Jako slunečnice každý den, otáčíme se za sluncem i my – lidé. Možná patříte k lovcům bronzu, kteří už na začátku jara vytahují lehátka a obnažují kůži slunečním paprskům. Možná jste v týmu alabastrových líček a za sluncem se otočíte jen s kloboukem na hlavě. Všichni ale máme jedno společné, slunci jen tak neutečeme!
V obchodech máme na výběr mezi stovkami lahviček s krémy a spreji, které slibují, že nás slunci jen tak nedají. Jsou ale opravdu účinné? Mohou nám snad také něčím škodit? Které opalovací krémy jsou nejlepší a jak se mazat s čistým svědomím?
Otázek kolem slunění se nám vyrojila spousta. V následujících řádcích si proto na žhavé sluneční téma pořádně posvítíme. Přičichneme ke vzniku opalovacích mazáků, nakoukneme do jejich složení a zjistíme, čím naši pokožku obraňují. Dáme dohromady 8 tipů k bezpečnému slunění. A třemi snadnými kroky si vybereme takový opalovací přípravek, který ochrání naše zdraví i blaho planety. Pojďme na to.
Od spáleného nosu k první lahvičce opalovacího krému
Hora Piz Buin na hranici Švýcarska a Rakouska
První zdokumentované snahy vyrábět a šířit opalovací krémy ve velkém spadají do 30. let 20. století. V roce 1938 při výstupu na horu Piz Buin potrápilo ostré slunce švýcarského studenta chemie Franze Greitera. Nepříjemné popálení ho motivovalo, a brzy tak namíchal svůj první recept na ochranný sluneční krém. Ten po čase přebrala společnost s názvem Piz Buin (dodnes existuje), jejíž jméno připomíná horu, kde Greiterova myšlenka na opalovací krém vznikla.
A co za oceánem? Americké vojáky chránila před ostrým sluncem během 2. světové války červená lepkavá substance. Ukuchtil ji v roce 1944 letec a lékárník Benjamin Green a pojmenoval ji “Red Vet Pet”.
Od 2. světové války i od horského výšlapu Franze Greinera uběhlo mnoho let a počet opalovacích přípravků je dnes dost možná vyšší, než by si kdy Greiner uměl představit. Než ale nakoukneme do lahviček moderních opalováků, pojďme si ujasnit, před čím se to vlastně za vrstvičku opalováku schováváme.
Neviditelný nepřítel. S kým to vlastně bojujeme?
Ultrafialová složka (UV) slunečního záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi a některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Než se UV záření dostane k naší pokožce, po cestě naráží na několik vrstev zemské atmosféry.
UV záření můžeme z hlediska jeho biologických účinků rozdělit na 3 typy:
UV záření má na člověka ale také pozitivní účinky:
Pomáhá tělu vytvářet vitamin D. Ten v těle podporuje vstřebávání a ukládání vápníku a fosforu, prvků zásadních pro budování kostí. Benefity vitaminu D sahají ale mnohem dál, nejnovější studie hovoří i o jeho pozitivním vlivu na imunitní systém a jeho nedostatek je spojován i s vyšším rizikem onemocnění rakovinou.[ref]https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/vitamins/vitamin-d/[/ref]
Abychom měli dostatek vitaminu D, stačí pobýt na slunci přibližně 15 minut denně bez ochranných prostředků, tj. s odhalenýma nohama, rukama a obličejem a bez ochranného krému. Samozřejmě ideálně v denním čase, kdy není sluneční intenzita příliš vysoká. Případně lze vitamin D suplementovat.[ref]https://www.celostnimedicina.cz/slunce-a-uv-zareni.htm#ixzz5ntHQmet1[/ref]
UVA: Je dlouhovlnné záření a obvykle nezpůsobuje zčervenání kůže ani popálení. Většina (90-99 %) UV záření, které dopadne na zemský povrch, je tohoto typu.[ref]https://cs.wikipedia.org/wiki/Ultrafialové_zářen%C3%AD[/ref] UVA umí projít do hlubších vrstev pokožky a má na svědomí předčasné stárnutí kůže.[ref]https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/exd.12388[/ref] Novější výzkumy však zjistily, že ovlivňuje také svrchní vrstvu kůže. Konkrétně poškozuje hlavní pokožkové buňky zvané keratinocyty, a může tak podnítit vznik rakoviny kůže.[ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0923181107000199[/ref] UVA je přítomné víceméně ve stejné intenzitě od rána do večera, po celý rok a nezastaví ho mraky ani sklo.
UVB: Je středněvlnné záření, které zpravidla způsobuje akutní a chronické poškození kůže jako zčervenání, puchýře a spálení. Z převážné většiny ho pohltí ozonová vrstva. Tvoří 1-10 % UV záření, které dopadá na Zem a poškozuje nejsvrchnější vrstvu kůže. Podle dostupných vědeckých dat hraje klíčovou roli ve vzniku rakoviny kůže. Jeho intenzita se liší podle období, lokality a denního času. Silné UVB záření se objevuje ve vyšších nadmořských výškách a na reflexních površích jako je sníh nebo led (ty odráží až 80 % záření, a paprsky tak dosednou na pokožku hned dvakrát). UVB paprsky nejsou příliš propustné přes sklo.[ref] https://cs.wikipedia.org/wiki/Ultrafialové_zářen%C3%AD[/ref] [ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
UVC: Je krátkovlnné záření a má prokazatelně zhoubné (karcinogenní) účinky na živé organismy. Absorbuje ho ozónová vrstva, a na zemský povrch tak nedopadá.[ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
Je to tedy UVA i UVB záření, před kterými se musíme mít na pozoru. Při delším pobytu na slunci se vystavujeme riziku předčasného stárnutí pokožky, hrozí také poškození zraku a v nejhorších případech rakovina kůže.[ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
Před odvrácenou stranou životodárného slunce se tedy často chráníme opalovacími krémy. Ty zuby nehty odrážejí, rozptylují nebo absorbují ultrafialovou složku slunečních paprsků. A jak to zvládají? Na pomoc si berou UV filtry.
Existuje hypotéza, že působením UV záření na některé chemické látky v opalovacích přípravcích se uvolňují volné radikály. Ty pak mohou reagovat s molekulami lidské pokožky a poškozovat buněčné bílkoviny, lipidy či DNA, a tím iniciovat vznik rakoviny.[ref]
https://www.veronica.cz/soubory/studie_kosmetika_cela.pdf[/ref]
Některé chemické UV filtry jsou tzv. endokrinní disruptory, tedy ovlivňují přirozené funkce hormonů. Mají tedy vliv na plodnost, rozvoj plodu v těle matky a vývoj u dětí. Nejproblematičtější z hlediska lidského zdraví jsou: 4-MBC (4-methylbenzylidin camphor), BP-3 (benzophenon 3, 3-BC, 3-benzilidin camphor), EHMC (2-methylhexyl-4-methoxiccinnamát), EHDPABA (ethylhexyl di- methyl parabenzoová kyselina) a Oxybenzone.[ref] https://www.veronica.cz/soubory/studie_kosmetika_cela.pdf[/ref]
Minerální (anorganické) UV filtry:
Fungují na povrchu pokožky jako zrcadlo a škodlivé sluneční záření odrážejí. Pokud se použijí ve formě nanočástic, dokáží UV záření také absorbovat.
Používají se velmi stabilní oxidy některých kovů, především oxid titaničitý (titanium dioxide, TiO2) a oxid zinečnatý (zinc oxide, ZnO).
Oxid titaničitý si poradí především se složkou UVB, částečně také se složkou UVA. Oxid zinečnatý chrání před celou šíří UV spektra.
Minerální filtry bez obsahu nanočástic jsou vhodné zejména pro citlivou pokožku, i pro děti. Při správném zpracování jsou totiž netoxické pro náš organismus a blokují UV záření v širokém spektru. Tím, že se do pokožky nevstřebávají, ale působí jako ochranná bariéra na povrchu, nemají alergenní potenciál.
Kosmetickou vadou těchto filtrů, konkrétně u TiO2, je tvorba bílého filmu na povrchu těla.[ref] https://docplayer.cz/72621328-Hodnoceni-genotoxickeho-potencialu-uv-filtru.html[/ref] U těchto typů filtrů, které se používají v přírodních opalovacích krémech, se tedy bílému filmu na pokožce nelze zcela vyhnout. Stejně jako se před deštěm ukrýváme pod deštník nebo pláštěnku, i před sluncem se musíme za něco schovat. Ať už je to slunečník, košile nebo troška bílého filmu na kůži. 🙂
Většina běžně dostupných opalovacích krémů dnes bohužel obsahuje chemické UV filtry, ke kterým se vztahuje velké množství negativ. Problém tkví v tom, že vliv chemických aktivních látek, nebo jejich směsí, na člověka nebyl ještě dostatečně prozkoumán. Také Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nedávno uznal, že u dvanácti (z celkových šestnácti) aktivních látek v opalovacích přípravcích na americkém trhu neexistují data, která by potvrdila jejich bezpečnost pro člověka.[ref]https://www.federalregister.gov/documents/2019/02/26/2019-03019/sunscreen-drug-products-for-over-the-counter-human-use[/ref]
Technologický pokrok zkrátka umožnil vytvořit receptury s vysokým ochranným faktorem a s širokou ochranou proti UVA i UVB záření. Výrobci toho však dosáhli také tím, že kombinují dohromady několik aktivních ingrediencí (UV filtrů) a ve vyšších koncentracích než předtím.[ref]https://www.fda.gov/news-events/fda-voices-perspectives-fda-experts/shedding-new-light-sunscreen-absorption#3[/ref]
Velká část běžně dostupných opalovacích přípravků tak obsahuje směs chemických látek, které nám místo slibované ochrany mohou vrazit pomyslnou kudlu do zad. Často se na tom podílí právě UV záření, které funguje jako katalyzátor chemických reakcí. Takové opalovací přípravky tak mohou škodit našemu tělu i planetě…
Látky z konvenčních opalovacích přípravků mohou škodit tělu:
Padimate O (2-ethylhexyl 4-(dimethylamino)benzoate; octyldimethyl PABA): Tato látka má chránit před nepřímým poškozením DNA UV-B zářením. Dle některých zdrojů ale sama DNA nepřímo poškozuje a vykazuje estrogenní účinky.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/704392/PADIMATE_O/[/ref]
Ethylhexyl methoxycinamát (EHMC) označován i jako octyl-p-methoxycinnamate (OMC) nebo Octinoxate: Patří mezi nejpoužívanější UV filtry na světě. Narušuje hormonální rovnováhu lidského těla a má vliv na funkci štítné žlázy. Výzkumníci z Masarykovy Univerzity v Brně zjistili také, že tato látka není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buňky člověka.[ref]https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/9353-latka-ehmc-v-opalovacich-kremech-muze-poskozovat-dna[/ref] EHMC je podezřelý také z neurotoxicity, testování na laboratorních zvířatech 🙁 totiž prokázalo jeho vliv na nervový systém.[ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214750017300288[/ref]
Tento chemický UV filtr představuje velké riziko především u dětí. Jejich kůže vstřebává do těla mnohem více látek než kůže dospělých (nemají ještě tak dokonalou kožní bariéru) a zároveň rychle rostou a rozvíjí se (včetně hormonálního a nervového systému).
Některé sloučeniny hliníku: Bezpečné a povolené pro přírodní kosmetiku jsou alumina (oxid hlinitý, corundum) a hydroxid hlinitý.
Mohou působit rakovinotvorně.
Kůže je největší lidský orgán. V závislosti na typu látky, oblasti a stavu kůže absorbuje 60 – 100 % všeho, co na ni aplikujeme. Proto bychom měli být ostražití, když na sebe cokoliv nanášíme.[ref]https://www.who.int/ipcs/publications/ehc/ehc235.pdf?ua=1[/ref]
Retinol nebo retinyl palmitát: Jedná se o formu vitaminu A. Výrobci ho často přidávají do opalovacích krémů s odůvodněním, že se jedná o antioxidant, který zpomaluje stárnutí kůže. V kombinaci se slunečním zářením se ale jeho účinky mohou měnit. Testy vypozorovaly rychlejší vznik nádorů a lézí u zvířat ošetřených krémem s vitaminem A a dlouhodobě vystavených slunečnímu záření.
Dráždí nás alergeny.
Methylisolthiazolinon (MI): Tento konzervant je silný alergen a podezřelý je také z neurotoxicity.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/703935/METHYLISOTHIAZOLINONE/[/ref]
Další časté alergeny v lahvičkách běžných opalováků jsou kromě umělých konzervantů například syntetické parfémy.
A neplechu páchají také v přírodě:
Devastují korálové útesy a znečišťují vodní toky.
Oxybenzon a Ethylhexyl methoxycinamát (EHMC): Obě látky se podílí na znečištění řek a na devastaci korálových útesů (spolu s kyselostí oceánů a rostoucí teplotou).[ref]https://repository.library.noaa.gov/view/noaa/13720[/ref]
Korálové útesy jsou přitom pro mořské ekosystémy klíčové.
Fungují jako útočiště pro 25 % všech mořských živočichů, vyrovnávají podíl CO2 ve vodě a produkují kyslík.[ref]https://en.wikipedia.org/wiki/Coral_reef[/ref] Právě za účelem ochrany korálů je na Havaji zakázán prodej opalovacích krémů obsahujících oba zmíněné chemické UV filtry.[ref]https://www.hawaii247.com/2019/05/12/senators-hirono-and-merkley-introduce-legislation-to-study-impacts-of-popular-sunscreen-chemicals/[/ref] [ref]https://www.epa.gov/coral-reefs/what-you-can-do-help-protect-coral-reefs[/ref] [ref]http://haereticus-lab.org/octinoxate/[/ref]
Ohrožují vodní organismy a živočichy.
Pochybné látky a chemické filtry obsažené v běžných opalovacích krémech po slunění splachujeme do vodních toků. Zejména UV filtry jsou převážně látky lipofilní, a mohou se tak kumulovat v tukových tkáních vodních živočichů. Vzhledem k hormonálním vlivům některých filtrů existuje také obava, zda a nakolik mohou tyto látky narušovat endokrinní systém vodních živočichů. Řada UV filtrů považovaných za endokrinní disruptory byla totiž již prokázána v tkáních ryb (BP-3, 4-MBC, EHMC).[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17889917[/ref]
Brrr… Jak se tedy máme chránit před slunečními paprsky bez obav o své zdraví a o blaho vodních tvorů? Nebojte, jde to i bez krémů namíchaných z nebezpečných látek. Pro začátek jsme dali dohromady pár základních pravidel, které váš pobyt na sluníčku zaručeně zpříjemní.
8 pravidel spokojených slunkomilů
Kryjte svou kůži oblečením. A nezapomeňte na pokrývku hlavy.
Noste sluneční brýle. Hledejte na nich označení UV 400. Znamená to, že vás ochrání před slunečním zářením s vlnovou délkou menší než 400 nanometrů, tedy před UVA i UVB zářením.
Pokud to jde, nepobývejte v letních měsících na přímém slunci mezi 11. a 15. hodinou.
Zjistěte, jaký kožní fototyp máte. Třeba tady. Dozvíte se, jak je vaše kůže přirozeně odolná proti slunečnímu záření.
Vypátrejte aktuální místní UV index. Třeba tu. UV index měří intenzitu UV záření a dává nám jasnější představu o tom, jak bychom se před ním měli chránit.
Pokud jste vystaveni slunci delší dobu, při koupání i při sportu, opakujte aplikaci krému v pravidelných intervalech.
Chraňte svou kůži zevnitř. Dokážete to pomocí stravy bohaté na antioxidanty. Ty totiž “pochytají” volné radikály, které vznikají při slunění a mají moc způsobit poškození buněk. Do svého jídelníčku zařaďte třeba špenát, brokolici, lesní ovoce nebo zelený čaj.
3 domněnky o SPF
Pamatujete si Švýcara Franze Greitera? Toho spáleného vynálezce opalovacího krému? Tak právě on přišel také s klasifikací SPF, a to v roce 1962. SPF (Sun Protection Factor) nebo také LSF (Lichtschutzfactor) vyjadřuje míru ochrany proti UVB záření a jeho uvedení na výrobku je v Evropské Unii povinné.[ref]https://www.fda.gov/about-fda/center-drug-evaluation-and-research/sun-protection-factor-spf[/ref] Ale pozor:
SPF číslo je spíše ORIENTAČNÍ. Lidé se často domnívají, že SPF faktor udává kolik času můžeme s daným ochranným krémem strávit na slunci, aniž bychom riskovali spálení. Pokud je tedy SPF 10, často se počítá s tím, že po aplikaci krému můžeme na slunci strávit 100 minut a bez něj pouze minut 10. To je ale zjednodušený pohled. Je nutné brát v potaz také typ pokožky, množství aplikovaného krému, denní čas, zeměpisnou lokalitu nebo i druh činnosti, kterou na slunci vykonáváme.[ref]https://www.fda.gov/about-fda/center-drug-evaluation-and-research/sun-protection-factor-spf[/ref]
SPF nevypovídá nic o ochraně proti UVA. Vybírejte proto vždy přípravky, které na obalu jasně komunikují také ochranu proti UVA záření. Pokud je na krabičce uvedeno UVA v kroužku (bez čísla), znamená to, že přípravek splňuje normu EU, která nakazuje, že UVA musí mít faktor alespoň ve výši 1/3 faktoru pro UVB.[ref]https://eur-lex.europa.eu/eli/reco/2006/647/oj[/ref]
Mezi jednotlivými SPF faktory není překvapivě tak velký rozdíl. Experti na působení SPF uvádějí, že SPF 15 blokuje maximálně 93 % UVB záření, SPF 30 maximálně 97,4 % a SPF 50 maximálně 98 %. Doporučujeme tedy používat faktor SPF 30 a více.
Tak. A jak teď všechny ty informace dát dohromady a najít opalovací přípravek, který neubližuje, ale opravdu pomáhá? Nebojte. Zase taková věda to není. Vyšlapali jsme pro vás cestičku, která vás k tomu správnému opalováku dovede.
3 krůčky k bezpečnému opalováku
Krok 1: Koukejte na složení
Ve složení opalovacích přípravků hledejte co nejvyšší obsah přírodních složek. 100% přírodní složení mají například značky Eco Cosmetics i její nejnovější opalovací řada Ey!, dále laSaponaria nebo Lavera. Minimálně 95 % přírodních ingrediencí obsahují krémy Officina Naturae.
Na obalu vašeho přírodního opalováku hledejte označení UVA. To vám dá jistotu, že vás ochrání před oběma typy UV záření.
Krok 2: Volte minerální filtry
100% přírodní opalovací krém s minerálními filtry Eco Cosmetics
Dnes existují jen dva prokazatelně bezpečné sluneční filtry. Jedná se o minerální filtry oxid titaničitý a oxid zinečnatý.
Opalovací přípravky s oxidem zinečnatým vás ochrání před UVB i UVA zářením.
Druhá bezpečná volba je přípravek s obsahem oxidu titaničitého. Variantu tohoto filtru využívá například značka Officina Naturae, Eco Cosmetics nebo opalovací řada Ey!. Zaručují tak ochranu před UVB i UVA zářením.
Dejte pozor, aby nebyly ve formě nanočástic!
Pozor na nanočástice
Některé aktivní látky v opalovacích krémech výrobci zmenšují do rozměrů menších než 100 nanometrů. Týká se to především minerálních filtrů. Dělají to také proto, aby se krémy lépe roztíraly a nezanechávaly na pokožce bílou stopu. Je tu však jeden zásadní problém. Efekt nanočástic na lidské zdraví není zatím prokazatelně otestovaný. Existuje podezření, že nanočástice způsobují toxicitu vstřebáním kůží. K potvrzení jsou ale nutné další studie.[ref]https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2019/03/13/sunscreen-safety-regulations.aspx[/ref]
Výzkumy na zvířatech 🙁 ukázaly nebezpečí především při vdechnutí nanočástic. Ty se mohou dostat do dýchacího ústrojí, i do krevního řečiště. Používání sprejových přípravků s obsahem nanočástic, kde je riziko vdechnutí vyšší, se proto nedoporučuje. V EU je ostatně prodej opalovacích přípravků ve spreji obsahující nanočástice oxidu zinečnatého i oxidu titaničitého zakázán.[ref]http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_103.pdf[/ref] Od roku 2009 musí mít všechny kosmetické produkty s obsahem nanočástic na obalu označení “(nano)”.[ref]https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32009R1223[/ref]
Krok 3: Jistěte to certifikáty
Klid na duši vám pak přinesou ověřené certifikáty. Ty totiž zaručují, že kontrolu přípravků a jejich výrobců za vás provádí přísná komise.
Na lahvičkách hledejte některý z certifikátů od EcoCert, například EcoCert Organic Cosmetic nebo COSMOS Organic.
Rozšířené a kvalitní certifikáty jsou také BDHI, NaTrue nebo CosmeBio.
A důvěřovat můžete také českým ochranným známkám CPK a CPK bio.
Opalovací krém ve spreji Ey! s SPF 20 a certifikací EcoCert Cosmos Organic
Výrobci takových kosmetických prostředků se k bio certifikaci hlásí dobrovolně, podléhají stálé a nezávislé kontrole a v případě porušení pravidel mohou o své certifikáty přijít.
Pokud značka nemá certifikaci, neznamená to však automaticky, že je nedůvěryhodná. Získání certifikátu může být poměrně nákladná záležitost, a zejména některé menší značky si ho proto nemohou dovolit. U nás v Econea se doslova vyžíváme v pečlivé a detailní kontrole složení výrobků a pod drobnohledem zkoumáme i proces výroby. Všechny produkty na našich virtuálních poličkách jsme tak za vás pečlivě prověřili.
Pokud jste rodič nebo občas míváte nějakého špunta na hlídání, učitě vás zajímá, jak správně uchránit před škodlivými slunečními chapadly i ty nejmenší z nás.
Ale pozor, abyste své ratolesti neoblékali příliš teple. Zvláště v horkých dnech tak u svých drobečků riskujete přehřátí.
Prvních 6 měsíců života chraňte miminko před sluncem co nejvíce. Chraňte ho stínítky, pokožku zahalte oblečením a nezapomeňte na čepičku. Obzvlášť je-li vaše děťátko ve fázi, kdy má na hlavě šest vlasů ve třech řadách, je třeba jeho odhalenou hlavičku chránit před spálením.
Pořiďte svým dětem sluneční brýle s ochranným filtrem proti UVA i UVB záření.
Hledejte pro své děti přípravek hypoalergenní, který nedráždí pokožku.
Mažte je produktem s ochranným faktorem SPF 30 až 50.
Ideálně vybírejte produkty bez parfemace, byť přírodní. Stále je to totiž nejčastější alergen.
Mýtus o voděodolnosti
Úplná ochrana kosmetiky před smýváním ve skutečnosti neexistuje. Ačkoli přípravky, které se chlubí voděodolností, vydrží o něco více, po kontaktu s vodou se jejich vrstva na pokožce zmenšuje. Mažte se proto po každém delším koupání i po větším opocení, například při sportu. Mýtus voděodolnosti potvrdil i Americký úřad FDA. Ten v roce 2011 zakázal používání zavádějících termínu “voděodolný” a “odolný potu” na obalech opalovacích přípravků.[ref]https://www.fda.gov/drugs/understanding-over-counter-medicines/sunscreen-how-help-protect-your-skin-sun[/ref]
Kuchtíte si opalováky doma? Tak dejte pozor
Stačí minuta na Pinterestu a vyskočí na vás stovky receptů na domácí výrobu opalovacích přípravků. Jak se to má ale s jejich účinností?
Hlavními hrdiny DIY opalovacích mazáků bývají kokosový nebo olivový olej, ale třeba také olej z mrkvových semínek nebo ze semen malin. Ačkoli směsi rostlinných extraktů a olejů používali k ochraně pokožky už dávné civilizace, domácí výrobu opalovacích přípravků nedoporučujeme. Proč?
Ochranný faktor (SPF) závisí na kvalitě olejů. A neexistuje způsob, jak si sami doma ověříte, jaký ochranný faktor váš olej má.[ref]https://formulabotanica.com/not-use-coconut-oil-sunscreen/[/ref]Oleje jsou navíc náchylné k oxidaci, která může změnit jejich účinky.
Ochranu své pokožky proto svěřte raději ověřeným přírodním opalovacím produktům. A pokud si kuchtění přece jen nechcete odepřít, ZnO a TiO2 se dají poměrně snadno pořídit i pro domácí výrobu opalovacích přípravků.
Proč se vlastně musíme pořád něčím patlat a dávat pozor na holá ramena? Vždyť naši předkové opalovací krémy neznali a taky to na sluníčku zvládali…
Řádná odpověď by vydala na mnoha stránkovou studii. Když se podíváme stovky tisíc a miliony let zpět, předchůdci moderního člověka žili na území Afriky. K životu na slunci byli přizpůsobeni vyšším obsahem melaninu (ochranného pigmentu) v kůži. S migrací do jiných podnebných pásů, s menší intenzitou slunečního svitu, se obsah tohoto ochranného pigmentu snižoval.
Když se strojem času necháme přenést zpět do současnosti, co vidíme? Osídlili jsme téměř celou planetu. Jeden od druhého se lišíme barvou pleti. Jednoduše jsme se evolucí přizpůsobili prostředí, ve kterém jsme se usadili. To ale stále nevysvětluje, proč nás sluníčko dokáže spálit a onemocnění rakovinou je čím dál běžnější… Co děláme jinak než naši předchůdci? Vyšťourali jsme několik příkladů:
Dožíváme se vyššího věku. Dříve se lidé průměrně dožívali mnohem nižšího věku. Rakovina se tak sice také mohla vyskytovat, ale příčinou předčasného úmrtí byla často spíše infekční onemocnění.
Máme jiný životní styl i způsob oblékání. Lidé neměli ve zvyku trávit dlouhé hodiny opékáním svých obnažených těl na plážích. Při venkovní práci si tělo kryli dlouhými rukávy a nohavicemi. A nedali dopustit na pokrývku hlavy. Alabastrová kůže byla ostatně v mnoha kulturách také znakem vyššího společenského postavení.
Víc cestujeme. Dnes sedneme do letadla a za pár hodin jsme na druhé straně zeměkoule. Ocitáme se tak ze dne na den v lokalitách, na které naše tělo není přizpůsobeno. A spálení jsme tak raz dva.
Chrání nás slabší ozonová vrstva. Díky tomu může na Zem pronikat větší množství UV záření, které nás vystavuje vyššímu riziku poškození pokožky a vzniku rakoviny kůže. Jednou z hlavních příčin úbytku ozonu a vzniku ozonové díry jsou freony.
Tyto halogenové uhlovodíky používané například v chladicích zařízeních, aerosolech nebo čisticích prostředcích se začaly vyrábět ve 30. letech minulého století.
Faktorů může být samozřejmě mnohem více. Klíčové ale je, že my – lidé moderní – bychom se před UV zářením opravdu měli chránit. Zdraví máme jen jedno. Tak ho pořádně opatrujte a myslete u toho i na přírodu a všechny vodní tvory. A pokud jste zvědaví na nejosvědčenější opalováky našich zákazníků, tady jsme je pro vás hezky srovnali:
1. 100% přírodní opalovací krém bez parfemace s SPF 30 od Eco Cosmetics je skvělý pro extra citlivou i dětskou pokožku. A u našich zákazníků patří k absolutním favoritům.
2. Sluneční krém od Eco Cosmetics s výjimečně vysokým faktorem SPF 50+ poskytuje maximální ochranu pro jemnou miminkovskou a dětskou pokožku.
3. 100% přírodní opalovací krém ve spreji s ochranným SPF faktorem 30 z nové řady Ey! je výjimečný tím, že neobsahuje žádnou vodu, ale kvalitní rostlinné oleje – olivový, jojobový nebo řepkový.
4. 100% přírodní opalovací krém laSaponaria s přírodními minerálními filtry a SPF 15 se díky praktickému dávkovači snadno aplikuje. Je BIO, snadno se roztírá a nezanechává bílé stopy. A vhodný je i pro citlivou pokožku.
5. Dětský opalovací krém bez parfemace, s extra vysokým faktorem SPF 50 od značky Officina Naturae chrání citlivou dětskou i miminkovskou pokožku.
Prosíme, sdílejte článek se svým okolím, aby se i vaši blízcí dokázali před slunem ochránit bezpečně:
Možná si ze školních lavic pamatujete, že chemické procesy jsou základem celého života. Chemické sloučeniny nás obklopují každý den. Některé přitom člověku prospívají, jiné mu mohou pořádně škodit. Jenže… Kdo se v tom má vyznat? Které produkty obsahují příznivé látky a kterým bychom se raději měli vyhnout?
V ideálním světě by se o to za nás měli postarat výrobci. Tak, aby se na trh dostaly jen výrobky, které nám prospívají a jsou šetrné k planetě. O takovém světě v Econea.cz sníme každou noc. Realita je bohužel odlišná. Potenciálně škodlivé látky můžeme objevit na každém rohu. V oblečení, drogerii i kosmetice. Jak si tedy poradit? Jasně. Obklopovat se přírodními produkty. I mezi nimi jsou však rozdíly…
Slovíčko přírodní totiž mnozí výrobci zneužívají. A my si tak můžeme v dobré víře domů přinést lahvičku s rostlinkou na obalu, ale plnou ropných derivátů a jednou kapkou přírodního výtažku.
Obzvlášť u kosmetických přípravků, které si patláme přímo na kůži, je šetrné složení klíčové. Naštěstí ale existují i poctivé značky. Jednu z nich vám dnes představíme. Jmenuje se Kvitok a do puntíku rozumí tomu, co naše tělo opravdu potřebuje.
Kvitok. Propojení vědy, přírody a vášně
Martina, zakladatelka značky Kvitok
Příběh této slovenské přírodní značky začíná v laboratoři. Oblečená do bílého pláště v ní stojí Martina, studentka lékařské a chemické fakulty. Rozhlíží se kolem a uvědomuje si, s kolika škodlivými látkami se setkává i za zdmi výzkumné pracovny, v každodenním životě.
Díky svému studiu dobře rozumí fungování lidského těla a noří se do souvislostí mezi vlivem konkrétních chemických sloučenin a naším zdravím.
Lidský organismus je kompletní celek, který od vnějšího prostředí odděluje kůže. Kůže je tak největším orgánem lidského těla. Každý den naše pokožka odolává bakteriím, virům a škodlivým látkám. Zároveň se podílí na odstraňování odpadových látek z těla. Proto je péče o pleť nesmírně důležitá.
Netrvá dlouho a Martina se rozhoduje, že se nebezpečné látky pokusí ve svém životě eliminovat. A začíná tím, co si maže přímo na kůži, kosmetickými produkty.
Své poznatky přetavuje do tvorby receptur. Logicky promyšlených a přírodních. S těmi experimentuje doma a vyrábí své první šetrné produkty.
Z osobní záliby se ale rázem stává hluboká vášeň a životní poslání. Martina v sobě nachází touhu přispět krásnější pokožce nejen výrobou kvalitní kosmetiky, ale i pochopením propojenosti kůže s celým organismem. Velkou podporu a zapálení pro věc s ní sdílí i její nejbližší rodina. A tak jim pod rukama vzniká Kvitok.
Tvorba receptur jako nikdy nekončící studium: Možná si říkáte, že si takovou kosmetiku můžete vyrobit i sami doma. Pár lžic kokosáku a několik kapek éteráku… Narozdíl od nás laiků, jsou ale Martiny znalosti o míle napřed. Kromě poznatků ze studia medicíny a chemie, se Martina vzdělává na dennodenní bázi. Dálkově studuje na zahraniční škole přírodní bio kosmetiky a nepřestává zkoumat jednotlivé látky a jejich působení na naši pokožku a organismus. Každá její receptura je promyšlená a složená tak, aby podporovala přirozené funkce naší pokožky.
Název své značky Martina odvodila z latinského výrazu “síla přírody”. Při její výrobě se totiž spoléhá především na přírodu a její dary. Umělým emulgátorům, barvivům, konzervantům či syntetickým parfémům, které pro nás nejsou přirozené a našemu tělu škodí, se tak vyhýbá velkým obloukem. Co tedy do svých lahviček ukrývá?
Kvalitní a bezpečné suroviny:
Martina a její tým věří v sílu jednoduchého a kvalitního složení, které je zároveň přirozené pro naši pokožku. Používá tedy jen suroviny s certifikáty kvality a bezpečnosti.
Mnoho ľudí si myslí, že si vo vlastnej záhrade pestujem bylinky, ktoré používam aj pri výrobe. Bohužiaľ, takto to nefunguje, pretože aj pestovateľ musí byť z hľadiska legislatívy kontrolovaný, aby daná surovina spĺňala všetky kvalitatívne požiadavky. Ak niekto pestuje vlastnú zeleninu a ovocie na záhradke pri hlavnej ceste, je to síce handmade, ale neznamená to, že kvalita je lepšia, ako z obchodu.
Esenciální oleje:
Namísto syntetických parfémů používají esenciální oleje. Kombinují je primárně podle jejich účinků. Ale vždy s citem a tak, aby vznikl produkt se slíbeným efektem a příjemnou vůní.
Ingredience bez palmového oleje:
Produkty od Kvitku dále neobsahují žádný palmový olej ani jeho deriváty. A to je i ve světě vysoce kvalitní přírodní kosmetiky vzácný úkaz. Není jednoduché toho dosáhnout. Některé suroviny totiž mohou být vyrobeny z různých olejů a jejich dodavatelé obvykle nejsou schopni poskytnout 100% garanci, že se deriváty palmového oleje v ingrediencích nevyskytují. I proto je Kvitok jedinečný.
Netestované látky:
Žádné z produktů ani použité suroviny navíc nejsou testované na zvířatech. Také všichni dodavatelé, se kterými spolupracují, garantují netestování a sdílejí stejné cíle. A co víc?
Čerstvost nade vše a speciální ingredience navíc
Veškeré produkty od Kvitku se od těch konvenčních liší také tím, že neobsahují žádné konzervanty. Datum spotřeby je proto kratší. Pohybuje se od 6 do 15 měsíců od data výroby, přičemž u většiny produktů je to 12 měsíců. Výjimkou jsou šampony, u kterých je to až 18 měsíců. Přípravky vyrábí v menších sériích, aby k zákazníkům dorazily v co nejvyšší možné kvalitě a co nejčerstvější.
První zkušenost s kosmetikou Kvitok mě nadchla! Růžová voda je pro mou pleť naprosté blaho a v létě se mi moc osvědčil olej po opalování. Takže jsem neodolala a rozšířila sortiment o šípkový olej a šípkový peeling. Opět mohu pouze doporučit. Kromě krásného designu jsou výrobky Kvitku opravdu vymazlené, nádherně voní a zanechávají za sebou blaženou pleť.“ Tereza z Prahy
Do každé lahvičky pak přidávají navíc jednu speciální ingredienci. Možná tu nejdůležitější ze všech. Lásku. Martina totiž svoji práci miluje a bere ji jako poslání. Přestože Kvitok již dávno není malým, začínajícím podnikem, Martina dodnes osobně dohlíží na celý proces výroby. Tak, jak to bylo na samém počátku jejího podnikání. Nedopustí, aby se na trh dostal výrobek, který něco postrádá. Její pečlivost a vášeň je cítit z každé lahvičky.
Znáte nejdůležitější princip péče o pleť? Kvitok ano
Martina i její kolegové usilují o vývoj kosmetiky, která je v harmonii s pokožkou těla. Kůže má sama o sobě velmi efektivní samočistící schopnosti. Vytváří si ochranný film, který ji brání před vlivem vnějších nepříznivých faktorů, ale i před dehydratací. My, lidé, ale tuto ochrannou schopnost pokožky sami často sabotujeme. Buď svou kůži zatěžujeme zevnitř, a to nesprávnou životosprávou. Anebo zvenku, špatně zvolenými čisticími či kosmetickými produkty.
Velká spousta běžně používané kosmetiky totiž cenný, ochranný štít naší pokožky narušuje a odstraňuje. Jsou to například mýdla a některé čističe obsahující méně šetrný druh tenzidů (povrchově aktivních látek). Z pokožky dovedou perfektně odstranit nečistoty, ale i veškerou mastnotu, tedy i tuto ochrannou bariéru.
Dlouhodobé používání nesprávných šamponů, sprcháčů a jiných mydlivců tak může způsobit i závažné potíže. Pocit stažené pleti, vysušení, zčervenání či naopak nadměrné maštění jsou první varovné signály. Po nich se rozjíždí kolotoč problémů. Oslabená kůže je náchylná ke vzniku alergií, ekzémů, lupénky, zánětů a dalších podobných nepříjemností.
V Kvitku si toho jsou moc dobře vědomi. Při výrobě receptur se tak vždy drží základního pravidla – zachování přirozeného ochranného filmu pokožky.
Ochranný film pokožky: Jde o hydrolipidovou vrstvu (emulzi) tvořenou směsí lipidů, olejových sekretů mazových žláz, keratinocytů, aminokyselin, potu a jeho složek (voda, kyselina mléčná, močovina, anorganické soli,…). Je to dynamická struktura s množstvím aktivních enzymů a bakterií. Tato vrstva pomáhá pokožce udržet pH 4,5-6, které je slabě kyselé a je potřebné pro správnou funkci kůže. Ta je potom zdravá, zářivá a pružná.
Její tvorba je řízena hormony cirkulujícími v krevním oběhu, a zejména v čase puberty se výrazně aktivuje. Důležitou úlohou ochranného filmu je zabezpečení regenerace. Kůže se rychleji hojí a zůstává bez poranění. Když tento film narušíme, pokožka zůstává jistý čas bez ochrany. U zdravé pokožky se film přirozeně obnovuje za cca 2-4 hodiny, věkem se však tento interval prodlužuje.[ref]https://navia.sk/ako-si-vycistit-pokozku-a-zaroven-nenarusit-jej-funkcie/[/ref]
Receptury vymazlené pro zdraví pokožky
Šlehaný tělový krém Bezstarostné ráno Kvitok
V Kvitku proto používají jen rostlinné tenzidy, které kůži nadměrně nezatěžují. Najdete je například v jejich tuhých šamponech nebo ve sprchových krémech. Tam však základní složkou není voda, jako u běžných sprchových gelů, ale mandlový olej. Ten předchází vysušení pokožky, a krém tak celkově působí velmi jemně.
A jak je to s pletí na obličeji? Ta je mnohem delikátnější než na zbytku těla, a vyžaduje proto ještě šetrnější péči. Voda bohužel dokáže odstranit jen vnější nečistoty jako je prach.
Jen kosmetika ale zázraky nedělá. Kvalita pokožky je totiž odrazem také vnitřního stavu našeho těla. Když se o sebe dobře staráme, i pokožka vypadá a funguje dobře. Měli bychom si tedy dávat pozor také na kvalitní a zdravou stravu, pravidelný pohyb i dostatek odpočinku.
Na pokožce se však nacházejí také látky rozpustné v tucích. Jde většinou o nečistoty vyloučené z organismu kůží nebo zbytky dekorativní kosmetiky. Ty je nutné rozpustit v olejové složce. Pokud by totiž zůstaly na pokožce, mohou ucpat póry. Tato místa jsou pak náchylná ke vzniku zánětů a akné. Pokožka se zanesenými póry navíc nemá šanci vstřebat žádné kosmetické přípravky. Na nesprávně očištěnou pleť si pak můžeme patlat co chceme, ale efekt se stejně nedostaví.
Proto se v Kvitku při výrobě přípravků na čištění pleti obrací právě na oleje. Používají přitom výhradně rostlinné oleje, které mají pro pokožku skutečné přínosy díky obsahu mastných kyselin.
Všechny produkty, od krémů a šamponů až po deodoranty, jsou 100% přírodní, a tedy zcela neškodné a rozložitelné. A na ekologii myslí i při balení produktů a zásilek:
Kde je to možné, balí produkty do papírových krabiček a skleněných lahviček.
Některé výrobky, jako jsou citlivé pleťové krémy, nemohou přijít do styku s vodou či vzduchem, a vyžadují tak speciální balení. Pro ně používají dávkovače. Ty nejnovější, do kterých balí například odličovací mléko nebo sprchové gely, jsou z recyklovatelného plastu. Hoďte je proto do žlutého kontejneru na plasty a recyklační firmy se jich už ujmou.
Šetrní jsou i při balení a odesílání produktů. Řídí se heslem: “Pro jednoho odpad, pro druhého poklad.” Jako výplň balíčků, které nám s produkty od Kvitku přijdou, používají dřevěnou vlnu. Ta se dá lehce zkompostovat, využít jako podestýlka pro domácí zvířátka nebo i pro dekoraci.
Tak. To je Kvitok. Je opravdu neobyčejný, co říkáte? Představuje promyšlené propojení vědy, přírody a aromaterapie. Bez ostychu si troufáme říct, že v přírodní kosmetice prosekává cestičku zcela novému přístupu k péči o pokožku. Komplexnímu. Který se pídí po příčinách kožních neduhů, rozumí lidskému tělu a zároveň využívá nejnovější vědecké poznatky.
Není tomu tak dlouho, co se rostlinné oleje vyskytovaly jen v našich kuchyních a spížích: slunečnicový a řepkový na vaření a smažení, olivový do salátů. Jenže časy se mění a lidé postupně přišli na to, že rostlinných olejů a tuků existuje celá řada a že by byla škoda je používat jen v revíru kuchyně. Když je totiž začneme zkoumat blíže, zjistíme, že dělají hotové zázraky. Jak s pokožkou obličeje a těla, tak s vlasy.
Ale stejně jako se liší kvalita olejů, které používáme při kuchařském kouzlení, může být obrovská propast i mezi jednotlivými oleji pro kosmetické účely. No jo, ale jak oddělit zrno od plev? Jak vlastně poznat skutečně kvalitní kokosový olej nebo bambucké máslo, i když vám ve sklepě nebublá špičková chemická laboratoř?
Po přečtení následujících řádků přestanete tápat ve výběru. A dozvíte se taky, jak jednotlivé tuky a oleje, které nám darovala rostlinná říše, správně používat. Tak, abyste z nich pro tělo vytěžili maximum.
Na úvod – proč jsou oleje vlastně prospěšné?
Ať už si pořídíte rostlinný olej mandlový, arganový nebo kokosový, všechny budou mít něco společného: v každém případě jde o směs nasycených a nenasycených mastných kyselin.
Kromě mastných kyselin mohou rostlinné oleje obsahovat i vitaminy, zejména vitamin E a A.
Podle vzájemného poměru nasycených a nenasycených mastných kyselin se liší vlastnosti daného oleje – zejména konzistence a stabilita. Čím vyšší je poměr nenasycených kyselin, tím rychleji olej při kontaktu se vzduchem, jak říkáme hezky česky, žlukne. Oleje s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin tají až při vyšších teplotách, takže v pokojové teplotě mají spíše pevnou, máslovou konzistenci.[ref]https://secondaryscience4all.wordpress.com/2014/08/13/vegetable-oils/[/ref]
Jejich další důležitou součástí jsou i fosfolipidy a steroly, tedy látky, které jsou přítomny v buněčných membránách a v lidském organismu hrají důležitou roli.
A právě obsah vitaminů a dalších aktivních látek výrazně mění nejen výživové, ale i pečující vlastnosti jednotlivých olejů. Díky tomu se některé hodí spíše pro péči o zralou pleť, jiné zase pro pokožku mastnou a problematickou. Správný výběr pečujícího oleje je tak pro spokojenou pleť velmi důležitý.
Plodiny, které jsou pěstovány v bio kvalitě, mají více antioxidantů a jiných blahodárných látek: běžně pěstované plodiny často bývají bohaté na těžké kovy a jiné jedovaté legrace. A když přijde na obsah zdraví prospěšných látek, oproti těm v bio kvalitě značně pokulhávají. Rozdíl v množství antioxidantů může být až 40 %, některé studie dokonce uvádějí i 70 %.
To znamená, že i pečující olej v bio kvalitě je z hlediska účinnosti mnohem silnější.
Podpoříte bio zemědělství:čím více lidí bude kupovat produkty v bio kvalitě, tím více pěstitelů bude na tuto šetrnější alternativu přecházet. A to je z dlouhodobého hlediska nesmírně důležité nejen pro nás, ale pro celou naši planetu.
Bio kvalita jde ruku v ruce s férovým přístupem: spousta cenných pečujících olejů a másel pochází ze zemí Třetího světa. A společnosti, které prodávají oleje v bio kvalitě, často dbají i na etický přístup vůči pěstitelům a lidem, kteří surovinu dále zpracovávají.
Bio kvalita olejů je základ nejen pro naši kuchyni, ale i pro naši pokožku. Díky ní máme jistotu, že svému veledůležitému orgánu, tedy kůži, dopřáváme jen to nejlepší. Na druhou stranu, ne vše co nálepku BIO nemá, je automaticky nekvalitní. Jako u všeho platí, že je potřeba brát v úvahu původ suroviny, způsob jejího pěstování, sběru a taky její zpracování. I tu nejpanenštější surovinu totiž může znehodnotit její proměna v olej. Proto je tu měřítko č. 2:
2. měřítko kvality oleje – způsob zpracování oleje
Plodina, ze které se rostlinný olej získává, se může zpracovat různými metodami. Ty pak mají zásadní vliv na to, kolik zdraví prospěšných látek ve výsledném produktu zůstane.
Existuje hned několik způsobů, jak se olej z původní plodiny získává.
Lisování za studena – nejšetrnější metoda
Už samotný název napovídá, jak asi takové lisování rostlinného oleje vypadá: z rostlinného materiálu se vytvoří drť, která je pak v lisech mechanicky lisována.
Díky tlakům v lisech se tvoří jen nízké teploty kolem 50 – 60°C. I když jde o nejstarší metodu získávání rostlinných olejů, její obliba s příchodem moderních technologií značne opadla. Takto zpracované plodiny, například olivy, pšeničné klíčky nebo kokosové ořechy, mají totiž poměrně malou výtěžnost.
Co do kvality jde ale o nejšetrnější metodu. Olej získaný tímto způsobem si totiž zachová všechny cenné biologicky aktivní látky a také svou přirozenou vůni. Díky tomu za studena lisovaný kokosový olej voní jako čerstvě otevřený kokos a bambucké máslo má svou typicky ořechovou vůni. Takový olej navíc díky obsahu přirozených látek působí na pokožku opravdu blahodárně. Nevytváří jen mastnou, ochrannou bariéru, ale dodává pleti spoustu živin.
Lisování za tepla – výrobci oblíbená, ale látky ničící metoda
Velmi oblíbená metoda, při které se z plodiny získá velká část obsaženého oleje. Jenže aby bylo dosaženo co největší výtěžnosti, musí se rostlinný materiál lisovat při vysokých teplotách. Kvůli tomu se v oleji snižuje množství cenných živin, zejména vitaminů.
V některých případech o ně olej zcela přichází. Jenže právě díky prospěšným látkám se některé druhy olejů vyplatí zařadit do každodenní péče o pleť.
Oleje lisované za tepla navíc musí projít procesem rafinace (zbavení nečistot, bílkovin, vody a dalších látek), kvůli čemuž se v konečném produktu snižuje obsah dalších blahodárných látek, jako jsou fosfolipidy a steroly.
Výsledkem je pak olej nevýrazné vůně i barvy, který je sice mastný a pokožku do jisté míry ochrání před vnějšími vlivy, ale výživu jí poskytne jen minimální.
Chemická extrakce – pozor na ni
S moderní dobou jdou ruku v ruce i moderní postupy. V oblasti získávání olejů je to chemická extrakce lisování olejů. Jde o pro výrobce nejvýhodnější metodu, protože se díky ní z dané plodiny získá naprosté maximum. Drť z rostlinného materiálu se ale musí smíchat s opravdovou specialitkou: organickým rozpouštědlem.
Většinou jde o látky jako pentan, hexan nebo heptan. A ano, jde přesně o ta rozpouštědla, která jsou například součástí některých paliv. Tyto látky se pak vaří společně s rostlinnou drtí tak dlouho, dokud nedojde k oddělení oleje od zbytku směsi.
Nevýhodou je, že zmíněná rozpouštědla se nemusí podařit z finálního produktu zcela odstranit. Jsou považována za “potravinářské přídatné látky”, a tak se počítá s tím, že se jejich zbytky v oleji mohou objevit.
Studie z posledních let potvrzují, že hexan i v malých koncentracích může škodit zdraví (při intenzivním či dlouhodobém vystavení způsobuje bolesti hlavy, slabost svalů, nevolnosti apod.). Proto je lepší se takto zpracovaným olejům vyhýbat, i když množství v nich obsažených rozpouštedel splňuje bezpečností limity.
Pokud chcete škodlivou chemii ve svém životě omezit na minimum, jednoduše vsaďte na za studena lisované oleje.
Poctiví výrobci přírodní kosmetiky se takto získaným olejům obloukem vyhýbají. Někteří ale používají za tepla lisované, rafinované oleje. Velkou roli hraje cena, ale v některých případech také fakt, že takové oleje jsou naprosto neutrální a nemění výslednou barvu a vůni hotového produktu. Pokud ale hledáte jednodruhový a opravdu pečující olej, vždy vybírejte za studena lisované oleje v bio kvalitě.
A podle čeho vybírat konkrétní olejové speciality?
Když jsme se podívali na obecný zoubek rostlinných olejů, je na čase se zaměřit ještě na jednotlivé druhy. Nebudeme zkoumat úplně všechny, přece jen jich je pěkná hromádka. Podíváme se alespoň na ty nejoblíbenější.
Arganový olej
Kdybyste si měli vybrat jeden jediný olej, který využijete v péči o pokožku celého těla, obličeje i vlasů, vsaďte na olej arganový. Ne nadarmo se mu přezdívá marocké zlato. Právě v Maroku, kde rostou stromy argánie trnité, se používá už po staletí. Do našich končin však pronikl teprve před nedávnem.
Kvalitní arganový olej obsahuje vysoký podíl tokoferolů, tedy vitaminu E, karoteny a vitamin A. Díky tomu má silné protizánětlivé a antioxidační účinky. Skvěle se hodí jak pro zralou pokožku, kterou trápí vrásky a ztráta pružnosti, tak pro pleť zánětlivou se sklonem k akné, prospívá i pleti citlivé a ekzematické. Jde tak o naprosto univerzální zázrak, který pokožku příjemně vyživí a zjemní. Pokud ho aplikujete na mírně vlhkou pokožku, nemusíte se bát, že by ji příliš zmastil. Naopak je poměrně lehký a krásně se vstřebává.
A jak poznat, jestli je arganový olej opravdu kvalitní a nemažete si na obličej nějaký naředěný pokus o marocký zázrak? 🙂 Na seznamu ingrediencí musí být jen jedna složka, a to Argania Spinosa Kernel Oil. Každá další příměs znamená, že vám do lahvičky přišel ještě nějaký nevítaný host.
Zároveň ani cena by neměla být příliš nízká. Arganový olej je velmi vzácný, takže nečekejte, že ho pořídíte za pár korun. Vůbec nejdůležitější je ale vůně arganového oleje. Ta by neměla být vyloženě nepříjemná, čpavá a štiplavá (i takové se dají sehnat), ale naopak jemná, lehce oříšková a zemitá. Pokud z oleje necítíte vůbec nic, pravděpodobně prošel nějakým procesem zpracování, který probíhá vždy na úkor biologicky aktivních látek.
Kokosový olej
Dalším oblíbencem, se kterým se v posledních letech roztrhl pytel, je kokosový olej. Ten se používá nejen v kosmetice, ale i v teplé a studené kuchyni. Díky své všestrannosti jeho obliba strmě stoupla. Můžete ho používat na mazání obličeje i těla, skvěle se s ním odličuje, dokonce se dá používat i místo zubní pasty nebo při metodě čištění zubů známé jako “oil pulling”.
Velkou výhodou “kokosáku” je jeho stabilita i při vysokých teplotách. Díky tomu se dá používat i při vaření, navíc nežlukne tak rychle, jako jiné rostlinné oleje.
Oil pulling je prastará ajurvédská metoda, která využívá schopnost rostlinného oleje navázat toxiny z dutiny ústní. Olej převalujte v ústech po dobu 20 minut, během kterých můžete třeba umýt nádobí. Důležité je olej vyplivnout, nikoliv spolknout!
Hlavním rozpoznávacím znamením prvotřídního kokosového oleje je samozřejmě jeho vůně. Měl by vonět prostě jako čerstvý kokosový ořech. Jakmile je vůně příliš výrazná, může být olej nastavený nějakou syntetickou napodobeninou. Na balení tak opět hledejte jen jeden název, v tomto případě Cocos Nucifera Oil.
Kokosový olej se vyznačuje tím, že v závislosti na teplotě mění svou podobu. Je to takový olejový chameleon. Při nižších teplotách má konzistenci jako máslo a je čistě bílý, jakmile se ale trochu oteplí, rychle taje a je zcela čirý. Určitě se tak nedivte, když v létě pořídíte kokosový olej zcela tekutý a v zimě zase úplně tuhý.
Bambucké máslo
Hebké, jemné a nadýchané, přesně takové je bambucké máslo. Jde o naprostou nezbytnost pro ty, kdo trpí extrémně suchou pokožku a ekzémy. Stejně tak se bez něj neobejdete v zimě, kdy ho můžete použít jako tenkou ochrannou vrstvu před mrazem přes jakýkoliv denní krém.
Bambucké máslo se získává z plodů stromu máslovníku afrického, u kterého se rozlišují dva poddruhy: Vitellaria Paradoxa a Vitellaria Nilotica. První poddruh je rozšířenější a roste v západní Africe, ten druhý je o něco vzácnější, najdeme ho ve východní části Afriky a oproti prvnímu druhu obsahuje vyšší podíl zdraví prospěšných látek.
Kvalitní bambucké máslo obsahuje spoustu vitamínů a minerálů a můžete ho použít od hlavy až k patě. Skvělé je také na výrobu šlehaných balzámů – při vyšlehání s arganovým olejem vznikne dokonale hedvábná pěna, která se při kontaktu s pokožkou okamžitě rozpouští a krásně vyživuje.
Kvalitní bambucké máslo poznáte už na první pohled tím, že není čistě bílé. Jakmile po otevření váš zrak padne na bílou, jednolitou hmotu, je jasné, že máslo prošlo nějakým nepěkným zpracováním. Za studena lisované bambucké máslo má totiž žlutavou, někdy až lehce nahnědlou barvu, a na omak specifickou konzistenci. Velmi typická je i jeho hutná, oříšková vůně. Rozhodně by nemělo zapáchat, ani by nemělo obsahovat hrudky nebo jiné těžko identifikovatelné částečky.
Tak. Snad jsme vám tu vaši vlastní cestičku ke kvalitním olejům alespoň trochu ulehčili. Pokud vás v průběhu čtení přepadla touha po nějakém kvalitním opečovadle, můžete při hledání toho vašeho pravého poctivce mrknout i na poklad, který jsme objevili my v Econea.
Česká značka Purity Vision je sázka na jistotu
Průkopníkem kvalitních kosmetických olejů je v ČR značka Purity Vision. Za 10 let svého působení přesvědčila spoustu lidí o tom, že tradice lze spojit s moderním přístupem. Její zakladatelé tak na počátku své cesty začali hledat inspiraci u starých kultur – ty totiž často nepotřebují mnoho, přesto jim ke šťastnému životu nic neschází.
BIO kokosový olej bez vůně Purity Vision
A tak začaly vznikat jednoduché kosmetické produkty, většinou na bázi jedné ingredience: čistý kokosový olej, bambucké máslo, květové vody a další přípravky, které nahradí desítky zbytečných lahviček. Všechny pak spojuje jedno: maximální kvalita, která jde ruku v ruce s udržitelností a etikou.
Nesmírnou výhodou značky Purity Vision je přístup jejích zakladatelů vůči farmářům a lokálním komunitám, se kterými úzce spolupracují. Díky tomu přesně víte, odkud jednotlivé produkty pocházejí: arganový olej z Maroka, bambucké máslo z Ugandy a kokosový olej z Filipín. Základní suroviny pro výrobu produktů jsou sbírány ručně a zpracovávány co nejšetrnějšími metodami. A eticky se zachází nejen se surovinami, ale samozřejmě i s lidmi, díky kterým si můžeme tyto přírodní poklady užívat.
V Purity Vision navíc dbají na udržitelnost nejen při pěstování a zpracování surovin, ale i při výrobě kosmetických přípravků. Využívají zelenou energii z obnovitelných zdrojů a produkty balí do skla, případně do obalů, které se dají znovu použít. A kosmetika je to prý tak čistá, že se dá jíst!
Kontroverzní látka EDTA je běžnou součástí drogerie, kosmetiky, potravinářství i nejrůznějších odvětví průmyslu. Potkáváte ji denně i vy. Dokonce tam, kde by vás její přítomnost ani nenapadla.
Využití má však tak široké, že se její bezpečnost stala mezi experty i laiky hojně diskutovaná. Zdá se ale, že mnozí z nás chemií nepolíbených, se v té záplavě informací doslova topí.
Z akademických slohů a zašmodrchanin totiž není hned jasné, zda je EDTA vlastně látka neškodná, nebo je strašákem ohrožujícím naše zdraví.
Proto jsme ji, za pomocí odborníků na slovo vzatých, důkladně prozkoumali. A převedli všechny ty nadpozemské vzorečky do srozumitelštiny. Koukněte.
Troška chemie aneb co je EDTA vlastně zač
Ilustrační obrázek, není vzorec EDTA
Čtyři písmena EDTA jsou zkratkou pro kyselinu ethylendiamintetraoctovou a její soli (disodium EDTA, trisodium EDTA, tetrasodium EDTA a trisodium HEDTA).
Tato látka patří mezi takzvaná chelatační činidla, což znamená, že má schopnost “chytat” ionty kovů nebo minerálů, vázat je na sebe a bránit tak průběhu přirozených reakcí.
V roce 1935 ji v Německu patentoval F. Munz.
Vyrábí se uměle a dostává podobu krystalického prášku bílé barvy.
A kam už EDTA pronikla?
Díky svým dovednostem se tato látka stala populární v mnoha odvětvích, kde má různé účinky a využití. Přesný výčet by zabral mnoho řádků. Pojďme se tedy společně podívat alespoň na ty nejčastější z nich:
Potravinářství: V něm se EDTA označuje jako umělý antioxidant E 385. Prodlužuje trvanlivost a stabilitu potravin. Postará se o to, aby si konzervovaná zelenina udržela čerstvou barvu. Hojně se využívá při konzervaci majonéz a jiných dressingů. A pivo bez pěny? To zkrátka není ono. EDTA si s tím umí hravě poradit. Svými vlastnostmi často podporuje právě stálost pěny v oblíbeném zlatavém moku.
Kosmetika: V ní našla EDTA uplatnění jako:
Konzervant. V podobě konzervantu ji nejčastěji nalezneme v pleťových krémech a tělových mlécích.
Ochránce. EDTA dokáže také chránit kosmetické produkty před změnami konzistence, barvy a vůně.
Látka podporující tvorbu pěny. Cestu si našla také do šamponů, sprchových gelů a mýdel. Můžeme jí vděčit za hustou pěnu. A do šamponů se přidává také kvůli své dovednosti spolu s mědí obarvit je do modra.
Můžete ji ale najít i například na etiketě přírodního mýdla s bylinkami, v čistém Aloe vera gelu i v šetrnějších alternativách barev na vlasy.
Drogerie: Svou zdatnost uplatňuje EDTA také v pracích prášcích a čističích. Pomáhá jim zvyšovat jejich účinnost tím, že odstraňuje tvrdost vody. A podporuje v nich také stálost pěny.
Zdravotnictví: Na EDTA narazíme i ve zdravotnictví, zabraňuje totiž srážení krve. Je pomocníkem při laboratorních vyšetřeních a využívá se také při odběrech. V krevních bankách se pak přidává do nádob, v nichž se krev uskladňuje.
Alternativní medicína: Nabízí chelatační terapii pro pacienty s aterosklerózou nebo autismem.[ref]Baxter AJ, Krenzelok EP (2008): Pediatric fatality secondary to EDTAchelation, Clinical Toxicology, 46:10, 1083-1084, DOI: 10.1080/15563650701261488[/ref] Využívá přitom schopnost EDTA vázat na sebe kovy, které v těle pacienta škodí. Nežádoucí látky z těla vyprovodí, a zajistí tak tělu detoxikaci.
Papírenský průmysl: Ten ji využívá místo chloru k bělení buničiny. Ano, EDTA může i za čistoskvoucí bělost klasického papíru!
Dá se říct, že pro naše zdraví je EDTA sama o sobě relativně bezpečná. Do kosmetických přípravků se jí přidává velmi malé množství, které nevykazuje negativní účinky na tělo. Kůží prakticky vůbec neprochází. Bohužel je tu ale jeden háček…
EDTA totiž může usnadnit a zvýšit vstřebání jiných složek. Jednoduše řečeno – kůže se díky ní stává výrazně propustnější.[ref]Lanigan RS, Yamarik TA. Final Report on the Safety Assessment of EDTA, Calcium Disodium EDTA, Diammonium EDTA, Dipotassium EDTA, Disodium EDTA, TEA-EDTA, Tetrasodium EDTA, Tripotassium EDTA, Trisodium EDTA, HEDTA, and Trisodium HEDTA, International Journal of Toxicology 2002; 21 Suppl 2:95-142, DOI: 10.1080/10915810290096522[/ref] Pokud tedy přípravek s EDTA obsahuje i jiné škodlivé látky, mnohem snáze pak proniknou do našeho organismu. Chemický koktejl látek v přípravku může být zkrátka mnohem škodlivější než látka samotná. Skutečné účinky takového koktejlu na lidský organismus navíc nikdo nezkoumá.
Je dobré vědět, že přítomnost EDTA ve složení výrobku lze najít u kosmetických přípravků. U přípravků na úklid domácnosti však máme mnohdy smůlu. Výrobci drogerie totiž nemají ze zákona povinnost uvádět celé složení výrobku
Jestliže tedy máte citlivější pokožku, je lepší se EDTA vyhnout úplně. Mix látek, který ji obsahuje, může způsobit podráždění kůže, vyrážky a jiné alergické reakce. Jak se jí tedy nejlépe vyvarovat?:
Riziko kožních neduhů hrozí především u kosmetiky, kterou si nanášíme přímo na kůži. U certifikované přírodní kosmetiky máte větší jistotu, že EDTA neobsahuje. Pro zachování stability přípravku využívá jiné, naprosto šetrné látky. Například sodium anisate, sodium levulinate, rostlinný alkohol, přírodní antioxidanty a další bezpečné konzervanty. Orientovat se můžete třeba skrze certifikáty, které látku EDTA zakazují, například: Natrue, EcoCert, BDIH. Existují ovšem také značky, které tyto certifikáty nemají, a přitom EDTA také nepoužívají. Například Navia/Kvitok či 2SIS .
EDTA neobsahují ani výrobky s ochrannou známkou “Ekologicky šetrný výrobek.”
Proč se ale EDTA raději vyhnout má ještě jeden důvod. Přírodu
Náš organismus se s EDTA nakonec nějak vypořádá. Jinak to má ale příroda, která nás obklopuje. V ní se totiž EDTA prakticky nerozkládá. Hlavní škody tedy páchá v našem životním prostředí. Vzhledem k tomu, že se každý rok této látky vyrobí celosvětově kolem 100 000 tun, neměli bychom zůstávat vůči znečištění přírody lhostejní.
Nejvíce přitom její přítomnost odnášejí vodní ekosystémy. V evropských řekách má právě EDTA nejvyšší koncentraci. V jedné britské řece byla dokonce naměřena koncentrace dvakrát vyšší, než kolik stačilo v laboratoři pro usmrcení poloviny testovaných perlooček do 24 hodin.
Do vody se přitom EDTA dostává poměrně snadno – jak z průmyslové výroby, tak z našich domácností. Hromadí se spolu s dalšími znečišťujícími látkami v usazeninách na dně řek a nádrží. V případě domácností dochází ke kontaminaci v menší míře, ale i jedna kapka tvoří oceán. Když si navíc uvědomíme, že EDTA není jediná škodlivá látka, která se odpadními vodami dostává do ekosystému, měla by být naše snaha se jí vyhnout o to větší.
Obejdeme se bez EDTA?
Jestli od používání EDTA někdy upustí průmyslová výroba, to je zatím ve hvězdách. Některé země Evropské unie zakázaly používání této látky alespoň v čistících prostředcích. Na trh už byly uvedeny lépe biologicky odbouratelné alternativy (IDS, PASA, EDDS, MGDA,GLDA) a jejich podíl na trhu narůstá.[ref]https://www.grandviewresearch.com/industry-analysis/chelating-agents-market[/ref]
Odborníci se také neustále snaží vyvíjet ekologičtější alternativy. Tak třeba skupina vědců z University of Nebraska se snaží využít pokrutiny (zbytky z lisování jadérek) z hroznového vína. Polyfenoly obsažené ve slupkách vína mohou totiž posloužit jako velmi silný antioxidant, čímž by nahradily EDTA alespoň v potravinářském a kosmetickém průmyslu. A to už by byl velký posun k lepšímu![ref]https://www.ecowatch.com/grapes-of-trash-2550354218.html[/ref]
Jestli se bez EDTA někdy obejdeme úplně, to je však otázka.
3 tipy, se kterými budete víc eko
Co se týče nás, koncových zákazníků, můžeme udělat alespoň pár změn, které našemu životnímu prostředí a živočichům uleví.
Podívejte se vždy na složení výrobku, než ho koupíte. Pokud v jeho řádcích najdete EDTA, je pravděpodobné, že bude obsahovat i jiné látky, které vašemu zdraví neprospívají. A přírodě nejspíš také ne.
Složení pracích gelů, aviváží a úklidových prostředků se vám možná rozklíčovat nepodaří. Zkoumejte tedy alespoň jednotlivé značky a jejich ochotu uvádět informace o složení produktů. To může být dobrý kompas. (U ekodrogerie z našeho e-shopu vždy víte, co kupujete. U každého produktu uvádíme celé jeho složení, které nám výrobci musí doložit na datových a bezpečnostních listech.)
Dbejte i na kvalitu potravin. Nekupujte polotovary a jiné prefabrikáty. Ano, sice vám mohou do jisté míry usnadnit život, ale z výživového hlediska stejně za moc nestojí. I v supermarketu si můžete na potraviny trochu více posvítit. EDTA se skrývá za éčkem číslo 385.
Na závěr je potřeba upozornit, že není přírodní kosmetika jako přírodní kosmetika a stejné to je i s ekodrogerií. Slovo přírodní totiž není ze zákona nijak regulované.
Někteří výrobci využívají eko trendu posledních let a za přírodní maskují i takové produkty, které obsahují ošklivý chemický mix. Nakupujte proto u prodejců, na něž se můžete spolehnout. Můžete zabrouzdat i k nám, jestli chcete. Složení všech produktů poctivě prověřujeme a sami na sobě testujeme:
A jestli máte někdy pocit, že vy sami nemůžete výměnou pracího gelu za ekologičtější nic změnit, mýlíte se. V dnešní době je hlas jednotlivce silnější než kdy jindy. Díky zrychlené komunikaci a sociálním sítím dokážeme vytvářet mnohem intenzivnější tlak nejen na prodejce, ale i na výrobce. Čím více lidí proto přestane neekologické produkty kupovat, tím více se bude trh přizpůsobovat.
Pokud jste ve svém okolí jediný ekologicky smýšlející člověk, staňte se pozitivní inspirací pro ostatní. Všechny velké změny měly malé začátky. A věřte, že jakmile uděláte první krůček, začne vás to bavit a zpátky už se nevrátíte. My v Econea začali před pár lety a je to krásná jízda. Tak držíme palce, ať se váš domov zelená čím dál víc.
Prosíme, sdílejte článek s blízkými. Možná prozelení život i jim:
My lidé jsme si v posledních letech zvykli na to, že jakýkoliv mycí prostředek, od šamponu až po mýdlo, vykouzlí dokonale nadýchanou pěnu. Jen hromada mydlinek naši pokožku a vlasy přece zabaví všech nečistot. Nebo ne?
Bohužel NE. Právě to je totiž mýtus, kterým jsou sprchové gely, šampony i ostatní lidští mydlivci opředeni. S pěnou a látkami, které ji způsobují, je to totiž v procesu mytí trochu jinak.
A abyste si mohli zalézt se svým oblíbeným voňavcem do vany v klidu, potřebujete vědět, jaké látky mají vlastně ten zázračný mycí a pěnící účinek. Některé látky nám mohou spíše škodit, zatímco jiné o nás umí pečovat. Pojďte proto celé to záhadné mytí a mydlení prozkoumat zblízka. Nebojte, tyhle řádky nebudou povídání pro chemiky. Naopak vám pomůžou si to s pěnivci v koupelně jednou provždy vyjasnit.
Proč se vlastně myjeme? A je to vůbec potřeba?
Mytí je pro nás v dnešní době běžnou každodenní záležitostí. Mohlo by se proto zdát, že se člověk myje od nepaměti. Není tomu tak. Na počátku mydlení sice nestála kluzká kostička, kterou známe z našich koupelen. Historie mytí člověčí kůže ale i tak začala u mýdla. Už kolem roku 2000 př. n. l. vynalezli Babyloňané mycí směs, která vznikla smícháním zvířecího tuku s popelem a vodou. Výsledkem byla kaše s čistícími vlastnostmi. Jenže tehdy tuto směs ještě lidé nepoužívali pro osobní hygienu, ale na mytí nádob a také při tehdejších léčebných postupech.[ref]http://www.ancientpages.com/2016/06/17/soap-was-invented-in-2800-b-c-by-babylonians/[/ref]
Lidé si pak začali znovu uvědomovat souvislost čistoty se zdravím až v 18. století. I lékaři pochopili, že mytí rukou před léčebným zákrokem není úplně špatný nápad.[ref]https://haciendapublishing.com/medicalsentinel/medical-history-hygiene-and-sanitation[/ref] A právě někdy v této době se začala výroba mýdla rozšiřovat. Díky novým postupům v oblasti chemie začaly vznikat mýdlařské manufaktury. A celý proces výroby se tak zlevnil, že mýdla byla najednou dostupnější i pro širokou veřejnost.
Od přírody k pěnivé syntetice
Poptávka po mýdle rostla postupně spolu se sílící nabídkou. Situaci však velmi zkomplikovalo válečné období, kdy bylo všeho nedostatek. Během 20. století proto začaly vznikat levnější detergenty, tedy látky s čistícími vlastnostmi.
Začalo se tak pomalu schylovat k problému, kterému čelíme v mnohem větší míře i dnes – zahlcení člověka přemírou rizikových látek, které škodí nám i přírodě. A ve kterých se navíc bez titulu z chemie neumíme orientovat.
Mýdla čistě přírodní a naprosto biologicky odbouratelná tak v druhé polovině 20. století vystřídal pěnivý kámen úrazu.
Pěna – co ji tvoří a může nám uškodit?
Tím kamenem úrazu jsou právě syntetické látky s mycími a pěnivými vlastnostmi. Dnes je totiž najdeme nejen v přípravcích na úklid domácnosti, ale i v běžně dostupných šamponech, koupelových pěnách, sprchových gelech, pěnách na holení, no prostě ve všech přípravcích, které nás mají důkladně namydlit.
Tenzidů ale existuje mnohem víc, mrkněte třeba sem.
Jaké látky tedy ve skutečnosti zbavují kůži nečistot a zároveň pění? Jde o tenzidy neboli povrchově aktivní látky a v oblasti čistících prostředků je jich pěkná hromádka. V kosmetice se nejčastěji používá tahle známá dvojka: Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Laureth Sulfate (SLES). V obou případech jde o povrchově aktivní látky, které zbavují pokožku mastnoty.
Mohou pocházet z přírodních zdrojů (typicky z kokosového či palmového oleje), častěji je však jejich zdrojem ropa. Tyto látky se pak běžně zpracovávají chemickou cestou, při níž mohou být kontaminovány 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny. Odmašťovací účinky SLS/SLES jsou tak silné, že mohou pokožku nepříjemně vysušit a způsobit různá podráždění a alergické reakce. Je však potřeba zmínit, že například certifikace EcoCert SLS ve výrobcích povoluje.[ref]https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2010/07/13/sodium-lauryl-sulfate.aspx[/ref]
Ty samé látky jsou pak zodpovědné i za pěnivost. Máme rádi, když šampon vykouzlí obří pěnovou čepici, vana nám přetéká hromadami bublin, mýdlo se ztrácí v nadýchaném oblaku pěny…
A získáváme dojem, že čím víc pěny, tím lépe jsme umytí. Jenže to je ve skutečnosti velký omyl. Pěna se totiž nerovná účinnost. Ta závisí na druhu použitého tenzidu. A je jedno, jestli pění méně nebo více. Některé tenzidy rostlinného původu (například Sodium Coco Sulfate, Cocamidopropyl Betaine či Lauryl Glucoside) možná nezapění koupelnu od podlahy po strop, ale jejich mycí schopnost se tím automaticky nesnižuje. Pokožku zbaví nečistot stejně důsledně!
Používání nešetrných tenzidů ale odnášíme nejen my
Výrobci dnes bohužel používají syntetických tenzidů tolik, že to způsobuje hned několikanásobný průšvih. Neškodí jen naší pokožce, kterou zbaví i té nejposlednější poskvrnky. Tenzidy totiž ve své misi za světem bez mastnoty pokračují, i když je vypustíme do odpadních vod. O své čisticí účinky totiž po mytí naší pokožky rozhodně nepřichází. Pokud se z kanalizace dostanou rovnou do vodních toků, mohou výrazně uškodit vodnímu ekosystému.
Pěna, která pak vzniká na povrchu jezer a řek, výrazně zpomaluje přísun kyslíku. To způsobuje útrapy nejen vodním živočichům, ale i vodě jako takové – v létě se v ní zvyšuje zamoření sinicemi. Vodní ekosystém je narušený a nedokáže najít svou přirozenou rovnováhu. A v případě, že se voda plná tenzidů dostane do čističky, i tam může nastat pěnivé nadělení. Obsažené chemie ve vodě se pak zbavíme jak jinak než další chemií. Dopad na životní prostředí se tak ještě zvyšuje.[ref]http://www.chempoint.cz/tenzidy-a-jejich-vliv-na-zivot-kolem-nas[/ref]
Vesmír mikroorganismů na naší kůži
Další zásadní problém, který mohou různé mycí tenzidy napáchat, vlastně vůbec nevidíme. Když se od něčeho ušpiníme, hupsneme do vany se svým oblíbeným sprchovým gelem a krásně sledujeme, jak pěna zbavuje naši pokožku nečistot. Nevidíme ale to, jak společně s nečistotami mizí z naší pokožky i přirozená vrstva mikroflóry.
Mikroflóra je tvořena titěrnými organismy, které pouhým okem samozřejmě nespatříme. Má ale nezastupitelnou roli, když přijde na naše celkové zdraví. Tihle drobečkové, se kterými žijeme v naprosté harmonii, se totiž starají o to, aby si na nás nepřišli jiní, škodící drobečkové. Takových záškodníků je spousta: kvasinky, plísně a různé patogeny.
Už dlouho se mluví o střevní mikroflóře, která hraje důležitou roli pro náš imunitní systém. A právě podobnou mikroflóru najdeme i na povrchu naší pokožky. Díky ní funguje kůže jako ochranná bariéra před vnějším světem. A právě mycí tenzidy mohou tuto bariéru tvořenou mikrobiomem narušit. Společně s nečistotami totiž spláchnou i všechny drobné tvorečky, kteří se nás snaží chránit. [ref]https://www.nature.com/articles/nrmicro.2017.157[/ref]
Právě to může být jeden z důvodů, proč časté mytí konvenčními sprchovými gely a šampony způsobuje podráždění a vysychání pokožky. Kůže je po odstranění ochranné vrstvy mnohem náchylnější a “otevřenější” vůči prostředí, které ji obklopuje. Jak tedy o pokožku pečovat, aby její mikrobiom neutrpěl?
Mýt, či nemýt? To je oč tu běží?
Mýt se musíme, přece nežijeme ve středověku! Jde to ale i bezpečně a šetrně. Koukněte:
Pěnu vpusťte jen na místa, kde je to OPRAVDU nutné:
Hromada pěny nerovná se čistoskvoucí kůže. Zkuste se od téhle psychologické berličky oprostit. Pro důkladnou hygienu vám ve většině případů postačí jen čistá voda. Pomocí mycích tenzidů totiž odstraníme jen mastné nečistoty. Kolik mastných nečistot na své pokožce máte po dni stráveném třeba v kanceláři? Věřte tomu, že špínu všedního dne z vás spláchne pouhá voda. Jemným sprchovým gelem nebo mýdlem si pak můžete umýt partie, u kterých je to nezbytně nutné, třeba podpaží.
Vybírejte přípravky, které obsahují šetrné alternativy mycích tenzidů: Pokud si bez pěny přece jen nedokážete svůj každodenní mycí rituál představit, sáhněte alespoň po šetrnější alternativě. Spousta výrobců přírodní kosmetiky nahradila SLS a SLES tenzidy, které pokožku tolik nedráždí a nevysušují. Na obalu svého budoucího kosmetického arzenálu tak hledejte tyto tenzidy:
Sodium Coco Sulfate
Lauryl Glucoside
Capryl Glucoside
Coco Glucoside
Disodium Cocoyl Glutamate
Cocamidopropyl Betaine
Všechny zmíněné povrchově aktivní látky jsou díky svému původu velmi šetrné. Stejně jako původní mýdla se totiž vyrábějí z rostlinných olejů či mastných kyselin a glukózy. Díky tomu jsou vůči pokožce výrazně jemnější a dobře je snáší i alergici a ekzematici. Některá z nich vám sice nenaplní vanu bělostnou pěnou až po okraj, přesto jsou jejich mycí schopnosti se syntetickými tenzidy srovnatelné.
I jemné tenzidy však mají svou stinnou stránku – suroviny pro jejich výrobu se totiž často dováží přes půlku světa. Řeč je zejména o kokosovém oleji a cukrové třtině. Tyhle tropické plodiny prostě na evropských lukách a polích nevypěstujeme, i kdybychom se snažili sebevíc…
Tak. Návod na šetrné mytí už máte. Abychom vám bezpečné čvachtání ještě o malinko usnadnili, dali jsme dohromady nejoblíbenější značky přírodních mydlivců na našem e-shopu. Tady jsou:
6 tipů na značky přírodní kosmetiky, které to s námi i s přírodou myslí opravdu dobře
laSaponaria – italská přírodní kosmetika z lokálních surovin
Eco Cosmetics – 100% přírodní kosmetika s přísnou certifikací kvality
Šampon pro objem s lipovým květem a kiwi Eco Cosmetics
Je 100% přírodní.
S vysokým podílem složek v BIO kvalitě, a to 95 – 100 % z rostlinných složek.
Honosí se přísnou certifikací od EcoCertu a použité oleje a éterické oleje mají certifikaci Demeter biodynamického zemědělství.
Sprchový gel se zeleným čajem Eco Cosmetics
V regálu s Eco Cosmetics nám postávají zcela přírodní tekutá mýdla, šampony a sprchové gely té nejvyšší kvality.
Urtekram – nejoblíbenější pecka našich zákazníků
Pánský sprchový gel a šampon s aloe a baobabem Urtekram
100% přírodní kosmetika z Dánska.
S přísnou certifikací EcoCert Greenlife.
Vyrobená co nejšetrněji, a to od výběru surovin, přes výrobu a balení až k přepravě. Firma čistí své emise, nakládá zodpovědně s odpady a třeba i organické zbytky z kantýny kompostuje.
A kuchtí přírodní alternativy ke klasickým mydlivcům. Třeba marocký jíl. Dá se využít jako šampon, peeling nebo pleťová maska. Do vany v Purity Vision místo bublinek přisypávají blahodárnou koupelovou sůl. A na hloubkové čištění pleti úžasně funguje kávový peeling.
Kvitok – jemná a čisťounká přírodní kosmetika ze Slovenska
Tak. Snad jste si mezi našimi oblíbenci vybrali svého favorita. Teď už vás necháme, ať si v klidu zalezete se svým přírodním mydlivcem do vany. A pokud jste stále na vážkách, můžete dál brouzdat našimi regály:
V malebné krajině severních Čech, v divoké přírodě obklopené hlubokými lesy, se nachází kouzelné místo známé jako Vlčí hora. Ne, tohle není začátek pohádky plné lesních skřítků a víl. Tohle je příběh české značky Nobilis Tilia, která se zrodila právě v tomto malebném kraji.
Kdo a co stojí za vznikem této průkopnické firmy? Jakou filozofií je celá společnost protkána? A čím jsou přípravky, které najdete v nabídce Nobilis Tilia, tolik unikátní? Pojďme se společně vydat na cestu do kouzelné krajiny Českého Švýcarska.
Bylo nebylo, zrodila se Krásná Lípa
Na úplném začátku byl muž, který se věnoval přírodním vědám a sportu, PaedDr. Zbyněk Šedivý. Od roku 1990 se začal zajímat o léčivé rostliny na profesionální úrovni, ale plně si uvědomoval, jak důležité je přírodu nezneužívat v náš prospěch.
Snažil se skloubit etické přístupy vůči přírodě s etickou výrobou přípravků na bázi rostlinných surovin – trval na tom, aby jejich získávání nenarušilo přírodu, ze které pocházejí. Věděl totiž, že zdraví člověka pramení ze zdraví přírody, která ho obklopuje.
V roce 1994 založil firmu Nobela. Byl to první z mnoha kroků, které vedly ke zrodu značky Nobilis Tilia, jak ji známe dnes. Do roku 2003 společnost působila v pronajatých prostorách a prošla si i obdobím zatěžkávajících zkoušek. Přesto se jí dařilo i nadále vzkvétat.
Co je ale důležité – už od počátku své existence firma vyvíjela kosmetiku na bázi aromaterapie, rostlinných olejů a dalších botanických extraktů z těch nejlepších dostupných zdrojů.
A právě kombinace účinků aromaterapie s oleji a bylinami je ta výjimečná ingredience – základní esence značky – kterou se může pochlubit málokterá kosmetická firma.
V roce 2004 pak nastalo velké oživení firmy, kdy došlo k jakési metamorfóze značky. K PaedDr. Šedivému se připojili Adéla Zrubecká a Petr Zrubecký, kteří přinesli závan nové inspirace a snahu o rozvoj značky.
Z Nobely se stala Nobilis Tilia. Tento poetický název vznikl vlastně poměrně jednoduše. Možná cítíte, jak příjemně se vyslovuje a jakou energii má. Nobilis Tilia je latinský překlad města Krásná Lípa. Právě v tomto městě se firma zrodila.
Společnost se postupně rozrůstala a lidé, kteří za jejím vývojem stáli, cítili, že chtějí propojení člověka a přírody posunout ještě o trochu výše. A tak došlo ke změně sídla společnosti. Od Krásné Lípy se příliš nevzdálila – přestěhovala se totiž na divoce krásnou Vlčí horu.
Lidem z Nobilis Tilia se zde podařilo vybudovat něco opravdu unikátního. Už při samotném pohledu na budovu máte pocit, že na Vlčí horu opravdu patří, že s její krajinou přirozeně splývá.
Zahrada dobra pro dobré lidi
Harmonickým spojením člověka a přírody vznikla spolu s novým sídlem na Vlčí hoře i nádherná bylinná Zahrada dobra, jak jí v Nobilisu pracovně říkají.
Je unikátní hlavně tím, že je vybudována na antroposofických principech. To ve stručnosti znamená, že všechny rostliny jsou pěstovány bez jakéhokoliv zásahu chemických hnojiv a postřiků, v zahradě je udržována přirozená biodiverzita a výsev i sklizeň se řídí podle měsíčního kalendáře.
Do zahrady se může podívat úplně každý, koho její klidná zákoutí lákají. Pravidelně se v ní pořádají komentované prohlídky, zúčastnit se můžete i Bylinných slavností, které oslavují letní slunovrat. Zahrada Dobra je součástí turistické trasy na Vlčí Horu, takže pokud máte rádi turistiku v přírodě, neváhejte a spojte svou túru s příjemným kocháním se v zahradě.
I firma může KVÉST, když se ví, jak na to
Na Nobilis Tilia je ale výjimečná ještě další věc. Již od svého založení řídí základními principy, které představují jakési pilíře jejího každodenního fungování. Všech pět pilířů pak dohromady tvoří slůvko KVÉST.
Kvalita
Pod slovem kvalita každý z nás rozumí něco jiného. Pro lidi z Nobilis Tilia je nejdůležitější zejména kvalita surovin, které používají pro výrobu svých přípravků. Co možná nejvíce surovin tak pochází z ekologického zemědělství a velká většina produktů má českou certifikaci pro přírodní kosmetiku. Některé dokonce pro bio kosmetiku.
Vzdělání
V Nobilis Tilia si dobře uvědomují, jak je důležité své znalosti stále posouvat. To, co platilo před 10 lety, může být v dnešní době úplně jinak. Jen přírodní principy zůstávají neměnné. Ale co se týče znalostí výroby kosmetiky a léčivých bylinných přípravků, s každým rokem se objevují nové a nové poznatky. Lidé v Nobilisu sledují novinky a sami dělají pokroky. Její vývojáři například přišli s unikátní mikroemulzí, která usnadňuje vstřebávání přírodních látek do pokožky.
Etika
Etické chování firmy se v případě Nobilisu projevuje hned na několika úrovních. Začíná u etického přístupu vůči přírodě: při výrobě se snaží používat ekologicky odbouratelné suroviny, recyklují odpad a mají svou vlastní čističku odpadních vod.
Důležitá je ale i etika vůči lidem – jak vůči konkurenci, tak vůči svým zaměstnancům. A etický přístup vůči zvířatům. V produktech Nobilisu nenajdete živočišné složky, kvůli kterým by zvířata jakkoliv trpěla. Samozřejmostí je i netestování na zvířatech.
Spokojenost
Nobilis Tilia si zakládá na spokojenosti svých zákazníků. Každý výrobek tak musí splňovat to, co slibuje. Firma poskytuje poradenství, pořádá kurzy, prohlídky zahrady, celkově se tak snaží poskytovat svým zákazníkům nadstandardní péči.
Tradice
Jen málokterá česká firma se může pyšnit tím, že by se věnovala výrobě přírodní a bio kosmetiky od počátku devadesátých let. Nobilis Tilia navíc stála u zrodu Asociace českých aromaterapeutů a Institutu aromaterapie. Právě díky lidem z Nobilisu jsou znalosti aromaterapie v České republice tak rozšířené.
Co mají společného Nobilis Tilia a Google?
Spousta firem se ale v dnešní době schovává za marketingovou fasádu etičnosti a udržitelnosti. Když však nahlédnete pod pokličku, zjistíte, že tak růžové (nebo spíše zelené) to vlastně není. Nobilis Tilia to ale s etickým přístupem myslí vážně, a to už od samého počátku.
Při výrobě přírodní kosmetiky jí nejde jen o kvalitu surovin a čistotu prostředí, ve kterém jsou produkty vytvářeny. Důležitá je i spokojenost lidí, kteří se na chodu firmy podílí. Do každého produktu totiž vkládají svou energii a zásadní roli hraje, jestli je tato energie pozitivní nebo negativní.
Když navštívíte Vlčí horu a setkáte se se zaměstnanci, poznáte, že zde panuje jen pozitivní energie. Čerstvý vzduch a vůně všudypřítomných bylin hrají velkou roli. Hlavně si tu ale váží lidské práce. Výroba všech produktů je ruční, stroje mají jen minimální zastoupení. Co jde, to se dělá rukama, včetně etiketování.
Vlčí hora má i svou vlastní čajovnu, kam mohou zaměstnanci chodit na vegetariánské obědy. Firma nabízí navíc spoustu zaměstnaneckých benefitů, například pravidelné masáže a měsíční balíček kosmetiky. Podobné benefity poskytuje svým zaměstnancům třeba Google. Tam ale práce není zdaleka tak voňavá :-).
Přírodní a “přírodní” aneb Jak poznat, kdy vás tahá za nos marketing
Kromě lidí jsou ale důležité i samotné výrobky. A tady Nobilis nedělá kompromisy.
Realita je dnes totiž taková, že značek přírodní kosmetiky najdeme na českém trhu bezpočet. Jenže problém slůvka přírodní tkví v tom, že podle naší legislativy může pod tuto definici spadat úplně cokoliv – v zákoně totiž není nijak upraveno. S přírodními produkty se tak v poslední době roztrhl pytel. Ale opravdu přírodní je jen zlomek z nich.
Situaci naštěstí zachraňují certifikáty přírodní kosmetiky. Ty můžete vnímat jako něco, co udělalo tu nejtěžší práci za vás. Jakmile má produkt ověřený certifikát, můžete se spolehnout, že v jeho složení nenajdete látky nebezpečné pro zdraví. Často zaručují výrobu bez použití škodlivých syntetických látek, netestování na zvířatech a mnohdy i vysoké zastoupení ingrediencí v bio kvalitě.
Ze zahraničních certifikátů se nejčastěji setkáte s Natrue, Eco Cert nebo BDIH. V České republice existuje Kontrolní a certifikační organizace s názvem Kontrola ekologického zemědělství (zkratka KEZ) rozdává dva druhy certifikátů, které pro mnoho svých výrobků získala i Nobilis Tilia:
Certifikovaná přírodní kosmetika (CPK): použité suroviny musí být z 85 % přírodního původu. Přípravek nesmí obsahovat žádné syntetické a geneticky modifikované látky, ani suroviny, kvůli kterým trpěla zvířata.
Certifikovaná přírodní kosmetika bio (CPK bio): nadstavba předchozího certifikátu. Použité suroviny musí splňovat vše, co bylo zmíněno výše. Obsah surovin přírodního původu však musí být 90%, minimálně 20 % obsažených surovin pak musí pocházet z ekologického zemědělství a použité rostlinné oleje a tuky nesmí projít procesem rafinace.
Samozřejmě existuje i spousta značek, které certifikát nemají, přitom žádné strašáky neobsahují. Proces certifikace je totiž velmi nákladný, a ne všechny firmy si ho mohou dovolit.
Při posuzování kvality výrobku proto vždy doporučujeme mrknout na složení – nemusíte mít zrovna vystudovanou chemii, abyste se v obsažených látkách alespoň trochu vyznali.
A také pozor na jednu věc – certifikát vždy neznamená, že produkt obsahuje jen přírodní ingredience. Dejte proto vždy hlavně na svůj vlastní úsudek. Certifikáty jsou užitečné zejména díky tomu, že slouží jako síto pro lepší orientaci v moři kosmetických přípravků. Pomohou vám oddělit přírodnější zrno od syntetických plev.
A jak je na tom s “přírodností” Nobilis Tilia?
Pod značkou Nobilis Tilia najdete velmi širokou škálu produktů, od těch čistě medicinálních, až po rozmazlující a aromaterapeutické. A velká část z nich nese právě certifikát CPK nebo CPK bio. U těchto produktů tak máte jistotu, že:
V přípravcích najdete ty nejkvalitnější suroviny, z nichž velká většina pochází z ekologického zemědělství.
Ve složení na vás nevykoukne parafín, vazelína ani jiné ropné produkty. Stejně tak se nemusíte obávat ani silikonů.
Nebudou vás omamovat syntetické parfemace a nemusíte se bát ani podráždění ze škodlivých konzervantů a barviv.
Přípravky neobsahují polymery kyseliny akrylové.
Neskrývají se v nich ani chemické UV filtry.
Při výrobě netrpěla žádná zvířata. Produkty totiž na nich nejsou testovány, ani neobsahují žádné živočišné ingredience jako například kolagen, norkový tuk, hedvábí a další.
Rostliny, z nichž se získávají potřebné suroviny, se obešly bez genetické modifikace.
Jak už bylo řečeno výše, kvalitu může deklarovat i samotný výrobce, a to i bez oficiálního certifikátu. A tak kromě certifikací používá Nobilis Tilia své vlastní značení. Na některých produktech najdete čtvereček, v jehož středu je určitý počet lipových lístků. Nejpřísnější pravidla pak splňují produkty, které mají lístečky tři.
Nobilis Tilia levandulová pleťová voda pro velmi citlivou a zánětlivou pleť
Ty znamenají, že výrobek obsahuje jen čistě přírodní látky, naopak se v něm neskrývají látky synteticky upravené ani škodlivé konzervanty. I tyto výrobky najdete v naší nabídce, společně s produkty, které nesou certifikaci CPK a CPK bio.
Ani produkty s menším počtem lístků, které Nobilis prodává, neobsahují šílený mix chemikálií. Podíl čistě přírodních složek je stále vysoký, avšak pro splnění požadavku dané receptury je potřeba použít kapku syntetiky. V Econea však dbáme na tu nejvyšší čistotu, proto tyto produkty v nabídce nemáme.
Zázrak jménem aromaterapie posiluje tělo i ducha. A v Nobilis Tilia to dobře vědí!
Každá značka přírodní kosmetiky je něčím specifická. Některé firmy budují své jméno na výjimečně silných botanických extraktech, jiné si zakládají na konkrétních rostlinných olejích, další využívají účinků lokálních surovin. Nobilis Tilia je v první řadě aromaterapeutická společnost. A právě aromaterapie je základní stavební kámen všech přípravků této značky.
Éterické oleje se dají využívat různými způsoby. Nejčastějším z nich je inhalace. Spousta z vás má doma jistě aromalampu, která je určena právě k inhalaci éterických olejů. Bohužel ne všechna vonítka, která jsou do aromalamp určena, jsou éterické oleje. Velmi často jde o synteticky vyrobené vůně, které našemu zdraví příliš neprospívají.
100% čistý éterický olej , který nevznikl syntetickou cestou, musí mít na lahvičce botanický název rostliny, ze které byl získán, a také místo sběru. Pokud na lahvičce najdete jen název rostliny a nic jiného, znamená to, že éterický olej nebyl ničím naředěn. A to je velmi důležité.
Nobilis Tilia hydrofilní olej pro intimní hygienu s antimikrobiálními a zklidňujícími účinky
Kromě inhalace můžete sílu éterických olejů využít i perkutánně. To znamená, že si je vetřete do pokožky, čímž projdou do vašeho organismu. Ale pozor, neznamená to, že se budete natírat čistým éterickým olejem! V takovém případě by mohlo dojít k silnému podráždění pokožky.
Jedinou výjimku tvoří dva éterické oleje: tea tree a levandule. U všech ostatních platí, že je musíme před aplikací na pokožku naředit, ideálně v rostlinném oleji. A právě v tuto chvíli na scénu vstupují kosmetické přípravky z dílny Nobilis Tilia.
Ať už jde o krémy, pleťové oleje nebo tělová mléka, v každém z nich najdete jedinečnou směs éterických olejů, která je ideálně vymíchána se základovými oleji a dalšími ingrediencemi.
Účinky léčivých rostlin, které znaly už naše babičky
Ve složení přípravků Nobilis Tilia najdete spoustu rostlin, které se běžně pěstují v našich podmínkách. Často jde o léčivky, které používaly i naše babičky a prababičky. Při vývoji produktů Nobilis snoubí tradiční znalosti léčivých rostlin s moderními přístupy výroby kosmetiky. Účinky známých bylinek si tak můžete vyzkoušet přímo na své pokožce.
V dětské péči najdete zklidňující heřmánek, v přípravcích na vlasy například rozmarýn, který podporuje růst vlasů, v pleťové vodě zase mateřídoušku pro vyrovnání mastné pokožky.
Všeho všudy máme na e-shopu od Nobilisu více než 80 produktů: od sprchových gelů, přes éterické oleje, až po tělová mléka a pleťové přípravky. Ani maminky a děti nepřijdou zkrátka. Jestli máte chuť, ponořte se s Nobilisem do voňavé bylinkové zahrady. :-).
Kvitok je pojem. Alespoň u těch, co tuto neobyčejnou přírodní kosmetiku ze Slovenska zkusili na vlastní kůži. Dnešní doba je přechemizovaná a je těžké se všem těm neznámým látkám bránit. Martina, odbornice na chemii, která Kvitok vytvořila, dobře ví, co všechno dokáží nesprávně zvolené výrobky naší kůži i tělu způsobit. Vlastní poznatky ze studií na lékařské a chemické fakultě proto výborně zúročila ku prospěchu nás všech.
Martina Dudová, tvůrkyně přírodní kosmetiky Kvitok
Vytvořila čistou přírodní kosmetiku, která o pokožku pečuje a podporuje její přirozenou funkci. Obejde se při tom bez zbytečných parfémů, ropných derivátů, umělých konzervantů barviv i další škodlivé chemie tak běžné v konvenční kosmetice.
Že má Martina nejen hlavu na vymýšlení úžasně voňavých šampónů, krémů, deodorantů či olejů, ale i srdce na správném místě, se můžete přesvědčit v rozhovoru s ní. Na rozdíl od mnoha rádoby přírodních značek, tato žena vyrábí kosmetiku špičkové kvality vlastníma rukama.
Čemu se v kosmetice nejlépe vyhnout? Proč jen krémy a mastičky pro krásnou pleť nestačí? A v čem je Kvitok tak jiný?
1. Jste vystudovaná chemička. Jak jste se dostala k výrobě přírodní kosmetiky. Proč právě kosmetika a proč přírodní?
Pri práci v chemickom laboratóriu sa človek stretáva s rôznymi chemickými látkami, ktoré môžu mať aj negatívne dopady na zdravie. Bohužiaľ, s látkami s negatívnym dopadom na naše zdravie sa denne nevedomky stretávame aj pri bežnom nákupe potravín, oblečenia a kozmetiky. Rozhodla som sa obmedziť ich aspoň tam, kde sa to dá – začala som viac študovať nielen zloženia potravín, ale tiež kozmetických produktov.
Zistila som, že veľa produktov si dokážem vyrobiť aj sama, môžem ovplyvniť zloženie, a vytvoriť si tak kozmetiku na mieru. Som veľmi rada, že som z tohto štúdia vyťažila to najlepšie a aplikovala to do praxe.
Začala som s výrobou kozmetiky pre seba a svoju rodinu. Veľmi ma to chytilo za srdce a naozaj som našla samú seba, preto som sa rozhodla, že do toho pôjdem naplno aj počas štúdia.
2. S výrobci přírodní kosmetiky se v poslední době doslova roztrhl pytel. Označení “přírodní” však není nijak regulované zákony, a tak dochází k velkým rozdílům v kvalitě výrobků. Jak můžeme vědět, že si s Kvitkem zveme domů jen ty nejlepší pomocníky pro naši pokožku?
Áno, je pravda, že chýba regulácia zákonom, pretože častokrát v domnienke, že si kupujeme prírodný produkt, natrafíme len na „klasické zloženie“ s obsahom nejakej rastlinnej zložky, ktorá vôbec nemusí byť v produkte v najväčšej koncentrácii. Preto je najdôležitejšie pozrieť si zloženie produktov dôkladnejšie, lebo len tam sa dozvieme, čo skutočne kupujeme. Dnes si naozaj dokážeme cez mobil jednotlivé zložky „vygoogliť“ aj priamo pri nákupe v obchode.
A čo sa týka internetového obchodu, každý predajca by mal mať zloženie zverejnené. Nájdete ho teda aj pri našich produktoch, dokonca aj so slovenským ekvivalentom a popisom každej suroviny. Zákazník tak hneď zistí, čo výrobok obsahuje.
Naše produkty sú v niektorých ohľadoch úplne iné, ako klasická kozmetika, ktorú väčšina ľudí pozná. Voňajú inak, nanášajú sa inak, doba spotreby je krátka a niektoré produkty majú aj svoje charakteristické zafarbenie a arómu, čo je znakom toho, že používame nerafinované oleje, či rastlinné extrakty, ktoré konečnému produktu dodávajú sfarbenie a vôňu.
3. V oblasti chemie a kosmetiky přibývají stále nové výzkumy ohledně škodlivosti či zdravotní nezávadnosti jednotlivých látek, kterých jsou v kosmetice povolené tisíce. Pracujete vy sama s těmito výzkumy a přeléváte nové poznatky i do výroby vašich produktů?
Pri vývoji nových receptúr už vyše roka spolupracujem s dermatológmi z prestížnej dermatologickej kliniky, ktorá má na Slovensku niekoľko pobočiek. Veda, výskum a klinické štúdie posúvajú ľudstvo stále dopredu. Mojím snom je pomôcť tomuto trendu v oblasti prírodnej kozmetiky. Kvitok tak predstavuje spojenie vedy, prírody a aromaterapie.
Vyskladať receptúru dnes podľa návodov na internete nie je taký problém. Produkt však musí byť naozaj funkčný a každá surovina musí mať svoj význam, preto informácie o jednotlivých surovinách vyhľadávam v zahraničných databázach odborných publikácií.
Zaujímam sa nielen o pozitívne účinky surovín, ale najmä o ich detailné zloženie a dopad na funkciu pokožky. Je dôležité, aby konečný produkt s pokožkou spolupracoval, a nenarúšal jej prirodzené funkcie. Niektoré typy výrobkov (napr. mydlá), hoci sú zákazníkmi často vyhľadávané, v našej ponuke preto nenájdete.
4. Odkud pochází suroviny, které používáte a jak hlídáte jejich kvalitu?
Kvitok Šlehaný tělový krém Bezstarostné ráno BIO
Pri výrobe našej kozmetiky preferujeme predovšetkým suroviny z darov prírody. Preto u nás nenájdete zbytočné umelé farbivá, konzervanty, parfumy, či suroviny pochádzajúce zo zvierat (okrem včelieho vosku a kozieho mlieka).
Keďže Slovensko neponúka možnosti pestovania exotických rastlín, resp. sa tu nepestujú v takom veľkom množstve, aby výroba jednotlivých surovín mohla prebiehať na Slovensku, väčšinu surovín teda dovážame zo zahraničia. Ak je však možnosť zadovážiť suroviny zo Slovenska, veľmi radi ju využívame (napr. slnečnicový olej v masážnych olejoch, alebo včelí vosk).
Všetky suroviny, ktoré používame, majú certifikáty kvality a bezpečnosti a dbáme na to, aby boli v čo najvyššej kvalite. Mnoho ľudí si myslí, že si vo vlastnej záhrade pestujem bylinky, ktoré používam aj pri výrobe. Bohužiaľ, takto to nefunguje, pretože aj pestovateľ musí byť z hľadiska legislatívy kontrolovaný, aby daná surovina spĺňala všetky kvalitatívne požiadavky. Ak niekto pestuje vlastnú zeleninu a ovocie na záhradke pri hlavnej ceste, je to síce handmade, ale neznamená to, že kvalita je lepšia, ako z obchodu.
Moja vášeň pre kvalitné, jednoduché a účinné produkty, no zároveň prirodzené pre našu pokožku, sa odzrkadľuje v každom jednom výrobku. Vyhýbam sa nekvalitným surovinám, a keďže výrobky používam nielen ja, ale celá moja rodina, rovnakú kvalitu odovzdávam aj našim zákazníkom.
Prevažne používame nerafinované rastlinné oleje, ktoré sú lisované za studena, takže si zachovávajú svoju prirodzenú arómu aj farbu. Pri zostavovaní receptúry sa zameriavam najmä na účinky jednotlivých zložiek, pričom ich cena nezohráva takú podstatnú úlohu.
Zákazníkom chcem ponúknuť naozaj kvalitnú kozmetiku, s jednoduchým zložením, ale vysokým obsahom účinných látok. Nie plnú vody, ropných derivátov a syntetických parfumov, ktoré sú síce lacné, ale pre naše telo nemajú pri dlhodobom používaní pozitívne účinky. Aj napriek tomu, že by som rada používala viac lokálnych surovín, možnosti pestovania týchto rastlín sú na Slovensku obmedzené.
5. Máte nějakou jednoduchou pomůcku pro ty, kdo chtějí opravdu kvalitní, přírodní kosmetiku. Na co bychom se měli zaměřit, čemu se raději vyhnout?
Ako som spomínala, najdôležitejšie na produkte je zloženie. Nie pekný obal, ani lákavá vôňa či farba alebo nápadný obrázok rastliny. Pri zložení si treba všímať najmä zložky, ktoré sú uvedené ako prvé, tie v produkte tvoria najväčší podiel. Na konci zoznamu sa nachádzajú zložky, ktorých je najmenej.
V zložení by sa mali nachádzať najmä rastlinné ingrediencie namiesto ropných derivátov. Dokonca aj obyčajná voda, ktorá je hlavnou zložkou väčšiny produktov, sa dá nahradiť cennejšími ekvivalentmi – kvetinovými a bylinkovými vodami. Neslúžia len ako rozpúšťadlo aktívnych látok, ale pre pokožku majú aj pridanú hodnotu.
6. Mnoho lidí v dnešní době trpí na ekzémy, alergie, akné a podobné neduhy. Běžná kosmetika jejich trápení ale nepomáhá. Naopak, může ještě více přilévat olej do ohně. Kvitok je ale čistě přírodní. Jsou tedy všechny vaše produkty vhodné i pro ty, kdo mají citlivou či problematickou pokožku?
Na túto otázku nie je celkom jednoznačná odpoveď. Kvitok nie je pre všetkých. Je pre tých, ktorí sa zaujímajú o svoje zdravie a chcú pre seba urobiť niečo navyše. Určite nie je vhodná pre tých, ktorí čakajú vyriešenie svojich problémov bez vlastného pričinenia, pretože žiaden produkt na svete nie je zázračný! Kozmetika zázraky nerobí, je len doplnkom správnej a komplexnej starostlivosti o náš organizmus.
Kvitok Jílová maska s guaranou a kofeinem BIO
Často ma so svojimi problémami kontaktujú samotní zákazníci, a ak im chcem čo najlepšie poradiť, vždy sa ich pýtam najmä na to, ako sa o svoju pleť starajú. Dôležité však je najmä to, aká je skutočná príčina ich trápenia.
Spolupráca kozmetických produktov s pokožkou je hlavným kritériom, ktoré zohľadňujem pri zostavovaní receptúry nového výrobku. Ľudský organizmus je komplexný celok, ktorý je od vonkajšieho prostredia oddelený kožou. Koža je tak najväčším orgánom ľudského tela.
Každý deň naša pokožka odoláva baktériám, vírusom, či škodlivým látkam, a zároveň sa podieľa na odstraňovaní odpadových látok z tela, preto je starostlivosť o pleť nesmierne dôležitá. Kvalita pokožky je odrazom vnútorného stavu nášho tela. Ak sa o svoje telo staráme dobre, aj pokožka vyzerá dobre. A nielen vyzerá, ale aj pracuje tak, ako má.
To, ako sa staráme o svoje telo zvnútra, kozmetikou neovplyvníme. Ak to robíme dobre, pokožka vďaka svojej samočistiacej schopnosti pracuje správne a my reálne potrebujeme na očistu tela len minimum kozmetických produktov, potíme sa menej, zapáchame menej, pleť produkuje menej mazu, nie je vysušená a dehydrovaná.
Dôležité preto je čo najviac podporiť prirodzené funkcie našej pokožky. Namiesto toho však používaním nesprávnych kozmetických produktov prirodzené funkcie pokožky utlmujeme, a sami si týmto nelogickým správaním privodzujeme mnohé kozmetické nedokonalosti. Každý kozmetický problém, ako je suchá, popraskaná pokožka, lupiny, mastná pleť, akné a pod., vzniká ako dôsledok nerovnováhy organizmu alebo používania kozmetických výrobkov, ktoré rovnováhu narúšajú.
Ľudia sa však často zameriavajú viac na odstraňovanie dôsledkov, ako hľadanie a odstránenie ich skutočnej príčiny. To však problémy nevyrieši. Kozmetické produkty pomáhajú prečisťovať pokožku, ale neodstraňujú skutočnú príčinu problému a problém naďalej pretrváva, ak sa k nemu nepostavíme zodpovedne. To, čo bolo predtým len malou nedokonalosťou na pokožke, prerastá v bolestivé zápaly, akné, ekzémy, popraskanú a „šupinatú“ kožu, lupiny…
Mojím cieľom je preto prispieť ku krajšej pokožke nielen výrobou kvalitnej kozmetiky, ale aj pochopením komplexnosti a prepojenosti kože s celým organizmom.
7. Probíhá výroba všech produktů na Slovensku, odkud pocházíte? Kvitok se stává stále oblíbenější i u nás v České republice. Prochází vám každá lahvička doteď pod rukama, jako tomu bylo, když jste začínala? Kdo vám s tím vším pomáhá?
Okrem kvetinových vôd a jednozložkových olejov, ktoré ako väčšina predajcov kozmetiky, tiež dovážame, prebieha výroba mojimi rukami v našej výrobni na východe Slovenska. Aj keď na finalizáciu výrobkov mám pomocníkov, dohliadam vždy na celý proces. Našťastie, mám okolo seba ľudí, ktorým na kvalite produktov záleží tak, ako mne a viem, že im môžem veriť. Najmä manžel Matúš je mojou pravou rukou, bez neho by Kvitok nemohol fungovať.
8. Zatím nemáte žádné certifikáty kvality jako např. CPK/CPK bio. Plánujete do budoucna o nějaký usilovat?
Aj keď zatiaľ žiaden z týchto certifikátov nemáme, už som si zisťovala informácie o tom, ako by sme mohli posunúť výrobky aj na tento level. Pre takú menšiu značku je to však náročný proces. Verím, že v budúcnosti sa nám podarí niektorý z týchto certifikátov získať.
9. Přemýšlíte ve firmě o ekologickém přístupu celkově? Snažíte se například uplatňovat principy ekologického balení produktů či snižovat dopad na životní prostředí přímo při výrobě?
Ak je to možné, snažíme sa používať skôr papierové krabičky alebo sklenené tégliky či fľaše. Niektoré produkty, napr. citlivé pleťové krémy alebo čistiace gély, ktoré nemôžu prísť do styku s vodou alebo vzduchom, však vyžadujú iné balenie – vtedy siahneme po airless dávkovačoch. Najnovšie dávkovače, v ktorých máme balené napr. odličovacie mlieko alebo sprchové krémy, sú plne recyklovateľné, aj keď sú plastové.
Ekologické princípy sa snažíme dodržiavať aj pri balení a odosielaní produktov – ako výplň momentálne používame drevenú vlnu, ktorú potom zákazník môže využiť aj doma ako podstielku pre domáce zvieratko, dekoračné účely či v záhrade na kompost. V zmysle hesla: „Pre teba odpad, pre mňa poklad“ hľadáme aj inú alternatívu výplne, verím, že sa nám to podarí.
Aj pri výrobe nám samozrejme vznikajú odpady, našli sme si však v rámci „susedskej výpomoci“ odberateľa na papierový odpad, a najmä sa tešíme odberateľovi plastových fliaš a kanistrov, ktoré sa nám po výrobe hromadili a teraz vieme, že našli ešte ďalšie využitie.
10. Kde berete inspiraci na výrobky s tak krásnými názvy, že by je člověk nejraději snědl?
Názvy vymýšľame spolu s manželom Matúšom, snažíme sa do nich vniesť aj trochu seba, lebo väčšinou sa riadime pocitmi, ktoré nám tieto produkty prinášajú. Svoje „ja“, radosť a nadšenie, vnášame do celej našej práce, a verím, že zákazníci to z našich produktov cítia tiež.
11. Máte nějaké speciální receptury ze starých knih po babičce. Nebo si jednotlivé produkty vymýšlíte úplně sama?
Moja práca nie je založená na tradičných receptoch z pradávnych vzácnych kníh „starej matere“. Ľudové liečiteľstvo je vyhľadávané čoraz väčšou skupinou ľudí a ja som sa rozhodla prepojiť ho so skutočnými vedeckými poznatkami. Receptúry vyvíjam na základe svojho štúdia a tak ako som spomínala, už vyše roka spolupracujem pri tom s dermatológmi z prestížnej slovenskej kliniky.
V spolupráci s nimi sa venujem poradenstvu s maximálne osobným prístupom, kde sa snažím zákazníkom nielen nájsť produkty, ktoré sú pre nich vhodné, ale najmä zistiť skutočnú príčinu ich kozmetických nedokonalostí a poradiť so správnou starostlivosťou.
12. Které výrobky jsou u vašich zákazníků nejoblíbenější?
Medzi najpredávanejšie produkty patria tuhé a krémové dezodoranty, či netradičné tuhé šampóny, ktoré aj napriek svojej malej veľkosti prekvapia svojím výkonom. A keďže starostlivosť o pleť by mala byť komplexná, veľkej obľube sa tešia najmä balíčky starostlivosti o pleť, ktoré obsahujú produkty pre kompletnú starostlivosť od čistenia, cez tonizáciu pleti, až po jej hydratáciu.
13. Můžete prozradit něco z vašich plánů do budoucna? Jakým směrem byste se v rozvoji této úžasné kosmetiky ráda ubírala. A plánujete nějaké nové zajímavé produkty?
Plánov je vždy veľa, len škoda, že sa nedajú všetky uskutočniť tak rýchlo, ako by som chcela. Od nápadu ku konečnému produktu je naozaj dlhá cesta. Práve pracujeme na línii produktov s výraznejším prepojením vedy, prírody a aromaterapie. Detaily si však ešte nechám pre seba.
V posledných mesiacoch sme pridali do ponuky veľa zaujímavých noviniek, najmä zubný prášok a vlasový sprej zožali veľký úspech. Verím, že v budúcnosti sa nám podaria aj ďalšie zaujímavé kúsky, ktoré budú dobrým pomocníkom pre našich zákazníkov.
Krásná slova od inspirativní ženy, co říkáte? V sortimentu Kvitku se třepetá spousta nových provokativních šampónů, šlehaných krémů, pleťových olejů, masek, sprejů na vlasy… My už jsme pořádný nálet udělali. Co vy? 🙂
Na éčka v potravinách už má dnes většina z nás dobrý čich. Orientujeme se v nich a když ne, máme chytré aplikace a seznamy na internetu. Látky v kosmetice jsou ale pro laika pořád ještě jako záhada hlavolamu. Není se čemu divit. Oproti potravinářství, které používá kolem 300 přídatných látek, je kosmetický průmysl daleko vynalézavější. Počet povolených látek v kosmetice totiž sahá do tisíců (některé zdroje uvádí až 30 tisíc!).
[ref]Tajemství kosmetiky, Vít Syrový, 2017, str. 22[/ref]
A pak nemáme být z celé problematiky škodlivosti kosmetiky zmatení, otrávení a nakonec i rezignovaní. Je pro nás těžké vyznat se v záplavě krémů, mýdel, šamponů, deodorantů a dalších zkrášlovadel. Natož kvalifikovaně porovnat cenu versus výkon. Mnohdy totiž vyšší cena nerovná se kvalita.
Jenže přesně na to někteří výrobci kosmetiky hřeší – hlavně ti, jejichž produkty najdete v supermarketech nebo třeba v hotelích.
Chápeme to. Zároveň jsme ale přesvědčení, že každý člověk by se měl mezi výrobky orientovat. Jen pak totiž můžete i vy udělat to správné rozhodnutí. Pro sebe, pro svoji rodinu, pro naši planetu. Ať chcete, nebo ne, kvalitu vašeho života zkrátka do velké míry ovlivňuje i kvalita kosmetických produktů, které běžně používáme.
Kde tedy začít, když nechcete nečinně přihlížet, ale žít skutečně zdravě a udržitelně? Potřebujete jednu zásadní věc:
Vyznat se ve složení. Ale jak?
Nebojte. Není potřeba nosit v hlavě tuny znalostí, ani být kdovíjaký odborník. Jen musíte vědět, jaké informace hledat a kde je hledat.
Potřebujete jednu zásadní věc: Vědět, jaké informace hledat a kde.
Proto jsme dali dohromady tento jednoduchý rychlý přehled těch nejkontroverznějších látek, který vám orientaci v kosmetických produktech usnadní. Plus pár užitečných a praktických tipů, které vás nasměrují ke zdravější, šetrnější a udržitelnější spotřebě kosmetických produktů.
Je to studnice našich vědomostí, do které můžete kdykoliv nakouknout a poradit se, když si nebudete jistí bezpečností konkrétního výrobku.
A proč je fajn vědět, co si na sebe patláme?
Naše tělo je jako houba. Absorbuje až 60 % všeho, co na sebe namažeme, našplícháme nebo čím se umyjeme.
Alergie, imunitní poruchy nebo dokonce v extrémních případech až neplodnost či rakovina. To nejsou jen prázdná slova nebo moderní strašáci, kterými se všichni ohání. Bohužel jde o velice reálné a stále četnější důsledky nadměrného používání jedovatých látek, se kterými denně přicházíme do styku. Nejen v kosmetice, samozřejmě.
Ani chemici, lékaři nebo vědci dnes bohužel netuší, co všechno s námi roky dennodenního kontaktu s chemikáliemi v přípravcích, a zejména jejich kombinování, udělají. Nikdo z nich totiž tyto kombinace netestoval. Nejsou otestovány ani zdaleka všechny používané látky, a dokonce jsou povolené (a stále používané) látky, které několik studií prokazatelně potvrdilo jako škodlivé.
Naše tělo absorbuje až 60 % všeho, co na sebe namažeme nebo čím se umyjeme.
Legislativa bohužel v tomto směru také reaguje často pomalu a opatrně. Postup bývá takový, že u zkoumané látky se nejdříve omezuje maximální množství a až později se zakazuje úplně. I když tedy výrobce legislativu neporušuje, jen dodržování regulací zcela nechrání zdraví naše ani naší Země.
Pokusní králíci jsme mnohdy my, lidi
Silná slova? Rádi bychom, aby to tak nebylo. Stačí ale nakouknout do knihy Tajemství kosmetiky od odborníka na chemii Víta Syrového a hned vám bude jasné, která bije.
Časy našich babiček, které si vystačily s mýdlem a domácím vejcem nebo tvarohem a chemikálie nijak zvlášť neřešily, jsou nenávratně pryč. Dnes máte jako spotřebitelé jeden velký úkol – chránit sami sebe před vynalézavostí výrobců.
Můžete na to jít od lesa a snažit se přiblížit našim babičkám, což je v mnoha ohledech ta nejzdravější a nejekologičtější varianta. Pokud ale nemáte v běžném denním provozu na domácí experimenty čas a kupujete hotové výrobky, je rozhodně na místě znát o nich alespoň základní informace.
Proto teď spolu mrkneme na ty největší a nejčastější hříšníky – škodlivé látky, se kterými se můžete v běžné kosmetice setkat. Jdeme na to. Jasně, srozumitelně, jednoduše… ale ne zjednodušeně.
Jedna důležitá zkratka na začátek. Jen jedna, nebojte.
INCI (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients) je alfou a omegou všeho. Je to mezinárodní označení pro složení výrobků. Většinou se na produktech uvádí jako “složení”, případně anglické “ingredients”. Podle platného nařízení EU musí být uvedeno na každém kosmetickém produktu. Je vždy psáno anglicky, v případě některých látek latinsky.
Toto označování chrání především nás spotřebitele a je skvělé, že je pro výrobce povinné. Je ale dobré vědět, že INCI má také několik nedostatků.
Příkladem jsou látky, jejichž obsah je nižší než 1 %. Ty mohou být ve složení výrobku řazeny v libovolném pořadí. Může se proto stát, že koupíte sprchový gel s heřmánkem, kterého ve výrobku bude 0,00nic, a vy to vůbec nepoznáte. Kvůli velkému množství obsažených látek totiž vyjde na heřmánek pozice třeba někde uprostřed celého složení.
Z INCI nezjistíme ani to, jaké látky se skrývají pod označením “Parfum” nebo “Aroma”. Tyto dva názvy totiž mohou označovat jak čistě syntetické vonné látky, které jsou vyrobeny chemicky, tak vůně čistě přírodního původu. A v tom je velký rozdíl.
Nicméně neházejte flintu do žita. Pokud znáte pár nejčastějších škodlivin, na první pohled pak rozpoznáte jasně nevhodný produkt. Tady je tedy seznam těch nejproblémovějších látek.
Čemu se ve složení vyhnout? Přehled nejškodlivějších látek v kosmetice
KONZERVANTY:
Úkolem konzervantů je chránit výrobek proti množení mikroorganismů. Některé jsou velmi mírné, jiné mohou škodit.
Existují konzervanty přírodního původu, které jsou například schváleny EcoCertem nebo jinými certifikačními autoritami. Mrkněme se teď ale na ty, které jsou velmi rizikové:
Parabeny
Parabeny patří mezi 20 nejčastějších alergenů, způsobují hormonální nerovnováhu a zasahují do přirozené aktivity pokožky. Najdeme je např. v mnohých deodorantech a přípravcích v péči o pleť s označením phenyl-, methyl-, otyl-, butyl-paraben apod.
Triclosan
Je rovněž velmi toxický konzervant. Tato sloučenina chloru narušuje přirozené funkce kůže a při testování na zvířatech (achjoo ?) se zjistilo, že poškozuje játra, ledviny a vyvolává rakovinu. Pozor na něj dejte zejména u zubních past, odličovacích přípravků a antiperspirantů.
Formaldehyd
Nejen samotný, ale také sloučeniny, které ho uvolňují. Jde například o DMDM Hydantoin nebo Glutaral. Formaldehyd má toxické a alergenní účinky, poškozuje buňky a u testovaných zvířat vyvolával rakovinu.
BHA (Butylated Hydroxyanisole) a BHT (Butylated Hydroxytoluene)
Tihle dva vykukové zamezují žluknutí a často se tak využívají všude tam, kde se vyskytuje olej nebo tuk. Nejčastěji je najdete v hydratačních přípravcích a dekorativní kosmetice. Snižují plodnost a mohou vyvolávat rakovinu žaludku.
Methylisothiazolinone a Benzisothiazolinone
Jsou běžně používané syntetické konzervanty, které mají rovněž negativní vliv na lidské zdraví. Jsou označovány jako kontaktní alergeny a jsou cytotoxické (toxické přímo pro buňky, způsobují jejich smrt nebo zánět skrze poškození DNA).
Diazolidinyl Urea, Imidazolidinyl Urea, Methenamine a Quaternium-15
Jsou další konzervanty v přípravcích pro péči o tělo, před kterými bychom se měli mít na pozoru. Uvolňují totiž do těla karcinogenní formaldehyd. Poškozují buňky, způsobují alergie, ničí prospěšné kožní bakterie, jsou karcinogenní a mutagenní.
Do skupiny škodlivých konzervantů patří také vysoce dráždivé a silně alergenní halogen organické sloučeniny. Poznáte je snadno. V názvu mají slovo chloro-, jodo- nebo bromo-.
POVRCHOVĚ AKTIVNÍ LÁTKY:
Někdy se jim také říká tenzidy. Mají schopnost snižovat povrchové napětí, a usnadňovat tak rozpouštění a odstraňování nečistot. Často se proto používají v čistících a úklidových prostředcích, ale také v mýdlech, sprchových gelech nebo šampónech. Tenzidy mohou být vyrobeny z přírodních olejů a tuků, ropných surovin či v důsledku zplyňování uhlí a zemního plynu.
Samy o sobě nejsou špatné. Jen je potřeba rozlišovat ty nezávadné, přívětivé (typicky například Sodium Coco Sulfate) a ty, které mohou škodit.
DEA (Diethanolamine), MEA (Monoethanolamine) a TEA (Triethanolamine)
Jsou oblíbené díky svým emulgačním účinkům. Umožňují sice vznik emulze – tj. vodní a olejové fáze – jsou však bohužel velice dráždivé. Vyvolávají kožní záněty, ukládají se a hromadí ve vnitřních orgánech a také v mozku. V kombinaci s dalšími chemikáliemi mohou být karcinogenní.
SLS / SLES
Tyto nechvalně známé sulfáty patří rovněž mezi tenzidy.
SLS (Sodium Lauryl Sulphate) a SLES (Sodium Laureth Sulphate nebo Sodium Lauryl Ether Sulphate) jsou nejběžnější složkou sprchových gelů, pěn do koupele a šampónů (ale i čistích prostředků do domácnosti), protože pění a odmašťují kůži. Jsou však silně dráždivé a vysušují pokožku.
Pokud hledáte opravdu kvalitní přírodní kosmetiku, přítomnost SLS a SLES je prvním varovným signálem, že výrobek nebude to pravé ořechové. Přestože tyto látky nejsou ještě těmi nejhoršími. Při výběru produktů také myslete na to, že je rozdíl, jestli kupujete například sprchový gel pro děti nebo čistič na podlahy. Kde bude našemu tělu více škodit je asi jasné.
PEG a PPG
Syntetické emulgátory PEG (Polyethylen Glykol) a PPG (Polypropylen Glykol) jsou problematické hlavně tím, že se při jejich výrobě používají velmi jedovaté plyny. Výsledné výrobky tak mohou obsahovat karcinogeny jako např. etylenoxid.
Na obalech je najdete například pod označením PEG-4, PEG-100 Stearate anebo s příponou -eth (Laureth-4, Ceteareth 33, apod.). Jsou jich ale desítky.
Mají emulgační a zahušťující vlastnosti, působí jako změkčovadla, a proto se často používají v šamponech, mýdlech nebo sprchových gelech.
K umělým tenzidům však existuje bezpečná alternativa v podobě cukerných tenzidů (např. Sodium Coco Sulfate, Cocamidopropyl Betaine, Lauryl Glucoside nebo Capryl Glucoside), které jsou vyrobeny z rostlinných olejů a sacharidů. Vyhledávejte tedy raději výrobky s těmito sloučeninami.
DALŠÍ ZÁŠKODNÍCI:
Silikony
Silikony bývají velmi levné, nalezneme je proto hlavně v méně kvalitní kosmetice. Tyto sloučeniny křemíku se označují příponami – silicon, -cone, -silanol, -silane, -siloxane apod.
Potíže způsobují hlavně přírodě, protože nejsou téměř vůbec biologicky odbouratelné a čističky odpadních vod si s nimi neporadí. Končí tak v řekách, oceánech, rybách, a následně u nás na talíři.
Soli hliníku
Se proslavily svým častým výskytem v deodorantech. Není ale hliník jako hliník. Některé soli škodí, jiné jsou bezpečné.
Mezi nejškodlivější patří: Aluminum Chlorohydrate, Aluminum chlorid, Aluminum sesquichlorohydrate, Aluminum Starch Octenylsuccinate nebo Aluminum Lactate.
Tyto soli jsou většinou toxické, dráždí pokožku, mají mutagenní a karcinogenní účinky, uzavírají póry a brání přirozené detoxikaci. Člověk se díky nim sice méně potí, ale naše kůže potřebuje dýchat a přirozeně se čistit. Je tedy dobré kupovat deodoranty, které obsahují jen bezpečné soli hliníku. Těmi jsou např. Potassium alum či Aluminum hydroxid.
Chemické filtry a nanočástice
Oxybenzone, Avobenzone, Oxyphenone, Benzophenone, Methoxicinnamate jsou nejčastěji používané chemické filtry do přípravků na opalování. Bohužel podle posledních studií tyto filtry podporují vznik volných radikálů, které mohou poškozovat DNA, způsobovat narušení hormonální rovnováhy a vyvolávat rakovinu, namísto aby nás před ní chránily.
V opalovacích přípravcích jsou rovněž velmi problematické nanočástice. Ty se používají proto, aby se krémy lépe roztíraly, ale je u nich zvýšené riziko, že projdou kůží a způsobí v těle neplechu.
Minerální oleje a parafíny
I když název zní docela vznešeně a slibně, ve skutečnosti se jedná o zbytky destilace ropy. Minerální oleje a parafíny jsou velmi levné a na kůži vytvářejí neprodyšný film. Tyto látky se dávají do souvislosti s rostoucím výskytem rakoviny kůže. Navíc jsou velmi špatně biologicky odbouratelné.
Na obalu je nejčastěji poznáte podle označení Paraffin, Paraffinum Liquidum, Cera Microcristallina či Mineral Oil. Běžně je najdete v krémech na kůži a velmi často i v produktech pro nejmenší děti. Bohužel i v těch, které vám doporučí dětský lékař a jsou k dostání v lékárně (jak jsme zjistili vlastní zkušeností).
Některá barviva s označením CI (plus pětimístné číslo), P-phenylenediamine
Velmi riziková jsou také různá chemická barviva, nejčastěji jsou označena jako CI s čísly. Ne všechna barviva s tímto označením jsou však škodlivá. Pod zkratkou CI nalezneme i zcela bezpečná barviva přírodního původu.
Je proto vhodné si při zkoumání barviv vzít k ruce tabulku objasňující jejich původ a hodnocení bezpečnosti konkrétní sloučeniny. Najdete ji například v knize Tajemství kosmetiky od Víta Syrového. Kvalitní informace o jednotlivých látkách také shromažďuje web EWG (Environmental Working Group) nebo Cosmetic Analysis, což je ale placená databáze.
Důležité je však vědět, že nejhorší v kategorii barviv jsou tzv. azobarviva (spadají také mezi barviva s označením CI). Jsou to syntetické sloučeniny vyráběné z frakcí ropy. Bylo prokázáno, že díky jejich schopnosti přechodu z kůže do krve poškozují játra a zvyšují riziko rakoviny. A to speciálně u žen, které si barví vlasy.
Velmi škodlivé jsou i barvy z uhelného dehtu obsahující soli těžkých kovů. Dráždí kůži, zadržují toxiny v těle, a jsou taktéž prokazatelně karcinogenní.
EDTA a její soli
Díky schopnosti vytvářet komplexní sloučeniny s těžkými kovy EDTA odstraňuje tvrdost vody a udržuje dobrou účinnost mycího procesu. EDTA a její soli jsou tedy oblíbené hlavně v mycích a čistících prostředcích a při výrobě mýdel a šamponů.
Tato látka byla nalezena v hojné míře v řekách a jezerech, kde způsobuje rozpouštění usazených kovů a znečišťuje tak podzemní a pitnou vodu. EDTA je podezřelý toxin, který je v přírodě obtížně rozložitelný.
K těm nejtoxičtějším druhům patří disodium EDTA, trisodium EDTA a tetrasodium EDTA.
Na konec tohoto seznamu bychom ještě rádi upozornili na dva potížisty:
1. Phenoxyethanol
Velmi často používaný konzervant. Není tak problémový jako výše uvedené látky – v hodnocení webu CosmeticAnalysis je označován oranžově – tj. méně doporučený. Může ale potenciálně způsobovat alergie a podráždění kůže. Proto pokud tuto látku ve složení zachytíte, určitě zpozorněte a zkoumejte, zda se nejedná o celkově nevhodný produkt.
2. Mikroplasty
Bývají součástí kosmetických přípravků, které mají za úkol odstranit odumřelé buňky z pokožky, zejména peelingů. Mikroplasty jsou zdrojem znečištění řek, moří a oceánů, odkud je už nelze odstranit. V některých zemích jsou mikroplasty zakázané.
Ve složení je najdete pod označením polyethylen (polyethylene – PE), polypropylen (polypropylene – PP), polyethylentereftalát (polyethylene terephthalate – PET), polymethylmethakrylát (polymethyl methacrylate – PMMA), polytetrafluorethylen (polytetrafluoroethylene – PTFE) nebo nylon.
Tak co. Máte z toho hlavu jako pátrací balón? Nezoufejte, pro zjednodušení jsme pro vás připravili tabulku, kterou si můžete vytisknout a pověsit třeba na ledničku.
TAHÁK: NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ PROBLÉMOVÉ LÁTKY V KOSMETICE
(Je jich ale daleko víc, podrobný přehled najdete například v knize Tajemství kosmetiky.)
A teď už pozitivně. Nová naděje pro naše zdraví
Víme, působí to hrůzostrašně, když člověk čte o všech těch chemikáliích a jejich účincích. Nevěšte ale hlavu. Cesta ven z toho bludného kruhu potenciálně škodlivé kosmetiky není složitá.
Všechno teď máte ve svých rukou. Dalším krokem, který potřebujete udělat, je začít kupovat kvalitní přírodní kosmetiku. Ale pozor! Při výběru musíte klást důraz na „kvalitní.“ Spojení „přírodní kosmetika“ totiž není nijak regulováno, a tak si ho na výrobek může dát úplně kdokoliv. I kdyby byl produkt přírodní jen ze 30 %.
Naštěstí je už dnes na trhu spousta značek, kterým člověk ani příroda nejsou lhostejní. Vyrábí ekologickou drogerii a kosmetiku na rostlinné bázi. Vyzkoušejte, uvidíte, že se vám k těm „umělým“ lahvičkám už nebude chtít vracet zpátky.
Tady jsou 2 jednoduchá vodítka, která vám pomůžou vybírat mezi výrobky správně:
1. Koukejte po certifikovaných produktech
Jen těžko tak šlápnete vedle. V přírodní kosmetice existuje několik důvěryhodných certifikátů, které zaručují kvalitu produktu. Jsou to například tyto čtyři následující.
EcoCert
Jedna z nejpřísnějších certifikací kosmetiky (a dnes i drogerie), která důsledně hlídá kvalitu surovin, jejich původ a čistotu. Najdete ho u značek jako Urtekram nebo Eco Cosmetics.
CPK (Certifikovaná přírodní kosmetika) nebo CPK BIO
Jsou české certifikáty a jedny z těch přísnějších. Zaručují, že výrobek obsahuje suroviny přírodního původu – minimálně 85 % u CPK a 90 % u CPK bio.
Zároveň garantují, že výrobek neobsahuje látky s podezřením negativního vlivu na zdraví a suroviny, jejichž výroba nadměrně zatěžuje životní prostředí. Má je například značka Nobilis Tilia.
NaTrue
Další z přísnějších evropských standardů pro přírodní biokosmetiku, který zaručuje, že produkt smí obsahovat pouze složky přírodního původu, deriváty přírodních složek a výjimečně i přírodně identické látky. Tuto certifikaci mají například výrobky značky Lavera.
BDIH
Tento certifikát garantuje použití výhradně surovin přírodního původu, ideálně v BIO kvalitě. Klade důraz především na srozumitelné informování zákazníka.
Všechny zmíněné certifikáty však hlídají ještě daleko více parametrů. Sondu mezi lejstra přírodní kosmetiky a drogerie jsme proto udělali v samostatném článku. Prolistovat ho můžete tady.
2. Vybírejte nejlépe 100% přírodní kosmetiku
Pokud je kosmetika 100% přírodní, bývá to na ní uvedeno. Nemusí mít nutně certifikáty, ale 100% podíl přírodních surovin ve výrobku je známkou toho, že výrobci není jedno, co do svých lahviček plní. Příkladem je třeba slovenská značka Kvitok (dříve Navia), jejíž výrobky jsou naprosto výborné, ručně a s láskou vyráběné. Sami je používáme a jsme navýsost spokojení.
Když máte čas a chuť, je domácí výroba skvělou variantou. Jednoduše proto, že víte, co jste si do výrobku namíchali. A není ani nijak složitá. Tady je pár tipů na domácí kosmetiku od naší Léni, která si ji sama vyrábí už roky a má s ní skvělé zkušenosti:
“Šampon”
Smícháme 3 lžíce žitné chlebové mouky s vlažnou vodou a vytvoříme kašičku bez hrudek. Naneseme na vlasy, začínáme od kořínků a myjeme pokožku hlavy, potom až konečky vlasů.
Vlasy je třeba důkladně opláchnout, jinak z nich budete po zbytek dne drolit mouku 🙂
Pro blonďaté vlasy je vhodný odvar z heřmánku – dvě hrsti heřmánku přelijeme vroucí vodou a necháme 15 minut louhovat, pak scedíme. Až bude vlažný, opláchneme jím vlasy.
Pozor – při pravidelném používání může vlasy zesvětlit, „vyšisovat“ jako od sluníčka.
Na posílení vlasů se zase hodí kopřiva. Ta se den dopředu namočí do vlažné vody a pak se scedí a vodou se přelijí vlasy po umytí.
Domácí tělový krém
Stejný díl bambuckého a kakaového másla rozehřejeme ve vodní lázni. Přidáme 1/2 dílu mandlového oleje. Až směs trošku vystydne, přidáme pár kapek oblíbeného éterického oleje, nebo vitaminu E. Dáme do ledničky na 30 minut ztuhnout. Pak můžeme vyšlehat a máme jemný krém.
Domácí deodorant
Použijeme stejný díl jedlé sody, kukuřičného škrobu a kokosového oleje + pár kapek éterického oleje podle libosti.
Nejdříve rozehřejeme kokosový olej ve vodní lázni a pak pomalu vmícháme škrob a sodu, aby se netvořily hrudky. Nakonec přidáme esenciální olej, nalijeme do dózičky a dáme ztuhnout do lednice.
Další užitečné tipy pro každého zeleného hrdinu:
Pro další návody mrkněte třeba na Home-Made.cz nebo brouzdejte u Jedenácti koček.
Pokud rádi nakupujete bezobalově, obchody s kosmetikou i drogerií bez obalu rostou jako houby po dešti. Najděte si ten ve svém okolí.
Udělátka a komponentyna domácí tvoření přírodní kosmetiky najdete tady. Pro výrobu domácí drogerie zabrouzdejte tu.
A jestli se chcete zbavit svojí staré „chemo-kosmetiky,“ nedávejte ji do koše. Zajděte si na nejbližší sběrný dvůr (třeba tady), kde ji můžete bezplatně vyhodit. Do kontejneru na nebezpečný odpad (ťuk na čelo!). Případně ji darujte lidem, kteří mají hluboko do kapsy, třeba tudy.
Prahnete po informacích?
Tajemství kosmetiky, Vít Syrový
Jestli máte chuť ponořit se do celého tématu ještě hlouběji, doporučujeme začít u těchto skvělých zdrojů informací:
Kniha Tajemství kosmetiky od odborníka na chemii Víta Syrového. Je nabitá podrobnými informacemi o látkách v kosmetice. Zjistíte, kterým se vyhnout a které jsou naopak v pořádku. Pomůže vám zorientovat se v často nepřehledném složení na obalech výrobků. Najdete v ní i tabulku s hodnocením (ne)bezpečnosti jednotlivých látek.
A nebojte, čte se úplně sama. My ji zhltli skoro na posezení.
Další zdroje informací, ze kterých jsme sami čerpali, najdete také na konci tohoto článku.
Bylo to výživné, co. Díky, že jste dočetli až sem!
A nakonec ještě jedna věc. Moc dobře víme, že si tu můžeme psát, co chceme. Ten, kdo má ale skutečnou sílu něco změnit, jste vy sami. Úplně každý, i ten nejmenší, osobní krůček, kterým se rozhodnete nekoupit další běžnou lahvičku, nakonec povede k velké změně.
Postupně totiž svým spotřebitelským chováním i vy donutíte výrobce, aby více dbali na to, čím lahvičky plní. Aby nám nedělali z domovů chemickou laboratoř a naše těla byla zdravější a příroda čistší. To stojí za trochu úsilí, ne?
Tak držíme palce, ať se daří. Už teď jste příkladem toho, že to jde jinak. Že nezájmu ubývá a sny o lepším místu k žití se plní. My sníme a konáme každý den. Ohromně nás to naplňuje a baví!
P.S. Složení kosmetických výrobků už dnes není lhostejné spoustě lidí. Stejně jako vy nechtějí svěřovat svoje zdraví výrobcům. A i když je teď zrovna nevidíte, můžete si být jistí, že tu jsou s námi – na blogu, Facebooku, v našem e-shopu. Začíná jich být velká lavina. Tak se ničeho nebojte a pojďte do toho taky. Nejste v tom sami.
A jestli máte chuť, napište nám do komentářů trochu inspirace. Kam chodíte nakupovat? Co si doma vyrábíte? Co všechno už jste v životě změnili?
Pošlete článek dál. Třeba pomůže vašim kamarádům a známým
Používáme je jen pár dní v měsíci. Přesto je výběr intimních hygienických potřeb pro zdraví ženy mimořádně důležitý. Ženské sliznice jsou totiž díky svému tenkému povrchu daleko citlivější a dokáží snadno absorbovat větší množství chemikálií než pokožka našeho těla. [ref]https://ehp.niehs.nih.gov/122-a70/[/ref]
Sečteno podtrženo, jedna žena za svůj život použije zhruba 11 tisíc tampónů, nebo vložek.[ref]https://ehp.niehs.nih.gov/122-a70/[/ref] To je dost na to, abychom potřeby intimní hygieny nevybíraly jen podle hezkého obalu a počtu kapiček, ale abychom se zaměřily také na kvalitu složení a nezávadnost materiálů.
Vaginální prostředí je jedním z nejzranitelnějších míst našeho těla, které si zaslouží tu nejlepší péči. Jak to tedy s těmi moderními pomocníky ve skutečnosti je? Jsme všechny opravdu tak moc v bezpečí, jak tvrdí reklamy? Nebo je potřeba přehodnotit svůj přístup a před nákupem v hlavě zapnout červený majáček?
Důkladně jsme téma intimních hygienických potřeb prozkoumali. A upřímně – budete mít o čem přemýšlet. 🙂
Kam se podělo „bezpečí s křidélky“ z reklamy?
Aneb jak vložky a tampóny narušují křehký ekosystém ženy
Ženy se často domnívají, že vložky a tampony se standardně vyrábí především z bavlny. Ve skutečnosti jsou však hlavní součástí běžných intimních potřeb většinou syntetické nebo polosyntetické materiály (jako např. rayon – neboli umělé hedvábí či viskóza), jejichž základem je celulóza. Bavlnou se pokrývá například jádro vložky, jejíž spodní část tvoří plast.
Výrobci jsou ale nezřídka důmyslní. Kromě těchto materiálů obohacují potřeby intimní hygieny dalšími látkami jako absorbenty pro účinnější zadržování tekutiny nebo parfemací pro boj se zápachem. Všechny tyto složky však mohou na ženu a její zdraví působit velmi negativně. O zdraví přírody ani nemluvě.
Do těla se z kosmetiky a hygienických potřeb může dostat až 60 % škodlivých látek
Bohužel, celou situaci komplikuje fakt, že legislativa je v této oblasti velmi nedostatečná. Výrobci intimních hygienických potřeb nemusí uvádět jejich přesné složení jako je tomu u potravin a kosmetiky. I díky tomu vznikají mnohé dezinformace a zavádějící tvrzení.
Pojďme si proto součásti běžných tampónů a vložek rozebrat. Alespoň tak zblízka, jak můžeme. Čerpali jsme jen z důvěryhodných zdrojů a na konec článku zařadili i pár užitečných tipů pro výběr intimních potřeb, kterých se nemusíte bát. Tak jdeme na to.
1. Rayon
Rayon (nebo také viskóza, modal či lyocel) je v potřebách intimní hygieny často používané vlákno z čištěné celulózy. Díky způsobu výroby, při které se chemickou cestou mění na tekutou hmotu, je považovaný za polosyntetický materiál. [ref]https://en.wikipedia.org/wiki/Rayon[/ref]
Se začátkem používání rayonu výrobci intimních potřeb je však spojován jeden kontroverzní problém, a to zvýšený výskyt syndromu toxického šoku (TSS) u žen. Syntetické materiály totiž mají obecně vyšší absorpční schopnost, a poskytují tak perfektní prostředí pro vznik velkého množství toxinů, které jsou snadno vstřebatelné ženskými sliznicemi. [ref]https://ehp.niehs.nih.gov/122-a70/[/ref]
I když dodnes nebyla přímá souvislost syntetických vláken, případně dříve rozšířeného bělení plynným chlórem, s TSS uspokojivě prokázána, je potřeba mít se na pozoru. Jak už zaznělo v úvodu, ženské sliznice jsou z pohledu vstřebávání látek extrémně citlivé. Do těla se z kosmetiky a hygienických potřeb může dostat až 60 % škodlivých látek v závislosti na typu pokožky nebo sliznice. [ref]http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=940[/ref]
Přesto se rayon v běžných tampónech a vložkách bohužel používá dodnes. Ke zvýšenému riziku vzniku TSS přispívá i fakt, že vlákna rayonu se mohou v případě tampónů uvolnit a zůstat v pochvě, kde mohou způsobovat záněty či alergické reakce. [ref]http://www.natracare.com/why-natracare/no-fibre-loss/[/ref]
Co jste možná o TSS (syndromu toxického šoku) nevěděli
Je spojován zejména s používáním tamponů (především těch, které mají nejvyšší savost).
Způsobuje zdravotní potíže jako je zvýšená teplota (nad 38,9 °C), kožní projevy (zčervenání, krvavé tečky na kůži), zvracení, průjem, bolest svalů, a může přivodit až smrt.
Jeho zvýšený výskyt souvisí se začátkem používání syntetických složek – v případě vložek a tamponů jde především o rayon, polosyntetický materiál.
V poslední době případů onemocnění TSS značně ubylo. I když například v USA byla zrušena povinnost doktorů hlásit jeho výskyt, nepochybně došlo také ke zlepšení kvality hygienických potřeb. [ref]https://ehp.niehs.nih.gov/122-a70/[/ref]
2. Bavlna
V některých běžných vložkách a tampónech se můžeme setkat i s bavlnou. Problém s ní začíná už na poli. Bavlník je totiž nejsprejovanější plodinou na světě. Běžně pěstovaná bavlna zabírá necelá 3 % ze světově obdělávané půdy, ale spotřebuje zhruba 25 % všech insekticidů a 10 % všech herbicidů vyrobených na světě. [ref]http://www.ecovoice.cz/materialy/[/ref] Kromě toho, že taková bavlna ničí přírodní ekosystém, vyžaduje i obrovské množství vodních zdrojů.
25 % všech insekticidů a 10 % všech herbicidů se spotřebuje na pěstování bavlny
V r. 2013 nechala organizace Naturally Savvy nezávisle otestovat vzorky tamponů jedné značky. Zjistila v nich přítomnost zbytků pesticidů a herbicidů, z nichž některé jsou označovány jako možné karcinogeny a endokrinní disruptory (látky ovlivňující funkci hormonálního systému).
I když jejich množství bylo velmi malé (mnohem menší, než běžně přijímáme v jídle), není pochyb o tom, že zrovna křehká rovnováha uvnitř ženských pohlavních orgánů by neměla být narušena ani stopovým množstvím těchto látek. Bohužel, jedna studie není dostatečná na to, aby bylo možné k obsahu pesticidů uvést další konkrétní tvrzení. V tomto ohledu toho bylo na poli výzkumu provedeno zatím jen velmi málo. [ref]https://womensvoices.org/wp-content/uploads/2013/11/Chem-Fatale-Report.pdf[/ref]
Co bychom ale měli vzít při volbě vhodných vložek a tampónů v úvahu je skutečnost, že mnozí výrobci řeší na prvním místě nákupní cenu bavlny. Nikoliv to, z jakých zdrojů pochází, zda je chemicky ošetřená či geneticky modifikovaná.
3. Chlór
Celulóza, bavlna a další materiály používané v intimních hygienických potřebách mají však ještě jednoho společného jmenovatele – při výrobě se většinou ošetřují chlórem. Důvodem tohoto procesu je dezinfekce a vybělení, kterým se odstraní případné materiálové nečistoty. Dříve výrobci používali pro bělení syntetických vláken a bavlny plynný chlor. [ref]http://www.organyc-online.com/chlorinefree.html[/ref] Při tomto procesu však vznikalo velké množství toxických dioxinů, jejichž rezidua pak zůstávala i v tampónech a vložkách.
Dioxiny
Jako dioxiny je označována skupina látek, z nichž některé mají negativní vliv na zdraví člověka a přírodu. V té se za běžných podmínek nerozkládají (až při teplotách nad 800 °C a dostatku kyslíku) a časem se kumulují zejména v tukových tkáních lidí a zvířat. V nich zůstávají po zbytek života. 1,4 dioxan je z celé skupiny dioxinů nejtoxičtější a známý svými kancerogenními účinky. [ref]http://www.enviweb.cz/80558[/ref]
Ačkoliv člověk přijímá dioxiny nejčastěji v jídle (z 95 – 99 %)[ref]http://www.enviweb.cz/80558[/ref], absorpce citlivými ženskými orgány může organismu způsobovat daleko větší potíže.
Při krátkodobém vystavení mohou dioxiny způsobit otravu, poškození kůže a jater, při dlouhodobém pak poškození reproduktivního systému (endometrióza, abnormální ztráta děložní výstelky), imunitního systému, a jejich chronický příjem je dokonce spojován s výskytem rakoviny. [ref]http://www.organyc-online.com/chlorinefree.html[/ref]
Metoda bělení plynným chlorem však byla v 90. letech kvůli zdraví škodlivým doxinům v Evropě a Severní Americe zakázána. Dnes většina výrobců používá tzv. bělení bez elementárního chloru (ECF – elemental chlorine-free), které místo chloru využívá oxid chloričitý. [ref]http://www.kompostuj.cz/index.php?id=162&backPID=107&tx_faq_faq=69[/ref] I když tato metoda dramaticky redukuje množství sloučenin chloru uvolněných do prostředí, a snižuje tak vznik dioxinů, není zcela prostá chloru. [ref]http://www.organyc-online.com/chlorinefree.html[/ref]
Ke kontaminaci vložek a tampónů dioxiny přispívá i fakt, že v provozech, které dříve používaly plynný chlor, mohou tyto látky díky své obtížné rozložitelnosti přetrvávat dodnes. [ref]http://arnika.org/chlor[/ref]
I když je v případě použití metody ECF kontaminace běžných vložek a tampónů dioxiny velmi malá až zanedbatelná, i krátkodobé vystavení velmi malému množství těchto sloučenin může ohrožovat zdraví. [ref]http://www.center4research.org/tampon-safety/[/ref]
Obtížná rozložitelnost a kumulativní efekt dioxinů v našem těle situaci ještě zhoršují. Mnohé výzkumy sice prokázaly klesající obsah dioxinu v životním prostředí, zamoření a přítomnost v lidském organismu nicméně stále existuje. [ref]http://www.enviweb.cz/80558[/ref]
K bělení se však používá ještě třetí metoda, která využívá bezchlorová bělicí činidla (TCF – totally chlorine-free), nejčastěji s použitím peroxidu vodíku (tzv. oxygenace). V bělených materiálech nezanechává žádné chemické látky nebo rezidua a neškodí zdraví. Bohužel je ale nákladnější a časově náročná, proto ji používají převážně výrobci organických potřeb pro intimní hygienu. [ref]http://www.organyc-online.com/chlorinefree.html[/ref]
Látky, které mohou být kontaminovány nejtoxičtějším 1,4 dioxanem
Označení 1,4 dioxan ve složení produktů nenajdete. Existují však látky, při jejichž výrobě se tento dioxin používá a mohou jím být kontaminovány. A to nejen v dámských hygienických potřebách, ale běžně také v kosmetice či drogerii. V seznamu ingrediencí se nejčastěji skrývají pod těmito názvy: [ref]http://ekoista.cz/nebezpeci-tamponu/[/ref]
POLYSORBATE (-20, -60 NEBO -80)
SODIUM LAURETH SULFATE
A DALŠÍ LÁTKY S PŘÍPONOU -ETH (CETEARETH, OLETH, MYRETH, LAURETH APOD.)
SYNTETICKÉ EMULGÁTORY PEG (POLYETHYLEN GLYKOL). NA OBALECH JE NAJDETE NAPŘÍKLAD POD OZNAČENÍM PEG-4, PEG-7, PEG-100 STEARATE…
POLYETHYLENE, POLYOXYETHYLENE
PPG (POLYPROPYLEN GLYKOL)
LÁTKY, KTERÉ MAJÍ V NÁZVU SLOVA XYNOL (např. OXYNOL)
4. Plast ve vložkách a tamponech
Dalším úskalím běžných vložek a tamponů s aplikátorem je plast, který obsahují. Bohužel, díky neexistující povinnosti výrobců uvádět složení, je těžké identifikovat přesný typ používaných plastů. Většinou se však pravděpodobně setkáme s měkčeným polyvinylchloridem (PVC), polyetylentereftalátem (PET) nebo polyesterem s polyuretanovým zátěrem (PUL). [ref]http://naturallysavvy.com/care/conventional-feminine-hygiene-products-a-womens-issue-with-toxic-implications[/ref]
Jisté však je, že především plasty ve vložkách brání přirozené cirkulaci vzduchu, a vzniká tak nadměrné teplo a vlhko. Takové prostředí je vysloveně ideální pro množení nežádoucích bakterií. [ref]https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2013/05/22/feminine-hygiene-products.aspx[/ref]
Navíc díky spotřebě klasických vložek a tamponů s aplikátorem vzniká další plastový odpad, který se v přírodě rozkládá stovky let. Plasty mnohdy obsahují škodlivé ftaláty (negativně ovlivňující hormonální a reprodukční systém) či BPA (Bisfenol-A), který může narušovat hormonální rovnováhu, způsobovat neplodnost, problémy s krevním oběhem, poškozovat endokrinní systém, vyvolávat rakovinu a škodit vodním organismům. [ref]http://arnika.org/bisfenol-a[/ref]
5. Parfemace, barviva, superabsorbenty
Někteří producenti vyrábí vložky a tampony, které jsou parfémované, často s přídavkem absorpčních pudrů pro lepší zadržování tekutiny, a dokonce barviv pro lákavější vzhled.
Bohužel ale neexistuje povinnost uvádět konkrétní složení parfemace, barviv ani absorpčních pudrů. Spotřebitel se tak nemá šanci dozvědět konkrétní obsažené látky.
Je však dobré vědět, že některé z těch nejčastěji používaných látek jsou zdraví škodlivé. Mnoho syntetických vůní je například spojováno s rakovinou, alergiemi či podrážděním kůže a označováno za endokrinní disruptory. Podobně je to s látkami neutralizujícími zápach. Absorpční látky zase mohou narušovat přirozené pH a způsobovat podráždění pokožky či sliznice. [ref]https://womensvoices.org/wp-content/uploads/2013/11/Chem-Fatale-Report.pdf[/ref]
Ani jedno není nezbytné. V dnešní době není vůbec těžké sehnat kvalitnější jednorázové vložky a tampóny nebo je nahradit nepochybně zdravější a mnohdy i levnější variantou.
Zdraví máme každá jen jedno: Alternativy k běžným dámským hygienickým potřebám
Volná menstruace
Pokud máte odvahu a chcete být dokonale eko-friendly, vyzkoušejte volnou menstruaci. Spočívá ve vědomé práci s pánevním dnem, která umožní zadržování krve a její vyprazdňování v potřebný čas. Jelikož při této metodě nepotřebujete žádnou hygienickou pomůcku, šetříte nejen přírodu, svoje zdraví, ale i peněženku. Jen musíte mít trpělivost a na nový způsob vnímání menstruace si zvyknout.
Výhody volné menstruace:
Nejekologičtější varianta bez použití jakékoliv hygienické pomůcky.
Zdraví prospěšné posílení svalů pánevního dna.
Vědomější prožívání menstruace.
Možné zmírnění premenstruačních bolestí v důsledku většího vnímání svého těla a jeho přirozených procesů.
Tato metoda však nemusí vyhovovat každému. Naštěstí jsou i další možnosti.
Když pomineme volnou menstruaci, zdravou a ekologickou variantou dámské hygienické potřeby je menstruační kalíšek. Většinou se vyrábí z měkkého lékařského silikonu, latexu nebo termoplastu (TPE). Pravděpodobně nejšetrnějším materiálem k našemu zdraví je však silikon. Ten se již více než 60 let používá v lékařství a doposud na něj nebyly zjištěny žádné alergie. Zároveň je antibakteriální a nijak nenarušuje pH pokožky ani sliznic. [ref]http://www.kalisek.cz/menstruacni-kalisek.php[/ref]
Kalíšek je výborná náhrada za tampón. Poskytuje stejný komfort, jen s tím rozdílem, že neobsahuje žádné chemické látky spojené s bělením bavlny či syntetických materiálů, BPA, ftaláty, superapsorbční látky či deodoranty. A možnost jeho opakovaného použití nezatěžuje přírodu jako jednorázové tampóny či vložky.
Výhody kalíšku:
Nemnoží se na něm bakterie.
Neobsahuje žádné chemikálie, a nehrozí tak nebezpečí TSS.
Nevytváříte další odpad.
Vydrží 5 – 10 let.
Je vhodný pro všechny aktivity včetně sportu.
Ergonomicky uzpůsobený ženě – ani nevíte, že ho máte.
Vhodný při mykózách místo tamponu – nevysušuje poševní sliznici.
Velmi snadný na manipulaci i údržbu (během menstruace stačí kalíšek omývat chladnou vodou, po skončení pak vyvařit 5 minut ve vodě, s případným přidáním čistícího prášku).
Nevytváří zápach.
Dlouhodobě nejlevnější varianta.
Menstruační kalíšek Yuuki
Ženy se často obávají, že jim kalíšek nepůjde zavádět, vytahovat nebo že proteče. Je pravda, že manipulace s ním může ze začátku dělat někomu problémy. Každá jsme jiná a je potřeba vyzkoušet, co sedí právě vám. Důležité je vybrat správnou velikost kalíšku. Menší se hodí pro dívky a ženy do 28 let, které ještě nerodily přirozenou cestou a mají pevné svaly pánevního dna. Větší velikost je vhodná pro toho, kdo už rodil přirozenou cestou nebo nemá zpevněné pánevní dno. Nemusíte se ale ničeho bát, kalíšek už používá spousta spokojených žen.
„Menstruační kalíšek jsem začala používat před sedmi lety hned z několika důvodů. Jednak jsem chtěla ušetřit za vložky, volit zdravější variantu, protože mě v té době občas trápily mykózy, a hlavně jsem od kamarádek slyšela, že jeho používání je pohodlné. Přiznám se, že ze začátku jsem měla jisté obavy. Třeba jestli zavádění kalíšku bude bolet, ale hlavně: co když ho už nedostanu ven ?! 🙂
Dala jsem na doporučení zkušenější kamarádky a kalíšek jsem zkusila poprvé zavést „nanečisto“ ještě před menstruací, ve sprše v poloze „na bobku“ a šlo to bez problémů. I vyndání proběhlo hladce. Brzy jsem zjistila, že stačí jen zrušit v kalíšku podtlak a jde lehce vyndat.
Další moje obavy se týkaly jeho spolehlivosti. Bála jsem se, že bude protékat, a tak jsem prvních pár menstruací používala ke kalíšku ještě látkovou slipovku. Brzy jsem se ale naučila odhadnout intenzitu menstruace. Podle ní jsem pak kalíšek vylévala častěji, nebo méně často, podle potřeby. Musím zaklepat, ale nehody se mi vyhnuly. Naopak si kalíšek chválím. Ani během prvních dnů menstruace o něm během chvilky po zavedení nevím. V létě se díky kalíšku můžu normálně koupat a nemusím se bát infekce nebo nepříjemné nehody, čehož se třeba u tampónů bojím.“Lenka Vojtěchová - v Econea opečovává velkoobchodní partnery a je mámou dvou dětí
Převážné většině žen, které kalíšek vyzkoušely, jeho používání vyhovuje. Je však dobré myslet i na to, že pokud vyrazíte do terénu, budete potřebovat toaletu s umyvadlem. Po 4 – 12 hodinách se totiž kalíšek musí vylít a opláchnout. V případě nouze ale poslouží i lahev s vodou. Podrobný návod k tomu, jak kalíšek používat, najdete tady dole na stránce.
Kdo by však měl výhrady proti neekologičnosti kalíšku z pohledu materiálu (silikon není v přírodě téměř vůbec odbouratelný), má ještě další možnosti.
Látkové menstruační vložky
Látkové vložky Bamboolik
Někdo na ně nedá dopustit. Někomu jsou proti srsti. Látkové vložky jsou většinou celé vyrobené z bavlny, bambusu nebo froté. Jsou sice trošku objemnější než běžné vložky, zato mají mnoho výhod. Neobsahují žádný plast, jsou příjemně měkké, prodyšné, přizpůsobí se tělu, a pokud jsou vyrobeny z BIO bavlny nebělené chlórem, jsou tou nejlepší zdravou a ekologickou alternativou ke klasickým vložkám. Oproti jednorázovkám produkují daleko méně odpadu a používat se dají do opotřebování.
Výhody látkových vložek:
Jsou velmi prodyšné, nevytvářejí nepříjemný zápach.
Zamezují přemnožení bakterií způsobujících záněty a mykózy.
Neobsahují plasty, pokožka se v nich nezapařuje.
Jsou příjemné, měkké.
Pokud nejsou bělené chlórem, nehrozí nebezpečí přechodu chemikálií skrze sliznice do těla.
Jsou ekologičtější a ekonomičtější než klasické jednorázovky.
Česká značka Bamboolik takové vyrábí. V Bambooliku svůj sortiment pro děti rozšířili také o látkové menstruační a slipové vložky z biobavlny a saténové vložky z biobavlny. Kromě elegantního designu vás přesvědčí i unikátní střih, který vychytá každou kapku. Jsou na výběr s patentkami nebo na suchý zip.
Existují i látkové slipovky vhodné pro dny se slabším krvácením.
Obecně se spotřeba látkovek pohybuje mezi 2 – 4 kusy za den. Záleží na síle krvácení a fázi cyklu. Počet spotřebovaných vložek je tedy velmi individuální. Počáteční investice do nich může být vyšší (srovnání najdete v tabulce na konci článku), dlouhodobě se však vyplatí. Jak ze zdravotního, tak finančního hlediska.
Pokud ale rádi upcyklujete a chcete ještě víc ušetřit, můžete si je ušít doma třeba ze starých ručníků.
Látkovky se udržují snadno. Stačí je po použití přeprat v ruce (nejlépe ve studené vodě), usušit a hodit do koše na prádlo. S dalším praním ručníků pak vyprat na 60 °C v ekologickém prášku.
Pokud jste na cestách, pořiďte k nim ještě taštičku na zip pro použité vložky. Bývá vyrobena z nepropustného polyesteru zatřeného polyuretanem (neboli kočárkovinou). Vložky se v ní nezapařují jako v igelitu.
Mořská houba
I když mate názvem, mořská houba je živočich žijící v moři. Nemá ale vyvinutou nervovou soustavu, proto nemůže cítit bolest. Navíc po jejím opatrném odřezání tak, aby zůstaly kořeny, znovu samovolně dorůstá.
Mořská houba nahrazuje tampóny a díky svému 100% přírodnímu původu nezpůsobuje podráždění, neobsahuje chemikálie, nenarušuje pH a nevysušuje sliznici. Eliminuje riziko tvorby alergií a zánětů. Navíc obsahuje minerální sloučeniny prospěšné tělu jako jód, brom, křemík a anorganické soli sodíku.
Zachází se s ní jednoduše. Před použitím se namočí do vody a zavede se jako tampón. Houba se přizpůsobí tělu ženy, nikde proto netlačí a je pohodlná. Po použití ji jen umyjete pod tekoucí vodou a můžete znovu zavést. Na celou dobu menstruace budete potřebovat 1 až 2 kusy. Jedna houba vydrží zhruba 6 měsíců, podle délky a intenzity menstruace.
Výhody mořské houby:
Zdravá, 100% přírodní náhrada tampónů.
Nenarušuje pH sliznice.
Nevzniká s ní riziko alergií či zánětů.
Obsahuje tělu prospěšné minerály.
Je pohodlná. Dokáže se přizbůsobit tvaru každé ženy.
Kalhotky se speciální kapsou pro umístění vložky. Vložku můžete do kapsy buď zapnout nebo přilepit, a křidélka tak zůstanou schovaná uvnitř kalhotek.
Kalhotky s nepropustnou vrstvou. Ty jsou jen jakousi ochranou proti nechtěnému protečení krve až na oblečení. Samy o sobě ale nesají. I tady musíte použít vložku nebo jinou pomůcku intimní hygieny.
Kalhotky, které jsou savé samy o sobě. Obsahují jak savou, tak nepropustnou vrstvu a lze je používat bez dalších pomůcek. Stupně savosti jednotlivých kalhotek dostupných na trhu se však liší, je proto dobré před nákupem prostudovat jejich funkčnost, abyste nebyly zklamané mírou komfortu a bezpečí.
I přes horší manipulaci při výměně posledně zmiňovaných kalhotek, mají také několik výhod.
Výhody savých menstruačních kalhotek:
Jsou velice nenápadné, nikdo nepozná, že zrovna menstruujete.
Pohodlné při nošení – nic netlačí, nic se neposouvá.
Jsou prodyšné a nevytváří zbytečný odpad.
Jednorázové vložky a tampony z přírodních materiálů
Jestli vás nezaujala žádná z předchozích alternativ, pořád jsou tu ještě klasiky. Stačí zvolit lepší kvalitu. Na trhu už existují i vložky, které jsou vyrobené buď ze 100% BIO bavlny nebo dřevité celulózy a nejsou bělené chlorem. Jsou bez chemikálií, syntetických vláken a zbytečné parfemace. Nemusíte se tedy bát podráždění či jiných zdravotních rizik. Dokonce místo plastu používají šetrnější, lépe rozložitelné materiály. Jsou to tedy sice jednorázovky, dovolí ale pokožce dýchat a v přírodě se během pár let rozloží.
Oproti syntetickým vláknům jsou bavlna i dřevitá celulóza mnohem více prodyšné materiály, navíc kompatibilní s pH kůže, jemné, měkké a přirozeně savé.
Značka Organyc vyrábí vložky a tampóny z certifikované, šetrně vypěstované 100% BIO bavlny, která není geneticky modifikovaná a neobsahuje pesticidy ani hnojiva. Bělí se peroxidem vodíku, je bez parfemace a superabsorpčních pudrů.
Vložky a tampóny ze 100% BIO bavlny značky Organyc
Vložky a tampóny Organyc jsou hypoalergenní, klinicky a dermatologicky testované. Spodní vrstva vložek je vyrobena z kukuřičného škrobu, proto jsou v přírodě plně rozložitelné.
Vložky a tampóny od Naty jsou zase vyrobené z kombinace savé dřevité celulózy pocházející z udržitelně obhospodařovaných skandinávských lesů a nepropustné vrstvy z kukuřičného škrobu.
Výhody pomůcek z přírodních materiálů:
Větší prodyšnost bavlny a celulózy oproti běžným syntetickým vláknům.
BIO bavlna je bez zbytků hnojiv a pesticidů. Dřevitá celulóza neobsahuje ani stopu po chemii.
V případě značek Organyc a Naty probíhá proces bělení bez chlóru.
Vložky a tampony Organyc a Naty neobsahují parfemaci, absorpční pudry ani další škodlivé chemikálie.
Jsou plně rozložitelné. Místo plastu mají vrstvu z kukuřičného škrobu.
Velké srovnání jednotlivých variant intimních potřeb
A jsme u konce. Doufáme, že vám článek pomohl s orientací v džungli intimních hygienických potřeb a třeba i dodal odvahu k vyzkoušení nějaké alternativy. A pokud zatím zůstanete u klasických tampónů a vložek, tady jsou alespoň dvě doporučení k nákupu:
Kupujte jen takové intimní hygienické potřeby, které se netají složením. Neplatí to sice vždy, ale může to být jisté vodítko naznačující, že výrobce nemá co skrývat a produkt bude pravděpodobně kvalitní (samozřejmě v závislosti na obsažených látkách, které vždy důkladně prostudujte).
Vždy raději sáhněte po vložkách a tampónech, které nejsou bělené chlórem a vyrobené pouze ze 100% bavlny, nejlépe v bio kvalitě. Záruku kvality dávají i certifikáty. Například přísná certifikace Soil Association.
Tak přejeme šťastnou ruku při výběru a pevné zdraví. A jestli už nějaký kalíšek, houbu nebo látkovky používáte, napište nám svoje zkušenosti dolů do komentářů. Budeme moc rádi!
Tápete s výběrem menstruačního kalíšku? Je pravda, že někdy je to tak trochu věda. Každá žena je originál, a proto není snadné řídit se nějakým, obecně daným, pravidlem.
Připravili jsme pro vás přehled těch nejdůležitějších tipů a triků, které by vás měly nasměrovat tou správnou cestou k vašemu ideálnímu kalíšku.
Jak je to s velikostí menstruačního kalíšku?
Velikost pochvy závisí především na fyziologických předpokladech a pak také na tom, jak zpevněné či povolené jsou svaly vašeho pánevního dna.
Menší menstruační kalíšky jsou obvykle doporučovány dívkám a ženám, které:
jsou mladší 28 let,
doposud nerodily přirozenou cestou,
mají slabou až normálně silnou menstruaci,
jsou starší 28 let, případně rodily přirozenou cestou, ale zároveň udržují svaly pánevního dna pevné (například pravidelným cvičením jógy, tancem nebo během) nebo jsou velmi drobné.
Větší menstruační kalíšky jsou zpravidla vhodné pro dívky a ženy, které:
jsou starší 28 let,
již rodily přirozenou cestou,
mají silnější menstruaci,
jsou mladší 28 let a nemají zpevněné svaly pánevního dna.
Pokud si stále nejste jistá, doporučujeme zakoupit vetší kalíšek. Když bude kalíšek příliš velký můžete si ho nechat na pozdější dobu a zakoupit si kalíšek menší.
Pevnost či měkkost kalíšků je dána ukazatelem “Shore”, který označuje tvrdost silikonu, ze kterého je kalíšek vyrobený. Čím nižší hodnota čísla, tím měkčí je materiál. Pozor, pokud mají dva kalíšky od různých značek stejnou hodnotu Shore, nemusí být automaticky stejně měkké, neboť na ně bylo použito jiné množství materiálu.
Podle čeho tedy tvrdost volit?
Měkčí kalíšek více vyhovuje ženám, které jsou hodně citlivé a vyndávání pevnějšího kalíšku by jim mohlo činit potíže.
Pevný kalíšek je vhodný pro sportovní ženy s pevným pánevním dnem. Pokud žena stáhne svaly, může se měkký kalíšek snadno ohnout a protéci.
A jak je to s tou pevností pánevního dna?
Říkáte si, co vlastně to pánevní dno znamená? Není to tak složité, jak se na první pohled zdá.
Pánevní dno jsou jednoduše svaly, které dělají oporu celé pánvi a všem orgánům uvnitř. Jsou to tři vrstvy svalů, které tvoří podporu pro všechno ústrojí, které se v pánvi nachází.
Kondice pánevního dna úzce souvisí například s inkontinencí, bolestmi kostrče, kříže a zad a také s menstruačními obtížemi či sexuálními problémy.
A jak poznáte jeho pevnost? Pevné pánevní dno mají obecně ženy, které pravidelně cvičí jógu, běhají nebo například tančí. Případně pak ženy, které se aktivně věnují jeho posilování prostřednictvím speciálních cviků.
Pokud si nejste jistá, jak je to zrovna u vás, můžete se zeptat svého gynekologa, sexuálního partnera nebo své pánevní dno prozkoumat sama. Poznáte to například i při zavádění tamponů a jeho velikosti.
Ultrafialová složka (UV) slunečního záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi a některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Než se UV záření dostane k naší pokožce, po cestě naráží na několik vrstev zemské atmosféry.
Je to tedy UVA i UVB záření, před kterými se musíme mít na pozoru. Při delším pobytu na slunci se vystavujeme riziku předčasného stárnutí pokožky, hrozí také poškození zraku a v nejhorších případech rakovina kůže.[ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
Chemické (organické) filtry: 
Existuje hypotéza, že působením UV záření na některé chemické látky v opalovacích přípravcích se uvolňují volné radikály. Ty pak mohou reagovat s molekulami lidské pokožky a poškozovat buněčné bílkoviny, lipidy či DNA, a tím iniciovat vznik rakoviny.[ref]
https://www.veronica.cz/soubory/studie_kosmetika_cela.pdf[/ref]
Existuje hypotéza, že působením UV záření na některé chemické látky v opalovacích přípravcích se uvolňují volné radikály. Ty pak mohou reagovat s molekulami lidské pokožky a poškozovat buněčné bílkoviny, lipidy či DNA, a tím iniciovat vznik rakoviny.[ref]
Minerální (anorganické) UV filtry:
Při správném zpracování jsou totiž netoxické pro náš organismus a blokují UV záření v širokém spektru. Tím, že se do pokožky nevstřebávají, ale působí jako ochranná bariéra na povrchu, nemají alergenní potenciál.
Při správném zpracování jsou totiž netoxické pro náš organismus a blokují UV záření v širokém spektru. Tím, že se do pokožky nevstřebávají, ale působí jako ochranná bariéra na povrchu, nemají alergenní potenciál.
Technologický pokrok zkrátka umožnil vytvořit receptury s vysokým ochranným faktorem a s širokou ochranou proti UVA i UVB záření. Výrobci toho však dosáhli také tím, že kombinují dohromady několik aktivních ingrediencí (UV filtrů) a ve vyšších koncentracích než předtím.[ref]https://www.fda.gov/news-events/fda-voices-perspectives-fda-experts/shedding-new-light-sunscreen-absorption#3[/ref]
Mezi tyto tzv. endokrinní disruptory patří například: Avobenzon, Menthyl anthranilát (v EU zakázaný), Homosalate, Octyl salicylát, Octocrylen, Benzofenon-1,-2,-3 (BP-1, BP-2, BP-3), 4-methylbenzylidene camphor (4-MBC 4,4-dihydroxybenzophenone), 3-benzylidene camphor (3-BC).[ref]https://www.sciencedaily.com/releases/2016/04/160401111847.htm[/ref] [ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214750017300288[/ref] [ref]https://www.veronica.cz/poradna-v-casopise-veronica?i=389[/ref]
Mezi tyto tzv. endokrinní disruptory patří například: Avobenzon, Menthyl anthranilát (v EU zakázaný), Homosalate, Octyl salicylát, Octocrylen, Benzofenon-1,-2,-3 (BP-1, BP-2, BP-3), 4-methylbenzylidene camphor (4-MBC 4,4-dihydroxybenzophenone), 3-benzylidene camphor (3-BC).[ref]
Výzkumníci z Masarykovy Univerzity v Brně zjistili také, že tato látka není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buňky člověka.[ref]https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/9353-latka-ehmc-v-opalovacich-kremech-muze-poskozovat-dna[/ref] EHMC je podezřelý také z neurotoxicity, testování na laboratorních zvířatech 🙁 totiž prokázalo jeho vliv na nervový systém.[ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214750017300288[/ref]
Tento chemický UV filtr představuje velké riziko především u dětí. Jejich kůže vstřebává do těla mnohem více látek než kůže dospělých (nemají ještě tak dokonalou kožní bariéru) a zároveň rychle rostou a rozvíjí se (včetně hormonálního a nervového systému).
Výzkumníci z Masarykovy Univerzity v Brně zjistili také, že tato látka není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buňky člověka.[ref]
[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/703935/METHYLISOTHIAZOLINONE/[/ref]
Další časté alergeny v lahvičkách běžných opalováků jsou kromě umělých konzervantů například syntetické parfémy.
[ref]
Vzhledem k hormonálním vlivům některých filtrů existuje také obava, zda a nakolik mohou tyto látky narušovat endokrinní systém vodních živočichů. Řada UV filtrů považovaných za endokrinní disruptory byla totiž již prokázána v tkáních ryb (BP-3, 4-MBC, EHMC).[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17889917[/ref]
Vzhledem k hormonálním vlivům některých filtrů existuje také obava, zda a nakolik mohou tyto látky narušovat endokrinní systém vodních živočichů. Řada UV filtrů považovaných za endokrinní disruptory byla totiž již prokázána v tkáních ryb (BP-3, 4-MBC, EHMC).[ref]
Pamatujete si Švýcara Franze Greitera? Toho spáleného vynálezce opalovacího krému? Tak právě on přišel také s klasifikací SPF, a to v roce 1962. SPF (Sun Protection Factor) nebo také LSF (Lichtschutzfactor) vyjadřuje míru ochrany proti UVB záření a jeho uvedení na výrobku je v Evropské Unii povinné.[ref]https://www.fda.gov/about-fda/center-drug-evaluation-and-research/sun-protection-factor-spf[/ref] Ale pozor:
Výzkumy na zvířatech 🙁 ukázaly nebezpečí především při vdechnutí nanočástic. Ty se mohou dostat do dýchacího ústrojí, i do krevního řečiště. Používání sprejových přípravků s obsahem nanočástic, kde je riziko vdechnutí vyšší, se proto nedoporučuje. V EU je ostatně prodej opalovacích přípravků ve spreji obsahující nanočástice oxidu zinečnatého i oxidu titaničitého zakázán.[ref]http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_103.pdf[/ref] Od roku 2009 musí mít všechny kosmetické produkty s obsahem nanočástic na obalu označení “(nano)”.[ref]https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32009R1223[/ref]
Pokud jste rodič nebo občas míváte nějakého špunta na hlídání, učitě vás zajímá, jak správně uchránit před škodlivými slunečními chapadly i ty nejmenší z nás.
Hlavními hrdiny DIY opalovacích mazáků bývají kokosový nebo olivový olej, ale třeba také olej z mrkvových semínek nebo ze semen malin. Ačkoli směsi rostlinných extraktů a olejů používali k ochraně pokožky už dávné civilizace, domácí výrobu opalovacích přípravků nedoporučujeme. Proč?
Proč se vlastně musíme pořád něčím patlat a dávat pozor na holá ramena? Vždyť naši předkové opalovací krémy neznali a taky to na sluníčku zvládali…
2. Sluneční krém od Eco Cosmetics s výjimečně vysokým faktorem SPF 50+ poskytuje maximální ochranu pro jemnou miminkovskou a dětskou pokožku. 
3. 100% přírodní opalovací krém ve spreji s ochranným SPF faktorem 30 z nové řady Ey! je výjimečný tím, že neobsahuje žádnou vodu, ale kvalitní rostlinné oleje – olivový, jojobový nebo řepkový.
Slovíčko přírodní totiž mnozí výrobci zneužívají. A my si tak můžeme v dobré víře domů přinést lahvičku s rostlinkou na obalu, ale plnou ropných derivátů a jednou kapkou přírodního výtažku.
Tvorba receptur jako nikdy nekončící studium: Možná si říkáte, že si takovou kosmetiku můžete vyrobit i sami doma. Pár lžic kokosáku a několik kapek éteráku… Narozdíl od nás laiků, jsou ale Martiny znalosti o míle napřed. Kromě poznatků ze studia medicíny a chemie, se Martina vzdělává na dennodenní bázi. Dálkově studuje na zahraniční škole přírodní bio kosmetiky a nepřestává zkoumat jednotlivé látky a jejich působení na naši pokožku a organismus. Každá její receptura je promyšlená a složená tak, aby podporovala přirozené funkce naší pokožky.
Ingredience bez palmového oleje:
Netestované látky:
Jde o hydrolipidovou vrstvu (emulzi) tvořenou směsí lipidů, olejových sekretů mazových žláz, keratinocytů, aminokyselin, potu a jeho složek (voda, kyselina mléčná, močovina, anorganické soli,…). Je to dynamická struktura s množstvím aktivních enzymů a bakterií. Tato vrstva pomáhá pokožce udržet pH 4,5-6, které je slabě kyselé a je potřebné pro správnou funkci kůže. Ta je potom zdravá, zářivá a pružná.
herbicidy a syntetická hnojiva. A jelikož všechny rostliny čerpají živiny zejména z půdy, ve které rostou, je zřejmé, že kromě běžných látek nasají i ty jedovaté. Společně s ovocem, zeleninou, cereáliemi a dalšími potravinami tak kromě živin můžeme konzumovat i zbytky zmíněných jedů. Stejně jsou na tom i rostlinné oleje. Ty mohou obsahovat i rezidua těžkých kovů a jiných kontaminantů.
čím více lidí bude kupovat produkty v bio kvalitě, tím více pěstitelů bude na tuto šetrnější alternativu přecházet. A to je z dlouhodobého hlediska nesmírně důležité nejen pro nás, ale pro celou naši planetu.
Na úplném začátku byl muž, který se věnoval přírodním vědám a sportu, PaedDr. Zbyněk Šedivý. Od roku 1990 se začal zajímat o léčivé rostliny na profesionální úrovni, ale plně si uvědomoval, jak důležité je přírodu nezneužívat v náš prospěch.
Co je ale důležité – už od počátku své existence firma vyvíjela kosmetiku na bázi aromaterapie, rostlinných olejů a dalších botanických extraktů z těch nejlepších dostupných zdrojů. 
Společnost se postupně rozrůstala a lidé, kteří za jejím vývojem stáli, cítili, že chtějí propojení člověka a přírody posunout ještě o trochu výše. A tak došlo ke změně sídla společnosti. Od Krásné Lípy se příliš nevzdálila – přestěhovala se totiž na divoce krásnou Vlčí horu.
Pod slovem kvalita každý z nás rozumí něco jiného. Pro lidi z Nobilis Tilia je nejdůležitější zejména kvalita surovin, které používají pro výrobu svých přípravků. Co možná nejvíce surovin tak pochází z ekologického zemědělství a velká většina produktů má českou certifikaci pro přírodní kosmetiku. Některé dokonce pro bio kosmetiku.
Etické chování firmy se v případě Nobilisu projevuje hned na několika úrovních. Začíná u etického přístupu vůči přírodě: při výrobě se snaží používat ekologicky odbouratelné suroviny, recyklují odpad a mají svou vlastní čističku odpadních vod.
Jen málokterá česká firma se může pyšnit tím, že by se věnovala výrobě přírodní a bio kosmetiky od počátku devadesátých let. Nobilis Tilia navíc stála u zrodu Asociace českých aromaterapeutů a Institutu aromaterapie. Právě díky lidem z Nobilisu jsou znalosti aromaterapie v České republice tak rozšířené.
Při výrobě přírodní kosmetiky jí nejde jen o kvalitu surovin a čistotu prostředí, ve kterém jsou produkty vytvářeny. Důležitá je i spokojenost lidí, kteří se na chodu firmy podílí. Do každého produktu totiž vkládají svou energii a zásadní roli hraje, jestli je tato energie pozitivní nebo negativní.
Realita je dnes totiž taková, že značek přírodní kosmetiky najdeme na českém trhu bezpočet. Jenže problém slůvka přírodní tkví v tom, že podle naší legislativy může pod tuto definici spadat úplně cokoliv – v zákoně totiž není nijak upraveno. S přírodními produkty se tak v poslední době roztrhl pytel. Ale opravdu přírodní je jen zlomek z nich.
Certifikovaná přírodní kosmetika (CPK): použité suroviny musí být z 85 % přírodního původu. Přípravek nesmí obsahovat žádné syntetické a geneticky modifikované látky, ani suroviny, kvůli kterým trpěla zvířata.
Každá značka přírodní kosmetiky je něčím specifická. Některé firmy budují své jméno na výjimečně silných botanických extraktech, jiné si zakládají na konkrétních rostlinných olejích, další využívají účinků lokálních surovin. Nobilis Tilia je v první řadě aromaterapeutická společnost. A právě aromaterapie je základní stavební kámen všech přípravků této značky.
Moja vášeň pre kvalitné, jednoduché a účinné produkty, no zároveň prirodzené pre našu pokožku, sa odzrkadľuje v každom jednom výrobku. Vyhýbam sa nekvalitným surovinám, a keďže výrobky používam nielen ja, ale celá moja rodina, rovnakú kvalitu odovzdávam aj našim zákazníkom.
Okrem 
Ekologické princípy sa snažíme dodržiavať aj pri balení a odosielaní produktov – ako výplň momentálne používame drevenú vlnu, ktorú potom zákazník môže využiť aj doma ako podstielku pre domáce zvieratko, dekoračné účely či v záhrade na kompost. V zmysle hesla: „Pre teba odpad, pre mňa poklad“ hľadáme aj inú alternatívu výplne, verím, že sa nám to podarí.
EcoCert
Pro další návody mrkněte třeba na 
Ženy se často domnívají, že vložky a tampony se standardně vyrábí především z bavlny. Ve skutečnosti jsou však hlavní součástí běžných intimních potřeb většinou syntetické nebo polosyntetické materiály (jako např. rayon – neboli umělé hedvábí či viskóza), jejichž základem je celulóza. Bavlnou se pokrývá například jádro vložky, jejíž spodní část tvoří plast.
Se začátkem používání rayonu výrobci intimních potřeb je však spojován jeden kontroverzní problém, a to zvýšený výskyt syndromu toxického šoku (TSS) u žen. Syntetické materiály totiž mají obecně vyšší absorpční schopnost, a poskytují tak perfektní prostředí pro vznik velkého množství toxinů, které jsou snadno vstřebatelné ženskými sliznicemi. [ref]
Ke kontaminaci vložek a tampónů dioxiny přispívá i fakt, že v provozech, které dříve používaly plynný chlor, mohou tyto látky díky své obtížné rozložitelnosti přetrvávat dodnes. [ref]
Bohužel ale neexistuje povinnost uvádět konkrétní složení parfemace, barviv ani absorpčních pudrů. Spotřebitel se tak nemá šanci dozvědět konkrétní obsažené látky.
I když mate názvem, mořská houba je živočich žijící v moři. Nemá ale vyvinutou nervovou soustavu, proto nemůže cítit bolest. Navíc po jejím opatrném odřezání tak, aby zůstaly kořeny, znovu samovolně dorůstá.
Jestli vás nezaujala žádná z předchozích alternativ, pořád jsou tu ještě klasiky. Stačí zvolit lepší kvalitu. Na trhu už existují i vložky, které jsou vyrobené buď ze 100% BIO bavlny nebo dřevité celulózy a nejsou bělené chlorem. Jsou bez chemikálií, syntetických vláken a zbytečné parfemace. Nemusíte se tedy bát podráždění či jiných zdravotních rizik. Dokonce místo plastu používají šetrnější, lépe rozložitelné materiály. Jsou to tedy sice jednorázovky, dovolí ale pokožce dýchat a v přírodě se během pár let rozloží.
