Každý z nás, kdo doma vaří, moc dobře ví, že kulinářské umění má i svou stinnou stránku. Poté, co si zaplníte hladový žaludek nebo pohostíte návštěvu, následuje ta méně příjemná součást – umývání nádobí. Čím víc vaříte, tím víc času trávíte u dřezu nebo se ohýbáte u myčky. Víte ale vůbec, kolik vody při pulírování příborů, talířů a hrnců spotřebujete? U ručního mytí to je zhruba 15-20 litrů. Myčka vychází o chlup lépe, protože úsporné zařízení vám schramstne cca 10-15 litrů.
1Ale voda není všechno. Podstatné jsou i čistící prostředky, které používáte. Ty nekvalitní, plné nezdravé chemie, otravují přírodu i zdraví. Zbytky takových dryáků ulpívají na nádobí a vy je pak konzumujete. Že to není zrovna ta pravá příloha k vašim gastronomickým dílům? Pojďme se k námi podívat, jak to vzít z jiného, zdravějšího a zelenějšího konce.
Rychlý pohled do minulosti
Nejdříve se ale podívejme trochu do historie. Jak se s horou nádobí potýkaly naše babičky a prababičky? Nebylo to vždy jednoduché, když často tekoucí voda, ani nebyla doma. Od počátku minulého století byla kuchyně s tekoucí vodou poměrně dlouho výjimkou. V bytech (někdy i mezipatrech) většinou bývaly výlevky s jedním kohoutkem na studenou vodu, takže se veškerá voda musela vždy ohřívat na kamnech nebo později sporácích. Tekoucí voda v kuchyních byla standardem až v domech postavených ve 40. letech a pak samozřejmě v panelácích.2
Ve 30. letech přišly z USA oblíbené kredence na mytí nádobí, tzv. mycáky. Jednalo se o šikovné skříně se skleněnými vitrínami v horní části, pracovní plochou uprostřed a ve spodní části dvěma výsuvnými škopky – levým na umývání a pravým na oplachování. Někdo je jistě na chalupě či chatě má doteď.3
Co se týká myček neboli „elektrických umývačů samočinných“, ty se začaly rozšiřovat z Ameriky do celého světa někdy po válce, k nám ale mnohem později. Největší revoluce elektrických myček k nám víceméně přišla ruku v ruce až s tou sametovou.
A jaké prostředky na mytí se dříve používaly? Základem byla horká voda a soda, vražedně odmašťující kombinace. Dále také různé čistící písky, které jemně avšak účinně odstraňovaly připečeniny a usazeniny. Na zdokonalení vzhledu kuchyňského náčiní se používal ocet nebo citronová šťáva.4
Ruce vs. stroj
Nechme ale minulost minulostí a pojďme se podívat, co můžete dělat právě teď. Už víte, že při ručním mytí nádobí spotřebujete zhruba o třetinu víc vody, než když boj s mastnotou a zbytky jídla svěříte myčce. Ušetříte ale zase elektrickou energii. Pokud myčku nemáte nebo nechcete používat, i pomocí šikovným ruček můžete šetřit. Natalie Anna Fussová (která na univerzitě v Bonnu získala za výzkum správného ručního mytí nádobí doktorát) radí, jak nádobí mít správně a s co největší úsporou.
Když si dáte záležet a budete postupovat systematicky, můžete se dostat i na 15 litrů za jednu várku mytí. Podstatné je odstranit z nádobí zbytky jídel, silně zašpiněné kusy nechat odmočit a pak vše umývat v jednom dřezu s horkou vodou a mycím prostředkem a oplachovat v druhém dřezu či lavoru se studenou vodou. A pak neutírat, nechat jen oschnout. Pokud máte jen pár talířů a skleniček, nebojte se je umýt pod tekoucí vodou, rozhodně tím nezpůsobíte žádné velké plýtvání. Spotřebujete tak určitě méně vody, než kdybyste si kvůli pár kouskům napustili plný dřez.5
A jak to je s myčkou, naším pohodlnějším umývačem, co se narozdíl od nás nikdy neunaví? Na jeden provoz spotřebujete cca 10-15 litrů vody a také roztočíte elektroměr. Bohužel neexistuje žádná studie, která by potrvdila či vyvrátila působení myček na životní prostředí, proto je dobré řídit se selským rozumem.6
Chcete-li mít doma myčku, vyberte kvalitní model s dobrou spotřebou a takovou velikostí, která pokryje potřeby vaší domácnosti. Nádobí nepředmývejte, není to potřeba, a myčku zapínejte, až když je plná. Používejte co nejčastěji ECO program. Ten sice myje nádobí podstatně déle, ale za to spotřebuje méně vody a elektrické energie. Zkrátka buďte co nejvíc efektivní a šetrní, každý krok se počítá. Navíc posazením myčky do vaší kuchyně rozhodně ušetříte čas, který pak můžete věnovat dalším bohulibým činnostem.7
Jak poznat šampiona mezi mycími přípravky?
Ať už myjete nádobí ve dřezu nebo necháte těžkou práci na stroji, čeká vás ještě jedno zásadní rozhodnutí. Voda sama o sobě k odstranění mastnoty bohužel nestačí. Po jakém přípravku ale sáhnout? Jak poznat růži mezi trním – ten, který bude skutečně účinný, ale zároveň nezatíží životní prostředí a nevysuší vám ruce?
V běžných drogeriích a supermarketech dostupné přípravky na nádobí jsou plné nešetrných tenzidů a aktivačních přísad, které zbytečně váš domov zanášejí toxickými látkami. Plno hospodyněk používá pro ruční mytí rukavice, aby jim ruce nepopraskaly a nebyly nepříjemně vysušené. I to mají na svědomí agresivní syntetické látky, které lidské kůži rozhodně nesvědčí. Mýty o tom, že šetrnější a v přírodě lépe odbouratelné přípravky nefungují, už dávno neplatí. 8Příroda, zdraví, účinnost – silná trojka, na které u vybírání toho správného přípravku opravdu záleží.
Šetrná kuchyňská lázeň s Ecozone
Víme už tedy, že jen voda někdy nestačí a zároveň některé přípravky mohu škodit nejen přírodě, ale i nám. Je tedy na čase, vrátit se k lety ověřenému nejlepšímu pomocníkovi, přírodě. Můžou vám k tomu pomoci třeba produkty britské značky Ecozone, která doslova lpí na přírodním složení. Díky produktům této ekologické domácí drogerie se nejen vaše kuchyň stane čistým a bezpečným místem, bez zatížení toxickými chemikáliemi a nechtěnými škodlivinami.
Nakrmte svou myčku přírodními tabletami, které se hodí i pro krátké mycí programy při nízkých teplotách a jsou z 99,5 % přírodní, nebo vyčistěte odpad šetrnými tyčinkami.
Eko přípravků i značek je v dnešní době už opravdu mnoho. Kdo se v tom má vyznat. Bio či eko ale často neznamená účinné. Ecozone je značka od rodiny pro rodinu. Může to znít jako klišé, ale na tuhle ekorodinku je spoleh. Má skvělou vizi, tři psy a upřímnou touhu změnit svět – bez nadsázky. Všechny jejich produkty se řídí krásným a všeříkajícím mottem: “Make your home an ecozone” (neboli “udělejte si ze svého domova eko-zónu”). Čistota je půl zdraví, zdravá příroda a planeta je (s trochou nadsázky) ta druhá půlka. Ecozone tomuhle věří – a proto se rozhodli vyrábět maximálně účinné, ale zároveň maximálně šetrné čistící prostředky.
Sdílejte článek s dalšími zelenými hrdiny, třeba je inspirujete:
Autorka článku: Kateřina Třísková
Zdroje důležitých tvrzení
| ↑1 | https://www.nazeleno.cz/bydleni/usporne-spotrebice/test-mycka-versus-rucni-myti-kdo-vitezi.aspx |
|---|---|
| ↑2, ↑3, ↑4 | https://www.vitalia.cz/clanky/jak-se-mylo-nadobi-pred-sto-lety/ |
| ↑5 | https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/myjete-nadobi-rucne-tak-to-delejte-spravne |
| ↑6 | https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/jsou-mycky-nadobi-opravdu-ekologicke |
| ↑7 | https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/tri-ekotipy-jak-spravne-pouzivat-mycku-nadobi-a-ctyri-vyjimky-k-tomu |
| ↑8 | https://www.bakterie-enzymy.cz/jak-vybrat-ekologicke-cistici-prostredky-pro-udrzbu-domacnosti |






Původní obyvatelé Indie a Nepálu používají mýdlové ořechy k praní už několik tisíc let. Obsahují totiž vysokou koncentraci saponinů. Ty se ukládají ve slupkách ořechů, aby jádro chránily před škůdci, bakteriemi a plísněmi. No a právě saponiny jsou zodpovědné za dobré vyprání prádla. Jejich dezinfekční a protiplísňové účinky jsou bonusem navíc. Slupky ořechů se proto suší a prodávají jako prací prostředek.
Používání tak šetrného pracího prostředku jako jsou mýdlové ořechy proto vyžaduje přecvaknutí. Obrat z lhostejné pohodlnosti k vědomému odhodlání a vůli najít ten pravý způsob praní, dobrý pro člověka i pro přírodu. Jen pak můžete s ořechy dosáhnout skutečně dobrých výsledků. Jak?

Chemické dezinfekční prostředky vynalezl v 19. století anglický chirurg Joseph Lister (ano, i známá ústní voda Listerine nese jeho jméno). Jeho vynález dramaticky snížil výskyt pooperačních infekcí. Dezinfekční prostředky se tak rychle rozšířily a staly se nezbytností operačních sálů. Zabijáci bakterií si ale časem našli cestičku i mimo nemocniční zařízení. Dnes si je tak běžně zveme do svých domovů.
INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ
Látky obsažené v čisticích prostředcích se mohou dostat do vzduchu, půdy, s vodou do čistíren odpadních vod a dále do potoků, řek a jezer. A také tam mohou nadělat pořádnou neplechu. Pojďme se podívat na pár nemilých příkladů:
Oslabená imunita
Dezinfekční látky mohou z bakterií vyvinout rezistentní superbakterie. Prokázáno to bylo u biocidu, látky běžně používané v čisticích přípravcích. Její pohyb v rámci EU reguluje nařízení z roku 2012.
Může se zdát, že se tento článek zvrhl v ódu na bakterie a v lítý boj proti veškeré dezinfekci. Nebojte, není tomu tak. Uklízet musíme. Jen bychom si měli uvědomit, že naše domovy nejsou operační sály. Existují šetrnější způsoby úklidu. Takové, které nás zbaví špíny, aniž by nám skrytě podkopávaly zdraví a škodily i přírodě. A jak na ně?






A tak dál tyto a další látky kolují v přírodě jako novodobí potomci neohroženého Herkula. Jsou tu s námi pořád. Skrytí škůdci, co se vrací zpátky do našich potravin a vody. A kruh se uzavírá.

Díky schopnosti vytvářet komplexní sloučeniny s těžkými kovy EDTA
Je známá těkavá látka, která se díky svým antibakteriálním a antivirotickým účinkům nejčastěji používá v čistících přípravcích do myčky, bělidlech, dezinfekčních prostředcích, protiplísňových přípravcích a čističích toalet. Může způsobit dýchací potíže a při kontaktu s amoniakem navíc vytváří toxické, zdraví škodlivé, plyny.
Je to toxická látka, která může vytvářet karcinogenní nitrosamin. Svým působením mění strukturu bílkovin a genů a vyvolává alergie.


I když původní Johannesovo zděšení sahá do minulého století, celosvětový stav vody rozhodně není růžový ani dnes. Běžní výrobci dál používají zdraví škodlivé látky, které tvoří chemický koktejl, jehož účinky na člověka nikdo nezkoumá.


Systém praní Sonettu stojí na myšlence, že nejlepšího výsledku jde dosáhnout, pokud jsou prací prášek (gel), změkčovač a bělící prostředek použity odděleně.
Zjištění ho ohromuje. Mnohé látky jsou totiž, mírně řečeno, kontroverzní. U mnohých existují vážná podezření, že negativně ovlivňují zdraví člověka a působí nemalé škody v přírodě. Současně však Michaelovi dochází další věc. Ty samé látky z čistících prostředků, které používá v práci, jsou zcela běžné i v čističích, které má doma. A nejen on.
Píše se rok 1989 a město Hull v hrabství Yorkshire ještě netuší, že Michael vytvoří jednu z nejinovativnějších a nejzodpovědnějších společností vyrábějících ekologickou drogerii ve Velké Británii.


V roce 2012 byly produkty Bio-D oceněny jako Best Buy v kategoriích mytí nádobí, domácí čističe, prací prášky a čističe na WC. Toto označení hodnotí výrobek a značku na základě více než 20 kritérií z oblasti životního prostředí, lidských práv a etického přístupu ke zvířatům. Zaručuje, že spotřebitel kupuje z tohoto pohledu nejlepší možný výrobek.







My všichni, co se na e-shopu Econea podílíme, jsme si naše produkty tak zamilovali, že budeme většinu vánočních dárků řešit z našeho vlastního sortimentu. Určitě si to umíte představit.

