Lahvičku za lahvičkou protáčíte v dlani. Oči mhouříte v hlubokém soustředění. Pátráte po povědomých symbolech. Dešifrujete nápisy na etiketách. Minuty utíkají. Košík na předloktí těžkne. Trpělivost dochází.
Pokud se snažíte žít udržitelnějším životem, tahle nákupní situace vám je povědomá. Obaly výrobků se staly nástroji marketingových taktik. Jejich účelem je přitáhnout pozornost, zodpovědně informovat je často až druhotné. Legislativa jde přitom v tomto ohledu výrobcům na ruku. Zatímco u potravin je použití označení “bio” regulované zákonem, u kosmetiky a drogerie tomu tak není. Stejně tak i slůvka “přírodní” a “eko” mají proto na obalech rej. Často však produkty na zeleno jen obarvují. Jak nenaletět?
Máte několik možností. Ať už krabička hlásá cokoli, pečlivě čtěte složení výrobku. Pokud vám mnohdy krkolomné názvy ingrediencí nic neříkají, nákupní košík plňte raději v obchodech, kterým důvěřujete a kde složení, původ surovin i výrobní postupy pečlivě kontrolují za vás. Další opěrnou berličkou jsou pak certifikáty. Za poslední léta se jich urodilo požehnaně. Dnes vám proto poradíme, jak se v nich vyznat, na co dát při koupi drogerie a kosmetiky pozor a které certifikace považujeme za důvěryhodné my, v Econea.cz. Začněme ale základní otázkou.
Jsou certifikáty pro kvalitu nezbytně nutné?
Kosmetika i drogerie musí projít povinnou certifikací, která kontroluje bezpečnost daného přípravku pro lidské zdraví. Bez ní se přípravek nesmí dostat mezi zákazníky, je to samozřejmý základ a nutnost. Pak jsou tu ale certifikáty nepovinné a přesně ty nám mohou pomoci odlišit “zrno od plev”.
Jde přitom o investici, časovou i finanční. Výrobce musí podstupovat pravidelnou kontrolu a splňovat standardy dané certifikační společnosti. Aby jeho produkty mohly nosit logo kvality, musí za něj také náležitě zaplatit. Tato záležitost tedy zabírá čas, leze do peněz a může se promítnou i do finální ceny produktu. Pokud narazíte na malé výrobce bez certifikace, neznamená to tedy nutně, že jejich produkty nejsou kvalitní. Pořízení lejstra si možná zatím jen nemohli dovolit, ačkoli jejich výrobky v BIO kvalitě velice často jsou.
Jak v Econea.cz přistupujeme k BIO kvalitě u malých značek?
Malé lokální značky podporujeme ze všeho nejraději. Vkládají do své práce srdce a tvoří produkty v nejvyšší kvalitě, často BIO, ačkoli to zatím nemají “černé na bílém”. V čistotu jejich výrobků tedy plně věříme, označení “BIO” však v názvu neuvádíme a o kvalitě surovin zpravidla informujeme až v popisku výrobku. Snažíme se o co největší transparentnost, BIO tedy najdete jen v názvu produktů, u kterých tuto kvalitu dosvědčuje certifikace.
Co tím chceme říct? Malé lokální značky nezavrhujte jen kvůli absenci symbolů na obalu. Pokud bližší informace nevyčtete z etikety či produktových textů, kontaktujte prodejce nebo přímo výrobce. Určitě vám ochotně zodpoví veškeré otázky ohledně surovin či procesu výroby. Pokud ne, zpozorněte. Za netransparentností se mohou schovávat nějaké nepěknosti. Teď už ale pojďme zpět k certifikovaným produktům, i mezi nimi jsou samozřejmě rozdíly.
S certifikáty se roztrhl pytel. Jak odlišit zrno od plev?
U certifikované přírodní drogerie a kosmetiky se zaměřte na následující tři ukazatele.
Původ. Kvalitu a důvěryhodnost zásadně ovlivní to, kdo certifikát uděluje. Ty nejuznávanější udělují nezávislé certifikační organizace. Výrobce, který se o certifikát uchází, musí při pravidelných kontrolách splňovat stanovené standardy a zpravidla za vydání certifikátu zaplatí nemalý poplatek. Některé značky si začaly certifikát vydávat samy. Tady je třeba zvýšit ostražitost, pídit se po informacích a rozpoznat, zda je účelem usnadnit zákazníkům orientaci, nebo je oklamat líbivým logem.
Standardy. Jednotlivé certifikáty se mírně liší tím, jaké ingredience ve složení produktů akceptují, a které ne. Rozdíly jsou v podílu přírodních surovin a BIO surovin i povolených konzervantech. Některé akceptují poměrně kontroverzní tenzid SLS nebo třeba použití přírodně identických látek, které se svou strukturou ani chemickým složením neliší od přírodní “předlohy”, vyrobené byly ale uměle.
Typ. Některé „eko certifikace“ se zaměřují především na čistotu složení, BIO původ ingrediencí a kvalitu receptur. Zaručují nepřítomnost škodlivých látek a nepřipouští ropné deriváty či geneticky modifikované látky. Mezi kritéria však nemusí patřit veganské složení nebo šetrnost výrobních procesů. Naopak existují také certifikace potvrzující čistě jen absenci živočišných látek a netestování na zvířatech, nebo mírný dopad produktu na životní prostředí. Ve složení produktu s logem „CO2 neutrální“ tak klidně můžete najít syntetický parfém a v certifikovaném BIO krému zase může vegany vystrašit mléčná složka. Vše je třeba brát komplexně a u jednotlivých certifikátů je potřeba vnímat jejich konkrétní zaměření.
Pozor na relativitu pojmu “přírodní”
V Econea.cz se nezřídka setkáváme s tím, že se nám výrobci zdráhají prozradit přesné procento přírodních ingrediencí v jejich produktech. Teoreticky i na ropu se totiž může pohlížet jako na produkt přírody. Certifikační organizace sice ropné látky nepovolují, ale i jednotlivé kontrolní orgány mohou mít na definici přírodních látek mírně odlišný náhled. Přesněji bychom tedy měli hovořit o látkách přírodního a syntetického původu. Za suroviny přírodního původu přitom považujeme ty rostlinné, živočišné a vyrobené z minerálů. Tedy všechny kromě uměle vyrobených.
Seznam certifikátů kosmetiky a eko drogerie, na které je spolehnutí
Dost už bylo teoretické omáčky. Pojďme si teď konkrétně ukázat certifikace, které jsou v našich zeměpisných šířkách na kosmetice a drogerii přilípnuté nejčastěji. Existuje jich velká spousta, vyloupli jsme sem pro vás ty, ve které máme největší důvěru. Ať už pro jejich přísná pravidla nebo mezinárodní uznání.
Kosmetika
CPK – certifikovaná přírodní kosmetika a CPK BIO
Voda může tvořit až 95 % z celkového podílu kosmetického produktu. Je totiž dobrým a také nejlevnějším „rozpouštědlem“ aktivních látek v receptuře, pomáhá je doručit do pokožky a zároveň ji sama hydratuje.
Netoleruje ropné deriváty ani syntetické sloučeniny.
Garantuje, že certifikovaná přírodní kosmetika vznikla z nejkvalitnějších a šetrně získaných rostlinných surovin.
Přírodní původ má, po odečtení vody, minimálně 85 % složek.
U CPK BIO je to minimum 90 % přírodních a 20 % surovin z ekologického zemědělství nebo volného sběru. Obsah vody v kosmetických produktech přitom bývá opravdu vysoký, tyto standardy tak dávají syntetickým látkám jen velmi malý prostor.
Sympatická písmenka CPK najdete například na přírodní kosmetice Nobilis Tilia nebo na výživných tělových máslech a olejích od Purity Vision.
COSMOS
Tento certifikát klade jedny z nejpřísnějších a nejkomplexnějších požadavků na ekologickou a BIO kosmetiku. Vznikl pod záštitou organizací Cosmebio, Ecocert Greenlife, Icea, BDIH a Soil Association. Podle podílu BIO složek se rozděluje na Cosmos Organic a Cosmos Natural. Řídí se podle jednotného „Cosmos standardu“.[ref]https://www.cosmos-standard.org[/ref] Ten klade specifické požadavky na složení:
Tip: Veškerou kosmetiku s certifikátem Cosmos najdete na hromádce tady v tom vyhledávači.
Nepřipouští ropné deriváty, GMO, parabeny či flatály.
Zaručuje, že výroba probíhá šetrně a dopad produktu na životní prostředí je nízký.
Požaduje recyklovatelnost obalových materiálů.
Úroveň Cosmos Organic označuje kosmetiku s minimálně 95% podílem BIO složek.
Certifikátem se pyšní například Radico, značka přírodní péče o vlasy.
NaTrue
Přistupuje ke kvalitě kosmetiky také zodpovědně. Rozděluje kosmetické výrobky do 13 skupin (zubní pasty, tělové oleje apod.) a definuje nejvyšší dosažitelnou kvalitativní normu pro každou z nich zvlášť. Mezi zakládající členy nezávisle udělovaného certifikátu stojí například Weleda nebo Laverana (zakládající společnost značky Lavera). Kosmetiku kategorizuje do 3 úrovní:[ref]https://www.natrue.org/our-standard/natrue-criteria-2/[/ref]
přírodní kosmetika,
přírodní kosmetika s podílem BIO složek (více jak 70 %)
a BIO kosmetika (obsahuje více jak 95 % BIO složek).
Produkty smí obsahovat pouze složky přírodního původu, deriváty přírodních složek a výjimečně i přírodně identické látky (typicky jde o anorganické pigmenty nebo látky pro konzervaci, které se získávají chemickým procesem výhradně z přírodních látek).
Logo NaTrue můžete spatřit třeba na přírodní kosmetice značky Lavera, Weleda nebo Ben & Anna.
BDIH
Nezisková společnost vytvořila se svou německou pečlivostí hlavní zásady a standardy přírodní kosmetiky už v roce 1996. Patří tedy k nejstarším a nejčastěji používaným certifikacím přírodní kosmetiky.[ref]https://www.kontrollierte-naturkosmetik.de/e/guideline_natural_cosmetics.htm[/ref] Certifikát BDIH s ochrannou známkou „Kontrolovaná přírodní kosmetika“ získá jen výrobek:
S minimálně 95 % přírodních surovin.
V maximálním množství v BIO kvalitě.
Který neobsahuje ropné produkty, syntetické parfémy a barviva, chemické konzervanty.
Není testovaný na zvířatech a neobsahuje ani ingredience z těl mrtvých zvířat.
Eko drogerie
Ecocert Natural Detergent a Natural Detergent made with Organic
U certifikátu „made with Organic“ pak minimum 10 % surovin z ekologického zemědělství.
Environmentálně přijatelné výrobní postupy.
Kvalitu a recyklovatelnost obalového materiálu.
Přísné požadavky splňují produkty francouzské šetrné drogerie Ecodis nebo třeba čisťounké estonské značky Mulieres.
Ecogarantie
Mezinárodní certifikaci, původem z Belgie, najdete na té nejpřísněji střežené přírodní kosmetice, drogerii, ekologických produktech pro děti či domácí mazlíčky. Certifikát má široký záběr a ohromně přísná kritéria.[ref]https://ecogarantie.eu/the-label/[/ref]
Základem je čisté složení a původ surovin z obnovitelných zdrojů.
100% BIO kvalita u rostlinných výtažků, pokud existuje.
Šetrné nakládání s energiemi a materiály při výrobě.
Férové zacházení se všemi účastníky produkce.
Netestování na zvířatech.
Její logo nosí na svých lahvičkách s hrdostí třeba výrobky česko-slovenské značky Tierra Verde nebo úžasného německého výrobce eko drogerie Sonett.
ICEA
Italský certifikační institut patří k nejváženějším nejen ve své domovině, ale v celé Evropě. Certifikuje potraviny, kosmetiku a drogerii, ale také textil a další oblasti ekologické výroby.[ref]https://icea.bio/eco-bio-detergence-and-eco-detergence/[/ref]
Obalové materiály musí splňovat ekologické požadavky.
Kontrolován je i způsob skladování, produkce odpadů a spotřeba energií.
Certifikát získaly i šetrné mycí a čisticí produkty od naší oblíbené italské značky Officina Naturae.
Kompletní seznam všech dostupných certifikací by tento článek neunesl. Z dalších důležitých letem světem jmenujeme třeba německý Naturland. Menší a střední výrobce BIO kosmetiky poznáte podle certifikátu ICADA. Kvalitu složení u zaoceánských produktů pak prozrazuje třeba mezinárodní certifikát Demeter a americký USDA Organic. Ty zásadní certifikáty pro naše zeměpisné končiny jsme pro vás hezky srovnali do tabulky. 🙂
Tahák: Srovnání certifikátů přírodní kosmetiky a drogerie
Vegan certifikáty
Písmeno Vé nebo zajíček na obalu automaticky neznamenají kvalitu. Platí tu podobné pravidlo jako na talíři. Ani smažená veganská kobliha nepřinese tělu nic moc dobrého, ačkoli neobsahuje živočišné suroviny. Stejně tak i kosmetické lahvičky s veganským složením mohou zahrnovat dráždivé syntetické ingredience.
Značky, které jsou veganské a netestované na zvířatech, označuje například zajíček “Cruelty free and vegan”, vydávaný organizací PeTA.[ref]https://crueltyfree.peta.org[/ref] Rostlinné složení a netestování produktů potvrzuje i označení Vegan Society.[ref]https://www.vegansociety.com[/ref] Stejnou dvojí záruku dává ochranná známka Vegan Action.[ref]https://vegan.org[/ref] Tato označení tak usnadňují volbu lidem, kteří se vyhýbají jakýmkoli živočišným složkám, látkám produkovaným zvířaty a kteří odmítají výrobky, které byly testovány na zvířatech. Nestanovují však standardy pro kvalitu složení. A naopak. Certifikáty kvality zpravidla neřeší obsah živočišných surovin, některé vysloveně akceptují obsah látek produkovaných zvířaty. Pokud tedy hledáte veganskou přírodní kosmetiku či drogerii i záruku kvalitních ingrediencí přírodního původu, kontrolujte složení, nebo hledejte na obalu jak certifikát „vegan“, tak certifikát kvality.
Živočišné suroviny číhají i tam, kde byste je možná nečekali. Proč se jim v sortimentu zpravidla vyhýbáme? Jak se to vlastně má s testováním kosmetiky a drogerie na zvířatech? Celou problematiku probíráme ve 4dílném článkovém seriálu na blogu.
Kšeftování s certifikáty. Pozor na greenwashing
Je dobré mít na paměti, že i udělování certifikátů se může zvrhnout v zelený byznys. S ekologickými produkty se roztrhl pytel a zájem lidí o udržitelné produkty přilákal i výrobce, kteří ve vzduchu ucítili ekonomickou příležitost. Zdraví lidí nebo přírody pro ně tedy není hlavní motivací. Proto můžeme dnes i na trhu s eko produkty nechtěně kousnout do nahnilého jablka. Věrohodných certifikačních organizací, mezi něž řadíme i ty výše zmíněné, plave v ekologickém rybníčku naštěstí požehnaně. Při nákupu vás krásně nasměrují a můžete se o ně opřít. Pro výběr kvalitní přírodní kosmetiky nebo drogerie jsou úžasnou pomůckou. Pokud si ale nejste jisti, všemi deseti doporučujeme nahlédnout i příběh značky, vygooglit si informace o způsobu výroby a postojích majitelů k udržitelnosti a ekologii. U nás v Econea.cz už si to ani jinak neumíme představit.
Natírání na zeleno probíráme i na našem blogu. Pokud vás zajímají nejčastější finty výrobců, prolistujte tímto článkem.
Jak se k certifikacím stavíme v Econea.cz?
Vybrané certifikace vítáme, ale místo v našem sortimentu značkám nebo produktům rozhodně nezaručují. Za roky existence našeho e-shopu jsme se naučili, že je třeba mít oči na stopkách a ekologičnost značky je třeba proklepnout i na vlastní pěst.
Kromě aspektů, které certifikace zpravidla posuzují, se totiž díváme ještě na další kritéria. U produktů vyžadujeme zpravidla rostlinné složení, tedy nepřítomnost surovin ze zvířat. Výjimku aktuálně děláme například u vybraných včelích ingrediencí, u nich prověřujeme etický původ. Jak jsme si řekli výše, některé certifikáty sice zakazují obsah látek živočišného původu, ale látky “přirozeně produkované” zvířaty, jako je třeba mléko, do receptur pouští. Kromě certifikací kvality tak vždy prověřujeme i jednotlivé látky ve složení produktů. U čistě veganského sortimentu, který u nás jasně převládá, najdete často certifikáty PeTA Cruelty free, Vegan Society a netestování pak zaručuje logo Leaping Bunny (HCS/HHPS).
U značek a produktů nás pak zajímá i obsah palmového oleje, což zpravidla zmíněné certifikace kvality také neřeší. Prověřujeme si tedy přístup značky k problematice palmového oleje. Do našeho sortimentu nezařazujeme produkty, které ho používají jako primární surovinu a u značek, kterým důvěřujeme, tolerujeme výskyt derivátů palmového oleje. Tedy pokud jejich udržitelný původ potvrzují certifikáty, ideálně BIO nebo RSPO/CSPO.[ref]https://rspo.org/certification[/ref]
Palmový olej nám ležel v žaludku dlouho. I o něm jsme proto sepsali výživný článek na blogu.
Kromě toho je pro nás důležitý i celkový přístup značky k životnímu prostředí, zaměstnancům, dodavatelům i komunitám. Do nabídky tedy přednostně zařazujeme značky, které jsou transparentní a sociálně a environmentálně zodpovědné. Úžasným vodítkem, jak takovou značku rozpoznat, je třeba mezinárodní certifikát B Corp.[ref]https://bcorporation.net[/ref] Ten si vyslouží společnosti, které svou činností skutečně společnosti i přírodě prospívají. Certifikace Fair For Life a Fair Trade pak podporují spravedlivý obchod a férové zacházení se všemi pracovníky.[ref]https://www.fairforlife.org/pmws/indexDOM.php?client_id=fairforlife&page_id=home[/ref] [ref]https://fairtrade.cz/fairtrade/standardy-fairtrade/[/ref]
Důvěřuj, ale prověřuj
Je nám líto, jestli jsme vám nepřinesli dobré zprávy. Jen na certifikace kvality se bohužel 100% spoléhat nedá, jistojistě ale slouží k lepší orientaci.
Pro skutečně zodpovědné nakupování ideálně zaujměte pozici “důvěřuj, ale prověřuj”. Nám se už tolikrát vyplatila!
V dětství jste na něj nedočkavě čekali. Těšili jste se, jak budete otevírat okénko po okénku. Jak se vám budou malé hranaté dílky čokolády rozpouštět na jazyku. Adventní kalendář – to je věc. A možná vám vadilo, jak se musí čekat na konkrétní den a rádi jste dny předbíhali a ujídali čokoládu předem. Podobně jako cukroví schované někde pečlivě doma tak, aby na něj mlsní nenechavci nemohli přijít do Štědrého dne. V econea.cz jsme pro vás připravili adventní kalendář, který je plný vůní, přináší sladký pocit a člověk z něj nemusí mít žádné výčitky – je možné si na něm celém smlsnout najednou a dokonce nepřiberete ani deko.Zároveň je také plný inspirace na dárky, které jsou ekologické, praktické, voňavé a námi v týmu econea.cz otestované na vlastní kůži.
Jednou z vůní, která k Vánocům neodmyslitelně patří, je vanilka. Když k ní přidáte ještě kakao, našlehané bambucké máslo, vitamíny z výtažku z mrkve a další ingredience, tak vznikne laSaponaria výživný tělový krém s mrkví a vanilkou. Ten rozmazluje i tu nejnáročnější citlivou a suchou pokožku a to se v zimě vždycky hodí. Stačí ho jen troška a vaše kůže bude sametově hebká.
Při rozmazlování se často myslí více na ženy. Proto to hned zkraje adventního kalendáře vyrovnáváme a myslíme také na pány. Výživný Lavera hydratační krém pro muže Sensitive se rychle vstřebává, hydratuje pleť a nechává ji svěží a upravenou.
Obzvláště ve sváteční čas chceme být krásní. Ke krásnému háru pomůže Haaro Naturo tuhý šampon na objem. Normálním, jemným i velmi jemným vlasům dodává objem a pevnost. Obsahuje antistatické látky, aby vlasy nepoletovaly všude kolem. Skvěle pění, vlasy se s ním snadno rozčesávají a mají správné pH.
Pro všechny milovníky zero waste doporučujeme Mama Natura pratelné odličovací tamponky. Až vám u stromečku dojetím ukápne slza, budete se moci odlíčit s ohledem na naši planetu – Mama Naturu ;-). Jsou tak hebké, že se s nimi budete chtít dotýkat pleti. Pořád!
Jestli se ve vás skrývá anděl nebo čert zjistíte s Nobilis Tilia tělový a masážní olej Tantra s afrodiziakálními účinky. Tento olej prohlubuje prožitek z tantrické a erotické masáže, má smyslnou exotickou vůni a pomáhá spojení se sebou samými i s druhými na těle i duši. Můžete ho používat i jako tělový olej, který prohřívá pokožku. Zmírňuje únavu a napětí a to se hodí v každém ročním období. Voní tak krásně, že můžete zapomenout na všechny parfémy.
Dětem do mikulášovské nadílky nebo pod stromeček se hodí Jack n‘ Jill dětský kelímek Koala. Je vyrobený z bambusových a rýžových plev, a proto je v přírodě zcela rozložitelný. Tenhle matný dinosaurus je parťák do koupelny na vyplachování úst nebo na výlety na limošku.
Šťasnou sedmičku obsadila naše naprostá novinka v přírodní péči o pleť. Denní ochranný krém s pečujícím mandlovým olejem a bambuckým máslem od české značky Lobey, která si zakládá na té nejvyšší kvalitě. Dáreček jako stvořený pro každou maminku a nejen pro ni. Jedinečné aktivní ingredience rozmazlí pokožku obličeje, krku i očního okolí a ochrání je před vlivy rušného města, před stárnutím i působením všudypřítomného ultračerveného záření monitorů a mobilů. No musíte uznat, že tahle sedmička určitě štěstí vykouzlí.
Jeden by mohl být z toho všeho kolotoče kolem Vánoc unavený, není pak lepší než se na chvíli zastavit a poděkovat našemu tělu za všechno, co zvládá. Dopřejte tělu Purity Vision kávový peeling . Káva, mořská sůl, BIO bambucké máslo a raw BIO kokosové oleje bojují proti celulitidě, striím a doplňují pokožce důležité minerály. Po tomto peelingu bude vaše kůže jemná, hladká a kávově voňavá.
Ke štědrovečerní tabuli můžete letos usednou s princeznovskou hřívou, aniž byste museli sáhnout po syntetických vylepšovácích. Radico práškový šampon s kondicionérem – Amla+Ritha+Shikakai v jednom. Potlačuje šedivění, podporuje růst vlasů, dodává objem a bojuje s lupy a svěděním hlavy. Jde použít také jako intenzivní vlasová kúra. Vlasy jsou po něm hebké, lesklé a snadno se rozčesávají.
To už je čas, kdy možná pomalu pomýšlíte na balení dárků. Nechcete plýtvat papíry ani lepenkami? Zabalte vánoční dárky do Weetr dárkových pytlíků. Jsou ve velikostech M, L a S a s různými motivy – univerzální, pro muže a pro ženy. Po vánočních dárcích poslouží obdarovaným na drobnosti do batohu či kabelky, na pečivo nebo jako vak na cvičení. A každý kus je originál.
Chcete se oholit dohladka, nebo darovat hladké holení někomu z vašich blízkých? Pak pro vás máme tip na dvojitě zelený Preserve holicí strojek Shave. Proč dvojitě zelený? Protože má limetkově zelenou barvu a protože je to první manuální holicí strojek v Čechách s rukojetí vyrobenou ze 100% recyklovaných plastů z kelímků od jogurtů. A jeho hlavice dlouho vydrží.
Chtěli byste dopřát vašim zubům péči po zakusování se do mikulášských perníčků a po baštění čokolád z adventního kalendáře? Ben & Anna zubní pasta pro citlivé zuby Sensitive krásně voní, dobře pění, důkladně čistí a chrání zubní sklovinu. Zklidňuje podrážděné dásně heřmánkem a rakytníkem. A navíc je ve skleničce, kterou pak můžete používat dál.
Chtěli byste mít nebo darovat ekologickou láhev na pití? Mrkněte na designy Equa lahví. Jsou vyrobené z borosilikátového skla, které je pevnější a lehčí než běžné sklo, takže jsou odolné teplu i pádům. Dobře se drží, pohodlně se z nich pije a mají spolehlivé zavírání. Zkrátka skvělí pomocníci do práce, na sport i na výlety.
Vánoční vůně v podobě éterických olejů nakapejte na Nobilis Tilia keramickou destičku. Tu pak můžete dát do obýváku, na WC, do skříně nebo do auta. Stačí pár kapek neředěného éterického oleje nebo směsi éterických olejů a krásná vůně je na světě.
Předposlední adventní neděli si můžete provonět vůní vzácné damašské růže. Purity Vision růžová voda v tmavé lahvičcese totiž hodí nejen na vyčištění a osvěžení pleti, ale také jako netradiční ingredience do koktejlů, nápojů a dezertů. Přidejte pár kapek do vody a vychutnejte si v tento sváteční den vůni královny květin.
Co by to bylo za Vánoce bez vůně citrusů? Po vánočním úklidu nebo po procházce v zimě vám ruce poděkují za namazání krémem. laSaponaria krém na ruce s mátou a citrónem osvěží ruce i smysly a budete mít chuť se s ním namazat od hlavy až k patě. Je v praktické dózičce, která se vejde do kapsy, a můžete jí pak dát další život.
Těsně před Štědrým dnem se může stát, že vás zaskočí rýma, nachlazení nebo zvýšená teplota. Máme na ně osvědčenou bojovnici – aromaterapii. 3 – 4 kapky You & Oil KI Bioaktivní směs – Nachlazení vmasírujte do hrudi a horní části zad třikrát denně. Opakujte po dobu 5 dní. Směs je vhodná také pro děti od 3 let.
Vyrábíte doma na Vánoce domácí vaječný likér nebo jiné tekuté dobroty a chtěli byste jim dát slušivý obal? Nalijte lahodné domácí moky do Retap lahví a rázem máte skvělý dárek. Díky perfektně těsnícímu víčku se nevylije ani kapka a ze širokého hrdla se příjemně pije. Retap lahve jsou vyrobené z vysoce odolného borosilikátového skla, neobsahují ftaláty ani BPA. Jsou lehké, praktické, designové a hodí se na cesty.
Jestli sháníte dárky pro partnery, tatínky nebo dědečky, mrkněte na 2v1 pánský sprchový gel a šampon s konopím od laSaponaria. Je perfektní na časté sprchy po dlouhém dni nebo sportu. Mořská sůl, šalvěj a esenciální oleje povzbudí všechny smysly. Přírodní výtažky udrží vlasy zdravé, lesklé a pokožku vyživenou. Stačí ho malé množství, takže vydrží dlouho.
Na svátky chtějí být všichni krásní. Oblékáme se do svátečních šatů, češeme a vítáme návštěvy. Pomocníkem ke kráse může být Purity Vision růžový omlazující krém, který z tváře vyhání stres, vrásky i léta. Pleť rozjasňuje, má omlazující a liftingové účinky a překrásně voní. Stačí ho jen maličko a pořádně ho rozetřete. Doporučujeme ho kombinovat s růžovou vodou.
Všechny cestovatele a ty, kdo se vyhýbají plastům, potěší pod stromečkem tuhý šampon la Saponaria se lněným olejem. Je skladný, perfektní na cesty a skvěle funguje. Voní levandulí, rozmarýnem a jalovcem a dává vitalitu oslabeným vlasům.
Na poslední adventní neděli možná budete chtít vyrazit na vánoční trhy nasát atmosféru a zahřát se něčím horkým. Právě na takovou procházku vám doporučujeme nejoblíbenější kelímek v našem e-shopu – rCUP. Skvěle těsní, neprotéká a můžete ho otevírat a zavírat pohodlně jednou rukou. A vaše ekologické já zaplesá – je to první opakovaně použitelný kelímek vyrobený z recyklovaných jednorázových papírových kelímků.
! Kelímky rCup už v Econea regálech nenajdete, potěší vás ale velký výběr termohrnků, lahví a termosek od řady jiných ekologických značek.
Poslední tip na dárek je pro všechny, kteří mají vlasy se sklonem k maštění. Maštění vlasů umí totiž narozdíl od maštění pusy (třeba od cukroví a bramborového salátu) pěkně potrápit. laSaponaria šampon se šalvějí a citrónem vlasy jemně čistí, aniž by vysoušel konečky a zvyšoval produkci kožního mazu. Je 100% přírodní, s výtažky ze šalvěje, citronu a kopřivy a dělá krásné hřívy.
Ve Štědrý den zapomeňte na shon a věci, zastavte se, podívejte se do očí vašim blízkým – dvounohým i čtyřnohým – a dejte jim tolik lásky, kolik jen v srdci máte. Láska roste s dáváním, takže čím víc jí dáte, tím víc jí budete mít.
Krásné svátky a pohodový konec roku!
P.S. Pokud jste v kalendářním okénku neotevřeli vytoužený zelený dárek, nezoufejte. Máme pro vás více jak 800 tipů na ekologické, veganské i zero waste dárky.
Nebudeme chodit kolem horké kaše. Vzhled má pro nás, lidské bytosti, svou důležitost. Můžeme ho ovlivnit mnoha způsoby. Stylem oblékání, svým chováním nebo třeba postojem a způsobem chůze. Výzkumy ukazují, že s atraktivními lidmi se lépe zachází a mají často v každodenním životě výhody. Učitelé mohou nadržovat atraktivnějším studentům, dospělí možná dostávají lepší platové ohodnocení a snáze se seznamují s partnery.
A tvář v tom všem hraje hlavní roli. Všimneme si jí při seznamování zpravidla jako první. Žádné dva obličeje přitom nejsou stejné. Každý z nás je unikát. A každý z nás má také svůj jedinečný způsob, jakým o svou krásu pečuje. Většina dnešních žen se obrací k líčení. To nabralo ve 21. století na popularitě i mezi teenagery a muži. Dovoleno je téměř vše. Od přirozeného líčení po třpytivé a výrazné výstřelky.
Televizní reklamy tak na nás sypou jeden zkrášlovací produkt za druhým a my kupujeme. Co si to ale vlastně každý den mažeme na obličej? Které látky nám obarvují řasy a citlivou pokožku očních víček? Kolik ve skutečnosti platíme za krásu? To jsou otázky, které jsme si položili při psaní následujících řádků. V tomto článku se společně podíváme na zoubek nejpochybnějším ingrediencím v běžné dekorativní kosmetice a poradíme vám, jak se vyfintit bezpečně, pomocí přírodních ingrediencí. Naučíte se jednoduché recepty na domácí výrobu dekorativní kosmetiky a seznámíme vás s přírodními alternativami z našeho e-shopu. Ale nepředbíhejme. Pojďme to vzít pěkně popořádku, od dějin líčení.
10 pozoruhodných momentů v dějinách make-upu
Ženy i muži se líčí po tisíciletí. Různé formy make-upu byly vždy součástí naší společnosti, ačkoli jeho nošení někdy nebylo tak snadné jako dnes. Líčení s sebou neslo silný duchovní a náboženský význam. Příslušníci různých kmenů se s jeho pomocí odlišovali od druhých a děsili jím své nepřátele. Historie líčení je plná kotrmelců a změn a tady je deset nejzajímavějších momentů:
Egypťané – 6000 př.n.l.
Jedni z průkopníků líčení byli Egypťané. Pro svůj výrazný make-up používali namleté ořechy a minerály smíchané se zvířecím tukem nebo rostlinným olejem. Egyptské ženy i muži všech společenských tříd nosili denně výrazné černé linky, rtěnky namíchané z červené okry a růž na líčkách.
Starověcí Řekové a Římané – 4000 př.n.l.
Ve starověkém Řecku a Římě se líčilo ve jménu hesla: Méně je více. Muži měli nadřazené postavení a ženy, jejichž role byla v domácnosti, měly reprezentovat počestnost. Výraznější líčení bylo proto přísně zakázáno. Ženy zpravidla používaly lehkou vrstvu pudru, rtům a líčkům dodaly zdravý nádech barvami z rostlin, ovoce, ale i toxickými složkami z barev na bázi olova a rtuti.
Středověký hřích – 15. století
Ve středověku měly fintilky utrum. Nošení make-upu bylo totiž považované za podvodné a hříšné. Ženy proto experimentovaly pouze s domácími recepty ve snaze vytvořit dojem bezchybné a zdravé pleti. A to musel být v čase ubohých hygienických návyků a častých infekčních onemocnění opravdu tvrdý oříšek.
Okázalost aristokratů – 16. století do vlády královny Viktorie
Výrazný make-up se probojoval na výsluní až když se Benátky staly módní Mekkou světa. Novým trendem bylo dosažení bílého vzhledu pleti, k čemuž se používala tzv. benátská běloba.[ref]https://cs.wikipedia.org/wiki/Ben[/ref] Drahé líčidlo se vyrábělo z vody, octa a uhličitanu olovnatého – efektivního, ale toxického bílého pigmentu. Dlouhodobé používání viditelně poškozovalo pokožku. Aby ženy zakryly vzniklé nedokonalosti, používaly bělobu ještě hojněji. Nejedna dáma pak trpěla ztrátou vlasů a vysokou kazivostí zubů. V kurzu byla především okázalost. Aristokratky se od střední třídy odlišovaly tučným nánosem růže a tmavě zvýrazněným obočím.
Vulgární vystavování – 19. století
Změna nastala s vládou britské královny Viktorie. Ta považovala líčení za vulgární a neženské. Dáma, která se v té době objevila ve vybrané společnosti nalíčená, se potýkala s nesouhlasem a odsuzováním. Viktoriánská doba akceptovala jen lehký dotek pudřenky, a to pouze v soukromí domova. Zdravější a svěžejší vzhled tak ženy dosahovaly jinak, štípáním tváří a jemným kousáním rtů.
Sufražetky a prostitutky – 1913
Ještě na začátku 20. století byla žena s make-upem a rtěnkou často morálně nařčena. Takové líčení bylo vhodné pouze pro prostitutky či herečky (o kterých se často smýšlelo stejně). Dramatický moment pak nastal v roce 1913, kdy se sufražetky protestující za práva žen líčily rudými rtěnkami. Rozšířily tak myšlenku, že i slušná žena může nosit make-up.
Půvab z Hollywoodu – 20. léta 20. století
Mezi široké masy rozšířila líčení rostoucí obliba hereckých hvězd němého filmu, divadelních hereček a půvabu Hollywoodu. Ženy napodobovaly líčení svých oblíbených hvězd, rtěnky a další kosmetické produkty se začaly prodávat levně a ve velkém. Přesto se i v tomto období ženy stále líčily spíše potají, v soukromí svého domova.
Moderní doba
Za posledních pár desetiletí zažilo líčení opravdovou revoluci. Může za to i online svět. Sociální sítě a platformy jako je Youtube vytvořily pro lidi s oblibou v dekorativní kosmetice nový svět. Bezchybné líčení si dnes může díky video tutoriálům vytvořit každý sám doma. A mění se také genderové předsudky. Stejně jako v dobách starých Egypťanů, i dnes běžně používají make-up také muži.
Pro lepší představu se můžete mrknout na tohle super video v angličtině:
Za krásu se dnes platí. Jaká jsou největší úskalí konvenční dekorativky?
Každé ráno si ve strachu před vráskami mažeme pleť hydratačními krémy. K zakrytí otravného červeného pupínku na bradě nanášíme na obličej vrstvu make-upu. Na líčka trochu zdravíčka, oči obkroužíme linkami a řasy pročísneme černou řasenkou. Pár tahů rtěnkou na závěr a jsme připravené vyjít mezi lidi. Vypadáme skvěle. S běžnými produkty ale dost možná pro svou krásu nevědomky trpíme a trápíme také své okolí. Jakto? Běžné šminky totiž často obsahují řadu pochybných látek, které mohou škodit našemu zdraví, přírodě i zvířatům. Pojďme se na ně podívat pěkně zblízka.
Hazard se zdravím
Parabeny: Známé konzervanty zabraňují množení bakterií. Mohou ale způsobovat různé alergické reakce a podráždění kůže.
Saze: Černý prášek se hojně používá například v tužkách a linkách na oči, řasenkách i rtěnkách. Bohužel je však považován za toxický pro tělo a je podezřelý z karcinogenity.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/717467/CARBON_BLACK/[/ref]
Octyl metoxycinamát (Octinoxate, OMC nebo Ethylhexyl metoxycinamát): Tuto syntetickou látku najdeme často v balzámech na rty nebo ve rtěnkách. V opalovacích přípravcích zastává funkci UV filtru. OMC se kůží vstřebává do těla a byl detekován v lidské moči, mateřském mléce i krvi. Je to endokrinní disruptor, vykazuje estrogenní účinek a může být také toxický pro DNA. Přesto je jeho používání v kosmetických produktech povoleno po celém světě.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/octinoxate/[/ref]
A riskují především mladé dívky. Ty totiž používají víc kosmetických produktů než dospělé ženy. Škodlivým látkám se navíc vystavují v čase, kdy se jejich tělo stále vyvíjí. Dostupné studie upozorňují, že čím dříve začne dívka s líčením, tím vyšší je riziko pro zdraví.[ref]https://www.ewg.org/research/teen-girls-body-burden-hormone-altering-cosmetics-chemicals[/ref]
Polytetrafluoroethylene (PTFE či teflon): Teflon ve vašem pudru, tvářence, bronzeru nebo očních stínech? Je to tak. Tato nepřilnavá přísada a další sloučeniny fluoru jsou bohužel spojovány s opožděnou menstruací, pozdním vývojem prsou i se vznikem rakoviny.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/polytetrafluoroethylene/[/ref]
Parfémy: I toto tajemné slůvko najdeme často ve složení make-upů či rozjasňovačů pleti. Kvůli platné legislativě nelze pouhým pohledem na složení poznat, zda je parfemace přírodní či syntetická. Pod názvem parfémy se tak může skrývat celá řada pochybných syntetických ingrediencí, které jsou spojovány s vážnými zdravotními obtížemi jako je rakovina, reprodukční a vývojová toxicita či alergie.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/fragrance/[/ref]
Ethanolaminové sloučeniny (MEA, DEA, TEA a další): Najdeme je v celé řadě produktů od drogerie po kosmetiku, včetně očních linek, řasenek, očních stínů, růží a podkladových make-upů. DEA podle dostupných studií ovlivňuje mužské reprodukční schopnosti, kumuluje se v játrech a ledvinách, může způsobovat toxicitu a je to podezřelý neurotoxin a karcinogen. V kosmetických produktech je v rámci EU použití DEA zakázáno. Ostatní ethanolaminové sloučeniny jsou však povoleny, ačkoli jejich bezpečnost je také zpochybňována. TEA je například podezřelá z karcinogenity, při pokusech na zvířatech měla vliv na rozvoj rakoviny jater.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/ethanolamine-compounds/[/ref]
Těžké kovy: Olovo, arsen, rtuť, hliník, zinek, chrom a železo se schovávají v celé řadě kosmetických produktů včetně rtěnek, podkladových bází, korektorů či očních linek. Některé z nich se do produktů přidávají záměrně, jiné proniknou důsledkem kontaminace. Vystavení těmto kovům je spojováno s toxicitou reprodukčního, imunitního a nervového systému.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/lead-and-other-heavy-metals/[/ref] Vaše dekorativka může přitom obsahovat těžké kovy, aniž byste o tom věděli. Potvrzuje to kanadský průzkum, při kterém se zjistila přítomnost těžkých kovů ve všech náhodně vybraných produktech běžné dekorativní kosmetiky. Žádný z těžkých kovů přitom nebyl uveden ve složení výrobku.[ref]https://environmentaldefence.ca/report/report-heavy-metal-hazard-the-health-risks-of-hidden-heavy-metals-in-face-makeup/[/ref]
Používáte dekorativku i po její expiraci? Pozor, množí se v ní nebezpečné bakterie
Vědci z Londýnské univerzity testovali pět různých typů produktů několik měsíců po jejich expirační době. Mezi přípravky byly běžně dostupné tvářenky, podkladové báze či lesky na rty. Přípravky obsahovaly rizikové množství potenciálně nebezpečných bakterií. Vědci nalezli také staphlyoccocus epidermidis, což je bakterie odolná proti antibiotikům.
Dále bakterii propionibacterium, která má na svědomí vznik akné a také enterobacter, který může způsobovat infekci močových a dýchacích cest. Nalezena byla i bakterie enterococcus faecalis. Ta způsobuje meningitidu, která má na svědomí předčasná úmrtí novorozeňat.[ref]https://www.londonmet.ac.uk/news/articles/make-up/[/ref]
Hazard s přírodou a se zvířaty
Syntetická pižma: Tyto chemické látky zpravidla nejsou uvedeny ve složení výrobku. Schovávají se totiž pod slovíčko parfém. Syntetická pižma se akumulují v přírodě a detekována byla také v lidském mateřském mléce, tělesném tuku a krvi. Dostupné studie ukazují, že mohou narušovat funkci buněk a hormonální systém. Protože jsou jen částečně rozložitelná, jsou všude v našem životním prostředí. Kontaminují vodu, půdu, vzduch i živočichy. Jsou toxické pro vodní organismy a najdeme je také v lidmi konzumovaných mořských plodech. V některých zemích, včetně EU, je používání xylenového pižma v kosmetických produktech zakázáno. Například ve Spojených státech je však používáno bez restrikcí.[ref]http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/synthetic-musks/[/ref]
Benzofenony a jejich deriváty: Přidávají se například do balzámů na rty nebo laků na nehty a chrání produkty proti UV záření. Kromě toho, že jsou spojovány s rakovinou a hormonální nerovnováhou, akumulují se v přírodě, kde mohou působit toxicky na vodní živočichy. V EU je použití oxybenzonu v kosmetice regulováno.
Karmín: To je červené barvivo získané ze samiček broučků pocházejících z Mexika a centrální Ameriky. Používá se často k dobarvení rtěnek nebo tvářenek. Na 0,5 kilogramu barvy se přitom usmrtí přes 70 tisíc broučků.[ref]https://www.peta.org/living/personal-care-fashion/carmine-makeup/[/ref]
Šelak (Shellac): Tato látka dodává kosmetice krásný lesk a má zpevňující účinky. Přidává se často do řasenek, očních linek, laků na nehty či na vlasy. Bohužel se ale získává ze sekretu brouka červce lakového, kterým chrání své larvy před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí.[ref]https://www.peta.org/living/food/animal-ingredients-list/[/ref]
Testování na zvířatech
Každoročně na světě za účelem testování kosmetiky trpí a umírají stovky tisíc zvířat. Těm jsou aplikovány chemické látky do očí, na kůži, jsou nucena je polykat či inhalovat. Testování na zvířatech je přitom nejen velmi krutým, ale také nepříliš spolehlivým způsobem ověřování bezpečnosti a kvality výrobků. Ačkoli je v Evropské Unii od roku 2013 prodej testované kosmetiky zakázán, většina zemí světa ho povoluje bez omezení.[ref]http://www.pokusynazviratech.cz/obeti-krasy/testovani-kosmetiky-a-prostredku-pro-domacnost-na-zviratech.htm[/ref]
Suma sumárum. Proč se tedy líbivostem z reklam vyhýbat?
Pod bezchybným make-upem totiž dost možná naříká ztrápená pokožka.
Syntetické látky z běžné dekorativky ji mohou dlouhodobě dráždit, vysušovat a ucpávat její póry, což může vést ke vzniku akné.
Vstřebáváním do těla mohou škodlivé látky způsobovat i vážnější potíže jako je hormonální nerovnováha, reprodukční vady, a dokonce i rakovina.
Některé syntetické ingredience se kumulují v přírodě a ta si s nimi neumí poradit.
Když se zbytky takových zkrášlovačů dostanou do vodních toků, mohou škodit živočichům a narušit celý vodní ekosystém.
Konvenční dekorativka může navíc obsahovat krutým způsobem získané živočišné ingredience nebo být testovaná na zvířatech.
Make-upu se přesto vzdát nemusíte. Jde to totiž i jinak
Pokud se nechcete vylepšené fasády jen tak vzdát, nemusíte. Naštěstí dnes již existuje spousta výrobců, které zajímá víc než jen obsah vaší peněženky. Na srdci mají jak blaho přírody, tak zdraví lidí a hravě zvládají nahradit škodlivé složky z běžných dekorativních produktů zcela přírodními ingrediencemi, bez krutosti na zvířatech. Mezi takovými osvícenými značkami jsme hledali i my v Econea.cz, když jsme se rozhodli rozšířit náš sortiment o nový regál s přírodní dekorativní kosmetikou. A k jakým přírodním pokladům se takoví výrobci dekorativky obrací?
Saze či barvivo z broučků nahrazují přírodními pigmenty z ovoce, čajů či minerálními barevnými pigmenty. Získané jsou z rostlinných zdrojů, a v přírodě se proto zcela rozloží.
Kvalitní přírodní dekorativku poznáte také díky obsahu vybraných rostlinných olejů jako je jojobový, mandlový nebo kokosový.
Make-upy a pudry jsou složené z čistě přírodních minerálů jako je slída či křemen a kvalitních olejů ze semínek slunečnice, mandlí, kakaového či bambuckého másla.
A syntetické parfemace nahrazují vůněmi na přírodní bázi, například z přírodních esenciálních olejů.
Taková dekorativní kosmetika tak obsahuje množství vitamínů a antioxidantů, které pleť zkrášlují na oko, ale také se o ni starají a nevytváří na ní nepropustný film.
Že už se nemůžete dočkat, až se s ní vyfiknete? Následující řádky vás provedou přírodním líčením a dostanete i super tipy na domácí výrobu vlastních šetrných zkrášlovačů. Zrcadla a tváře nastavit. Vzhůru na to. 🙂
Přírodní líčení v devíti snadných krůčcích
Pokud je potřeba, vyčištěnou a hydratovanou pokožku nejdříve sjednoťte podkladovou bází. TIP: Smíchejte zelený jíl a kukuřičný škrob v takovém poměru, aby vám výsledná barva vyhovovala. Zelená barva neutralizuje zčervenání, proto je zelený jíl skvělý ke sjednocení barvy pleti před nanesením make-upu.
Naneste make-up. Vybírat můžete přírodní make-upy tekuté či pudrové. Pokud se cítíte pouze na lehčí krytí, můžete místo klasického make-upu zkusit tónovací hydratační krém.
Zamávejte nedokonalostem. Na zakrytí otravných pupínků můžete použít korektor. Tady je několik odstínů v v tuhé variantě. Matného finiše pak dosáhnete s minerálními pudry.
Na líčka dejte zdravíčka. TIP: Smíchejte kakaový prášek, skořici a prášek z usušené řepy. Množství každého druhu uzpůsobte podle požadovaného odstínu. Pokud nemáte na domácí výrobu čas nebo náladu, skvěle poslouží přírodní minerální bronzery a tvářenky.
Oční víčka zvýrazněte stínem. TIP: Pro pastelově zelený odstín použijte zelený francouzský jíl, kurkumu pro zlatou a pro hnědé stíny je skvělý kakaový prášek.
Pro odvážnější líčení nezapomeňte linky na oči.TIP: Smíchejte 1 lžíci aktivního uhlí, půl lžičky bambuckého másla, lžičku bentonitového (aztéckého) jílu a 2-3 kapky oleje, třeba mandlového nebo kvalitního olivového. Všechny ingredience pečlivě promíchejte. Do vzniklé směsi namočte navlhčený štěteček, jemně otřete. Linii nakreslete na víčko těsně nad řasy.A pokud se s ničím kuchtit nechcete, zkuste hotové tekuté oční linky. Zesilující řasenka pro objem Lavera
Pročísněte řasy. TIP: Stejnou směs jako na oční linky můžete použít i jako řasenku. K aplikaci použijte omytý štěteček od staré řasenky. Ten navlhčete vodou a poté vložte do směsi. Jemně oklepte a naneste na řasy. Po zaschnutí se řasenka nedrolí a měla by vydržet i teplé dny.[ref]https://www.goingzerowaste.com/blog/zero-waste-eyeliner-and-mascara[/ref]
A kdo se raději přikloní k řasence, která od vás nepožaduje kreativního ducha, Lavera vyrábí různé řasenky.
Pokud je třeba, upravte i obočí.TIP: Dnes je trendy husté obočí, pokud jste takové do vínku nedostaly, můžete mu přidat na intenzitě kakaovým práškem. Stačí do něj namočit štěteček na obočí, oklepat a v malém množství aplikovat mezi chloupky obočí.
A nezapomeňte na rty.
TIP: Ve vodě uvařte nakrájenou řepu. Řepu snězte nebo si ji nechte později k večeři. Vodu z vaření zredukujte do konzistence sirupu. Odstavte a nechte vychladnout. Přelijte do skleničky s roll-on kuličkou a doplňte lžičkou vodky. Pořádně protřepte. Kuličkou nanášejte na rty. Tmavšího odstínu docílíte opakovaným nanesením.
Anebo si pořiďte přírodní rtěnku od ověřené značky. Pokud hledáte méně výrazný tón a především chcete své rty ochránit a hydratovat, můžete zkusit pečující balzámy na rty.
Stejně jako v historii i dnes rozděluje líčení společnost na názorové skupiny. Někdo si bez make-upu nedokáže představit kvalitní život, někdo dává přednost naprosté přirozenosti. Co ale pohání potřebu nanášet si na obličej přípravky, které mění náš vzhled?
Roli zde hraje otázka sebevědomí. Líčení v tomto případě může člověku pomoci k lepšímu vnímání sebe sama, v pěstování sebelásky.
Pro krásu místo nánosu líčidel proto někdy stačí jen povytáhnout koutky úst. A pokud se přece jen rozhodnete sáhnout po zkrášlující kosmetice, vyberte si tu přírodní, která neohrozí vaše zdraví, planetu a další tvory, kteří ji s námi obývají.
Prosíme, sdílejte článek se svými blízkými. Ani oni nemusí pro krásu trpět
Jako slunečnice každý den, otáčíme se za sluncem i my – lidé. Možná patříte k lovcům bronzu, kteří už na začátku jara vytahují lehátka a obnažují kůži slunečním paprskům. Možná jste v týmu alabastrových líček a za sluncem se otočíte jen s kloboukem na hlavě. Všichni ale máme jedno společné, slunci jen tak neutečeme!
V obchodech máme na výběr mezi stovkami lahviček s krémy a spreji, které slibují, že nás slunci jen tak nedají. Jsou ale opravdu účinné? Mohou nám snad také něčím škodit? Které opalovací krémy jsou nejlepší a jak se mazat s čistým svědomím?
Otázek kolem slunění se nám vyrojila spousta. V následujících řádcích si proto na žhavé sluneční téma pořádně posvítíme. Přičichneme ke vzniku opalovacích mazáků, nakoukneme do jejich složení a zjistíme, čím naši pokožku obraňují. Dáme dohromady 8 tipů k bezpečnému slunění. A třemi snadnými kroky si vybereme takový opalovací přípravek, který ochrání naše zdraví i blaho planety. Pojďme na to.
Od spáleného nosu k první lahvičce opalovacího krému
Hora Piz Buin na hranici Švýcarska a Rakouska
První zdokumentované snahy vyrábět a šířit opalovací krémy ve velkém spadají do 30. let 20. století. V roce 1938 při výstupu na horu Piz Buin potrápilo ostré slunce švýcarského studenta chemie Franze Greitera. Nepříjemné popálení ho motivovalo, a brzy tak namíchal svůj první recept na ochranný sluneční krém. Ten po čase přebrala společnost s názvem Piz Buin (dodnes existuje), jejíž jméno připomíná horu, kde Greiterova myšlenka na opalovací krém vznikla.
A co za oceánem? Americké vojáky chránila před ostrým sluncem během 2. světové války červená lepkavá substance. Ukuchtil ji v roce 1944 letec a lékárník Benjamin Green a pojmenoval ji “Red Vet Pet”.
Od 2. světové války i od horského výšlapu Franze Greinera uběhlo mnoho let a počet opalovacích přípravků je dnes dost možná vyšší, než by si kdy Greiner uměl představit. Než ale nakoukneme do lahviček moderních opalováků, pojďme si ujasnit, před čím se to vlastně za vrstvičku opalováku schováváme.
Neviditelný nepřítel. S kým to vlastně bojujeme?
Ultrafialová složka (UV) slunečního záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi a některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Než se UV záření dostane k naší pokožce, po cestě naráží na několik vrstev zemské atmosféry.
UV záření můžeme z hlediska jeho biologických účinků rozdělit na 3 typy:
UV záření má na člověka ale také pozitivní účinky:
Pomáhá tělu vytvářet vitamin D. Ten v těle podporuje vstřebávání a ukládání vápníku a fosforu, prvků zásadních pro budování kostí. Benefity vitaminu D sahají ale mnohem dál, nejnovější studie hovoří i o jeho pozitivním vlivu na imunitní systém a jeho nedostatek je spojován i s vyšším rizikem onemocnění rakovinou.[ref]https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/vitamins/vitamin-d/[/ref]
Abychom měli dostatek vitaminu D, stačí pobýt na slunci přibližně 15 minut denně bez ochranných prostředků, tj. s odhalenýma nohama, rukama a obličejem a bez ochranného krému. Samozřejmě ideálně v denním čase, kdy není sluneční intenzita příliš vysoká. Případně lze vitamin D suplementovat.[ref]https://www.celostnimedicina.cz/slunce-a-uv-zareni.htm#ixzz5ntHQmet1[/ref]
UVA: Je dlouhovlnné záření a obvykle nezpůsobuje zčervenání kůže ani popálení. Většina (90-99 %) UV záření, které dopadne na zemský povrch, je tohoto typu.[ref]https://cs.wikipedia.org/wiki/Ultrafialové_zářen%C3%AD[/ref] UVA umí projít do hlubších vrstev pokožky a má na svědomí předčasné stárnutí kůže.[ref]https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/exd.12388[/ref] Novější výzkumy však zjistily, že ovlivňuje také svrchní vrstvu kůže. Konkrétně poškozuje hlavní pokožkové buňky zvané keratinocyty, a může tak podnítit vznik rakoviny kůže.[ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0923181107000199[/ref] UVA je přítomné víceméně ve stejné intenzitě od rána do večera, po celý rok a nezastaví ho mraky ani sklo.
UVB: Je středněvlnné záření, které zpravidla způsobuje akutní a chronické poškození kůže jako zčervenání, puchýře a spálení. Z převážné většiny ho pohltí ozonová vrstva. Tvoří 1-10 % UV záření, které dopadá na Zem a poškozuje nejsvrchnější vrstvu kůže. Podle dostupných vědeckých dat hraje klíčovou roli ve vzniku rakoviny kůže. Jeho intenzita se liší podle období, lokality a denního času. Silné UVB záření se objevuje ve vyšších nadmořských výškách a na reflexních površích jako je sníh nebo led (ty odráží až 80 % záření, a paprsky tak dosednou na pokožku hned dvakrát). UVB paprsky nejsou příliš propustné přes sklo.[ref] https://cs.wikipedia.org/wiki/Ultrafialové_zářen%C3%AD[/ref] [ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
UVC: Je krátkovlnné záření a má prokazatelně zhoubné (karcinogenní) účinky na živé organismy. Absorbuje ho ozónová vrstva, a na zemský povrch tak nedopadá.[ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
Je to tedy UVA i UVB záření, před kterými se musíme mít na pozoru. Při delším pobytu na slunci se vystavujeme riziku předčasného stárnutí pokožky, hrozí také poškození zraku a v nejhorších případech rakovina kůže.[ref]https://www.skincancer.org/prevention/uva-and-uvb[/ref]
Před odvrácenou stranou životodárného slunce se tedy často chráníme opalovacími krémy. Ty zuby nehty odrážejí, rozptylují nebo absorbují ultrafialovou složku slunečních paprsků. A jak to zvládají? Na pomoc si berou UV filtry.
Existuje hypotéza, že působením UV záření na některé chemické látky v opalovacích přípravcích se uvolňují volné radikály. Ty pak mohou reagovat s molekulami lidské pokožky a poškozovat buněčné bílkoviny, lipidy či DNA, a tím iniciovat vznik rakoviny.[ref] https://www.veronica.cz/soubory/studie_kosmetika_cela.pdf[/ref]
Některé chemické UV filtry jsou tzv. endokrinní disruptory, tedy ovlivňují přirozené funkce hormonů. Mají tedy vliv na plodnost, rozvoj plodu v těle matky a vývoj u dětí. Nejproblematičtější z hlediska lidského zdraví jsou: 4-MBC (4-methylbenzylidin camphor), BP-3 (benzophenon 3, 3-BC, 3-benzilidin camphor), EHMC (2-methylhexyl-4-methoxiccinnamát), EHDPABA (ethylhexyl di- methyl parabenzoová kyselina) a Oxybenzone.[ref] https://www.veronica.cz/soubory/studie_kosmetika_cela.pdf[/ref]
Minerální (anorganické) UV filtry:
Fungují na povrchu pokožky jako zrcadlo a škodlivé sluneční záření odrážejí. Pokud se použijí ve formě nanočástic, dokáží UV záření také absorbovat.
Používají se velmi stabilní oxidy některých kovů, především oxid titaničitý (titanium dioxide, TiO2) a oxid zinečnatý (zinc oxide, ZnO).
Oxid titaničitý si poradí především se složkou UVB, částečně také se složkou UVA. Oxid zinečnatý chrání před celou šíří UV spektra.
Minerální filtry bez obsahu nanočástic jsou vhodné zejména pro citlivou pokožku, i pro děti. Při správném zpracování jsou totiž netoxické pro náš organismus a blokují UV záření v širokém spektru. Tím, že se do pokožky nevstřebávají, ale působí jako ochranná bariéra na povrchu, nemají alergenní potenciál.
Kosmetickou vadou těchto filtrů, konkrétně u TiO2, je tvorba bílého filmu na povrchu těla.[ref] https://docplayer.cz/72621328-Hodnoceni-genotoxickeho-potencialu-uv-filtru.html[/ref] U těchto typů filtrů, které se používají v přírodních opalovacích krémech, se tedy bílému filmu na pokožce nelze zcela vyhnout. Stejně jako se před deštěm ukrýváme pod deštník nebo pláštěnku, i před sluncem se musíme za něco schovat. Ať už je to slunečník, košile nebo troška bílého filmu na kůži. 🙂
Většina běžně dostupných opalovacích krémů dnes bohužel obsahuje chemické UV filtry, ke kterým se vztahuje velké množství negativ. Problém tkví v tom, že vliv chemických aktivních látek, nebo jejich směsí, na člověka nebyl ještě dostatečně prozkoumán. Také Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nedávno uznal, že u dvanácti (z celkových šestnácti) aktivních látek v opalovacích přípravcích na americkém trhu neexistují data, která by potvrdila jejich bezpečnost pro člověka.[ref]https://www.federalregister.gov/documents/2019/02/26/2019-03019/sunscreen-drug-products-for-over-the-counter-human-use[/ref]
Technologický pokrok zkrátka umožnil vytvořit receptury s vysokým ochranným faktorem a s širokou ochranou proti UVA i UVB záření. Výrobci toho však dosáhli také tím, že kombinují dohromady několik aktivních ingrediencí (UV filtrů) a ve vyšších koncentracích než předtím.[ref]https://www.fda.gov/news-events/fda-voices-perspectives-fda-experts/shedding-new-light-sunscreen-absorption#3[/ref]
Velká část běžně dostupných opalovacích přípravků tak obsahuje směs chemických látek, které nám místo slibované ochrany mohou vrazit pomyslnou kudlu do zad. Často se na tom podílí právě UV záření, které funguje jako katalyzátor chemických reakcí. Takové opalovací přípravky tak mohou škodit našemu tělu i planetě…
Látky z konvenčních opalovacích přípravků mohou škodit tělu:
Padimate O (2-ethylhexyl 4-(dimethylamino)benzoate; octyldimethyl PABA): Tato látka má chránit před nepřímým poškozením DNA UV-B zářením. Dle některých zdrojů ale sama DNA nepřímo poškozuje a vykazuje estrogenní účinky.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/704392/PADIMATE_O/[/ref]
Ethylhexyl methoxycinamát (EHMC) označován i jako octyl-p-methoxycinnamate (OMC) nebo Octinoxate: Patří mezi nejpoužívanější UV filtry na světě. Narušuje hormonální rovnováhu lidského těla a má vliv na funkci štítné žlázy. Výzkumníci z Masarykovy Univerzity v Brně zjistili také, že tato látka není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buňky člověka.[ref]https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/9353-latka-ehmc-v-opalovacich-kremech-muze-poskozovat-dna[/ref] EHMC je podezřelý také z neurotoxicity, testování na laboratorních zvířatech 🙁 totiž prokázalo jeho vliv na nervový systém.[ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214750017300288[/ref]
Tento chemický UV filtr představuje velké riziko především u dětí. Jejich kůže vstřebává do těla mnohem více látek než kůže dospělých (nemají ještě tak dokonalou kožní bariéru) a zároveň rychle rostou a rozvíjí se (včetně hormonálního a nervového systému).
Některé sloučeniny hliníku: Bezpečné a povolené pro přírodní kosmetiku jsou alumina (oxid hlinitý, corundum) a hydroxid hlinitý.
Mohou působit rakovinotvorně.
Kůže je největší lidský orgán. V závislosti na typu látky, oblasti a stavu kůže absorbuje 60 – 100 % všeho, co na ni aplikujeme. Proto bychom měli být ostražití, když na sebe cokoliv nanášíme.[ref]https://www.who.int/ipcs/publications/ehc/ehc235.pdf?ua=1[/ref]
Retinol nebo retinyl palmitát: Jedná se o formu vitaminu A. Výrobci ho často přidávají do opalovacích krémů s odůvodněním, že se jedná o antioxidant, který zpomaluje stárnutí kůže. V kombinaci se slunečním zářením se ale jeho účinky mohou měnit. Testy vypozorovaly rychlejší vznik nádorů a lézí u zvířat ošetřených krémem s vitaminem A a dlouhodobě vystavených slunečnímu záření.
Dráždí nás alergeny.
Methylisolthiazolinon (MI): Tento konzervant je silný alergen a podezřelý je také z neurotoxicity.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/703935/METHYLISOTHIAZOLINONE/[/ref]
Další časté alergeny v lahvičkách běžných opalováků jsou kromě umělých konzervantů například syntetické parfémy.
A neplechu páchají také v přírodě:
Devastují korálové útesy a znečišťují vodní toky.
Oxybenzon a Ethylhexyl methoxycinamát (EHMC): Obě látky se podílí na znečištění řek a na devastaci korálových útesů (spolu s kyselostí oceánů a rostoucí teplotou).[ref]https://repository.library.noaa.gov/view/noaa/13720[/ref]
Korálové útesy jsou přitom pro mořské ekosystémy klíčové.
Fungují jako útočiště pro 25 % všech mořských živočichů, vyrovnávají podíl CO2 ve vodě a produkují kyslík.[ref]https://en.wikipedia.org/wiki/Coral_reef[/ref] Právě za účelem ochrany korálů je na Havaji zakázán prodej opalovacích krémů obsahujících oba zmíněné chemické UV filtry.[ref]https://www.hawaii247.com/2019/05/12/senators-hirono-and-merkley-introduce-legislation-to-study-impacts-of-popular-sunscreen-chemicals/[/ref] [ref]https://www.epa.gov/coral-reefs/what-you-can-do-help-protect-coral-reefs[/ref] [ref]http://haereticus-lab.org/octinoxate/[/ref]
Ohrožují vodní organismy a živočichy.
Pochybné látky a chemické filtry obsažené v běžných opalovacích krémech po slunění splachujeme do vodních toků. Zejména UV filtry jsou převážně látky lipofilní, a mohou se tak kumulovat v tukových tkáních vodních živočichů. Vzhledem k hormonálním vlivům některých filtrů existuje také obava, zda a nakolik mohou tyto látky narušovat endokrinní systém vodních živočichů. Řada UV filtrů považovaných za endokrinní disruptory byla totiž již prokázána v tkáních ryb (BP-3, 4-MBC, EHMC).[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17889917[/ref]
Brrr… Jak se tedy máme chránit před slunečními paprsky bez obav o své zdraví a o blaho vodních tvorů? Nebojte, jde to i bez krémů namíchaných z nebezpečných látek. Pro začátek jsme dali dohromady pár základních pravidel, které váš pobyt na sluníčku zaručeně zpříjemní.
8 pravidel spokojených slunkomilů
Kryjte svou kůži oblečením. A nezapomeňte na pokrývku hlavy.
Noste sluneční brýle. Hledejte na nich označení UV 400. Znamená to, že vás ochrání před slunečním zářením s vlnovou délkou menší než 400 nanometrů, tedy před UVA i UVB zářením.
Pokud to jde, nepobývejte v letních měsících na přímém slunci mezi 11. a 15. hodinou.
Zjistěte, jaký kožní fototyp máte. Třeba tady. Dozvíte se, jak je vaše kůže přirozeně odolná proti slunečnímu záření.
Vypátrejte aktuální místní UV index. Třeba tu. UV index měří intenzitu UV záření a dává nám jasnější představu o tom, jak bychom se před ním měli chránit.
Pokud jste vystaveni slunci delší dobu, při koupání i při sportu, opakujte aplikaci krému v pravidelných intervalech.
Chraňte svou kůži zevnitř. Dokážete to pomocí stravy bohaté na antioxidanty. Ty totiž “pochytají” volné radikály, které vznikají při slunění a mají moc způsobit poškození buněk. Do svého jídelníčku zařaďte třeba špenát, brokolici, lesní ovoce nebo zelený čaj.
3 domněnky o SPF
Pamatujete si Švýcara Franze Greitera? Toho spáleného vynálezce opalovacího krému? Tak právě on přišel také s klasifikací SPF, a to v roce 1962. SPF (Sun Protection Factor) nebo také LSF (Lichtschutzfactor) vyjadřuje míru ochrany proti UVB záření a jeho uvedení na výrobku je v Evropské Unii povinné.[ref]https://www.fda.gov/about-fda/center-drug-evaluation-and-research/sun-protection-factor-spf[/ref] Ale pozor:
SPF číslo je spíše ORIENTAČNÍ. Lidé se často domnívají, že SPF faktor udává kolik času můžeme s daným ochranným krémem strávit na slunci, aniž bychom riskovali spálení. Pokud je tedy SPF 10, často se počítá s tím, že po aplikaci krému můžeme na slunci strávit 100 minut a bez něj pouze minut 10. To je ale zjednodušený pohled. Je nutné brát v potaz také typ pokožky, množství aplikovaného krému, denní čas, zeměpisnou lokalitu nebo i druh činnosti, kterou na slunci vykonáváme.[ref]https://www.fda.gov/about-fda/center-drug-evaluation-and-research/sun-protection-factor-spf[/ref]
SPF nevypovídá nic o ochraně proti UVA. Vybírejte proto vždy přípravky, které na obalu jasně komunikují také ochranu proti UVA záření. Pokud je na krabičce uvedeno UVA v kroužku (bez čísla), znamená to, že přípravek splňuje normu EU, která nakazuje, že UVA musí mít faktor alespoň ve výši 1/3 faktoru pro UVB.[ref]https://eur-lex.europa.eu/eli/reco/2006/647/oj[/ref]
Mezi jednotlivými SPF faktory není překvapivě tak velký rozdíl. Experti na působení SPF uvádějí, že SPF 15 blokuje maximálně 93 % UVB záření, SPF 30 maximálně 97,4 % a SPF 50 maximálně 98 %. Doporučujeme tedy používat faktor SPF 30 a více.
Tak. A jak teď všechny ty informace dát dohromady a najít opalovací přípravek, který neubližuje, ale opravdu pomáhá? Nebojte. Zase taková věda to není. Vyšlapali jsme pro vás cestičku, která vás k tomu správnému opalováku dovede.
3 krůčky k bezpečnému opalováku
Krok 1: Koukejte na složení
Ve složení opalovacích přípravků hledejte co nejvyšší obsah přírodních složek. 100% přírodní složení mají například značky Eco Cosmetics i její nejnovější opalovací řada Ey!, dále laSaponaria nebo Lavera. Minimálně 95 % přírodních ingrediencí obsahují krémy Officina Naturae.
Na obalu vašeho přírodního opalováku hledejte označení UVA. To vám dá jistotu, že vás ochrání před oběma typy UV záření.
Krok 2: Volte minerální filtry
100% přírodní opalovací krém s minerálními filtry Eco Cosmetics
Dnes existují jen dva prokazatelně bezpečné sluneční filtry. Jedná se o minerální filtry oxid titaničitý a oxid zinečnatý.
Opalovací přípravky s oxidem zinečnatým vás ochrání před UVB i UVA zářením.
Druhá bezpečná volba je přípravek s obsahem oxidu titaničitého. Variantu tohoto filtru využívá například značka Officina Naturae, Eco Cosmetics nebo opalovací řada Ey!. Zaručují tak ochranu před UVB i UVA zářením.
Dejte pozor, aby nebyly ve formě nanočástic!
Pozor na nanočástice
Některé aktivní látky v opalovacích krémech výrobci zmenšují do rozměrů menších než 100 nanometrů. Týká se to především minerálních filtrů. Dělají to také proto, aby se krémy lépe roztíraly a nezanechávaly na pokožce bílou stopu. Je tu však jeden zásadní problém. Efekt nanočástic na lidské zdraví není zatím prokazatelně otestovaný. Existuje podezření, že nanočástice způsobují toxicitu vstřebáním kůží. K potvrzení jsou ale nutné další studie.[ref]https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2019/03/13/sunscreen-safety-regulations.aspx[/ref]
Výzkumy na zvířatech 🙁 ukázaly nebezpečí především při vdechnutí nanočástic. Ty se mohou dostat do dýchacího ústrojí, i do krevního řečiště. Používání sprejových přípravků s obsahem nanočástic, kde je riziko vdechnutí vyšší, se proto nedoporučuje. V EU je ostatně prodej opalovacích přípravků ve spreji obsahující nanočástice oxidu zinečnatého i oxidu titaničitého zakázán.[ref]http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_103.pdf[/ref] Od roku 2009 musí mít všechny kosmetické produkty s obsahem nanočástic na obalu označení “(nano)”.[ref]https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32009R1223[/ref]
Krok 3: Jistěte to certifikáty
Klid na duši vám pak přinesou ověřené certifikáty. Ty totiž zaručují, že kontrolu přípravků a jejich výrobců za vás provádí přísná komise.
Na lahvičkách hledejte některý z certifikátů od EcoCert, například EcoCert Organic Cosmetic nebo COSMOS Organic.
Rozšířené a kvalitní certifikáty jsou také BDHI, NaTrue nebo CosmeBio.
A důvěřovat můžete také českým ochranným známkám CPK a CPK bio.
Výrobci takových kosmetických prostředků se k bio certifikaci hlásí dobrovolně, podléhají stálé a nezávislé kontrole a v případě porušení pravidel mohou o své certifikáty přijít.
Pokud značka nemá certifikaci, neznamená to však automaticky, že je nedůvěryhodná. Získání certifikátu může být poměrně nákladná záležitost, a zejména některé menší značky si ho proto nemohou dovolit. U nás v Econea se doslova vyžíváme v pečlivé a detailní kontrole složení výrobků a pod drobnohledem zkoumáme i proces výroby. Všechny produkty na našich virtuálních poličkách jsme tak za vás pečlivě prověřili.
Pokud jste rodič nebo občas míváte nějakého špunta na hlídání, učitě vás zajímá, jak správně uchránit před škodlivými slunečními chapadly i ty nejmenší z nás.
Ale pozor, abyste své ratolesti neoblékali příliš teple. Zvláště v horkých dnech tak u svých drobečků riskujete přehřátí.
Prvních 6 měsíců života chraňte miminko před sluncem co nejvíce. Chraňte ho stínítky, pokožku zahalte oblečením a nezapomeňte na čepičku. Obzvlášť je-li vaše děťátko ve fázi, kdy má na hlavě šest vlasů ve třech řadách, je třeba jeho odhalenou hlavičku chránit před spálením.
Pořiďte svým dětem sluneční brýle s ochranným filtrem proti UVA i UVB záření.
Hledejte pro své děti přípravek hypoalergenní, který nedráždí pokožku.
Mažte je produktem s ochranným faktorem SPF 30 až 50.
Ideálně vybírejte produkty bez parfemace, byť přírodní. Stále je to totiž nejčastější alergen.
Mýtus o voděodolnosti
Úplná ochrana kosmetiky před smýváním ve skutečnosti neexistuje. Ačkoli přípravky, které se chlubí voděodolností, vydrží o něco více, po kontaktu s vodou se jejich vrstva na pokožce zmenšuje. Mažte se proto po každém delším koupání i po větším opocení, například při sportu. Mýtus voděodolnosti potvrdil i Americký úřad FDA. Ten v roce 2011 zakázal používání zavádějících termínu “voděodolný” a “odolný potu” na obalech opalovacích přípravků.[ref]https://www.fda.gov/drugs/understanding-over-counter-medicines/sunscreen-how-help-protect-your-skin-sun[/ref]
Kuchtíte si opalováky doma? Tak dejte pozor
Stačí minuta na Pinterestu a vyskočí na vás stovky receptů na domácí výrobu opalovacích přípravků. Jak se to má ale s jejich účinností?
Hlavními hrdiny DIY opalovacích mazáků bývají kokosový nebo olivový olej, ale třeba také olej z mrkvových semínek nebo ze semen malin. Ačkoli směsi rostlinných extraktů a olejů používali k ochraně pokožky už dávné civilizace, domácí výrobu opalovacích přípravků nedoporučujeme. Proč?
Ochranný faktor (SPF) závisí na kvalitě olejů. A neexistuje způsob, jak si sami doma ověříte, jaký ochranný faktor váš olej má.[ref]https://formulabotanica.com/not-use-coconut-oil-sunscreen/[/ref]Oleje jsou navíc náchylné k oxidaci, která může změnit jejich účinky.
Ochranu své pokožky proto svěřte raději ověřeným přírodním opalovacím produktům. A pokud si kuchtění přece jen nechcete odepřít, ZnO a TiO2 se dají poměrně snadno pořídit i pro domácí výrobu opalovacích přípravků.
Proč se vlastně musíme pořád něčím patlat a dávat pozor na holá ramena? Vždyť naši předkové opalovací krémy neznali a taky to na sluníčku zvládali…
Řádná odpověď by vydala na mnoha stránkovou studii. Když se podíváme stovky tisíc a miliony let zpět, předchůdci moderního člověka žili na území Afriky. K životu na slunci byli přizpůsobeni vyšším obsahem melaninu (ochranného pigmentu) v kůži. S migrací do jiných podnebných pásů, s menší intenzitou slunečního svitu, se obsah tohoto ochranného pigmentu snižoval.
Když se strojem času necháme přenést zpět do současnosti, co vidíme? Osídlili jsme téměř celou planetu. Jeden od druhého se lišíme barvou pleti. Jednoduše jsme se evolucí přizpůsobili prostředí, ve kterém jsme se usadili. To ale stále nevysvětluje, proč nás sluníčko dokáže spálit a onemocnění rakovinou je čím dál běžnější… Co děláme jinak než naši předchůdci? Vyšťourali jsme několik příkladů:
Dožíváme se vyššího věku. Dříve se lidé průměrně dožívali mnohem nižšího věku. Rakovina se tak sice také mohla vyskytovat, ale příčinou předčasného úmrtí byla často spíše infekční onemocnění.
Máme jiný životní styl i způsob oblékání. Lidé neměli ve zvyku trávit dlouhé hodiny opékáním svých obnažených těl na plážích. Při venkovní práci si tělo kryli dlouhými rukávy a nohavicemi. A nedali dopustit na pokrývku hlavy. Alabastrová kůže byla ostatně v mnoha kulturách také znakem vyššího společenského postavení.
Víc cestujeme. Dnes sedneme do letadla a za pár hodin jsme na druhé straně zeměkoule. Ocitáme se tak ze dne na den v lokalitách, na které naše tělo není přizpůsobeno. A spálení jsme tak raz dva.
Chrání nás slabší ozonová vrstva. Díky tomu může na Zem pronikat větší množství UV záření, které nás vystavuje vyššímu riziku poškození pokožky a vzniku rakoviny kůže. Jednou z hlavních příčin úbytku ozonu a vzniku ozonové díry jsou freony.
Tyto halogenové uhlovodíky používané například v chladicích zařízeních, aerosolech nebo čisticích prostředcích se začaly vyrábět ve 30. letech minulého století.
Faktorů může být samozřejmě mnohem více. Klíčové ale je, že my – lidé moderní – bychom se před UV zářením opravdu měli chránit. Zdraví máme jen jedno. Tak ho pořádně opatrujte a myslete u toho i na přírodu a všechny vodní tvory. A pokud jste zvědaví na nejosvědčenější opalováky našich zákazníků, tady jsme je pro vás hezky srovnali:
1. 100% přírodní opalovací krém bez parfemace s SPF 30 od Eco Cosmetics je skvělý pro extra citlivou i dětskou pokožku. A u našich zákazníků patří k absolutním favoritům.
2. Sluneční krém od Eco Cosmetics s výjimečně vysokým faktorem SPF 50+ poskytuje maximální ochranu pro jemnou miminkovskou a dětskou pokožku.
4. 100% přírodní opalovací krém laSaponaria s přírodními minerálními filtry a SPF 15 se díky praktickému dávkovači snadno aplikuje. Je BIO, snadno se roztírá a nezanechává bílé stopy. A vhodný je i pro citlivou pokožku.
5. Dětský opalovací krém bez parfemace, s extra vysokým faktorem SPF 50 od značky Officina Naturae chrání citlivou dětskou i miminkovskou pokožku.
Prosíme, sdílejte článek se svým okolím, aby se i vaši blízcí dokázali před slunem ochránit bezpečně:
My lidé jsme si v posledních letech zvykli na to, že jakýkoliv mycí prostředek, od šamponu až po mýdlo, vykouzlí dokonale nadýchanou pěnu. Jen hromada mydlinek naši pokožku a vlasy přece zabaví všech nečistot. Nebo ne?
Bohužel NE. Právě to je totiž mýtus, kterým jsou sprchové gely, šampony i ostatní lidští mydlivci opředeni. S pěnou a látkami, které ji způsobují, je to totiž v procesu mytí trochu jinak.
A abyste si mohli zalézt se svým oblíbeným voňavcem do vany v klidu, potřebujete vědět, jaké látky mají vlastně ten zázračný mycí a pěnící účinek. Některé látky nám mohou spíše škodit, zatímco jiné o nás umí pečovat. Pojďte proto celé to záhadné mytí a mydlení prozkoumat zblízka. Nebojte, tyhle řádky nebudou povídání pro chemiky. Naopak vám pomůžou si to s pěnivci v koupelně jednou provždy vyjasnit.
Proč se vlastně myjeme? A je to vůbec potřeba?
Mytí je pro nás v dnešní době běžnou každodenní záležitostí. Mohlo by se proto zdát, že se člověk myje od nepaměti. Není tomu tak. Na počátku mydlení sice nestála kluzká kostička, kterou známe z našich koupelen. Historie mytí člověčí kůže ale i tak začala u mýdla. Už kolem roku 2000 př. n. l. vynalezli Babyloňané mycí směs, která vznikla smícháním zvířecího tuku s popelem a vodou. Výsledkem byla kaše s čistícími vlastnostmi. Jenže tehdy tuto směs ještě lidé nepoužívali pro osobní hygienu, ale na mytí nádob a také při tehdejších léčebných postupech.[ref]http://www.ancientpages.com/2016/06/17/soap-was-invented-in-2800-b-c-by-babylonians/[/ref]
Lidé si pak začali znovu uvědomovat souvislost čistoty se zdravím až v 18. století. I lékaři pochopili, že mytí rukou před léčebným zákrokem není úplně špatný nápad.[ref]https://haciendapublishing.com/medicalsentinel/medical-history-hygiene-and-sanitation[/ref] A právě někdy v této době se začala výroba mýdla rozšiřovat. Díky novým postupům v oblasti chemie začaly vznikat mýdlařské manufaktury. A celý proces výroby se tak zlevnil, že mýdla byla najednou dostupnější i pro širokou veřejnost.
Od přírody k pěnivé syntetice
Poptávka po mýdle rostla postupně spolu se sílící nabídkou. Situaci však velmi zkomplikovalo válečné období, kdy bylo všeho nedostatek. Během 20. století proto začaly vznikat levnější detergenty, tedy látky s čistícími vlastnostmi.
Začalo se tak pomalu schylovat k problému, kterému čelíme v mnohem větší míře i dnes – zahlcení člověka přemírou rizikových látek, které škodí nám i přírodě. A ve kterých se navíc bez titulu z chemie neumíme orientovat.
Mýdla čistě přírodní a naprosto biologicky odbouratelná tak v druhé polovině 20. století vystřídal pěnivý kámen úrazu.
Pěna – co ji tvoří a může nám uškodit?
Tím kamenem úrazu jsou právě syntetické látky s mycími a pěnivými vlastnostmi. Dnes je totiž najdeme nejen v přípravcích na úklid domácnosti, ale i v běžně dostupných šamponech, koupelových pěnách, sprchových gelech, pěnách na holení, no prostě ve všech přípravcích, které nás mají důkladně namydlit.
Tenzidů ale existuje mnohem víc, mrkněte třeba sem.
Jaké látky tedy ve skutečnosti zbavují kůži nečistot a zároveň pění? Jde o tenzidy neboli povrchově aktivní látky a v oblasti čistících prostředků je jich pěkná hromádka. V kosmetice se nejčastěji používá tahle známá dvojka: Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Laureth Sulfate (SLES). V obou případech jde o povrchově aktivní látky, které zbavují pokožku mastnoty.
Mohou pocházet z přírodních zdrojů (typicky z kokosového či palmového oleje), častěji je však jejich zdrojem ropa. Tyto látky se pak běžně zpracovávají chemickou cestou, při níž mohou být kontaminovány 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny. Odmašťovací účinky SLS/SLES jsou tak silné, že mohou pokožku nepříjemně vysušit a způsobit různá podráždění a alergické reakce. Je však potřeba zmínit, že například certifikace EcoCert SLS ve výrobcích povoluje.[ref]https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2010/07/13/sodium-lauryl-sulfate.aspx[/ref]
Ty samé látky jsou pak zodpovědné i za pěnivost. Máme rádi, když šampon vykouzlí obří pěnovou čepici, vana nám přetéká hromadami bublin, mýdlo se ztrácí v nadýchaném oblaku pěny…
A získáváme dojem, že čím víc pěny, tím lépe jsme umytí. Jenže to je ve skutečnosti velký omyl. Pěna se totiž nerovná účinnost. Ta závisí na druhu použitého tenzidu. A je jedno, jestli pění méně nebo více. Některé tenzidy rostlinného původu (například Sodium Coco Sulfate, Cocamidopropyl Betaine či Lauryl Glucoside) možná nezapění koupelnu od podlahy po strop, ale jejich mycí schopnost se tím automaticky nesnižuje. Pokožku zbaví nečistot stejně důsledně!
Používání nešetrných tenzidů ale odnášíme nejen my
Výrobci dnes bohužel používají syntetických tenzidů tolik, že to způsobuje hned několikanásobný průšvih. Neškodí jen naší pokožce, kterou zbaví i té nejposlednější poskvrnky. Tenzidy totiž ve své misi za světem bez mastnoty pokračují, i když je vypustíme do odpadních vod. O své čisticí účinky totiž po mytí naší pokožky rozhodně nepřichází. Pokud se z kanalizace dostanou rovnou do vodních toků, mohou výrazně uškodit vodnímu ekosystému.
Pěna, která pak vzniká na povrchu jezer a řek, výrazně zpomaluje přísun kyslíku. To způsobuje útrapy nejen vodním živočichům, ale i vodě jako takové – v létě se v ní zvyšuje zamoření sinicemi. Vodní ekosystém je narušený a nedokáže najít svou přirozenou rovnováhu. A v případě, že se voda plná tenzidů dostane do čističky, i tam může nastat pěnivé nadělení. Obsažené chemie ve vodě se pak zbavíme jak jinak než další chemií. Dopad na životní prostředí se tak ještě zvyšuje.[ref]http://www.chempoint.cz/tenzidy-a-jejich-vliv-na-zivot-kolem-nas[/ref]
Vesmír mikroorganismů na naší kůži
Další zásadní problém, který mohou různé mycí tenzidy napáchat, vlastně vůbec nevidíme. Když se od něčeho ušpiníme, hupsneme do vany se svým oblíbeným sprchovým gelem a krásně sledujeme, jak pěna zbavuje naši pokožku nečistot. Nevidíme ale to, jak společně s nečistotami mizí z naší pokožky i přirozená vrstva mikroflóry.
Mikroflóra je tvořena titěrnými organismy, které pouhým okem samozřejmě nespatříme. Má ale nezastupitelnou roli, když přijde na naše celkové zdraví. Tihle drobečkové, se kterými žijeme v naprosté harmonii, se totiž starají o to, aby si na nás nepřišli jiní, škodící drobečkové. Takových záškodníků je spousta: kvasinky, plísně a různé patogeny.
Už dlouho se mluví o střevní mikroflóře, která hraje důležitou roli pro náš imunitní systém. A právě podobnou mikroflóru najdeme i na povrchu naší pokožky. Díky ní funguje kůže jako ochranná bariéra před vnějším světem. A právě mycí tenzidy mohou tuto bariéru tvořenou mikrobiomem narušit. Společně s nečistotami totiž spláchnou i všechny drobné tvorečky, kteří se nás snaží chránit. [ref]https://www.nature.com/articles/nrmicro.2017.157[/ref]
Právě to může být jeden z důvodů, proč časté mytí konvenčními sprchovými gely a šampony způsobuje podráždění a vysychání pokožky. Kůže je po odstranění ochranné vrstvy mnohem náchylnější a “otevřenější” vůči prostředí, které ji obklopuje. Jak tedy o pokožku pečovat, aby její mikrobiom neutrpěl?
Mýt, či nemýt? To je oč tu běží?
Mýt se musíme, přece nežijeme ve středověku! Jde to ale i bezpečně a šetrně. Koukněte:
Pěnu vpusťte jen na místa, kde je to OPRAVDU nutné:
Hromada pěny nerovná se čistoskvoucí kůže. Zkuste se od téhle psychologické berličky oprostit. Pro důkladnou hygienu vám ve většině případů postačí jen čistá voda. Pomocí mycích tenzidů totiž odstraníme jen mastné nečistoty. Kolik mastných nečistot na své pokožce máte po dni stráveném třeba v kanceláři? Věřte tomu, že špínu všedního dne z vás spláchne pouhá voda. Jemným sprchovým gelem nebo mýdlem si pak můžete umýt partie, u kterých je to nezbytně nutné, třeba podpaží.
Vybírejte přípravky, které obsahují šetrné alternativy mycích tenzidů: Pokud si bez pěny přece jen nedokážete svůj každodenní mycí rituál představit, sáhněte alespoň po šetrnější alternativě. Spousta výrobců přírodní kosmetiky nahradila SLS a SLES tenzidy, které pokožku tolik nedráždí a nevysušují. Na obalu svého budoucího kosmetického arzenálu tak hledejte tyto tenzidy:
Sodium Coco Sulfate
Lauryl Glucoside
Capryl Glucoside
Coco Glucoside
Disodium Cocoyl Glutamate
Cocamidopropyl Betaine
Všechny zmíněné povrchově aktivní látky jsou díky svému původu velmi šetrné. Stejně jako původní mýdla se totiž vyrábějí z rostlinných olejů či mastných kyselin a glukózy. Díky tomu jsou vůči pokožce výrazně jemnější a dobře je snáší i alergici a ekzematici. Některá z nich vám sice nenaplní vanu bělostnou pěnou až po okraj, přesto jsou jejich mycí schopnosti se syntetickými tenzidy srovnatelné.
I jemné tenzidy však mají svou stinnou stránku – suroviny pro jejich výrobu se totiž často dováží přes půlku světa. Řeč je zejména o kokosovém oleji a cukrové třtině. Tyhle tropické plodiny prostě na evropských lukách a polích nevypěstujeme, i kdybychom se snažili sebevíc…
Tak. Návod na šetrné mytí už máte. Abychom vám bezpečné čvachtání ještě o malinko usnadnili, dali jsme dohromady nejoblíbenější značky přírodních mydlivců na našem e-shopu. Tady jsou:
6 tipů na značky přírodní kosmetiky, které to s námi i s přírodou myslí opravdu dobře
laSaponaria – italská přírodní kosmetika z lokálních surovin
V regálu s Eco Cosmetics nám postávají zcela přírodní tekutá mýdla, šampony a sprchové gely té nejvyšší kvality.
Urtekram – nejoblíbenější pecka našich zákazníků
Pánský sprchový gel a šampon s aloe a baobabem Urtekram
100% přírodní kosmetika z Dánska.
S přísnou certifikací EcoCert Greenlife.
Vyrobená co nejšetrněji, a to od výběru surovin, přes výrobu a balení až k přepravě. Firma čistí své emise, nakládá zodpovědně s odpady a třeba i organické zbytky z kantýny kompostuje.
A kuchtí přírodní alternativy ke klasickým mydlivcům. Třeba marocký jíl. Dá se využít jako šampon, peeling nebo pleťová maska. Do vany v Purity Vision místo bublinek přisypávají blahodárnou koupelovou sůl. A na hloubkové čištění pleti úžasně funguje kávový peeling.
Kvitok – jemná a čisťounká přírodní kosmetika ze Slovenska
Tak. Snad jste si mezi našimi oblíbenci vybrali svého favorita. Teď už vás necháme, ať si v klidu zalezete se svým přírodním mydlivcem do vany. A pokud jste stále na vážkách, můžete dál brouzdat našimi regály:
Na éčka v potravinách už má dnes většina z nás dobrý čich. Orientujeme se v nich a když ne, máme chytré aplikace a seznamy na internetu. Látky v kosmetice jsou ale pro laika pořád ještě jako záhada hlavolamu. Není se čemu divit. Oproti potravinářství, které používá kolem 300 přídatných látek, je kosmetický průmysl daleko vynalézavější. Počet povolených látek v kosmetice totiž sahá do tisíců (některé zdroje uvádí až 30 tisíc!).
[ref]Tajemství kosmetiky, Vít Syrový, 2017, str. 22[/ref]
A pak nemáme být z celé problematiky škodlivosti kosmetiky zmatení, otrávení a nakonec i rezignovaní. Je pro nás těžké vyznat se v záplavě krémů, mýdel, šamponů, deodorantů a dalších zkrášlovadel. Natož kvalifikovaně porovnat cenu versus výkon. Mnohdy totiž vyšší cena nerovná se kvalita.
Jenže přesně na to někteří výrobci kosmetiky hřeší – hlavně ti, jejichž produkty najdete v supermarketech nebo třeba v hotelích.
Chápeme to. Zároveň jsme ale přesvědčení, že každý člověk by se měl mezi výrobky orientovat. Jen pak totiž můžete i vy udělat to správné rozhodnutí. Pro sebe, pro svoji rodinu, pro naši planetu. Ať chcete, nebo ne, kvalitu vašeho života zkrátka do velké míry ovlivňuje i kvalita kosmetických produktů, které běžně používáme.
Kde tedy začít, když nechcete nečinně přihlížet, ale žít skutečně zdravě a udržitelně? Potřebujete jednu zásadní věc:
Vyznat se ve složení. Ale jak?
Nebojte. Není potřeba nosit v hlavě tuny znalostí, ani být kdovíjaký odborník. Jen musíte vědět, jaké informace hledat a kde je hledat.
Potřebujete jednu zásadní věc: Vědět, jaké informace hledat a kde.
Proto jsme dali dohromady tento jednoduchý rychlý přehled těch nejkontroverznějších látek, který vám orientaci v kosmetických produktech usnadní. Plus pár užitečných a praktických tipů, které vás nasměrují ke zdravější, šetrnější a udržitelnější spotřebě kosmetických produktů.
Je to studnice našich vědomostí, do které můžete kdykoliv nakouknout a poradit se, když si nebudete jistí bezpečností konkrétního výrobku.
A proč je fajn vědět, co si na sebe patláme?
Naše tělo je jako houba. Absorbuje až 60 % všeho, co na sebe namažeme, našplícháme nebo čím se umyjeme.
Alergie, imunitní poruchy nebo dokonce v extrémních případech až neplodnost či rakovina. To nejsou jen prázdná slova nebo moderní strašáci, kterými se všichni ohání. Bohužel jde o velice reálné a stále četnější důsledky nadměrného používání jedovatých látek, se kterými denně přicházíme do styku. Nejen v kosmetice, samozřejmě.
Ani chemici, lékaři nebo vědci dnes bohužel netuší, co všechno s námi roky dennodenního kontaktu s chemikáliemi v přípravcích, a zejména jejich kombinování, udělají. Nikdo z nich totiž tyto kombinace netestoval. Nejsou otestovány ani zdaleka všechny používané látky, a dokonce jsou povolené (a stále používané) látky, které několik studií prokazatelně potvrdilo jako škodlivé.
Naše tělo absorbuje až 60 % všeho, co na sebe namažeme nebo čím se umyjeme.
Legislativa bohužel v tomto směru také reaguje často pomalu a opatrně. Postup bývá takový, že u zkoumané látky se nejdříve omezuje maximální množství a až později se zakazuje úplně. I když tedy výrobce legislativu neporušuje, jen dodržování regulací zcela nechrání zdraví naše ani naší Země.
Pokusní králíci jsme mnohdy my, lidi
Silná slova? Rádi bychom, aby to tak nebylo. Stačí ale nakouknout do knihy Tajemství kosmetiky od odborníka na chemii Víta Syrového a hned vám bude jasné, která bije.
Časy našich babiček, které si vystačily s mýdlem a domácím vejcem nebo tvarohem a chemikálie nijak zvlášť neřešily, jsou nenávratně pryč. Dnes máte jako spotřebitelé jeden velký úkol – chránit sami sebe před vynalézavostí výrobců.
Můžete na to jít od lesa a snažit se přiblížit našim babičkám, což je v mnoha ohledech ta nejzdravější a nejekologičtější varianta. Pokud ale nemáte v běžném denním provozu na domácí experimenty čas a kupujete hotové výrobky, je rozhodně na místě znát o nich alespoň základní informace.
Proto teď spolu mrkneme na ty největší a nejčastější hříšníky – škodlivé látky, se kterými se můžete v běžné kosmetice setkat. Jdeme na to. Jasně, srozumitelně, jednoduše… ale ne zjednodušeně.
Jedna důležitá zkratka na začátek. Jen jedna, nebojte.
INCI (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients) je alfou a omegou všeho. Je to mezinárodní označení pro složení výrobků. Většinou se na produktech uvádí jako “složení”, případně anglické “ingredients”. Podle platného nařízení EU musí být uvedeno na každém kosmetickém produktu. Je vždy psáno anglicky, v případě některých látek latinsky.
Toto označování chrání především nás spotřebitele a je skvělé, že je pro výrobce povinné. Je ale dobré vědět, že INCI má také několik nedostatků.
Příkladem jsou látky, jejichž obsah je nižší než 1 %. Ty mohou být ve složení výrobku řazeny v libovolném pořadí. Může se proto stát, že koupíte sprchový gel s heřmánkem, kterého ve výrobku bude 0,00nic, a vy to vůbec nepoznáte. Kvůli velkému množství obsažených látek totiž vyjde na heřmánek pozice třeba někde uprostřed celého složení.
Z INCI nezjistíme ani to, jaké látky se skrývají pod označením “Parfum” nebo “Aroma”. Tyto dva názvy totiž mohou označovat jak čistě syntetické vonné látky, které jsou vyrobeny chemicky, tak vůně čistě přírodního původu. A v tom je velký rozdíl.
Nicméně neházejte flintu do žita. Pokud znáte pár nejčastějších škodlivin, na první pohled pak rozpoznáte jasně nevhodný produkt. Tady je tedy seznam těch nejproblémovějších látek.
Čemu se ve složení vyhnout? Přehled nejškodlivějších látek v kosmetice
KONZERVANTY:
Úkolem konzervantů je chránit výrobek proti množení mikroorganismů. Některé jsou velmi mírné, jiné mohou škodit.
Existují konzervanty přírodního původu, které jsou například schváleny EcoCertem nebo jinými certifikačními autoritami. Mrkněme se teď ale na ty, které jsou velmi rizikové:
Parabeny
Parabeny patří mezi 20 nejčastějších alergenů, způsobují hormonální nerovnováhu a zasahují do přirozené aktivity pokožky. Najdeme je např. v mnohých deodorantech a přípravcích v péči o pleť s označením phenyl-, methyl-, otyl-, butyl-paraben apod.
Triclosan
Je rovněž velmi toxický konzervant. Tato sloučenina chloru narušuje přirozené funkce kůže a při testování na zvířatech (achjoo ?) se zjistilo, že poškozuje játra, ledviny a vyvolává rakovinu. Pozor na něj dejte zejména u zubních past, odličovacích přípravků a antiperspirantů.
Formaldehyd
Nejen samotný, ale také sloučeniny, které ho uvolňují. Jde například o DMDM Hydantoin nebo Glutaral. Formaldehyd má toxické a alergenní účinky, poškozuje buňky a u testovaných zvířat vyvolával rakovinu.
BHA (Butylated Hydroxyanisole) a BHT (Butylated Hydroxytoluene)
Tihle dva vykukové zamezují žluknutí a často se tak využívají všude tam, kde se vyskytuje olej nebo tuk. Nejčastěji je najdete v hydratačních přípravcích a dekorativní kosmetice. Snižují plodnost a mohou vyvolávat rakovinu žaludku.
Methylisothiazolinone a Benzisothiazolinone
Jsou běžně používané syntetické konzervanty, které mají rovněž negativní vliv na lidské zdraví. Jsou označovány jako kontaktní alergeny a jsou cytotoxické (toxické přímo pro buňky, způsobují jejich smrt nebo zánět skrze poškození DNA).
Diazolidinyl Urea, Imidazolidinyl Urea, Methenamine a Quaternium-15
Jsou další konzervanty v přípravcích pro péči o tělo, před kterými bychom se měli mít na pozoru. Uvolňují totiž do těla karcinogenní formaldehyd. Poškozují buňky, způsobují alergie, ničí prospěšné kožní bakterie, jsou karcinogenní a mutagenní.
Do skupiny škodlivých konzervantů patří také vysoce dráždivé a silně alergenní halogen organické sloučeniny. Poznáte je snadno. V názvu mají slovo chloro-, jodo- nebo bromo-.
POVRCHOVĚ AKTIVNÍ LÁTKY:
Někdy se jim také říká tenzidy. Mají schopnost snižovat povrchové napětí, a usnadňovat tak rozpouštění a odstraňování nečistot. Často se proto používají v čistících a úklidových prostředcích, ale také v mýdlech, sprchových gelech nebo šampónech. Tenzidy mohou být vyrobeny z přírodních olejů a tuků, ropných surovin či v důsledku zplyňování uhlí a zemního plynu.
Samy o sobě nejsou špatné. Jen je potřeba rozlišovat ty nezávadné, přívětivé (typicky například Sodium Coco Sulfate) a ty, které mohou škodit.
DEA (Diethanolamine), MEA (Monoethanolamine) a TEA (Triethanolamine)
Jsou oblíbené díky svým emulgačním účinkům. Umožňují sice vznik emulze – tj. vodní a olejové fáze – jsou však bohužel velice dráždivé. Vyvolávají kožní záněty, ukládají se a hromadí ve vnitřních orgánech a také v mozku. V kombinaci s dalšími chemikáliemi mohou být karcinogenní.
SLS / SLES
Tyto nechvalně známé sulfáty patří rovněž mezi tenzidy.
SLS (Sodium Lauryl Sulphate) a SLES (Sodium Laureth Sulphate nebo Sodium Lauryl Ether Sulphate) jsou nejběžnější složkou sprchových gelů, pěn do koupele a šampónů (ale i čistích prostředků do domácnosti), protože pění a odmašťují kůži. Jsou však silně dráždivé a vysušují pokožku.
Pokud hledáte opravdu kvalitní přírodní kosmetiku, přítomnost SLS a SLES je prvním varovným signálem, že výrobek nebude to pravé ořechové. Přestože tyto látky nejsou ještě těmi nejhoršími. Při výběru produktů také myslete na to, že je rozdíl, jestli kupujete například sprchový gel pro děti nebo čistič na podlahy. Kde bude našemu tělu více škodit je asi jasné.
PEG a PPG
Syntetické emulgátory PEG (Polyethylen Glykol) a PPG (Polypropylen Glykol) jsou problematické hlavně tím, že se při jejich výrobě používají velmi jedovaté plyny. Výsledné výrobky tak mohou obsahovat karcinogeny jako např. etylenoxid.
Na obalech je najdete například pod označením PEG-4, PEG-100 Stearate anebo s příponou -eth (Laureth-4, Ceteareth 33, apod.). Jsou jich ale desítky.
Mají emulgační a zahušťující vlastnosti, působí jako změkčovadla, a proto se často používají v šamponech, mýdlech nebo sprchových gelech.
K umělým tenzidům však existuje bezpečná alternativa v podobě cukerných tenzidů (např. Sodium Coco Sulfate, Cocamidopropyl Betaine, Lauryl Glucoside nebo Capryl Glucoside), které jsou vyrobeny z rostlinných olejů a sacharidů. Vyhledávejte tedy raději výrobky s těmito sloučeninami.
DALŠÍ ZÁŠKODNÍCI:
Silikony
Silikony bývají velmi levné, nalezneme je proto hlavně v méně kvalitní kosmetice. Tyto sloučeniny křemíku se označují příponami – silicon, -cone, -silanol, -silane, -siloxane apod.
Potíže způsobují hlavně přírodě, protože nejsou téměř vůbec biologicky odbouratelné a čističky odpadních vod si s nimi neporadí. Končí tak v řekách, oceánech, rybách, a následně u nás na talíři.
Soli hliníku
Se proslavily svým častým výskytem v deodorantech. Není ale hliník jako hliník. Některé soli škodí, jiné jsou bezpečné.
Mezi nejškodlivější patří: Aluminum Chlorohydrate, Aluminum chlorid, Aluminum sesquichlorohydrate, Aluminum Starch Octenylsuccinate nebo Aluminum Lactate.
Tyto soli jsou většinou toxické, dráždí pokožku, mají mutagenní a karcinogenní účinky, uzavírají póry a brání přirozené detoxikaci. Člověk se díky nim sice méně potí, ale naše kůže potřebuje dýchat a přirozeně se čistit. Je tedy dobré kupovat deodoranty, které obsahují jen bezpečné soli hliníku. Těmi jsou např. Potassium alum či Aluminum hydroxid.
Chemické filtry a nanočástice
Oxybenzone, Avobenzone, Oxyphenone, Benzophenone, Methoxicinnamate jsou nejčastěji používané chemické filtry do přípravků na opalování. Bohužel podle posledních studií tyto filtry podporují vznik volných radikálů, které mohou poškozovat DNA, způsobovat narušení hormonální rovnováhy a vyvolávat rakovinu, namísto aby nás před ní chránily.
V opalovacích přípravcích jsou rovněž velmi problematické nanočástice. Ty se používají proto, aby se krémy lépe roztíraly, ale je u nich zvýšené riziko, že projdou kůží a způsobí v těle neplechu.
Minerální oleje a parafíny
I když název zní docela vznešeně a slibně, ve skutečnosti se jedná o zbytky destilace ropy. Minerální oleje a parafíny jsou velmi levné a na kůži vytvářejí neprodyšný film. Tyto látky se dávají do souvislosti s rostoucím výskytem rakoviny kůže. Navíc jsou velmi špatně biologicky odbouratelné.
Na obalu je nejčastěji poznáte podle označení Paraffin, Paraffinum Liquidum, Cera Microcristallina či Mineral Oil. Běžně je najdete v krémech na kůži a velmi často i v produktech pro nejmenší děti. Bohužel i v těch, které vám doporučí dětský lékař a jsou k dostání v lékárně (jak jsme zjistili vlastní zkušeností).
Některá barviva s označením CI (plus pětimístné číslo), P-phenylenediamine
Velmi riziková jsou také různá chemická barviva, nejčastěji jsou označena jako CI s čísly. Ne všechna barviva s tímto označením jsou však škodlivá. Pod zkratkou CI nalezneme i zcela bezpečná barviva přírodního původu.
Je proto vhodné si při zkoumání barviv vzít k ruce tabulku objasňující jejich původ a hodnocení bezpečnosti konkrétní sloučeniny. Najdete ji například v knize Tajemství kosmetiky od Víta Syrového. Kvalitní informace o jednotlivých látkách také shromažďuje web EWG (Environmental Working Group) nebo Cosmetic Analysis, což je ale placená databáze.
Důležité je však vědět, že nejhorší v kategorii barviv jsou tzv. azobarviva (spadají také mezi barviva s označením CI). Jsou to syntetické sloučeniny vyráběné z frakcí ropy. Bylo prokázáno, že díky jejich schopnosti přechodu z kůže do krve poškozují játra a zvyšují riziko rakoviny. A to speciálně u žen, které si barví vlasy.
Velmi škodlivé jsou i barvy z uhelného dehtu obsahující soli těžkých kovů. Dráždí kůži, zadržují toxiny v těle, a jsou taktéž prokazatelně karcinogenní.
EDTA a její soli
Díky schopnosti vytvářet komplexní sloučeniny s těžkými kovy EDTA odstraňuje tvrdost vody a udržuje dobrou účinnost mycího procesu. EDTA a její soli jsou tedy oblíbené hlavně v mycích a čistících prostředcích a při výrobě mýdel a šamponů.
Tato látka byla nalezena v hojné míře v řekách a jezerech, kde způsobuje rozpouštění usazených kovů a znečišťuje tak podzemní a pitnou vodu. EDTA je podezřelý toxin, který je v přírodě obtížně rozložitelný.
K těm nejtoxičtějším druhům patří disodium EDTA, trisodium EDTA a tetrasodium EDTA.
Na konec tohoto seznamu bychom ještě rádi upozornili na dva potížisty:
1. Phenoxyethanol
Velmi často používaný konzervant. Není tak problémový jako výše uvedené látky – v hodnocení webu CosmeticAnalysis je označován oranžově – tj. méně doporučený. Může ale potenciálně způsobovat alergie a podráždění kůže. Proto pokud tuto látku ve složení zachytíte, určitě zpozorněte a zkoumejte, zda se nejedná o celkově nevhodný produkt.
2. Mikroplasty
Bývají součástí kosmetických přípravků, které mají za úkol odstranit odumřelé buňky z pokožky, zejména peelingů. Mikroplasty jsou zdrojem znečištění řek, moří a oceánů, odkud je už nelze odstranit. V některých zemích jsou mikroplasty zakázané.
Ve složení je najdete pod označením polyethylen (polyethylene – PE), polypropylen (polypropylene – PP), polyethylentereftalát (polyethylene terephthalate – PET), polymethylmethakrylát (polymethyl methacrylate – PMMA), polytetrafluorethylen (polytetrafluoroethylene – PTFE) nebo nylon.
Tak co. Máte z toho hlavu jako pátrací balón? Nezoufejte, pro zjednodušení jsme pro vás připravili tabulku, kterou si můžete vytisknout a pověsit třeba na ledničku.
TAHÁK: NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ PROBLÉMOVÉ LÁTKY V KOSMETICE
(Je jich ale daleko víc, podrobný přehled najdete například v knize Tajemství kosmetiky.)
A teď už pozitivně. Nová naděje pro naše zdraví
Víme, působí to hrůzostrašně, když člověk čte o všech těch chemikáliích a jejich účincích. Nevěšte ale hlavu. Cesta ven z toho bludného kruhu potenciálně škodlivé kosmetiky není složitá.
Všechno teď máte ve svých rukou. Dalším krokem, který potřebujete udělat, je začít kupovat kvalitní přírodní kosmetiku. Ale pozor! Při výběru musíte klást důraz na „kvalitní.“ Spojení „přírodní kosmetika“ totiž není nijak regulováno, a tak si ho na výrobek může dát úplně kdokoliv. I kdyby byl produkt přírodní jen ze 30 %.
Naštěstí je už dnes na trhu spousta značek, kterým člověk ani příroda nejsou lhostejní. Vyrábí ekologickou drogerii a kosmetiku na rostlinné bázi. Vyzkoušejte, uvidíte, že se vám k těm „umělým“ lahvičkám už nebude chtít vracet zpátky.
Tady jsou 2 jednoduchá vodítka, která vám pomůžou vybírat mezi výrobky správně:
1. Koukejte po certifikovaných produktech
Jen těžko tak šlápnete vedle. V přírodní kosmetice existuje několik důvěryhodných certifikátů, které zaručují kvalitu produktu. Jsou to například tyto čtyři následující.
EcoCert
Jedna z nejpřísnějších certifikací kosmetiky (a dnes i drogerie), která důsledně hlídá kvalitu surovin, jejich původ a čistotu. Najdete ho u značek jako Urtekram nebo Eco Cosmetics.
CPK (Certifikovaná přírodní kosmetika) nebo CPK BIO
Jsou české certifikáty a jedny z těch přísnějších. Zaručují, že výrobek obsahuje suroviny přírodního původu – minimálně 85 % u CPK a 90 % u CPK bio.
Zároveň garantují, že výrobek neobsahuje látky s podezřením negativního vlivu na zdraví a suroviny, jejichž výroba nadměrně zatěžuje životní prostředí. Má je například značka Nobilis Tilia.
NaTrue
Další z přísnějších evropských standardů pro přírodní biokosmetiku, který zaručuje, že produkt smí obsahovat pouze složky přírodního původu, deriváty přírodních složek a výjimečně i přírodně identické látky. Tuto certifikaci mají například výrobky značky Lavera.
BDIH
Tento certifikát garantuje použití výhradně surovin přírodního původu, ideálně v BIO kvalitě. Klade důraz především na srozumitelné informování zákazníka.
Všechny zmíněné certifikáty však hlídají ještě daleko více parametrů. Sondu mezi lejstra přírodní kosmetiky a drogerie jsme proto udělali v samostatném článku. Prolistovat ho můžete tady.
2. Vybírejte nejlépe 100% přírodní kosmetiku
Pokud je kosmetika 100% přírodní, bývá to na ní uvedeno. Nemusí mít nutně certifikáty, ale 100% podíl přírodních surovin ve výrobku je známkou toho, že výrobci není jedno, co do svých lahviček plní. Příkladem je třeba slovenská značka Kvitok (dříve Navia), jejíž výrobky jsou naprosto výborné, ručně a s láskou vyráběné. Sami je používáme a jsme navýsost spokojení.
Když máte čas a chuť, je domácí výroba skvělou variantou. Jednoduše proto, že víte, co jste si do výrobku namíchali. A není ani nijak složitá. Tady je pár tipů na domácí kosmetiku od naší Léni, která si ji sama vyrábí už roky a má s ní skvělé zkušenosti:
“Šampon”
Smícháme 3 lžíce žitné chlebové mouky s vlažnou vodou a vytvoříme kašičku bez hrudek. Naneseme na vlasy, začínáme od kořínků a myjeme pokožku hlavy, potom až konečky vlasů.
Vlasy je třeba důkladně opláchnout, jinak z nich budete po zbytek dne drolit mouku 🙂
Pro blonďaté vlasy je vhodný odvar z heřmánku – dvě hrsti heřmánku přelijeme vroucí vodou a necháme 15 minut louhovat, pak scedíme. Až bude vlažný, opláchneme jím vlasy.
Pozor – při pravidelném používání může vlasy zesvětlit, „vyšisovat“ jako od sluníčka.
Na posílení vlasů se zase hodí kopřiva. Ta se den dopředu namočí do vlažné vody a pak se scedí a vodou se přelijí vlasy po umytí.
Domácí tělový krém
Stejný díl bambuckého a kakaového másla rozehřejeme ve vodní lázni. Přidáme 1/2 dílu mandlového oleje. Až směs trošku vystydne, přidáme pár kapek oblíbeného éterického oleje, nebo vitaminu E. Dáme do ledničky na 30 minut ztuhnout. Pak můžeme vyšlehat a máme jemný krém.
Domácí deodorant
Použijeme stejný díl jedlé sody, kukuřičného škrobu a kokosového oleje + pár kapek éterického oleje podle libosti.
Nejdříve rozehřejeme kokosový olej ve vodní lázni a pak pomalu vmícháme škrob a sodu, aby se netvořily hrudky. Nakonec přidáme esenciální olej, nalijeme do dózičky a dáme ztuhnout do lednice.
Pokud rádi nakupujete bezobalově, obchody s kosmetikou i drogerií bez obalu rostou jako houby po dešti. Najděte si ten ve svém okolí.
Udělátka a komponentyna domácí tvoření přírodní kosmetiky najdete tady. Pro výrobu domácí drogerie zabrouzdejte tu.
A jestli se chcete zbavit svojí staré „chemo-kosmetiky,“ nedávejte ji do koše. Zajděte si na nejbližší sběrný dvůr (třeba tady), kde ji můžete bezplatně vyhodit. Do kontejneru na nebezpečný odpad (ťuk na čelo!). Případně ji darujte lidem, kteří mají hluboko do kapsy, třeba tudy.
Prahnete po informacích?
Tajemství kosmetiky, Vít Syrový
Jestli máte chuť ponořit se do celého tématu ještě hlouběji, doporučujeme začít u těchto skvělých zdrojů informací:
Kniha Tajemství kosmetiky od odborníka na chemii Víta Syrového. Je nabitá podrobnými informacemi o látkách v kosmetice. Zjistíte, kterým se vyhnout a které jsou naopak v pořádku. Pomůže vám zorientovat se v často nepřehledném složení na obalech výrobků. Najdete v ní i tabulku s hodnocením (ne)bezpečnosti jednotlivých látek.
A nebojte, čte se úplně sama. My ji zhltli skoro na posezení.
Další zdroje informací, ze kterých jsme sami čerpali, najdete také na konci tohoto článku.
Bylo to výživné, co. Díky, že jste dočetli až sem!
A nakonec ještě jedna věc. Moc dobře víme, že si tu můžeme psát, co chceme. Ten, kdo má ale skutečnou sílu něco změnit, jste vy sami. Úplně každý, i ten nejmenší, osobní krůček, kterým se rozhodnete nekoupit další běžnou lahvičku, nakonec povede k velké změně.
Postupně totiž svým spotřebitelským chováním i vy donutíte výrobce, aby více dbali na to, čím lahvičky plní. Aby nám nedělali z domovů chemickou laboratoř a naše těla byla zdravější a příroda čistší. To stojí za trochu úsilí, ne?
Tak držíme palce, ať se daří. Už teď jste příkladem toho, že to jde jinak. Že nezájmu ubývá a sny o lepším místu k žití se plní. My sníme a konáme každý den. Ohromně nás to naplňuje a baví!
P.S. Složení kosmetických výrobků už dnes není lhostejné spoustě lidí. Stejně jako vy nechtějí svěřovat svoje zdraví výrobcům. A i když je teď zrovna nevidíte, můžete si být jistí, že tu jsou s námi – na blogu, Facebooku, v našem e-shopu. Začíná jich být velká lavina. Tak se ničeho nebojte a pojďte do toho taky. Nejste v tom sami.
A jestli máte chuť, napište nám do komentářů trochu inspirace. Kam chodíte nakupovat? Co si doma vyrábíte? Co všechno už jste v životě změnili?
Pošlete článek dál. Třeba pomůže vašim kamarádům a známým