesně podle potřeb. Celkem vhodné a poměrně levné jsou velké pevné plastové nádoby ze stavebnin, které se používají na míchání betonu. Použít lze také pevné plastové pytle na odpadky, které ale nejsou moc hezké. Alternativou jsou textilní květináče, u těch ale pozor na rychlejší vysychání. Použít můžete i hliněné nádoby, u těch ale myslete na to, že mohou v mrazu prasknout a také že v nich půda rychle vysychá. Pro menší balkony nebo na parapet se hodí i samozavlažovací truhlíky, které můžete v létě v době dovolených na pár dní opustit a nezalévat.
U všech variant si dejte pozor na odtok přebytečné vody. Zaprvé musí mít kam odtékat z půdy, zadruhé by neměla téct na balkon sousedům.
Jakou vybrat půdu pro pěstování na balkoně?
Nejjednodušším se zdá nákup pěstebního substrátu v zahradnictví. Pro ekologické pěstování to však není úplně vhodné, protože většina těchto substrátů je vyrobena z odkyselené rašeliny (už samotná těžba rašeliny je problematická) s přídavkem umělých hnojiv. Substrát je tak poměrně lehký, snadno vysychá a kvůli hnojivům je v ekologickém pěstování zakázán. Výhodou je pouze to, že tyto profesionální substráty neobsahují semena plevelných rostlin.
Doporučili bychom proto spíš najít u místního zemědělce zdroj kompostu a smíchat ho s běžnou půdou a trochou písku pro vylehčení. Místo kompostu lze využít vyplozený substrát z pěstování hub. Mnoho lidí si také vyrábí doma vlastní kompost ze svého bioodpadu. V paneláku můžete používat vermikompostéry s kalifornskými žížalami.
Namíchanou zeminu můžete propařit vařící vodou, pokud se nechcete trápit s plevelem, ale zabijete tím i prospěšné organismy. Ale u malých nádob je vypletí hračkou.
👩🏻🍳 Víte, že do regálů Econea.cz přiskočily nově také potraviny? Kromě ekodrogerie a kosmetiky tak na jednom místě ulovíte také stovky slaných i sladkých dobrot, přísad na vaření a pečení nebo třeba celou řádku nápojů.
Nezapomeňte na dno nádob vložit drenáž, například větší kamínky. Zabráníte tím zamokření půdy. Půdu po sklizni nemusíte vyhodit, měli byste ji však každoročně obměnit doplněním čerstvého kompostu.
Jakou zeleninu a ovoce lze pěstovat na balkoně?
Pěstovat toho můžete habaděj, záleží hlavně na tom, kolik světla na balkoně máte. S pár hodinami slunečního svitu se spokojí špenát, saláty, hrášek nebo ředkvičky. Pokud máte balkon na jižní straně, máte zase ideální prostředí pro pěstování rajčat a jahod. Teď jen vybrat tu správnou odrůdu.
Odrůd zeleniny je v nabídce obrovské množství a každoročně přibývají nové a nové. Proto není jednoduché zvolit ty správné. U všech druhů zeleniny je potřeba předem na internetu najít nabízené odrůdy a velmi pečlivě prostudovat informaci o tom, jak je daná odrůda citlivá na choroby a škůdce. Pokud u nabídky osivářské firmy tuto informaci nenajdete, raději zkuste jinou firmu.
Doporučujeme volit především odrůdy rezistentní na houbová onemocnění. Pokud totiž zakoupíte citlivou odrůdu a nebudete používat chemické prostředky, při vlhkém a teplém počasí se nemusíte dočkat žádné produkce. Důležité je to u rajčat, jahod, okurek apod. Pokud nakupujete sadbu na trzích a v supermarketech, musíte počítat spíše s tím, že prodejci mají k dispozici běžné odrůdy, které se používají v konvenčním zemědělství. Tyto odrůdy jsou většinou výnosné, ale citlivější na choroby a škůdce a potřebují chemickou ochranu.
Také pozor na moření osiva. Velmi často jsou semínka mořená nějakým fungicidem (což je vždy uvedeno na obalu semínek), a tím si z pohledu ekologického pěstování můžete zamořit půdu. Pokud se obáváte houbových chorob při klíčení, nakupte nemořené osivo a sami si jej ošetřete povoleným ekologickým přípravkem (viz ochrana proti houbovým chorobám).
Jaké druhy zeleniny zvolit?
Je třeba brát v úvahu, že některé druhy jsou náročné na hloubku půdy anebo na živiny, jejich pěstování v nádobách tak bude složité. Nedoporučujeme pouštět se do dýní, melounů, kukuřice nebo odrůd mrkve s dlouhým kořenem. Do nádob jsou ideální ředkvičky, listová zelenina (různé saláty, špenát), jarní cibulky, různé druhy bylinek nebo hrášek. Do větších nádob lze umístit i rajčata a papriky nebo červenou řepu, ale bude vhodné je během vegetace přihnojit povolenými prostředky.
Jaké rostliny vedle sebe pěstovat, aby se jim dařilo?
Že se některé rostliny spolu snesou a jiné se nemusí, je známá skutečnost, a i na internetu lze najít mnoho rad, které rostliny lze pěstovat spolu a které ne. Obecně je nutno počítat s tím, že rostliny spolu zápasí o živiny v půdě, o vodu a o světlo.
Jednoduchý princip je, že lze spolu kombinovat hluboko kořenící a mělce kořenící rostliny, protože si nekonkurují v nárocích na živiny. Například mrkvička s cibulí, rajčata s česnekem nebo bazalkou apod. U „boje“ o světlo je to složitější. Plodiny, které běžně pěstujeme, pochází většinou ze suchých teplých oblastí, jako Středomoří, Střední Amerika, Střední Asie a potřebují hodně světla. To se týká rajčat, lilků, okurek a paprik. Ale saláty, špenát, brukvovitá zelenina i kořenová zelenina nepotřebují přímé osvětlení a vyhovuje jim polostín.
Ideální je také kombinovat rostliny tak, aby jedna z nich odpuzovala svou intenzivní vůní škůdce. Velmi se osvědčil kopr, který svou vůní odežene mšice z paprik a dalších rostlin a doporučují se také afrikány. Můžete vyzkoušet i další aromatické rostliny.
Jak postupovat proti škůdcům a chorobám
Doporučujeme například navštívit webové stránky firem AgroBio a Biocont, kde najdete nabídku přípravků a postupů. Ale přesto se podíváme na nejčastější problémy:
Mšice
Nejznámější škůdce, který dokáže zdecimovat papriky, saláty a další rostlinky. Jak ale se mšic na balkoně zbavit? V ekologii na tento hmyz platí přípravek NeemAzal, což je přírodní olej z tropické rostliny Azadirachta indica. Také žluté lepové desky jsou velmi účinné, pokud máte jenom pár truhlíků a květináčů se zeleninou. V zimních zahradách a sklenících lze také použít miniaturní dravé vosičky Aphidius nebo dravé bejlomorky Aphidoletes, které zde vypustíte a ony si již se mšicemi poradí. A pokud na zelenině uvidíte různé larvy, mrkněte se, jestli se nejedná například o berušky, ty si na mšicích slupnou rády.
Molice
Molice je poměrně běžný škůdce. Vypadá jako malý bílý „motýlek“ a je příbuzný mšicím. Sedí na spodní straně listů a při sebemenším pohybu vyletuje, a tak jej snadno zpozorujete. Jeho larvy škodí hlavně na lilkovité a brukvovité zelenině, ale škody nejsou takové, že by rostlinu zahubily. V ekologii na tento hmyz také platí přípravek NeemAzal. Musíte ovšem počítat s tím, že molice mají na celém těle vrstvičku vosku, a proto je vhodné do postřiku přimíchat pár kapek eko saponátu (třeba uni čističe od Mulieres, který je přírodní a úplně bez vůně). S úspěchem lze v malém také použít žluté lepové desky, na které se molice snadno nachytají.
Třásněnky
Tyto potvůrky dokáží napadnout papriky, rajčata i okurky a ve velmi krátké době je zlikvidovat. Je to velmi drobný, téměř neviditelný hmyz velký cca 1 mm. A to buď bílý, nebo černý, záleží na vývojovém stádiu. Mladé světlé třásněnky okem prakticky nenajdete. Že s nimi máte tu čest poznáte nejspíše podle tmavých skvrnek na listech. Rostliny dokáží výrazně poškozovat a díky své nenápadnosti je můžete objevit až docela pozdě. Na tento druh hmyzu lze v ekologickém pěstování úspěšně použít přípravek Spintor – přírodní insekticid získaný fermentační činností bakterií.
Svilušky
Sviluška je velmi častý a nebezpečný škůdce, který vám při troše smůly a nepozornosti za dva týdny zcela zlikviduje okurky nebo rajčata. Vyhovuje mu suché a teplé prostředí, takže v bytech a zimních zahradách se mu líbí. Poznáte jej žloutnutím listů, které jsou zespoda pokryty drobnými pavučinkami. Samotné svilušky jsou vidět spíš pod lupou. Se sviluškami je bez chemie potíž. V domácím prostředí hodně pomůže napadené rostliny každý týden osprchovat studenou vodou. Pokud tuto možnost nemáte, lze zakoupit prostředek Spidex, což jsou draví roztoči, kteří se sviluškami živí a udrží je na uzdě. Existují i další dravé organizmy, které mohou se sviluškami pomoci. Použití těchto dravých pomocníků je však trochu nákladné.
Blýskáčci a dřepčíci
Malí, skákaví, létající broučci, kteří vám budou hned brzo na jaře vykusovat díry do listů ředkviček, červené řepy a veškeré brukvovité zeleniny. Dokáží úplně zlikvidovat klíčící rostlinky již v půdě tak, že si budete myslet, že vám nic nevyklíčilo. Pomoc proti těmto broučkům je jednoduchá, stačí oseté plochy přikrýt bílou netkanou textilií, pod kterou zelenina pěkně poroste a nedostanou se na ni žádní brouci. Pokud by se vám přikrytí textilií nelíbilo, lze s úspěchem požít také přírodní přípravek NeemAzal. Také můžete zvolit obětní rostlinu, která je přiláká, tou je například lichořeřišnice.
Plísně a houbové choroby
Plísně a houby dokáží zlikvidovat klíčící semínka zeleniny a také dospělé rostliny. Každý, kdo pěstuje okurky a rajčata, se již setkal s tím, jak rychle při vlhkém a teplém počasí dokáže plíseň zlikvidovat listy těchto rostlin. U většiny těchto problémů pomůže ekologický přípravek Polyversum, který obsahuje spory dravé houby, která patogenní plísně zahubí. Tímto přípravkem na jaře můžete namořit semínka a v létě jej pak ve formě postřiku používejte preventivně na listy okurek, lilků a rajčat, což jsou plodiny citlivé na výskyt těchto chorob. Prodloužíte tím sklizeň a sezónu o několik týdnů.
Jak na výživu půdy při pěstování na balkoně?
Nedostatek živin může vypadat podobně jako napadení škůdcem. Ale žloutnutí listů, černání okrajů či černé skvrny na listech nemusí vždy znamenat, že máte doma nějakého škůdce nebo houbovou chorobu, může jít jednoduše o nedostatek některé důležité živiny v půdě.
Chybějící dusík se projeví žloutnutím,
chybějící vápník žlutohnědými skvrnami na okrajích listů,
nedostatek draslíku hnědnutím listů jako při popálení,
nedostatek železa žloutnutím mladých listů atd.
Je to trochu alchymie a než vychytáte, co kde chybí nebo přibývá, může to chvilku trvat. Ale o to větší radost pak budete z úrody mít, až se bude dařit pravidelně.
Kalendář výsadby
Postup, kterým si v jednom truhlíku můžete zajistit i dvě úrody za rok, je využití různě dlouhé vegetační doby zeleniny a také schopnosti rostlin reagovat na délku slunečního svitu.
Obecně rozdělujeme rostliny na rostliny krátkého a dlouhého dne. Na délku dne jsou citlivé ředkvičky, bulvový fenykl, tuřín, vodnice. Řada druhů zeleniny ale tak citlivá na délkudne není, mezi tyto druhy patří jarní cibulka, hrášek, mrkvička.
Rostliny s dlouhou vegetační dobou, které zaberou plochu na celý rok, jsou například: celer, lilek, rajčata a papriky, petržel, pozdní zelí a růžičková kapusta.
Rostliny, které rostou velmi rychle a úrodu můžete čekat za dva až tři měsíce, jsou: saláty, ředkvičky, hrášek, salátová řepa, kedlubny, cibule ze sazečky, zelené fazolky.
Středně rychle rostou mrkve, ředkve, rané zelí a raná kapusta, mangold.
Při kombinaci rostlin bychom po první sklizni doporučili přidat trochu kompostu a dát pozor na kombinaci rostlin ze stejného rodu po sobě – například brukvovitých (kedluben, zelí, ředkev, ředkvička), kdy bychom mohli mít problémy s některými chorobami.
Co tedy doporučujeme kombinovat? Podívejte se do tabulky. Věříme, že vám naše rady usnadní domácí pěstování, případně že vám dodají odvahu se do něj pustit. Přejeme vám mnoho radosti a uspokojení z vlastních ekologických výpěstků!
Pomohl vám článek s tím, jak konečně začít pěstovat zeleninu na balkoně? Budeme moc rádi, když se o něj podělíte se svými přáteli, ať můžete porovnávat své výpěstky. 🙂
Když chcete okořenit den, začtete se do řádků od Country Life. Přímo z pera českého maestra v biopotravinách vznikají články o veganských dobrotách, udržitelném životním stylu, ekofarmaření a zdravém vaření. Porci textů, ze kterých vám dost možná bude kručet v břiše, si teď můžete dát i na Econea blogu.
