Že planetu máme jenom jednu si uvědomujeme čím dál palčivěji. Ekologie a udržitelnost jsou tak témata, která se promítají do všech oblastí našeho života, úklid toalety nevyjímaje. Pokud i vám záleží na tom, jak vyčistit WC nejen účinně, ale také šetrně k přírodě, jste tady správně.
Řekněme si to na rovinu. Prožít život zcela bez kontaktu s toxickými látkami je pro běžného člověka moderní doby spíše nereálné. Vždyť už kojenci se dnes rodí s rizikovými látkami v těle.[ref]https://obgyn.ucsf.edu/news/toxic-chemicals-pregnant-women-and-their-newborns[/ref] Plnou kontrolu nad svým prostředím sice nemáme, v určitých oblastech každodenního života ale můžeme své zdraví vzít do vlastních rukou. Jak?
Stačí si všímat, informovat se a obklopovat věcmi a produkty, které to s námi myslí skutečně dobře. Dnes touto optikou nakoukneme za domovní dveře. Co když nás totiž naše oáza bezpečí a klidu ve skutečnosti konstantně a tiše zahlcuje toxickými látkami, které podlamují naše zdraví?
Pojďme si společně ukázat na nejčastější chemické strašáky, které s námi potají spolubydlí a zkusme je ze svých příbytků vypakovat bezpečnými alternativami.
Jsme pokusní králíci ve vlastním bytě?
Vědecké výzkumy posledních let upozorňují, že předměty denní potřeby, ale třeba i stavební materiály jsou skrz na skrz prosycené pochybnými toxickými chemikáliemi.[ref]https://arnika.org/nas-byt-v-dobe-jedove[/ref] Barvy, které zdobí stěny našich pokojů, obsahují často dráždivá rozpouštědla, možná i rizikový toluen. V dřevotřísce, ve starých skříních, kobercích, lacích i podlahách se často schovává formaldehyd, bezbarvý plyn a známý lidský karcinogen. Jedovaté látky produkuje i rozžhavená teflonová pánev a dětské hračky z PVC mohou obsahovat určité druhy ftalátů, které mohou způsobovat alergie a podezřelé jsou i z narušování hormonálního systému člověka.[ref]https://zpravy.aktualne.cz/domaci/svetovy-test-jedu-nasel-v-ceske-loznici-nejvic-ftalatu/r~i:article:714147/[/ref]
Celý tým dráždivých složek s oblibou ubytováváme také v kumbálu s úklidovými prostředky a množství znepokojivých látek si denně mažeme na kůži z lahviček kosmetických produktů.
Uf. Nejsme my pokusnými králíky uprostřed nekontrolovaného chemického experimentu?
Co takhle otevřít oči… a okna?
Průšvih tkví hlavně v takzvaném “koktejlovém efektu”. Ani účinky jednotlivých syntetických látek nejsou dostatečně prozkoumané, natož kombinace stovek a tisíců dohromady. Jak na nás a na životní prostředí asi působí konstantní a dlouhodobá přítomnost tolika uměle vytvořených látek? To si zatím nikdo neumí zcela přesně představit, anebo umí, ale neodvažuje se o tom mluvit nahlas. A tak se vše raději tak nějak tutlá…
Jestli se vám zvýšil tep, pojďme ho společně zase zklidnit. Nechceme šířit stres ani paniku, spíš jen otevírat oči… a taky okna. Pravidelné větrání totiž kvalitu vzduchu v bytě výrazně zlepšuje. 🙂
Téma potenciálně škodlivých látek v našich domovech je skutečně obsáhlé. Dnes se proto společně zaměříme na užší oblast, která je nám v Econea.cz nejblíže. Vystopujeme tedy nejčastější toxické látky v kosmetice a drogérii. Které záškodníky si po bytě pravidelně roznášíme při úklidu? A které si pouštíme pod kůži v běžných kosmetických produktech?
Toxické látky v domácnosti – 5 nejčastějších záškodníků
1. Chlór v dezinfekčních úklidových produktech
Známou těkavou látku asi netřeba sáhodlouze představovat. Do českých domovů se propašovala pod víčky bělidel, dezinfekčních prostředků, protiplísňových přípravků i čističů toalet. Má totiž skvělé antibakteriální a antivirotické účinky. Výčet negativ bohužel zabere hned několik řádek.
Bělicí látky na bázi chlóru jsou prokazatelně toxické jak pro člověka, tak pro životní prostředí a vodní organismy.[ref]https://www.ewg.org/guides/substances/14153-SODIUMHYPOCHLORITE/[/ref] Mohou mít na svědomí vracející se chřipky a angíny u dětí. Bělidla a další čisticí produkty mohou poškozovat povrch plicních buněk, a tím způsobovat záněty a umožňovat vznik infekce.[ref]https://oem.bmj.com/content/72/8/602[/ref] Chlór je navíc silná žiravina, která může poškodit kůži a oči.
Pokud tedy doma neprovozujete laboratoř s přísnými hygienickými požadavky, používat přípravky s touto složkou je přinejmenším zbytečné.
Čím nahradit přípravky s chlórem?
I šetrné ingredience mohou docílit těch nejvyšších hygienických požadavků. Dokazuje to třeba britská značka ekodrogerie Bio-D. Jejich dezinfekční čističe navíc neničí užitečné bakterie, které jsou zodpovědné za rozklad splašků, přirozené klima septiků tedy zůstane v harmonii. Mrkněte třeba na tyhle lahvičky s účinnou přírodní dezinfekcí na bázi kyseliny mléčné:
2. Optické zjasňovače v bělicích pracích prášcích a gelech
Existuje jich několik set. Absorbují UV záření, vyzařují modré světlo, a způsobují tak bělejší dojem. Výrobci je proto s oblibou přidávají do papírových výrobků, textilií i receptur pracích prášků a gelů. Vaši košili přitom ve skutečnosti nijak nevybělí, jen vás donutí si to myslet.
Mohou přitom dráždit kůži, podezřele působí i na reprodukční orgány a riziko představují i pro životní prostředí. Optické zjasňovače jsou rezistentní proti mikrobům, které je mají v čističkách vod odbourávat, velká část jich tak v odpadních vodách zůstává a koluje v přírodě. Tam se hromadí a ohrožují vodní organismy.[ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30866454/[/ref]
Čím bělit bezpečně?
V šetrných prostředcích na praní proto tyto látky nenajdete. Toužíte-li po bělejším tričku, skvěle fungují i přírodní alternativy:
Nejpřírodnější bělicí prostředek ze všech je slunce. Pokud tedy můžete, bílé prádlo sušte na sluníčku. 🙂
Bělicí prostředek a odstraňovač skvrn od Sonettu funguje na kyslíkové bázi a neobsahuje žádné bělicí látky z ropy. K bělení využívá peruhličitan sodný, a je tak nejekologičtější alternativou k bělení prádla na slunci.
3. Tenzidy (např. SLES a SLS) v šamponech a sprcháčích
Povrchově aktivní látky se ve složení často schovávají pod označením aniontové povrchově aktivní látky, kationtové povrchově aktivní látky, amfoterní povrchově aktivní látky a neiontové povrchově aktivní látky. Konkrétní tenzidy ale často na lahvičkách úklidových prostředků nedohledáte. Podle legislativy si je totiž výrobci mohou nechat pro sebe.
Přitom by se nám tuze hodilo vědět, zda se potýkáme například s kontroverzními SLS (sodium lauryl sulphate) či SLES (sodium laureth sulphate nebo sodium lauryl ether sulphate). Jejich výroba je levná, proto je výrobci přímo zbožňují, lidská pokožka však už méně. Chlístáme si je přitom na sebe denně třeba z konvenčních šamponů, sprcháčů, zubních past i mýdel.
Dosavadní výzkum akutní toxicitu ani karcinogenitu u SLS ani SLES neprokázal, proto se dál hojně šíří do všemožných kosmetických lahviček a SLS dokonce akceptuje v přírodní kosmetice i uznávaná certifikace EcoCert. SLES je pak větší průšvihář, váže se k němu totiž riziko kontaminace nečistotami 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny.
Některé lidi přípravky s těmito tenzidy nedráždí, zejména v případě, že se jedná o oplachový produkt používaný v malém množství. SLS i SLES jsou tak oficiálně vnímané jako látky bezpečné, legislativa je nezakazuje, a většina pěnivých výrobků tak dnes obsahuje právě jeden z nich.
Čím mydlit bez rizika?
V Econea.cz jsem k oběma podezřelým tenzidům zaujali postoj předběžné opatrnosti. Ani jeden z nich v našich kosmetických lahvičkách nenačapáte. Hlouběji se do problematiky pěnivých přípravků noříme v tomto blogovém článku. Pokud se tedy tenzidům toužíte podívat na bublinky detailněji, račte zalistovat.
Nebo si kosmetiku bez rizikových tenzidů rovnou osahejte tady v tom regálu:
Tuhle antibakteriální chemickou látku odhalíte ve složení mnoha konvenčních produktů osobní hygieny, hojně třeba v zubních pastách a deodorantech.
Dokáže se hromadit v tukových tkáních člověka a výzkumy naznačují, že může zvýšit antibakteriální rezistenci, a tedy odolnost bakterií vůči antibiotikům.[ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21462230/[/ref] Při testech na zvířatech narušovala endokrinní systém, podobný vliv na hormony může mít tedy i v lidském těle. Tomu se ale nejprve musí věnovat vědecké studie.
Výzkumy navíc prokázaly bioakumulativní vlastnosti triklosanu. Hromadí se tedy i ve vodních zdrojích, může ohrožovat tamější živočichy a v rámci přirozeného koloběhu se potravním řetězcem snadno vloudí zpátky k nám lidem.
Jak se vyhnout triklosanu?
Pokud se vám nechce v obchodě brejlit na složení každého produktu, obraťte se na ověřené výrobce nebo prodejce přírodní kosmetiky. Ti od této pochybné syntetické složky drží ruce pryč stejně jako my.
Syntetické vonné látky se zpravidla vyrábí z ropy a často se získávají při chemickém zpracování uhlí. K jejich výrobě dnes existuje přes 4 000 chemických látek a v jednom produktu se tak na vás mohou sesypat i stovky z nich. Které konkrétně se většinou nedozvíte. Výrobci totiž míchanici syntetických vůní často prohlašují za výrobní tajemství a zákon jim dovoluje vše zamést pod kobereček nicneříkajícího názvu perfume či fragrance.
Ve vonných směsích je navíc často doprovází podpůrné látky jako umělá barviva, konzervanty, chemické UV filtry podezřelé mimo jiné z narušování hormonální rovnováhy a rizikové ftaláty, které mohou vážně ovlivňovat reprodukční funkce, způsobovat alergie a podezřelé jsou i z rakovinotvorby.[ref]https://www.veronica.cz/soubory/studie_kosmetika_cela.pdf[/ref] [ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21155623/[/ref] I tyhle strašidelné látky výrobci maskují pod slůvko perfume, v produktu je tedy spotřebitel nemá šanci odhalit.
Jak si provonět život v režii přírody?
Z výše uvedených důvodů u syntetických parfemací vždy zpozorníme. Detailně zkoumáme hodnoty a přístup výrobců a obracíme se raději k přírodním rostlinným vůním z éterických olejů, které mají navíc aromaterapeutické účinky a pomáhají harmonizovat mysl a emoce. Ekodrogerie, kosmetika ale třeba i vonné svíčky se u nás proto zpravidla chodí navonět do přírody.
Pětici zmíněných vyvrhelů berte pouze jako ochutnávku. Syntetických látek, jejichž vliv na zdraví člověka i přírody nám dělá vrásky, je bohužel fůra. Z dalších hojně rozšířených postrachů stojí za pozoronost třeba kontroverzní látka EDTA, soli hliníku, které nás otravují především v deodorantech a antiperspirantech nebo třeba pochybné konzervanty methylisothiazolinone, methylchloroisothiazolinone a benzisothiazolinon.
Pro běžného obyvatele západního světa je dnes domácnost bez jediné varovné látky spíše utopickou představou. Každý si nemůže dovolit ze dne na den vyměnit starý nábytek nebo podlahovou krytinu za nové, přírodní a netoxické alternativy.
Výběr správných úklidových přípravků a kosmetiky, kterou si dennodenně pouštíme k tělu, má ale každý z nás ve vlastních rukou. Pokud tedy můžete, upřednostněte přírodní kosmetiku a ekodrogerii, nebo sáhněte po svaté trojici našich babiček – octu, sodě a citronu. Inspiraci k domácí výrobě univerzálních čističů můžete najít v tomto blogovém článku.
Kromě svého zdraví pomůžete chránit i přírodu. Domov každého z nás je totiž propojen s domovem nás všech – naší planetou. Látky, které odtečou výlevkou z vaší koupelny, totiž nemizí jako Copperfield za závěsem. Všechny se sejdou zpátky v našem životním prostředí. A přirozeným koloběhem se zase vrátí k nám lidem.
Prosíme, sdílejte článek se svými blízkými, třeba jim rozšíří obzory:
Popelka prala prádlo v potoce a o pracím prášku se jí nejspíš ani nesnilo. My si už můžeme dovolit luxus v podobě automatických praček i velkého výběru pracích prostředků. V tom ale může být často kámen úrazu: Jak vybrat nejlepší prací prášek, který vypere i odolné skvrny a zároveň nezatíží planetu? Pomůžeme vám vybrat takový, který vám i Popelka bude závidět a který bude šetrný nejen ke kůži umaštěné od popela!
Běžné aviváže obsahují řadu pochybných látek. Jak se při výběru vyvarovat těm nebezpečným? Jak vyrobit domácí aviváž nebo máchadlo? Jak změkčit a provonět prádlo bez nich? Dneska se podíváme do hloubky na to, jak na zdravé praní s těmito pomocníky.
Co je aviváž a jak na ni
Prostředek, který se přidává do praní, protože prádlo změkčuje, provoní a především odstraňuje statickou elektřinu ze syntetického textilu. Po aviváži jsou látky jemnější, měkčí a snadněji se žehlí. Aviváž funguje jako kondicionér – uhlazuje vlákna látky tak, že je obalí. Tím ale sníží jejich savost, prodyšnost a zapouzdruje v nich zbytky pracích prostředků, proto by se měla používat jen na některé druhy textilu. Největším problémem je, že běžné aviváže v sobě mají syntetické látky a umělou parfemaci, které mohou způsobit zdravotní problémy. Proto si vybírejte ty s maximálně přírodním složením nebo hypoalergenní.
Na co nepoužívat aviváž
Obalení vlákna snižuje savost a prodyšnost látek. Proto se vyhněte používání aviváže na textil, u kterého chcete, aby odváděl pot nebo vsakoval tekutiny – spodní prádlo, ručníky, utěrky, povlečení, dětské pleny, kojenecký textil nebo funkční sportovní oblečení.
Co je máchadlo a jak na něj
Přidává se do pračky místo aviváže. Také změkčuje prádlo a provoní ho, především ale vyplachuje všechny zbytky pracího prostředku a neutralizuje pH vody při máchání. To je důležité pro lidi s citlivou pokožou, ekzematiky, děti a také při praní ve tvrdé vodě. Většina pracích prostředků je totiž zásaditá. Přírodní máchadla jsou zcela bez barviv, ropných derivátů a jemnou vůni jim propůjčují éterické oleje.
TIP: Kvalitu máchání ovlivňuje také čistota vaší pračky. Pro její pravidelnou údržbu můžete využít odstraňovač vodního kamene.
Škodlivost aviváže – pravda, nebo mýtus?
Abychom pochopili, proč je dobré se běžným avivážím na praní vyhnout obloukem, musíme si posvítit na jejich obsah.
Složení aviváže
Ty běžné obsahují změkčující kvartérní amoniové sloučeniny (KAS), kationtově povrchově aktivní látky, syntetická barviva a umělé parfémy, aby textil voněl co nejdéle. Tento „koktejl“ pochybných látek může způsobovat i u zdravých lidí astma a různé kožní problémy (vyrážky, ekzémy,…).[ref]https://www.ewg.org/enviroblog/2011/11/dont-get-slimed-skip-fabric-softener[/ref] Pokud chcete, aby vaše prádlo vonělo, raději si vybírejte prostředky s maximálně přírodním složením, nebo perte bez nich.
Aviváž pro děti
Asi žádný rodič nebo prarodič by na dítě nedal dobrovolně syntetické a potenciálně škodlivé látky. Ale umělé látky z běžných aviváží zůstávají v oblečení, látkových plenách, ručnících, peřinkách i hračkách a děti je do sebe vstřebávají kůží a dýchacími cestami. Proto může složení běžných aviváží dětem způsobit alergie, opruzeniny, vyrážky a ekzémy.
Jak vybrat nejlepší aviváž
Vybírejte ty, jejichž složení jsou z co nejvyššího počtu % zcela přírodní. Díky tomu jsou bezpečné pro lidské zdraví a zároveň rozložitelné v přírodě. Pro zdraví šetrnou a zároveň ekologickou aviváž si můžete vyrobit doma, nebo ji koupit. Na trhu je celá řada produktů, které se vydávají za přírodní, ale nejsou (tzv. greenwashing). K výběru opravdu přírodní aviváže vám mohou pomoci certifikace přírodních produktů (např. Ecogarantie, EcoCert – Natural Detergent, Allergy UK,…).
Pro koho je hypoalergenní aviváž
Je vhodná pro miminka, atopiky i všechny ostatní, protože je zcela bez dráždivých látek.
TIP: Přírodní hypoalergenní aviváže vyrábí například značka Bio-D.
Jak používat aviváž
Pro nejlepší výsledek se při dávkování vždy držte doporučení výrobce pro konkrétního pracího pomocníka.
Kam dát aviváž a kam prací prášek?
Odměřte doporučenou dávku aviváže a nalijte ji do přihrádky v pračce určené pro aviváž.
Některé prací prášky se dávají do přihrádky na prací prášek, jiné přímo do bubnu (v dávkovači či bez něj). Držte se pokynů výrobce.
Může aviváž do sušičky?
Ano, prádlo vyprané v pračce s aviváží může do sušičky nebo pokračovat v sušícím programu, pokud máte pračku se sušičkou. Vždy ale dodržujte doporučené dávkování od výrobce a nepřekračujte ho. Proč? Používáním aviváže se látky při praní zjemní a při následném sušení se zvyšuje množství uvolněných jemných vláken, což znamená rychlejší zanášení filtrů v sušičce. Na druhou stranu se ale díky aviváži textil v sušičce méně mačká, je nadýchanější, snižuje se nutnost jeho žehlení a je bez statické elektřiny.
[…] Pokud aviváž rádi používáte a vyhovuje vám menší pracnost s následnou úpravou prádla, stojí za to filtry sušičky pravidelně čistit. A pokud ještě rádi pomůžete životnímu protředí, používejte ekologické aviváže s minimálním dopadem na přírodu.“
TIP Vaši sušičku mohou provonět esenciální oleje– nakapejte trochu oblíbeného oleje na malý ručník, který vložte do sušičky spolu s vypraným prádlem. Nebo si můžete vytvořit z bavlněné látky, octa a éterického oleje DIY vůni do sušičky prádla.
Po chvíli působení mýdla dejte textil znovu prát, tentokrát bez aviváže.
Co použít místo aviváže
Ocet místo aviváže
Mezi milovníky ekologického a levného praní je oblíbenou a často používanou ingrediencí ocet. Tento přírodní dezinfekční prostředek je vhodné přidávat do pračky. Buďte klidní, vypráním jeho typický odér zmizí. Do půlky hrnku nalijte ocet a dolijte vodou. Zamíchejte a nalijte do pračky místo aviváže.[ref]https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=278469299508220&id=223200665035084[/ref]
Esenciální oleje místo aviváže
O svěží aroma prádla se umí postarat esenciální oleje. Nakapejte několik kapek do octové aviváže v odměrce a je to. Nebo si můžete aviváž předpřipravit do nádoby (viz recept níže).
Postup:
Do skleněné nádoby nalijte 2 hrnky octa a nakapejte 15 kapek vašeho oblíbeného esenciálního oleje. Před použitím protřepejte, aby se jednotlivé složky propojily. Při každém praní nalijte do pračky celou odměrku na aviváž.
Aviváž z kyseliny citronové – recept
Budete potřebovat:
1 – 3 lžičky kyseliny citronové (podle tvrdosti vody ve vaší domácnosti),
Pokud nemáte na míchání vlastních aviváží čas, chuť ani nervy, vždycky můžete sáhnout po přírodních kupovaných pomocnících.
Levandulová aviváž
Tato aromatická rostlinka je jednou z nejoblíbenějších. Vůně levandule pohlcuje pachy, pozvedá náladu, uklidňuje, odpuzuje hmyz a má celou řadu dalších skvělých vlastností.
Tierra Verde aviváž s levandulí
Prádlo ze syntetických materiálů zbaví statického náboje, provoní ho a na omak zjemní. Je česká a v přírodě 100% rozložitelná. Vyrábí se v balení 1 l a 5 l. Výborně se doplňuje s pracím gelem z mýdlových ořechů.
Bio-D levandulová aviváž
Je univerzální a koncentrovaná, hodí se do pračky i pro ruční praní. Chrání vlákna, zanechává prádlo jemné a usnadňuje žehlení. Je hypoalergenní a tedy vhodná i pro citlivou pokožku. Je 100% rozložitelná v přírodě. Najdete ji v balení 1 l a 5 l.
TIP Bio-D vyrábí také hypoalergenní aviváže bez vůně nebo s vůní jalovce a mořské řasy.
Postup:
Ve vodě rozpusťte kyselinu citronovou a přidejte několik kapek éterického oleje. Důkladně promíchejte. Pokud máte výrazně tvrdou vodu, můžete použít i dvojnásobné množství kyseliny citronové. Nalijte do skleněné nádoby, ve které budete chtít máchadlo uchovávat. Dávkujte do pračky ve stejném množství jako klasickou aviváž (cca menší panák).[ref]https://www.plenkomanie.cz/Jak-na-tvrde-pleny-domaci-machadlo-b2506.htm[/ref]
Postup:
Smíchejte ocet s vodou, přidejte několik kapek éterického oleje a promíchejte. Nalijte do nádoby a přidávejte cca jeden „panák“ vašeho máchadla na praní.[ref]https://www.plenkomanie.cz/Jak-na-tvrde-pleny-domaci-machadlo-b2506.htm[/ref]
Kupovaná máchadla
Tierra Verde máchadlo prádla
Toto české máchadlo rozpouští zbytky pracího prostředku z prádla a usnadňuje tak jeho důkladné vypláchnutí vodou. Textil je díky tomu měkčí, jemnější a barvy jasnější. Je vhodné i pro použití se sušičkou prádla. Má příjemné levandulové aroma díky esenciálnímu oleji. Je vhodné pro lidi s citlivou pokožkou. Vyrábí se ve variantě 1 l a 5 l.
Je 100% přírodní a vhodné na všechny typy látek. Rozzařuje barvy, uhlazuje vlákna a změkčuje textilie. Je 100% odbouratelné v přírodě. Prodává se ve variantě 1 l a 10 l.
Co se hodí vědět
Ekologické kupované nebo domácí aviváže a máchadla se umí postarat o hebké a jemně voňavé prádlo, jsou bezpečné pro lidskou kůži, dýchací cesty i přírodu. Ale nečekejte tak silné a svěží vůně po vyprání, které svedou běžné aviváže pochybnými chemickými látkami. Pokud v domácnosti přecházíte na ekologické praní, možná si budete chvíli zvykat na jemnější vůně. Aroma přírodních aviváží a máchadel můžete podpořit esenciálními olejíčky, nebo k uloženému prádlu ve skříních přidat vonné pytlíčky či mýdla. Zdraví a příroda vám za to poděkují.
Stejně jako loni jsme pro vás i letos připravili přehled nejoblíbenějších eko produktů na našem e-shopu. Jak se změnil žebříček vašich favoritů oproti minulému roku? Které produkty se vyšplhaly do první dvacítky?
Za letošní rok jsme prodali celkem neuvěřitelných 350 000 kusů eko produktů. Na první místa se tedy probojují jen ty nejlepší produkty, které jsou ověřené mnoha zákazníky.
Rok 2020 je hodně o čistotě a prevenci. Naučili jsme se, jak si správně mýt ruce, zakrývat ústa a nos, dezinfikovat ruce, mobily i domovy. A právě čistota se odrazila i ve vašich zelených volbách. Posuďte sami:
Čisté uši
Stejně jako loni u vás na plné čáře zvítězily vatové tyčinky do uší Hydrophil. Jsou z biobavlny a bambusu a 100% rozložitelné. Díky nim nepolezou zbytečné plasty přírodě “do zelí” ani do moří.
Zdravá voda
I nadále si dáváte pozor na zdraví a chráníte ho. O tom svědčí opakovaný úspěch binchotanové tyčinky Endles, která filtruje pitnou vodu, snižuje množství chlóru, vyrovnává pH a dodává jí minerály.
TIP z našeho týmu: nejlepší filtrace dosáhnete, když necháte tyčinku v lahvi nebo karafě několik hodin či přes noc. Tyčinku můžete nechat v lahvi a postupně vodu doplňovat.
Péče o zuby
I letos jste dávali sbohem zbytečnému plastovému odpadu z běžných zubních kartáčků a volili raději ty bambusové. Ten nejoblíbenější parťák na zuby byl opět bambusový kartáček soft od Hydrophilu. Na něj jste si nejčastěji dávali bělicí zubní pastu s mátou BIO od Urtekram a zubní pastu pro bělení zubů s aktivním uhlím Ben & Anna. Obě tyto pasty bělí zuby čistě přírodními látkami bez škodlivin.
Dámské hygienické pomůcky
Každodenní hrdinky i tento rok nosily nejčastěji slipové vložky – normal a silné vložky s křidélky super od Naty. K této oblíbené značce přibyly ještě denní vložky s křidélky Organyc. Všechny zmíněné vložky jsou ze 100% přírodních materiálů a kompostovatelné. Nejsou v nich parfémy, bělidla ani jiné nezbedné látky jako v běžných vložkách.
K eko vložkám přibyly loni na podzim na našem e-shopu také menstruační kalhotky. Oblíbilo si je mnoho žen.
Jsou tenké a vysoce savé díky nanotechnologii, pohodlné, snadno pratelné a hygienické.
K dámské hygieně patří také přírodní intimní gely. Letošní nejoblíbenější intimní gel byl od OnlyBio. Je z 99 % z čistě přírodních surovin, má antiseptický efekt a přirozené mycí a čisticí účinky.
Své jídelní servisy jste nejčastěji pucovali houbičkou na nádobí od Sonettu a houbičkou od E-cloth. Ta první je z rozložitelných bavlněných a sisalových vláken, příjemná, účinná a s dlouhou životností. Ta druhá je z mikrovlákna a vydrží vám tak dlouho jako několik běžných houbiček. Zázračná je v tom, že i bez mycího prostředku odstraní mastnotu, nečistoty i 99,9 % bakterií včetně E.coli. To je zázrak, co?
Nejoblíbenější prostředekna nádobí byl Sensitive od Sonettu. Je bez vůně, šetrný ke kůži, vhodný i pro citlivou a alergickou pokožku. Vydrží vám dlouhou dobu a ušetří korunky, protože je vysoce koncentrovaný.
Mezi majiteli myček nejvíce frčela regenerační sůl do myčky také od Sonnetu. Zabraňuje usazování vodního kamene na skleničkách a příborech. Je bez syntetických látek, barviv a dalších ingrediencí, které na naše nádobí nepatří.
Čisté ruce
I v roce 2020 bodovalo mýdlo s konopným olejem od Bio-D. Je ručně vyrobené z nejkvalitnějšího a za studena lisovaného konopného oleje, čistí pokožku a hydratuje ji. K němu letos na umyvadlo přiskočilo ještě olivové mýdlo na ruce Mama Natura. Obsahuje čistý olivový olej z oblasti Kalamati a sůl. O pokožku pečuje jemně, šetrně a zvláčňuje ji. Obě tato mýdla jsou vhodná pro časté mytí rukou, což se v téhle koro-době náramně šikne.
Čisté prádlo
Nejoblíbenějším parťákem praček byla prací soda od Tierra Verde. Patří k nejlevnějším a nejekologičtějším způsobům praní prádla. Rozpouští tuk a odstraňuje skvrny z textilu, takže do ní můžete namočit před praním i silně znečištěné, zamaštěné nebo zapáchající prádlo. Hravě z ní vyrobíte domácí prací prášek nebo mýdlový sliz na praní.
Věděli jste, že prací soda změkčuje vodu a chrání pračku před usazováním vodního kamene?
Čisté WC
I letos byl vaším nejoblíbenějším pomocníkem s čistotou a vůní na toaletě WC čistič Tierra Verde. Dezinfikuje a rozpouští usazeniny i na těžko dostupných místech. Se zeleným svědomím ho můžete splachovat i do septiků a kořenových čističek. Navíc krásně voní po rozmarýnu a citronu díky přírodním esenciálním olejům.
Pěkný obličej
Sice jsme se schovávali a schováváme za rouškami a vidíme se hlavně přes obrazovky, ale pupínky a opary nesluší ani našim onlinovým já. Pro SOS pomoc s nevítanými hosty na obličeji jste nejvíce sahali po zinkové tyčince na pupínky a opary od slovenské značky Kvitok (dříve Navia).
Abyste byli při výpravách do přírody pro všechen hmyz úplně “incognito”, oblíbili jste si přírodní repelent ve spreji. Účinně chrání od komárů, klíšťat, mušek, ovádů, blech, vos, včel, moskytů a dalších tisíců druhů bodavého hmyzu. Je zcela bez DEET a 100% přírodní.
Rozmazlovač dospělých i dětí
Oblíbencem na celé čáře byl mandlový olej od Nobilis Tilia. Je pro všechny druhy pokožky včetně té citlivé a problematické. Pomáhá při popáleninách, odřeninách, drobných vyrážkách i dětských opruzeninách. Dopřává pleti jemný ochranný film bez pocitu mastnoty, má silné regenerační a hojivé účinky a snadno se roztírá. Je plný vitamínů, minerálů a nenasycených mastných kyselin. Je vhodný i pro čerstvě narozená miminka (i ta nedonošená).
A závěrem přehledná rekapitulace 20 ekomachrů roku 2020:
Tak, to bylo letošních 20 nej eko produktů, které prozeleňovaly dny, týdny a možná i měsíce v mnoha domácnostech. Ulehčovaly zdraví i planetě. Žádnému zvířátku nezkřivily ani chloupek, protože jsou veganské. Našli jste v seznamu vaše oblíbence? Pokud ne, podělte se o ně v komentářích.
Prosíme, sdílejte článek se svým okolím. Třeba tu najde inspiraci k vlastním eko volbám:
V televizi i na sociálních sítích nás bombardují reklamy na zázračné prací prášky, které dokonale vyperou vše od tlapek od bahna až po červené víno. V žádné z nich se ale neříká, že látky v běžných pracích prostředcích mohou škodit dětem, dospělým, zvířatům i životnímu prostředí. Pojďme si na alergie na prací prášky trochu posvítit.
Proč vzniká alergie na prací prášek
Běžné prací prášky v sobě obsahují syntetické látky
Běžné prací prášky v sobě obsahují nejrůznější syntetické látky, aby co nejlépe vypraly. Účinky těchto látek na lidské zdraví jsou kontroverzní nebo přímo škodlivé. Obsahují tenzidy, fosfáty, opticky zjasňující prostředky, bělidla na bázi chlóru, syntetické konzervanty, parfémy a další látky, kterým je lepší se vyhnout obloukem. Jejich zbytky zůstávají po vyprání na našem oblečení, ložním prádle, hračkách a látkových plenách. Náš imunitní systém na ně může reagovat, pokud je vyhodnotí jako nevítané alergeny.
O škodlivých látkách v běžných pracích prostředcích se dočtete v našem článku
Jak vypadá alergie na prací prášek
Nejčastějším projevem je svědění kůže, šupinky, vyrážka, zčervenání nebo otok. Reakce se může objevit několik hodin po obléknutí vypraného oblečení, nebo po delším používání prášku. Například v zimě je naše kůže namáhaná více a je náchylnější k alergickým reakcím.
Když není alergie na prací prášek odhalená včas, může vést k suché popraskané kůži nebo ke vzniku ekzému. Pokud máte výrazné příznaky, navštivte lékaře, který alergii potvrdí, nebo vyvrátí.
Alergie a svědění kůže
„Když pokožka přichází do styku s pracím práškem, může dojít k jejímu podráždění nebo i vzniku ekzému. Může se tak stát i do několika hodin. Nejčastěji se takováto reakce projeví svěděním či zarudnutím citlivého místa na kůži,“ prof. Jana Hercogová, MD, PhD, MHA, přednostka Dermatovenerologické kliniky nemocnice Na Bulovce.
Co pomáhá proti svědění kůže
Ať už vaše potíže začaly s novým pracím práškem, nebo po měsících jeho používání, máte dvě možnosti.
1. Můžete prodloužit proces máchání na dvojnásobný, aby alergenů zbylo v prádle co nejméně. Škodlivým látkám se tím nevyhnete, ale snížíte procento, se kterým přijdete do styku. Prodloužení máchání ale není příliš ekologické a ani neřeší paseku, kterou páchají toxické látky v přírodě.
2. Jistější je vyměnit současný dráždivý prací prášek za hypoalergenní prací gel, kterých je dnes na trhu celá řada. Prací gely se totiž při máchání vymývají z prádla mnohem snadněji než sypké prací prášky. A hypoalergenní prací gely jsou vhodné pro citlivou pokožku, alergiky, ekzematiky i malé děti.
Alergie na prací prášek u miminka
Jedním z častých důvodů, proč rodina přechází na hypoalergenní prací gel, je narození miminka. Kůže malých dětí je nesmírně jemná a citlivá. Běžné prací prášky mohou dětem způsobovat opruzeniny, vyrážky, alergie i ekzémy. Proto jsou nejvhodnější prací prostředky pro děti ekologické prací gely s čistě přírodní vůní éterických olejů nebo zcela bez vůně.
Jak jsme prozradili výše, nejlepší volbou je vybrat si hypoalergenní prací gel. V něm můžete vyprat prádlo úplně všem.
Naši favorité jsou:
Prací gely Only Eco
Hypoalergenní tekutý prací prostředek na všechny druhy prádla OnlyEco
a hypoalergenní tekutý prací prostředek na dětské prádlo OnlyEco jsou vyvinuté na kontakt s citlivou, alergickou a ekzematickou pokožkou. Ten druhý si navíc umí poradit s nejjemnější miminkovskou kůží i se všemi nástrahami, které prádlu malé děti připravují. Jsou bez parfemace, takže kůži nechají v klidu dýchat. Hodí se na bílé i barevné prádlo. Jejich obsah je z více než 99 % přírodní, což dokládá i přísná certifikace EcoCert – Natural Detergent.
Za značkou OnlyEco stojí polská firma Laboratorium Naturella, která je zároveň biotechnologickou laboratoří pro vývoj a výzkum. Jejich prací gely a další prostředky do domácnosti jsou vědecky potvrzené, otestované a navíc z velké míry z lokálních zdrojů.
Prací gely Officina Naturae
U této italské značky najdete účinné prací řešení pro citlivou pokožku, skvrny, dětské oblečení i pratelné plenky. To dokládá certifikace ICEA Eco Detergent. Vysoce koncentrované hypoalergenní prací gely bez vůně a prací gely BIO má v litrovém nebo čtyřlitrovém balení v recyklovatelném bioplastu. Šetrné mycí složky z italského olivového a řepkového oleje zanechají prádlo navíc krásně měkké.
Prací gely Mulieres
Značka Mulieres nabízí hned čtyři koncentrované prací gely v bio kvalitě. Jsou hypoalergenní, z 99,97 % z přírodních látek a vhodné pro nejcitlivější pokožku. Mají také certifikaci Natural Detergent od EcoCertu. Na výběr jsou varianty růžová zahrada, svěží citrus, severský les nebo bez vůně. Díky vysoké koncentraci vydrží 1 balení až na 37 praček. Výhodou je také unikátní obal z recyklovaných kartonů, kterému můžete dát po vypotřebování další život.
Prací gely Bio-D
Značka Bio-D má hned několik hypoalergenních pracích gelů, ve kterých si vyperete hravě i zdravě. Tekutý prací gel bez vůně je univerzální, koncentrovaný a vhodný na bílé i barevné prádlo v pračce i ruční praní. Jeho výhodou je, že se hodí i na jemné materiály jako je kašmír, hedvábí nebo vlna, protože je účinný už od 30 °C. Stejné vlastnosti mají i voňavé varianty ovoněné esenciálními oleji – prací gel s vůní levandule a prací gel s vůní jalovce a mořské řasy. Všechny prací gely mají litrovou nebo pětilitrovou variantu balení.
Prací prostředky Tierra Verde
U česko-slovenské firmy Tierra Verde najdete celou řadu pracích gelů vhodných pro alergiky, ekzematiky i miminka. Perou na bázi mýdlových ořechů v bio kvalitě a jsou doplněné o rostlinné a minerální složky. Vybrat si můžete gel s vůní levandule, pomeranče, vavřínu kubévového nebo úplně bez vůně. V prací řadě najdete prací gely na běžné prádlo i speciální gely na funkční textil s koloidním stříbrem. Tierra Verde získala jako jediná česká firma mezinárodní certifikaci ECO GARANTIE.
Jak vidíte, praní pro citlivou kůži je snadné. Stačí si vybrat hypoalergenní prací gel s maximálně přírodním složením, který je ideálně prověřený také nezávislou mezinárodní certifikací. Pak ho stačí jen seznámit s vaší pračkou a jste na nejlepší cestě za vyléčením alergií na běžný prací prášek.
Přejeme vám kopce skvěle vypraného prádla a zdravou kůži k tomu. A při dalším dávkování pračky si vzpomeňte na to, že zmíněné prací gely myslí na zdraví všech – lidí, zvířat i planety. Neobsahují totiž žádné živočišné složky, nejsou testované na zvířatech a v přírodě se snadno a rychle rozloží.
Prosíme, sdílejte tento článek, ať se může zahojit kůže mnoha dalším lidem:
Úklid domácnosti. Týden co týden si při něm bereme na pomoc nejrůznější čističe, spreje, odstraňovače či gely. Možná přitom ale ani netušíme, že bychom s nimi mohli nějak škodit sobě či přírodě.
Klasické úklidové prostředky však běžně obsahují škodlivé látky, o jejichž účincích nemusíme mít vůbec ponětí. Fosfáty, triclosan, ropné deriváty, syntetické vůně a konzervanty, chlor, formaldehyd, EDTA, umělá barviva, optické zjasňovače a stovky dalších. Tyto látky mohou být často toxické či přímo karcinogenní, ale představují také obrovskou zátěž pro životní prostředí.
Že to jde i jinak, věděly už naše babičky. Vyloudili jsme proto od nich sedm rad na jednoduchou výrobu domácích čističů. Umícháte si je raz dva a zdraví vaše i planety bude v bezpečí. A své si mezi řádky najdou i zastánci modernějších postupů. Do článku jsme totiž nasypali i tipy na nejosvědčenější eko-prostředky na našem e-shopu. Špíno, třes se, jdeme na to!
Čím na špínu zeleně a bez škodlivin?
Úklid jedlou sodou bika
Jak tedy na to, aby se vám domů nezatoulaly zbytečné škodlivé chemikálie? Pokud se jim chcete zaručeně vyhnout, zkuste svatou trojici domácího úklidu – citron, ocet a sodu.
Jsou to neméně účinní pomocníci, kteří navíc šetří přírodu, vaše zdraví i peněženku.
1. Univerzální čistič povrchů
Šikovný pomocník, se kterým vyčistíte všechno od koupelny po kuchyň. Odstraní nežádoucí mastnotu a nečistoty:
Babička radí: Smíchejte 500 ml octa, 250 ml vody a 20 kapek přírodního esenciálního oleje. Nalijte do lahve s rozprašovačem a bakterie nebudou mít šanci.
Ekolog radí: Přírodě se nevzdálíte ani s univerzálním čističem od britské firmy Bio-D. Po pomerančovém oleji voní božsky. Šetrných univerzálních čističů existuje celá řada, okouknout je můžete tady.
Hodí se všude tam, kde byste jinak popadli tekutý písek.
Babička radí: Jednoduše smíchejte citronovou šťávu s takovým množstvím jedlé sody, aby vznikla hustší pasta. Namočte do směsi houbičku a začněte drhnout. Kyselina z citronu má antibakteriální a dezinfekční účinky a působí jako přírodní bělidlo.
Ekolog radí: Česká firma Yellow&Blue pro nás namíchala čisticí písek na bázi sody a mýdlových ořechů. Voní po pomerančích a funguje skvěle.
Ale vůbec ne. Za pár kaček vykouzlíte čisticího siláka z octa.
Babička radí: Pro odstranění kamene z pračky nalijte do výlevky jeden plný šálek octa a zapněte ji na prázdno na 60 stupňů. Rychlovarnou konvici zase vyčistíte roztokem vody a octa v poměru 1 : 1. Nalijte do konvice a nechte přejít varem.
Ekolog radí: Německá firma Sonett, Ferrari v ekologické drogerii, připravila přírodní odstraňovač vodního kamene na bázi kyseliny citronové. Vyčistí všechny baterie, dlaždičky, kávovary i konvičky.
4. Čistič odpadů
Babička radí: Nasypte do odpadu 1 hrnek jedlé sody, zalijte ohřátým bílým octem a nechte působit tak 15 – 30 minut. Pak už jen spláchněte horkou vodou z kohoutku.
Ekolog radí: Super alternativou k běžným vysoce toxickým čističům odpadů je i čistič odpadů na bázi biologických enzymů. Ty rozpustí zbytky jídla, vlasy i mastnotu a narozdíl od konvenčních čističů po sobě nezanechají ekologickou spoušť.
5. Mytí oken
Babička radí: Pro zářivá okna smíchejte v rozprašovači ocet a vodu v poměru 1 : 1 a šplíchejte, jak je libo. Jen si pak dejte pozor, abyste poznali, kdy je okno zavřené a kdy otevřené. 🙂
Ekolog radí: Pokud se vám do šplíchání octem nechce, vyzkoušejte jiné přírodní čističe na sklo a okna.
Babička radí: Smíchejte 1 šálek olivového oleje a ½ šálku citronové šťávy, naplňte rozprašovač a leštěte. Citronová šťáva působí proti špíně a olej dodává nábytku lesk.
Babička radí: Z povrchu zaručeně odstraníte všechny nežádoucí bakterie, když do kyblíku s teplou vodou přidáte čtvrt šálku octa. Pozor ale, pokud máte podlahu dřevěnou, na ni raději ocet nepoužívejte.
Ekolog radí: Na podlahu i dlaždiče doporučujeme 100% přírodní čistič na podlahy od Sonett s dvěma druhy vosků.
Tak. Teď už máte všechny potřebnosti pro šetrný domácí úklid po ruce, tak hurá do práce. 🙂
A jak se zorientovat v šetrné drogerii i bez eko titulu?
Jak vidíte, kromě nesmrtelné trojice soda, ocet, citrón, jsou tu i další pomocníci bez záhadných sloučenin ve složení. Výrobců, kterým záleží na tom, s jakými látkami denně přicházíme do styku a co z našich odpadů putuje do přírody, je čím dál víc. Pokud se proto mezi všemi těmi lahvičkami a značkami začínáte ztrácet, orientaci vám možná vrátí tento jednoduchý přehled. Doufáme, že jste tu dnes našli inspiraci a přejeme příjemné úklízení.
Reklamy nás denně přesvědčují o tom, že i doma musíme být ve střehu. Že jedině úklid s prostředkem, který zahubí veškeré bakterie, nás může uchránit před vážnými nemocemi. V dobré víře se tak vyzbrojujeme všemožnými dezinfekčními prostředky a vedeme válku s neviditelnými mikroby. Ale je to opravdu tak, že na každém kroku číhají zákeřné bakterie, které musíme okamžitě zahubit, nebo zahubí ony nás? Mezi mopy v komoře se šeptá, že i čistota má své hranice…
V tomto článku si proto uděláme pořádek v samotném způsobu uklízení. Bez ochranných rukaviček nadzvedneme víčka běžných dezinfekčních pulírovačů. Řekneme si, proč je někdy lepší válku s bakteriemi prohrát. A vydáme se vstříc šetrnému pulírování s klenotem ekologické drogerie, značkou Bio-D. Tak pojďme na to.
Dezinfekční prostředky: Věrní pomocníci, nebo maskovaní neřádi?
Chemické dezinfekční prostředky vynalezl v 19. století anglický chirurg Joseph Lister (ano, i známá ústní voda Listerine nese jeho jméno). Jeho vynález dramaticky snížil výskyt pooperačních infekcí. Dezinfekční prostředky se tak rychle rozšířily a staly se nezbytností operačních sálů. Zabijáci bakterií si ale časem našli cestičku i mimo nemocniční zařízení. Dnes si je tak běžně zveme do svých domovů.
Je to ale skutečně tak, že nás bez silné dezinfekce sežerou bakterie zaživa? Rozhodli jsme se této úklidové záhadě přijít na kloub. Čmuchali jsme kolem a na pomoc přizvali i odborné studie. Odhalili jsme tak celou řadu záludností, které běžné dezinfekční prostředky mohou ukrývat. Dívejte.
Jeden ze sedmi případů astmatu u dospělého člověka může mít na svědomí používání běžných sprejových čističů. To zjistila studie z 10 zemí na více než 3 500 zdravých jednotlivcích. Lidem, kteří používali k úklidů domácností sprejové čističe alespoň jednou týdně, se zvýšilo riziko vzniku astmatu o 30 až 50 %.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17585104[/ref]
Čisticí prostředky na bázi chloru mohou mít na svědomí také vracející se chřipky a angíny u dětí. Bělidla a další čisticí produkty mohou totiž poškozovat povrch plicních buněk, a tím způsobovat záněty a umožňovat vznik infekce.[ref]https://oem.bmj.com/content/72/8/602[/ref]
RIZIKOVÉ KARCINOGENY
Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje formaldehyd za známý lidský karcinogen. Přesto na něj můžeme narazit také v dezinfekčních i jiných čisticích produktech.[ref]https://www.cdc.gov/infectioncontrol/guidelines/disinfection/disinfection-methods/chemical.html[/ref] Někteří výrobci přitom nepoužívají formaldehyd jako takový. Do produktu přidávají konzervanty (bronopol známý jako 2-bromo-2-nitropropane-1,3-diol), které formaldehyd mohou uvolňovat.[ref]https://www.cancer.gov/about-cancer/causes-prevention/risk/substances/formaldehyde/formaldehyde-fact-sheet[/ref]
V nemocničním prostředí zachraňují životy, v našich domovech je mohou ohrožovat. A co životní prostředí? Umí se s dezinfekčními prostředky vypořádat lépe než my?
2. Páchají neplechu v přírodě
Látky obsažené v čisticích prostředcích se mohou dostat do vzduchu, půdy, s vodou do čistíren odpadních vod a dále do potoků, řek a jezer. A také tam mohou nadělat pořádnou neplechu. Pojďme se podívat na pár nemilých příkladů:
Toxicita na vodní organismy byla prokázána také u alkylfenolů a jejich derivátů (AP, APE) a nonylfenolů (NP), které mají široké využití a používají se také v čisticích a kosmetických produktech.Sedimentace nonylfenolů v řekách významně přispěla ke změně sexuálního vývoje a plodnosti ryb v britských řekách. Nonylfenoly mohou u některých organismů způsobit změny v sexuálním vývoji a plodnosti. Jejich používání bylo v EU omezeno. Regulace se však týká jen NP v textiliích a nevtahuje se na výrobky z dovozu.[ref]https://www.bureauveritas.com/home/about-us/our-business/cps/whats-new/bulletins/reach-npe-textiles[/ref]
3. Skrývají další neviditelná rizika
Oslabená imunita
Počet alergických a atopických onemocnění za poslední desetiletí několikanásobně narostl. Někdy je spojován se změnou hygienických návyků a přehnanou čistotou v domácnostech. Podle této teorie jsou lidé čím dál méně vystavováni mikrobům, které jsou důležité pro vývoj imunitního systému. Ačkoli tento pohled zatím nebyl prokázán, přinesl hodnotné podněty pro další zkoumání. [ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1448690/[/ref]
Ztráta potřebných mikroorganismů
Látky z dezinfekčních prostředků mohou navíc pronikat do povrchových a spodních vod. Smrtící jsou pak pro řadu potřebných mikroorganismů, které napomáhají rozkladu splašků v čistírnách odpadních vod.
Náš moderní svět je plný paradoxů. A zdá se, že jednoho z nich se účastníme při každém domácím úklidu. Své příbytky pucujeme do sterilní čistoty. Vyzbrojeni vše-ničícími spreji a poháněni strachem o naše zdraví. A jak se ukazuje, oběťmi našich likvidačních náletů můžeme být i my sami, naše děti, domácí mazlíčci a příroda kolem nás. Co s tím? Máme se navždy vzdát úklidu a zvyknout si na život ve špíně?
Lze vycídit domov účinně a přitom ekologicky?
Může se zdát, že se tento článek zvrhl v ódu na bakterie a v lítý boj proti veškeré dezinfekci. Nebojte, není tomu tak. Uklízet musíme. Jen bychom si měli uvědomit, že naše domovy nejsou operační sály. Existují šetrnější způsoby úklidu. Takové, které nás zbaví špíny, aniž by nám skrytě podkopávaly zdraví a škodily i přírodě. A jak na ně?
Zkuste udělat 6 základních krůčků k šetrnějšímu úklidu:
Čističe, které slibují zahubení bakterií, můžete použít jako příležitostný doplněk úklidu. Vyšší výskyt nežádoucích organismů může být na toaletě, v kuchyni, v okolí lednice a odpadkových košů. A dezinfekční prostředek občas využijí i majitelé domácích mazlíčků.
Vyhněte se klasickým dezinfekčním čističům a vsaďte na ty šetrné. Vyberte si spolehlivou a zodpovědnou značku nebo ověřeného prodejce.
Dejte pozor na správné dávkování. Použití nadměrného množství přípravku může zanechat na čištěném povrchu stopy nebo mazlavý film. Přiměřeným dávkováním navíc ušetříte i svou peněženku.
Při běžném úklidu a každodenních hygienických aktivitách sáhněte po čisticích prostředcích bez dezinfekčních super-vlastností.
Mnohdy postačí mocné trio: citron, ocet a jedlá soda. Případně použijte ekologické čisticí prostředky od ověřených výrobců.
Prevence je gró. Před vstupní dveře si pořiďte rohožku. Dřez, umyvadlo i vanu vybavte sítkem na zachycení větších nečistot.
A pokud vám to přece jen nedá, dezinfikujte bezpečně, prověřenými výrobky. Kvalitní prostředky, s dezinfekcí i bez, má například britská značka Bio-D. Celý březen na ni máme slevovou akci. Sami ji v Econea používáme a chválí si ji i naši zákazníci. Mrkněte, co může nabídnout:
K bezpečnému domovu se prosmejčíte s Bio-D. Je šetrná, ale přitom účinná
Bio-D dokazuje, že šetrné ingredience mohou docílit i těch nejvyšších hygienických požadavků (Evropský standard BSEN 1276).[ref]https://standards.globalspec.com/std/1299391/EN%201276[/ref] Dokladem dobré efektivity je i to, že její produkty používají provozy s nejpřísnějšími hygienickými pravidly jako jsou restaurační kuchyně. Pomáhají také v boji proti E.coli, salmonele a MRSA (zlatému stafylokokovi).
Laboratorní zkoušky navíc prokázaly, že přípravky Bio-D neničí užitečné bakterie, které jsou zodpovědné za rozklad splašků. Jejich používání tedy nenarušuje přirozené klima septiků a ty nebudou zapáchat. A jakými látkami šetrné účinnosti v Bio-D docílili?
Hlavní účinnou složkou v těchto čisticích produktech je kyselina citronová a octová. V těch dezinfekčních je použita kyselina mléčná získaná fermentací evropské kukuřice.
Kyselina mléčná se přirozeně vyskytuje ve všech živých organismech. Ačkoli bakterie kyseliny mléčné můžeme najít nejčastěji v zakysaných mléčných produktech, jako takové nemusí mít s mlékem nic společného. Živí se cukry a výsledkem jejich sacharidové fermentace je pak kyselina mléčná. Ta upravuje kyselost a přirozeně konzervuje, proto ji najdete v mnoha potravinách od jogurtů po zelí. Má také protizánětlivé účinky a slouží jako antibakteriální látka. Stala se tak součástí mnohé kosmetiky a drogerie.[ref]https://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek/E270[/ref]
Také ostatní složky v lahvičkách Bio-D, těch s dezinfekčními schopnostmi i bez, pochází z rostlinných zdrojů. A ve velkém množství ze zdrojů obnovitelných. Nenajdete v nich žádné pochybné ropné deriváty, škodlivé konzervanty, formaldehyd, GMO látky, umělé vůně či barviva. A radovat se může i citlivá kůže. Celý sortiment Bio-D je totiž hypoalergenní.
WC čistič Bio-D
Šetrné složení tvoří pevné pilíře celé značky. Její zakladatel, Michael Barwell, totiž sám kdysi pracoval jako údržbář a uklízeč. Přímá zkušenost s toxickými čisticími lektvary odstartovala jeho pátrací misi po stejně účinných, ale zaručeně bezpečných látkách.
Třešničkou na dortu jsou pak obalové materiály této značky. V minulosti Bio-D používala kontejnery vyrobené ze 70 % z recyklovaných plastů. Nyní výrobce zvedl laťku ještě výš a své produkty balí do 100% recyklátu. Bio-D zkrátka na své zelené misi myslí na všechno. I proto si získala naši důvěru.
Pokud jste připraveni ze svých příbytků vytvořit opravdu bezpečná útočiště, pečujte o ně šetrně. Ať už čističi ze šuplíků našich babiček nebo pomocí moderní ekologické drogerie jako je ta od Bio-D. Vylovit ji v našich skladových poličkách můžete třeba hned.
V dnešní uspěchané době, kdy čas jsou peníze, jsme si vše zautomatizovali. Špinavé prádlo hodíme do hranatého přístroje, přidáme odměrku zázračné tekutiny a zmáčkneme čudlík. Po hodině vytahujeme vyždímané, čistoskvoucí a voňavé prádlo. Očekáváme dokonalost. Tu, kterou nám ukazuje spokojená rodina z reklamy na konvenční prací prostředek. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, co se za zavřenými dvířky pračky vlastně děje? Jaké chemické koktejly vyzmizíkují skvrnu na vašem tričku? A co všechno jsme schopni obětovat, aby naše prádlo bylo zářivě čisté?
Pojďme si v tom udělat jasno. V tomto článku mrkneme pod ruce pradlenkám dávných dob, posvítíme si na prací lektvary, které do bubnů praček lijeme dnes, a do sucha vyždímáme téma ekologického praní. Jdeme na to?
Rukávy vyrolovat. Valchy ke startu připravit. Pozor! Per!
Sloveso práti znamená také bíti, tlouci. Po celá staletí velmi výstižně pojmenovávalo proces praní.
Pryč jsou doby, kdy praní obnášelo pot a zapojení svalů. Své špinavé oblečení už netlučeme holemi a plácačkami,
máchání prádla v potoce známe jen z pohádek a valchu jsme zahlédli leda v muzeu. U nás ji hospodyňky začaly odhazovat v polovině 20. století, na trh totiž přišly pračky. Teprve ta automatická, která spojila všechny úkony při praní do jednoho bubnu, odstranila jak dřinu, tak přítomnost člověka. A s jakými prostředky se pralo?
Po stopách moderních pracích koktejlů
Před časy dávnými prali lidé jen ve vodě. K odstranění bláta a prachu jim často sloužily různé druhy hlíny. A až do vynálezu pracího mýdla se u nás dlouhou dobu používala rostlina Mydlice lékařská obsahující šťávu, která ve vodě pění.[ref]https://www.muzeumcl.cz/historie_prani.html[/ref] Celá staletí při praní pomáhala také soda a popel.
Mýdlo sice znali již starověcí Sumerové a nejstarší zmínky se o něm dochovaly z 2800 let př.n.l., ale používalo se především v lékařství k hojení ran.[ref]http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/historie-prani/mydla-a-praci-prasky/444-1/[/ref] Na praní ho hospodyňky v Evropě začaly užívat až v 19. století.
Mýdlařské řemeslo ale nebylo tak voňavé, jak by se mohlo zdát. K výrobě se používal zvířecí tuk, soda, popel a moč a až do 1. světové války si ho mnoho žen vařilo samo. S válkou přišel zlom. Nedostatek tuků na výrobu mýdla popohnal snahy vyrobit syntetický prací prášek.[ref]http://www.casopisczechindustry.cz/products/dejiny-mydla/[/ref] V 50. letech pak přišel na trh prací prostředek v tekuté formě a v 60. letech odstraňovač skvrn a enzymatické prací prášky.[ref]https://www.muzeumcl.cz/historie_prani.html[/ref]
Tak. Takto jsme tedy vyměnili poctivou práci svalů za bubny automatických praček a chemické lektvary z pracích prostředků. V kondici nás už neudržuje valcha, ale rotoped ve fitku.
A ano, prádlo se zdá čistoskvoucí a voňavé, jenže… Běžné prací prostředky vám sice vyčistí skvrnu na kalhotech, zašpiní ale něco mnohem důležitějšího – domov nás všech: planetu. Některé běžné ingredience totiž nejsou rozložitelné v přírodě a jsou toxické pro životní prostředí, tedy i pro člověka.
Čistoskvoucí košile. Znak spořádané domácnosti nebo hazard pro zdraví i planetu?
Do bubnů praček házíme syntetické deriváty ropných látek, změkčovače, optické zjasňovače a umělé parfémy. Pro čistou košili nemusíme téměř hnout prstem.
Zbytky těchto chemikálií se ale mohou kumulovat ve vodních organismech a mohou negativně ovlivňovat celý vodní ekosystém.[ref]https://content.sciendo.com/view/journals/aiht/61/1/article-p95.xml[/ref]
Kromě toho zbytky pracích prostředků mohou zůstat v oblečení a dotýkat se nás 24 hodin denně. Kůže je přitom největší lidský orgán a vstřebává ze svého okolí 60 – 100 % látek. Záleží na typu látky, oblasti a stavu kůže.[ref]https://www.who.int/ipcs/publications/ehc/ehc235.pdf?ua=1[/ref] Pokud tedy naší pokožkou prosáknou i škodlivé chemikálie obsažené v pracích prostředcích, mohou se v našich tělech dlouhá léta hromadit. Co taková zatěžkávací zkouška s naším organismem udělá, přitom zatím žádné studie řádně neprozkoumaly.
Pojďme se na několik zmíněných zlořádů mrknout zblízka:
Tenzidy: To jsou povrchově aktivní látky, které z vašeho svetru odstraní nečistoty a zabrání jejich opětovnému usazení. Jenže… Konvenční prostředky používají obvykle tenzidy vyrobené z ropy. Nejčastěji používaným tenzidem v pracích prostředcích je syntetický LAS (lineární alkylbenzensulfonát), který je bez přítomnosti kyslíku nerozložitelný. [ref]http://www.w.chemicke-listy.cz/docs/full/1999_07_421-427.pdf[/ref] Navíc i některé přírodní tenzidy (typicky z kokosového či palmového oleje) mohou projít chemickým zpracováním. To je může kontaminovat 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny. Klíčem při pátrání po prostředcích s šetrnými tenzidy je tedy především důvěryhodnost značky výrobku, případně prodejce, který skutečně dbá na výběr produktů.
Fosfáty: K odstranění tvrdosti vody se donedávna ve velkém používaly fosfáty – anorganické sloučeniny fosforu, které se dostávají do řek, nádrží a rybníků, způsobují přemnožení sinic a otravu ryb a jiných vodních organismů. Používání fosfátů v pracích prostředcích bylo zakázáno Nařízením Evropského parlamentu.[ref]https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/pravni_predpisy_chemicke_latky_2012/$FILE/oer-narizeni_259-20120420.pdf[/ref] Fosfor bohužel v přírodě zůstává dlouhodobě. Prací prostředky navíc nebyly jeho jediným zdrojem, nadále se u nás používá v zemědělství.[ref]https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/3985/DPTX_2005_2_11410_OSZD001_60081_0_20757.pdf?sequence=1[/ref] Ustupující fosfáty postupně nahrazují zeolity. Ty jsou podle dostupných studií neškodné v přírodě i pro člověka.[ref]https://www.heraproject.com/files/8-F-BE8D7CFF-A805-0020-23F16E4B786891E8.pdf[/ref] [ref]https://link.springer.com/article/10.1007/s00204-008-0327-5[/ref] V negativním smyslu se často hovoří o dalších náhradnících fosfátů – fosfonátech, esterech kyseliny fosfonové. Množství fosfonátů v pracích prostředcích je u nás regulované a nesmí přesáhout 0,5 % hmotnosti. Jejich vliv na člověka a životní prostředí je nutné dál zkoumat. Podle dostupných studií ale nepředstavují riziko. [ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0043135403000794[/ref] [ref]https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0045653501003289[/ref]
Opticky zjasňující prostředky: Umí přetvářet UV záření na viditelné světlo, a vyvolávají tak dojem čistšího prádla. Existuje jich kolem 400 druhů, mohou být pro člověka toxické, dráždit kůži a způsobovat vývojové a reprodukční vady. V přírodě jsou špatně rozložitelné, mohou se hromadit a představovat pak ohrožení vodních organismů.[ref]https://www.thespruce.com/optical-brighteners-chemicals-not-needed-1707025[/ref]
Bělidla na bázi chlóru: Mohou být obtížně biologicky odbouratelná a produkovat dráždivé plyny. Potenciálně mohou do vzduchu uvolňovat toxické chloraminové látky. Chlór také zamořuje vodu a může ohrožovat vodní organismy.[ref]https://www.irz.cz/sites/default/files/latky/Chlor_a_anorganicke_slouceniny_Karta_latky_11012019.pdf[/ref]
Syntetické konzervanty: I na ně si dejte pozor. Umí zabránit růstu bakterií, a proto je najdete ve většině domácích prostředcích i v běžné kosmetice. Ne všechny jsou ale zcela bezpečné. Mezi nejproblematičtější konzervanty patří Methylisothiazolinone (MI) a Benzisothiazolinone (BI). Jsou to silné kontaktní alergeny. Navíc jsou považovány za cytotoxické (toxické přímo vůči buňkám) a laboratorní in vitro testy na buňkách savců naznačily jejich neurotoxicitu. [ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/703935/METHYLISOTHIAZOLINONE/#.Wi6HBrSdVTb[/ref] [ref]https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(15)30361-4/fulltext[/ref] Mezi další konzervanty s otazníkem patří phenoxyethanol. Podezřelý je z toxicity vůči imunitnímu systému a kožní dráždivosti. [ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/704811/PHENOXYETHANOL/[/ref] Konzervantů je celá řada a jsou v EU a dalších zemích silně regulované. Především v bezoplachových kosmetických produktech je povoleno jen minimální množství. Přesto si na ně dejte pozor a vybírejte produkty od ověřených značek nebo spolehlivých prodejců.
Věděli jste? Vůně, které splňují standardy přísné certifikace EcoCert, lze tvořit ze 150 ingrediencí. Vůně bez certifikace lze vytvářet z více než 3200 ingrediencí. Výrobci šetrných produktů mají tedy poněkud svázané ruce.
Parfémy: Vonné přísady jsou velkým otazníkem. Schované jsou na etiketě zpravidla pod nic neříkajícím názvem Parfémy (parfume či fragrance). Laik tak jen těžko pozná, zda je vůně přírodní nebo syntetická. A pokud je syntetická, tak zda je nekvalitní a potenciálně škodlivá nebo zda je kvalitní a riziko představovat nemusí. [ref]https://draxe.com/dangers-synthetic-scents/[/ref] Také u vonných ingrediencí proto věřte raději pouze produktům ze spolehlivých zdrojů. Ty nejkvalitnější značky používají k ovonění éterické oleje (někdy i v BIO kvalitě), které pak konkrétně jmenují ve složení.
Do bubnů praček týden co týden lijeme bandu chemických neřádů. A děláme to automaticky. Aniž bychom se zamysleli nad tím, jaký dopad mohou mít na naše zdraví a čistotu přírody.Prát se ale dá i bez pochybných lektvarů. Šetrně. A jak na to?
Čistá košile s čistým svědomím. Jde to?
Je třeba si uvědomit, že šetrné praní často není jen o tom, že klasický prací prášek z reklamy vyměníme za eko prací prostředek. Ekologické praní nezasahuje jen naše špinavé svršky, jde mnohem hlouběji. Dotýká se změny myšlení. Pokud se tedy chcete do takové změny vrhnout, přijměte fakt, že nejspíš budete při praní vykonávat několik kroků navíc. Není to ale žádná věda, nebojte.
Pojďte se nyní mrknout na ty nejběžnější možnosti a zákonitosti ekologického praní. A začněme od těch nejekonomičtějších, co říkáte?
Jak prát ekologicky ekonomicky?
MÝDLOVÉ OŘECHY
Slupky plodů listnatého stromu Sapindus Mukorossi obsahují vysokou koncentraci saponinů. A protože saponiny umí se špínou na oblečení nekompromisně zatočit, slupky mýdlových ořechů se suší a prodávají jako prací prostředek.
5 až 6 ořechů (podle tvrdosti vody) vložte do látkového sáčku, zavažte a vhoďte do bubnu pračky. Jedny ořechy můžete použít až třikrát.
Bezpečně vyperou i nejjemnější materiály jako je vlna nebo hedvábí, vhodné jsou i na funkční sportovní textil.
Nepotřebujete aviváž, prádlo totiž změkčují přírodním způsobem.
Při nákupu kilového balení vás vyjde cena jednoho vyprání na něco málo přes korunu!
MÝDLOVÝ SLIZ
Další ekologickou, a závratně ekonomickou, možností je prací sliz. Neobsahuje žádné syntetické látky, vhodný je i pro alergiky a příroda si s ním poradí raz dva. A vyrobíte ho super jednoduše, koukejte:
Mýdlové hoblinky rozpusťte v 1 litru vroucí vody. Promíchejte vařečkou.
Přidejte 150 g sody na praní a směs doplňte horkou vodou do objemu 10 litrů.
Množství sody upravte podle tvrdosti vody (tu můžete změřit testovacím páskem). Tvrdá voda jí potřebuje více.
Nechte vychladnout. Mýdlový sliz zhoustne do gelové až pudinkové konzistence. Pokud sliz zůstane příliš řídký, dávkujte při praní ve větším množství a příště sliz připravte s menším objemem vody a naopak.
Extra tip – Mýdlový sliz na sucho: Nastrouhané mýdlo smíchejte se stejným množstvím sody na praní a promíchejte. Na jedno praní stačí 2 polévkové lžíce směsi.
Vyprat v něm můžete prádlo bílé, barevné i jemné. Z přírodních materiálů a při jakékoliv teplotě.
Na jednu dávku prádla v pračce použijte přibližně 200 až 300 ml slizu. Záleží, jak moc je prádlo zaneřáděné. Dávkujte přímo do bubnu pračky.
Mýdlový sliz nepoužívejte na funkční prádlo a polyesterový flís.
Za jedno praní utratíte v průměru 3 Kč.
Pár krůčků navíc
Mýdlové ořechy i sliz jsou skutečně šetrné prací prostředky. Na rozdíl od většiny konvenčních produktů neobsahují pochybné chemické koktejly. Proto je k čisto čisté košili někdy potřeba udělat pár krůčků navíc. Jsou ale bezbolestné, dívejte:
Pokud je skvrna bílkovinného původu (krev, mléko), namočte ji před praním do studené vody – bílkoviny se v teplé vodě sráží.
Silně znečištěné bílé nebo stálobarevné svršky ponořte do horké vody (minimálně 60 °C) s 1-2 lžícemi prášku na skvrny. Nechte působit přes noc a druhý den vyperte.
BÍLÉ PRÁDLO:
Ořechy ani sliz neobsahují optické zjasňovače ani chemické chlorové otravy. Pokud toužíte po bělostně bílé, doporučujeme při praní přidat bělicí prášek Puer.
Nejpřírodnější bělicí prostředek ze všech je pak slunce. Pokud tedy můžete, bílé prádlo sušte na sluníčku.
Perkarbonát sodný je sice látka chemická, ale ekologická. Dá se biologicky odbourat a vhodná je i pro alergiky. Během praní se rozkládá na sodu a peroxid, který způsobuje bělení. Aktivuje se až při teplotě nad 60 °C. Pro prádlo, které nesnese vyšší teploty, můžete k aktivaci perkarbonátu přidat TAED. Přidává se ho 5 %. Kombinací perkarbonátu a TAEDu získáte prací prostředek na bílé prádlo. Ale pozor, dá se použít jen na bílé oblečení.
Jak prát ekologicky bez práce navíc?
Že se na praní s mýdlovými ořechy necítíte? A do výroby mýdlového slizu se vám nechce? Z chemické pasti běžných oděvních čističů se dá utéct i jinak. Produktů na ekologické praní je dnes už hromada. Tady jsou naši tři, na vlastní spodky i svršky, ověření favorité:
Prací gel s levandulí Tierra Verde
Prací prášky a gely Tierra Verde: Tato značka je dost možná tou nejčistší českou ekologickou drogerií. Lebedí si s ní alergici i ta nejmenší škvrňata. Hlavní slovo v pracích produktech Yellow&Blue mají výtažky z mýdlových ořechů v BIO kvalitě. Doprovází je rostlinné a minerální složky. Žádné ropáky, syntetické parfémy nebo barviva v nich rozhodně nenajdete.
Prací prášky a gely Sonett: S klidným svědomím můžete prát i díky našim německým sousedům. Jejich prací prostředky jsou 100% přírodní, zcela rozložitelné a vhodné i pro tu nejcitlivější pokožku. Všechny rostlinné oleje, které používají jako základ tenzidů (povrchově aktivních látek), jsou BIO. Veškerou energii na provoz své výroby navíc Sonett získává z obnovitelných zdrojů. Zodpovědnější značku eko drogerie opravdu neznáme.
Hypoalergenní prací gel na dětské prádlo OnlyEco
Tekuté prací prostředky OnlyEco: Coby kamenem dohodil to máme i do Polska. No a právě odtud pochází tihle prací krasavci. OnlyEco garantuje 99,76 % čistě přírodních složek a kvalitu potvrzuje i certifikací od EcoCert – Natural Detergent. Všechny produkty vyvíjí a vyrábí v Polsku, primárně z místních surovin. Používají kvalitní oleje (slunečnicový, řepkový, sezamový) a pomocí unikátní technologie biorafinace surfaktinu z řepky, což je přirozený čistící prostředek, usilují o maximální obnovitelnost zdrojů. Žádná řepka navíc se pro ně nepěstuje, využívají totiž odpad z výroby řepkového oleje a dávají mu tak nové využití.
Tu klasickou nepoužívejte. Pocit měkkosti má totiž na svědomí vrstva zrádných chemikálií, kterou aviváž obalí naše oblečení. Nejběžnější změkčující látky se nazývají KAS (Kvartérní amoniové sloučeniny). Mohou způsobovat astma i u jinak zdravých lidí a vyvolávat kožní onemocnění.[ref]https://www.ewg.org/enviroblog/2011/11/dont-get-slimed-skip-fabric-softener[/ref] Tudy rozhodně cesta nevede. Kudy z téhle avivážní patálie?
Aviváž můžete ze svého pracího rituálu zcela vyřadit, často ji používáme pouze ze zvyku.
Nebo ji lze do jisté míry nahradit bílým octem. Ten působí příznivě na barvy, z prádla vypláchne zbytky pracího prostředku a pomáhá navíc vyčistit i pračku.
Na jedno praní stačí pár polévkových lžic. Přikápnout můžete esenciální olej. Octového zápachu se ale hrozit nemusíte. Máchání ho spolehlivě odstraní a ani ten nejcitlivější nos ho nevyčmuchá.
A už jste zkusili máchadlo? Z prádla vypláchne zbytky pracího prostředku a po klasické aviváži se vám už nezasteskne.
Nepoužívejte prostředky na bílé prádlo s opticky zjasňujícími nesmysly. Stačí přidat perkarbonát sodný. Má antimikrobiální účinky a je plně biologicky odbouratelný. A pokud můžete, sušte bílé prádlo na sluníčku, má úžasné bělící účinky.
Aviváž používáme automaticky, ale mnohdy zcela zbytečně. Prádlo prané v ekologických pracích prostředcích jemně voní a měkké je dostatečně. Pokud musíte, použijte k přírodě i zdraví šetrnou aviváž.
Případně, pro krásně voňavé prádlo, stačí šoupnout do šatní skříně polštářek s bylinkami nebo sušenou pomerančovou kůrou.
Při praní spotřebuje pračka nejvíce energie na ohřev vody. Běžně znečištěné prádlo proto perte při teplotě 30 – 40 °C. Silněji znečištěné prádlo nechte předem odmočit.
Šetrné praní možná občas vyžaduje víc než jedno zmáčknutí čudlíku, ale opravdu to není žádná věda. Snad se pro vás stane smysluplným rituálem. A to nejen pro čisté prádlo, ale i pro zdravější život a planetu. Pokud jste našli inspiraci vyřadit z vašeho každodenního života další nános škodlivé chemie, máme neskutečnou radost. 🙂 Jestli máte chuť, můžete rovnou prošmejdit naše virtuální regály se zelenými pracími prostředky.
V České republice jsme mistry v třídění odpadu. Barevné kontejnery využívá už více jak 72 % z nás.[ref]http://jaktridit.cz/cz[/ref] Oproti ostatním zemím EU je to skvělý výkon. V následné recyklaci však už kulháme na jednu nohu.
Změna ale nenastane tím, že budeme více třídit a proces recyklace necháme na státu a firmách. Musíme se do něj zapojit aktivně my sami. Jak? Jednoduše. Udržitelným chováním. Není to žádná raketová věda. Čtěte dál, máme pro vás několik zajímavých a konkrétních tipů, jak na to.
Čísla, která nelžou:
Dle každoročních statistik ČSÚ tříděný odpad činí pouze 14 % produkce komunálních odpadů!
Z celkového množství komunálního odpadu jde na recyklaci pouhých 27 %.
Zdroj: ČSÚ, 2016
Kdo už o své ekologické stopě někdy přemýšlel, ví, že lepší, než recyklovat, je odpad vůbec nevytvářet. (O takzvaném “precyclingu” – tedy prevenci vzniku odpadu – jsme psali v tomto článku.) Ale ruku na srdce. Kdo umí žít na 99 % zero waste jako Bea Johnson (průkopnice života bez odpadů, co za rok vyprodukuje jen jednu zavařovačku odpadků)?
V našich uspěchaných životech a s moderními potřebami, které máme, prostě vzniku odpadu mnohdy zabránit neumíme.
Pojďme se proto mrknout na to, co s tím, když už odpad vznikne. Recyklace je totiž pořád lepší varianta, než výroba nových věcí:
2 jednoduché cesty k udržitelnějšímu životu pohledem recyklace
1. Ponořte se do kreativního světa domácího tvoření
Recyklace je proces, při kterém z materiálu nebo produktu, který by se jinak stal odpadem, vzniká materiál nebo produkt stejné kvality.
Nejekologičtější je samozřejmě recyklovat doma, z věcí a materiálů, které máme kolem sebe. Domácí tvoření je skvělý způsob, jak se vyhnout plýtvání a zbytečnému vyhazování.
Jestli proto máte čas, můžete využít 3 způsoby tvoření:
Upcyklaci – kdy takzvaně přeměníme věc, kterou bychom jinak vyhodili, v produkt vyšší kvality – v novou věc, která má jinou, lepší hodnotu nebo funkci (například naušnice z PET lahví). Prodloužíme tím životní cyklus produktu.
Downcyklaci – což je proces, při kterém z jedné věci vzniká jiná, ale nižší kvality. Třeba když nastrouháte staré pečivo na strouhanku.
Re-use – je přístup, kdy se snažíme věci znovu použít (například zavařovačku od okurek jako opakovaně použitelnou sklenici do spíže, třeba na mouku).
Pokud jste s experimentováním teprve na začátku, tady je trocha inspirace pro domácí tvoření:
Sklo
V ČR skončí na skládkách ročně kolem 50 tisíc tun skleněných obalů.[ref]http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/recyklace_u_vas_doma.pdf[/ref] A tavení skla při recyklaci spotřebuje spoustu energie. Zkuste tedy popustit uzdu fantazii a místo vyhazování do zelených kontejnerů tvořte. Sklo je k domácímu využití skvělý materiál. Každý známe sklenice od marmelád, okurek, zelí apod. použité na uchování potravin. Kromě této klasiky ale můžete i takhle čarovat:
Ze skleněných lahví vytvořte vázu: (Na internetu najdete spoustu návodů na krásné a originální kousky.)
Doma můžete zužitkovat jakýkoliv papír. Od novin, přes ruličky toaleťáku až po obaly od vajíček.
Z novin jdou například vyrobit praktické košíky na všechno možné:
Z kartonů na vejce třeba vychytávku do ledničky:
Nebo květináč:
Plast
S plastem jsou dnes celosvětově největší problémy. Mnoho plastů končí v řekách, mořích a oceánech, kde škodí vodním živočichům. Jen v ČR vytřídíme zhruba 80 kg plastů na osobu za rok.[ref]https://www.czso.cz/documents/10180/66641868/280029-17.pdf/c3c7a63e-9f68-40a9-a147-5494067ea7d9?version=1.2[/ref] A v tom nejsou zahrnuty plasty, které bez třídění putují na skládky a do spaloven.
Pokud se vám tedy plast doma vyskytne, zkuste jej znovu použít.
Třeba na provázky, které můžete vyrobit pomocí řezačky:
Nebo na výrobu náušnic:
Originální šperky z plastů dokonce v ČR vyrábí rePETe. 🙂
Textil
Zpracování textilu je náročné především na vodu. Výroba jednoho obyčejného bavlněného trička například spolyká 2 700 l vody.[ref]http://www.enviweb.cz/94758[/ref] Staré oblečení tedy určitě nevyhazujte jen tak do koše.
Domácí tvoření je super věc. Někdy však z různých důvodů doma recyklovat nemůžeme a musíme potřebnou věc koupit.
Tato cesta je tedy hlavně pro ty, kdo:
Nemají čas, chuť nebo kreativního ducha na to, aby se vrhli do domácí recyklace, a přesto by rádi žili víc udržitelně.
Anebo čas mají, ale danou věc si doma vyrobit neumí.
Preserve svačinový box z recyklovaného plastu bez ftalátů či BPA
Existují totiž firmy, které vyrábí produkty z recyklovaných materiálů. Nacházejí využití pro věci, které by jinak skončily na skládkách nebo ve spalovnách. A dělají tak vlastně práci za vás. Nepotřebujete čas na vlastní kutilství, nemusíte nic shánět, zařizovat ani vymýšlet. Potřebujete jen nějakou tu kačku v kapse.
Jen dávejte pozor při výběru. Například levné recyklované výrobky z plastu mohou obsahovat škodlivé látky jako ftaláty nebo Bisfenol-A. Vybírejte tedy raději ty kvalitní, které zaručují zdravotní nezávadnost a bezpečnost.
Jak to poznat?
Většinou podle celkového přístupu firmy. Zda přemýšlí zodpovědně a snaží se vyrábět ekologicky. (Principy environmentálně a sociálně zodpovědného přístupu k podnikání definuje a dohlíží například celosvětová iniciativa B Corp.)
Před koupí produktu si tedy o značce něco málo zjistěte. V našem e-shopu najdete podrobný popis všech značek a jejich přístupu k výrobě, včetně popisu použitých materiálů.
Do sortimentu vybíráme jen ty opravdu zodpovědné značky s kvalitními produkty. Většinou vyrábí z plastu, který by se v přírodě rozkládal stovky let. Ale jsou mezi nimi i úplné specialitky. Koukněte:
Holicí strojky Preserve z recyklovaných kelímků od jogurtů
Preserve – vyrábí kartáčky, holicí strojky, kuchyňské nádobí, boxy na svačinu, a dokonce i kompostovatelná brčka. Všechno ze 100% recyklovaných plastů (třeba kelímků od jogurtů) bez zdraví škodlivých ftalátů a BPA (Bisfenolu-A).
EcoForce – je zelená rodinná firma z Británie. Vyrábí houbičky na nádobí, čistící hadříky, kolíčky a další potřebnosti do domácnosti. Vše z kvalitního recyklovaného materiálu.
Fino – vyrábí ekologické pytle na odpad z rozložitelného i recyklovaného plastu.
Ecozz nákupní taška z recyklovaných PET lahví
Ecozz – je český výrobce opravdu povedených nákupních tašek z recyklovaných PET lahví s krásnými vzory. Člověk by je koupil všechny. Jsou příjemné na dotyk a hodně pevné. Navíc na zip.
Aromka – má ručně vyráběné svíčky ze sojového vosku. Některé obaly jsou vyrobeny z recyklovaného skla.
Bio-D – značka ekologické drogerie. Už teď má několik svých výrobků zabalených do obalů z recyklovaného plastu. Během roku 2018 chce všechny své produkty ve 100% recyklovaných materiálech.
A když už není zbytí a musíte to vyhodit, zbavujte se věcí smysluplně:
Nábytek a další drobnosti zavezte do bazaru nebo jednoduše nabídněte online. Třeba jen za odvoz.
Textil vyhazujte do kontejnerů pro charitu.
Zbytky jídla darujte třeba do veřejné lednice. Zatím jen v Praze a Brně.
Dávejte přednost znovupoužitelnému před jednorázovým, kvalitním věcem před levnými. A sdílejte. Nářadí, domy, byty, auta…
Žít udržitelně není sci-fi. Jde to. Klidně můžete začít pomalu, krůček po krůčku. Důležité je začít. Nespokojit se s málem. Přemýšlet o vlastním konání a jeho dopadu.
Vždyť obchody jsou dnes napěchované věcmi, které nepotřebujeme (i když si mnohdy myslíme, že ano), a obaly, ze kterých se zanedlouho po výrobě stane odpad. (Životnost jen takového plastového pytlíku je zhruba 12 minut.)[ref]https://conservingnow.com/plastic-bag-consumption-facts/[/ref]
Schválně se při příštím nákupu rozhlédněte po supermarketu. Když si odmyslíte jídlo, co vidíte? Plno odpadků, co. Většina těchto „pozůstatků našich moderních životů“ někde dělá neplechu. Dlouho.
Tak se nebojte vykročit z davu a dělat věci proto, že je považujete za správné. Ne proto, že je dělají všichni ostatní. Teprve pak si naše planeta oddechne. Máme jen ji, žádnou jinou.
Na konec ještě pár zajímavých tipů, které vám k recyklaci pomůžou:
Chemické dezinfekční prostředky vynalezl v 19. století anglický chirurg Joseph Lister (ano, i známá ústní voda Listerine nese jeho jméno). Jeho vynález dramaticky snížil výskyt pooperačních infekcí. Dezinfekční prostředky se tak rychle rozšířily a staly se nezbytností operačních sálů. Zabijáci bakterií si ale časem našli cestičku i mimo nemocniční zařízení. Dnes si je tak běžně zveme do svých domovů.
INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ
Látky obsažené v čisticích prostředcích se mohou dostat do vzduchu, půdy, s vodou do čistíren odpadních vod a dále do potoků, řek a jezer. A také tam mohou nadělat pořádnou neplechu. Pojďme se podívat na pár nemilých příkladů:
Oslabená imunita
Oslabená imunita
Dezinfekční látky mohou z bakterií vyvinout rezistentní superbakterie. Prokázáno to bylo u biocidu, látky běžně používané v čisticích přípravcích. Její pohyb v rámci EU reguluje nařízení z roku 2012.[ref]https://www.deraplus.cz/upload/ke-stazeni/souvisejici-legislativy/Narizeni%20evropskoho%20parlamentu%20a%20rad%20%28EU%29%20c.%20528-2012.pdf[/ref] Ve správné koncentraci biocidy hubí bakterie a další mikroby. Pokud se ale použije koncentrace slabší, bakterie mohou přežít, mutovat a stát se odolnými.[ref]https://www.nature.com/articles/s41564-018-0230-7[/ref]
Může se zdát, že se tento článek zvrhl v ódu na bakterie a v lítý boj proti veškeré dezinfekci. Nebojte, není tomu tak. Uklízet musíme. Jen bychom si měli uvědomit, že naše domovy nejsou operační sály. Existují šetrnější způsoby úklidu. Takové, které nás zbaví špíny, aniž by nám skrytě podkopávaly zdraví a škodily i přírodě. A jak na ně?
Čističe, které slibují zahubení bakterií, můžete použít jako příležitostný doplněk úklidu. Vyšší výskyt nežádoucích organismů může být na toaletě, v kuchyni, v okolí lednice a odpadkových košů. A dezinfekční prostředek občas využijí i majitelé domácích mazlíčků.
Vyhněte se klasickým dezinfekčním čističům a vsaďte na ty šetrné. Vyberte si spolehlivou a zodpovědnou značku nebo ověřeného prodejce.
Dejte pozor na správné dávkování. Použití nadměrného množství přípravku může zanechat na čištěném povrchu stopy nebo mazlavý film. Přiměřeným dávkováním navíc ušetříte i svou peněženku.
Při běžném úklidu a každodenních hygienických aktivitách sáhněte po čisticích prostředcích bez dezinfekčních super-vlastností.
Mnohdy postačí mocné trio: citron, ocet a jedlá soda. Případně použijte ekologické čisticí prostředky od ověřených výrobců.
Prevence je gró. Před vstupní dveře si pořiďte rohožku. Dřez, umyvadlo i vanu vybavte sítkem na zachycení větších nečistot.
Nejekologičtější je samozřejmě recyklovat doma, z věcí a materiálů, které máme kolem sebe. Domácí tvoření je skvělý způsob, jak se vyhnout plýtvání a zbytečnému vyhazování.
Žít udržitelně není sci-fi. Jde to. Klidně můžete začít pomalu, krůček po krůčku. Důležité je začít. Nespokojit se s málem. Přemýšlet o vlastním konání a jeho dopadu.