Není tomu tak dlouho, co se rostlinné oleje vyskytovaly jen v našich kuchyních a spížích: slunečnicový a řepkový na vaření a smažení, olivový do salátů. Jenže časy se mění a lidé postupně přišli na to, že rostlinných olejů a tuků existuje celá řada a že by byla škoda je používat jen v revíru kuchyně. Když je totiž začneme zkoumat blíže, zjistíme, že dělají hotové zázraky. Jak s pokožkou obličeje a těla, tak s vlasy.
Ale stejně jako se liší kvalita olejů, které používáme při kuchařském kouzlení, může být obrovská propast i mezi jednotlivými oleji pro kosmetické účely. No jo, ale jak oddělit zrno od plev? Jak vlastně poznat skutečně kvalitní kokosový olej nebo bambucké máslo, i když vám ve sklepě nebublá špičková chemická laboratoř?
Po přečtení následujících řádků přestanete tápat ve výběru. A dozvíte se taky, jak jednotlivé tuky a oleje, které nám darovala rostlinná říše, správně používat. Tak, abyste z nich pro tělo vytěžili maximum.
Na úvod – proč jsou oleje vlastně prospěšné?

Ať už si pořídíte rostlinný olej mandlový, arganový nebo kokosový, všechny budou mít něco společného: v každém případě jde o směs nasycených a nenasycených mastných kyselin.
Kromě mastných kyselin mohou rostlinné oleje obsahovat i vitaminy, zejména vitamin E a A.
Jejich další důležitou součástí jsou i fosfolipidy a steroly, tedy látky, které jsou přítomny v buněčných membránách a v lidském organismu hrají důležitou roli.
A právě obsah vitaminů a dalších aktivních látek výrazně mění nejen výživové, ale i pečující vlastnosti jednotlivých olejů. Díky tomu se některé hodí spíše pro péči o zralou pleť, jiné zase pro pokožku mastnou a problematickou. Správný výběr pečujícího oleje je tak pro spokojenou pleť velmi důležitý.
[ref] https://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace/2014_SCS_Tuky_WEB_NEW.pdf[/ref]Ale k tomu, jaký pečující olej si vlastně pro svou pokožku vybrat, se ještě dostaneme. Nejprve se pojďme podívat na tu nejzásadnější velezásadnost – jak poznat skutečně kvalitní olej s dostatečným obsahem prospěšných látek.
2 jednoduchá měřítka, která odliší kvalitní olej od nekvalitního
Začneme pěkně od podlahy, tedy od pěstování. Podle čeho byste si vybrali svůj pečující olej? Hraje roli líbivý obal a to, kolik reklam na vás ve virtuálním éteru vyskakuje? Ale vůbec ne.
1. měřítko kvality oleje – podmínky pěstování
První a vůbec nejdůležitější měřítko, na které byste se měli při výběru zaměřit, jsou podmínky, ve kterých byla plodina pro výrobu oleje vypěstována.
Slýcháte to v oblasti “zelené” kosmetiky často, ale je to vážně důležité: vybírejte ideálně takové pečující oleje, které mají bio certifikaci. Ano, takové produkty mají sice často vyšší cenu, ale tady je hned několik důvodů, proč je právě tenhle bod jeden z nejdůležitějších:
- Nebudete si plácat na pokožku zbytky nebezpečných chemikálií: není žádné tajemství, že při konvenčním pěstování plodin všeho druhu se používají škodlivé pesticidy,
herbicidy a syntetická hnojiva. A jelikož všechny rostliny čerpají živiny zejména z půdy, ve které rostou, je zřejmé, že kromě běžných látek nasají i ty jedovaté. Společně s ovocem, zeleninou, cereáliemi a dalšími potravinami tak kromě živin můžeme konzumovat i zbytky zmíněných jedů. Stejně jsou na tom i rostlinné oleje. Ty mohou obsahovat i rezidua těžkých kovů a jiných kontaminantů.
To znamená, že i pečující olej v bio kvalitě je z hlediska účinnosti mnohem silnější.
čím více lidí bude kupovat produkty v bio kvalitě, tím více pěstitelů bude na tuto šetrnější alternativu přecházet. A to je z dlouhodobého hlediska nesmírně důležité nejen pro nás, ale pro celou naši planetu.Bio kvalita olejů je základ nejen pro naši kuchyni, ale i pro naši pokožku. Díky ní máme jistotu, že svému veledůležitému orgánu, tedy kůži, dopřáváme jen to nejlepší. Na druhou stranu, ne vše co nálepku BIO nemá, je automaticky nekvalitní. Jako u všeho platí, že je potřeba brát v úvahu původ suroviny, způsob jejího pěstování, sběru a taky její zpracování. I tu nejpanenštější surovinu totiž může znehodnotit její proměna v olej. Proto je tu měřítko č. 2:
2. měřítko kvality oleje – způsob zpracování oleje
Plodina, ze které se rostlinný olej získává, se může zpracovat různými metodami. Ty pak mají zásadní vliv na to, kolik zdraví prospěšných látek ve výsledném produktu zůstane.
Existuje hned několik způsobů, jak se olej z původní plodiny získává.
Lisování za studena – nejšetrnější metoda

Už samotný název napovídá, jak asi takové lisování rostlinného oleje vypadá: z rostlinného materiálu se vytvoří drť, která je pak v lisech mechanicky lisována.
Díky tlakům v lisech se tvoří jen nízké teploty kolem 50 – 60°C. I když jde o nejstarší metodu získávání rostlinných olejů, její obliba s příchodem moderních technologií značne opadla. Takto zpracované plodiny, například olivy, pšeničné klíčky nebo kokosové ořechy, mají totiž poměrně malou výtěžnost.
Co do kvality jde ale o nejšetrnější metodu. Olej získaný tímto způsobem si totiž zachová všechny cenné biologicky aktivní látky a také svou přirozenou vůni. Díky tomu za studena lisovaný kokosový olej voní jako čerstvě otevřený kokos a bambucké máslo má svou typicky ořechovou vůni. Takový olej navíc díky obsahu přirozených látek působí na pokožku opravdu blahodárně. Nevytváří jen mastnou, ochrannou bariéru, ale dodává pleti spoustu živin.
Lisování za tepla – výrobci oblíbená, ale látky ničící metoda

Velmi oblíbená metoda, při které se z plodiny získá velká část obsaženého oleje. Jenže aby bylo dosaženo co největší výtěžnosti, musí se rostlinný materiál lisovat při vysokých teplotách. Kvůli tomu se v oleji snižuje množství cenných živin, zejména vitaminů.
[ref]https://www.karelhadek.eu/uvod-2/katalog/rostlinne-oleje[/ref]V některých případech o ně olej zcela přichází. Jenže právě díky prospěšným látkám se některé druhy olejů vyplatí zařadit do každodenní péče o pleť.
Oleje lisované za tepla navíc musí projít procesem rafinace (zbavení nečistot, bílkovin, vody a dalších látek), kvůli čemuž se v konečném produktu snižuje obsah dalších blahodárných látek, jako jsou fosfolipidy a steroly.
[ref]https://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace/2014_SCS_Tuky_WEB_NEW.pdf[/ref]Výsledkem je pak olej nevýrazné vůně i barvy, který je sice mastný a pokožku do jisté míry ochrání před vnějšími vlivy, ale výživu jí poskytne jen minimální.
Chemická extrakce – pozor na ni
S moderní dobou jdou ruku v ruce i moderní postupy. V oblasti získávání olejů je to chemická extrakce lisování olejů. Jde o pro výrobce nejvýhodnější metodu, protože se díky ní z dané plodiny získá naprosté maximum. Drť z rostlinného materiálu se ale musí smíchat s opravdovou specialitkou: organickým rozpouštědlem.
Většinou jde o látky jako pentan, hexan nebo heptan. A ano, jde přesně o ta rozpouštědla, která jsou například součástí některých paliv. Tyto látky se pak vaří společně s rostlinnou drtí tak dlouho, dokud nedojde k oddělení oleje od zbytku směsi.
Nevýhodou je, že zmíněná rozpouštědla se nemusí podařit z finálního produktu zcela odstranit. Jsou považována za “potravinářské přídatné látky”, a tak se počítá s tím, že se jejich zbytky v oleji mohou objevit.
Studie z posledních let potvrzují, že hexan i v malých koncentracích může škodit zdraví (při intenzivním či dlouhodobém vystavení způsobuje bolesti hlavy, slabost svalů, nevolnosti apod.). Proto je lepší se takto zpracovaným olejům vyhýbat, i když množství v nich obsažených rozpouštedel splňuje bezpečností limity.
[ref]https://openaccesspub.org/ject/article/622[/ref]Pokud chcete škodlivou chemii ve svém životě omezit na minimum, jednoduše vsaďte na za studena lisované oleje.
Poctiví výrobci přírodní kosmetiky se takto získaným olejům obloukem vyhýbají. Někteří ale používají za tepla lisované, rafinované oleje. Velkou roli hraje cena, ale v některých případech také fakt, že takové oleje jsou naprosto neutrální a nemění výslednou barvu a vůni hotového produktu. Pokud ale hledáte jednodruhový a opravdu pečující olej, vždy vybírejte za studena lisované oleje v bio kvalitě.
A podle čeho vybírat konkrétní olejové speciality?
Když jsme se podívali na obecný zoubek rostlinných olejů, je na čase se zaměřit ještě na jednotlivé druhy. Nebudeme zkoumat úplně všechny, přece jen jich je pěkná hromádka. Podíváme se alespoň na ty nejoblíbenější.
Arganový olej

Kdybyste si měli vybrat jeden jediný olej, který využijete v péči o pokožku celého těla, obličeje i vlasů, vsaďte na olej arganový. Ne nadarmo se mu přezdívá marocké zlato. Právě v Maroku, kde rostou stromy argánie trnité, se používá už po staletí. Do našich končin však pronikl teprve před nedávnem.
Kvalitní arganový olej obsahuje vysoký podíl tokoferolů, tedy vitaminu E, karoteny a vitamin A. Díky tomu má silné protizánětlivé a antioxidační účinky. Skvěle se hodí jak pro zralou pokožku, kterou trápí vrásky a ztráta pružnosti, tak pro pleť zánětlivou se sklonem k akné, prospívá i pleti citlivé a ekzematické. Jde tak o naprosto univerzální zázrak, který pokožku příjemně vyživí a zjemní. Pokud ho aplikujete na mírně vlhkou pokožku, nemusíte se bát, že by ji příliš zmastil. Naopak je poměrně lehký a krásně se vstřebává.

A jak poznat, jestli je arganový olej opravdu kvalitní a nemažete si na obličej nějaký naředěný pokus o marocký zázrak? 🙂 Na seznamu ingrediencí musí být jen jedna složka, a to Argania Spinosa Kernel Oil. Každá další příměs znamená, že vám do lahvičky přišel ještě nějaký nevítaný host.
Zároveň ani cena by neměla být příliš nízká. Arganový olej je velmi vzácný, takže nečekejte, že ho pořídíte za pár korun. Vůbec nejdůležitější je ale vůně arganového oleje. Ta by neměla být vyloženě nepříjemná, čpavá a štiplavá (i takové se dají sehnat), ale naopak jemná, lehce oříšková a zemitá. Pokud z oleje necítíte vůbec nic, pravděpodobně prošel nějakým procesem zpracování, který probíhá vždy na úkor biologicky aktivních látek.
Kokosový olej

Dalším oblíbencem, se kterým se v posledních letech roztrhl pytel, je kokosový olej. Ten se používá nejen v kosmetice, ale i v teplé a studené kuchyni. Díky své všestrannosti jeho obliba strmě stoupla. Můžete ho používat na mazání obličeje i těla, skvěle se s ním odličuje, dokonce se dá používat i místo zubní pasty nebo při metodě čištění zubů známé jako “oil pulling”.
Velkou výhodou “kokosáku” je jeho stabilita i při vysokých teplotách. Díky tomu se dá používat i při vaření, navíc nežlukne tak rychle, jako jiné rostlinné oleje.

Hlavním rozpoznávacím znamením prvotřídního kokosového oleje je samozřejmě jeho vůně. Měl by vonět prostě jako čerstvý kokosový ořech. Jakmile je vůně příliš výrazná, může být olej nastavený nějakou syntetickou napodobeninou. Na balení tak opět hledejte jen jeden název, v tomto případě Cocos Nucifera Oil.
Kokosový olej se vyznačuje tím, že v závislosti na teplotě mění svou podobu. Je to takový olejový chameleon. Při nižších teplotách má konzistenci jako máslo a je čistě bílý, jakmile se ale trochu oteplí, rychle taje a je zcela čirý. Určitě se tak nedivte, když v létě pořídíte kokosový olej zcela tekutý a v zimě zase úplně tuhý.
Bambucké máslo

Hebké, jemné a nadýchané, přesně takové je bambucké máslo. Jde o naprostou nezbytnost pro ty, kdo trpí extrémně suchou pokožku a ekzémy. Stejně tak se bez něj neobejdete v zimě, kdy ho můžete použít jako tenkou ochrannou vrstvu před mrazem přes jakýkoliv denní krém.
Bambucké máslo se získává z plodů stromu máslovníku afrického, u kterého se rozlišují dva poddruhy: Vitellaria Paradoxa a Vitellaria Nilotica. První poddruh je rozšířenější a roste v západní Africe, ten druhý je o něco vzácnější, najdeme ho ve východní části Afriky a oproti prvnímu druhu obsahuje vyšší podíl zdraví prospěšných látek.
Kvalitní bambucké máslo obsahuje spoustu vitamínů a minerálů a můžete ho použít od hlavy až k patě. Skvělé je také na výrobu šlehaných balzámů – při vyšlehání s arganovým olejem vznikne dokonale hedvábná pěna, která se při kontaktu s pokožkou okamžitě rozpouští a krásně vyživuje.

Kvalitní bambucké máslo poznáte už na první pohled tím, že není čistě bílé. Jakmile po otevření váš zrak padne na bílou, jednolitou hmotu, je jasné, že máslo prošlo nějakým nepěkným zpracováním. Za studena lisované bambucké máslo má totiž žlutavou, někdy až lehce nahnědlou barvu, a na omak specifickou konzistenci. Velmi typická je i jeho hutná, oříšková vůně. Rozhodně by nemělo zapáchat, ani by nemělo obsahovat hrudky nebo jiné těžko identifikovatelné částečky.
Tak. Snad jsme vám tu vaši vlastní cestičku ke kvalitním olejům alespoň trochu ulehčili. Pokud vás v průběhu čtení přepadla touha po nějakém kvalitním opečovadle, můžete při hledání toho vašeho pravého poctivce mrknout i na poklad, který jsme objevili my v Econea.
Česká značka Purity Vision je sázka na jistotu
Průkopníkem kvalitních kosmetických olejů je v ČR značka Purity Vision. Za 10 let svého působení přesvědčila spoustu lidí o tom, že tradice lze spojit s moderním přístupem. Její zakladatelé tak na počátku své cesty začali hledat inspiraci u starých kultur – ty totiž často nepotřebují mnoho, přesto jim ke šťastnému životu nic neschází.

A tak začaly vznikat jednoduché kosmetické produkty, většinou na bázi jedné ingredience: čistý kokosový olej, bambucké máslo, květové vody a další přípravky, které nahradí desítky zbytečných lahviček. Všechny pak spojuje jedno: maximální kvalita, která jde ruku v ruce s udržitelností a etikou.
Nesmírnou výhodou značky Purity Vision je přístup jejích zakladatelů vůči farmářům a lokálním komunitám, se kterými úzce spolupracují. Díky tomu přesně víte, odkud jednotlivé produkty pocházejí: arganový olej z Maroka, bambucké máslo z Ugandy a kokosový olej z Filipín. Základní suroviny pro výrobu produktů jsou sbírány ručně a zpracovávány co nejšetrnějšími metodami. A eticky se zachází nejen se surovinami, ale samozřejmě i s lidmi, díky kterým si můžeme tyto přírodní poklady užívat.
V Purity Vision navíc dbají na udržitelnost nejen při pěstování a zpracování surovin, ale i při výrobě kosmetických přípravků. Využívají zelenou energii z obnovitelných zdrojů a produkty balí do skla, případně do obalů, které se dají znovu použít. A kosmetika je to prý tak čistá, že se dá jíst!


herbicidy a syntetická hnojiva. A jelikož všechny rostliny čerpají živiny zejména z půdy, ve které rostou, je zřejmé, že kromě běžných látek nasají i ty jedovaté. Společně s ovocem, zeleninou, cereáliemi a dalšími potravinami tak kromě živin můžeme konzumovat i zbytky zmíněných jedů. Stejně jsou na tom i rostlinné oleje. Ty mohou obsahovat i rezidua těžkých kovů a jiných kontaminantů.













Na úplném začátku byl muž, který se věnoval přírodním vědám a sportu, PaedDr. Zbyněk Šedivý. Od roku 1990 se začal zajímat o léčivé rostliny na profesionální úrovni, ale plně si uvědomoval, jak důležité je přírodu nezneužívat v náš prospěch.
Co je ale důležité – už od počátku své existence firma vyvíjela kosmetiku na bázi aromaterapie, rostlinných olejů a dalších botanických extraktů z těch nejlepších dostupných zdrojů.
Společnost se postupně rozrůstala a lidé, kteří za jejím vývojem stáli, cítili, že chtějí propojení člověka a přírody posunout ještě o trochu výše. A tak došlo ke změně sídla společnosti. Od Krásné Lípy se příliš nevzdálila – přestěhovala se totiž na divoce krásnou Vlčí horu.
Pod slovem kvalita každý z nás rozumí něco jiného. Pro lidi z Nobilis Tilia je nejdůležitější zejména kvalita surovin, které používají pro výrobu svých přípravků. Co možná nejvíce surovin tak pochází z ekologického zemědělství a velká většina produktů má českou certifikaci pro přírodní kosmetiku. Některé dokonce pro bio kosmetiku.
Etické chování firmy se v případě Nobilisu projevuje hned na několika úrovních. Začíná u etického přístupu vůči přírodě: při výrobě se snaží používat ekologicky odbouratelné suroviny, recyklují odpad a mají svou vlastní čističku odpadních vod.
Jen málokterá česká firma se může pyšnit tím, že by se věnovala výrobě přírodní a bio kosmetiky od počátku devadesátých let. Nobilis Tilia navíc stála u zrodu Asociace českých aromaterapeutů a Institutu aromaterapie. Právě díky lidem z Nobilisu jsou znalosti aromaterapie v České republice tak rozšířené.
Při výrobě přírodní kosmetiky jí nejde jen o kvalitu surovin a čistotu prostředí, ve kterém jsou produkty vytvářeny. Důležitá je i spokojenost lidí, kteří se na chodu firmy podílí. Do každého produktu totiž vkládají svou energii a zásadní roli hraje, jestli je tato energie pozitivní nebo negativní.
Realita je dnes totiž taková, že značek přírodní kosmetiky najdeme na českém trhu bezpočet. Jenže problém slůvka přírodní tkví v tom, že podle naší legislativy může pod tuto definici spadat úplně cokoliv – v zákoně totiž není nijak upraveno. S přírodními produkty se tak v poslední době roztrhl pytel. Ale opravdu přírodní je jen zlomek z nich.
Certifikovaná přírodní kosmetika (CPK): použité suroviny musí být z 85 % přírodního původu. Přípravek nesmí obsahovat žádné syntetické a geneticky modifikované látky, ani suroviny, kvůli kterým trpěla zvířata.


Každá značka přírodní kosmetiky je něčím specifická. Některé firmy budují své jméno na výjimečně silných botanických extraktech, jiné si zakládají na konkrétních rostlinných olejích, další využívají účinků lokálních surovin. Nobilis Tilia je v první řadě aromaterapeutická společnost. A právě aromaterapie je základní stavební kámen všech přípravků této značky.






Moja vášeň pre kvalitné, jednoduché a účinné produkty, no zároveň prirodzené pre našu pokožku, sa odzrkadľuje v každom jednom výrobku. Vyhýbam sa nekvalitným surovinám, a keďže výrobky používam nielen ja, ale celá moja rodina, rovnakú kvalitu odovzdávam aj našim zákazníkom.


Okrem
Ekologické princípy sa snažíme dodržiavať aj pri balení a odosielaní produktov – ako výplň momentálne používame drevenú vlnu, ktorú potom zákazník môže využiť aj doma ako podstielku pre domáce zvieratko, dekoračné účely či v záhrade na kompost. V zmysle hesla: „Pre teba odpad, pre mňa poklad“ hľadáme aj inú alternatívu výplne, verím, že sa nám to podarí.












EcoCert

Pro další návody mrkněte třeba na 


Ženy se často domnívají, že vložky a tampony se standardně vyrábí především z bavlny. Ve skutečnosti jsou však hlavní součástí běžných intimních potřeb většinou syntetické nebo polosyntetické materiály (jako např. rayon – neboli umělé hedvábí či viskóza), jejichž základem je celulóza. Bavlnou se pokrývá například jádro vložky, jejíž spodní část tvoří plast.
Se začátkem používání rayonu výrobci intimních potřeb je však spojován jeden kontroverzní problém, a to zvýšený výskyt syndromu toxického šoku (TSS) u žen. Syntetické materiály totiž mají obecně vyšší absorpční schopnost, a poskytují tak perfektní prostředí pro vznik velkého množství toxinů, které jsou snadno vstřebatelné ženskými sliznicemi. [ref]
Ke kontaminaci vložek a tampónů dioxiny přispívá i fakt, že v provozech, které dříve používaly plynný chlor, mohou tyto látky díky své obtížné rozložitelnosti přetrvávat dodnes. [ref]
Bohužel ale neexistuje povinnost uvádět konkrétní složení parfemace, barviv ani absorpčních pudrů. Spotřebitel se tak nemá šanci dozvědět konkrétní obsažené látky.


I když mate názvem, mořská houba je živočich žijící v moři. Nemá ale vyvinutou nervovou soustavu, proto nemůže cítit bolest. Navíc po jejím opatrném odřezání tak, aby zůstaly kořeny, znovu samovolně dorůstá.
Jestli vás nezaujala žádná z předchozích alternativ, pořád jsou tu ještě klasiky. Stačí zvolit lepší kvalitu. Na trhu už existují i vložky, které jsou vyrobené buď ze 100% BIO bavlny nebo dřevité celulózy a nejsou bělené chlorem. Jsou bez chemikálií, syntetických vláken a zbytečné parfemace. Nemusíte se tedy bát podráždění či jiných zdravotních rizik. Dokonce místo plastu používají šetrnější, lépe rozložitelné materiály. Jsou to tedy sice jednorázovky, dovolí ale pokožce dýchat a v přírodě se během pár let rozloží.


