Karanténa většinu z nás zavřela do našich domovů. Mnoho lidí tráví doma mnohem více času než dřív. Proto vás teď mohou víc napadat tipy na vylepšení bydlení nebo vašeho domácího pracovního místa. Jedním z nejjednodušších vylepšováků a zvedačů nálady jsou vůně. Proto se jim dneska budeme věnovat.
„Vůně je jednou z nejlepších věcí, které si můžete koupit, abyste se cítili dobře.”[ref]HARRISON, Victoria. Happy by Design: How to Create a Home That Boosts Your Health & Happiness. Aster, 2018. s. 64. ISBN 9781912023561. [/ref] Roja Dove, specialista na vůně
Voňte sami sobě i ostatním
Voňavý tuhý deodorant od Benn&Anna
Karanténa by nás neměla odradit ani od sportu, ani od péče o sebe. Ať už budete sportovat doma nebo v přírodě, máme pro vás tip na 100% přírodní deodoranty bez parabenů. Vytvořili je podle svých vlastních vysokých nároků Ben s Annou, sympatický pár z Německa. Jsou proto bez hliníku, bez testování na zvířatech i bez plastového obalu. Jejich první řada tuhých veganských deodorantů Ben & Anna pro ženy i muže chrání podpaží díky jedlé sodě, olejům a rostinným extraktům. Druhá řada tuhých veganských deodorantů Sensitive je pro všechna podpaží, která se nekamarádí s jedlou sodou. Deodoranty Sensitive jsou vytvořené na bázi minerálních látek, olejů a přírodních složek.
Také značka Purity Vision přišla s novinkou. Spojila oblíbený antibakteriální deokrystal s růžovou vodou a vznikl tak růžový deokrystal ve spreji. Lehce se nanáší, nedělá žádné stopy na oblečení a vůně nechá prostor vašemu oblíbenému parfému.
Možná se na vás valí ze všech stran zprávy z domova i ze světa. Možná vám teď příliš často zvoní telefon a pípají notifikace. Je dost možné, že k vašim běžným povinnostem přibyly nově pozice jako kuchař/ka, učitel/ka, motivátor/ka, diplomat/ka a uklízeč/ka. To může být na jednoho občas příliš. Pokud hledáte během dne zdravé a přírodní osvěžení, máme pro vás hned několik tipů. Do reality vás zaručeně probere panák přírodní ústní vody pro citlivé zuby Ben & Anna s aloe vera, šalvějí lékařskou, rakytníkem a mátou. Uklidnění od stresu a povinností vám přinesou vůně květových vod od Purity Vision. Na pocuchané nervy a na obklad pro unavené oči se hodí levandulová voda. O lepší spánek a pleť se postará heřmánková voda. Do rozkvetlé zahrady vás pomyslně přenese a duši pohladí růžová voda z okvětních plátků damašské růže.
Postarali jsme se o sebe – navoněli se a osvěžili. Teď je čas rozhlédnout se kolem sebe. Nebo spíš začít čichat kolem sebe. Které místo doma by vám udělalo radost, kdyby vonělo? Než začnete přidávat příjemné vůně, vyžeňte nejprve ty méně příjemné. Máme pár ověřených tipů:
Vyčistěte zásobník na prací prostředek v pračce, naplňte ho a pračku “vyperte” bez prádla.
Vyčistěte všechny odtoky (dřezy, umyvadla, sprchu nebo vanu). Přírodně, samozřejmě ;-).
Vyperte pelíšky a hračky vašich domácích mazlíčků.
Tak. A teď se můžete s voňavým svědomím pustit do vybírání příjemných vůní k vám domů. My jsme si v kanceláři (a teď v domácích kancelářích) oblíbili novinku od Tierra Verde – 4 osvěžovače vzduchu:
Osvěžovač vzduchu BIO levandule navozuje uvolněnou atmosféru, rozpouští vnitřní napětí a pomáhá ke klidnému spánku. Překrývá pachy a přirozeně odpuzuje hmyz.
Použití je úplně jednoduché – lahvičku důkladně protřepejte, rozprašovač namiřte do prostoru a několikrát zmáčkněte. Vyhněte se pokožce těla a očím. Všechny osvěžovače mají přísnou certifikaci Eco Garantie, takže jsou bez aerosolů, syntetických parfémů a barviv.
„Každá složka působí na naše podvědomí, uvolňuje hormony, které nám kromě jiného dodávají energii, zlepšují náladu nebo zvyšují pocity radosti.”[ref]HARRISON, Victoria. Happy by Design: How to Create a Home That Boosts Your Health & Happiness. Aster, 2018. s. 64. ISBN 9781912023561.[/ref] Roja Dove, specialista na vůně
Udělejte si čas doma voňavý
K pohodovějšímu pobytu doma vám kromě přírodních deodorantů, květových vod a osvěžovačů vzduchu pomohou také květiny ve váze, čerstvé bylinky v kuchyni, sušená levandule, vonné tyčinky, svíčky nebo difuzéry. O voňavou atmosféru se postará také pečení. S vůní domácího beránka, mazance, chleba nebo sušenek se všechny starosti rozplynou jako pára nad hrncem.
Prosíme, sdílejte článek s dalšími zelenými hrdiny. Třeba jim společně zlepšíme náladu v karanténě:
Každá si myslíme něco jiného o tom, jak by o sebe měla žena pečovat. Některé z nás ke své péči potřebují mnoho produktů, procedur a péče, jiné jdou střední cestou a další ženy si vystačí s naprostým minimalismem. Všechny typy žen ale spojuje několik bodů. Pojďme se podívat, jaké to jsou, a jak vám k nim mohou pomoci zelené produkty.
„Kosmetika je nauka o ženském kosmu.“ Karl Kraus
Být krásné
Lobey denní ochranný krém
Chceme být úplně všechny, ať je nám 13, 30 nebo 90 let. A také v kterékoli době. Od pravěku ženy používaly různé ovocné šťávy, výtažky z rostlin a tuk, aby svou pleť chránily před nepříznivým počasím a stárnutím. Postupně se kosmetika začala vnímat jako umění krásy. Ve starověkém Římě měly bohaté ženy své “cosmetae”[ref]https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmetics_in_ancient_Rome[/ref], otrokyně zodpovědné za jejich vzhled. Připravovaly pro své paní krémy, masky a nanášely jim make-up. Ve středověku bylo pěstování tělesné krásy považováno za hřích, což znamenalo úpadek péče o tělo. Mytí bylo pod královskou úroveň[ref]Intimní historie. Od antiky po baroko. Vondruška, Vlastimil. Rok vydání: 2007. ISBN: 978-80-243-2672-6. [/ref], místo toho se královský dvůr hojně pudroval (muži, ženy i děti), líčil a voněl parfémy. To přetrvávalo až do konce 18. století. V 19. století nové technologie a vědecké poznatky rozšířily kosmetiku a hygienu mezi lidi[ref]https://americanhistory.si.edu/collections/object-groups/health-hygiene-and-beauty[/ref]. Začala průmyslová výroba zkrášlovacích produktů.
Je daleko jednodušší než dříve. Nepotřebujeme k tomu ani vyrazit na sběr bylin při úplňku, ani vlastní “cosmetae”. Od 19. století se složení krému stále zlepšuje a naštěstí žijeme v době, kdy si už můžeme vybrat i produkty bez škodlivých chemických látek. Přírodní řešení s aktivními látkami míchá například česká značka Lobey. Jejich denní a noční krém potěší všechny tři typy žen zmíněné v úvodu. Ty první jím v péči o sebe začínají, minimalistky jím začínají i končí. Vypíná pleť, zjemňuje vrásky, voní po mandlích a je v BIO kvalitě. Ženská eko-srdce zaplesají nad jeho šetrným obalem ze skla a dřeva. Další čistě přírodní výbavou pro všechny tři typy žen jsou květové vody od české značky Purity Vision. Pečlivou destilací čerstvých květů vznikají:
Levandulová voda zklidňuje, působí jako tonikum, hodí se na obklady pro unavené oči, při horečkách a na pocuchané nervy.
Růžová voda ze vzácné damašské růže čistí a osvěžuje pleť, zklidňuje ji po holení, potěší dětskou pokožku a zpestří chuť koktejlů a dezertů.
Heřmánková voda zjemňuje pleť, vyrovnává pH, odličuje, čistí a tonizuje. Hodí se také pro péči o nejmenší každodenní hrdiny.
Všechny zmíněné květové vody máme nově i ve tmavé lahvičce o objemu 1 litr. A heřmánkovou vodu i ve 250 ml lahvičce.
Je pro každou ženu naprosto zásadní věc. Parfémy a přírodní vůně jsou kapitola sama pro sebe, takže se společně podíváme na deodoranty. Ty totiž zajímají všechny tři skupiny žen. Co od deodorantu chtít? Protože si ho dáváme do podpaží, kde máme potní i lymfatické žlázy, je potřeba, aby byl 100% přírodní. Dál je pro naše zdraví zásadní, aby nezabraňoval přirozenému vyplavování látek z těla. Jak si v bohatém výběru zelených deodorantů vybrat? Dáme vám dva tipy.
Krémový deodorant ranní rosa BIO od Navia/Kvitok je nejoblíbenější ze všech deodorantů v našem e-shopu. Jeho složení je účinné a krásně jemně voní. Zápachu brání pomocí esenciálních olejů a přírodních složek. Žádný “ulepený” pocit, skvrny na oblečení ani soda bikarbona, která mnoho žen dráždí.
Růžový deokrystal ve spreji BIO. V této novince Purity Vision spojili osvědčený antibakteriální deokrystal a růžovou vodu. Minerální sůl hubí bakterie, které tak nemohou tvořit zápach. Lehce se nanáší, nedělá žádné stopy na oblečení a vůně nepřebije váš oblíbený parfém.
Si přejeme všechny každý den. Většinou je o něco těžší navodit pocit pohodlí během našich dní. K větší pohodě během menstruace přispěl vynález tamponů, se kterými můžeme pohodlně sportovat a koupat se. O další laťku pohodlí se postaral vynález menstruačních kalíšků, se kterými už skoro ani nevíme, že nějakou menstruaci máme. Další vynález jsou menstruační kalhotky. Ženám se osvědčilo pořízení několika kusů kalhotek, které mohou střídat bez každodenního praní.
Ať už patříte do kterékoli ze třech zmíněných skupin žen, přejeme vám, abyste se ve svém těle cítily hezky a příjemně. Pokud vám k tomu mohou pomoci produkty, které myslí nejen na vaši krásu a zdraví, ale také na přírodu, tím lépe. Pro vás i pro Zemi. Protože žádnou planetu B, jak se říká, nemáme. Udělejte krásné a zdravé sebe i Ji.
Koupelna je místo, kam chodíme odložit vše, co si za celý den neseme v hlavě a na ramenou. Vypláchneme pusu, umyjeme tělo a povzneseme mysl vůněmi. Nebyli bychom ale zelení hrdinové a hrdinky, kdybychom se u toho očistného rituálu nezamysleli nad tím, odkud se bere to, co nám pomáhá každý den? Ekologie v koupelně může mít hodně podob, pojďme se jí podívat na zoubek.
Zuby jako perličky
Pro mnoho lidí znamená ekologie v koupelně vyměnit plastový kartáček na zuby za bambusový a vatové tyčinky z plastu za rozložitelné. To je skvělý začátek, ale určitě to není konec koupelnové eko love story. I mezizubní kartáčky mají svou bambusovou variantu, která je přirozeně antibakteriální. Čím čistit zuby, aby to bylo dobré pro vás i pro planetu? Nejlépe 100% přírodními pastami bez syntetických látek a plastových obalů.
Balené ve skle a ve třech příchutích je vyrábí třeba naši slovenští sousedé. Po pulírování zubů si můžete vypláchnout pusu přírodní ústní vodou bez fluoridu. Nechce se vám běhat pro ústní vody často? A slyšeli jste už o koncentrované ústní vodě? Stačí si kápnout 3 kapky do skleničky nebo kelímku s vodou a ústní voda je na světě. Jedna lahev vám vytvoří až 130 litrů ústní vody. Praktické, že?
TIP na cesty:
Pořiďte vašemu kartáčku slušivý model. Skleněné nebo bambusové pouzdro ho ochrání před nezvanými nečistotami.
Tělo jako víno
Dnešní trend v koupelně by se dal shrnout do slov – pěním, pěníš, pěníme. Bohužel, přírodě z těch všech bublinkotvorných tenzidů pění nervy a nám chřadne zdraví. Tenzidy totiž neodmašťují jen naši pokožku, ale také vodní toky, když se do nich dostanou.
Naše zdraví z tenzidů také nijak nejásá, protože pokožku nezbavují jen mastnoty, ale také přirozené vrstvy mikroflóry, která je pro nás prospěšná. Jaké je řešení? Myjte se místo běžnými sprchovými gely těmi přírodními, které obsahují šetrné alternativy mycích tenzidů. Nebo nahraďte sprchové gely přírodními tuhými mýdly. Tyto varianty v přírodě ani v čističkách vod nenatropí žádnou paseku.
Možná vám už vaše vlasy daly najevo, že jim škodlivá chemická složení nedělají dobře. Chcete mít hřívu jako z reklamy, ale bez všech zbytečných serepetiček? Spolehněte se v péči o vlasy na tisíci lety ověřenou ajurvédu a na současný výzkum, ty spojuje Radico. Jejich produkty v BIO kvalitě sbírají ocenění po celém světě a přírodě nekřiví ani jeden vlásek.
O pravidelnou péči se starají jejich práškové šampony a kondicionéry. S růstem vlasů, šedivěním, vypadáváním, omlazením a ozdravením vlasů pomáhají ověřené bylinné kúry a henna. A jestli se vám zachce jiné barvy, než jakou vám nadělila matka příroda, tak i to jde zařídit přírodní cestou. Experti v Radico už namíchali přes 20 odstínů přírodních barev na vlasy. Jejich aplikace je jednoduchá a barvení zvládnete v klidu sami.
Jak jsme zmínili v úvodu, koupelna je místo, kde se necháváme povznést vůněmi. Jak v koupelně snadno zrelaxovat tělo a mysl? Přidejte pár svíček a vychutnejte si sprchu nebo koupel osvětlenou jejich plamínky. Až si budete svíčky vybírat, myslete na to, že ty běžné parafínové mohou být karcinogenní. Obsahují škodlivé látky jako acetaldehyd, formaldehyd, toluen, benzen či akrolein.
Bohužel i palmový a včelí vosk mají svá velká ALE (píšeme o tom v článku o svíčkách). Proto dávejte přednost sojovému a řepkovému vosku. Veganské svíčky ve skle najdete třeba u estonské značky Mulieres. Voní po esenciálních olejích, nebo jsou zcela bez vůně.
TIP na aromaterapii
Vanilka je na domácí lázně ideální. Navozuje pohodu, povzbuzuje smysly, působí proti chmurám, je vhodná při nervovém podráždění, nechutenství a nespavosti. Povzbuzuje činnost mozku, kreativitu, hravost a přitažlivost.
O lázně v koupelně, na těle i na jazyku se svěle postará značka Purity Vision.
Ať vezmete ekologii a minimalismus v koupelně za jakýkoliv konec, jste na správné cestě. Není totiž žádný důvod, aby kvůli naší čistotě a relaxaci trpěla příroda. Vždyť právě z ní všechny ty krásné vůně oblíbených produktů pocházejí – vanilka, levandule, pomerančový květ,… Vraťme tedy přírodě alespoň trošku to, co nám plnou náručí dává. Stačí před nákupem omrknout složení, původ a obal a hned je jasnější, jak si daný výrobek k přírodě stojí. Čelem nebo zády?
Prosíme, sdílejte článek se svým okolím. Třeba tu někdo najde inspiraci k prvním zeleným krůčkům:
Běžíte po rozkvetlé louce. Skoro jako by vás nohy nadnášely. Hřejivé sluneční paprsky dopadají na vaše víčka a vy je slastně mhouříte. Crrrrrr. Ve vteřině si uvědomujete, že nejde o roztomilé volání cvrčků, ale váš budík. Jeho křik přehluší příjemný sen. Louka mizí. Je ráno. Se zalepenýma očima klopýtáte do koupelny. Nahmatáte kohoutek a studenou vodou se probíráte do reality náročného dne. Nedaří se to. Chcete se vrátit do snu! Běžet po louce a cítit svěží vůni… A co když vám řekneme, že se jí po probuzení nemusíte vzdávat? Co když ji můžete mít každé ráno, ba i kdykoli během dne, po ruce?
V Econea.cz víme, jak na to. Ne, neslibujeme zázraky a nemáme recept na věčný optimismus. Známe ale skvělý fígl, jak povzbudit smysly, vzkřísit unavenou pokožku a prožít o špetku příjemnější vstávání. Naším “veřejným tajemstvím” jsou květinové vody. Dnes vám povíme, co jsou zač a jak se liší od esenciálních olejů. Při jejich výrobě nakoukneme pod ruce šikovným lidem z české firmy Purity Vision a na závěr dostanete tipy na deset situací, ve kterých je dobré mít květinovou vodu na dosah. Zbystřete tedy smysly a nasajte s námi blahodárné účinky hydrolátů.
Když se bioaktivní látky rostliny sejdou v jedné lahvičce…
Nejedná se o zázrak, ale o výsledek procesu extrakce, lisování nebo destilace vodní parou. My se dnes spolu zastavíme u posledního zmíněného postupu. Horká voda při něm vytváří páru. Ta prostupuje rostlinami (jejími plody, listy, kořeny, oddenky či květy) a zachycuje v sobě molekuly aktivních látek a silici z rostlin. Pára pokračuje do takzvaného kondenzátoru, kde se ochladí. V ten moment se od sebe oddělí látky rozpustné v tucích a látky rozpustné ve vodě. Vzniká tak květinová voda, neboli hydrolát, a na ní se usazuje olejovitá vrstva – esenciální olej.[ref]https://korneliaadasek.cz/zakladni-slozky-vuni-vonne-latky-1-cast/[/ref] [ref]https://cs.wikipedia.org/wiki/Vonn%C3%A9_l%C3%A1tky_v_kosmetice[/ref]
V čem se tito dva sourozenci liší?
Květinová voda rozhodně není žádný chudý příbuzný esenciálního oleje. Oba produkty jsou bohaté na bioaktivní látky dané rostliny. Liší se od sebe právě jejich poměrem a svým složením. Každý z nich má přitom něco do sebe.
A stejně jako existují dva tábory milovníků vína a vinného střiku, po světě kráčí spousta zapřísáhlých esenciálních “olejářů” i lidí, kteří si neumí svůj den představit bez krůpějí květové vody. Abychom v tom ale měli jasno, pojďme se mrknout na pět nejvýznamnějších odlišností hydrolátů a esenciálních olejů:
Koncentrace. Květinové vody jsou méně koncentrované než esenciální oleje. Ve vodě se zkrátka rozpustí látky v nižší koncentraci a v malinko jiném složení, než v tucích.
Bezpečnost. Hydroláty tedy obsahují prospěšné látky z esenciálních olejů ve slabší a v mnoha ohledech bezpečnější koncentraci. Budou tak vyhovovat citlivým tvorům, starším osobám, těhotným či kojícím maminkám nebo malým dětem, kterým se používání esenciálních olejů, obzvlášť konkrétních druhů, nedoporučuje.[ref]https://issuu.com/achs/docs/80217934[/ref] Do detailu se o tom rozepisujeme v tomto blogovém článku.
Použití. Hydroláty jsou mnohem jemnější než EO, můžete je proto používat neředěné přímo na pokožku. Najdete je v mnoha kosmetických produktech jako jsou pleťová tonika a přimíchávají se do krémů i mýdel. Jejich forma je tak čistá, že se dají i zbaštit. Našly si tak cestičku dokonce i do lidských pokrmů, nejčastěji dezertů nebo různých limonád.
Vůně. Sice vám to skrze monitory počítačů a telefonů nemůžeme zprostředkovat, ale hydroláty nádherně voní. Někdy se vůně květinové vody a esenciálního oleje z totožné rostliny může lišit. Dost běžné je to například u levandule. Čím to? Mohou za to rozdíly v rozpustnosti vonných látek. Některé jsou rozpustné v tucích, jiné ve vodě, a právě proto může být výsledná vůně květinové vody a esenciálního oleje rozdílná. Stejně tak se mohou vůní o něco lišit i dvě stejné květinové vody. Rozpustné látky v konkrétních květech levandule nebo růže mohou totiž také kolísat.
Trvanlivost. Květinové vody se chovají jako jakýkoliv čerstvý produkt. Jejich trvanlivost je tak kratší než trvanlivost stabilnějších esenciálních olejů. Mělo by se s nimi proto náležitě zacházet. Nenechávat je na topení nebo na přímém slunci a zabránit jejich kontaminaci.[ref]http://www.essencejournal.com/pdf/2014/vol2issue1/PartA/6-563.pdf[/ref] My, hydroláto-milové v Econea.cz, je v teplejších měsících po otevření rádi skladujeme v ledničce, kde je temno a konstantní chlad.
I tady pozor na “fejky”
Pravé květinové vody jsou 100% čistými produkty přírody. Neobsahují konzervační látky ani alkohol a na jejich lahvičce by ve složení mělo být uvedené pouze jméno a část rostliny, ze které pochází. Vezměme si třeba Růžovou květinovou vodu. Pokud je produkt veden jako potravina, na obalu uvidíte: 100% čistá Růžová voda z růže damašské. Pokud je výrobek veden jako kosmetika, ve složení najdete INCI název Rosa Damascena Flower Extract.
Takto kvalitní květinové vody, bez syntetických příměsí, vám mohou nabídnout ozdravné účinky bioaktivních látek z rostliny. O některých z nich si povíme za chviličku. Pokud se ale toužíte do hlubin léčivých účinků přírodních vůní a aromaterapie opravdu zanořit, prolistujte tímto článkem na našem blogu.
No jo, jenže za čisté květinové vody se běžně vydávají také produkty “přikořeněné” dalšími složkami. Nenechte se mýlit, i ty mohou krásně vonět. Přidané složky jsou však často syntetického původu a mohou způsobovat podráždění nebo alergické reakce. Výrobci jimi často kompenzují nekvalitní výrobu nebo zdrojovou surovinu. Raději tedy před nákupem pořádně zabrejlete na složení na lahvičce nebo si své hydroláty pořizujte od prověřených značek či prodejců.
Na co konkrétně nastražit radary?
Na pultech obchodů se mohou objevit destilované vody smíchané s esenciálními oleji, s přídavkem:
Konzervačních látek. Ve složení se tak může objevit například: Benzyl Alcohol, Sodium Benzoate, Potassium Sorbate či Citric Acid. Ačkoli může jít o konzervační látky povolené v přírodní kosmetice, v pravé květinové vodě nemají co dělat.
Syntetických vonných látek. Světe div se. Někteří výrobci “obohacují” (kazí) květinové vody umělými aromaty a ve složení je často skrývají pod slůvko “perfume”. Mohou přitom způsobovat alergie a podráždění. O rozdílech mezi umělými a přírodními vůněmi jsme sepsali zajímavý článek, můžete ho prolistovat tu.
Varování: Kdo se jednou v květinové vodě smočí, často se v ní louhuje na doživotí
Pokud s květinovými vodami ještě nemáte zkušenost, pak věřte, že jsou návykové. Jsou to totiž univerzální blaho-rozdávající výtvory. Až poprvé pokryjete svou tvář, tělo i vlasy mlhovinou jemňoučkých krůpějí nabitých rostlinnými výtažky, porozumíte.
A není to jen o dobrém nebo osvěžujícím pocitu. Zprávy o blahodárných účincích hydrolátů na člověka prosakují i z vědeckých kruhů. Při aplikaci na pokožku umí květinové vody chránit buňky tkáně a fungují jako účinné antioxidanty.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3214789/[/ref] Hydroláty mají především vysoký obsah polyfenolů. Ty fungují jako takoví přirození bodyguardi rostlin. A nabité jsou také dalšími, pro tělo užitečnými, prvky. Například růžová květinová voda obsahuje vysoký podíl vápníku, selenu a zinku.[ref]https://en.wikipedia.org/wiki/Herbal_distillate#cite_note-:1-4[/ref]
Trocha moudra o polyfenolech a jiných antioxidantech
V rostlinné říši vědci zatím identifikovali přes 8 tisíc různých druhů polyfenolů. Svými antioxidačními vlastnostmi chrání rostliny před ultrafialovým zářením a patogeny, před vnějšími vlivy i oxidačním stresem. Jako stateční Kevinové Costnerové – osobní strážci – působí i na nás, lidi. Denně je přijímáme v potravě, velkou dávku jich obsahuje ovoce, zelenina, panenský olivový olej, ale i další spousta rostlinných potravin.[ref]https://www.mdpi.com/1422-0067/8/9/950[/ref]
Antioxidanty všeobecně pomáhají chránit buňky v našem těle před poškozením volnými radikály, a tím zbržďují rychlost jejich (a tedy našeho) stárnutí. Pokud tělu nedopřáváme dostatečnou ochranu, buňky pod útokem volných radikálů slábnou a nefungují tak, jak mají. To může vést k poškození zdraví pokožky, k zánětlivým onemocněním a zvyšuje se i riziko onemocnění srdce, Alzheimerovy choroby nebo rakoviny.[ref]https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2015/12/14/polyphenols-benefits.aspx[/ref]
Co od nás volné radikály chtějí?
Volné radikály vznikají v našem těle jednak přirozenou cestou, ale také v důsledku onemocnění nebo při velkém fyzickém vypětí. V čím dál větším množství na nás útočí také z vnějšího okolí, působením škodlivých chemikálií z ovzduší, skze herbicidy a pesticidy z naší stravy nebo třeba ze slunečního záření. A co že to ten volný radikál je a co od nás chce? Volný radikál je molekula s nadbytečným nespárovaným elektronem. Ten se snaží ve svém okolí co nejrychleji udat nebo spojit, je proto často velice nestabilní a reaktivní. Taková reakce se nazývá “oxidativní”. No a právě látkám, které s takovými molekulami nejsnáze reagují a ruší jejich destruktivní aktivitu, se proto říká antioxidanty.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3249911/[/ref]
Největší sílu mají z květů sbíraných za rozbřesku
Jak jsme si už řekli pár odstavců výše, vlastnosti květinové vody může ovlivnit její “čistota”, respektive nežádané příměsi, jako jsou konzervanty nebo rozpouštědla. Kromě toho má na výslednou kvalitu hydrolátu vliv také způsob pěstování a stádium růstu rostliny. Třeba takový rozmarýn by se měl k destilaci sbírat na samém vrcholu léta, těsně před rozkvětem.[ref]https://issuu.com/achs/docs/80217934[/ref]
Správný výrobce květinových vod tedy sleduje také fázi růstu květiny a důležité je i načasování sběru během dne. S takovou pečlivostí vznikají i květinové vody naší oblíbené české značky Purity Vision. V panensky čisté přírodě bulharských hor sbírají místní ženy šetrně pěstované květy od časného rána. Právě po chladné noci totiž obsahují nejvíce esenciálních olejů, které chrání křehké byliny před zmrznutím. Aby dosáhli té nejvyšší kvality, okvětní plátky jdou ke zpracování moderní destilační technologií již během několika hodin po utrhnutí.
1 litr růžové vody vyrábí v Purity Vision z 1 kilogramu čerstvých růžových kvítků.
V Purity Vision navíc jako jedni z mála na českém trhu vyrábí květinové vody cíleně jako hlavní produkt, tedy nikoliv jako vedlejší výrobek při produkci esenciálních olejů. K destilaci navíc používají větší množství květů než je standardně běžné. Dělají to proto, aby květinová voda obsahovala potřebné množství esencí a nemuseli do ní přidávat konzervanty, alkohol ani žádné jiné složky.
Původ surovin a BIO kvalitu hlídají certifikáty
Ze stejných důvodů jako u potravin, BIO kvalitu bychom měli vyhledávat i u květinových vod (a celkově u kosmetiky). Šplícháme si je přece na pokožku pro jejich blahodárné účinky, proč s nimi tedy do svého těla zvát i škodlivé pesticidy a herbicidy? Pokud výrobce moc dobře neznáte nebo nemáte možnost si jeho výrobní postupy sami ověřit, zabrejlete na certifikáty BIO kvality. Květinové vody od Purity Vision na sobě nesou certifikaci CPK BIO. Ta zaručuje, že produkt neobsahuje syntetické sloučeniny a látky škodlivé organismu a minimálně 20% podíl surovin z ekologického zemědělství. Všechny květinové vody Purity Vision přitom obsahují 100 % BIO ingrediencí.
10 situací, ve kterých se vám květinová voda neztratí
Od teorie teď pojďme proskočit do našeho běžného života. Ten, řekněme si to na rovinu, není vždy jen růžový (ani s růžovou vodou :-)). I když květinové vody za vás životní problémy a kotrmelce nevyřeší, možná v nich najdete šplíchanec podpory, síly a energie do každodenních starostí i radostí. S čím vším pomohou?
Pocuchané nervy. Důležitá prezentace v práci? Zdrclá bábovka? Čerstvě vymalovaná stěna počmáraná od dětí?
Ať už vám tik v oku způsobilo cokoli, mysl zklidní levandulová voda. Pokud s ní před spaním jemně pokropíte ložní prádlo, pomůže také k bezstarostnému spánku.
Jestli vám hlavou lomcuje bolest hlavy, kromě levandulové pomáhá také voda heřmánková. Můžete ji přidat i do zklidňující koupele. Nalijte si do vany 2 – 4 polévkové lžíce květinové vody a rozpusťte v ní své starosti.
Bolest zubů. Ta umí pořádně potrápit a nepřejeme ji ani těm největším znečišťovatelům planety. 🙂
Než přijdete na řadu u svého zubaře, pomůže vám heřmánková voda. Při podrážděných dásních, odhalených krčcích a bolesti zubů ji aplikujte přímo na dásně nebo ji kloktejte.
Ranní rutina. Pro rána, kdy jste vstali levou nohou… Po noci probdělé vedle milované, ale hlasitě chrápající osoby… Pro všechny podobně nevrlé okamžiky mějte na blízku růžovou vodu.
Po náročné noci ji nastříkejte na tvář. Vyčistí pleť a unavené pokožce dodá nový elán. Skvěle se nám osvědčilo ji kombinovat s arganovým olejem.
Případně se s ní osvěžte až mezi dveřmi. Kromě neodolatelné vůně vám pomůže zafixovat make-up a vy tak vykročíte do nového dne sebejistě.
Čerstvé oholení. Po každém shazování porostu, ať už jde o dámské nožky či mužskou tvář, si pokožka zaslouží jemné pohlazení.
Unavené oči. A my se jim nedivíme! Nutíme je dennodenně čučet do zářivých monitorů a louskat droboučká písmenka z mobilních displejů. Co jim za to poděkovat obkladem?
Na vyčerpaná kukadla přiložte obklad z levandulové vody. Pocit blaha přitom znásobíte vychlazením vody v ledničce.
Mimochodem, stejný obklad můžete použít i při horečce.
Problémy s pletí. Trápí vás otravné pupínky na obličeji častěji, než je zdrávo? Správné čištění pleti je gró péče o problematickou pokožku. I tady si květinové vody poradí.
Levandulová voda zbaví pleť patogenní mikroflóry, zbytků kosmetiky i nečistot a neohrozí přitom její přirozené pH. Aknózní i ekzematickou pokožku pak krásně zklidní také heřmánková voda.
Smícháním marockého jílu s troškou teplé vody a několika kapkami levandulové vody stvoříte originální čisticí pleťovou masku. Nechte ji působit 5 minut a smyjte. Nezní to náhodou jako váš nový týdenní či měsíční rituál?
Opruzený zadeček. Na mysli teď máme zadečky těch nejmenších každodenních hrdinů. Po náročném plenkovém dni plném batolení, plazení i pádů si jejich pokožka zaslouží tu nejlepší péči.
Při přebalování svého (nebo půjčeného) miminka nastříkejte heřmánkovou vodu nebo Květinovou vodu pro miminka na umytý zadeček a následně aplikujte dětské máslo. Skvělá kombinace vyživí pokožku a ochrání ji před podrážděním.
Stejnou směs si pokožka miminka náramně užije i rozpuštěnou ve večerní koupeli.
Podrážděné intimní partie. Nepříjemné svědění nebo podráždění mohou způsobit horké dny i příliš upnuté džíny.
Výborně se hodí také pro sedací koupele pro intimní hygienu.
Zacuchané a lámavé vlasy. Žijí si vaše vlasy svým vlastním bohémským životem? Pokud se příliš často probouzíte s nechtěnými dredy a brabčími hnízdy na hlavě, sáhněte po květinové vodě.
Nastříkejte si trochu levandulové do vlasů a rozčesávání půjde mnohem lépe.
Kromě toho regeneruje i vlasovou pokožku a podporuje růst vlasů. A tomu se říká dvojitá výhra.
Speciální kulinářská příležitost. Chcete se blýsknout před důležitou
návštěvou? Nebo byste rádi oživili svůj oblíbený recept? Ano, ani tady květinové vody nezklamou.
A zkusit je můžete i jako luxusní přísady do raw i pečených dezertů. Krásně je ovoní a dodají jim své blahodárné účinky.
Provoní vám také prádlo při žehlení, zpříjemní vzduch v domě a přinesou krůpěj životní síly kdykoli cítíte, že vám utíká mezi prsty. Květinové vody zkrátka patří do základní výbavy nejednoho z nás v Econea.cz a věříme, že mohou zpříjemnit dny i vám. Chcete-li si k nim také přičichnout, jděte tady tudy, za nosem.
Bublají a pění, rozpouštějí, rozptylují a především – čistí! To vše mají ve svém repertoáru tenzidy neboli surfaktanty, bez nichž by váš prací prostředek nepral, čistič nepucoval a sprcháč nemyl. Jejich název pochází z anglické zkratky slov: SURFace, ACTive, AgeNT. Jedná se totiž o povrchově aktivní činitele a ačkoli nás zbavují nečistot, jejich pověst úplně bez poskvrny není.
Umí být překvapivě kruté k naší pokožce a možná trápí i tu vaši, právě teď, aniž byste o tom věděli. Nakoukli jsme proto mezi vědecké studie a vyšťourali o nich vše, co se dalo. Zajímá vás, co jsou tenzidy zač? Na které druhy si dát pozor a jak vybrat přípravek, který z pokožky nevytvoří vysušené svědící trápení? Pak čtěte až do konce.
Zbavují nás špíny a skvrn
S velkou spoustou nečistot a skvrn pouhá voda nehne. Však to určitě znáte sami. Flek od zmrzliny na tričku. Připálený pekáč. Pokožka po celodenním trmácení městem. Opláchnutí vodou pomůže, ale tričko, pekáč ani pleť nevyčistí tak, jak bychom si přáli. Tuky obsažené v nečistotě se z fyzikálních důvodů s kapalinou zkrátka neumí smísit. Právě tady přichází na scénu tenzidy, které dokáží odstranit i nečistoty rozpustné v tucích. Najdete je tak ve všem, co má za úkol čistit – ve složení prostředků k domácímu pulírování, praní, ale i ve sprchových gelech či mýdlech.
Čisticí a mycí lahvičky pod vaším umyvadlem i na něm jsou tak zpravidla směsi tenzidů a dalších látek, které mají schopnost převádět nečistoty z pevného do kapalného prostředí, a odstraňovat je tak z povrchu. Účinnost tenzidů výrobci rádi zvyšují různými aktivačními přísadami, které upraví pH, sníží tvrdost vody nebo negativní vliv některých tenzidů na pokožku.[ref]https://web.archive.org/web/20130215211301/http://www.epa.gov/dfe/pubs/laundry/techfact/keychar.htm[/ref] Často však do výrobků přidávají také složky, kterým v Econea.cz rozhodně nefandíme. Příkladem jsou bělicí a zjasňující látky, některé antimikrobiální složky a staré známé syntetické parfémy, zahušťovadla či plnidla.
Vyrábí se z rostlinných olejů, ale i z ropy
Všechny tenzidy se dají vyrobit synteticky, tedy chemickou syntézou. A to jak z přírodních olejů a tuků, tak z ropných surovin. Obecně tedy platí, že syntetické tenzidy lze získat i z přírodních surovin, promítne se to ale na výrobní ceně, která se pak šplhá nahoru. Tenzidů je jako much.
Nejčastěji se dělí podle toho, jak se umí ve vodním prostředí rozkládat na ionty.[ref]http://www.w.chemicke-listy.cz/docs/full/1999_07_421-427.pdf[/ref] Vznikly tak čtyři hlavní třídy, které se pak drolí na další podkategorie. Ale nebojte, žádnými krkolomnými názvy vás tu trápit nebudeme. Místo toho si ukážeme, jak se které tenzidy chovají k nám a našemu zdraví. To nám o nich pro naše účely ostatně prozradí mnohem více.
Trápí vás suchá a podrážděná pokožka? Možná za ni mohou tenzidy
Vnější vrstva naší kůže se skládá z odumřelých a na protein bohatých buněk. Ty jsou plné látek, které na sebe vážou vodu, a přirozeně tak pokožku udržují hydratovanou.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20211113[/ref] Odumřelé buňky obklopují lipidy (tuky), a udržují tak pokožku pružnou. Můžete si to představit jako zeď s cihlami z kožních buněk, spojených lipidovou maltou. Zeď zabraňuje vypařování vody a zároveň chrání kůži před napadením zvnějšku.
Když se však tato bariéra naruší, kůže vysychá, svědí, loupe se a je podrážděná. Naštěstí ji jen tak něco nerozhodí a většinou se ubrání. Jejím velkým nepřítelem jsou ale právě tenzidy. Jak už jsme si řekli, tenzidy jsou přeborníci v odstraňování nečistot. Nemají ale šanci rozpoznat, které látky kůži tvoří a které na ni nepatří. Nezřídka se tak stane, že z kůže odstraní i důležité složky, jako jsou například tuky. To rozhodí strukturu vnější vrstvy pokožky a její schopnost zadržovat vlhkost se oslabí. Stejně tak tenzidy s oblibou zbavují kůži i bílkovin a narušují její přirozenou mikroflóru. Výsledkem je vysušená a dehydrovaná pleť.
Zbytky mohou zůstat v pokožce, dráždit ji a narušovat
Říkáte si, že po sprše nebo při domácím úklidu se většina tenzidů z pokožky opláchne vodou, a vy jste proto v bezpečí? Ne tak docela. Některé se zuby nehty na pokožce udrží a začnou nahlodávat stabilitu ochranné vrstvy kůže. Způsobují také bobtnání přítomných bílkovin. Čím víc nabobtnají, tím větší je přitom podráždění pokožky. Pokud vás po mytí pravidelně trápí nepříjemný pocit napnuté kůže, dost možná za to mohou právě tenzidy.
A problém se prohlubuje. Tenzidy se totiž často používají také jako emulgátory v neoplachových výrobcích. Najdete je tedy i v lahvičkách s různými tělovými mléky a krémy. Při dlouhodobém kontaktu přitom mohou způsobit daleko větší potíže a demolovat živé buňky pokožky. Pocítit to můžeme i akutním svěděním a pálením. Negativní účinek na pokožce přetrvává, dokud dráždivý tenzid nesmyjeme. To ale zpravidla děláme opět přípravkem s obsahem tenzidu. Své kůži tak prakticky nedáváme šanci na odpočinek a regeneraci přirozeného obranného filmu.
Jakým tenzidům se vyhýbat aneb trable nevydařené tabulky
Právě tady se měla vyjímat. Úhledná tabulka. S jasným rozdělením často používaných tenzidů podle jejich dráždivosti. Kam se poděla?
Upřímně, nepodařilo se nám ji dát dohromady. Proč? Tady jsou tři zásadní důvody:
Za prvé. Každý z nás je jiný a prostředek či tenzid, který někomu škodí, může druhý snášet bez potíží.
Za druhé. Samozřejmě vždy záleží také na dalších ingrediencích, ze kterých je produkt ukuchtěn. Roli hraje množství tenzidu v celkovém objemu a záleží také na tom, k jakému užití je přípravek určený. Dráždivost jednoho tenzidu se bude lišit u bezoplachového pleťového mléka a čističe na podlahu, který s vaší pokožkou přijde do styku jen minimálně.
Za třetí. Výsledky jednotlivých dostupných hodnocení dráždivosti se vždy trochu liší. Záleží na kritériích testování, koncentraci jednotlivých složek a také na druzích testovaných přípravků.
Ale nebojte, v tom nepřehledném moři tenzidů vás utopit nenecháme. Zabořili jsme nosy hluboko do různorodých studií a ty nejzákeřnější tenzidy se nám přece jen podařilo odlišit od těch šetrnějších. Tady vám tedy házíme záchranný kruh. Chytejte!
Hodně pěny za málo peněz. Jak je to s postrachy SLS a SLES?
SLS neboli Sodium Lauryl Sulfate
Právě o něm jste toho možná zaslechli nejvíce. Výborně pění, je velice levný a dobře biologicky odbouratelný. Není proto divu, že si ho výrobci tak oblíbili. Přidávají ho do mýdel, šamponů, sprchových gelů i zubních past.
Spadá mezi nejdráždivější tenzidy, přesto ho najdeme ve složení bezpočtu konvenčních prostředků a spousta lidí si ho pravidelně pouští k tělu při mnoha každodenních aktivitách.
Jeho dlouhodobé používání způsobuje vysoušení pokožky i vlasů. Kůže může reagovat svěděním, pálením či zarudnutím. Lidé s citlivou či ekzematickou pokožkou by o něj neměli zavadit raději ani myšlenkou, natož aby si ho zvali do domácnosti.
Vyrábí se i z palmového oleje. Ten se může získávat velmi neudržitelným způsobem a přispívat k odlesňování deštných pralesů.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4651417/[/ref] Na toto závažné téma chystáme speciální článek.
SLES neboli Sodium Laureth Sulfate
Lidé si ho často pletou se SLS. I jeho dlouhodobé používání způsobuje vysoušení pokožky a vlasů. V tomto ohledu je ale o něco šetrnější než SLS.
Také SLES se vyrábí synteticky, z tzv. mastného alkoholu získaného z palmového nebo kokosového oleje.
Zákeřnější než SLS je tím, že během výroby prochází procesem ethoxylace. Při té se může uvolnit pravděpodobný karcinogen 1,4-dioxan. Ten se pak snadno dostane spolu se SLES do sprchového gelu či šamponu.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/706089/sodium_laureth_sulfate/[/ref]
Oba druhy tenzidů, SLS i SLES, tak mohou dráždit pokožku, přičemž samozřejmě záleží na době působení a koncentraci. Akutní toxicita ani karcinogenita u SLS ani SLES nebyla během dosavadních výzkumů prokázána. Ke SLES se však váže riziko kontaminace karcinogenními nečistotami.
Některým lidem přípravky s těmito tenzidy nevadí, zejména v případě, že se jedná o oplachový produkt používaný v malém množství. Proto a přesto se používání SLS a SLES pokládá za bezpečné a mohou se dle platné legislativy používat. A tak se také děje, většina pěnivých výrobků dnes obsahuje jeden z nich.
Potenciálně rizikové “nečistoty” v některých tenzidech
Rizikové nečistoty vznikají až během procesu výroby a kontaminují výsledný produkt. Ve složení výrobku tím pádem nejsou uvedeny, a spotřebitel se tak o nich nemá šanci dozvědět. Pojďme si na ně společně posvítit.
Nitrosaminy
Vznikají za určitých podmínek přirozeně (obzvlášť v kyselém prostředí) z dusitanů a bílkovin, resp. ze sekundárních aminů. Vytvářejí se i v lidském žaludku, v potravinách se skrývají v masných produktech a obsahuje je i tabákový kouř. Pokusy na zvířatech ( 🙁 ) zjistily u 90 % zkoumaných nitrosaminů silný karcinogenní účinek a schopnost poškodit také DNA.[ref]https://path.azureedge.net/media/documents/RH_condom_wrkshp_session7_en.pdf[/ref]
Jako nečistota se mohou nacházet například v těchto tenzidech:
Diethanolamidy kokosových kyselin (Cocamid DEA) se právě kvůli tvorbě nitrosaminu přestávají jako tenzidy používat.
Spojován je s nimi někdy i tenzid SLS. Během procesu výroby SLS se však žádné chemikálie s obsahem dusíku nepoužívají, nitrosaminy proto nemohou vznikat. Podle některých zdrojů se však mohou vytvořit až následnou reakcí “v lahvi” s diethanolaminy (DEA) či triethanolaminy (TEA), kde zmíněný dusík obsažený je.
Za určitých podmínek může vznikat také při výrobě tenzidu CAPB (Cocamidopropyl betaine).
Ethylen oxid
Je chemický meziprodukt v průmyslu při výrobě určitých látek. V menším množství se používá jako pesticid a insekticid, obsahuje ho i tabákový kouř. Je to známý lidský karcinogen (může způsobit rakovinu a leukémii), je mutagenní (mění genetický materiál, obvykle DNA), je spojen především se zvýšeným rizikem rakoviny prsu u žen.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/726229/ETHYLENE_OXIDE/[/ref]
Jako nečistota se může nacházet například v těchto tenzidech:
Sodium Laureth Sulfate (SLES)
Laureth-7, Sodium Myreth Sulfate
1,4-dioxan
Vzniká při ethoxylaci, při níž se ethylen oxid přidá k dalším chemickým látkám. Při tomto procesu může dojít ke kontaminaci produktu 1,4-dioxanem. Je klasifikován jako „pravděpodobný lidský karcinogen“ (nádory jater, žlučníku, nosní dutiny, plic, kůže a prsu) a zvířecí karcinogen.[ref]https://www.epa.gov/sites/default/files/2014-03/documents/ffrro_factsheet_contaminant_14-dioxane_january2014_final.pdf[/ref]
Jako nečistota se může nacházet například v těchto tenzidech:
Pozor si ve složení výrobku dejte na chemické látky, které mají v názvu: „-eth“ , „PEG,“ „polyethylene“, „polyethylene glycol“ ,“polyoxyethylene“ nebo „-oxynol.
Při výrobě „potenciálně kontaminovaných“ detergentů se nečistoty dají odstranit. Pro výrobce je to však proces navíc, který prodražuje výrobu. Producenti konvenčních levných produktů to proto zpravidla vůbec neřeší.
Do svých domovů si tak zvěte jen přípravky od zodpovědných výrobců nebo nakupujte u prodejců, kteří své dodavatele a jejich výrobní procesy řádně prověřují. My v Econea.cz se produktům s obsahem rizikových tenzidů vyhýbáme. Pokud na našich poličkách zahlédnete přírodní přípravky s tenzidem Cocamidopropyl betaine, vězte, že u nich vždy prověřujeme jeho čistotu a zodpovědný přístup výrobce.
SCS spadá do kategorie mírně dráždivých tenzidů a ve svých produktech ho může mít i certifikovaná přírodní kosmetika.
Na rozdíl od výroby SLS z čisté kyseliny laurové, SCS se vyrábí přímo z kokosového oleje, který je směsí mastných kyselin, včetně zmíněné kyseliny laurové. SCS je tedy ve výsledku směsí SLS, sodium caprylic sulfate, sodium oleic sulfate a sodium stearyl sulfate.
Vyrábí se z kokosového oleje a je to málo dráždivý tenzid.
Přimíchává se k jiným tenzidům ke snížení celkové dráždivosti produktu a obsahují ho i přípravky pro děti.
Během procesu výroby může vznikat stopové znečištění dráždivým amidoaminem, který často vyvolává pálení očí a svědění pokožky.
Hydratační a vyživující sprchový gel OnlyBio
Jak jsme si řekli už výše, za určitých podmínek mohou vznikat i toxické nitrosaminy. Tyto nežádoucí nečistoty mohou výrobci technologicky odstranit. Při používání prostředku s tímto tenzidem je tedy třeba prověřit jeho čistotu.
Zajímavý je také titul, který si v roce 2004 CAPB vysloužil. Právě kvůli reakcím na tyto nečistoty se stal alergenem roku. [ref]http://chemicaloftheday.squarespace.com/qa/2011/9/26/sodium-coco-sulfate.html[/ref] [ref]http://www.epitesty.cz/pasports/A%20029.pdf[/ref]
Podstatné zde je především to, zda výrobce čistotu CAPB řeší či nikoliv. V Econea.cz dbáme na kvalitu našich dodavatelů a výrobců a nechceme vám nabízet nic neprověřeného nebo nedůvěryhodného. Pokud je CAPB v produktech vysoké kvality i čistoty, považujeme ho za schůdnou alternativu ke konvenčním dráždivějším tenzidům.
Je vyrobený z kokosového oleje a glukózy, pomáhá zvyšovat pěnivost, a používá se také pro snížení podráždění, které mohou vyvolat jiné povrchově aktivní látky v produktu (např. SLS nebo SLES).
To jsou tenzidy obsažené v rostlinách, například v mýdlových ořechách či mydlici lékařské. Zpravidla silně pění.
Pokud by se saponiny dostaly ve větší koncentraci do přírody, mohly by škodit vodním tvorům (podobně jako je to u přírodních esenciálních olejů). Jako tenzid v šamponu, který pomohou odbourat mikroorganismy v čističce odpadů, se ale v životním prostředí nekumulují, a škodu tak nenapáchají.
Mají výborné čisticí účinky. Vyrábí se zmýdelňováním (saponifikací) z olejů a dalších tuků, respektive v nich obsažených mastných kyselin (kys. myristová, palmitová, stearová) reakcí s hydroxidem sodným či draselným.
Ve složení produktu je najdete například jako sodium cocoate – z kokosového oleje, sodium palmate – z palmového oleje, sodium olivate – z olivového oleje.
Nevýhodou mýdel je vysoké pH, které může potrápit zejména citlivou pokožku.
Také mýdla mohou obsahovat dráždivé tenzidy, o kterých jste se dočetli výše. I u nich tedy kontrolujte složení.
Mýdla a pH pokožky
Povrch pokožky má nízké pH, takzvaný kyselý ochranný plášť. Mnoho důležitých reakcí probíhá právě a výhradně při nízkém pH. Čisticí a pečující prostředky s vysokým pH tento přirozeně kyselý plášť pokožky narušují, a tím brání jejímu správnému fungování a regeneraci. Pokožka bobtná a snižuje se její pružnost. Množí se viry, plísně a bakterie, které pak mohou způsobovat akné.[ref]http://www.snowwhiteandtheasianpear.com/2014/09/skincare-discovery-why-ph-of-your.html[/ref] [ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18489300[/ref]
Co s tím?
Pokud máte zdravou pokožku a jednou denně se ošplíchnete mýdlem, žádnou katastrofu nezpůsobíte. Zdravá pokožka si totiž ochranný plášť, včetně milionu přátelských bakterií, umí poměrně rychle obnovit.
Jiné je to však u citlivé či ekzematické kůže. Ta při častém používání prostředků s vysokým pH ztrácí svou ochranu, přirozené funkce a chřadne. Stejně tak používání mýdel neprospívá intimním oblastem, které jsou na vysoké pH velmi citlivé. Pozor tedy na produkty tvářící se jako “intimní mýdlo”. To, že se do mýdla přidá extrakt z dubové kůry nebo heřmánku, ho ještě nedělá vhodným pro intimní partie. Z našich nabytých znalostí vám doporučujeme se těmto mýdlům vyhnout.
Jak se tenzidy chovají v přírodě?
Ve vysokých koncentracích mohou všechny tenzidy, ale i jakékoli jiné látky, působit v přírodě toxicky. Běžné koncentrace, které se dnes v detergentech a kosmetických přípravcích používají, jsou ale odbouratelné snadno. Čistírny odpadních vod větší část přípravku zachytí a se zbytkem si ve valné většině příroda poradí. Podle dostupných zdrojů je biologická rozložitelnost většiny prostředků s tenzidy vyšší než 90 %.[ref]https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=11894[/ref]
Pozor na neudržitelně získaný palmáč
Oči na stopkách bychom měli mít u zdrojových surovin pro výrobu tenzidů. Velké množství se totiž vyrábí z palmového oleje, nejčastěji tenzidy SLS a SLES. Palmový olej přitom může pocházet z různých zdrojů, s různými důsledky pro přírodu a zvířata, která ji obývají.[ref]https://glopolis.org/wp-content/uploads/kudy-tece-palmovy-olej.pdf[/ref] Brzy se o tom do detailu dočtete v chystaném článku.
Výrobci, kteří používají zodpovědně získávaný palmový olej nebo jeho alternativy, se tím obvykle “chlubí”. Zdroj a certifikace surovin proto rádi uvádí přímo na produktech.
Své eko-radary proto žhavte například na certifikát RSPO. Ten označuje palmový olej z udržitelných zdrojů (obvykle mimo Indonésii), který splňuje přísná kritéria na ochranu životního prostředí. Pod logem zeleného palmového listu najdete produkty, které nejen nezatěžují a neohrožují místní faunu a flóru, ale také podporují lokální výrobce a snižují míru chudoby v celém regionu.
Obdobně “funguje” certifikát EcoCert – Natural Detergent made with Organic, nebo EcoCert – Natural Detergent.
Palmový olej se může ve složení výrobku schovávat v těchto ingrediencích:
Dlouhatánský výčet látek, které se vyrábí z palmového oleje, můžete omrknout tady.
Jak tedy vypátrat šetrnější mycí a čisticí prostředky?
Možná si teď říkáte, že to není vůbec jednoduchá otázka. A máte pravdu. Samozřejmě je potřeba sledovat celkové složení přípravku, ale jak jsme si ukázali, tenzidy v tom všem hrají důležitou roli. Prošlápli jsme vám proto cestičku. Držte se těchto deseti kroků a dojdete ke spokojenější pokožce a pevnějšímu zdraví.
10 krůčků k čistotě bez rizika:
Méně je někdy více. Než vytáhnete celý arzenál pěnivých čističů, zvažte, zda nestačí obyčejná voda.
Nevybírejte si přípravky podle toho, zda dobře pění. Pěna nerovná se čistota. Zpravidla je to naopak. Čím víc prostředek pění, tím agresivnější tenzidy obsahuje. O pěnivém omylu lidských koupelen si víc můžete přečíst tady.
Výrobky s tenzidy SLS či SLES raději nepoužívejte dlouhodobě a pouze v oplachových produktech. Při pravidelném používání může dojít k podráždění pokožky, k nadměrnému vysušení a narušení její přirozené rovnováhy. Pokud najdete takzvané sulfáty ve svém oblíbeném šamponu nebo prostředku na mytí nádobí, nepropadejte panice, nemusíte se jich hned zbavovat. V rozumném dávkování je vypotřebujte a příště si pořiďte produkt s jemnějšími tenzidy.
Používejte přípravky založené na tenzidech z přírodních látek, například tyto: SCS, CAPB, Lauryl Glucoside, Coco Glucoside či Decyl Glucoside. Podle aktuálních poznatků jsou šetrnější k pokožce, k přírodě, i svou výrobou. Takové tenzidy se nejčastěji získávají z kokosového nebo palmového (tomu se však my v Econea.cz vyhýbáme) oleje, ale například také z oleje řepkového, jako to dělají specialisté v Only Eco a Only Bio. Také u přírodních tenzidů si ale dávejte pozor a pořizujte si jen zodpovědně vyrobené produkty.
Upřednostněte produkt s certifikací přírodní kosmetiky. Ta totiž syntetické (a zpravidla nejškodlivější) tenzidy netoleruje, navíc ručí za původ a udržitelnost surovin, ze kterých se vyrábí použité přírodní tenzidy.
Ve složení hledejte několik názvů tenzidů, často jsou šetrnější než přípravky s jedním typem tenzidu. Povrchově aktivní složky se v přípravcích shromažďují do shluků. Pokud jsou shluky velmi malé, dostanou se snadno skrz pokožku a způsobují podráždění. Směsi tenzidů se ale shlukují do větších útvarů. Ty pokožkou tak snadno neprojdou, a tím pádem ji tolik nepoškodí.[ref]https://kindofstephen.com/two-aspects-which-affect-the-harshness-or-mildness/[/ref]
Sledujte i další ingredience ve výrobku. Na nepěknostech mohou s tenzidy spolupracovat i další obsažené látky. Tenzidy mohou narušit ochranný film pokožky, a usnadnit tak dalším prevítům záškodnickou činnost na našem těle. V konvenční kosmetice se často ukrývají syntetické parfémy, konzervanty či barviva. O umělých navoněncích se více dozvíte například v tomto článku.
Ve složení pátrejte po kvalitních rostlinných olejích jako je slunečnicový, po mastných kyselinách jako je stearic acid a zvláčňovačích jako je glycerin a sorbitol. Tyto ingredience pokožku hydratují a pomohou jí dodat to, o co jí tenzidy během čištění okradou.
Dejte pozor na palmáč. Některé tenzidy mohou pocházet z palmového oleje. Ujistěte se proto, že výrobce používá zodpovědně získaný palmový olej, který nepřispívá k odlesňování deštných pralesů. Hledejte například certifikát RSPO.
Čekali jste, že od nás uslyšíte nějaký jasný ortel? Rozsudek těch zločinných tenzidů? Potřebu si věci alespoň trochu zaškatulkovat, si v sobě asi neseme všichni. Ani my na tom nebyli před psaním tohoto článku jinak. Po jeho přečtení už je vám nejspíš jasné, že ne vždy jsou jednoznačné soudy tím nejlepším řešením (nejen ve světě přírodní kosmetiky). Na něco se při brouzdání v našich virtuálních regálech však spolehnout můžete:
V bezoplachové kosmetice u nás najdete pouze ty nejšetrnější tenzidy.
V žádné naší kosmetice nenajdete SLS ani SLES.
U výrobců, kteří ve svých produktech používají CAPB, jsme ověřovali jeho čistotu. Zároveň všechny naše značky důkladně vybíráme a navazujeme spolupráci jen s takovými, kterým důvěřujeme.
Stejně tak důkladně vždy prověřujeme i celkové složení produktů.
Nechceme vám nabízet nic, co bychom si dle aktuální míry našeho poznání sami nedali bez obav na tělo a do těla.
Oblíbená slovenská značka přírodní kosmetiky loni prodělala šok. Po pěti letech fungování dostala od celosvětově působící společnosti oficiální výzvu na ukončení používání jména a loga Navia, protože se údajně vizuálně a foneticky podobá jejich logu. Přitom tyto dvě firmy nepoužívají stejné suroviny, nemají stejné cíle, zákazníky ani stejná prodejní místa. Navia měla několik možností – mohla se vzdát a firmu ukončit, jít do boje, ale nakonec se rozhodla ustoupit a vybrala si nové jméno. Bere to jako výzvu, díky které se může posunout dál.
„Měníme název, kvalita zůstává.” Martina Dudová, zakladatelka značky Navia/Kvitok
Jak bude probíhat přeměna značky?
Postupně. Do června 2020 uvidíte etikety a krabičky Navia i Kvitok zároveň. Pak už pokvete jen Kvitok s designem, který znáte. Firma slibovala na rok 2019 mnoho novinek, změn a vylepšení, ty ale musela kvůli nenadálé situaci odložit. K původu kosmetiky i svých majitelů se hrdě hlásí novým názvem Kvitok. Ten odráží to, že v obsahu i na obale produktů jsou vzácné výtažky z květin a bylin z východního Slovenska.
Nabízí kosmetické produkty pro komplexní péči o pleť, tělo a vlasy, které dokážou pomoci i při problémech jako akné, atopický ekzém, suchá pokožka, celulitida nebo lupy. Při výrobě produktů používají přírodní suroviny, pracují s esenciálními oleji a znalostmi aromaterapie.
Navia/Kvitok je první slovenská ručně vyráběná kosmetika, která získala oprávnění používat logo společnosti Cruelty Free International Leaping Bunny.
Martina Dudová napsala e-book 3 DÔLEŽITÉ KROKY, BEZ KTORÝCH NEBUDE TVOJA PLEŤ KRÁSNA A ZDRAVÁ
Lokálnost, šetrnost a čerstvost
Arganový olej, bambucké máslo a růžový hydrolát nakupují od zahraničních dodavatelů,
protože na Slovensku se tyto rostliny nepěstují, ale vše, co mohou, nakupují na Slovensku – například konopný, makový a slunečnicový olej. Aby zabezpečili čerstvost jednotlivých kosmetických produktů, vyrábí každý den v malých dávkách.
Jak to všechno začalo?
Zakladatelka značky, Martina Dudová, vystudovala lékařskou fakultu a chemii. Při práci v chemické laboratoři se setkávala s nebezpečnými látkami. Došlo jí, že lidé přicházejí nevědomky každý den do kontaktu s podobnými složkami v kosmetice, potravinách, barveném oblečení a čisticích prostředcích. Rozhodla se to omezit v oboru, ve kterém může, a založila Navii/Kvitok. Právě chemie ji přivedla k výrobě produktů bez syntetické škodlivé chemie.
Příroda a věda ruku v ruce
Martina spojuje léčivé síly přírody a vědecky ověřené účinky látek. Rozumí fungování lidského těla a studuje souvislosti mezi vlivem konkrétních sloučenin na zdraví a tyto poznatky dává do přírodních receptur. Spolu s manželem Matúšem tvoří kreativní tým a vyrábí kosmetiku s vysokým obsahem přírodních účinných látek, které přirozeně podporují pokožku. Přejeme jim, aby se značce pod novým názvem Kvitok dařilo a aby jim pod rukama jen kvetl.
V Econea.cz jsme si oblíbili tuhle partičku 7 produktů:
Pro vědeckou obec jsou vůně stále tak trochu záhadou. Mají spojitost se sexuální přitažlivostí a zdá se, že hrají roli i při výběru partnerů. Otiskávají se nám do vzpomínek a umí v nás vyvolávat rozmanité pocity. Snad proto se lidstvo vůněmi obklopuje po celá tisíciletí. Při náboženských obřadech je využívali již starověcí Egypťané. Ve středověku se vonnými rostlinami vykuřovaly domy i ulice proti šíření morů a rostlinné esenciální oleje se prodávaly v apatikách jako léčivé přípravky. Pak se zrodilo parfemářství a s vynálezem syntetických vůní si aromatické produkty našly cestu do našich domácností.
Dnes si tak píšeme poznámky na papír s vůní levandule, propiskou, co záhadně zavání po jahodách. Výrobci přidávají syntetické vonné látky do potravin, kosmetických produktů i detergentů. Růžová voda ve vašem oblíbeném parfému tak možná nezahlédla růži ani z vlaku. Zrodila se v laboratoři, z desítek či stovek chemických ingrediencí, jejichž identitu před vámi výrobce pravděpodobně zatajil.
Proč že je to takový problém? Některé vonné látky mohou mít totiž pro zdraví člověka i přírody nepříjemné následky. Nad kterými vonnými složkami je tedy lepší ohrnovat nos? Mají i přírodní vůně své stinné stránky? Pokud jste zvědaví, jak dopadl velký duel mezi syntetickými a přírodními vůněmi, určitě čtěte dál.
Když zákony nepomáhají
Jestliže z určitých vonných látek číhá nebezpečí, neměly by mít jejich použití regulační orgány zcela pod kontrolou? V ideálním světě asi ano, v realitě to však vypadá trochu jinak:
Podle zákona výrobci nejsou povinni vypisovat ve složení všechny vonné složky. Toho zpravidla využívají a schovávají je pod nicneříkající označení perfume, aroma či fragrance.
Směrnice EU o kosmetických přípravcích (ES/1223/2009) vyžaduje označení 26 alergenních látek na štítku produktu při překročení stanovené koncentrační meze (ta činí 0,01 % pro výrobky oplachové a 0,001 % pro výrobky neoplachové).[ref]https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32009R1223&from=cs[/ref] Někteří výrobci ale i tyto alergenní látky zametají pod kobereček tajemného slovíčka perfume.
*Složky se symbolem hvězdičky obsahuje i přírodní kosmetika, avšak v jejich přírodní podobě. P.S. O problematice alergenů v přírodních vůní se dočtete více v našem článku o aromaterapii.:-)
Bez kompletního výčtu vonných složek se tak člověk nemá šanci rizikovým látkám vyhnout. Stejně tak je obtížné zjistit kompletní složení a jeho možné působení i pro regulační orgány a nezávislé výzkumy. K výčtu všech obsažených ingrediencí ve složení se v roce 2010 zavázaly dvě stovky společností, jejichž seznam najdete zde, v příloze F.
Na zákony a dobrou vůli všech výrobců se tak spoléhat nemůžeme. Jak se tedy ve všech těch vůních vyznat? Které můžeme čichat bez obav a jaké nám možná potají škodí? Stejné otázky si klademe při výběru produktů do našeho sortimentu na Econea.cz. Jednoduchá odpověď bohužel neexistuje. Abychom se v této oblasti mohli co nejlépe rozhodovat, s vůněmi, jejich původem, výrobou i možnými účinky se nejdříve musíme dobře seznámit. S jakými druhy vůní se tedy ve svém okolí setkáváme?
Přírodní vůně
Rozličných vůní je na světě tisíce. Pojďme si je tedy nejdříve hezky spořádaně rozdělit. A začneme tam, kde začínali i naši předci – u vůní přírodních. Ty se dělí na vonné látky z rostlin a na ty získané ze živočichů.
Rostlinné vonné látky
V kořenech, natích, plodech, listech, květech i dalších částech rostlin vznikají silice, které mají pro rostlinu zásadní funkce. Buďto jí pomáhají odhánět škůdce, nebo naopak lákají na její květy opylující hmyz.
Nejčastější vonnou složkou jsou terpeny. Je známo přes 50 000 terpenů, např. limonen, menthol či kafr. Pro své charakteristické vůně nacházejí uplatnění v parfumerii, i v gastronomii, ale i v léčitelství pro své blahodárné účinky na organismus.
Na Zemi dnes existuje kolem 500 druhů rostlin, z jejichž silic získáváme esenciální (éterické) oleje. Ty jsou tvořeny až z několika set chemických složek (uhlovodíků, terpenů, kyselin, esterů, aldehydů, ketonů či alkoholů).
Biologické, neboli léčivé, účinky těchto vůní jsou dané právě tím, že všechny složky působí společně jako celek, mají tzv. synergický efekt. Jsou tak mnohonásobně intenzivnější, než jednotlivé složky odděleně.
Dále mezi rostlinné vonné směsi řadíme pryskyřice vznikající oxidací silic a balzámy – směsi silic a pryskyřic.
Živočišné vonné látky
Takzvané tkáňové látky se z těl živočichů extrahují rozpouštědly a v parfemářství se používají jak pro jejich vůni (nebo spíš pach), tak pro jejich schopnost vůni stabilizovat a prodloužit její trvanlivost. V současné době jsou živočišné vonné látky tak drahé a nedostupné, že se z velké části nahrazují syntetickými napodobeninami.
Nejznámější vonné látky živočišného původu jsou:
Ambra: Údajně vzniká v trávicím ústrojí vorvaně při poranění polykanou stravou (kraby, sépiemi) a patří k nejcennějším vonným látkám.
Mošus neboli pižmo: Sekret, který se shromažďuje ve váčku v blízkosti pohlavních orgánů samce kabara pižmového (příbuzný asijských jelenů), v surové koncentrované podobě údajně páchne tak odporně, že se z toho lovcům kabarů spouštěla krev z nosu. Ve volné přírodě je kabar pižmový ohroženým druhem právě kvůli dřívějšímu lovu pro pižmo.
Cibet: Je výměšek pachových žláz poblíž řitního otvoru cibetky. Tuto vonnou látku můžeme cítit i z cibetkové kávy.
Kastoreum neboli bobrovina: Pochází z váčku mezi pohlavním a řitním otvorem bobra.
Syntetické vůně
Pokrok ve vědě a chemii ve 20. století znamenal i revoluci ve světě vůní. Vědci našli způsob, jak vyrábět syntetické vonné látky, což umožnilo produkci levnějších vůní pro masový trh. Parfémáři byli najednou schopni napodobit i aroma, která neuměli extrahovat z přírodních zdrojů, jako je například to z konvalinky.
Díky uměle vytvořeným látkám tak dnes vznikají věhlasné kompozice a mnoho parfémů by pravděpodobně pouze za použití přírodních substancí nedosáhlo takové slávy.
V čistém stavu nemají jednotlivé syntetické vonné látky dostatečně zajímavou a plnou vůni, nebo nejsou dostatečně stabilní. Parfémovou kompozici proto často tvoří 30-50 vonných látek, někdy i stovky.
Přidávají se k nim doprovodné látky, a to přesto, že jsou spojovány s množstvím závažných zdravotních obtíží u člověka (toxicita, vliv na hormonální systém, rakovinotvorba).[ref] http://www.safecosmetics.org/wp-content/uploads/2016/04/RED-LIST.pdf[/ref] Jde například o ftaláty, chemické UV filtry (oxybenzone či octinoxate), toluen, stabilizátory vůně, konzervanty či barviva.
Syntetické vonné látky se dále dělí na:
Napodobeniny přírodních látek neboli přírodně identické látky
Na rozdíl od těch skutečně přírodních postrádají pozitivní biologické účinky. Protože jsou to pouze “kopie” přírodních látek, lidské tělo i příroda si s nimi umí poradit. Jsou tedy pro životní prostředí méně zhoubné než zcela syntetické vůně. Patří sem například: kumarin, vanilin, limonen nebo menthol.
Přírodní a syntetické vonné látky jsou tedy hlavními aktéry všudypřítomných aromat.
Postavili jsme je do jednoho ringu a doufali v jasného vítěze. Jak souboj dopadl?
[table id=1 /]
Kdo je vítěz?
Ačkoli i přírodní vonné látky mohou působit jako alergeny a v určitých kombinacích a koncentracích způsobovat zdravotní potíže, syntetické vůně představují mnohem větší zdravotní riziko.[ref]https://d124kohvtzl951.cloudfront.net/wp-content/uploads/2018/09/26092837/BCPP_Right-To-Know-Report_Secret-Toxic-Fragrance-Ingredients_9_26_2018.pdf[/ref] Používají se zpravidla v kombinaci desítek až stovek složek, často s příměsí přírodních vůní a doprovodných látek. To může být pro tělo obrovská zátěž, na kterou není přirozeně uzpůsobeno. Čelí sice relativně nízkým dávkám, zato v nepřirozených kombinacích a dlouhodobě. Již od miminka, v těle matky, se tak potýkáme s endokrinními disruptory, které ovlivňují hormonální systém. Syntetické vůně dnes překrývají přirozené „varovné pachy“ chemikálií, a my pak při úklidu s klidem nasáváme příjemnou vůni přípravků, které bychom rozhodně neměli vdechovat. Denně přicházíme do styku s potenciálními alergeny, karcinogeny a neurotoxickými látkami, které se často dlouhodobě akumulují v těle.[ref]https://www.ewg.org/sites/default/files/report/SafeCosmetics_FragranceRpt.pdf%20http://www.safecosmetics.org/fragrance-disclosure/learn-more/[/ref] [ref] https://d124kohvtzl951.cloudfront.net/wp-content/uploads/2018/09/26092837/BCPP_Right-To-Know-Report_Secret-Toxic-Fragrance-Ingredients_9_26_2018.pdf%20https://www.safecosmetics.org/wp-content/uploads/2015/02/Not-So-Sexy-report.pdf[/ref]
Pro představu, typický parfém se skládá z přírodních a syntetických látek, alkoholu a vody. Alkohol v něm funguje jednak jako rozpouštědlo vonných složek, jednak zajišťuje jejich přijímání lidskou pokožkou a jejich postupné uvolňování do okolí. Do celkové kompozice se často přimíchávají konzervanty, stabilizátory i barviva. Hotový parfém obsahuje průměrně třicet, ale někdy až stovky vonných látek (schovaných pod tajemné slůvko “perfume”) a jeho složení na etiketě může vypadat třeba takhle:
„Otázka vůní nám ležela v žaludku už dlouho. Tak nějak jsme tušili, že s těmi syntetickými to není příliš slavné. Před jakýmikoli závěry a prohlášeními jsme ale chtěli do celého toho sofistikovaného voňavého světa proniknout co nejhlouběji. Taky jsme se u toho řádně zapotili (a na to byly všechny vůně krátké :-)). Na našem e-shopu chceme nabízet jen takové produkty, které budeme sami bez obav používat. Zároveň jsme však nechtěli sklouznout k pokrytectví a prosazovat něco, co se sice tváří zdravě, ale mohlo by to ve velkém znamenat drancování přírody.“
Na základě naší detailní analýzy jsme došli k několika rozhodnutím:
Říkáme NE syntetickým vůním. Nejen, že jsou to produkty petrochemického průmyslu, ale pro lidské tělo i přírodu představují obrovský nápor. Jedna taková “vůně” v sobě obsahuje desítky až stovky přírodě úplně neznámých látek, se kterými si pak tělo ani země neumí poradit. O zdravotních rizicích ani nemluvě. Kromě toho, že finální produkt “voní”, nemají syntetické vůně žádný benefit pro organismus ani přírodu. Tento krok s sebou pro nás nese nejvíce následků.
Znamená to vyřadit některé produkty (nebo celé značky). Byl to také jeden z několika důvodů, proč jsme již před časem vyřadili značku Frosch. Dalším, možná nejzásadnějším krokem, je vyřazení značky Yope. Ačkoli víme, že jejich atraktivní obrázkové lahvičky s krásně voňavými mýdly, sprchovými gely, krémy atd., byly u vás hodně oblíbené. Přesto je naše vědomí a svědomí silnější – to nám velí jednat v souladu s naším přesvědčením. Proto vám raději nabídneme stejně krásné a voňavé alternativy, které jsou navíc svou kvalitou přírodě i našim srdcím blíže.
V některých případech (hlavně u drogerie) tolerujeme přírodně identické vůně. Kdyby se na světě nahradily všechny aktuálně používané vůně jen čistě přírodními, bude to sice zdravější, ale bude to i ekologičtější? Pro jednu kapku esenciálního oleje je totiž zapotřebí několik kilo rostlin. Taková masová produkce by tedy měla podobné negativní dopady na životní prostředí jako mají třeba dnešní velkochovy. Přírodně identické látky proto považujeme za přijatelný kompromis. Jsou v přírodě lépe rozložitelné a také čističky odpadních vod si s nimi umí poradit lépe.
Veškeré ostatní vůně ve výrobcích na našich virtuálních poličkách pak budou pocházet pouze z přírodních zdrojů = 100% přírodní rostlinné vůně z éterických olejů.
Naším novým záměrem je rozšířit a podpořit nabídku neparfemovaných produktů. Všichni jsme zvyklí, že věci musí vonět, nejlépe pěkně dlouho. Tím se ale naše smysly otupují. Nejen, že pak necítíme jemné a přirozené vůně přírody, ale přemíra intenzivních vůní může kalit i naše rozhodovací schopnosti
(pokud jste zvědaví, jak jsme k tomu došli, těšte se na pokračování v článku o Aromaterapii). Samozřejmě, že i my sami raději sáhneme po pěkně voňavém krému. Jsou ale produkty, které vonět opravdu nepotřebují. Mysleme všichni na to a nakládejme s vůněmi s rozmyslem a střídmě.
A na závěr jsme pro vás všechny zásadní informace o vůních shrnuli do pěti kroků k voňavému životu bez obav:
5 kroků k bezpečně voňavému životu
Vyhýbejte se uměle parfemovaným přípravkům. Syntetických vonných látek, které mohou podlamovat vaše zdraví, je bohužel obrovské množství. Doporučujeme se vyhýbat vonným (i ostatním) látkám na tomto seznamu rizikových složek v kosmetice a drogerii. “Snesitelnou” variantou jsou přírodně identické látky. Čističky si s nimi snáze poradí a v přírodě jsou biologicky odbouratelné. Samozřejmě by měly být bez prokázaných toxických účinků, a hlavně v bezpečných a přiznaných směsích – tedy bez pochybných doplňkových složek schovaných pod názvem “perfume”.
Upřednostňujte parfemaci přírodní a co nejjednodušší. Tedy čím méně přírodních vonných složek obsahuje, tím lépe. Zejména pokud se jedná o přípravky, které si přímo nanášíte na pokožku a neoplachujete. To se týká i dekorativní kosmetiky či opalovacích přípravků, kde může být díky expozici slunečnímu záření a vyšším teplotám riziko nežádoucích účinků ještě větší.
Hledejte certifikáty kvality. Například certifikace od EcoCertu nedovoluje v kosmetických produktech žádné vonné látky syntetické povahy.[ref]https://ecocert.app.box.com/v/Ecocert-Standard[/ref] Certifikace NaTrue povoluje v kosmetických produktech pouze látky přírodní, deriváty přírodních složek a případně přírodně identické látky.[ref]https://www.natrue.org/our-standard/[/ref]
Pamatujte, že méně je někdy více. Opravdu potřebujete parfémované ubrousky? Opalovací krém s tropickým aroma? Toaletní papír s vůní heřmánku? Zkuste používat větší množství produktů bez parfemace. Vaše tělo vám poděkuje a příroda také. Představte si, že by výrobci ve všech produktech nahradili syntetické parfémy za přírodní esenciální oleje. Nevedlo by to k ničemu jinému, než k masivnímu drancování přírody.
Pro miminka používejte produkty zcela bez parfemace (včetně té přírodní). Jedno malé miminko za den “použije” obrovské množství produktů. Šampon na vlásky, olej na koupání, pleťové mléko, krém pod plenky, opalovací krém, prací prostředek a aviváž na oblečení a pohybuje se po podlaze umyté detergentem.
Představte si tu zátěž na citlivý organismus děťátka, pokud jsou všechny tyto produkty s obsahem parfemace. Ani použití esenciálních olejů není přitom pro miminka vhodné a do 3 měsíců věku se nedoporučuje.
Prosíme, sdílejte článek se svým okolím a pomozte svým blízkým odhalit záškodníky ve vůních:
Nebudeme chodit kolem horké kaše. Vzhled má pro nás, lidské bytosti, svou důležitost. Můžeme ho ovlivnit mnoha způsoby. Stylem oblékání, svým chováním nebo třeba postojem a způsobem chůze. Výzkumy ukazují, že s atraktivními lidmi se lépe zachází a mají často v každodenním životě výhody. Učitelé mohou nadržovat atraktivnějším studentům, dospělí možná dostávají lepší platové ohodnocení a snáze se seznamují s partnery.
A tvář v tom všem hraje hlavní roli. Všimneme si jí při seznamování zpravidla jako první. Žádné dva obličeje přitom nejsou stejné. Každý z nás je unikát. A každý z nás má také svůj jedinečný způsob, jakým o svou krásu pečuje. Většina dnešních žen se obrací k líčení. To nabralo ve 21. století na popularitě i mezi teenagery a muži. Dovoleno je téměř vše. Od přirozeného líčení po třpytivé a výrazné výstřelky.
Televizní reklamy tak na nás sypou jeden zkrášlovací produkt za druhým a my kupujeme. Co si to ale vlastně každý den mažeme na obličej? Které látky nám obarvují řasy a citlivou pokožku očních víček? Kolik ve skutečnosti platíme za krásu? To jsou otázky, které jsme si položili při psaní následujících řádků. V tomto článku se společně podíváme na zoubek nejpochybnějším ingrediencím v běžné dekorativní kosmetice a poradíme vám, jak se vyfintit bezpečně, pomocí přírodních ingrediencí. Naučíte se jednoduché recepty na domácí výrobu dekorativní kosmetiky a seznámíme vás s přírodními alternativami z našeho e-shopu. Ale nepředbíhejme. Pojďme to vzít pěkně popořádku, od dějin líčení.
10 pozoruhodných momentů v dějinách make-upu
Ženy i muži se líčí po tisíciletí. Různé formy make-upu byly vždy součástí naší společnosti, ačkoli jeho nošení někdy nebylo tak snadné jako dnes. Líčení s sebou neslo silný duchovní a náboženský význam. Příslušníci různých kmenů se s jeho pomocí odlišovali od druhých a děsili jím své nepřátele. Historie líčení je plná kotrmelců a změn a tady je deset nejzajímavějších momentů:
Egypťané – 6000 př.n.l.
Jedni z průkopníků líčení byli Egypťané. Pro svůj výrazný make-up používali namleté ořechy a minerály smíchané se zvířecím tukem nebo rostlinným olejem. Egyptské ženy i muži všech společenských tříd nosili denně výrazné černé linky, rtěnky namíchané z červené okry a růž na líčkách.
Starověcí Řekové a Římané – 4000 př.n.l.
Ve starověkém Řecku a Římě se líčilo ve jménu hesla: Méně je více. Muži měli nadřazené postavení a ženy, jejichž role byla v domácnosti, měly reprezentovat počestnost. Výraznější líčení bylo proto přísně zakázáno. Ženy zpravidla používaly lehkou vrstvu pudru, rtům a líčkům dodaly zdravý nádech barvami z rostlin, ovoce, ale i toxickými složkami z barev na bázi olova a rtuti.
Středověký hřích – 15. století
Ve středověku měly fintilky utrum. Nošení make-upu bylo totiž považované za podvodné a hříšné. Ženy proto experimentovaly pouze s domácími recepty ve snaze vytvořit dojem bezchybné a zdravé pleti. A to musel být v čase ubohých hygienických návyků a častých infekčních onemocnění opravdu tvrdý oříšek.
Okázalost aristokratů – 16. století do vlády královny Viktorie
Výrazný make-up se probojoval na výsluní až když se Benátky staly módní Mekkou světa. Novým trendem bylo dosažení bílého vzhledu pleti, k čemuž se používala tzv. benátská běloba.[ref]https://cs.wikipedia.org/wiki/Ben[/ref] Drahé líčidlo se vyrábělo z vody, octa a uhličitanu olovnatého – efektivního, ale toxického bílého pigmentu. Dlouhodobé používání viditelně poškozovalo pokožku. Aby ženy zakryly vzniklé nedokonalosti, používaly bělobu ještě hojněji. Nejedna dáma pak trpěla ztrátou vlasů a vysokou kazivostí zubů. V kurzu byla především okázalost. Aristokratky se od střední třídy odlišovaly tučným nánosem růže a tmavě zvýrazněným obočím.
Vulgární vystavování – 19. století
Změna nastala s vládou britské královny Viktorie. Ta považovala líčení za vulgární a neženské. Dáma, která se v té době objevila ve vybrané společnosti nalíčená, se potýkala s nesouhlasem a odsuzováním. Viktoriánská doba akceptovala jen lehký dotek pudřenky, a to pouze v soukromí domova. Zdravější a svěžejší vzhled tak ženy dosahovaly jinak, štípáním tváří a jemným kousáním rtů.
Sufražetky a prostitutky – 1913
Ještě na začátku 20. století byla žena s make-upem a rtěnkou často morálně nařčena. Takové líčení bylo vhodné pouze pro prostitutky či herečky (o kterých se často smýšlelo stejně). Dramatický moment pak nastal v roce 1913, kdy se sufražetky protestující za práva žen líčily rudými rtěnkami. Rozšířily tak myšlenku, že i slušná žena může nosit make-up.
Půvab z Hollywoodu – 20. léta 20. století
Mezi široké masy rozšířila líčení rostoucí obliba hereckých hvězd němého filmu, divadelních hereček a půvabu Hollywoodu. Ženy napodobovaly líčení svých oblíbených hvězd, rtěnky a další kosmetické produkty se začaly prodávat levně a ve velkém. Přesto se i v tomto období ženy stále líčily spíše potají, v soukromí svého domova.
Moderní doba
Za posledních pár desetiletí zažilo líčení opravdovou revoluci. Může za to i online svět. Sociální sítě a platformy jako je Youtube vytvořily pro lidi s oblibou v dekorativní kosmetice nový svět. Bezchybné líčení si dnes může díky video tutoriálům vytvořit každý sám doma. A mění se také genderové předsudky. Stejně jako v dobách starých Egypťanů, i dnes běžně používají make-up také muži.
Pro lepší představu se můžete mrknout na tohle super video v angličtině:
Za krásu se dnes platí. Jaká jsou největší úskalí konvenční dekorativky?
Každé ráno si ve strachu před vráskami mažeme pleť hydratačními krémy. K zakrytí otravného červeného pupínku na bradě nanášíme na obličej vrstvu make-upu. Na líčka trochu zdravíčka, oči obkroužíme linkami a řasy pročísneme černou řasenkou. Pár tahů rtěnkou na závěr a jsme připravené vyjít mezi lidi. Vypadáme skvěle. S běžnými produkty ale dost možná pro svou krásu nevědomky trpíme a trápíme také své okolí. Jakto? Běžné šminky totiž často obsahují řadu pochybných látek, které mohou škodit našemu zdraví, přírodě i zvířatům. Pojďme se na ně podívat pěkně zblízka.
Hazard se zdravím
Parabeny: Známé konzervanty zabraňují množení bakterií. Mohou ale způsobovat různé alergické reakce a podráždění kůže.
Saze: Černý prášek se hojně používá například v tužkách a linkách na oči, řasenkách i rtěnkách. Bohužel je však považován za toxický pro tělo a je podezřelý z karcinogenity.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/717467/CARBON_BLACK/[/ref]
Octyl metoxycinamát (Octinoxate, OMC nebo Ethylhexyl metoxycinamát): Tuto syntetickou látku najdeme často v balzámech na rty nebo ve rtěnkách. V opalovacích přípravcích zastává funkci UV filtru. OMC se kůží vstřebává do těla a byl detekován v lidské moči, mateřském mléce i krvi. Je to endokrinní disruptor, vykazuje estrogenní účinek a může být také toxický pro DNA. Přesto je jeho používání v kosmetických produktech povoleno po celém světě.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/octinoxate/[/ref]
A riskují především mladé dívky. Ty totiž používají víc kosmetických produktů než dospělé ženy. Škodlivým látkám se navíc vystavují v čase, kdy se jejich tělo stále vyvíjí. Dostupné studie upozorňují, že čím dříve začne dívka s líčením, tím vyšší je riziko pro zdraví.[ref]https://www.ewg.org/research/teen-girls-body-burden-hormone-altering-cosmetics-chemicals[/ref]
Polytetrafluoroethylene (PTFE či teflon): Teflon ve vašem pudru, tvářence, bronzeru nebo očních stínech? Je to tak. Tato nepřilnavá přísada a další sloučeniny fluoru jsou bohužel spojovány s opožděnou menstruací, pozdním vývojem prsou i se vznikem rakoviny.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/polytetrafluoroethylene/[/ref]
Parfémy: I toto tajemné slůvko najdeme často ve složení make-upů či rozjasňovačů pleti. Kvůli platné legislativě nelze pouhým pohledem na složení poznat, zda je parfemace přírodní či syntetická. Pod názvem parfémy se tak může skrývat celá řada pochybných syntetických ingrediencí, které jsou spojovány s vážnými zdravotními obtížemi jako je rakovina, reprodukční a vývojová toxicita či alergie.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/fragrance/[/ref]
Ethanolaminové sloučeniny (MEA, DEA, TEA a další): Najdeme je v celé řadě produktů od drogerie po kosmetiku, včetně očních linek, řasenek, očních stínů, růží a podkladových make-upů. DEA podle dostupných studií ovlivňuje mužské reprodukční schopnosti, kumuluje se v játrech a ledvinách, může způsobovat toxicitu a je to podezřelý neurotoxin a karcinogen. V kosmetických produktech je v rámci EU použití DEA zakázáno. Ostatní ethanolaminové sloučeniny jsou však povoleny, ačkoli jejich bezpečnost je také zpochybňována. TEA je například podezřelá z karcinogenity, při pokusech na zvířatech měla vliv na rozvoj rakoviny jater.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/ethanolamine-compounds/[/ref]
Těžké kovy: Olovo, arsen, rtuť, hliník, zinek, chrom a železo se schovávají v celé řadě kosmetických produktů včetně rtěnek, podkladových bází, korektorů či očních linek. Některé z nich se do produktů přidávají záměrně, jiné proniknou důsledkem kontaminace. Vystavení těmto kovům je spojováno s toxicitou reprodukčního, imunitního a nervového systému.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/lead-and-other-heavy-metals/[/ref] Vaše dekorativka může přitom obsahovat těžké kovy, aniž byste o tom věděli. Potvrzuje to kanadský průzkum, při kterém se zjistila přítomnost těžkých kovů ve všech náhodně vybraných produktech běžné dekorativní kosmetiky. Žádný z těžkých kovů přitom nebyl uveden ve složení výrobku.[ref]https://environmentaldefence.ca/report/report-heavy-metal-hazard-the-health-risks-of-hidden-heavy-metals-in-face-makeup/[/ref]
Používáte dekorativku i po její expiraci? Pozor, množí se v ní nebezpečné bakterie
Vědci z Londýnské univerzity testovali pět různých typů produktů několik měsíců po jejich expirační době. Mezi přípravky byly běžně dostupné tvářenky, podkladové báze či lesky na rty. Přípravky obsahovaly rizikové množství potenciálně nebezpečných bakterií. Vědci nalezli také staphlyoccocus epidermidis, což je bakterie odolná proti antibiotikům.
Dále bakterii propionibacterium, která má na svědomí vznik akné a také enterobacter, který může způsobovat infekci močových a dýchacích cest. Nalezena byla i bakterie enterococcus faecalis. Ta způsobuje meningitidu, která má na svědomí předčasná úmrtí novorozeňat.[ref]https://www.londonmet.ac.uk/news/articles/make-up/[/ref]
Hazard s přírodou a se zvířaty
Syntetická pižma: Tyto chemické látky zpravidla nejsou uvedeny ve složení výrobku. Schovávají se totiž pod slovíčko parfém. Syntetická pižma se akumulují v přírodě a detekována byla také v lidském mateřském mléce, tělesném tuku a krvi. Dostupné studie ukazují, že mohou narušovat funkci buněk a hormonální systém. Protože jsou jen částečně rozložitelná, jsou všude v našem životním prostředí. Kontaminují vodu, půdu, vzduch i živočichy. Jsou toxické pro vodní organismy a najdeme je také v lidmi konzumovaných mořských plodech. V některých zemích, včetně EU, je používání xylenového pižma v kosmetických produktech zakázáno. Například ve Spojených státech je však používáno bez restrikcí.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/synthetic-musks/[/ref]
Benzofenony a jejich deriváty: Přidávají se například do balzámů na rty nebo laků na nehty a chrání produkty proti UV záření. Kromě toho, že jsou spojovány s rakovinou a hormonální nerovnováhou, akumulují se v přírodě, kde mohou působit toxicky na vodní živočichy. V EU je použití oxybenzonu v kosmetice regulováno.
Karmín: To je červené barvivo získané ze samiček broučků pocházejících z Mexika a centrální Ameriky. Používá se často k dobarvení rtěnek nebo tvářenek. Na 0,5 kilogramu barvy se přitom usmrtí přes 70 tisíc broučků.[ref]https://www.peta.org/living/personal-care-fashion/carmine-makeup/[/ref]
Šelak (Shellac): Tato látka dodává kosmetice krásný lesk a má zpevňující účinky. Přidává se často do řasenek, očních linek, laků na nehty či na vlasy. Bohužel se ale získává ze sekretu brouka červce lakového, kterým chrání své larvy před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí.[ref]https://www.peta.org/living/food/animal-ingredients-list/[/ref]
Testování na zvířatech
Každoročně na světě za účelem testování kosmetiky trpí a umírají stovky tisíc zvířat. Těm jsou aplikovány chemické látky do očí, na kůži, jsou nucena je polykat či inhalovat. Testování na zvířatech je přitom nejen velmi krutým, ale také nepříliš spolehlivým způsobem ověřování bezpečnosti a kvality výrobků. Ačkoli je v Evropské Unii od roku 2013 prodej testované kosmetiky zakázán, většina zemí světa ho povoluje bez omezení.[ref]http://www.pokusynazviratech.cz/obeti-krasy/testovani-kosmetiky-a-prostredku-pro-domacnost-na-zviratech.htm[/ref]
Suma sumárum. Proč se tedy líbivostem z reklam vyhýbat?
Pod bezchybným make-upem totiž dost možná naříká ztrápená pokožka.
Syntetické látky z běžné dekorativky ji mohou dlouhodobě dráždit, vysušovat a ucpávat její póry, což může vést ke vzniku akné.
Vstřebáváním do těla mohou škodlivé látky způsobovat i vážnější potíže jako je hormonální nerovnováha, reprodukční vady, a dokonce i rakovina.
Některé syntetické ingredience se kumulují v přírodě a ta si s nimi neumí poradit.
Když se zbytky takových zkrášlovačů dostanou do vodních toků, mohou škodit živočichům a narušit celý vodní ekosystém.
Konvenční dekorativka může navíc obsahovat krutým způsobem získané živočišné ingredience nebo být testovaná na zvířatech.
Make-upu se přesto vzdát nemusíte. Jde to totiž i jinak
Pokud se nechcete vylepšené fasády jen tak vzdát, nemusíte. Naštěstí dnes již existuje spousta výrobců, které zajímá víc než jen obsah vaší peněženky. Na srdci mají jak blaho přírody, tak zdraví lidí a hravě zvládají nahradit škodlivé složky z běžných dekorativních produktů zcela přírodními ingrediencemi, bez krutosti na zvířatech. Mezi takovými osvícenými značkami jsme hledali i my v Econea.cz, když jsme se rozhodli rozšířit náš sortiment o nový regál s přírodní dekorativní kosmetikou. A k jakým přírodním pokladům se takoví výrobci dekorativky obrací?
Saze či barvivo z broučků nahrazují přírodními pigmenty z ovoce, čajů či minerálními barevnými pigmenty. Získané jsou z rostlinných zdrojů, a v přírodě se proto zcela rozloží.
Kvalitní přírodní dekorativku poznáte také díky obsahu vybraných rostlinných olejů jako je jojobový, mandlový nebo kokosový.
Make-upy a pudry jsou složené z čistě přírodních minerálů jako je slída či křemen a kvalitních olejů ze semínek slunečnice, mandlí, kakaového či bambuckého másla.
A syntetické parfemace nahrazují vůněmi na přírodní bázi, například z přírodních esenciálních olejů.
Taková dekorativní kosmetika tak obsahuje množství vitamínů a antioxidantů, které pleť zkrášlují na oko, ale také se o ni starají a nevytváří na ní nepropustný film.
Že už se nemůžete dočkat, až se s ní vyfiknete? Následující řádky vás provedou přírodním líčením a dostanete i super tipy na domácí výrobu vlastních šetrných zkrášlovačů. Zrcadla a tváře nastavit. Vzhůru na to. 🙂
Přírodní líčení v devíti snadných krůčcích
Pokud je potřeba, vyčištěnou a hydratovanou pokožku nejdříve sjednoťte podkladovou bází. TIP: Smíchejte zelený jíl a kukuřičný škrob v takovém poměru, aby vám výsledná barva vyhovovala. Zelená barva neutralizuje zčervenání, proto je zelený jíl skvělý ke sjednocení barvy pleti před nanesením make-upu.
Naneste make-up. Vybírat můžete přírodní make-upy tekuté či pudrové. Pokud se cítíte pouze na lehčí krytí, můžete místo klasického make-upu zkusit tónovací hydratační krém.
Zamávejte nedokonalostem. Na zakrytí otravných pupínků můžete použít korektor. Tady je několik odstínů v v tuhé variantě. Matného finiše pak dosáhnete s minerálními pudry.
Na líčka dejte zdravíčka. TIP: Smíchejte kakaový prášek, skořici a prášek z usušené řepy. Množství každého druhu uzpůsobte podle požadovaného odstínu. Pokud nemáte na domácí výrobu čas nebo náladu, skvěle poslouží přírodní minerální bronzery a tvářenky.
Oční víčka zvýrazněte stínem. TIP: Pro pastelově zelený odstín použijte zelený francouzský jíl, kurkumu pro zlatou a pro hnědé stíny je skvělý kakaový prášek.
Pro odvážnější líčení nezapomeňte linky na oči.TIP: Smíchejte 1 lžíci aktivního uhlí, půl lžičky bambuckého másla, lžičku bentonitového (aztéckého) jílu a 2-3 kapky oleje, třeba mandlového nebo kvalitního olivového. Všechny ingredience pečlivě promíchejte. Do vzniklé směsi namočte navlhčený štěteček, jemně otřete. Linii nakreslete na víčko těsně nad řasy.A pokud se s ničím kuchtit nechcete, zkuste hotové tekuté oční linky.
Pročísněte řasy. TIP: Stejnou směs jako na oční linky můžete použít i jako řasenku. K aplikaci použijte omytý štěteček od staré řasenky. Ten navlhčete vodou a poté vložte do směsi. Jemně oklepte a naneste na řasy. Po zaschnutí se řasenka nedrolí a měla by vydržet i teplé dny.[ref]https://www.goingzerowaste.com/blog/zero-waste-eyeliner-and-mascara[/ref]
A kdo se raději přikloní k řasence, která od vás nepožaduje kreativního ducha, Lavera vyrábí různé řasenky.
Pokud je třeba, upravte i obočí.TIP: Dnes je trendy husté obočí, pokud jste takové do vínku nedostaly, můžete mu přidat na intenzitě kakaovým práškem. Stačí do něj namočit štěteček na obočí, oklepat a v malém množství aplikovat mezi chloupky obočí.
A nezapomeňte na rty.
TIP: Ve vodě uvařte nakrájenou řepu. Řepu snězte nebo si ji nechte později k večeři. Vodu z vaření zredukujte do konzistence sirupu. Odstavte a nechte vychladnout. Přelijte do skleničky s roll-on kuličkou a doplňte lžičkou vodky. Pořádně protřepte. Kuličkou nanášejte na rty. Tmavšího odstínu docílíte opakovaným nanesením.
Anebo si pořiďte přírodní rtěnku od ověřené značky. Pokud hledáte méně výrazný tón a především chcete své rty ochránit a hydratovat, můžete zkusit pečující balzámy na rty.
Stejně jako v historii i dnes rozděluje líčení společnost na názorové skupiny. Někdo si bez make-upu nedokáže představit kvalitní život, někdo dává přednost naprosté přirozenosti. Co ale pohání potřebu nanášet si na obličej přípravky, které mění náš vzhled?
Roli zde hraje otázka sebevědomí. Líčení v tomto případě může člověku pomoci k lepšímu vnímání sebe sama, v pěstování sebelásky.
Pro krásu místo nánosu líčidel proto někdy stačí jen povytáhnout koutky úst. A pokud se přece jen rozhodnete sáhnout po zkrášlující kosmetice, vyberte si tu přírodní, která neohrozí vaše zdraví, planetu a další tvory, kteří ji s námi obývají.
Prosíme, sdílejte článek se svými blízkými. Ani oni nemusí pro krásu trpět
Jako slunečnice každý den, otáčíme se za sluncem i my – lidé. Možná patříte k lovcům bronzu, kteří už na začátku jara vytahují lehátka a obnažují kůži slunečním paprskům. Možná jste v týmu alabastrových líček a za sluncem se otočíte jen s kloboukem na hlavě. Všichni ale máme jedno společné, slunci jen tak neutečeme!
V obchodech máme na výběr mezi stovkami lahviček s krémy a spreji, které slibují, že nás slunci jen tak nedají. Jsou ale opravdu účinné? Mohou nám snad také něčím škodit? Které opalovací krémy jsou nejlepší a jak se mazat s čistým svědomím?
Otázek kolem slunění se nám vyrojila spousta. V následujících řádcích si proto na žhavé sluneční téma pořádně posvítíme. Přičichneme ke vzniku opalovacích mazáků, nakoukneme do jejich složení a zjistíme, čím naši pokožku obraňují. Dáme dohromady 8 tipů k bezpečnému slunění. A třemi snadnými kroky si vybereme takový opalovací přípravek, který ochrání naše zdraví i blaho planety. Pojďme na to.
Od spáleného nosu k první lahvičce opalovacího krému
Hora Piz Buin na hranici Švýcarska a Rakouska
První zdokumentované snahy vyrábět a šířit opalovací krémy ve velkém spadají do 30. let 20. století. V roce 1938 při výstupu na horu Piz Buin potrápilo ostré slunce švýcarského studenta chemie Franze Greitera. Nepříjemné popálení ho motivovalo, a brzy tak namíchal svůj první recept na ochranný sluneční krém. Ten po čase přebrala společnost s názvem Piz Buin (dodnes existuje), jejíž jméno připomíná horu, kde Greiterova myšlenka na opalovací krém vznikla.
A co za oceánem? Americké vojáky chránila před ostrým sluncem během 2. světové války červená lepkavá substance. Ukuchtil ji v roce 1944 letec a lékárník Benjamin Green a pojmenoval ji “Red Vet Pet”.
Od 2. světové války i od horského výšlapu Franze Greinera uběhlo mnoho let a počet opalovacích přípravků je dnes dost možná vyšší, než by si kdy Greiner uměl představit. Než ale nakoukneme do lahviček moderních opalováků, pojďme si ujasnit, před čím se to vlastně za vrstvičku opalováku schováváme.
Neviditelný nepřítel. S kým to vlastně bojujeme?
Ultrafialová složka (UV) slunečního záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi a některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Než se UV záření dostane k naší pokožce, po cestě naráží na několik vrstev zemské atmosféry.
UV záření můžeme z hlediska jeho biologických účinků rozdělit na 3 typy:
UV záření má na člověka ale také pozitivní účinky:
Pomáhá tělu vytvářet vitamin D. Ten v těle podporuje vstřebávání a ukládání vápníku a fosforu, prvků zásadních pro budování kostí. Benefity vitaminu D sahají ale mnohem dál, nejnovější studie hovoří i o jeho pozitivním vlivu na imunitní systém a jeho nedostatek je spojován i s vyšším rizikem onemocnění rakovinou.[ref]https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/vitamins/vitamin-d/[/ref]
Abychom měli dostatek vitaminu D, stačí pobýt na slunci přibližně 15 minut denně bez ochranných prostředků, tj. s odhalenýma nohama, rukama a obličejem a bez ochranného krému. Samozřejmě ideálně v denním čase, kdy není sluneční intenzita příliš vysoká. Případně lze vitamin D suplementovat.[ref]https://www.celostnimedicina.cz/slunce-a-uv-zareni.htm#ixzz5ntHQmet1[/ref]
UVA: Je dlouhovlnné záření a obvykle nezpůsobuje zčervenání kůže ani popálení. Většina (90-99 %) UV záření, které dopadne na zemský povrch, je tohoto typu.[ref]https://cs.wikipedia.org/wiki/Ultrafialové_zářen%C3%AD[/ref] UVA umí projít do hlubších vrstev pokožky a má na svědomí předčasné stárnutí kůže.[ref]https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/exd.12388[/ref] Novější výzkumy však zjistily, že ovlivňuje také svrchní vrstvu kůže. Konkrétně poškozuje hlavní pokožkové buňky zvané keratinocyty, a může tak podnítit vznik rakoviny kůže.[ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0923181107000199[/ref] UVA je přítomné víceméně ve stejné intenzitě od rána do večera, po celý rok a nezastaví ho mraky ani sklo.
UVB: Je středněvlnné záření, které zpravidla způsobuje akutní a chronické poškození kůže jako zčervenání, puchýře a spálení. Z převážné většiny ho pohltí ozonová vrstva. Tvoří 1-10 % UV záření, které dopadá na Zem a poškozuje nejsvrchnější vrstvu kůže. Podle dostupných vědeckých dat hraje klíčovou roli ve vzniku rakoviny kůže. Jeho intenzita se liší podle období, lokality a denního času. Silné UVB záření se objevuje ve vyšších nadmořských výškách a na reflexních površích jako je sníh nebo led (ty odráží až 80 % záření, a paprsky tak dosednou na pokožku hned dvakrát). UVB paprsky nejsou příliš propustné přes sklo.[ref] https://cs.wikipedia.org/wiki/Ultrafialové_zářen%C3%AD[/ref] [ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
UVC: Je krátkovlnné záření a má prokazatelně zhoubné (karcinogenní) účinky na živé organismy. Absorbuje ho ozónová vrstva, a na zemský povrch tak nedopadá.[ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
Je to tedy UVA i UVB záření, před kterými se musíme mít na pozoru. Při delším pobytu na slunci se vystavujeme riziku předčasného stárnutí pokožky, hrozí také poškození zraku a v nejhorších případech rakovina kůže.[ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
Před odvrácenou stranou životodárného slunce se tedy často chráníme opalovacími krémy. Ty zuby nehty odrážejí, rozptylují nebo absorbují ultrafialovou složku slunečních paprsků. A jak to zvládají? Na pomoc si berou UV filtry.
Existuje hypotéza, že působením UV záření na některé chemické látky v opalovacích přípravcích se uvolňují volné radikály. Ty pak mohou reagovat s molekulami lidské pokožky a poškozovat buněčné bílkoviny, lipidy či DNA, a tím iniciovat vznik rakoviny.[ref] https://www.veronica.cz/soubory/studie_kosmetika_cela.pdf[/ref]
Některé chemické UV filtry jsou tzv. endokrinní disruptory, tedy ovlivňují přirozené funkce hormonů. Mají tedy vliv na plodnost, rozvoj plodu v těle matky a vývoj u dětí. Nejproblematičtější z hlediska lidského zdraví jsou: 4-MBC (4-methylbenzylidin camphor), BP-3 (benzophenon 3, 3-BC, 3-benzilidin camphor), EHMC (2-methylhexyl-4-methoxiccinnamát), EHDPABA (ethylhexyl di- methyl parabenzoová kyselina) a Oxybenzone.[ref] https://www.veronica.cz/soubory/studie_kosmetika_cela.pdf[/ref]
Minerální (anorganické) UV filtry:
Fungují na povrchu pokožky jako zrcadlo a škodlivé sluneční záření odrážejí. Pokud se použijí ve formě nanočástic, dokáží UV záření také absorbovat.
Používají se velmi stabilní oxidy některých kovů, především oxid titaničitý (titanium dioxide, TiO2) a oxid zinečnatý (zinc oxide, ZnO).
Oxid titaničitý si poradí především se složkou UVB, částečně také se složkou UVA. Oxid zinečnatý chrání před celou šíří UV spektra.
Minerální filtry bez obsahu nanočástic jsou vhodné zejména pro citlivou pokožku, i pro děti. Při správném zpracování jsou totiž netoxické pro náš organismus a blokují UV záření v širokém spektru. Tím, že se do pokožky nevstřebávají, ale působí jako ochranná bariéra na povrchu, nemají alergenní potenciál.
Kosmetickou vadou těchto filtrů, konkrétně u TiO2, je tvorba bílého filmu na povrchu těla.[ref] https://docplayer.cz/72621328-Hodnoceni-genotoxickeho-potencialu-uv-filtru.html[/ref] U těchto typů filtrů, které se používají v přírodních opalovacích krémech, se tedy bílému filmu na pokožce nelze zcela vyhnout. Stejně jako se před deštěm ukrýváme pod deštník nebo pláštěnku, i před sluncem se musíme za něco schovat. Ať už je to slunečník, košile nebo troška bílého filmu na kůži. 🙂
Většina běžně dostupných opalovacích krémů dnes bohužel obsahuje chemické UV filtry, ke kterým se vztahuje velké množství negativ. Problém tkví v tom, že vliv chemických aktivních látek, nebo jejich směsí, na člověka nebyl ještě dostatečně prozkoumán. Také Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nedávno uznal, že u dvanácti (z celkových šestnácti) aktivních látek v opalovacích přípravcích na americkém trhu neexistují data, která by potvrdila jejich bezpečnost pro člověka.[ref]https://www.federalregister.gov/documents/2019/02/26/2019-03019/sunscreen-drug-products-for-over-the-counter-human-use[/ref]
Technologický pokrok zkrátka umožnil vytvořit receptury s vysokým ochranným faktorem a s širokou ochranou proti UVA i UVB záření. Výrobci toho však dosáhli také tím, že kombinují dohromady několik aktivních ingrediencí (UV filtrů) a ve vyšších koncentracích než předtím.[ref]https://www.fda.gov/news-events/fda-voices-perspectives-fda-experts/shedding-new-light-sunscreen-absorption#3[/ref]
Velká část běžně dostupných opalovacích přípravků tak obsahuje směs chemických látek, které nám místo slibované ochrany mohou vrazit pomyslnou kudlu do zad. Často se na tom podílí právě UV záření, které funguje jako katalyzátor chemických reakcí. Takové opalovací přípravky tak mohou škodit našemu tělu i planetě…
Látky z konvenčních opalovacích přípravků mohou škodit tělu:
Padimate O (2-ethylhexyl 4-(dimethylamino)benzoate; octyldimethyl PABA): Tato látka má chránit před nepřímým poškozením DNA UV-B zářením. Dle některých zdrojů ale sama DNA nepřímo poškozuje a vykazuje estrogenní účinky.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/704392/PADIMATE_O/[/ref]
Ethylhexyl methoxycinamát (EHMC) označován i jako octyl-p-methoxycinnamate (OMC) nebo Octinoxate: Patří mezi nejpoužívanější UV filtry na světě. Narušuje hormonální rovnováhu lidského těla a má vliv na funkci štítné žlázy. Výzkumníci z Masarykovy Univerzity v Brně zjistili také, že tato látka není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buňky člověka.[ref]https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/9353-latka-ehmc-v-opalovacich-kremech-muze-poskozovat-dna[/ref] EHMC je podezřelý také z neurotoxicity, testování na laboratorních zvířatech 🙁 totiž prokázalo jeho vliv na nervový systém.[ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214750017300288[/ref]
Tento chemický UV filtr představuje velké riziko především u dětí. Jejich kůže vstřebává do těla mnohem více látek než kůže dospělých (nemají ještě tak dokonalou kožní bariéru) a zároveň rychle rostou a rozvíjí se (včetně hormonálního a nervového systému).
Některé sloučeniny hliníku: Bezpečné a povolené pro přírodní kosmetiku jsou alumina (oxid hlinitý, corundum) a hydroxid hlinitý.
Mohou působit rakovinotvorně.
Kůže je největší lidský orgán. V závislosti na typu látky, oblasti a stavu kůže absorbuje 60 – 100 % všeho, co na ni aplikujeme. Proto bychom měli být ostražití, když na sebe cokoliv nanášíme.[ref]https://www.who.int/ipcs/publications/ehc/ehc235.pdf?ua=1[/ref]
Retinol nebo retinyl palmitát: Jedná se o formu vitaminu A. Výrobci ho často přidávají do opalovacích krémů s odůvodněním, že se jedná o antioxidant, který zpomaluje stárnutí kůže. V kombinaci se slunečním zářením se ale jeho účinky mohou měnit. Testy vypozorovaly rychlejší vznik nádorů a lézí u zvířat ošetřených krémem s vitaminem A a dlouhodobě vystavených slunečnímu záření.
Dráždí nás alergeny.
Methylisolthiazolinon (MI): Tento konzervant je silný alergen a podezřelý je také z neurotoxicity.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/703935/METHYLISOTHIAZOLINONE/[/ref]
Další časté alergeny v lahvičkách běžných opalováků jsou kromě umělých konzervantů například syntetické parfémy.
A neplechu páchají také v přírodě:
Devastují korálové útesy a znečišťují vodní toky.
Oxybenzon a Ethylhexyl methoxycinamát (EHMC): Obě látky se podílí na znečištění řek a na devastaci korálových útesů (spolu s kyselostí oceánů a rostoucí teplotou).[ref]https://repository.library.noaa.gov/view/noaa/13720[/ref]
Korálové útesy jsou přitom pro mořské ekosystémy klíčové.
Fungují jako útočiště pro 25 % všech mořských živočichů, vyrovnávají podíl CO2 ve vodě a produkují kyslík.[ref]https://en.wikipedia.org/wiki/Coral_reef[/ref] Právě za účelem ochrany korálů je na Havaji zakázán prodej opalovacích krémů obsahujících oba zmíněné chemické UV filtry.[ref]https://www.hawaii247.com/2019/05/12/senators-hirono-and-merkley-introduce-legislation-to-study-impacts-of-popular-sunscreen-chemicals/[/ref] [ref]https://www.epa.gov/coral-reefs/what-you-can-do-help-protect-coral-reefs[/ref] [ref]http://haereticus-lab.org/octinoxate/[/ref]
Ohrožují vodní organismy a živočichy.
Pochybné látky a chemické filtry obsažené v běžných opalovacích krémech po slunění splachujeme do vodních toků. Zejména UV filtry jsou převážně látky lipofilní, a mohou se tak kumulovat v tukových tkáních vodních živočichů. Vzhledem k hormonálním vlivům některých filtrů existuje také obava, zda a nakolik mohou tyto látky narušovat endokrinní systém vodních živočichů. Řada UV filtrů považovaných za endokrinní disruptory byla totiž již prokázána v tkáních ryb (BP-3, 4-MBC, EHMC).[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17889917[/ref]
Brrr… Jak se tedy máme chránit před slunečními paprsky bez obav o své zdraví a o blaho vodních tvorů? Nebojte, jde to i bez krémů namíchaných z nebezpečných látek. Pro začátek jsme dali dohromady pár základních pravidel, které váš pobyt na sluníčku zaručeně zpříjemní.
8 pravidel spokojených slunkomilů
Kryjte svou kůži oblečením. A nezapomeňte na pokrývku hlavy.
Noste sluneční brýle. Hledejte na nich označení UV 400. Znamená to, že vás ochrání před slunečním zářením s vlnovou délkou menší než 400 nanometrů, tedy před UVA i UVB zářením.
Pokud to jde, nepobývejte v letních měsících na přímém slunci mezi 11. a 15. hodinou.
Zjistěte, jaký kožní fototyp máte. Třeba tady. Dozvíte se, jak je vaše kůže přirozeně odolná proti slunečnímu záření.
Vypátrejte aktuální místní UV index. Třeba tu. UV index měří intenzitu UV záření a dává nám jasnější představu o tom, jak bychom se před ním měli chránit.
Pokud jste vystaveni slunci delší dobu, při koupání i při sportu, opakujte aplikaci krému v pravidelných intervalech.
Chraňte svou kůži zevnitř. Dokážete to pomocí stravy bohaté na antioxidanty. Ty totiž “pochytají” volné radikály, které vznikají při slunění a mají moc způsobit poškození buněk. Do svého jídelníčku zařaďte třeba špenát, brokolici, lesní ovoce nebo zelený čaj.
3 domněnky o SPF
Pamatujete si Švýcara Franze Greitera? Toho spáleného vynálezce opalovacího krému? Tak právě on přišel také s klasifikací SPF, a to v roce 1962. SPF (Sun Protection Factor) nebo také LSF (Lichtschutzfactor) vyjadřuje míru ochrany proti UVB záření a jeho uvedení na výrobku je v Evropské Unii povinné.[ref]https://www.fda.gov/about-fda/center-drug-evaluation-and-research/sun-protection-factor-spf[/ref] Ale pozor:
SPF číslo je spíše ORIENTAČNÍ. Lidé se často domnívají, že SPF faktor udává kolik času můžeme s daným ochranným krémem strávit na slunci, aniž bychom riskovali spálení. Pokud je tedy SPF 10, často se počítá s tím, že po aplikaci krému můžeme na slunci strávit 100 minut a bez něj pouze minut 10. To je ale zjednodušený pohled. Je nutné brát v potaz také typ pokožky, množství aplikovaného krému, denní čas, zeměpisnou lokalitu nebo i druh činnosti, kterou na slunci vykonáváme.[ref]https://www.fda.gov/about-fda/center-drug-evaluation-and-research/sun-protection-factor-spf[/ref]
SPF nevypovídá nic o ochraně proti UVA. Vybírejte proto vždy přípravky, které na obalu jasně komunikují také ochranu proti UVA záření. Pokud je na krabičce uvedeno UVA v kroužku (bez čísla), znamená to, že přípravek splňuje normu EU, která nakazuje, že UVA musí mít faktor alespoň ve výši 1/3 faktoru pro UVB.[ref]https://eur-lex.europa.eu/eli/reco/2006/647/oj[/ref]
Mezi jednotlivými SPF faktory není překvapivě tak velký rozdíl. Experti na působení SPF uvádějí, že SPF 15 blokuje maximálně 93 % UVB záření, SPF 30 maximálně 97,4 % a SPF 50 maximálně 98 %. Doporučujeme tedy používat faktor SPF 30 a více.
Tak. A jak teď všechny ty informace dát dohromady a najít opalovací přípravek, který neubližuje, ale opravdu pomáhá? Nebojte. Zase taková věda to není. Vyšlapali jsme pro vás cestičku, která vás k tomu správnému opalováku dovede.
3 krůčky k bezpečnému opalováku
Krok 1: Koukejte na složení
Ve složení opalovacích přípravků hledejte co nejvyšší obsah přírodních složek. 100% přírodní složení mají například značky Eco Cosmetics i její nejnovější opalovací řada Ey!, dále laSaponaria nebo Lavera. Minimálně 95 % přírodních ingrediencí obsahují krémy Officina Naturae.
Na obalu vašeho přírodního opalováku hledejte označení UVA. To vám dá jistotu, že vás ochrání před oběma typy UV záření.
Krok 2: Volte minerální filtry
100% přírodní opalovací krém s minerálními filtry Eco Cosmetics
Dnes existují jen dva prokazatelně bezpečné sluneční filtry. Jedná se o minerální filtry oxid titaničitý a oxid zinečnatý.
Opalovací přípravky s oxidem zinečnatým vás ochrání před UVB i UVA zářením.
Druhá bezpečná volba je přípravek s obsahem oxidu titaničitého. Variantu tohoto filtru využívá například značka Officina Naturae, Eco Cosmetics nebo opalovací řada Ey!. Zaručují tak ochranu před UVB i UVA zářením.
Dejte pozor, aby nebyly ve formě nanočástic!
Pozor na nanočástice
Některé aktivní látky v opalovacích krémech výrobci zmenšují do rozměrů menších než 100 nanometrů. Týká se to především minerálních filtrů. Dělají to také proto, aby se krémy lépe roztíraly a nezanechávaly na pokožce bílou stopu. Je tu však jeden zásadní problém. Efekt nanočástic na lidské zdraví není zatím prokazatelně otestovaný. Existuje podezření, že nanočástice způsobují toxicitu vstřebáním kůží. K potvrzení jsou ale nutné další studie.[ref]https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2019/03/13/sunscreen-safety-regulations.aspx[/ref]
Výzkumy na zvířatech 🙁 ukázaly nebezpečí především při vdechnutí nanočástic. Ty se mohou dostat do dýchacího ústrojí, i do krevního řečiště. Používání sprejových přípravků s obsahem nanočástic, kde je riziko vdechnutí vyšší, se proto nedoporučuje. V EU je ostatně prodej opalovacích přípravků ve spreji obsahující nanočástice oxidu zinečnatého i oxidu titaničitého zakázán.[ref]http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_103.pdf[/ref] Od roku 2009 musí mít všechny kosmetické produkty s obsahem nanočástic na obalu označení “(nano)”.[ref]https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32009R1223[/ref]
Krok 3: Jistěte to certifikáty
Klid na duši vám pak přinesou ověřené certifikáty. Ty totiž zaručují, že kontrolu přípravků a jejich výrobců za vás provádí přísná komise.
Na lahvičkách hledejte některý z certifikátů od EcoCert, například EcoCert Organic Cosmetic nebo COSMOS Organic.
Rozšířené a kvalitní certifikáty jsou také BDHI, NaTrue nebo CosmeBio.
A důvěřovat můžete také českým ochranným známkám CPK a CPK bio.
Výrobci takových kosmetických prostředků se k bio certifikaci hlásí dobrovolně, podléhají stálé a nezávislé kontrole a v případě porušení pravidel mohou o své certifikáty přijít.
Pokud značka nemá certifikaci, neznamená to však automaticky, že je nedůvěryhodná. Získání certifikátu může být poměrně nákladná záležitost, a zejména některé menší značky si ho proto nemohou dovolit. U nás v Econea se doslova vyžíváme v pečlivé a detailní kontrole složení výrobků a pod drobnohledem zkoumáme i proces výroby. Všechny produkty na našich virtuálních poličkách jsme tak za vás pečlivě prověřili.
Pokud jste rodič nebo občas míváte nějakého špunta na hlídání, učitě vás zajímá, jak správně uchránit před škodlivými slunečními chapadly i ty nejmenší z nás.
Ale pozor, abyste své ratolesti neoblékali příliš teple. Zvláště v horkých dnech tak u svých drobečků riskujete přehřátí.
Prvních 6 měsíců života chraňte miminko před sluncem co nejvíce. Chraňte ho stínítky, pokožku zahalte oblečením a nezapomeňte na čepičku. Obzvlášť je-li vaše děťátko ve fázi, kdy má na hlavě šest vlasů ve třech řadách, je třeba jeho odhalenou hlavičku chránit před spálením.
Pořiďte svým dětem sluneční brýle s ochranným filtrem proti UVA i UVB záření.
Hledejte pro své děti přípravek hypoalergenní, který nedráždí pokožku.
Mažte je produktem s ochranným faktorem SPF 30 až 50.
Ideálně vybírejte produkty bez parfemace, byť přírodní. Stále je to totiž nejčastější alergen.
Mýtus o voděodolnosti
Úplná ochrana kosmetiky před smýváním ve skutečnosti neexistuje. Ačkoli přípravky, které se chlubí voděodolností, vydrží o něco více, po kontaktu s vodou se jejich vrstva na pokožce zmenšuje. Mažte se proto po každém delším koupání i po větším opocení, například při sportu. Mýtus voděodolnosti potvrdil i Americký úřad FDA. Ten v roce 2011 zakázal používání zavádějících termínu “voděodolný” a “odolný potu” na obalech opalovacích přípravků.[ref]https://www.fda.gov/drugs/understanding-over-counter-medicines/sunscreen-how-help-protect-your-skin-sun[/ref]
Kuchtíte si opalováky doma? Tak dejte pozor
Stačí minuta na Pinterestu a vyskočí na vás stovky receptů na domácí výrobu opalovacích přípravků. Jak se to má ale s jejich účinností?
Hlavními hrdiny DIY opalovacích mazáků bývají kokosový nebo olivový olej, ale třeba také olej z mrkvových semínek nebo ze semen malin. Ačkoli směsi rostlinných extraktů a olejů používali k ochraně pokožky už dávné civilizace, domácí výrobu opalovacích přípravků nedoporučujeme. Proč?
Ochranný faktor (SPF) závisí na kvalitě olejů. A neexistuje způsob, jak si sami doma ověříte, jaký ochranný faktor váš olej má.[ref]https://formulabotanica.com/not-use-coconut-oil-sunscreen/[/ref]Oleje jsou navíc náchylné k oxidaci, která může změnit jejich účinky.
Ochranu své pokožky proto svěřte raději ověřeným přírodním opalovacím produktům. A pokud si kuchtění přece jen nechcete odepřít, ZnO a TiO2 se dají poměrně snadno pořídit i pro domácí výrobu opalovacích přípravků.
Proč se vlastně musíme pořád něčím patlat a dávat pozor na holá ramena? Vždyť naši předkové opalovací krémy neznali a taky to na sluníčku zvládali…
Řádná odpověď by vydala na mnoha stránkovou studii. Když se podíváme stovky tisíc a miliony let zpět, předchůdci moderního člověka žili na území Afriky. K životu na slunci byli přizpůsobeni vyšším obsahem melaninu (ochranného pigmentu) v kůži. S migrací do jiných podnebných pásů, s menší intenzitou slunečního svitu, se obsah tohoto ochranného pigmentu snižoval.
Když se strojem času necháme přenést zpět do současnosti, co vidíme? Osídlili jsme téměř celou planetu. Jeden od druhého se lišíme barvou pleti. Jednoduše jsme se evolucí přizpůsobili prostředí, ve kterém jsme se usadili. To ale stále nevysvětluje, proč nás sluníčko dokáže spálit a onemocnění rakovinou je čím dál běžnější… Co děláme jinak než naši předchůdci? Vyšťourali jsme několik příkladů:
Dožíváme se vyššího věku. Dříve se lidé průměrně dožívali mnohem nižšího věku. Rakovina se tak sice také mohla vyskytovat, ale příčinou předčasného úmrtí byla často spíše infekční onemocnění.
Máme jiný životní styl i způsob oblékání. Lidé neměli ve zvyku trávit dlouhé hodiny opékáním svých obnažených těl na plážích. Při venkovní práci si tělo kryli dlouhými rukávy a nohavicemi. A nedali dopustit na pokrývku hlavy. Alabastrová kůže byla ostatně v mnoha kulturách také znakem vyššího společenského postavení.
Víc cestujeme. Dnes sedneme do letadla a za pár hodin jsme na druhé straně zeměkoule. Ocitáme se tak ze dne na den v lokalitách, na které naše tělo není přizpůsobeno. A spálení jsme tak raz dva.
Chrání nás slabší ozonová vrstva. Díky tomu může na Zem pronikat větší množství UV záření, které nás vystavuje vyššímu riziku poškození pokožky a vzniku rakoviny kůže. Jednou z hlavních příčin úbytku ozonu a vzniku ozonové díry jsou freony.
Tyto halogenové uhlovodíky používané například v chladicích zařízeních, aerosolech nebo čisticích prostředcích se začaly vyrábět ve 30. letech minulého století.
Faktorů může být samozřejmě mnohem více. Klíčové ale je, že my – lidé moderní – bychom se před UV zářením opravdu měli chránit. Zdraví máme jen jedno. Tak ho pořádně opatrujte a myslete u toho i na přírodu a všechny vodní tvory. A pokud jste zvědaví na nejosvědčenější opalováky našich zákazníků, tady jsme je pro vás hezky srovnali:
1. 100% přírodní opalovací krém bez parfemace s SPF 30 od Eco Cosmetics je skvělý pro extra citlivou i dětskou pokožku. A u našich zákazníků patří k absolutním favoritům.
2. Sluneční krém od Eco Cosmetics s výjimečně vysokým faktorem SPF 50+ poskytuje maximální ochranu pro jemnou miminkovskou a dětskou pokožku.
4. 100% přírodní opalovací krém laSaponaria s přírodními minerálními filtry a SPF 15 se díky praktickému dávkovači snadno aplikuje. Je BIO, snadno se roztírá a nezanechává bílé stopy. A vhodný je i pro citlivou pokožku.
5. Dětský opalovací krém bez parfemace, s extra vysokým faktorem SPF 50 od značky Officina Naturae chrání citlivou dětskou i miminkovskou pokožku.
Prosíme, sdílejte článek se svým okolím, aby se i vaši blízcí dokázali před slunem ochránit bezpečně:
Možná si ze školních lavic pamatujete, že chemické procesy jsou základem celého života. Chemické sloučeniny nás obklopují každý den. Některé přitom člověku prospívají, jiné mu mohou pořádně škodit. Jenže… Kdo se v tom má vyznat? Které produkty obsahují příznivé látky a kterým bychom se raději měli vyhnout?
V ideálním světě by se o to za nás měli postarat výrobci. Tak, aby se na trh dostaly jen výrobky, které nám prospívají a jsou šetrné k planetě. O takovém světě v Econea.cz sníme každou noc. Realita je bohužel odlišná. Potenciálně škodlivé látky můžeme objevit na každém rohu. V oblečení, drogerii i kosmetice. Jak si tedy poradit? Jasně. Obklopovat se přírodními produkty. I mezi nimi jsou však rozdíly…
Slovíčko přírodní totiž mnozí výrobci zneužívají. A my si tak můžeme v dobré víře domů přinést lahvičku s rostlinkou na obalu, ale plnou ropných derivátů a jednou kapkou přírodního výtažku.
Obzvlášť u kosmetických přípravků, které si patláme přímo na kůži, je šetrné složení klíčové. Naštěstí ale existují i poctivé značky. Jednu z nich vám dnes představíme. Jmenuje se Kvitok a do puntíku rozumí tomu, co naše tělo opravdu potřebuje.
Kvitok. Propojení vědy, přírody a vášně
Martina, zakladatelka značky Kvitok
Příběh této slovenské přírodní značky začíná v laboratoři. Oblečená do bílého pláště v ní stojí Martina, studentka lékařské a chemické fakulty. Rozhlíží se kolem a uvědomuje si, s kolika škodlivými látkami se setkává i za zdmi výzkumné pracovny, v každodenním životě.
Díky svému studiu dobře rozumí fungování lidského těla a noří se do souvislostí mezi vlivem konkrétních chemických sloučenin a naším zdravím.
Lidský organismus je kompletní celek, který od vnějšího prostředí odděluje kůže. Kůže je tak největším orgánem lidského těla. Každý den naše pokožka odolává bakteriím, virům a škodlivým látkám. Zároveň se podílí na odstraňování odpadových látek z těla. Proto je péče o pleť nesmírně důležitá.
Netrvá dlouho a Martina se rozhoduje, že se nebezpečné látky pokusí ve svém životě eliminovat. A začíná tím, co si maže přímo na kůži, kosmetickými produkty.
Své poznatky přetavuje do tvorby receptur. Logicky promyšlených a přírodních. S těmi experimentuje doma a vyrábí své první šetrné produkty.
Z osobní záliby se ale rázem stává hluboká vášeň a životní poslání. Martina v sobě nachází touhu přispět krásnější pokožce nejen výrobou kvalitní kosmetiky, ale i pochopením propojenosti kůže s celým organismem. Velkou podporu a zapálení pro věc s ní sdílí i její nejbližší rodina. A tak jim pod rukama vzniká Kvitok.
Tvorba receptur jako nikdy nekončící studium: Možná si říkáte, že si takovou kosmetiku můžete vyrobit i sami doma. Pár lžic kokosáku a několik kapek éteráku… Narozdíl od nás laiků, jsou ale Martiny znalosti o míle napřed. Kromě poznatků ze studia medicíny a chemie, se Martina vzdělává na dennodenní bázi. Dálkově studuje na zahraniční škole přírodní bio kosmetiky a nepřestává zkoumat jednotlivé látky a jejich působení na naši pokožku a organismus. Každá její receptura je promyšlená a složená tak, aby podporovala přirozené funkce naší pokožky.
Název své značky Martina odvodila z latinského výrazu “síla přírody”. Při její výrobě se totiž spoléhá především na přírodu a její dary. Umělým emulgátorům, barvivům, konzervantům či syntetickým parfémům, které pro nás nejsou přirozené a našemu tělu škodí, se tak vyhýbá velkým obloukem. Co tedy do svých lahviček ukrývá?
Kvalitní a bezpečné suroviny:
Martina a její tým věří v sílu jednoduchého a kvalitního složení, které je zároveň přirozené pro naši pokožku. Používá tedy jen suroviny s certifikáty kvality a bezpečnosti.
Mnoho ľudí si myslí, že si vo vlastnej záhrade pestujem bylinky, ktoré používam aj pri výrobe. Bohužiaľ, takto to nefunguje, pretože aj pestovateľ musí byť z hľadiska legislatívy kontrolovaný, aby daná surovina spĺňala všetky kvalitatívne požiadavky. Ak niekto pestuje vlastnú zeleninu a ovocie na záhradke pri hlavnej ceste, je to síce handmade, ale neznamená to, že kvalita je lepšia, ako z obchodu.
Esenciální oleje:
Namísto syntetických parfémů používají esenciální oleje. Kombinují je primárně podle jejich účinků. Ale vždy s citem a tak, aby vznikl produkt se slíbeným efektem a příjemnou vůní.
Ingredience bez palmového oleje:
Produkty od Kvitku dále neobsahují žádný palmový olej ani jeho deriváty. A to je i ve světě vysoce kvalitní přírodní kosmetiky vzácný úkaz. Není jednoduché toho dosáhnout. Některé suroviny totiž mohou být vyrobeny z různých olejů a jejich dodavatelé obvykle nejsou schopni poskytnout 100% garanci, že se deriváty palmového oleje v ingrediencích nevyskytují. I proto je Kvitok jedinečný.
Netestované látky:
Žádné z produktů ani použité suroviny navíc nejsou testované na zvířatech. Také všichni dodavatelé, se kterými spolupracují, garantují netestování a sdílejí stejné cíle. A co víc?
Čerstvost nade vše a speciální ingredience navíc
Veškeré produkty od Kvitku se od těch konvenčních liší také tím, že neobsahují žádné konzervanty. Datum spotřeby je proto kratší. Pohybuje se od 6 do 15 měsíců od data výroby, přičemž u většiny produktů je to 12 měsíců. Výjimkou jsou šampony, u kterých je to až 18 měsíců. Přípravky vyrábí v menších sériích, aby k zákazníkům dorazily v co nejvyšší možné kvalitě a co nejčerstvější.
První zkušenost s kosmetikou Kvitok mě nadchla! Růžová voda je pro mou pleť naprosté blaho a v létě se mi moc osvědčil olej po opalování. Takže jsem neodolala a rozšířila sortiment o šípkový olej a šípkový peeling. Opět mohu pouze doporučit. Kromě krásného designu jsou výrobky Kvitku opravdu vymazlené, nádherně voní a zanechávají za sebou blaženou pleť.“ Tereza z Prahy
Do každé lahvičky pak přidávají navíc jednu speciální ingredienci. Možná tu nejdůležitější ze všech. Lásku. Martina totiž svoji práci miluje a bere ji jako poslání. Přestože Kvitok již dávno není malým, začínajícím podnikem, Martina dodnes osobně dohlíží na celý proces výroby. Tak, jak to bylo na samém počátku jejího podnikání. Nedopustí, aby se na trh dostal výrobek, který něco postrádá. Její pečlivost a vášeň je cítit z každé lahvičky.
Znáte nejdůležitější princip péče o pleť? Kvitok ano
Martina i její kolegové usilují o vývoj kosmetiky, která je v harmonii s pokožkou těla. Kůže má sama o sobě velmi efektivní samočistící schopnosti. Vytváří si ochranný film, který ji brání před vlivem vnějších nepříznivých faktorů, ale i před dehydratací. My, lidé, ale tuto ochrannou schopnost pokožky sami často sabotujeme. Buď svou kůži zatěžujeme zevnitř, a to nesprávnou životosprávou. Anebo zvenku, špatně zvolenými čisticími či kosmetickými produkty.
Velká spousta běžně používané kosmetiky totiž cenný, ochranný štít naší pokožky narušuje a odstraňuje. Jsou to například mýdla a některé čističe obsahující méně šetrný druh tenzidů (povrchově aktivních látek). Z pokožky dovedou perfektně odstranit nečistoty, ale i veškerou mastnotu, tedy i tuto ochrannou bariéru.
Dlouhodobé používání nesprávných šamponů, sprcháčů a jiných mydlivců tak může způsobit i závažné potíže. Pocit stažené pleti, vysušení, zčervenání či naopak nadměrné maštění jsou první varovné signály. Po nich se rozjíždí kolotoč problémů. Oslabená kůže je náchylná ke vzniku alergií, ekzémů, lupénky, zánětů a dalších podobných nepříjemností.
V Kvitku si toho jsou moc dobře vědomi. Při výrobě receptur se tak vždy drží základního pravidla – zachování přirozeného ochranného filmu pokožky.
Ochranný film pokožky: Jde o hydrolipidovou vrstvu (emulzi) tvořenou směsí lipidů, olejových sekretů mazových žláz, keratinocytů, aminokyselin, potu a jeho složek (voda, kyselina mléčná, močovina, anorganické soli,…). Je to dynamická struktura s množstvím aktivních enzymů a bakterií. Tato vrstva pomáhá pokožce udržet pH 4,5-6, které je slabě kyselé a je potřebné pro správnou funkci kůže. Ta je potom zdravá, zářivá a pružná.
Její tvorba je řízena hormony cirkulujícími v krevním oběhu, a zejména v čase puberty se výrazně aktivuje. Důležitou úlohou ochranného filmu je zabezpečení regenerace. Kůže se rychleji hojí a zůstává bez poranění. Když tento film narušíme, pokožka zůstává jistý čas bez ochrany. U zdravé pokožky se film přirozeně obnovuje za cca 2-4 hodiny, věkem se však tento interval prodlužuje.[ref]https://navia.sk/ako-si-vycistit-pokozku-a-zaroven-nenarusit-jej-funkcie/[/ref]
Receptury vymazlené pro zdraví pokožky
Šlehaný tělový krém Bezstarostné ráno Kvitok
V Kvitku proto používají jen rostlinné tenzidy, které kůži nadměrně nezatěžují. Najdete je například v jejich tuhých šamponech nebo ve sprchových krémech. Tam však základní složkou není voda, jako u běžných sprchových gelů, ale mandlový olej. Ten předchází vysušení pokožky, a krém tak celkově působí velmi jemně.
A jak je to s pletí na obličeji? Ta je mnohem delikátnější než na zbytku těla, a vyžaduje proto ještě šetrnější péči. Voda bohužel dokáže odstranit jen vnější nečistoty jako je prach.
Jen kosmetika ale zázraky nedělá. Kvalita pokožky je totiž odrazem také vnitřního stavu našeho těla. Když se o sebe dobře staráme, i pokožka vypadá a funguje dobře. Měli bychom si tedy dávat pozor také na kvalitní a zdravou stravu, pravidelný pohyb i dostatek odpočinku.
Na pokožce se však nacházejí také látky rozpustné v tucích. Jde většinou o nečistoty vyloučené z organismu kůží nebo zbytky dekorativní kosmetiky. Ty je nutné rozpustit v olejové složce. Pokud by totiž zůstaly na pokožce, mohou ucpat póry. Tato místa jsou pak náchylná ke vzniku zánětů a akné. Pokožka se zanesenými póry navíc nemá šanci vstřebat žádné kosmetické přípravky. Na nesprávně očištěnou pleť si pak můžeme patlat co chceme, ale efekt se stejně nedostaví.
Proto se v Kvitku při výrobě přípravků na čištění pleti obrací právě na oleje. Používají přitom výhradně rostlinné oleje, které mají pro pokožku skutečné přínosy díky obsahu mastných kyselin.
Všechny produkty, od krémů a šamponů až po deodoranty, jsou 100% přírodní, a tedy zcela neškodné a rozložitelné. A na ekologii myslí i při balení produktů a zásilek:
Kde je to možné, balí produkty do papírových krabiček a skleněných lahviček.
Některé výrobky, jako jsou citlivé pleťové krémy, nemohou přijít do styku s vodou či vzduchem, a vyžadují tak speciální balení. Pro ně používají dávkovače. Ty nejnovější, do kterých balí například odličovací mléko nebo sprchové gely, jsou z recyklovatelného plastu. Hoďte je proto do žlutého kontejneru na plasty a recyklační firmy se jich už ujmou.
Šetrní jsou i při balení a odesílání produktů. Řídí se heslem: “Pro jednoho odpad, pro druhého poklad.” Jako výplň balíčků, které nám s produkty od Kvitku přijdou, používají dřevěnou vlnu. Ta se dá lehce zkompostovat, využít jako podestýlka pro domácí zvířátka nebo i pro dekoraci.
Tak. To je Kvitok. Je opravdu neobyčejný, co říkáte? Představuje promyšlené propojení vědy, přírody a aromaterapie. Bez ostychu si troufáme říct, že v přírodní kosmetice prosekává cestičku zcela novému přístupu k péči o pokožku. Komplexnímu. Který se pídí po příčinách kožních neduhů, rozumí lidskému tělu a zároveň využívá nejnovější vědecké poznatky.
No jo, jenže za čisté květinové vody se běžně vydávají také produkty “přikořeněné” dalšími složkami. Nenechte se mýlit, i ty mohou krásně vonět. Přidané složky jsou však často syntetického původu a mohou způsobovat podráždění nebo alergické reakce. Výrobci jimi často kompenzují nekvalitní výrobu nebo zdrojovou surovinu. Raději tedy před nákupem pořádně zabrejlete na složení na lahvičce nebo si své hydroláty pořizujte od prověřených značek či prodejců.
Jiné je to však u citlivé či ekzematické kůže. Ta při častém používání prostředků s vysokým pH ztrácí svou ochranu, přirozené funkce a chřadne. Stejně tak používání mýdel neprospívá intimním oblastem, které jsou na vysoké pH velmi citlivé. Pozor tedy na produkty tvářící se jako “intimní mýdlo”. To, že se do mýdla přidá extrakt z dubové kůry nebo heřmánku, ho ještě nedělá vhodným pro intimní partie. Z našich nabytých znalostí vám doporučujeme se těmto mýdlům vyhnout.
). Na něco se při brouzdání v našich virtuálních regálech však spolehnout můžete:
5 kroků k bezpečně voňavému životu
Výrazný make-up se probojoval na výsluní až když se Benátky staly módní Mekkou světa. Novým trendem bylo dosažení bílého vzhledu pleti, k čemuž se používala tzv. benátská běloba.[ref]
Pod bezchybným make-upem totiž dost možná naříká ztrápená pokožka.
Ultrafialová složka (UV) slunečního záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi a některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Než se UV záření dostane k naší pokožce, po cestě naráží na několik vrstev zemské atmosféry.
Je to tedy UVA i UVB záření, před kterými se musíme mít na pozoru. Při delším pobytu na slunci se vystavujeme riziku předčasného stárnutí pokožky, hrozí také poškození zraku a v nejhorších případech rakovina kůže.[ref]
Chemické (organické) filtry: 
Existuje hypotéza, že působením UV záření na některé chemické látky v opalovacích přípravcích se uvolňují volné radikály. Ty pak mohou reagovat s molekulami lidské pokožky a poškozovat buněčné bílkoviny, lipidy či DNA, a tím iniciovat vznik rakoviny.[ref]
Minerální (anorganické) UV filtry:
Při správném zpracování jsou totiž netoxické pro náš organismus a blokují UV záření v širokém spektru. Tím, že se do pokožky nevstřebávají, ale působí jako ochranná bariéra na povrchu, nemají alergenní potenciál.
Technologický pokrok zkrátka umožnil vytvořit receptury s vysokým ochranným faktorem a s širokou ochranou proti UVA i UVB záření. Výrobci toho však dosáhli také tím, že kombinují dohromady několik aktivních ingrediencí (UV filtrů) a ve vyšších koncentracích než předtím.[ref]https://www.fda.gov/news-events/fda-voices-perspectives-fda-experts/shedding-new-light-sunscreen-absorption#3[/ref]
Mezi tyto tzv. endokrinní disruptory patří například: Avobenzon, Menthyl anthranilát (v EU zakázaný), Homosalate, Octyl salicylát, Octocrylen, Benzofenon-1,-2,-3 (BP-1, BP-2, BP-3), 4-methylbenzylidene camphor (4-MBC 4,4-dihydroxybenzophenone), 3-benzylidene camphor (3-BC).[ref]
Výzkumníci z Masarykovy Univerzity v Brně zjistili také, že tato látka není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buňky člověka.[ref]
[ref]
Vzhledem k hormonálním vlivům některých filtrů existuje také obava, zda a nakolik mohou tyto látky narušovat endokrinní systém vodních živočichů. Řada UV filtrů považovaných za endokrinní disruptory byla totiž již prokázána v tkáních ryb (BP-3, 4-MBC, EHMC).[ref]
Pamatujete si Švýcara Franze Greitera? Toho spáleného vynálezce opalovacího krému? Tak právě on přišel také s klasifikací SPF, a to v roce 1962. SPF (Sun Protection Factor) nebo také LSF (Lichtschutzfactor) vyjadřuje míru ochrany proti UVB záření a jeho uvedení na výrobku je v Evropské Unii povinné.[ref]
Výzkumy na zvířatech 🙁 ukázaly nebezpečí především při vdechnutí nanočástic. Ty se mohou dostat do dýchacího ústrojí, i do krevního řečiště. Používání sprejových přípravků s obsahem nanočástic, kde je riziko vdechnutí vyšší, se proto nedoporučuje. V EU je ostatně prodej opalovacích přípravků ve spreji obsahující nanočástice oxidu zinečnatého i oxidu titaničitého zakázán.[ref]
Pokud jste rodič nebo občas míváte nějakého špunta na hlídání, učitě vás zajímá, jak správně uchránit před škodlivými slunečními chapadly i ty nejmenší z nás.
Hlavními hrdiny DIY opalovacích mazáků bývají kokosový nebo olivový olej, ale třeba také olej z mrkvových semínek nebo ze semen malin. Ačkoli směsi rostlinných extraktů a olejů používali k ochraně pokožky už dávné civilizace, domácí výrobu opalovacích přípravků nedoporučujeme. Proč?
Proč se vlastně musíme pořád něčím patlat a dávat pozor na holá ramena? Vždyť naši předkové opalovací krémy neznali a taky to na sluníčku zvládali…
2. Sluneční krém od Eco Cosmetics s výjimečně vysokým faktorem SPF 50+ poskytuje maximální ochranu pro jemnou miminkovskou a dětskou pokožku. 
Slovíčko přírodní totiž mnozí výrobci zneužívají. A my si tak můžeme v dobré víře domů přinést lahvičku s rostlinkou na obalu, ale plnou ropných derivátů a jednou kapkou přírodního výtažku.
Tvorba receptur jako nikdy nekončící studium: Možná si říkáte, že si takovou kosmetiku můžete vyrobit i sami doma. Pár lžic kokosáku a několik kapek éteráku… Narozdíl od nás laiků, jsou ale Martiny znalosti o míle napřed. Kromě poznatků ze studia medicíny a chemie, se Martina vzdělává na dennodenní bázi. Dálkově studuje na zahraniční škole přírodní bio kosmetiky a nepřestává zkoumat jednotlivé látky a jejich působení na naši pokožku a organismus. Každá její receptura je promyšlená a složená tak, aby podporovala přirozené funkce naší pokožky.
Ingredience bez palmového oleje:
Netestované látky:
Jde o hydrolipidovou vrstvu (emulzi) tvořenou směsí lipidů, olejových sekretů mazových žláz, keratinocytů, aminokyselin, potu a jeho složek (voda, kyselina mléčná, močovina, anorganické soli,…). Je to dynamická struktura s množstvím aktivních enzymů a bakterií. Tato vrstva pomáhá pokožce udržet pH 4,5-6, které je slabě kyselé a je potřebné pro správnou funkci kůže. Ta je potom zdravá, zářivá a pružná.
