Řekněme si to na rovinu. Prožít život zcela bez kontaktu s toxickými látkami je pro běžného člověka moderní doby spíše nereálné. Vždyť už kojenci se dnes rodí s rizikovými látkami v těle.¹ Plnou kontrolu nad svým prostředím sice nemáme, v určitých oblastech každodenního života ale můžeme své zdraví vzít do vlastních rukou. Jak? 

Stačí si všímat, informovat se a obklopovat věcmi a produkty, které to s námi myslí skutečně dobře. Dnes touto optikou nakoukneme za domovní dveře. Co když nás totiž naše oáza bezpečí a klidu ve skutečnosti konstantně a tiše zahlcuje toxickými látkami, které podlamují naše zdraví?

Pojďme si společně ukázat na nejčastější chemické strašáky, které s námi potají spolubydlí a zkusme je ze svých příbytků vypakovat bezpečnými alternativami. 

Jsme pokusní králíci ve vlastním bytě? 

Vědecké výzkumy posledních let upozorňují, že předměty denní potřeby, ale třeba i stavební materiály jsou skrz na skrz prosycené pochybnými toxickými chemikáliemi.² Barvy, které zdobí stěny našich pokojů, obsahují často dráždivá rozpouštědla, možná i rizikový toluen. V dřevotřísce, ve starých skříních, kobercích, lacích i podlahách se často schovává formaldehyd, bezbarvý plyn a známý lidský karcinogen. Jedovaté látky produkuje i rozžhavená teflonová pánev a dětské hračky z PVC mohou obsahovat určité druhy ftalátů, které mohou způsobovat alergie a podezřelé jsou i z narušování hormonálního systému člověka.³

Celý tým dráždivých složek s oblibou ubytováváme také v kumbálu s úklidovými prostředky a množství znepokojivých látek si denně mažeme na kůži z lahviček kosmetických produktů. 

Uf. Nejsme my pokusnými králíky uprostřed nekontrolovaného chemického experimentu?

Co takhle otevřít oči… a okna?

Průšvih tkví hlavně v takzvaném “koktejlovém efektu”. Ani účinky jednotlivých syntetických látek nejsou dostatečně prozkoumané, natož kombinace stovek a tisíců dohromady. Jak na nás a na životní prostředí asi působí konstantní a dlouhodobá přítomnost tolika uměle vytvořených látek? To si zatím nikdo neumí zcela přesně představit, anebo umí, ale neodvažuje se o tom mluvit nahlas. A tak se vše raději tak nějak tutlá… 

Jestli se vám zvýšil tep, pojďme ho společně zase zklidnit. Nechceme šířit stres ani paniku, spíš jen otevírat oči… a taky okna. Pravidelné větrání totiž kvalitu vzduchu v bytě výrazně zlepšuje. 🙂 

Téma potenciálně škodlivých látek v našich domovech je skutečně obsáhlé. Dnes se proto společně zaměříme na užší oblast, která je nám v Econea.cz nejblíže. Vystopujeme tedy nejčastější toxické látky v kosmetice a drogérii. Které záškodníky si po bytě pravidelně roznášíme při úklidu? A které si pouštíme pod kůži v běžných kosmetických produktech?

Toxické látky v domácnosti – 5 nejčastějších záškodníků

1. Chlór v dezinfekčních úklidových produktech

Známou těkavou látku asi netřeba sáhodlouze představovat. Do českých domovů se propašovala pod víčky bělidel, dezinfekčních prostředků, protiplísňových přípravků i čističů toalet. Má totiž skvělé antibakteriální a antivirotické účinky. Výčet negativ bohužel zabere hned několik řádek. 

Bělicí látky na bázi chlóru jsou prokazatelně toxické jak pro člověka, tak pro životní prostředí a vodní organismy.⁴ Mohou mít na svědomí vracející se chřipky a angíny u dětí. Bělidla a další čisticí produkty mohou poškozovat povrch plicních buněk, a tím způsobovat záněty a umožňovat vznik infekce.⁵ Chlór je navíc silná žiravina, která může poškodit kůži a oči. 

Pokud tedy doma neprovozujete laboratoř s přísnými hygienickými požadavky, používat přípravky s touto složkou je přinejmenším zbytečné.

Čím nahradit přípravky s chlórem?

I šetrné ingredience mohou docílit těch nejvyšších hygienických požadavků. Dokazuje to třeba britská značka ekodrogerie Bio-D. Jejich dezinfekční čističe navíc neničí užitečné bakterie, které jsou zodpovědné za rozklad splašků, přirozené klima septiků tedy zůstane v harmonii. Mrkněte třeba na tyhle lahvičky s účinnou přírodní dezinfekcí na bázi kyseliny mléčné:

• Čistič a dezinfekce pro dům a zahradu
• Univerzální čistič s dezinfekcí
• Čistič na různé druhy povrchů s dezinfekcí

2. Optické zjasňovače v bělicích pracích prášcích a gelech

Existuje jich několik set. Absorbují UV záření, vyzařují modré světlo, a způsobují tak bělejší dojem. Výrobci je proto s oblibou přidávají do papírových výrobků, textilií i receptur pracích prášků a gelů. Vaši košili přitom ve skutečnosti nijak nevybělí, jen vás donutí si to myslet.

Mohou přitom dráždit kůži, podezřele působí i na reprodukční orgány a riziko představují i pro životní prostředí. Optické zjasňovače jsou rezistentní proti mikrobům, které je mají v čističkách vod odbourávat, velká část jich tak v odpadních vodách zůstává a koluje v přírodě. Tam se hromadí a ohrožují vodní organismy.⁶

Čím bělit bezpečně?

V šetrných prostředcích na praní proto tyto látky nenajdete. Toužíte-li po bělejším tričku, skvěle fungují i přírodní alternativy:

• Nejpřírodnější bělicí prostředek ze všech je slunce. Pokud tedy můžete, bílé prádlo sušte na sluníčku. 🙂
• Jedlá soda BIKA od Tierra Verde podpoří bělost prádla, zároveň zvyšuje účinnost praní.
• Bělicí prostředek a odstraňovač skvrn od Sonettu funguje na kyslíkové bázi a neobsahuje žádné bělicí látky z ropy. K bělení využívá peruhličitan sodný, a je tak nejekologičtější alternativou k bělení prádla na slunci.

3. Tenzidy (např. SLES a SLS) v šamponech a sprcháčích

Povrchově aktivní látky se ve složení často schovávají pod označením aniontové povrchově aktivní látky, kationtové povrchově aktivní látky, amfoterní povrchově aktivní látky a neiontové povrchově aktivní látky. Konkrétní tenzidy ale často na lahvičkách úklidových prostředků nedohledáte. Podle legislativy si je totiž výrobci mohou nechat pro sebe.

Přitom by se nám tuze hodilo vědět, zda se potýkáme například s kontroverzními SLS (sodium lauryl sulphate) či SLES (sodium laureth sulphate nebo sodium lauryl ether sulphate). Jejich výroba je levná, proto je výrobci přímo zbožňují, lidská pokožka však už méně. Chlístáme si je přitom na sebe denně třeba z konvenčních šamponů, sprcháčů, zubních past i mýdel. 

Dosavadní výzkum akutní toxicitu ani karcinogenitu u SLS ani SLES neprokázal, proto se dál hojně šíří do všemožných kosmetických lahviček a SLS dokonce akceptuje v přírodní kosmetice i uznávaná certifikace EcoCert. SLES je pak větší průšvihář, váže se k němu totiž riziko kontaminace nečistotami 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny. 

Některé lidi přípravky s těmito tenzidy nedráždí, zejména v případě, že se jedná o oplachový produkt používaný v malém množství. SLS i SLES jsou tak oficiálně vnímané jako látky bezpečné, legislativa je nezakazuje, a většina pěnivých výrobků tak dnes obsahuje právě jeden z nich.

Čím mydlit bez rizika?

V Econea.cz jsem k oběma podezřelým tenzidům zaujali postoj předběžné opatrnosti. Ani jeden z nich v našich kosmetických lahvičkách nenačapáte. Hlouběji se do problematiky pěnivých přípravků noříme v tomto blogovém článku. Pokud se tedy tenzidům toužíte podívat na bublinky detailněji, račte zalistovat.

Nebo si kosmetiku bez rizikových tenzidů rovnou osahejte tady v tom regálu:

4. Triklosan v zubních pastách a deodorantech

Tuhle antibakteriální chemickou látku odhalíte ve složení mnoha konvenčních produktů osobní hygieny, hojně třeba v zubních pastách a deodorantech.

Dokáže se hromadit v tukových tkáních člověka a výzkumy naznačují, že může zvýšit antibakteriální rezistenci, a tedy odolnost bakterií vůči antibiotikům.⁷ Při testech na zvířatech narušovala endokrinní systém, podobný vliv na hormony může mít tedy i v lidském těle. Tomu se ale nejprve musí věnovat vědecké studie.

Výzkumy navíc prokázaly bioakumulativní vlastnosti triklosanu. Hromadí se tedy i ve vodních zdrojích, může ohrožovat tamější živočichy a v rámci přirozeného koloběhu se potravním řetězcem snadno vloudí zpátky k nám lidem. 

Jak se vyhnout triklosanu?

Pokud se vám nechce v obchodě brejlit na složení každého produktu, obraťte se na ověřené výrobce nebo prodejce přírodní kosmetiky. Ti od této pochybné syntetické složky drží ruce pryč stejně jako my.

5. Syntetické parfemace na každém kroku

Syntetické vonné látky se zpravidla vyrábí z ropy a často se získávají při chemickém zpracování uhlí. K jejich výrobě dnes existuje přes 4 000 chemických látek a v jednom produktu se tak na vás mohou sesypat i stovky z nich. Které konkrétně se většinou nedozvíte. Výrobci totiž míchanici syntetických vůní často prohlašují za výrobní tajemství a zákon jim dovoluje vše zamést pod kobereček nicneříkajícího názvu perfume či fragrance. 

Ve vonných směsích je navíc často doprovází podpůrné látky jako umělá barviva, konzervanty, chemické UV filtry podezřelé mimo jiné z narušování hormonální rovnováhy a rizikové ftaláty, které mohou vážně ovlivňovat reprodukční funkce, způsobovat alergie a podezřelé jsou i z rakovinotvorby.^{8 9} I tyhle strašidelné látky výrobci maskují pod slůvko perfume, v produktu je tedy spotřebitel nemá šanci odhalit.

Jak si provonět život v režii přírody?

Z výše uvedených důvodů u syntetických parfemací vždy zpozorníme. Detailně zkoumáme hodnoty a přístup výrobců a obracíme se raději k přírodním rostlinným vůním z éterických olejů, které mají navíc aromaterapeutické účinky a pomáhají harmonizovat mysl a emoce. Ekodrogerie, kosmetika ale třeba i vonné svíčky se u nás proto zpravidla chodí navonět do přírody.

Netoxickou domácnost aby člověk pohledal

Pětici zmíněných vyvrhelů berte pouze jako ochutnávku. Syntetických látek, jejichž vliv na zdraví člověka i přírody nám dělá vrásky, je bohužel fůra. Z dalších hojně rozšířených postrachů stojí za pozoronost třeba kontroverzní látka EDTA, soli hliníku, které nás otravují především v deodorantech a antiperspirantech nebo třeba pochybné konzervanty methylisothiazolinone, methylchloroisothiazolinone a benzisothiazolinon. 

Pro běžného obyvatele západního světa je dnes domácnost bez jediné varovné látky spíše utopickou představou. Každý si nemůže dovolit ze dne na den vyměnit starý nábytek nebo podlahovou krytinu za nové, přírodní a netoxické alternativy.

Výběr správných úklidových přípravků a kosmetiky, kterou si dennodenně pouštíme k tělu, má ale každý z nás ve vlastních rukou. Pokud tedy můžete, upřednostněte přírodní kosmetiku a ekodrogerii, nebo sáhněte po svaté trojici našich babiček – octu, sodě a citronu. Inspiraci k domácí výrobě univerzálních čističů můžete najít v tomto blogovém článku.

Nejoblíbenější zelené poklady

Vyzobali jsme ty nejzelenější favority, se kterými nešlápnete vedle:  

	Éterický olejíček z bergamotu v inhalační tyčince proti stresu od Nobilis Tilia zažene úzkosti i nervozitu.	Omrknout
	Binchotanová tyčinka pro přirozenou filtraci vody od Endles je bestsellerem roku 2022 na Econea.cz	Očíhnout
	Krém na ruce od italské laSaponaria voní po damašské růži a rozmazlí i tu nejsušší pokožku.	Omrknout
	Eko tablety do myčky vyrobili v Mulieres z šetrně získaných rostlinných a minerálních látek.	Očíhnout
	Veganské kondomy z udržitelně pěstovaného kaučuku, s přírodní lubrikací a v originálním papírovém sáčku od Einhorn.	Omrknout

Kromě svého zdraví pomůžete chránit i přírodu. Domov každého z nás je totiž propojen s domovem nás všech – naší planetou. Látky, které odtečou výlevkou z vaší koupelny, totiž nemizí jako Copperfield za závěsem. Všechny se sejdou zpátky v našem životním prostředí. A přirozeným koloběhem se zase vrátí k nám lidem. 

Prosíme, sdílejte článek se svými blízkými, třeba jim rozšíří obzory: