Přečtete za: 6 min

„Říkání NE je zásadní dovednost pro život,” říká Rudolf Orság

Jak už asi víte, v tento čas běží naše kampaň o říkání NE, která vytvářejí prostor pro nová ANO. Toto téma souvisí s celým naším životem, nejen s našimi zdravějšími a ekologičtějšími volbami, ale také s našimi osobními hranicemi a vztahy. A protože v tomto tématu nejsme odborníci, pozvali jsme na dnešní hostující článek lektora a průvodce, Rudolfa Orsága. Udělejte si pohodlí a začtěte se do jeho zkušeností a tipů pro snadnější říkání NE.

V osobním rozvoji a terapii je jedna oblast, do které se lidem většinou nechce. A nechce se často ani terapeutům, lektorům a koučům. Protože to je energeticky náročné a klienti by raději řešili cokoliv jiného. Přitom se bez posunu v této oblasti jen obtížně pohneme ve svých životech dál. Jde o nastavování osobních hranic s druhými.

Co jsou to vlastně osobní hranice?

Když máte své hranice, tak říkáte svému okolí, kde „začínáte a kde končíte“. Umět si nastavovat hranice je klíčové, pokud chcete být dlouhodobě fyzicky a psychicky zdraví. Je to vlastně projev zdravé sebelásky a uvědomění sebe sama.

Hranice mohou být:

  • fyzické,
  • emocionální,
  • intelektuální,
  • materiální,
  • sexuální.

Vy například říkáte (a doslova vyzařujete), jak blízko k vám může druhá osoba. Je na vás, jestli dovolíte druhým, aby vás opakovaně zahlcovali svými nevyřešenými emocemi. Mnoho lidí si chce jen ulevit, aniž by byli ochotni něco změnit. To je jejich volba. Vy však nemusíte být těmi, kteří budou fungovat jako hromosvod.

„Jestli někdo hledá odpadkový koš, aby do něj hodil své smetí, ať to není tvá mysl.” Dalajláma

Máte právo říct druhým: „Tohle je můj názor, respektuj ho, prosím“, a pak je samozřejmě potřeba respektovat názor druhého, i když s ním nesouhlasíte. Protože svět nám vrací, co do něj vysíláme.

Když vám něco patří a máte zdravé hranice, druhý si to nedovolí vzít bez dovolení. I v sexualitě dokážete jasně komunikovat, co je v pořádku a co je pro vás již za hranicí. A umíte sdělovat své pocity jasně, aby to druhá strana pochopila.

U některých lidí osobní hranice prakticky neexistují. To znamená, že tito lidé nemají zdravé vědomí své identity. Často jsou „propleteni“ s někým jiným natolik, že vlastně neví, kdo jsou. A mají strach se rozplést. Většinu života byli s někým zapleteni. Nevidí, jakou svobodu získají. To platí obzvlášť u lidí, kteří byli v dětství nějak zneužíváni a nezískali přirozené povědomí o svých hranicích.

Druzí snadno vycítí, když hranice nemáte a to pak přitahuje manipulátory, agresory a jedince, kteří rádi berou, aniž by dávali. Svými hranicemi se staráte o sebe a své nejcennější zdroje. Když si hranice neumíte nastavit, má to důsledky i pro vaše nejbližší. Matka, která si neumí nastavit hranice, nemůže naučit tuto dovednost ani své děti. Snadno se vyčerpá a pak se nedostává lásky, pozornosti a péče tam, kde je to nejdůležitější.

Různé typy hranic

Hranice samozřejmě nemusí být jen volné či neexistující. Mnoho lidí si na základě svých předchozích zkušeností vytvoří hranice naprosto neprostupné. Jsou skrytí v „nedobytném hradě“, kolem kterého je ještě široký vodní příkop. Nic se nedostane dovnitř ani ven. Pak omezují sami sebe na životě a nepřijímají vše dobré, co život dává.

Paradoxně pak často drží uvnitř sebe to špatné – např. zášť a zlobu za to, co se jim kdysi stalo – a nepropouští dovnitř ze strachu ani to dobré – laskavou péči a sdílení radosti ze života s druhými. Neumí (a kvůli neprostupným hranicím ani nemohou) přijímat. A tak je i jejich dávání druhým značně limitováno.

Zkusím přiblížit na malém přirovnání, co mnoho lidí dělá. Lidé za mnou přichází, protože se cítí nemilovaní, vyčerpaní, osamělí, nebo opakovaně padají do stejných problémů. Jsou nespokojení v práci. Nefunguje to a toto. Rádi by něco změnili.

Život jako nádoba

Můžete si představit život každého z nás jako velkou nádobu. U každého má nádoba jiný tvar, je z jiného materiálu, má jinou barvu a obsahuje něco jiného. Uvnitř této nádoby je naše životní energie, náš čas a naše pozornost. Je tam naše vitalita, mentální a duševní kapacita a vůle, inspirace a intuice. A další hmotné a nehmotné zdroje. Toho všeho máme každý jen určité množství. Tuto kapacitu využíváme pro tvoření, vztahování se ke druhým, pro užívání si života.

Lidé by někdy rádi dostali návod na to, jak svou nádobu zvětšit, změnit její barvu a tvar. Jinými slovy prahnou po nových zážitcích, chtějí zaručené návody a informace. Rádi by změnili druhé, zbavili se toho a onoho. A většinou nevidí, kde je potřeba začít.

Když za mnou přijde člověk s tím, že by najednou potřeboval:

  • zvětšit svou nádobu na vodu, protože té vody (rozumějte energie, času, lásky, vitality,..) nemá stále dost,
  • vykopat hlubší studnu, aby tu vodu mohl přivádět rychleji,
  • najít lepší a rychlejší cestu ke studni.

Tak ho požádám, aby mi ukázal, jak tu vodu nosí. A s překvapením zjistím, že přede mnou nese svoji nádobu s vodou a z té několika dírami stříká voda ven. On dělá jakoby nic. Prostě ji zkouší rychleji a lépe doplňovat. Místo, aby utěsnil nepřehlédnutelné díry.

Těsnění jako řešení

Proč neutěsníme díry, když se to přímo nabízí? Proč raději předstíráme, že tam není jádro problému? Proč řešíme to všechno okolo, co skutečně neřeší náš problém a jen ho oddaluje? Jak je možné, že to nevidíme?

Když máme dlouhodobě hranice děravé, tak to bereme jako něco normálního a přirozeného. Mnohdy kolem sebe máme lidi, kteří to mají úplně stejně. Stejné přitahuje stejné. A především – utěsnění děr – nastavování hranic s druhými –  je emocionálně náročné.

Spousta lidí dokáže říct druhému člověku: „Ne, tohle není v pořádku“. Jenže, když jste dlouho nechali někoho překračovat svou hranici a najednou řeknete ne, tak vám ten druhý novou hranici přirozeně otestuje. Udělá to buď ze zvyku, protože to nějak bylo řadu let. Nebo prostě naschvál, aby zjistil, jestli se něco opravdu mění. A v ten moment je velmi důležité, aby překročení vaší hranice mělo své důsledky. Když důsledky nejsou, není ani hranice. Jsou jen slova.

Nádoba jako pozemek

Když máte oplocený pozemek a někdo vám na něj přijde a udělá si na něm se svými kamarády piknik, jak zareagujete? Tady byla jasná hranice daná oplocením. Někdo přelezl plot a rozvaluje se vám na vašem prostoru, všude jsou papíry od jídla a skleničky. Bylo by přirozené, kdybyste vyběhli ven s řevem a vidlemi. V některých zemích (USA) i s brokovnicí.

Proč si více chráníme své pozemky než mnohem cennější zdroje, kterými jsou naše energie,  vitalita, čas a pozornost? Protože u pozemků je nějaká zažitá společenská konvence a ty cenné zdroje jsou „neviditelné“. A také proto, že u těch důležitých zdrojů nás to naši rodiče dostatečně dobře nenaučili.

Když řekneme NE a nastavíme jasné důsledky překročení svých hranic, tak vyvoláme u protějšku, který naše hranice překročil, určitou reakci. Pokud je to nová hranice, tak druhá strana může být naštvaná, zmatená, ublížená, obviňující nebo dokonce agresivní. Vy posouváte věci do zdravého normálu, ale druhému člověku tím právě berete „zdroje“, které si nárokoval. I když to jeho zdroje nikdy nebyly.

A ve vás to může vyvolat opravdu nepříjemnou emocionální reakci. Můžete dostat strach, že vám bude ublíženo. Můžete mít strach, že ten druhý s vámi přeruší vztah, pokud to je někdo blízký. A to spouští hluboce zakořeněný strach z opuštění a odmítnutí.

Můžete se cítit zahlcení intenzivními emocemi druhých a prostě to nedáváte. Může se vám spustit pocit viny, jak jste špatní. A nebo budete mít strach, že sami ztratíte kontrolu a uděláte něco extrémního, obzvlášť pokud jste se dlouho potlačovali a dělali jste věci na úkor sebe samých.

Jak si nastavit hranice?

Nevzdávat to. Rozhodněte se nadále nechodit s nádobou, ze které stále crčí voda. Když nastavujete s někým novou hranici, málokdy je to příjemné. Mnohdy píchnete do vosího hnízda a najdete málo pochopení. Vyvoláte nepříjemné reakce. Mnohdy stojíte sami proti většímu počtu lidí, kteří se snaží udržet zajetý stav, protože z něj čerpají výhody. Je to však váš život, jiný nemáte.

Krátký postup pro nastavování hranic

  1. Uvědomte si současný stav
    Podívejte se na své hranice s lidmi v osobních a pracovních vztazích. Možná máte zdravé hranice v partnerském vztahu, ale ujíždí vám v pracovních či v přátelských vztazích. Jsou vaše hranice příliš tvrdé, příliš volné či dokonce neexistující? Jděte po stopě své energie a toho, jak se s druhými cítíte.
  2. Nastavte nové hranice
    V krátkosti popište, jak vypadá vaše nová hranice s partnerem, kamarádem či kolegou. Jak se s touto hranicí cítíte? Co vám přináší? Napište si ji na papír jednou či dvěma větami.
  3. Jednoduše sdělujte svou hranici
    Komunikujte o sobě, ne o druhém. Např. „Potřebuji mít prostor pro sebe na dvě hodiny, alespoň dvakrát týdně, jinak tu s dětmi vyhořím.“ Klíčem je, abyste dokázali říct jasné NE. Nejděte do přílišného vysvětlování a ospravedlňování.
  4. Důsledek porušení hranice
    Co se stane, když druhá strana nebude respektovat vaši hranici? Když důsledky nejsou, tak tím říkáme druhé straně, že to vlastně není důležité. Vše pak jede jako dosud. Druhá strana pravděpodobně otestuje vaši hranici, potřebuje přijít jasná odezva, kterou druhá strana pocítí. To není trest, to je podpora vašich hranic a tak komunikujete druhým, že to myslíte vážně. Nastavte hranici a důsledky, abyste nebyli závislí na spolupráci druhého, když není ochoten spolupracovat.

Nemusíte na to být sami. Podpůrná skupina a vedení lektora se ukazuje být neocenitelným elementem při nastavování hranic.

Pracuji se skupinami živě i online a podporuji posledních 10 let muže a ženy k tomu, aby si nastavovali zdravé hranice s druhými. Krok za krokem. To vede k úplně jiné kvalitě života. Ať už jde o vztahy, tělesnou energii a vitalitu, hojnost nebo poslání.

Více o naší práci s klienty najdete na rudolforsag.cz a orsag.info.

Omrkněte naši vánoční NEkampaň s články:

  1. Řekni NE a možná uvidíš i zlaté prasátko.
  2. Řekněte NE nakupování nesmyslů. A odhalte 7 typů odmítačů dárků.
    Bonusový obsah: Tahák, jaké dárky nadělit 7 typům odmítačů dárků.
  3. Řekněte NE škodlivé kosmetice.
    Bonusový obsah: Tahák, s jakými látkami se netahat.
  4. Testování na zvířatech říkáme NE. Stejně jako králíčci.
    Bonus: Soutěž o dárkové balíčky netestované kosmetiky.
  5. Řekněte NE parafínovým svíčkám. A zažehněte zdravější plamínky.
    Bonusový obsah: Video i PDF návod na výrobu domácí sojové svíčky.
  6. Živý či umělý? Jakému říct NE? A co si myslí lesní skřítci?
    Bonusový obsah: Inspirace na 8 alternativních ekostromků. 
  7. Řekněte NE vánočnímu shonu. A dejte si 3 oříšky pohody.

Prosíme, sdílejte tento článek s dalšími lidmi, které může inspirovat ke zdravějším hranicím:

Nejoblíbenější zelené poklady

Vyzobali jsme ty nejzelenější favority, se kterými nešlápnete vedle:

Vůně broskve, malin a černého rybízu ukrytá ve flakonku přírodního parfému od slovenského Kvitku.Omrknout
Rty jako v bavlnce s hydratačním sérem se zklidňujícím CBD od vymazlené české značky Saloos.Očíhnout
6 lahodných příchutí fermentovaného nápoje kombucha v dárkové degustační sadě od Cidrani.Omrknout
Sada revitalizačního denního a nočního séra pro komplexní pleťovou péči od Purity Vision.Očíhnout
Tónovací balzám na rty od laSaponaria čančá, hydratuje a chrání v mrazivých dnech.Omrknout
Set boxu a lahve s vyměnitelnými náhradními komponenty, pro horkou i studenou sváču od Zdravé lahve.Očíhnout

 

Milovnice přírody a všeho živého. Ekologie pro ni začala být tématem, když žila dva měsíce na ostrově a viděla na vlastní oči, jaký dopad má každý lidský krok. Voda se neztrácela kdesi nenápadně v trubkách jako ve městech, vše bylo najednou odhalené. To jí navždy změnilo pohled na přírodu. V Econea.cz se jí splnil sen, že může o každodenních ekologických volbách psát.

Diskuse a zkušenosti

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..