Vlasy jsou ozdobou. Proto si je asi každý člověk přeje mít krásné, bohaté a zdravé. Běžné šampony v sobě ale často skrývají pochybné až nebezpečné látky, které mohou dráždit nebo dokonce způsobovat alergie. Jak na zdravé mytí vlasů a přírodní péči o ně? Na to všechno se dneska pozorně podíváme.
Většina konvenčních značek šamponů do nich totiž dává tenzidy jako SLS (Sodium Lauryl Sulfate) či SLES (Sodium Laureth Sulfate), parabeny, palmový olej, ropu a její deriváty, syntetické parfémy a barviva. Během procesu výroby se do šamponů mohou přimíchat také „nečistoty“, které ve složení výrobku nejsou uvedeny. Mezi ně patří například nitrosaminy, ethylen oxid nebo 1,4-dioxan.[ref]https://blog.econea.cz/vite-cim-se-myjete-napinave-patrani-po-tenzidech-jejich-hrdinstvich-i-zlocinech/[/ref]
Silikony bývají velmi levné, nalezneme je proto hlavně v méně kvalitní kosmetice. V šamponech uhlazují a drží konečky vlasů pohromadě, v kondicionérech zabraňují cuchání vlasů. Nedají se smýt vodou, k vlasu se nedostane hydratace a kvůli tomu postupně vysychá a ztrácí lesk. Pod tíhou silikonů se vlasy mohou lámat. O toxicitě silikonů se zatím vedou v odborných kruzích debaty. Největší přítěží jsou pro přírodu, nejsou téměř vůbec biologicky odbouratelné a čističky odpadních vod si s nimi neumí poradit. Končí proto v řekách, oceánech, rybách a tím pádem i na talířích mnoha lidí.
Jak poznat silikony v šamponech
Silikony odhalíte ve složení šamponů snadno, označují se příponami:
– silicon,
-cone,
-silanol,
-silane,
-siloxane apod.
Seznam silikonů v šamponech
Celé názvy silikonů v šamponech zní například: cyclopentasiloxan, dimethicone, amodimethicone, triphenyl trimethicone, cyclopenthasiloxane, dimethiconol,…[ref]https://www.slozenikosmetiky.cz/silikony/[/ref]
Jak se rozloučit se silikony na vlasech
Přechod od silikonových šamponů k přírodním může být zpočátku trochu nepříjemný. Silikony vytváří iluzi zdravých, lesklých a hladkých kštic. Když se začnou šetrnými tenzidy vymývat, vlasy ztrácí na přechodné období lesk a hebkost. Přírodní kondicionér či vlasová kúra ale dostanou vlasy do výrazně lepšího stavu už během 1 měsíce. Vždy kontrolujte obsah silikonů ve všech svých vlasových přípravcích (i kondicionér, vlasová maska, styling,…).[ref]https://www.slozenikosmetiky.cz/silikony/[/ref]
TIP – v tomto článku najdete přehledný tahák, jakým látkám se v kosmetice vyhnout
V posledních letech frčí takzvaná bezšamponová metoda, přitom je to způsob, který má dlouhatánskou tradici v lidské historii. Naši předci určitě žádné barevné krémové šampony v plastu neměli a vlasy si myli jen přírodními ingrediencemi.
Jak na mytí hlavy bez šamponu? (No Poo Method)
Receptů a postupů na péči o hřívy bez šamponů je celá řada. Než s metodou No Poo začnete, doporučuje se před tím nějaký čas používat přírodní šampony, aby přechod od chemických látek k přírodním ingrediencím bez pěnění nebyl pro vás i vaše vlasy takový šok. 😉
Nejjednodušší recept na No Poo metodu je používání jemně mleté žitné mouky smíchané s teplou vodou. Nemusíte totiž vlasy po umytí oplachovat citronem ani octem pro vyrovnání pH.
Recept na DIY žitný „nešampon“
1 lžíci jemně mleté žitné mouky smíchejte s 3 až 5 lžícemi teplé vody a naneste do mokrých vlasů. Nechte minutu či dvě působit a důkladně opláchněte. Pozor, oplachování mouky z vlasů trvá déle než vymývání běžných i přírodních šamponů. Buďte trpěliví.
Mytí vlasů bez šamponu zkušenosti
Většina „bezšamponářů“ si chválí, že mají vlasy krásně lesklé, bohatější objem a myjí si je méně často, protože se méně mastí.
Zeptali jsme se v našem „zeleném“ týmu na zkušenosti s bezšamponovou metodou:
Myla jsem si jednu dobu vlasy bylinným práškem od Radica (Amla + Ritha + Shikakai). Moje zkušenost byla top, reálně jsem díky tomu měla asi nejlepší vlasy v životě – hladké, lesklé a nevypadávaly. Přestala jsem to pravidelně dělat čistě z lenosti, pokaždý umíchat to bahníčko atd.“ Ester, vedoucí product managementu (produktová vědma & čarodějka)
Myla jsem si asi rok vlasy užitnou hladkou celozrnnou moukou a byl to asi nejlepší šampon ze všech. Když jsem to zkusila poprvé, měla jsem pak potřebu u tom všem vykládat. Byla to jen mouka s vodou na kašicku. Mám blonďáté dlouhé a nikdy nebarvené vlasy, které po tomhle mytí byly úplně zlaté, hladké, moc příjemné na dotek a mnohem míň se mastily. Jen u tohohle druhu péče je zásadní oplach. Není to na umytí vlasů narychlo ve sprše. Protože pak si člověk drolí mouku z hlavy ještě celý den. Obzvlášť v kombinaci s úspornou sprchovou hlavicí to není dobré. Zato oplach ve vaně je úplná pohoda. :-)“ Lenka, vedoucí velkoobchodu (zaříkávačka velkoobchodních partnerů)
TIP „bezšamponářů“ je používat kartáč na vlasy s krátkými štětinami, který rovnoměrně rozčeše kožní maz po celé délce vlasu.
DIY šampon (recepty)
Domácí výroba šamponů je jednoduchá, levná a hravá záležitost a jejich použití je snadné jako facka. Pojďme několik receptů prozkoumat.
Domácí šampon na vlasy recept
Budete potřebovat:
bylinky podle typu vlasů (mastné – kopřiva, pampeliška, suché – meduňka, černý bez, proti lupům – máta, normální vlasy – vyberte si podle sebe),
Převařte hrnek destilované vody. Vmíchejte do ní nastrouhané olivové mýdlo. Přidejte dvě kapky esenciálního oleje a hrst bylinek. Vše nechte louhovat do druhého dne. Pak sceďte a přelijte do lahvičky. Skladujte v suchu. Bez konzervantu vydrží týden.[ref]https://delamesitosami.cz/2012/07/17/domaci-bio-sampon/[/ref]
DIY tuhý šampon
Je blíbenou kosmetickou pomůckou eko hrdinů. Kdybyste si chtěli přečíst, proč ho používat a jaké má výhody, prozkoumejte náš článek Jaké je kouzlo tuhých šamponů a zubních past. Jestli to už víte, račte rovnou na recept.
Základ na tuhý šampon
Základem tuhého šamponu může být třeba sodium coco sulfát (SCS), bílé granulky z kokosového oleje. Je to šetrné přírodní pěnidlo, které vlasy nevysušuje (narozdíl od pěnidel SLES a SLS).
Recept na DIY tuhý šampon (1 ks)
Budete potřebovat:
25 g sodium coco sulfátu,
5 g destilované vody/ bylinného výluhu,
4 g oleje (ricinového, jojobového, mandlového, olivového,…/jejich kombinace),
Pomalu je rozpouštějte v hrnci na mírném ohni a za stálého míchání. Výrobní teplota by neměla přesáhnout 70° Celsia.
Nakonec vmícháte do husté hmoty protein a volitelně také esencionální olej.
Rukama vytvoříte placičku/kuličku, kterou nechte odležet 48 hodin.
Tuhý šampon na vlasy je silně koncentrovaný. Vydrží vám zhruba 3 měsíce při frekvenci mytí vlasů 2x týdně. Na závěr přelívejte vlasy kyselým oplachem (1 díl jablečného octa nebo šťávy z citronu a 1 díl vody).
Recept na DIY tuhý šampon ze zbytků tuhých šamponů
Až bude váš tuhý šampon příliš malý, odložte si ho stranou. Z malých kousků tuhých šamponů si totiž po čase můžete snadno udělat jeden „nový“.
Budete potřebovat:
Úplně stejně můžete zpracovat i zbytky tuhého mýdla zbytky tuhých šamponů,
několik lžic vody,
struhadlo,
hrnec,
formičku/nádobku.
Postup:
Vezměte všechny malé kousky tuhých šamponů, které doma máte.
Nastrouhejte je.
Vysypte nastrouhané kousky tuhých šamponů do hrnce, přidejte několik polévkových lžic vody a při nízké teplotě je roztavte během 10 – 15 minut tak, aby vytvořily soudržnou hmotu.
Roztavené mýdlo nalijte do formy nebo nádobky.
Nechte zcela ztuhnout a doschnout cca 24 hodin.
Vyjměte z formy/nádobky.
Váš „nový“ tuhý šampon v duchu zero waste je na světě.
DIY suchý šampon
Je z 2 až 3 ingrediencí, které můžete koupit zcela bez obalu nebo v papírovém obalu. Skvělá správa, že?
Smíchejte čtvrt hrnku kukuřičného škrobu a lžíci sody a pořádně promíchejte. Pokud máte tmavé vlasy, přidejte dvě lžíce kakaa. Suchý šampon vám může provonět pár kapek oblíbeného esenciálního oleje. Nasypte do nádobky a těšte se na použití. Pá pá, mastné vlasy, pá pá…[ref]https://href.li/?http://www.1millionwomen.com.au/blog/how-make-dry-shampoo/[/ref]
Jak vidíte, mýt si vlasy přírodním způsobem je hračka. Můžete sáhnout po přírodních šamponech, kterých je dnes na trhu celá řada, nebo si je snadno doma vyrobit. A jestli máte nějaký osvědčený recept na DIY šampon, napište nám ho do komentářů, rádi ho vyzkoušíme.
Popelka prala prádlo v potoce a o pracím prášku se jí nejspíš ani nesnilo. My si už můžeme dovolit luxus v podobě automatických praček i velkého výběru pracích prostředků. V tom ale může být často kámen úrazu: Jak vybrat nejlepší prací prášek, který vypere i odolné skvrny a zároveň nezatíží planetu? Pomůžeme vám vybrat takový, který vám i Popelka bude závidět a který bude šetrný nejen ke kůži umaštěné od popela!
Běžné aviváže obsahují řadu pochybných látek. Jak se při výběru vyvarovat těm nebezpečným? Jak vyrobit domácí aviváž nebo máchadlo? Jak změkčit a provonět prádlo bez nich? Dneska se podíváme do hloubky na to, jak na zdravé praní s těmito pomocníky.
Co je aviváž a jak na ni
Prostředek, který se přidává do praní, protože prádlo změkčuje, provoní a především odstraňuje statickou elektřinu ze syntetického textilu. Po aviváži jsou látky jemnější, měkčí a snadněji se žehlí. Aviváž funguje jako kondicionér – uhlazuje vlákna látky tak, že je obalí. Tím ale sníží jejich savost, prodyšnost a zapouzdruje v nich zbytky pracích prostředků, proto by se měla používat jen na některé druhy textilu. Největším problémem je, že běžné aviváže v sobě mají syntetické látky a umělou parfemaci, které mohou způsobit zdravotní problémy. Proto si vybírejte ty s maximálně přírodním složením nebo hypoalergenní.
Na co nepoužívat aviváž
Obalení vlákna snižuje savost a prodyšnost látek. Proto se vyhněte používání aviváže na textil, u kterého chcete, aby odváděl pot nebo vsakoval tekutiny – spodní prádlo, ručníky, utěrky, povlečení, dětské pleny, kojenecký textil nebo funkční sportovní oblečení.
Co je máchadlo a jak na něj
Přidává se do pračky místo aviváže. Také změkčuje prádlo a provoní ho, především ale vyplachuje všechny zbytky pracího prostředku a neutralizuje pH vody při máchání. To je důležité pro lidi s citlivou pokožou, ekzematiky, děti a také při praní ve tvrdé vodě. Většina pracích prostředků je totiž zásaditá. Přírodní máchadla jsou zcela bez barviv, ropných derivátů a jemnou vůni jim propůjčují éterické oleje.
TIP: Kvalitu máchání ovlivňuje také čistota vaší pračky. Pro její pravidelnou údržbu můžete využít odstraňovač vodního kamene.
Škodlivost aviváže – pravda, nebo mýtus?
Abychom pochopili, proč je dobré se běžným avivážím na praní vyhnout obloukem, musíme si posvítit na jejich obsah.
Složení aviváže
Ty běžné obsahují změkčující kvartérní amoniové sloučeniny (KAS), kationtově povrchově aktivní látky, syntetická barviva a umělé parfémy, aby textil voněl co nejdéle. Tento „koktejl“ pochybných látek může způsobovat i u zdravých lidí astma a různé kožní problémy (vyrážky, ekzémy,…).[ref]https://www.ewg.org/enviroblog/2011/11/dont-get-slimed-skip-fabric-softener[/ref] Pokud chcete, aby vaše prádlo vonělo, raději si vybírejte prostředky s maximálně přírodním složením, nebo perte bez nich.
Aviváž pro děti
Asi žádný rodič nebo prarodič by na dítě nedal dobrovolně syntetické a potenciálně škodlivé látky. Ale umělé látky z běžných aviváží zůstávají v oblečení, látkových plenách, ručnících, peřinkách i hračkách a děti je do sebe vstřebávají kůží a dýchacími cestami. Proto může složení běžných aviváží dětem způsobit alergie, opruzeniny, vyrážky a ekzémy.
Jak vybrat nejlepší aviváž
Vybírejte ty, jejichž složení jsou z co nejvyššího počtu % zcela přírodní. Díky tomu jsou bezpečné pro lidské zdraví a zároveň rozložitelné v přírodě. Pro zdraví šetrnou a zároveň ekologickou aviváž si můžete vyrobit doma, nebo ji koupit. Na trhu je celá řada produktů, které se vydávají za přírodní, ale nejsou (tzv. greenwashing). K výběru opravdu přírodní aviváže vám mohou pomoci certifikace přírodních produktů (např. Ecogarantie, EcoCert – Natural Detergent, Allergy UK,…).
Pro koho je hypoalergenní aviváž
Je vhodná pro miminka, atopiky i všechny ostatní, protože je zcela bez dráždivých látek.
TIP: Přírodní hypoalergenní aviváže vyrábí například značka Bio-D.
Jak používat aviváž
Pro nejlepší výsledek se při dávkování vždy držte doporučení výrobce pro konkrétního pracího pomocníka.
Kam dát aviváž a kam prací prášek?
Odměřte doporučenou dávku aviváže a nalijte ji do přihrádky v pračce určené pro aviváž.
Některé prací prášky se dávají do přihrádky na prací prášek, jiné přímo do bubnu (v dávkovači či bez něj). Držte se pokynů výrobce.
Může aviváž do sušičky?
Ano, prádlo vyprané v pračce s aviváží může do sušičky nebo pokračovat v sušícím programu, pokud máte pračku se sušičkou. Vždy ale dodržujte doporučené dávkování od výrobce a nepřekračujte ho. Proč? Používáním aviváže se látky při praní zjemní a při následném sušení se zvyšuje množství uvolněných jemných vláken, což znamená rychlejší zanášení filtrů v sušičce. Na druhou stranu se ale díky aviváži textil v sušičce méně mačká, je nadýchanější, snižuje se nutnost jeho žehlení a je bez statické elektřiny.
[…] Pokud aviváž rádi používáte a vyhovuje vám menší pracnost s následnou úpravou prádla, stojí za to filtry sušičky pravidelně čistit. A pokud ještě rádi pomůžete životnímu protředí, používejte ekologické aviváže s minimálním dopadem na přírodu.“
TIP Vaši sušičku mohou provonět esenciální oleje– nakapejte trochu oblíbeného oleje na malý ručník, který vložte do sušičky spolu s vypraným prádlem. Nebo si můžete vytvořit z bavlněné látky, octa a éterického oleje DIY vůni do sušičky prádla.
Po chvíli působení mýdla dejte textil znovu prát, tentokrát bez aviváže.
Co použít místo aviváže
Ocet místo aviváže
Mezi milovníky ekologického a levného praní je oblíbenou a často používanou ingrediencí ocet. Tento přírodní dezinfekční prostředek je vhodné přidávat do pračky. Buďte klidní, vypráním jeho typický odér zmizí. Do půlky hrnku nalijte ocet a dolijte vodou. Zamíchejte a nalijte do pračky místo aviváže.[ref]https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=278469299508220&id=223200665035084[/ref]
Esenciální oleje místo aviváže
O svěží aroma prádla se umí postarat esenciální oleje. Nakapejte několik kapek do octové aviváže v odměrce a je to. Nebo si můžete aviváž předpřipravit do nádoby (viz recept níže).
Postup:
Do skleněné nádoby nalijte 2 hrnky octa a nakapejte 15 kapek vašeho oblíbeného esenciálního oleje. Před použitím protřepejte, aby se jednotlivé složky propojily. Při každém praní nalijte do pračky celou odměrku na aviváž.
Aviváž z kyseliny citronové – recept
Budete potřebovat:
1 – 3 lžičky kyseliny citronové (podle tvrdosti vody ve vaší domácnosti),
Pokud nemáte na míchání vlastních aviváží čas, chuť ani nervy, vždycky můžete sáhnout po přírodních kupovaných pomocnících.
Levandulová aviváž
Tato aromatická rostlinka je jednou z nejoblíbenějších. Vůně levandule pohlcuje pachy, pozvedá náladu, uklidňuje, odpuzuje hmyz a má celou řadu dalších skvělých vlastností.
Tierra Verde aviváž s levandulí
Prádlo ze syntetických materiálů zbaví statického náboje, provoní ho a na omak zjemní. Je česká a v přírodě 100% rozložitelná. Vyrábí se v balení 1 l a 5 l. Výborně se doplňuje s pracím gelem z mýdlových ořechů.
Bio-D levandulová aviváž
Je univerzální a koncentrovaná, hodí se do pračky i pro ruční praní. Chrání vlákna, zanechává prádlo jemné a usnadňuje žehlení. Je hypoalergenní a tedy vhodná i pro citlivou pokožku. Je 100% rozložitelná v přírodě. Najdete ji v balení 1 l a 5 l.
TIP Bio-D vyrábí také hypoalergenní aviváže bez vůně nebo s vůní jalovce a mořské řasy.
Postup:
Ve vodě rozpusťte kyselinu citronovou a přidejte několik kapek éterického oleje. Důkladně promíchejte. Pokud máte výrazně tvrdou vodu, můžete použít i dvojnásobné množství kyseliny citronové. Nalijte do skleněné nádoby, ve které budete chtít máchadlo uchovávat. Dávkujte do pračky ve stejném množství jako klasickou aviváž (cca menší panák).[ref]https://www.plenkomanie.cz/Jak-na-tvrde-pleny-domaci-machadlo-b2506.htm[/ref]
Postup:
Smíchejte ocet s vodou, přidejte několik kapek éterického oleje a promíchejte. Nalijte do nádoby a přidávejte cca jeden „panák“ vašeho máchadla na praní.[ref]https://www.plenkomanie.cz/Jak-na-tvrde-pleny-domaci-machadlo-b2506.htm[/ref]
Kupovaná máchadla
Tierra Verde máchadlo prádla
Toto české máchadlo rozpouští zbytky pracího prostředku z prádla a usnadňuje tak jeho důkladné vypláchnutí vodou. Textil je díky tomu měkčí, jemnější a barvy jasnější. Je vhodné i pro použití se sušičkou prádla. Má příjemné levandulové aroma díky esenciálnímu oleji. Je vhodné pro lidi s citlivou pokožkou. Vyrábí se ve variantě 1 l a 5 l.
Je 100% přírodní a vhodné na všechny typy látek. Rozzařuje barvy, uhlazuje vlákna a změkčuje textilie. Je 100% odbouratelné v přírodě. Prodává se ve variantě 1 l a 10 l.
Co se hodí vědět
Ekologické kupované nebo domácí aviváže a máchadla se umí postarat o hebké a jemně voňavé prádlo, jsou bezpečné pro lidskou kůži, dýchací cesty i přírodu. Ale nečekejte tak silné a svěží vůně po vyprání, které svedou běžné aviváže pochybnými chemickými látkami. Pokud v domácnosti přecházíte na ekologické praní, možná si budete chvíli zvykat na jemnější vůně. Aroma přírodních aviváží a máchadel můžete podpořit esenciálními olejíčky, nebo k uloženému prádlu ve skříních přidat vonné pytlíčky či mýdla. Zdraví a příroda vám za to poděkují.
„Co to je to “dé í ypsilon”?“ Ptala se mě před časem moje máma, která peče zhruba stodevedesátdevět buchet ročně, umí ty nejlepší zavařovačky pod sluncem a děravé ponožky zásadně nevyhazuje, nýbrž štupuje. Koncept, kterým ona se samozřejmostí žije a neadresuje ho žádnými vznešenými jmény, se v angličtině nazývá “Do It Yourself” nebo zkráceně DIY (“Dý áj uáj”). Ehm, angličtináři snad prominou. 🙂
Význam celého fenoménu, do češtiny přeloženého jako “Vyrob si sám” nebo „Udělej si sám“, je poměrně jasný. Pro naše maminky a babičky šlo o běžnou součást každodenního života. Za jejich mládí nebyly věci dostupné kliknutím počítačové myši a nikdo jim nákup až na práh domu nedovezl. Musely si vystačit s tím, co měly v domácnosti, co si vypěstovaly, co si udělaly samy.
Dnes máme na vybranou. Koupit, nebo vyrobit? Ačkoli první volba je mnohem pohodlnější, DIY recepty a návody převálcovaly v posledních letech stránky časopisů i webů a domácí výroba se vrátila do kurzu. Proč ale? Není to plýtvání časem a energií? Pokud se pustíme do domácí výroby traktoru, pravděpodobně ano. Co ale takové běžné čisticí prostředky nebo kosmetika? Má jejich domácí kuchtění v našich podmínkách ještě smysl?
Jak už to máme v Econea.cz ve zvyku, nechtěli jsme zůstat u domněnek. Sečetli jsme zásadní argumenty, zvážili pro a proti a za rovnítkem se nám vyklubalo hned sedm benefitů domácí výroby drogerie a kosmetiky. Počítejte s námi.
1. Cena. Koukáme na ni všichni. Za podivuhodně nízkou si dnes můžeme objednat celou škálu zbytných i nezbytných věcí z dalekých továren v Asii. Ušetřené koruny proto dnes u spousty produktů nejsou hlavním motivem k domácí výrobě. U kosmetiky a drogerie to ale podle nás stále neplatí. Třeba takový mýdlový sliz vychází na 3 kačky za prací dávku a je hotový za pár minut. Prací prostředek, podobně vřelý k přírodě i pokožce, přitom v obchodech zpravidla najdete v razantně vyšší cenové hladině. Totéž platí i o kosmetice. Bronzer z kakaového prášku, skořice a špetky mleté sušené řepy vaše peněženka snese daleko lépe než rozjasňovač od známé kosmetické značky.
2. Uhlíková stopa. Čistič na podlahu, prací gel, šampon, pěna do koupele. Co mají tyto produkty společného? Obsahují vodu. S každou lahvinkou drogerie nebo kosmetiky ze zemí za oceánem se převáží také obsažená voda. Třeba u pracích přípravků připadá na vodu celá pětina ze všech ingrediencí. Celosvětově se v roce 2015 spotřebovalo na výrobu pracích produktů 5 milionů tun vody.[ref]https://blog.euromonitor.com/water-scarcity-fuelling-product-innovation-in-laundry-detergents/[/ref] Suroviny na domácí výrobu jsou z většiny v sypké podobě a s vodou se mísí až v domácí “laboratoři”. I suché suroviny, které pocházejí zdaleka, tak zanechávají při dopravě menší otisk na životním prostředí.
3. Kontrola nad složením. Je pro mnohé kutily rozhodujícím aspektem. Při domácí výrobě máte vše ve vlastních rukou. Nemusíte luštit drobounké písmo na etiketách a následně gůglit krkolomné názvy, nad kterými jen vraštíte čelo. Nemusíte odevzdaně důvěřovat, že pod složku “parfum” výrobce neschovává žádné umělé vonné složky. Odpadne i dumání nad tím, jestlipak ty čisticí látky ve vašem pracím gelu nevznikly náhodou z nešetrně pěstovaného palmáče. Domácí výroba vám dá svobodu experimentovat, použít ingredience, kterým věříte. Přiklonit se k těm lokálním, volíte-li cestu co největší šetrnosti. Oželet vonné složky, pokud máte doma citlivého alergika nebo mrňavé miminko.
4. Originalita. A to ať už chcete, nebo ne. Dva totožné kousky mýdla ani na mililitr stejné složení domácího šamponu totiž jen tak netrefíte. Pod rukama vám pokaždé vznikne unikát.
5. Zužitkování vlastních zdrojů. DIY receptů a návodů je všude spousta. Některé volají po dlouhatánském seznamu speciálních ingrediencí, jiné ukvedláte ze dvou složek. Nezapomínejte přitom na suroviny, které máte pod nosem. Tuhé mýdlo vyšperkujte sušeným květem měsíčku ze zahrádky. Při podzimní procházce nasbírejte šípky, usušte je a vyrobte si výživný tělový nebo pleťový olej, který můžete dle libosti přicmrdávat i do dalších receptů na domácí kosmetiku.
6. Upcyklace obalů. Těch jednorázových lahviček, tub a dóz, co při domácí výrobě ušetříte! Tekutý šampon zabydlete ve sklenici od kečupu. Pro tuhé mýdlo najděte na půdě nízkou skleničku a ve víčku provrtejte několik dírek, aby po použití vždy dobře proschlo. Každý váš domácí produkt tak dostane jeden příbytek, který mu vydrží roky. To už je pořádná kopice ušetřených plastových obalů od kupovaných produktů, co říkáte?
7. Pocit k nezaplacení. Každý, kdo kdy něco sám vyrobil, to zná. Ten pocit soběstačnosti! Pokud do domácího kutilství zapojíte i svého partnera či partnerku, mladší členy vaší smečky, rodiče, či kamarády, propojí vás příjemný pocit hrdosti a týmové práce. Když pak za dlouhých sychravých večerů a karantén dojde zásoba filmů a stolních her, domácí kuchtění jistojistě zažene nudu.
Jak tedy začít s domácí výrobou eko-produktů?
Domácí výroba nám zkrátka dává smysl, vidíme ji jako jednu z možných cest k větší udržitelnosti a ohleduplnosti k zemi, po které ťapeme. Jako návrat k základním ingrediencím a k jednoduchosti. K úctě ke svému zdraví i přírodě, do které ze svých umyvadel a dřezů splachujeme častokrát otřesné dryáky. Proto naši skladoví siláci smontovali další regály a srovnali do nich arzenál nových produktů určených právě pro kutily. Ve velkých pytlích i dózách se tu potkávají ekologické suroviny od naší oblíbené česko-slovenské značky Tierra Verde a od francouzských Ecodis, kteří nás uchvátili svým puntičkářstvím v udržitelnosti a šetrnosti produktů. Jestli jste nedočkaví, nově vylouplou e-poličku můžete prošmejdit hned teď.
Už jste zpátky? Vypadají suprově, že? Ale ať si úplně nepřetrhneme nit, vraťme se k našemu tématu – jak tedy začít s domácí výrobou šetrné drogerie a kosmetiky? Jako se vším, krůček po krůčku. Sledujte.
Pokud s domácí výrobou nemáte zkušenosti, začněte pozvolna a v malých dávkách. Hledejte recepty využívající základní suroviny, které už doma máte nebo se dají snadno pořídit a zužitkovat na mnoho způsobů. Mezi takové univerzální ingredience patří třeba jedlá soda, citron, obyčejný nebo lihový ocet, mýdlové ořechy vcelku nebo v prášku, marocký jíl na úklid nebo na kosmetické využití, všemožné blahodárné rostlinné oleje, bambucké máslo, voňavé esenciální oleje (doporučíme třeba citronové vůně) nebo květové vody. První experimenty s domácí výrobou je lepší páchat právě s uvedenými základními surovinami. Případný neúspěch totiž vaši peněženku tolik nezabolí.
DIY recept #1: Jak vyrobit prací gel?
K varu přiveďte 1 litr vody a odstavte z plotny.
Přisypte 40 gramů mýdlových vloček a míchejte, dokud se vločky zcela nerozpustí.
Pokud si potrpíte na vůně, přikápněte esenciální olej podle libosti.
Směs přelijte do dostatečně velké uzavíratelné nádoby. Přípravek bude houstnout, je ho tedy třeba během chladnutí několikrát protřepat.
Dávkujte jednu skleničku gelu na pračku, přímo do bubnu k prádlu.
Vyplatí se? Za kilo mýdlových vloček dáme 269 Kč. 40 gramů vychází na 10,80 Kč. Cena za litr kohoutkové vody a její ohřátí je zanedbatelná. Litr pracího gelu tedy vyjde cirka na 11 kaček a vystačí zhruba na 5 pracích dávek.
Jedno praní tedy vyjde na 2,2 Kč. X Dávka koupeného eko pracího gelu se přitom pohybuje mezi 6 a 20 korunami.
Že vám v krvi nekoluje krev nadšených kutilů? Odměřování a míchání ingrediencí vám zvyšuje tlak? Nezoufejte. Domácí výrobu můžete oblafnout malinkatým fíglem. Své kuchtění opřete o koncentrované univerzální směsi. Ty můžete použít jen tak, jak jsou, naředit je vodou, nebo vyšvihnout na další úroveň bonusovými ingrediencemi.
Univerzální tekuté mýdlo umíchali v Ecodisu za vás a to z místního BIO slunečnicového a řepkového oleje. Kromě očekávaného mytí rukou naplní i další účely. Poslouží jako sprcháč i šampon, vypere špinavé prádlo a představte si, dočista vám nablýská i podlahu. Samo o sobě neobsahuje žádnou parfemaci, pokud toužíte po voňavém zážitku, přikápněte váš oblíbený éterák.
Univerzální černé mýdlo v BIO kvalitě pak zastane práci za celou řadu domácích čističů. Vypucuje a naleští všechny typy povrchů v domácnosti, umyje nádobí a využití pro něj najdete i na zahradě nebo při péči o srst domácího mazlíka. A tady ho najdete i v konzistenci pasty.
Univerzální černé mýdlo z olivového oleje je podobné, také v BIO kvalitě a také vysoce koncentrované. Stačí ho (ideálně v lahvi s rozstřikovačem) naředit vodou, případně ovonět esenciálním olejem. Zvládne úklid ploch ze dřeva, keramiky, mramoru, lina i laminátu. Pokud preferujete tužší konzistenci, tady ho máme také v pastové formě.
Epsomskou sůlznáte? Je bohatá na hořčík a síran. Z vlasové pokožky pomůže odstranit přebytečný maz, v peelingu smete z kůže vše nepotřebné a v koupelové lázni zrelaxuje namožené svalstvo. V kombinaci s tekutým mýdlem vyčistí i zaneřáděné dlaždičky, s vodou a solí pak ochrání rostlinky před škůdci a sama o sobě slouží i jako výborné hnojivo.
DIY recept #2: Jak vyrobit prostředek na mytí nádobí?
V prázdné lahvi (třeba plastové, od vypotřebovaného mycího prostředku) smíchejte půl skleničky černého mýdla, 2 lžíce sody, 10 kapek oblíbeného esenciálního oleje a 500 ml vlažné vody.
Pár kapek naneste na houbičku a dejte se do šmrdlání.
Umyje nádobí a nepřijdou si na něj ani mastné pánvičky nebo pečicí plechy.
Na paličatou špínu můžete zkusit kombinaci černého mýdla s jílovou pastou.
Vyplatí se? Za litr černého mýdla vyplázneme 249 Kč, půl sklenky tak vyjde na 25 korun. Dvě lžíce sody stojí cirka 1,5 Kč a 10 kapek éteráku vyjde na 6 korun (záleží na druhu).
Litr šetrného mycího prostředku tedy vykouzlíme za 32,5 Kč. x Kupovaný ekologický gel na nádobí přitom stojí v průměru kolem 138 korun.
3. Odvažte se k náročnějším receptům
Ecodis Aktivní uhlí v prášku
Až si základy domácí výroby osaháte, možná si troufnete i na složitější receptury. Především u návodů na výrobu domácí ekologické kosmetiky se často objevují specializovanější ingredience. Tady je pár příkladů.
Aktivní uhlí, jemný černý prášek ze skořápek kokosových ořechů, má neutrální vůni i chuť a naprosto skvělé detoxikační účinky. Jemně čistí, můžete ho tak použít do zubních past a vyrobíte s ním i očistnou pleťovou masku.
Karnaubský vosk se získává šetrným způsobem z listů brazilské palmy Copernica prunifera. Použít ho můžete tak, jak je, nebo ho přimíchněte do nějakého receptu na čistič podlahy. Po omytí tímhle voskem totiž na povrchu zůstane tenoučký lesklý film, který odpudí vodu i nečistoty.
Rostlinný glycerin v BIO kvalitě dodá DIY sprchovým gelům a mazákům krémovou konzistenci a stabilitu, hydratuje pokožku a zanechá ji krásně hebkou. U glycerinu je důležité dávkování. Pokud překročíte 10% zastoupení v přípravku, může naopak docházet k vysoušení pokožky a ani konzistence produktu nebude příjemná. Pro kosmetické produkty se tedy doporučuje dávkování 1-10 %, do pleťových krémů 2 %, do tělových mlék 4 % a do šamponu 5 %. Vždy se ale řiďte konkrétním receptem.
DIY recept #3: Jak vyrobit detoxikační pleťovou masku?
Aktivní uhlí v prášku smíchejte s vodou do kašovité konzistence.
Masku naneste na pleť a nechte několik minut působit.
Následně opláchněte.
Z hladší, čistší a zářivější pleti se budete radovat při pravidelném používání, alespoň 1x týdně.
Vyplatí se?
30g dóza aktivního uhlí přijde na 115 korun. Na jednu masku stačí pár gramů, zhruba za 8 korun. x Rostlinnou detoxikační masku v obchodě přitom pořídíme minimálně za trojnásobnou cenu.
Domácí výroba jako návrat k soběstačnosti
Teď už je to na vás. Hrajte si, čarujte a experimentujte. Užívejte si všechny výhody domácího eko-tvoření, ať už vás k němu vede čistá zvědavost, snaha vyhnat ze své blízkosti pochybné látky, ulevit přírodě nebo ušetřit pár kaček. Ať už je váš motiv jakýkoli, vracíte se tak k šetrné soběstačnosti našich předků a my vám za každý krůček tímto směrem moc děkujeme.
Když se rozhodnete udělat zásadní změnu v životě jako třeba začít žít “zeleněji”, nemělo by jít o “hurá akci” ve stylu: „Rázem vše syntetické vyhodím do koše, nakoupím zbrusu nové non-toxic a eko produkty, sednu si na gauč a budu mít spokojenou zelenou duši.” Naopak, stálost a udržitelnost sama spočívá v pomalých promyšlených krocích, které se stanou novou rutinou. Nenásilně a pomalu začnete měnit některé návyky a časem si je osvojíte natolik, že už nad nimi nebudete přemýšlet. Je to skutečně tak jednoduché. Síla je v přijetí. První krok je, zdá se, nejtěžší, ale ten už pak bude automaticky směřovat k dalšímu a ten k dalšímu a před vámi bude cesta. I tyto malé kroky znamenají hrdinství, proto souzním s myšlenkou Econea.cz, že nemusíme hned měnit svět, stačí začít u sebe, malými kroky. Každý z nás může svým příkladem inspirovat.
Od rostlinné stravy k eko domácnosti
Již víc než 6 let žiji jako raw vegan/frutarián čili se stravuji výhradně tepelně neupravenou neživočišnou stravou nebo s tepelnou úpravou do 42 stupňů. Uff, asi se to zdá být komplikované, ale v podstatě je to velice prostá strava plná ovoce, zeleniny, ořechů, semen a klíčků. Když řešíte to, co dáte do sebe, jednoho dne se budete určitě zajímat i o to, co dáváte na sebe a používáte kolem sebe. A tady se pomyslný zelený kruh uzavírá. 🙂
Když jsem nabral “stravovací sebevědomí”, hned jsem se začal zajímat o to, co dalšího mohu pro svůj zdravější a zelenější život udělat. S tím se u mě pojí i to, že domácnost se snažím mít veganskou a non-toxic. To znamená, že si kupuji a používám jenom takové produkty, které neobsahují živočišné složky, nejsou testovány na zvířatech a neobsahují syntetickou chemii. Jsou tedy ekologické a chrání planetu i naše zdraví.
Sdílím domácnost se 4 kočkami (Bella)
Kdysi jsem si kompletně vyráběl sám prášek na praní, saponát na nádobí a různé čističe na povrchy včetně mycího gelu na ruce. Pak jsem začal pracovat pro prodejce ekologické drogerie a přírodní kosmetiky a vzhledem k zaměstnanecké slevě jsem některé produkty začal nakupovat. Ano, z čisté lenosti. 🙂 Asi polovinu přípravků si ale stále vyrábím v domácích podmínkách, protože je to levné, rychlé, jednoduché a “čisté”. Navíc mě to i baví a mám z toho pak lepší pocit.
Vzhledem k faktu, že sdílím domácnost se 4 kočkami a máme poměrně malý životní prostor, je úklid zásadní a pravidelnou aktivitou. Kdysi mi pomáhala armáda syntetických čističů s pohádkovými vlastnostmi, ale čím jsem starší, tím víc inklinuji k minimalismu a jednoduchosti. Takže, jak udržet domácnost čistou, když ji sdílíte s tolika šelmami?
OCET
Kocour Grimm
Mým úklidovým parťákem číslo jedna je OCET. Koupíte ho vždy a všude a stojí jen pár kaček. Využít ho můžete koncentrovaný, zředěný vodou a doplněný o silice. Ocet se u nás doma neohřeje a má četná využití:
Ocet mám ve spreji na povrchy v koupelně a dřezy. Klasický rozprašovač je k tomu ideální. Možná nějaký najdete v koupelně po bývalém kosmetickém zázraku a dáte mu další život.
Ocet v kombinaci s přírodními silicemi používám i na podlahy.
Ve správném poměru vody, silic a octu lze namíchat i aviváž na vyprané prádlo.
Ocet ničí vodní kámen a leští sklo i nerez.
Je to kyselina čili ničí i nějaké ty mikroby.
Dá se použít také s horkou vodou na čištění usazenin v záchodové míse, umyvadlech, odpadech atd. (často doplněn o jedlou sodu).
Ocet skvěle pohlcuje pachy.
Přidejte pár kapek oblíbené silice. Třeba citronové.
Nic jednoduššího a dostupnějšího v ekologických připravcích nenajdete. Pokud jste citliví na jeho kyselé aroma, vězte, že vyprchá hned po usušení. V případě, že máte doma kuřáka, nebo se chcete zbavit nepříjemného zápachu v lednici, i tam může ocet pomoci. Stačí nalít ocet do nízké misky a položit do místnosti. Použít můžete také pár kapek oblíbené silice a provoní vám celý pokoj nebo byt a zápach zmizí. Malou misku můžete dát i do lednice.
DESTILOVANÁ VODA, ALKOHOL A PŘÍRODNÍ SILICE
Další členové mé zelené úklidové čety jsou líh, přírodní silice a destilovaná voda. Jejich nejrůznějšími kombinacemi vznikají účinné prostředky na omyvatelné povrchy v celé domácnosti a to včetně kočičích toalet. Nebojte, žádná alchymie není potřeba. Příprava vám zabere jen pár minut a suroviny jsou běžně dostupné a levné. Na přípravu je nejvhodnější 60% líh z lékárny, ale použít se dá i 40% vodka. Někdy přidávám jako doplněk glycerin.
Recepty, jak si doma rychle a levně vyrobit domáce čističe, jsem objevil na stránce kosmetikahrou.cz, kde je můžete najít i vy.
Čističe je nejlepší nalít do rozprašovače ze skla. Ten byste mohli najít v koupelně po deo spreji nebo si ho levně koupíte na internetu. Je nejideálnějším řešením, jak čističe používat. Octem pravidelně myju i kočičí toalety a pak používám některý z čističů, zejména kombinaci líh a destilovaná voda.
Všechny čističe jsou vhodné na omyvatelné povrchy v koupelně, v kuchyni i v celém bytě.
Důležité je říct, že samotný tea tree olejíček je pro kočky jedovatý. Nedoporučuje se natírat ho kočkám na kůži, ani podávat vnitřně! S jeho manipulací doma proto pozor!
HYGIENA V DOMÁCNOSTI S KOČKAMI
Takže, jak tedy uklízet v domácnosti s kočkami? Podívejme se na to krok za krokem.
Mytí rukou
Tlapkami kočky prochází celým bytem – dostanou se téměř všude (Robin)
Asi není potřeba nijak zvlášť zdůrazňovat, ale připomeňme si krátce důležitost osobní hygieny. Kočky jsou extrémně čistotná zvířata, péče o ně je snadná a domácnost je relativně bezproblémová. Nikdy ale nezapomínejme na to, že kočky své výkaly zahrabávají, tlapky jsou proto v přímém styku s použitou podestýlkou a tlapkami pak kočky prochází celým bytem – dostanou se i na plochy, kterých se dotýkáme rukama, a těmi se pak dotýkáme obličeje. Z toho je jasné, že osobní hygiena hraje nejdůležitější roli, i když zrovna nejste “rodinný čistič kočičí toalety”.
Všechny omyvatelné povrchy je vhodné v pravidelných cyklech projít hadříkem a některým z čističů. Udržíte tak svůj domov čistý, zdravý a svěží. Moje ráno začíná kolečkem po bytě s hadříkem v jedné ruce a čističem ve spreji ve druhé.
Pratelné povrchy, pelechy, deky a hračky
Vše, co se dá vyprat, tak peru. U kočičích věcí je jasné, že pokud materiál dovolí, tak na 60 stupňů. U věcí, které nelze prát, používám stejné čističe jako na povrchy v domácnosti. To platí i pro hračky. Alkohol vyprchá a silice používám u koček minimálně, aby je nedráždily.
Toalety a podestýlka
Praktický skleněný rozprašovač
Každé 3 týdny všechny záchody (5) umyju od A po Z vodou s octem a pak je ještě vyčistím některým z čističů a vytřu hadříkem.
Vzhledem k tomu, že používám jenom rostlinné ekologické podestýlky, které jsou lehké, občas se dostanou jejich částečky i za hranice předložky před toaletou. Na ty používám ruční vysavač a 2x týdně myju podlahu. Roztok připravuji z octa a přírodní silice s vodou, někdy bez silice a někdy používám rozprašovač s čističem a suchý mop. Myslím, že je důležité vše střídat právě kvůli rezistenci.
Pokud prevence nestačí
Někdy nastane situace, že klasická prevence není dostačující. Poslední týdny se všichni potýkáme se zvýšenými nároky na hygienu a dezinfekci v domácnostech. Když jsem pátral po ekologické alternativě vybral jsem si Tierra Verde Dezinfekční prostředek na omyvatelné povrchy. Je vysoce účinný, všestranný a dostupný. Přelil jsem jej do rozprašovače a používám na vše od klik na dvěře přes sprchový kout až po kočičí toalety. Vyleští dokonce i okna a zrcadla.
Košér domácnost “po kočičácku”
Moje kočky jsou raw masožravci (Aimme)
Hodně veganů řeší svůj vztah k domácím mazlíčkům a pak způsob jejich výživy. Tohle u nás nemáme. Já jsem síce raw vegan, ale moje kočky jsou raw masožravci, protože to je pro ně přirozené. Nevidím jediný důvod na tom něco měnit.
Ale vzhledem k mému životnímu stylu je pro mě nepředstavitelné použít jeden nůž na maso i na ovoce. Vymyslel jsem si proto vlastní systém “košér domácnosti po kočičácku”. V praxi to znamená to, že všechno zařízení a pomůcky, co používám já, jsou jen pro mě, a vše co, používám pro kočky, je zase jen pro ně. Mám tedy dvoje houbičky na nádobí, nože, hadříky na úklid, utěrky, desku na krájení, příbor a nádobí. Maso mrazím v pytlíčkách v jenom pro to vyhrazené poličce v mrazáku. “Košér po kočičácku” je nástroj, jak zabezpečit čistou veganskou domácnost se 4 šelmami a vzájemně se neomezovat.
Na vše existuje přírodní alternativa (Robin)
Časy, kdy jsem používal detergenty na bázi chlóru a jiné syntetické čističe, jsou pryč. “Chemku” doma nemám a nechci. Na vše existuje alternativa, která neškodí zdraví mému, mých kočkek, ani životnímu prostředí. Dokonce domácí samovýroba razantně sníží i ekonomickou zátěž, kterou jinak jako milovníci “zeleného způsobu” života pociťujeme.
Ani v časech, jako jsou tyto, není nutné obracet se zpátky k syntetickým prostředkům, i silnější virucidní prostředky dnes najdete v ekologických řadách. Planetu máme jen jednu, není nad čím uvažovat.
Prosíme, sdílejte tento článek s dalšími milovníky zvířat, ať se ekologické, snadné a levné způsoby úklidu šíří dál:
Úklid domácnosti. Týden co týden si při něm bereme na pomoc nejrůznější čističe, spreje, odstraňovače či gely. Možná přitom ale ani netušíme, že bychom s nimi mohli nějak škodit sobě či přírodě.
Klasické úklidové prostředky však běžně obsahují škodlivé látky, o jejichž účincích nemusíme mít vůbec ponětí. Fosfáty, triclosan, ropné deriváty, syntetické vůně a konzervanty, chlor, formaldehyd, EDTA, umělá barviva, optické zjasňovače a stovky dalších. Tyto látky mohou být často toxické či přímo karcinogenní, ale představují také obrovskou zátěž pro životní prostředí.
Že to jde i jinak, věděly už naše babičky. Vyloudili jsme proto od nich sedm rad na jednoduchou výrobu domácích čističů. Umícháte si je raz dva a zdraví vaše i planety bude v bezpečí. A své si mezi řádky najdou i zastánci modernějších postupů. Do článku jsme totiž nasypali i tipy na nejosvědčenější eko-prostředky na našem e-shopu. Špíno, třes se, jdeme na to!
Čím na špínu zeleně a bez škodlivin?
Úklid jedlou sodou bika
Jak tedy na to, aby se vám domů nezatoulaly zbytečné škodlivé chemikálie? Pokud se jim chcete zaručeně vyhnout, zkuste svatou trojici domácího úklidu – citron, ocet a sodu.
Jsou to neméně účinní pomocníci, kteří navíc šetří přírodu, vaše zdraví i peněženku.
1. Univerzální čistič povrchů
Šikovný pomocník, se kterým vyčistíte všechno od koupelny po kuchyň. Odstraní nežádoucí mastnotu a nečistoty:
Babička radí: Smíchejte 500 ml octa, 250 ml vody a 20 kapek přírodního esenciálního oleje. Nalijte do lahve s rozprašovačem a bakterie nebudou mít šanci.
Ekolog radí: Přírodě se nevzdálíte ani s univerzálním čističem od britské firmy Bio-D. Po pomerančovém oleji voní božsky. Šetrných univerzálních čističů existuje celá řada, okouknout je můžete tady.
Hodí se všude tam, kde byste jinak popadli tekutý písek.
Babička radí: Jednoduše smíchejte citronovou šťávu s takovým množstvím jedlé sody, aby vznikla hustší pasta. Namočte do směsi houbičku a začněte drhnout. Kyselina z citronu má antibakteriální a dezinfekční účinky a působí jako přírodní bělidlo.
Ekolog radí: Česká firma Yellow&Blue pro nás namíchala čisticí písek na bázi sody a mýdlových ořechů. Voní po pomerančích a funguje skvěle.
Ale vůbec ne. Za pár kaček vykouzlíte čisticího siláka z octa.
Babička radí: Pro odstranění kamene z pračky nalijte do výlevky jeden plný šálek octa a zapněte ji na prázdno na 60 stupňů. Rychlovarnou konvici zase vyčistíte roztokem vody a octa v poměru 1 : 1. Nalijte do konvice a nechte přejít varem.
Ekolog radí: Německá firma Sonett, Ferrari v ekologické drogerii, připravila přírodní odstraňovač vodního kamene na bázi kyseliny citronové. Vyčistí všechny baterie, dlaždičky, kávovary i konvičky.
4. Čistič odpadů
Babička radí: Nasypte do odpadu 1 hrnek jedlé sody, zalijte ohřátým bílým octem a nechte působit tak 15 – 30 minut. Pak už jen spláchněte horkou vodou z kohoutku.
Ekolog radí: Super alternativou k běžným vysoce toxickým čističům odpadů je i čistič odpadů na bázi biologických enzymů. Ty rozpustí zbytky jídla, vlasy i mastnotu a narozdíl od konvenčních čističů po sobě nezanechají ekologickou spoušť.
5. Mytí oken
Babička radí: Pro zářivá okna smíchejte v rozprašovači ocet a vodu v poměru 1 : 1 a šplíchejte, jak je libo. Jen si pak dejte pozor, abyste poznali, kdy je okno zavřené a kdy otevřené. 🙂
Ekolog radí: Pokud se vám do šplíchání octem nechce, vyzkoušejte jiné přírodní čističe na sklo a okna.
Babička radí: Smíchejte 1 šálek olivového oleje a ½ šálku citronové šťávy, naplňte rozprašovač a leštěte. Citronová šťáva působí proti špíně a olej dodává nábytku lesk.
Babička radí: Z povrchu zaručeně odstraníte všechny nežádoucí bakterie, když do kyblíku s teplou vodou přidáte čtvrt šálku octa. Pozor ale, pokud máte podlahu dřevěnou, na ni raději ocet nepoužívejte.
Ekolog radí: Na podlahu i dlaždiče doporučujeme 100% přírodní čistič na podlahy od Sonett s dvěma druhy vosků.
Tak. Teď už máte všechny potřebnosti pro šetrný domácí úklid po ruce, tak hurá do práce. 🙂
A jak se zorientovat v šetrné drogerii i bez eko titulu?
Jak vidíte, kromě nesmrtelné trojice soda, ocet, citrón, jsou tu i další pomocníci bez záhadných sloučenin ve složení. Výrobců, kterým záleží na tom, s jakými látkami denně přicházíme do styku a co z našich odpadů putuje do přírody, je čím dál víc. Pokud se proto mezi všemi těmi lahvičkami a značkami začínáte ztrácet, orientaci vám možná vrátí tento jednoduchý přehled. Doufáme, že jste tu dnes našli inspiraci a přejeme příjemné úklízení.
Uááá! Vlna zero waste nabírá na síle. Rádi byste na ni také naskočili a nosili do obchodu vlastní, do aleluja použitelné, pytlíčky na potraviny nebo zeleninu, ovoce a pečivo? Nebo snad pokukujete po originálním a šetrném balení dárků pro vaše blízké? Pokud máte tvořivého ducha, pojďte si vyrobit ultra jednoduchou vychytávku s praktickým využitím!
A proč se vůbec namáhat s nějakým pytlíkem? Možná vám připadá, že stačí přesedlat z igelitových sáčků na papíráky a plastový problém lidstva je vyřešen. Bohužel, není to tak. I papír má svá úskalí. Pojďme si proto oba ušáky – jednorázové pytlíky a tašky z papíru a plastu – proklepnout. A nakonec si jednoduše ušvadlenkovat vlastní supr čupr látkový pytlík s univerzálním využitím.
Eko souboj: Zvítězí papír nad plastem?
Ještě před nedávnem by většina z nás v obchodě automaticky sáhla po sáčku nebo tašce z plastu. Když on se v nich ten nákup přenáší tak nějak snadněji… Nad jednorázovými plasty se ale stáhla mračna, a tak se mnoho lidí v dobré víře přeorientovalo na tašky papírové. Ostatně papír se vyrábí ze stromů, obnovitelného zdroje, a snadno se recykluje, no ne? Tak jednoduché to ale bohužel není. Dívejte:
Nejdříve plasťáci: Jak se to má s plastovými sáčky a taškami?
Recyklovat je sice můžeme, ale kvalita výrobků se postupně snižuje. Po několika kolech plasty tudíž stejně skončí v lepším případě na skládce nebo ve spalovně.[ref]https://www.michigan.gov/documents/deq/deq-oea-p2-recycling-PaperPlasticSummary_2_446379_7.pdf[/ref]
Kromě recyklačních zařízení a skládek se spousta plastových sáčků trousí všude kolem nás. Největší paseku nadělají ve vodních tocích, mořích a oceánech. Mořští živočichové a ptáci je zaměňují za potravu, což často končí smrtí živočichů. Plasty se potravinovým řetězcem také dostávají zpátky k člověku, který konzumuje mořské živočichy obsahující mikroplasty. 🙁 A o Velkém odpadkovém pacifickém pásu už jste slyšeli? Odpadkovou “skvrnu”, čtyřikrát větší než je území Německa, tvoří z větší části právě plasty a mikroplasty.[ref]https://cs.wikipedia.org/wiki/Velká_tichomořská_odpadková_skvrna[/ref]
A co papíráci, jsou na tom lépe?
Papír se sice vyrábí z obnovitelného zdroje, ale…
Výroba papírových tašek spotřebuje třikrát více vody a vyprodukuje o 80% více skleníkových plynů než výroba plastových tašek.[ref]https://www.michigan.gov/documents/deq/deq-oea-p2-recycling-PaperPlasticSummary_2_446379_7.pdf[/ref]
Jeho výroba je energeticky vysoce náročná, a z velké části proto také závislá na fosilních palivech. Od kácení stromů, přepravy surového materiálu, po přeměnu papíru na tašky a sáčky a jejich distribuci k nám, lidem.
Při výrobě papíru se používá velké množství chemikálií, chloru a spotřebuje se obrovské množství vody.
A co s použitým papírovým pytlíkem nebo taškou? Dobrá zpráva je, že nepotištěné můžeme kompostovat.
Zbytek lze recyklovat. Jenže… Recyklace papíru vyžaduje o 91% více energie než recyklace plastu![ref]https://www.michigan.gov/documents/deq/deq-oea-p2-recycling-PaperPlasticSummary_2_446379_7.pdf[/ref] K oddělení a očištění vláken se navíc používá koktejl nejrůznějších chemikálií a spotřebuje se další obrovská dávka vody. A stejně jako u plastů platí, že se kvalita produktů snižuje a po několika recyklacích letí papír také na skládku nebo do spalovny.
Spousta papíru se bohužel k recyklaci ani nedostane. Končí ve směsném odpadu, a tak se i jeho domovem stává skládka nebo spalovna. Podle nových výzkumů se zdá, že na skládce se papír nerozkládá o moc rychleji než plast. Ve skutečnosti se na skládkách nic nerozkládá rychle, chybí tam základní elementy jako voda, kyslík a světlo.[ref]https://www.michigan.gov/documents/deq/deq-oea-p2-recycling-PaperPlasticSummary_2_446379_7.pdf[/ref] Skládky jsou navíc považovány za vůbec největší zdroj emisí metanu. Rozklad papíru se přitom řadí mezi jeho nejvýznamnější skládkové zdroje. Kromě metanu se při rozkladu uvolňuje stejné množství CO2. A jak je známo, oba tyto plyny přispívají klimatické změně.[ref]https://www.researchgate.net/profile/Fabiano_Ximenes/publication/288600543_The_decomposition_of_paper_products_in_landfills/links/5750ee5308ae1c34b39ca735/The-decomposition-of-paper-products-in-landfills[/ref]
Bitva bez jasného vítěze a poraženého
Oba ušáci tedy na svoji výrobu spotřebují velké množství zdrojů, vytvoří významné znečištění, jsou poměrně obtížně recyklovatelní a v poslední fázi života páchají na našem životním prostředí ohromné škody. Podle nejnovější české studie, která srovnává environmentální dopady životního cyklu několika běžných nákupních tašek, si ta papírová vede nepatrně lépe než plastová.[ref]https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf[/ref] V případě pytlíčků bude výsledek pravděpodobně obdobný, ale vítězství v těsném boji o ekoušáka nelze přiznat ani sáčku z plastu ani tomu z papíru.
Otázka tedy nezní, zda si vybrat papír nebo plast
Zásadní je prevence vzniku odpadu, vyhýbání se jednorázovým produktům a způsob, jak se oběma druhům sáčků a tašek vyhnout. Řešení je naštěstí jednoduché a navíc stylové. Opakovatelně použitelné pytlíčky, plátěné tašky nebo síťovky teď frčí. Pokud ve vaší bezodpadové výbavě ještě chybí, připravte si jehlu a nit a zamávejte neekologickému odpadu vlastním eko pytlíčkem!
Ultra jednoduchý návod na pytlíček ve 3 krocích
Zabalte do něj dárek pro své blízké, vezměte ho s sebou na nákup nebo si do něj hoďte ponožky, až vyrazíte na dovču. Protože je to hračka, kterou jsme zvládli i my – nezkušení švadlenkové, dali jsme pro vás dohromady návod o 3 krocích. Mrkejte.
Připravte si:
Látku ve tvaru obdélníku (ideálně zbytek staré látky nebo tričko, které nenosíte), my jsme použili rozměry 60 x 40 cm.
Šňůrku na stáhnutí. Nám stačila stará tkanička.
Pár pomocníků špendlíků a jeden spínací špendlík.
Šicí stroj nebo dvě ruce, jehlu a nit.
Krok 1: Obdélník přeložte napůl a sešijte (po rubu) dno a stranu viz obrázek. Stranu nesešívejte až nahoru, nechte cca 6 cm okraj (záleží na tloušťce šňůrky).
Krok 2: Horní nesešitý okraj založte a přišijte tak, aby se vám vytvořil tunýlek na stahovací šnůrku.
Krok 3: Pytlík obraťte švy dovnitř, na konec šňůrky připevněte spínací špendlík a protáhněte ji tunelem. Konce provázku zauzlujte a sáček je hotový.
Tip 1: Na sáček na ovoce, zeleninu nebo pečivo vám nejlépe poslouží stará záclona.
Tip 2: Pytlíček na dárky pak vyrobte třeba ze starého trika nebo povlečení.
Tak vezměte domácí příslušenstvo a směle do toho! Balení dárků, uchovávání potravin, nákupy a to, jak se s nimi vypořádáte, je ve vašich rukou. Je dalším krůčkem, kterým můžeme šlápnout vedle. Anebo naopak, krůčkem k o něco udržitelnějšímu životu s příměsí zero waste.
Jestli jste k němu našli inspiraci, napište nám do komentářů. Nebo se pochlubte vlastními výrobky. A pokud si na vlastnoruční výrobu přece jen netroufáte, můžete si pořídit sáčky už hotové. A že je z čeho vybírat!
V České republice jsme mistry v třídění odpadu. Barevné kontejnery využívá už více jak 72 % z nás.[ref]http://jaktridit.cz/cz[/ref] Oproti ostatním zemím EU je to skvělý výkon. V následné recyklaci však už kulháme na jednu nohu.
Změna ale nenastane tím, že budeme více třídit a proces recyklace necháme na státu a firmách. Musíme se do něj zapojit aktivně my sami. Jak? Jednoduše. Udržitelným chováním. Není to žádná raketová věda. Čtěte dál, máme pro vás několik zajímavých a konkrétních tipů, jak na to.
Čísla, která nelžou:
Dle každoročních statistik ČSÚ tříděný odpad činí pouze 14 % produkce komunálních odpadů!
Z celkového množství komunálního odpadu jde na recyklaci pouhých 27 %.
Zdroj: ČSÚ, 2016
Kdo už o své ekologické stopě někdy přemýšlel, ví, že lepší, než recyklovat, je odpad vůbec nevytvářet. (O takzvaném “precyclingu” – tedy prevenci vzniku odpadu – jsme psali v tomto článku.) Ale ruku na srdce. Kdo umí žít na 99 % zero waste jako Bea Johnson (průkopnice života bez odpadů, co za rok vyprodukuje jen jednu zavařovačku odpadků)?
V našich uspěchaných životech a s moderními potřebami, které máme, prostě vzniku odpadu mnohdy zabránit neumíme.
Pojďme se proto mrknout na to, co s tím, když už odpad vznikne. Recyklace je totiž pořád lepší varianta, než výroba nových věcí:
2 jednoduché cesty k udržitelnějšímu životu pohledem recyklace
1. Ponořte se do kreativního světa domácího tvoření
Recyklace je proces, při kterém z materiálu nebo produktu, který by se jinak stal odpadem, vzniká materiál nebo produkt stejné kvality.
Nejekologičtější je samozřejmě recyklovat doma, z věcí a materiálů, které máme kolem sebe. Domácí tvoření je skvělý způsob, jak se vyhnout plýtvání a zbytečnému vyhazování.
Jestli proto máte čas, můžete využít 3 způsoby tvoření:
Upcyklaci – kdy takzvaně přeměníme věc, kterou bychom jinak vyhodili, v produkt vyšší kvality – v novou věc, která má jinou, lepší hodnotu nebo funkci (například naušnice z PET lahví). Prodloužíme tím životní cyklus produktu.
Downcyklaci – což je proces, při kterém z jedné věci vzniká jiná, ale nižší kvality. Třeba když nastrouháte staré pečivo na strouhanku.
Re-use – je přístup, kdy se snažíme věci znovu použít (například zavařovačku od okurek jako opakovaně použitelnou sklenici do spíže, třeba na mouku).
Pokud jste s experimentováním teprve na začátku, tady je trocha inspirace pro domácí tvoření:
Sklo
V ČR skončí na skládkách ročně kolem 50 tisíc tun skleněných obalů.[ref]http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/recyklace_u_vas_doma.pdf[/ref] A tavení skla při recyklaci spotřebuje spoustu energie. Zkuste tedy popustit uzdu fantazii a místo vyhazování do zelených kontejnerů tvořte. Sklo je k domácímu využití skvělý materiál. Každý známe sklenice od marmelád, okurek, zelí apod. použité na uchování potravin. Kromě této klasiky ale můžete i takhle čarovat:
Ze skleněných lahví vytvořte vázu: (Na internetu najdete spoustu návodů na krásné a originální kousky.)
Doma můžete zužitkovat jakýkoliv papír. Od novin, přes ruličky toaleťáku až po obaly od vajíček.
Z novin jdou například vyrobit praktické košíky na všechno možné:
Z kartonů na vejce třeba vychytávku do ledničky:
Nebo květináč:
Plast
S plastem jsou dnes celosvětově největší problémy. Mnoho plastů končí v řekách, mořích a oceánech, kde škodí vodním živočichům. Jen v ČR vytřídíme zhruba 80 kg plastů na osobu za rok.[ref]https://www.czso.cz/documents/10180/66641868/280029-17.pdf/c3c7a63e-9f68-40a9-a147-5494067ea7d9?version=1.2[/ref] A v tom nejsou zahrnuty plasty, které bez třídění putují na skládky a do spaloven.
Pokud se vám tedy plast doma vyskytne, zkuste jej znovu použít.
Třeba na provázky, které můžete vyrobit pomocí řezačky:
Nebo na výrobu náušnic:
Originální šperky z plastů dokonce v ČR vyrábí rePETe. 🙂
Textil
Zpracování textilu je náročné především na vodu. Výroba jednoho obyčejného bavlněného trička například spolyká 2 700 l vody.[ref]http://www.enviweb.cz/94758[/ref] Staré oblečení tedy určitě nevyhazujte jen tak do koše.
Domácí tvoření je super věc. Někdy však z různých důvodů doma recyklovat nemůžeme a musíme potřebnou věc koupit.
Tato cesta je tedy hlavně pro ty, kdo:
Nemají čas, chuť nebo kreativního ducha na to, aby se vrhli do domácí recyklace, a přesto by rádi žili víc udržitelně.
Anebo čas mají, ale danou věc si doma vyrobit neumí.
Preserve svačinový box z recyklovaného plastu bez ftalátů či BPA
Existují totiž firmy, které vyrábí produkty z recyklovaných materiálů. Nacházejí využití pro věci, které by jinak skončily na skládkách nebo ve spalovnách. A dělají tak vlastně práci za vás. Nepotřebujete čas na vlastní kutilství, nemusíte nic shánět, zařizovat ani vymýšlet. Potřebujete jen nějakou tu kačku v kapse.
Jen dávejte pozor při výběru. Například levné recyklované výrobky z plastu mohou obsahovat škodlivé látky jako ftaláty nebo Bisfenol-A. Vybírejte tedy raději ty kvalitní, které zaručují zdravotní nezávadnost a bezpečnost.
Jak to poznat?
Většinou podle celkového přístupu firmy. Zda přemýšlí zodpovědně a snaží se vyrábět ekologicky. (Principy environmentálně a sociálně zodpovědného přístupu k podnikání definuje a dohlíží například celosvětová iniciativa B Corp.)
Před koupí produktu si tedy o značce něco málo zjistěte. V našem e-shopu najdete podrobný popis všech značek a jejich přístupu k výrobě, včetně popisu použitých materiálů.
Do sortimentu vybíráme jen ty opravdu zodpovědné značky s kvalitními produkty. Většinou vyrábí z plastu, který by se v přírodě rozkládal stovky let. Ale jsou mezi nimi i úplné specialitky. Koukněte:
Holicí strojky Preserve z recyklovaných kelímků od jogurtů
Preserve – vyrábí kartáčky, holicí strojky, kuchyňské nádobí, boxy na svačinu, a dokonce i kompostovatelná brčka. Všechno ze 100% recyklovaných plastů (třeba kelímků od jogurtů) bez zdraví škodlivých ftalátů a BPA (Bisfenolu-A).
EcoForce – je zelená rodinná firma z Británie. Vyrábí houbičky na nádobí, čistící hadříky, kolíčky a další potřebnosti do domácnosti. Vše z kvalitního recyklovaného materiálu.
Fino – vyrábí ekologické pytle na odpad z rozložitelného i recyklovaného plastu.
Ecozz nákupní taška z recyklovaných PET lahví
Ecozz – je český výrobce opravdu povedených nákupních tašek z recyklovaných PET lahví s krásnými vzory. Člověk by je koupil všechny. Jsou příjemné na dotyk a hodně pevné. Navíc na zip.
Aromka – má ručně vyráběné svíčky ze sojového vosku. Některé obaly jsou vyrobeny z recyklovaného skla.
Bio-D – značka ekologické drogerie. Už teď má několik svých výrobků zabalených do obalů z recyklovaného plastu. Během roku 2018 chce všechny své produkty ve 100% recyklovaných materiálech.
A když už není zbytí a musíte to vyhodit, zbavujte se věcí smysluplně:
Nábytek a další drobnosti zavezte do bazaru nebo jednoduše nabídněte online. Třeba jen za odvoz.
Textil vyhazujte do kontejnerů pro charitu.
Zbytky jídla darujte třeba do veřejné lednice. Zatím jen v Praze a Brně.
Dávejte přednost znovupoužitelnému před jednorázovým, kvalitním věcem před levnými. A sdílejte. Nářadí, domy, byty, auta…
Žít udržitelně není sci-fi. Jde to. Klidně můžete začít pomalu, krůček po krůčku. Důležité je začít. Nespokojit se s málem. Přemýšlet o vlastním konání a jeho dopadu.
Vždyť obchody jsou dnes napěchované věcmi, které nepotřebujeme (i když si mnohdy myslíme, že ano), a obaly, ze kterých se zanedlouho po výrobě stane odpad. (Životnost jen takového plastového pytlíku je zhruba 12 minut.)[ref]https://conservingnow.com/plastic-bag-consumption-facts/[/ref]
Schválně se při příštím nákupu rozhlédněte po supermarketu. Když si odmyslíte jídlo, co vidíte? Plno odpadků, co. Většina těchto „pozůstatků našich moderních životů“ někde dělá neplechu. Dlouho.
Tak se nebojte vykročit z davu a dělat věci proto, že je považujete za správné. Ne proto, že je dělají všichni ostatní. Teprve pak si naše planeta oddechne. Máme jen ji, žádnou jinou.
Na konec ještě pár zajímavých tipů, které vám k recyklaci pomůžou:
Přechod od silikonových šamponů k přírodním může být zpočátku trochu nepříjemný. Silikony vytváří iluzi zdravých, lesklých a hladkých kštic. Když se začnou šetrnými tenzidy vymývat, vlasy ztrácí na přechodné období lesk a hebkost. Přírodní kondicionér či vlasová kúra ale dostanou vlasy do výrazně lepšího stavu už během 1 měsíce. Vždy kontrolujte obsah silikonů ve všech svých vlasových přípravcích (i kondicionér, vlasová maska, styling,…).[ref]https://www.slozenikosmetiky.cz/silikony/[/ref]
1 lžíci jedlé sody,
1 lžíci 
V prázdné lahvi (třeba plastové, od vypotřebovaného mycího prostředku) smíchejte půl skleničky 
Nejekologičtější je samozřejmě recyklovat doma, z věcí a materiálů, které máme kolem sebe. Domácí tvoření je skvělý způsob, jak se vyhnout plýtvání a zbytečnému vyhazování.
Žít udržitelně není sci-fi. Jde to. Klidně můžete začít pomalu, krůček po krůčku. Důležité je začít. Nespokojit se s málem. Přemýšlet o vlastním konání a jeho dopadu.