Eko-příručka pro slunkomily. Jak na bezpečné opalování?
Jako slunečnice každý den, otáčíme se za sluncem i my – lidé. Možná patříte k lovcům bronzu, kteří už na začátku jara vytahují lehátka a obnažují kůži slunečním paprskům. Možná jste v týmu alabastrových líček a za sluncem se otočíte jen s kloboukem na hlavě. Všichni ale máme jedno společné, slunci jen tak neutečeme!
V obchodech máme na výběr mezi stovkami lahviček s krémy a spreji, které slibují, že nás slunci jen tak nedají. Jsou ale opravdu účinné? Mohou nám snad také něčím škodit? Které opalovací krémy jsou nejlepší a jak se mazat s čistým svědomím?
Otázek kolem slunění se nám vyrojila spousta. V následujících řádcích si proto na žhavé sluneční téma pořádně posvítíme. Přičichneme ke vzniku opalovacích mazáků, nakoukneme do jejich složení a zjistíme, čím naši pokožku obraňují. Dáme dohromady 8 tipů k bezpečnému slunění. A třemi snadnými kroky si vybereme takový opalovací přípravek, který ochrání naše zdraví i blaho planety. Pojďme na to.
Od spáleného nosu k první lahvičce opalovacího krému
Hora Piz Buin na hranici Švýcarska a Rakouska
První zdokumentované snahy vyrábět a šířit opalovací krémy ve velkém spadají do 30. let 20. století. V roce 1938 při výstupu na horu Piz Buin potrápilo ostré slunce švýcarského studenta chemie Franze Greitera. Nepříjemné popálení ho motivovalo, a brzy tak namíchal svůj první recept na ochranný sluneční krém. Ten po čase přebrala společnost s názvem Piz Buin (dodnes existuje), jejíž jméno připomíná horu, kde Greiterova myšlenka na opalovací krém vznikla.
A co za oceánem? Americké vojáky chránila před ostrým sluncem během 2. světové války červená lepkavá substance. Ukuchtil ji v roce 1944 letec a lékárník Benjamin Green a pojmenoval ji “Red Vet Pet”.
Od 2. světové války i od horského výšlapu Franze Greinera uběhlo mnoho let a počet opalovacích přípravků je dnes dost možná vyšší, než by si kdy Greiner uměl představit. Než ale nakoukneme do lahviček moderních opalováků, pojďme si ujasnit, před čím se to vlastně za vrstvičku opalováku schováváme.
Neviditelný nepřítel. S kým to vlastně bojujeme?
Ultrafialová složka (UV) slunečního záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi a některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Než se UV záření dostane k naší pokožce, po cestě naráží na několik vrstev zemské atmosféry.
UV záření můžeme z hlediska jeho biologických účinků rozdělit na 3 typy:
UV záření má na člověka ale také pozitivní účinky:
Pomáhá tělu vytvářet vitamin D. Ten v těle podporuje vstřebávání a ukládání vápníku a fosforu, prvků zásadních pro budování kostí. Benefity vitaminu D sahají ale mnohem dál, nejnovější studie hovoří i o jeho pozitivním vlivu na imunitní systém a jeho nedostatek je spojován i s vyšším rizikem onemocnění rakovinou.1
Abychom měli dostatek vitaminu D, stačí pobýt na slunci přibližně 15 minut denně bez ochranných prostředků, tj. s odhalenýma nohama, rukama a obličejem a bez ochranného krému. Samozřejmě ideálně v denním čase, kdy není sluneční intenzita příliš vysoká. Případně lze vitamin D suplementovat.2
UVA: Je dlouhovlnné záření a obvykle nezpůsobuje zčervenání kůže ani popálení. Většina (90-99 %) UV záření, které dopadne na zemský povrch, je tohoto typu.3UVA umí projít do hlubších vrstev pokožky a má na svědomí předčasné stárnutí kůže.4Novější výzkumy však zjistily, že ovlivňuje také svrchní vrstvu kůže. Konkrétně poškozuje hlavní pokožkové buňky zvané keratinocyty, a může tak podnítit vznik rakoviny kůže.5 UVA je přítomné víceméně ve stejné intenzitě od rána do večera, po celý rok a nezastaví ho mraky ani sklo.
UVB: Je středněvlnné záření, které zpravidla způsobuje akutní a chronické poškození kůže jako zčervenání, puchýře a spálení. Z převážné většiny ho pohltí ozonová vrstva. Tvoří 1-10 % UV záření, které dopadá na Zem a poškozuje nejsvrchnější vrstvu kůže. Podle dostupných vědeckých dat hraje klíčovou roli ve vzniku rakoviny kůže. Jeho intenzita se liší podle období, lokality a denního času. Silné UVB záření se objevuje ve vyšších nadmořských výškách a na reflexních površích jako je sníh nebo led (ty odráží až 80 % záření, a paprsky tak dosednou na pokožku hned dvakrát). UVB paprsky nejsou příliš propustné přes sklo.67
UVC: Je krátkovlnné záření a má prokazatelně zhoubné (karcinogenní) účinky na živé organismy. Absorbuje ho ozónová vrstva, a na zemský povrch tak nedopadá.8
Je to tedy UVA i UVB záření, před kterými se musíme mít na pozoru. Při delším pobytu na slunci se vystavujeme riziku předčasného stárnutí pokožky, hrozí také poškození zraku a v nejhorších případech rakovina kůže.9
Před odvrácenou stranou životodárného slunce se tedy často chráníme opalovacími krémy. Ty zuby nehty odrážejí, rozptylují nebo absorbují ultrafialovou složku slunečních paprsků. A jak to zvládají? Na pomoc si berou UV filtry.
UV filtry: Co jsou zač?
Ve většině běžných opalovacích krémů najdeme UV filtry chemické. Jejich šetrnější alternativou jsou pak filtry minerální.10 Pojďme si oba druhy prohlédnout zblízka:
Chemické (organické) filtry:
Chrání nás před sluncem chemickou reakcí, při níž UV záření mění na teplo.
Patří sem například oxybenzon, avonbenzon či oktokrylen.11
Jejich účinek nastupuje zhruba po 20 minutách po aplikaci opalovacího krému.12
Chemické UV filtry snadno degradují, a po čase tak hrozí snížení jejich účinnosti.
Vstřebávají se do pokožky a nedávné studie prokázaly jejich přítomnost v krevním řečišti, v mateřském mléce i v moči.1314
Existuje hypotéza, že působením UV záření na některé chemické látky v opalovacích přípravcích se uvolňují volné radikály. Ty pak mohou reagovat s molekulami lidské pokožky a poškozovat buněčné bílkoviny, lipidy či DNA, a tím iniciovat vznik rakoviny.15
Některé chemické UV filtry jsou tzv. endokrinní disruptory, tedy ovlivňují přirozené funkce hormonů. Mají tedy vliv na plodnost, rozvoj plodu v těle matky a vývoj u dětí. Nejproblematičtější z hlediska lidského zdraví jsou: 4-MBC (4-methylbenzylidin camphor), BP-3 (benzophenon 3, 3-BC, 3-benzilidin camphor), EHMC (2-methylhexyl-4-methoxiccinnamát), EHDPABA (ethylhexyl di- methyl parabenzoová kyselina) a Oxybenzone.16
Minerální (anorganické) UV filtry:
Fungují na povrchu pokožky jako zrcadlo a škodlivé sluneční záření odrážejí. Pokud se použijí ve formě nanočástic, dokáží UV záření také absorbovat.
Používají se velmi stabilní oxidy některých kovů, především oxid titaničitý (titanium dioxide, TiO2) a oxid zinečnatý (zinc oxide, ZnO).
Oxid titaničitý si poradí především se složkou UVB, částečně také se složkou UVA. Oxid zinečnatý chrání před celou šíří UV spektra.
Minerální filtry bez obsahu nanočástic jsou vhodné zejména pro citlivou pokožku, i pro děti. Při správném zpracování jsou totiž netoxické pro náš organismus a blokují UV záření v širokém spektru. Tím, že se do pokožky nevstřebávají, ale působí jako ochranná bariéra na povrchu, nemají alergenní potenciál.
Kosmetickou vadou těchto filtrů, konkrétně u TiO2, je tvorba bílého filmu na povrchu těla.17 U těchto typů filtrů, které se používají v přírodních opalovacích krémech, se tedy bílému filmu na pokožce nelze zcela vyhnout. Stejně jako se před deštěm ukrýváme pod deštník nebo pláštěnku, i před sluncem se musíme za něco schovat. Ať už je to slunečník, košile nebo troška bílého filmu na kůži. 🙂
Většina běžně dostupných opalovacích krémů dnes bohužel obsahuje chemické UV filtry, ke kterým se vztahuje velké množství negativ. Problém tkví v tom, že vliv chemických aktivních látek, nebo jejich směsí, na člověka nebyl ještě dostatečně prozkoumán. Také Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nedávno uznal, že u dvanácti (z celkových šestnácti) aktivních látek v opalovacích přípravcích na americkém trhu neexistují data, která by potvrdila jejich bezpečnost pro člověka.18
Technologický pokrok zkrátka umožnil vytvořit receptury s vysokým ochranným faktorem a s širokou ochranou proti UVA i UVB záření. Výrobci toho však dosáhli také tím, že kombinují dohromady několik aktivních ingrediencí (UV filtrů) a ve vyšších koncentracích než předtím.19
Velká část běžně dostupných opalovacích přípravků tak obsahuje směs chemických látek, které nám místo slibované ochrany mohou vrazit pomyslnou kudlu do zad. Často se na tom podílí právě UV záření, které funguje jako katalyzátor chemických reakcí. Takové opalovací přípravky tak mohou škodit našemu tělu i planetě…
Látky z konvenčních opalovacích přípravků mohou škodit tělu:
Narušují hormonální rovnováhu.
13 z 29 chemických látek v opalovacích přípravcích (což odpovídá 45 %) povolených v USA a v EU má schopnost snižovat plodnost mužů.20 Mezi tyto tzv. endokrinní disruptory patří například: Avobenzon, Menthyl anthranilát (v EU zakázaný), Homosalate, Octyl salicylát, Octocrylen, Benzofenon-1,-2,-3 (BP-1, BP-2, BP-3), 4-methylbenzylidene camphor (4-MBC 4,4-dihydroxybenzophenone), 3-benzylidene camphor (3-BC).212223
Jedna ze složek na černé listině je i oxybenzon, který najdeme ve většině opalovacích krémů na trhu a v moči jej má téměř 99 % Američanů.24
Uvolňují volné radikály a poškozují DNA.
Padimate O (2-ethylhexyl 4-(dimethylamino)benzoate; octyldimethyl PABA): Tato látka má chránit před nepřímým poškozením DNA UV-B zářením. Dle některých zdrojů ale sama DNA nepřímo poškozuje a vykazuje estrogenní účinky.25
Ethylhexyl methoxycinamát (EHMC) označován i jako octyl-p-methoxycinnamate (OMC) nebo Octinoxate: Patří mezi nejpoužívanější UV filtry na světě. Narušuje hormonální rovnováhu lidského těla a má vliv na funkci štítné žlázy. Výzkumníci z Masarykovy Univerzity v Brně zjistili také, že tato látka není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buňky člověka.26 EHMC je podezřelý také z neurotoxicity, testování na laboratorních zvířatech 🙁 totiž prokázalo jeho vliv na nervový systém.27
Tento chemický UV filtr představuje velké riziko především u dětí. Jejich kůže vstřebává do těla mnohem více látek než kůže dospělých (nemají ještě tak dokonalou kožní bariéru) a zároveň rychle rostou a rozvíjí se (včetně hormonálního a nervového systému).
Některé sloučeniny hliníku: Bezpečné a povolené pro přírodní kosmetiku jsou alumina (oxid hlinitý, corundum) a hydroxid hlinitý.
Mohou působit rakovinotvorně.
Kůže je největší lidský orgán. V závislosti na typu látky, oblasti a stavu kůže absorbuje 60 – 100 % všeho, co na ni aplikujeme. Proto bychom měli být ostražití, když na sebe cokoliv nanášíme.28
Retinol nebo retinyl palmitát: Jedná se o formu vitaminu A. Výrobci ho často přidávají do opalovacích krémů s odůvodněním, že se jedná o antioxidant, který zpomaluje stárnutí kůže. V kombinaci se slunečním zářením se ale jeho účinky mohou měnit. Testy vypozorovaly rychlejší vznik nádorů a lézí u zvířat ošetřených krémem s vitaminem A a dlouhodobě vystavených slunečnímu záření.
Dráždí nás alergeny.
Methylisolthiazolinon (MI): Tento konzervant je silný alergen a podezřelý je také z neurotoxicity.29
Další časté alergeny v lahvičkách běžných opalováků jsou kromě umělých konzervantů například syntetické parfémy.
A neplechu páchají také v přírodě:
Devastují korálové útesy a znečišťují vodní toky.
Oxybenzon a Ethylhexyl methoxycinamát (EHMC): Obě látky se podílí na znečištění řek a na devastaci korálových útesů (spolu s kyselostí oceánů a rostoucí teplotou).30
Korálové útesy jsou přitom pro mořské ekosystémy klíčové.
Fungují jako útočiště pro 25 % všech mořských živočichů, vyrovnávají podíl CO2 ve vodě a produkují kyslík.31 Právě za účelem ochrany korálů je na Havaji zakázán prodej opalovacích krémů obsahujících oba zmíněné chemické UV filtry.323334
Ohrožují vodní organismy a živočichy.
Pochybné látky a chemické filtry obsažené v běžných opalovacích krémech po slunění splachujeme do vodních toků. Zejména UV filtry jsou převážně látky lipofilní, a mohou se tak kumulovat v tukových tkáních vodních živočichů. Vzhledem k hormonálním vlivům některých filtrů existuje také obava, zda a nakolik mohou tyto látky narušovat endokrinní systém vodních živočichů. Řada UV filtrů považovaných za endokrinní disruptory byla totiž již prokázána v tkáních ryb (BP-3, 4-MBC, EHMC).35
Brrr… Jak se tedy máme chránit před slunečními paprsky bez obav o své zdraví a o blaho vodních tvorů? Nebojte, jde to i bez krémů namíchaných z nebezpečných látek. Pro začátek jsme dali dohromady pár základních pravidel, které váš pobyt na sluníčku zaručeně zpříjemní.
8 pravidel spokojených slunkomilů
Kryjte svou kůži oblečením. A nezapomeňte na pokrývku hlavy.
Noste sluneční brýle. Hledejte na nich označení UV 400. Znamená to, že vás ochrání před slunečním zářením s vlnovou délkou menší než 400 nanometrů, tedy před UVA i UVB zářením.
Pokud to jde, nepobývejte v letních měsících na přímém slunci mezi 11. a 15. hodinou.
Zjistěte, jaký kožní fototyp máte. Třeba tady. Dozvíte se, jak je vaše kůže přirozeně odolná proti slunečnímu záření.
Ochranu opalovacím přípravkem vyžaduje UV index vyšší než 3. Při UV indexu 11 a výš se nedoporučuje vycházet na slunce.36
Vypátrejte aktuální místní UV index. Třeba tu. UV index měří intenzitu UV záření a dává nám jasnější představu o tom, jak bychom se před ním měli chránit.
Pokud jste vystaveni slunci delší dobu, při koupání i při sportu, opakujte aplikaci krému v pravidelných intervalech.
Chraňte svou kůži zevnitř. Dokážete to pomocí stravy bohaté na antioxidanty. Ty totiž “pochytají” volné radikály, které vznikají při slunění a mají moc způsobit poškození buněk. Do svého jídelníčku zařaďte třeba špenát, brokolici, lesní ovoce nebo zelený čaj.
3 domněnky o SPF
Pamatujete si Švýcara Franze Greitera? Toho spáleného vynálezce opalovacího krému? Tak právě on přišel také s klasifikací SPF, a to v roce 1962. SPF (Sun Protection Factor) nebo také LSF (Lichtschutzfactor) vyjadřuje míru ochrany proti UVB záření a jeho uvedení na výrobku je v Evropské Unii povinné.37 Ale pozor:
SPF číslo je spíše ORIENTAČNÍ. Lidé se často domnívají, že SPF faktor udává kolik času můžeme s daným ochranným krémem strávit na slunci, aniž bychom riskovali spálení. Pokud je tedy SPF 10, často se počítá s tím, že po aplikaci krému můžeme na slunci strávit 100 minut a bez něj pouze minut 10. To je ale zjednodušený pohled. Je nutné brát v potaz také typ pokožky, množství aplikovaného krému, denní čas, zeměpisnou lokalitu nebo i druh činnosti, kterou na slunci vykonáváme.38
SPF nevypovídá nic o ochraně proti UVA. Vybírejte proto vždy přípravky, které na obalu jasně komunikují také ochranu proti UVA záření. Pokud je na krabičce uvedeno UVA v kroužku (bez čísla), znamená to, že přípravek splňuje normu EU, která nakazuje, že UVA musí mít faktor alespoň ve výši 1/3 faktoru pro UVB.39
Mezi jednotlivými SPF faktory není překvapivě tak velký rozdíl. Experti na působení SPF uvádějí, že SPF 15 blokuje maximálně 93 % UVB záření, SPF 30 maximálně 97,4 % a SPF 50 maximálně 98 %. Doporučujeme tedy používat faktor SPF 30 a více.
Tak. A jak teď všechny ty informace dát dohromady a najít opalovací přípravek, který neubližuje, ale opravdu pomáhá? Nebojte. Zase taková věda to není. Vyšlapali jsme pro vás cestičku, která vás k tomu správnému opalováku dovede.
3 krůčky k bezpečnému opalováku
Krok 1: Koukejte na složení
Ve složení opalovacích přípravků hledejte co nejvyšší obsah přírodních složek. 100% přírodní složení mají například značky Eco Cosmetics i její nejnovější opalovací řada Ey!, dále laSaponaria nebo Lavera. Minimálně 95 % přírodních ingrediencí obsahují krémy Officina Naturae.
Na obalu vašeho přírodního opalováku hledejte označení UVA. To vám dá jistotu, že vás ochrání před oběma typy UV záření.
Dnes existují jen dva prokazatelně bezpečné sluneční filtry. Jedná se o minerální filtry oxid titaničitý a oxid zinečnatý.
Opalovací přípravky s oxidem zinečnatým vás ochrání před UVB i UVA zářením.
Druhá bezpečná volba je přípravek s obsahem oxidu titaničitého. Variantu tohoto filtru využívá například značka Officina Naturae, Eco Cosmetics nebo opalovací řada Ey!. Zaručují tak ochranu před UVB i UVA zářením.
Dejte pozor, aby nebyly ve formě nanočástic!
Pozor na nanočástice
Některé aktivní látky v opalovacích krémech výrobci zmenšují do rozměrů menších než 100 nanometrů. Týká se to především minerálních filtrů. Dělají to také proto, aby se krémy lépe roztíraly a nezanechávaly na pokožce bílou stopu. Je tu však jeden zásadní problém. Efekt nanočástic na lidské zdraví není zatím prokazatelně otestovaný. Existuje podezření, že nanočástice způsobují toxicitu vstřebáním kůží. K potvrzení jsou ale nutné další studie.40
Výzkumy na zvířatech 🙁 ukázaly nebezpečí především při vdechnutí nanočástic. Ty se mohou dostat do dýchacího ústrojí, i do krevního řečiště. Používání sprejových přípravků s obsahem nanočástic, kde je riziko vdechnutí vyšší, se proto nedoporučuje. V EU je ostatně prodej opalovacích přípravků ve spreji obsahující nanočástice oxidu zinečnatého i oxidu titaničitého zakázán.41Od roku 2009 musí mít všechny kosmetické produkty s obsahem nanočástic na obalu označení “(nano)”.42
Krok 3: Jistěte to certifikáty
Klid na duši vám pak přinesou ověřené certifikáty. Ty totiž zaručují, že kontrolu přípravků a jejich výrobců za vás provádí přísná komise.
Na lahvičkách hledejte některý z certifikátů od EcoCert, například EcoCert Organic Cosmetic nebo COSMOS Organic.
Rozšířené a kvalitní certifikáty jsou také BDHI, NaTrue nebo CosmeBio.
Výrobci takových kosmetických prostředků se k bio certifikaci hlásí dobrovolně, podléhají stálé a nezávislé kontrole a v případě porušení pravidel mohou o své certifikáty přijít.
Pokud značka nemá certifikaci, neznamená to však automaticky, že je nedůvěryhodná. Získání certifikátu může být poměrně nákladná záležitost, a zejména některé menší značky si ho proto nemohou dovolit. U nás v Econea se doslova vyžíváme v pečlivé a detailní kontrole složení výrobků a pod drobnohledem zkoumáme i proces výroby. Všechny produkty na našich virtuálních poličkách jsme tak za vás pečlivě prověřili.
Pokud jste rodič nebo občas míváte nějakého špunta na hlídání, učitě vás zajímá, jak správně uchránit před škodlivými slunečními chapadly i ty nejmenší z nás.
V prvních měsících života je naše kůže nejjemnější. Výzkumy uvádí, že ochranná funkce kůže není zcela vyvinutá až do 2 let věku.43 Je to tím, že si ještě nevytvořila všechen melanin – přirozený kožní pigment, který ji do jisté míry chrání. Podle některých studií se riziko vzniku melanomu (zhoubného nádoru) zvyšuje u lidí, kteří se během dětství spálili od sluníčka.44
A proto:
Ale pozor, abyste své ratolesti neoblékali příliš teple. Zvláště v horkých dnech tak u svých drobečků riskujete přehřátí.
Prvních 6 měsíců života chraňte miminko před sluncem co nejvíce. Chraňte ho stínítky, pokožku zahalte oblečením a nezapomeňte na čepičku. Obzvlášť je-li vaše děťátko ve fázi, kdy má na hlavě šest vlasů ve třech řadách, je třeba jeho odhalenou hlavičku chránit před spálením.
Pořiďte svým dětem sluneční brýle s ochranným filtrem proti UVA i UVB záření.
Hledejte pro své děti přípravek hypoalergenní, který nedráždí pokožku.
Mažte je produktem s ochranným faktorem SPF 30 až 50.
Ideálně vybírejte produkty bez parfemace, byť přírodní. Stále je to totiž nejčastější alergen.
Mýtus o voděodolnosti
Úplná ochrana kosmetiky před smýváním ve skutečnosti neexistuje. Ačkoli přípravky, které se chlubí voděodolností, vydrží o něco více, po kontaktu s vodou se jejich vrstva na pokožce zmenšuje. Mažte se proto po každém delším koupání i po větším opocení, například při sportu. Mýtus voděodolnosti potvrdil i Americký úřad FDA. Ten v roce 2011 zakázal používání zavádějících termínu “voděodolný” a “odolný potu” na obalech opalovacích přípravků.46
Kuchtíte si opalováky doma? Tak dejte pozor
Stačí minuta na Pinterestu a vyskočí na vás stovky receptů na domácí výrobu opalovacích přípravků. Jak se to má ale s jejich účinností?
Hlavními hrdiny DIY opalovacích mazáků bývají kokosový nebo olivový olej, ale třeba také olej z mrkvových semínek nebo ze semen malin. Ačkoli směsi rostlinných extraktů a olejů používali k ochraně pokožky už dávné civilizace, domácí výrobu opalovacích přípravků nedoporučujeme. Proč?
Rostlinné oleje zpravidla chrání pouze proti UVB záření. Výjimkou je olej ze semínek malin, ten chrání před UVA i UVB zářením.47
Ochranný faktor (SPF) závisí na kvalitě olejů. A neexistuje způsob, jak si sami doma ověříte, jaký ochranný faktor váš olej má.48Oleje jsou navíc náchylné k oxidaci, která může změnit jejich účinky.
Ochranu své pokožky proto svěřte raději ověřeným přírodním opalovacím produktům. A pokud si kuchtění přece jen nechcete odepřít, ZnO a TiO2 se dají poměrně snadno pořídit i pro domácí výrobu opalovacích přípravků.
Proč se vlastně musíme pořád něčím patlat a dávat pozor na holá ramena? Vždyť naši předkové opalovací krémy neznali a taky to na sluníčku zvládali…
Řádná odpověď by vydala na mnoha stránkovou studii. Když se podíváme stovky tisíc a miliony let zpět, předchůdci moderního člověka žili na území Afriky. K životu na slunci byli přizpůsobeni vyšším obsahem melaninu (ochranného pigmentu) v kůži. S migrací do jiných podnebných pásů, s menší intenzitou slunečního svitu, se obsah tohoto ochranného pigmentu snižoval.
Když se strojem času necháme přenést zpět do současnosti, co vidíme? Osídlili jsme téměř celou planetu. Jeden od druhého se lišíme barvou pleti. Jednoduše jsme se evolucí přizpůsobili prostředí, ve kterém jsme se usadili. To ale stále nevysvětluje, proč nás sluníčko dokáže spálit a onemocnění rakovinou je čím dál běžnější… Co děláme jinak než naši předchůdci? Vyšťourali jsme několik příkladů:
Dožíváme se vyššího věku. Dříve se lidé průměrně dožívali mnohem nižšího věku. Rakovina se tak sice také mohla vyskytovat, ale příčinou předčasného úmrtí byla často spíše infekční onemocnění.
Máme jiný životní styl i způsob oblékání. Lidé neměli ve zvyku trávit dlouhé hodiny opékáním svých obnažených těl na plážích. Při venkovní práci si tělo kryli dlouhými rukávy a nohavicemi. A nedali dopustit na pokrývku hlavy. Alabastrová kůže byla ostatně v mnoha kulturách také znakem vyššího společenského postavení.
Víc cestujeme. Dnes sedneme do letadla a za pár hodin jsme na druhé straně zeměkoule. Ocitáme se tak ze dne na den v lokalitách, na které naše tělo není přizpůsobeno. A spálení jsme tak raz dva.
Chrání nás slabší ozonová vrstva. Díky tomu může na Zem pronikat větší množství UV záření, které nás vystavuje vyššímu riziku poškození pokožky a vzniku rakoviny kůže. Jednou z hlavních příčin úbytku ozonu a vzniku ozonové díry jsou freony.
Tyto halogenové uhlovodíky používané například v chladicích zařízeních, aerosolech nebo čisticích prostředcích se začaly vyrábět ve 30. letech minulého století.
Faktorů může být samozřejmě mnohem více. Klíčové ale je, že my – lidé moderní – bychom se před UV zářením opravdu měli chránit. Zdraví máme jen jedno. Tak ho pořádně opatrujte a myslete u toho i na přírodu a všechny vodní tvory. A pokud jste zvědaví na nejosvědčenější opalováky našich zákazníků, tady jsme je pro vás hezky srovnali:
Dobrodružka s kreativním duchem a nenapravitelná životní optimistka. Její zapálení pro ekologii začalo u soběstačných domů. Pokračovalo v cestě k veganství. A dál roste v psaní řádků pro inspiraci ke změně a udržitelnějšímu životu. Pohání ji vědomí vzájemného propojení všeho živého, běhání po lesích a kopcích, balancování na jógamatce a mazlení se zvířaty.
Diskuze a zkušenosti: 8 x komentováno
Hezký den Terezo, moc díky za výborné shrnutí. K dosti hrozným zjištěním a faktům. My jsme dodělali ještě Life Cycle Assessment k výrobě minerálních filtrů, které jsou vydávány za ekologické. Bohužel LCA dopadlo katastrofálně. Jejich výroba má extrémní negativní dopady na životní prostředí. Tzn. jejich vydávání za ekologické – bohužel – rozhodně není pravda. LCA čerpá z databází ověřených dat. Velmi ráda bych Vám LCA i zdrojová data poslala a sdílela je s Vámi. Pokud budete mít zájem, pošlete, prosím, mail.
Vím, že spotřebitel nemá momentálně šanci. Všechny EU schválené UV filtry mají negativní dopad na člověka i přírodu. A mám obavy, že to všem vyhovuje, protože UV filtry jsou obrovský business.
Moc díky za Vaši práci a osvětu. Včera jsme také dokončili výzkum o znalostech české populace o opalování. Pokud byste i o ten měla, zájem, dejte vědět. Výsledky jsou alarmující.
Dobrý den, Lenko, děkuji za komentář.
Samozřejmě máme velký zájem nahlédnout do materiálů, o kterých píšete. Jak LCA, tak výzkum o znalostech v české populaci. Před uvedením do naší nabídky jsme o minerálních filtrech samozřejmě dělali pečlivý průzkum a nic takového jsme nezjistili. Předem Vám děkuji za zaslání materiálů na e-mail: [email protected].
Děkuji a moc zdravím, Tereza z Econea.cz
Tak to je asi nejlepší shrnutí o opalovacích krémech, jaké jsem kdy četl! Řešíme to každý rok, jaký krém na dovolenou, aby to nebylo moc chemie, snadno se to roztíralo, nesmrdělo apod. Letos zkusíme něco z vašeho seznamu. Díky! 🙂
děkuji za zajímavý článek. Zaujalo mě rozdělení minerálních filtrů – oxid titaničitý zejména proti UVB, oxid zinečnatý proti UVB i UVA. Zajímalo by mě, jestli jsou opalovací krémy Eco cosmetics bezpečné i proti UVA záření, když obsahují pouze oxid titaničitý?
velmi dobrá otázka, díky za ni.
Upřesníme tu informaci přímo v textu.
Je to tak, že Eco Cosmetics používá speciální, dražší variantu TiO2, která se přímo jmenuje „UV Titanium Dioxide“. A ta poskytuje plnou ochranu – i proto to uvádíme u všech Eco Cosmetic a Ey produktů a je to uvedeno na krabičkách v souladu s platnou legislativou.
Super článek 🙂 Možná by bylo dobré ještě uvést dodateční informace o látce TiO2 jako „potencionálním karcinogenu“. Zvlášť u dětí , kde se látka může snadno dostat od úst.
Hezký den, Marku,
děkujeme za pochvalu. Ano, je to tak. Evropská komise letos nově posoudila TiO2 v potravinách (ve formě nanočástic) jako podezřelý karcinogen. Do článku informaci doplníme.
Hezký den Terezo, moc díky za výborné shrnutí. K dosti hrozným zjištěním a faktům. My jsme dodělali ještě Life Cycle Assessment k výrobě minerálních filtrů, které jsou vydávány za ekologické. Bohužel LCA dopadlo katastrofálně. Jejich výroba má extrémní negativní dopady na životní prostředí. Tzn. jejich vydávání za ekologické – bohužel – rozhodně není pravda. LCA čerpá z databází ověřených dat. Velmi ráda bych Vám LCA i zdrojová data poslala a sdílela je s Vámi. Pokud budete mít zájem, pošlete, prosím, mail.
Vím, že spotřebitel nemá momentálně šanci. Všechny EU schválené UV filtry mají negativní dopad na člověka i přírodu. A mám obavy, že to všem vyhovuje, protože UV filtry jsou obrovský business.
Moc díky za Vaši práci a osvětu. Včera jsme také dokončili výzkum o znalostech české populace o opalování. Pokud byste i o ten měla, zájem, dejte vědět. Výsledky jsou alarmující.
Dobrý den, Lenko, děkuji za komentář.
Samozřejmě máme velký zájem nahlédnout do materiálů, o kterých píšete. Jak LCA, tak výzkum o znalostech v české populaci. Před uvedením do naší nabídky jsme o minerálních filtrech samozřejmě dělali pečlivý průzkum a nic takového jsme nezjistili. Předem Vám děkuji za zaslání materiálů na e-mail: [email protected].
Děkuji a moc zdravím, Tereza z Econea.cz
Tak to je asi nejlepší shrnutí o opalovacích krémech, jaké jsem kdy četl! Řešíme to každý rok, jaký krém na dovolenou, aby to nebylo moc chemie, snadno se to roztíralo, nesmrdělo apod. Letos zkusíme něco z vašeho seznamu. Díky! 🙂
Dobrý den, Michale,
moc děkujeme za pochvalu. Těší mě, že vám článek pomohl. 🙂
Přeji vám bezpečné slunění a za celý tým Econea moc zdravím.
Tereza
Dobrý den,
děkuji za zajímavý článek. Zaujalo mě rozdělení minerálních filtrů – oxid titaničitý zejména proti UVB, oxid zinečnatý proti UVB i UVA. Zajímalo by mě, jestli jsou opalovací krémy Eco cosmetics bezpečné i proti UVA záření, když obsahují pouze oxid titaničitý?
Děkuji.
Dobrý den, Katko,
velmi dobrá otázka, díky za ni.
Upřesníme tu informaci přímo v textu.
Je to tak, že Eco Cosmetics používá speciální, dražší variantu TiO2, která se přímo jmenuje „UV Titanium Dioxide“. A ta poskytuje plnou ochranu – i proto to uvádíme u všech Eco Cosmetic a Ey produktů a je to uvedeno na krabičkách v souladu s platnou legislativou.
Takže není třeba se obávat. 🙂
Super článek 🙂 Možná by bylo dobré ještě uvést dodateční informace o látce TiO2 jako „potencionálním karcinogenu“. Zvlášť u dětí , kde se látka může snadno dostat od úst.
https://incibeauty.com/en/ingredients/9576-titanium-dioxide
Hezký den, Marku,
děkujeme za pochvalu. Ano, je to tak. Evropská komise letos nově posoudila TiO2 v potravinách (ve formě nanočástic) jako podezřelý karcinogen. Do článku informaci doplníme.
Za tým Econea.cz zdraví Terka