Suché vlasy bez života. Povadlá pleť. Pokožka popraskaná od mrazu. Jarní únava se neprojevuje jen na naší náladě a míře energie. Zima uštědřila rány i kůži a pár šrámů si z mrazivého boje odnáší i kadeře. Tělo si proto s přicházejícím jarem zaslouží speciální dávku pozornosti. Co pokožce a vlasům nejvíce prospěje? Jaká přírodní kosmetika na pleť a vlasy je teď nejvhodnější? Základní mantrou jarní kosmetické péče je očista a hydratace. Jak na ně? V dnešním článku dostanete ranec návodů a receptů na šetrné domácí opečování.
První krok je očista
Během zimy se naše kůže prala s mrazy, sněhem i výkyvy teplot a je na čase ji pořádně rozmazlit. Denně a často nevědomky navíc svá těla vystavujeme množství škodlivých látek. Ve formě konzervantů nebo zbytků pesticidů je můžeme polykat v jídle nebo ve vodě. Z výfuků aut je vdechujeme při procházce městem. Natíráme si je na kůži krémem z obchoďáku. Naše těla se tak obalují oku neviditelným nánosem. Ten může v těle způsobovat neplechu, ucpává póry, obaluje vlasová vlákna a brání naší kůži i kadeřím v přijímání výživy. Běžná sprcha nebo odlíčení tyto látky důkladně neodstraní. Bez řádné očisty tak přijdou i ty nejdražší a nejluxusnější pleťové a vlasové masky vniveč. Tělo je zkrátka přes barikádu toxinů nemůže vstřebat. Právě proto bychom měli pravidelně detoxikovat i svou “vnější slupku”. Jarní období je pro to jako stvořené.
Jak poznáme, že očistu potřebujeme?
Nešťastná pokožka s ucpanými póry i vlasy obalené syntetickými silikony vysílají naším směrem varovné signály. Zkusme jim věnovat pozornost.
Zatížené vlasy bývají hned po umytí těžké, mají voskový povlak, nebo se lámou a jsou křehké. O slovo se hlásí také prostřednictvím různých potíží vlasové pokožky jako je přehnané maštění. Po zimě, kdy trpěly teplotami pod bodem mrazu a hodiny trávily připláclé pod kulichy, bývají navíc “rozlítané”, elektrizují a působí přesušeně.
Pleť s ucpanými póry pak demonstruje svou nespokojenost formou zánětů a akné. Po mrazivé zimě šupinkovatí, bývá nepříjemně napnutá a bez jiskry.
Tak co? Cítíte, že vaše kůže i kučery touží po detoxu? Pojďme se společně zbavit všeho nepotřebného.
1. Očista pokožky
Vypoťte se
Detoxikační procesy krásně podpoříte, když své tělo prohřejete. Metod je vícero. Vyražte na cyklovýlet nebo se proběhněte. Vypoťte se v sauně, parní lázni nebo si dopřejte horkou koupel. Do ní přimíchejte odvar z čerstvých nebo sušených bylinek. Pročišťující účinky má například měsíček, rozmarýn nebo šalvěj.
Před spaním si napusťte vanu a do vody hoďte 3 nebo 4 hrsti Epsomské soli. Jaké má tahle sůl do koupele účinky? Přes pokožku doplní tělu hořčík a síran horečnatý. Působí proti zadržování vody v organismu a pro detoxikační koupel je tak jako stvořená. Epsomská sůl navíc zmírňuje i bolesti svalů a kloubů, náramně ji ocení sportovci po výkonu, ale i lidé s “opotřebovanějším” tělem. 🙂
Použít můžete i další druhy koupelové soli. Himalájská sůl s dubovou kůrou se krásně stará o pokožku, působí protizánětlivě a pomáhá s léčbou akné i ekzémů. Sůl do koupele s levandulí obsahuje také ohromné množství minerálů, uleví od kožních problémů i oteklých nohou.
Jak se naložit do vany jako profík?
Teplota vody by měla ideálně odpovídat té tělesné, tedy kolem 37 °C.
Kolik dát soli do koupele? Záleží na množství vody, ale pár hrstí stačí. Vodu se solí dobře promíchejte.
Než hupsnete do vany, položte si poblíž sklenici s vodou. Během koupele je fajn doplňovat tekutiny.
I když se vám nebude chtít z vany ven, čvachtejte se maximálně půl hodiny.
Z vany vstávejte opatrně, aby se vám nezamotala hlava.
Slanou vodu nechte uschnout na pokožce. Sprcha ani sušení ručníkem není třeba.
Po koupeli si naordinujte těžkou relaxaci. Ideálně jděte rovnou spát.
Nic se nesmí přehánět a ani koupel se solí se nedoporučuje na denní bázi. Jednou týdně si ji ale v klidu dopřejte.
Pokud trpíte problémy s cirkulačním systémem, srdeční nemocí, cukrovkou nebo čekáte miminko, vždy se pro jistotu nejprve poraďte se svým lékařem.
Nemáte doma vanu? Nebojte. Máme tip také pro majitele sprchových koutů, ale i skřítky a batůžkáře, co se čvachtají v lesních pramenech. 🙂
Zkuste kartáčování suché kůže
Ideálně hned před ranní sprchou. A vězte, že nejde o žádný moderní trend, ale o staletími prověřenou součást ajurvédské praxe. Kartáčování suché pokožky odstraní odumřelé buňky z vnější vrstvy pokožky, stimuluje potní a mazací žlázy a prokrvuje. Podobně jako ledviny, játra a tlusté střevo i pokožka je orgánem vylučování. Drhnutí tak pomůže udržet póry hezky průchodné a kůže může dokonale plnit svou úlohu.
Začněte lehkým tlakem a postupně přejděte k pevnějším tahům.
Postupujte od chodidel pomocí rychlejších tahů vzhůru, směrem k srdci.
Stejným způsobem kartáčujte i ruce. Pokud máte rukojeť nebo dlouhé ruce, přepucněte i záda. Na břiše pohybujte kartáčem ve směru hodinových ručiček, nevynechejte ani hrudník a krk. Pleti na obličeji se vyhněte, tam je pokožka příliš citlivá.
Kartáčování provádějte pár minut. Až pokožka začne mírně svědit.
Následně se osprchujte a smyjte z kůže odumřelé buňky.
Pokud kartáčování na sucho neholdujete, zkuste peeling. I ten pokožku hloubkově očistí a připraví ji na další péči. I tady se můžete vrátit k multifunkční Epsomské soli. Naberte ji do hrsti a ve vaně nebo ve sprše masírujte tělo krouživými pohyby. Můžete ji smíchat také s troškou rostlinného oleje a masáž provádět vzniklou pastou. Po peelingu se nezapomeňte dobře opláchnout.
Milovníci černé zázračné tekutiny se možná rozhodnou raději pro kávový peeling. Ten si můžete vyrobit doma, nebo pořiďte už hotový. V Purity Vision ho vyrábí v BIO kvalitě z božsky voňavé Fair Trade kávy.
Recept na domácí výrobu kávového peelingu
V čisté uzavíratelné sklenici smíchejte 3 lžíce kávy (čerstvě namleté nebo použité, vysušené) se 2 lžícemi třtinového cukru.
Přidejte 2 lžíce rozpuštěného kokosového oleje a dobře promíchejte. Poměr surovin přizpůsobte podle preferencí a tak, aby se vám s peelingem dobře manipulovalo. Mějte na paměti, že kokosový olej po chvíli ztuhne a rozehřeje se pak až v kontaktu s kůží.
Peeling používejte ve vaně nebo ve sprše na vlhkou pokožku. Naberte ho prsty a krouživými pohyby masírujte. Následně opláchněte. Protože obsahuje vyživující olej, po mytí se už nebudete muset mazat dalším tělovým mlékem nebo olejem.
Toužíte-li po opravdu jemňoučkém peelingu, zkuste při běžném sprchování použít čisticí mýdla. V rámci jarní očisty zvolte ta s obsahem detoxikačních ingrediencí. Třeba česká rodinná značka přírodní kosmetiky Mýdlovar přidává do svého Olivového mýdla kambrický jíl, hloubkově očistné účinky má i jejich Luxusní mýdlo s aktivním uhlím a tea tree, které pomáhá také s hojením akné a ekzémů. Citrusovo-kávové mýdlo pak zanechá pokožku krásně svěží.
Solí z Mrtvého moře a aktivním uhlím detoxikuje tělo i Tuhé mýdlo pro suchou a citlivou pokožku z lužickohorské Mýdlárny Koukol. Jemně namletá mandlová jadérka, zrnka celozrnné rýže a santalové dřevo v peelingovém mýdle s levandulí pak bojují proti celulitidě, pokožku prokrví a zvláční.
Přírodní suroviny s detoxikačními účinky jsou při čištění pokožky velkými pomocníky. Nicméně i samotná masáž při koupeli – ať už pomocí peelingu či mýdla, nebo třeba s lufou – zlepšuje krevní oběh a skvěle aktivuje lymfatický systém. Tak si na ni – na sebe – udělejte pravidelně čas. 🙂
Pokud jste začali s vnitřní detoxikací organismu (o které jsme sepsali výživný článek tady), možná už v odrazu zrcadla potkáváte svěžejší tvář. Pleť ale můžete podpořit také zvnějšku. Kromě samozřejmé každodenní rutiny, která by měla zahrnovat čištění pleti nejen vodou, ale také vhodným odličovacím přípravkem na olejové bázi, je na jaře vhodné i hloubkové čištění pleti. Čistá pokožka je totiž gró. Pokud jsou póry zanesené, snadno se zanítí a tvoří nepropustnou bariéru, přes kterou nepronikne následná kosmetická péče.
Při čištění pleti se raději vyhýbejte mechanickému peelingu s většími abrazivními částečkami, jako je ten kávový nebo cukrový. Citlivá pokožka obličeje vyžaduje šetrnější péči než zbytek těla. Jak tedy na správné čištění pleti?
Vše usnadní například konjaková houbička na čištění pleti. Stačí ji namočit a použít samotnou, nebo v kombinaci s pěnou čisticích pleťových mýdel. Případně sáhněte po jemném přírodním peelingu. My se nemůžeme nabažit peelingových přípravků přírodní polské kosmetiky OnlyBio. Ten s kokosem a aloe vera pleť vyhlazuje a zklidňuje. Enzymatický peeling s papainem pak redukuje pigmentové skvrny a pleť krásně projasní. Pokud máte velice citlivou pokožku, peeling nepoužívejte moc často a vybírejte si takový, který je namíchaný z těch nejjemnějších ingrediencí jako třeba šípkový peeling od slovenské značky Kvitok.
A pak je tu samozřejmě jíl! Maska z marockého jílu má úžasné detoxikační účinky a je šetrná, takže vyhovuje i citlivé pleti. Tento druh minerální hlíny na sebe váže přebytečný maz, toxiny i další škodliviny a nečistoty, zároveň pleť zklidňuje a regeneruje.
Recept na pleťový peeling z marockého jílu
Jíl smíchejte s vodou v poměru 1:2 a přidejte trošku kokosového oleje, aby vznikla jemná kašička.
Naneste ji krouživými pohyby na mokrý obličej.
Následně omyjte teplou vodou.
Rhassoul pokožku perfektně vyčistí a póry zbaví nepříjemných černých teček.
Výsledek poznáte okamžitě, vaše pokožka bude dokonale čistá a pružná.
Vlasy po zimě bývají často zesláblé, přesušené, lámavé a matné. Mráz totiž může naši hřívu poškodit mnohem výrazněji než slunce. Když k tomu přidáme každodenní nošení čepic a šál, vysoké límce a kapuce, katastrofa je na světě. Jak tedy vlasům po zimě podat pomocnou ruku? Tady je pár tipů.
Důležitý je samozřejmě výběr přípravků na vlasy, které neobsahují dráždivé tenzidy jako je třeba SLS a SLES, silikony, nebo syntetické parfemace.
Technika mytí je ale také klíčová. Správné mytí vlasů zahrnuje důkladnou práci prstů. Šampon je potřeba zapracovat do kořínků a promasírovat celou plochu vlasové pokožky.
Masáž hlavy provádějte i na sucho, klidně každý den. Pokud se vám vlasy mastí, stačí když vlasovou pokožku namasírujete vždy před mytím hlavy. V takovém případě doporučujeme k masáži použít i Posilňující vlasové sérum, které vyrábí slovenský Kvitok nebo Opraváře vlasů od české značky přírodní kosmetiky Delibutus. Pravidelná masáž hlavy podpoří krevní oběh i růst vlasů a zároveň působí i značně antistresově.
Šampon často na nános škodlivých látek nestačí. Čas od času je proto dobré dopřát vlasům detoxikační kúru. I zde můžete sáhnout po oblíbeném multifunkčním marockém jílu.
Detoxikační jílová maska na vlasy
Jíl smíchejte s vodou nebo květovou vodou tak, aby vám vznikla hustší kaše.
Naneste ji na vlasy a nechte 15 minut působit.
Následně důkladně smyjte.
Hlubší očistě vlasů pomohou také bylinné oplachy. Skvěle funguje například vychladlý výluh z kopřiv.
Případně můžete po umytí šamponem vlasy opláchnout také jablečným octem naředěným s vodou v poměru 1:50 (tedy zhruba 2 lžičky do 1,5 litru vody).
Regeneraci vlasům dopřeje také šampon a kúra na vlasy z ajurvédských bylin. Třeba tenhle práškový šampon s amlou, rithou a práškem z ovoce shikakai funguje i jako kondicionér a vlasová kúra v jednom. Vlasy jsou po něm znatelně lesklejší, celkově posílené a zdravější.
Krásně očištěné tělo je teď připravené na další péči. Jak už víme, po zimě volá především po hydrataci. Kromě dostatečného přísunu tekutin mu s tím můžeme pomoci i zvnějšku. Při výběru péče buďte nekompromisní, jasnou volbou by měla být přírodní kosmetika bez škodlivé chemie.
1. Hydratace pokožky
Po koupeli nebo sprše pohlaďte pokožku tělovým krémem, máslem nebo olejem. Pokud svého favorita mezi přírodní tělovou kosmetikou teprve hledáte, možná se jím stane oblíbený laSaponaria Tělový krém s BIO měsíčkem a prebiotiky pro citlivou pleť.
Když z tváře jílem nebo čisticí pěnou smetete nánosy nevítaných záškodníků, nastává čas pleť pořádně vyživit. Po zimě sáhněte po produktech s hydratační silou.
Začněte ideálně tonizací. Obličej pokropte osvěžující květinovou vodou, nebo tonikem.
Právě teď je pleť dokonale připravená přijmout vláhu, vitaminy a antioxidanty, které jí nabídneme. Z napěchované kosmetické poličky na našem e-shopu vypíchneme pár hydratačních bomb. V oblibě máme třeba Bioaktivní krém pro hydrataci s meduňkou a Hydratační krém pro smíšenou a mastnou pleť. Obě jsou v BIO kvalitě, od italské přírodní značky laSaponaria. Extra dávku hydratace dodá pokožce i tenhle Ultrahydratační pleťový krém, nebo Koncentrované hydratační pleťovém sérum od úžasné polské značky OnlyBio.
Teď už si můžete užívat krásně vyživenou pleť, buď jen tak na přírodno, nebo s make-upem.
„Nachytřete se“: Jak správně používat rostlinné oleje a másla?
Čisté rostlinné oleje a másla milujeme! Pleť a pokožku úžasně vyživí, neobsahují však ani kapku vody. Umí ji ale v kůži uzamknout a udržet ji tak déle hydratovanou. Ve svém kosmetickém rituálu proto dbejte na dostatečnou hydrataci. Oleje, másla a bezvodé krémy nanášejte vždy až na dobře hydratovanou pleť.
Také vlasy očištěné od vnějších nánosů (takzvaný build-up) je potřeba dostatečně hydratovat a vyživit. Jak na to?
Při mytí používejte výživný kondicionér.
Udělejte si test elasticity vlasů a podle výsledku zvolte vhodnou masku. Pokud jsou sušší, což je po zimě častý jev, vhod jim přijde Maska na vlasy pro hydrataci a lesk, nebo Maska na suché a poškozené vlasy od značky OnlyBio. Pokud potřebují regeneraci, lepší volbou bude Maska pro posílení a obnovu od laSaponaria.
Po mytí šamponem namotejte pár vlasů na prst a zkuste je natáhnout. Pokud pruží hodně, chybí jim protein, pokud se přetrhávají a nechtějí pružit, chybí jim hydratace.
Vše souvisí se vším
Naše očistná a zavlažovací seance je u konce. Doufáme, že vašemu tělu pomůže vrátit jiskru, kterou dlouhá zima pravděpodobně trochu přidusila. Na stav pokožky i vlasů má samozřejmě vliv spousta dalších faktorů. Zrcadlí se v nich naše strava, životní styl, množství spánku, duševní rozpoložení i prostředí, ve kterém se pohybujeme. Produkty a způsob jakým o sebe pečujeme mohou pohodu naší vnější slupky podpořit, nebo naopak podkopat. Právě čistě přírodní kosmetika je skvělým poděkováním tělu za všechny služby, které pro nás dennodenně vykonává. Pěstujme tedy tuto vděčnost, jak nejlépe dovedeme.
Prosíme, sdílejte článek se svými přáteli. Ať se i oni nablýskají šetrně ke svému zdraví a přírodě:
Turisté, cyklisté, horolezci a vodáci jsou v létě v plné polní. Stany praskají ve švech. Jak to udělat, abyste přírodě nezkřivili ani stéblo? Dnes se podíváme na eko produkty, které můžete bez obav používat v kapradí i v lesní tůni.
Léto! Bosé nohy, rozevláté sukně a válení u vody. Ale také hejna hladových komárů a útoky mlsných klíšťat. Aby vám doslova nepili krev, je třeba se proti nim efektivně chránit. Nejčastější složkou běžných repelentů je však kontroverzní látka Diethyltoluamid (DEET). Co jiného se dá použít proti otravnému hmyzu? Začtěte se do 15+ tipů, jak odradit krvelačný hmyz přírodní cestou!
Odvrácená strana palmového oleje se k nám začala natáčet už nějaký ten rok zpátky. Dnes tak z něj mají hořkou pachuť v ústech i ti, kteří se jinak o ekologii či lidská práva moc nezajímají. S palmáčem si pojíme smutný obrázek orangutana, který kvůli odlesňování přichází o svůj domov. Už trochu automaticky vnímáme, že bychom si ho měli držet od těla. Neuvědomujeme si ale, že jsme s ním v těsném kontaktu každičký den, že jeho devastující skvrna prosakuje mnohem dál než k indonéským lidoopům a že ani jeho bojkotování možná není správným řešením.
Pojďme si tedy o palmovém oleji udělat vlastní obrázek, co říkáte? Na následujících řádkách si osaháme jeho obdivuhodné kvality. Nahlédneme důvody jeho odpůrců i argumenty zapřísáhlých fanoušků. A dáme vám i tahák, se kterým ho kolem sebe snáze odhalíte. Měl by palmáč zmizet z povrchu zemského? A můžeme i my, obyčejní lidé, pomoci ke změně k lepšímu?
Posedlost palmovým olejem. Jak se zrodila?
Palmy olejné, vzrostlé stromy s bujnými trsy červeného ovoce, byly populární už ve starověku. Její plody tvoří z poloviny právě olej, který lidé dlouhá tisíciletí používali na vaření. Slupky semen spalovali, aby získali zdroj tepla a z listů splétali košíky i krytinu na střechy. Hitem se však palma stala až v posledních několika desetiletích. Moderní člověk s podnikavým duchem totiž kápnul na multifunkční využití jejího oleje. Zalíbila se mu i obláčkově krémová struktura a zjistil, že z obdivuhodné výnosnosti stromů se dají ždímat tuze pěkné peníze. Tak vznikla novodobá posedlost palmou olejnou. A právě ta se stala kamenem úrazu, přes který budeme pravděpodobně klopýtat ještě dlouho.
Tak se palmový olej stal Michaelem Jordanem mezi rostlinnými tuky. Stejně jako legendární basketbalista, i palmáč je “u míče” daleko nejčastěji z celého týmu. Pokrývá hned třetinu celosvětové spotřeby rostlinných olejů a vsadíme boty, že i vy jste ho dnes použili. Možná ho obsahoval šampon, který jste si ráno pěnili ve vlasech. Zubní pasta na vašem kartáčku, make-up, který zakryl rozespalou tvář. V burákovém másle jste si ho rozmázli na chleba a ve smetánce jste si ho přikápli i do své kávy. Šance, že ho máte ve svém životě, je zkrátka vysoká.
Zavadíte o něj v každém druhém baleném výrobku. V sušenkách, zmrzlinách, čokoládách, trvanlivém pečivu, pizze, v příkrmech pro prcky, nebo ve žrádle pro domácí mazlíčky. Smaží na něm fastfoody po celém světě a plné jsou ho i české hřbitovy. Vyrábí se z něj totiž také svíčky. Ukrytý je v drogerii a kosmetice. Z tělových krémů, rtěnek i mýdel si ho den co den vtíráme do kůže. A pohání i naše auta. Valná většina ho totiž končí v biopalivech.
Co na něm všichni vidí?
U Jordana to byla síla, mrštnost, odhodlání a skvělá schopnost vést svůj tým. Jaké kvality dovedly na výsluní palmový olej?
Úžasná konzistence. Má funkci takzvaného strukturního tuku. V potravinách zabraňuje hrudkovatění a dodává jim požadovanou tuhost. Pro tyto kvality je oblíbený i v kosmetice. Nemá žádný odér a jeho konzistence je hladce krémová.
Tepelná stabilita. Při smažení na tomto oleji nedochází ke vzniku zdraví škodlivých transmastných kyselin. Částečně tedy nahradil ztužené tuky, které se dostaly na seznam vyvrhelů.
Konzervační schopnost. Palmový olej je velice odolný, a produktům tak propůjčuje dlouhou trvanlivost.
Nízká cena. Je nejlevnější ze všech rostlinných olejů. Palma olejná má ve srovnání s alternativami nejvyšší výnosnost na rozlohu půdy. Olej produkuje už po třech letech a “dojit” se nechá dlouhých dvacet roků. Nevyžaduje téměř žádnou péči a na sklizeň z osmi hektarů stačí jeden člověk.
Lukrativita. Cena palmového oleje se v posledních deseti letech ztrojnásobila. Indonésii, největšímu světovému producentovi, zajistila více než 6% růst. Plocha osázená palmami olejnatými se tam během 20 let zvětšila 27x a v roce 2019 činila 14,6 milionu hektarů.[ref]https://www.statista.com/statistics/971424/total-area-of-oil-palm-plantations-indonesia/[/ref]
10 tučných hříchů. Jak palmový olej škodí?
Jenže co se stane, když se spoléháme jen na jednoho hráče? Jako když se všichni nahrnou na jednu stranu bárky, rovnováha je tatam a jeden za druhým zahučíme ve vodě. Nejinak je tomu i s posedlostí palmovým olejem. V jakých patáliích má své umaštěné prsty?
Povolení k vysazení nové plantáže jde mnohem snáze získat na “holé” půdě. Požáry lesů a rašelinišť se tak stávají rutinou. Ačkoli pachatelé většinou nebývají dopadeni, žháři jsou pravděpodobně palmoolejné společnosti. Vrstva organické hmoty přitom na území rašelinišť (největších zásobáren uhlíku na planetě) dosahuje někdy i deseti metrů. Požáry jsou tak téměř neuhasitelné a uhlík mohou uvolňovat do atmosféry měsíce i roky. Není tedy divu, že je dnes Indonésie jedním z pěti největších původců emisí skleníkových plynů na světě.[ref]https://theses.cz/id/hvipt9/DP-Bergerov_N_2019_Palmov_olej.pdf[/ref]
3. Vyčerpání půdy a vznik “zelených pouští”
Palma olejná z půdy kromě vody, které denně spotřebuje několik desítek litrů, vysaje všechny živiny. Během 20 až 60 let tak za sebou zanechá naprosto sterilní “poušť”, na které nic užitečného nevyroste. Dokumentární film Michala Gálika odhaluje detaily.
4. Ilegální zábor půdy a vytlačení původních obyvatel
Plantážní podnikání patří mezi největší konfliktní sektory v Indonésii a pravděpodobně i v Malajsii. Nové plantáže vznikají na pozemcích, které patří místním obyvatelům. Zákony je přitom nechrání a životy domorodých obyvatel tak palmoolejný byznys převrací naruby. Obživa, kultura i náboženství místních jsou totiž od okolní přírody neoddělitelné.
5. Novodobé otroctví a znásilňování žen
Samotná OSN přirovnává pracovní podmínky na palmoolejných plantážích k modernímu otroctví. Sběrači pracují 6 dní v týdnu za minimální mzdu, obklopeni pesticidy a herbicidy, bez dostatečných ochranných pomůcek. Na sociálním žebříčku se dotýkají samotného dna. Plody palem sbírá také mnoho žen. Ty jsou často pod pohrůžkou ztráty práce sexuálně zneužívány. Vykořisťování a napadání žen na palmových plantážích je v současnosti vyšetřováno. Ukazuje se přitom, že s tímto odvětvím se v Indonesii a Malajsii pojí také obchodování s lidmi a dětská práce.[ref]https://www.independent.co.uk/news/rape-abuses-in-palm-oil-fields-linked-to-top-beauty-brands-ap-indonesia-malaysia-boss-wife-b1724704.html[/ref]
6. Ohrožení potravinové bezpečnosti místních
Obyvatelé žijící v oblastech produkce palmového oleje ztrácí půdu, na které pěstovali plodiny. Někteří dostanou práci na plantážích, jiní přijdou o zdroj obživy kompletně. Plodiny, dříve pěstované lokálně, se musí dovážet a jejich cena roste.
7. Znečištění vody a půdy pesticidy a herbicidy
Agresivní pesticidy navíc místním způsobují řadu zdravotních potíží. Chemické látky se kromě toho z půdy dostávají také do vody a znemožňují jim i další způsob obživy – rybolov. Vyčerpaná půda navíc ztrácí schopnost zadržovat vodu a riziko rozsáhlých požárů roste.
8. Dovoz přes půl zeměkoule
Největšími světovými producenty palmového oleje jsou Indonesie a Malajsie. Palmový tuk se tak do evropských čokolád, mýdel a biopaliv vozí přes půl planety.
9. Zvýšení emisí skleníkových plynů
Plíce naší planety mizí a nahrazují je nekonečné lány palem olejných. Ty mají méně biomasy než lesy a z ovzduší tak zadrží několikanásobně méně oxidu uhličitého. Při likvidaci “vysloužilé” palmy se pak oxid uhličitý vrací zpět do atmosféry. K tomu připočítejme emise z odlesňování a oxidace rašelinišť a také odhad, že každý hektar rašeliniště osázený těmito palmami vyprodukuje během 25 let zhruba 3 750 až 5 400 tun CO2.[ref]https://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/palm_oil_study_kh0218208enn_new.pdf[/ref]
10. Vymírání ohrožených druhů
Kvůli rozšiřování plantáží přišlo o svůj domov obrovské množství živočichů. Hodně se mluví o orangutanech, ale zdaleka nejde jen o ně.
V ohrožení jsou také giboni, sumaterští nosorožci a tygři, malé kočkovité šelmy a další méně známé, ale neméně důležité druhy živočichů, rostlin i hub.
Druhá strana mince. Čím argumentují příznivci palmáče?
Pokud vás dopady současného palmoolejného šílenství úplně neomráčily, podívejte se s námi i na druhý břeh olejové řeky. Jako e-shop se nezřídka setkáváme s nabídkami od firem či značek, které od palmového oleje nechtějí upustit. Kterými argumenty se přitom ohání? A mají snad jejich důvody něco do sebe?
“Žádná jiná plodina nemá takovou výnosnost.” Stejné množství kokosového nebo sójového oleje by zabralo 4krát až 10krát více území. Hektar půdy osázený palmami olejnými vynese ročně 4 tuny oleje, řepkou pouze 0,67 tun, slunečnicemi pak 0,48 tun a sójou pouhých 0,38 tun za rok.[ref]https://www.ufop.de/files/6313/9290/2452/M-competitiveness-YZ-2010.pdf[/ref] Kompletní přechod na současné alternativní rostlinné oleje by tak paradoxně vedl k ještě větší míře odlesňování.
“Má skvělé zdravotní benefity.” Palmáč se stal nejkonzumovanějším rostlinným olejem na světě. V mnoha výrobcích nahrazuje ztužené rostlinné tuky, které obsahují zdraví škodlivé transmastné kyseliny. Ačkoli tělu neškodí jako zmiňované tuky, neznamená to, že jde o zdraví prospěšnou potravinu. Rozhodně se nejedná o potravinu s nenahraditelně blahodárnými kvalitami.[ref]https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/by_the_way_doctor_is_palm_oil_good_for_you[/ref] [ref]https://www.healthline.com/nutrition/palm-oil#TOC_TITLE_HDR_7[/ref]
“Pokud má certifikát udržitelnosti zdroje, není se čeho bát.” Bohužel, udržitelnost produkce v současnosti stoprocentně negarantuje žádná certifikace. Největší spolehnutí je zřejmě na BIO certifikaci, RSPO má své mouchy. Sdružení čelí kritice za nedostatečné kontroly a předpojatost. Výrobce tak získá jistotu pouze pokud odebírá palmový olej od drobných pěstitelů. V rámci velkoplantážního pěstování se totiž konkrétní plantáže dohledávají jen horkotěžko.
“V kosmetice a potravinářství je ho jen zlomek.” To je v globálním měřítku pravda. Pro potravinářské a kosmetické účely se používá jen 10 % z jeho celkové produkce. Většina putuje do pohonných hmot.
“Drancování deštného pralesa má jiné primární příčiny.”Přes polovinu světového úbytku lesních porostů mají na svědomí zemědělství, pastviny pro dobytek (masný průmysl), dolování a těžba (nerostné bohatství). Ano. Stromy padají k zemi také kvůli hamburgerům a luxusnímu nábytku z ebenového dřeva. V Malajsii a Indonesii je však hlavní příčinou právě palmový olej.
Certifikovaný palmový olej. Proč na něj není 100% spolehnutí?
Bohužel, udržitelnost produkce palmového oleje se dá zcela garantovat jen těžko. Výrobce získá jistotu jedině detailním prověřením konkrétní palmoolejné plantáže.
Asi nejznámější certifikaci uděluje RSPO, dobrovolné sdružení lidí a firem svázaných s palmovým průmyslem, v čele s výkonným ředitelem skupiny Unilever, která je jedním z největších odběratelů palmového oleje. Ačkoli RSPO nastoluje principy udržitelné produkce palmového oleje, je kritizována za nedostatečné kontroly jejich dodržování v praxi. Odlesňování nebrání (na což poukazuje i studie z roku 2020), zakazuje ho pouze na ”vysoce hodnotných územích” a vydávání certifikací zpochybňuje korporátní lobby. Přesto RSPO zcela nezavrhujeme. Organizace, pod tlakem kritiky a žádostí o větší důslednost a transparentnost, usiluje o zlepšení. Za lepší alternativu však považujeme BIOcertifikaci, potvrzující původ suroviny z ekologického zemědělství. Mezi další sdružení, která se snaží zpřísnit pravidla a kontroly pěstování palmáče, patří FONAP (Fórum pro udržitelnost palmového oleje, jehož členem je i kosmetická značka Weleda), POIG (Palm Oil Innovation Group) a TFT (The Forrest Trust).[ref]https://www.palmoilfreecertification.org/mission-statement[/ref]
Problémem není palmový olej. Problémem jsme my
Evropský parlament se k palmovému oleji postavil jasně. Odborníci ale zákaz používání palmáče k výrobě biopaliv v EU také zpochybňují. Někteří argumentují, že odlesňování v Indonesii a Malajsii bude pokračovat dál. Cena palmového oleje podle nich kvůli nezájmu EU klesne a propast mezi cenami jeho alternativ se tím ještě prohloubí. Levný palmový olej tak místo EU odkoupí jiné země.[ref]https://www.iscc-system.org/eco-business-winners-and-losers-from-the-proposed-ban-on-palm-oil/[/ref]
Jednostranný pohled a absolutní bojkot této plodiny na všech frontách nám tedy podle všeho nepomůže. Problém se jen přenese jinam. Varovné praporky ostatně plápolají i nad sójou. Rozšíření jejího pěstování způsobilo od roku 2008 přímé odlesňování hned z 8 %.[ref]https://www.forbes.com/sites/davekeating/2019/03/14/eu-labels-biofuel-from-palm-oil-as-unsustainable-bans-subsidies/?sh=9dbe05e9c9da[/ref] Nová studie z roku 2020 zase upozorňuje na úbytek biodiverzity kvůli pěstování kokosových palem na tropických ostrovech.[ref]https://www.sciencedaily.com/releases/2020/07/200706113948.htm[/ref] Ačkoli studii mnozí zpochybňují, připomíná, že riziko může přinést neuvážené nadužívání kterékoli plodiny.[ref]https://www.sciencemag.org/news/2020/07/claim-coconut-oil-worse-biodiversity-palm-oil-sparks-furious-debate[/ref]
Katastrofu nezpůsobuje palmový olej sám o sobě. Tvoříme ji opět my sami. Tím kde, jak a kolik palmy olejné pěstujeme. Palmový olej se dá produkovat i udržitelně. Dělají to tak drobní farmáři, kteří palmy vysazují na stávající zemědělské půdě (nikoliv na půdě získané vykácením pralesa či vypálením rašeliniště). Takové pěstování, šetrnější k životnímu prostředí i k lidem, probíhá ale pouze v malém měřítku. Zda může ekologicky a zároveň výdělečně probíhat i velkovýroba palmového oleje, je zatím sporné.
Alternativy jsou tedy na dosah. Klíčovým dílkem k úspěchu bude ale zatím spíše snaha o střídmost v používání palmového oleje a vůle ke změně. U nás v Econea.cz vůli rozhodně najdete a přejeme si, aby byla tak všudypřítomná, jako sám palmový olej. 🙂
Jak se k palmáči stavíme v Econea.cz?
Palmový olej neakceptujeme jako primární surovinu. Pokud nás osloví výrobce, který s palmovým olejem takto pracuje, snažíme se šířit osvětu a motivovat ke změně.
U značek, kterým důvěřujeme, tolerujeme možnost výskytu derivátů palmového oleje. Tedy pokud jejich udržitelný původ potvrzují certifikace, ideálně BIO nebo RSPO. Jen na vysvětlenou – deriváty se totiž někdy vyskytují již v přísadách, které výrobce kupuje. Některé složky se mohou vyrábět z různých druhů olejů a dodavatelé daných surovin je vyrábí z toho, co mají zrovna k dispozici.
Pomoci můžete i vy. #odpalmujse
https://youtu.be/mXOKZtR-Nuc
Vyhýbejte se palmovému oleji v potravinách. Číst složení doporučujeme tak či tak. 🙂 Palmový tuk musí být ze zákona na obalu uveden. Nejčastěji ho najdete v polotovarech, krémech, polévkách, sušenkách, čokoládách, ale třeba i v listovém těstě.
Přikloňte se k rostlinné stravě. Omezení spotřeby masa, mléka a vajec z velkochovů by v nemalé míře řešilo i problém palmového oleje. Ten je totiž ve velkochovech běžně a ve velkém zkrmován.
Omezte fastfoody. V tamních kuchyních velmi rádi smaží právě na palmovém oleji. Uděláte přitom něco pro ekologii i své zdraví. Nebo se ve svém oblíbeném podniku optejte, jaký olej používají a případně je inspirujte k přesedlání na šetrnější alternativu.
Nakupujte od prověřených dodavatelů a značek, které se palmovému oleji snaží vyhýbat. Ti, kteří sahají po udržitelných zdrojích, se tím obvykle chlubí a uvádí například certifikace. Nebo si průzkum udělejte sami. Pomůže vám i tenhle seznam značek kosmetiky i drogerie, do kterých má palmáč zákaz vstupu. Nepřítomnost palmového oleje i jeho derivátů v jednotlivých produktech potvrzuje například certifikát Orangutan Alliance. Mezi naše oblíbené značky, které se palmáči kompletně vyhýbají patří třeba Eco Cosmetics, You & Oil, slovenský Kvitok, nebo pak Lamazuna z Francie.
Přihlédněte k certifikátům udržitelného pěstování. Stoprocentní spolehnutí na ně bohužel není, ale nastolují pěstitelům určité mantinely a kritéria produkce. Kromě BIO certifikace je to RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), FONAP (Fórum pro udržitelnost palmového oleje), POIG (Palm Oil Innovation Group) a TFT (The Forrest Trust).
Upřednostněte lokální produkty z lokálních olejů. Podporujte místní firmy, domů si zvěte ideálně produkty v BIO kvalitě. Ruku sice ponoříte do prasátka o něco hlouběji, cena takových produktů je ale pochopitelná. Odráží férové mzdy farmářů a šetrné způsoby pěstování. Pamatujte, že právě nízká cena palmového oleje způsobuje jeho nadužívání.
U kosmetiky, drogerie a krmiv pro zvířata mějte oči na stopkách. V nich se palmáč často maskuje pod různorodými názvy. Kompletní seznam látek, které mohou pocházet z palmového oleje, by se nám do tabulky nevešel. Okouknout ho můžete třeba tady. My jsme vypíchli ty nejběžnější. Mějte ale na paměti, že dané složky se mohou derivovat i z jiných olejů.
V Econea.cz věříme, že naše každodenní rozhodování řekne víc než tisíc slov. Ač se může zdát nedůležité a rutinní. Co si hodíte na talíř k obědu, nebo do nákupního košíku, má význam. Ano. Každý z nás je jen kapka v moři. Ale moře by bez kapek přece nebylo. Ptejte se tedy ve svých oblíbených podnicích, nebo svých kosmetických značek, zda palmový olej používají a případně jim dejte impulz ke změně. Trh v dnešním silně konkurenčním světě na požadavky zákazníků reaguje rychle.
Palmového oleje se ze dne na den nezbavíme a zdá se, že by to ani nebyla ta pravá cesta. Můžeme se ale společnými silami pokusit jeho nadužívání zase vrátit do větší rovnováhy. Co říkáte?
Každá si myslíme něco jiného o tom, jak by o sebe měla žena pečovat. Některé z nás ke své péči potřebují mnoho produktů, procedur a péče, jiné jdou střední cestou a další ženy si vystačí s naprostým minimalismem. Všechny typy žen ale spojuje několik bodů. Pojďme se podívat, jaké to jsou, a jak vám k nim mohou pomoci zelené produkty.
„Kosmetika je nauka o ženském kosmu.“ Karl Kraus
Být krásné
Lobey denní ochranný krém
Chceme být úplně všechny, ať je nám 13, 30 nebo 90 let. A také v kterékoli době. Od pravěku ženy používaly různé ovocné šťávy, výtažky z rostlin a tuk, aby svou pleť chránily před nepříznivým počasím a stárnutím. Postupně se kosmetika začala vnímat jako umění krásy. Ve starověkém Římě měly bohaté ženy své “cosmetae”[ref]https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmetics_in_ancient_Rome[/ref], otrokyně zodpovědné za jejich vzhled. Připravovaly pro své paní krémy, masky a nanášely jim make-up. Ve středověku bylo pěstování tělesné krásy považováno za hřích, což znamenalo úpadek péče o tělo. Mytí bylo pod královskou úroveň[ref]Intimní historie. Od antiky po baroko. Vondruška, Vlastimil. Rok vydání: 2007. ISBN: 978-80-243-2672-6. [/ref], místo toho se královský dvůr hojně pudroval (muži, ženy i děti), líčil a voněl parfémy. To přetrvávalo až do konce 18. století. V 19. století nové technologie a vědecké poznatky rozšířily kosmetiku a hygienu mezi lidi[ref]https://americanhistory.si.edu/collections/object-groups/health-hygiene-and-beauty[/ref]. Začala průmyslová výroba zkrášlovacích produktů.
Je daleko jednodušší než dříve. Nepotřebujeme k tomu ani vyrazit na sběr bylin při úplňku, ani vlastní “cosmetae”. Od 19. století se složení krému stále zlepšuje a naštěstí žijeme v době, kdy si už můžeme vybrat i produkty bez škodlivých chemických látek. Přírodní řešení s aktivními látkami míchá například česká značka Lobey. Jejich denní a noční krém potěší všechny tři typy žen zmíněné v úvodu. Ty první jím v péči o sebe začínají, minimalistky jím začínají i končí. Vypíná pleť, zjemňuje vrásky, voní po mandlích a je v BIO kvalitě. Ženská eko-srdce zaplesají nad jeho šetrným obalem ze skla a dřeva. Další čistě přírodní výbavou pro všechny tři typy žen jsou květové vody od české značky Purity Vision. Pečlivou destilací čerstvých květů vznikají:
Levandulová voda zklidňuje, působí jako tonikum, hodí se na obklady pro unavené oči, při horečkách a na pocuchané nervy.
Růžová voda ze vzácné damašské růže čistí a osvěžuje pleť, zklidňuje ji po holení, potěší dětskou pokožku a zpestří chuť koktejlů a dezertů.
Heřmánková voda zjemňuje pleť, vyrovnává pH, odličuje, čistí a tonizuje. Hodí se také pro péči o nejmenší každodenní hrdiny.
Všechny zmíněné květové vody máme nově i ve tmavé lahvičce o objemu 1 litr. A heřmánkovou vodu i ve 250 ml lahvičce.
Je pro každou ženu naprosto zásadní věc. Parfémy a přírodní vůně jsou kapitola sama pro sebe, takže se společně podíváme na deodoranty. Ty totiž zajímají všechny tři skupiny žen. Co od deodorantu chtít? Protože si ho dáváme do podpaží, kde máme potní i lymfatické žlázy, je potřeba, aby byl 100% přírodní. Dál je pro naše zdraví zásadní, aby nezabraňoval přirozenému vyplavování látek z těla. Jak si v bohatém výběru zelených deodorantů vybrat? Dáme vám dva tipy.
Krémový deodorant ranní rosa BIO od Navia/Kvitok je nejoblíbenější ze všech deodorantů v našem e-shopu. Jeho složení je účinné a krásně jemně voní. Zápachu brání pomocí esenciálních olejů a přírodních složek. Žádný “ulepený” pocit, skvrny na oblečení ani soda bikarbona, která mnoho žen dráždí.
Růžový deokrystal ve spreji BIO. V této novince Purity Vision spojili osvědčený antibakteriální deokrystal a růžovou vodu. Minerální sůl hubí bakterie, které tak nemohou tvořit zápach. Lehce se nanáší, nedělá žádné stopy na oblečení a vůně nepřebije váš oblíbený parfém.
Si přejeme všechny každý den. Většinou je o něco těžší navodit pocit pohodlí během našich dní. K větší pohodě během menstruace přispěl vynález tamponů, se kterými můžeme pohodlně sportovat a koupat se. O další laťku pohodlí se postaral vynález menstruačních kalíšků, se kterými už skoro ani nevíme, že nějakou menstruaci máme. Další vynález jsou menstruační kalhotky. Ženám se osvědčilo pořízení několika kusů kalhotek, které mohou střídat bez každodenního praní.
Ať už patříte do kterékoli ze třech zmíněných skupin žen, přejeme vám, abyste se ve svém těle cítily hezky a příjemně. Pokud vám k tomu mohou pomoci produkty, které myslí nejen na vaši krásu a zdraví, ale také na přírodu, tím lépe. Pro vás i pro Zemi. Protože žádnou planetu B, jak se říká, nemáme. Udělejte krásné a zdravé sebe i Ji.
Bublají a pění, rozpouštějí, rozptylují a především – čistí! To vše mají ve svém repertoáru tenzidy neboli surfaktanty, bez nichž by váš prací prostředek nepral, čistič nepucoval a sprcháč nemyl. Jejich název pochází z anglické zkratky slov: SURFace, ACTive, AgeNT. Jedná se totiž o povrchově aktivní činitele a ačkoli nás zbavují nečistot, jejich pověst úplně bez poskvrny není.
Umí být překvapivě kruté k naší pokožce a možná trápí i tu vaši, právě teď, aniž byste o tom věděli. Nakoukli jsme proto mezi vědecké studie a vyšťourali o nich vše, co se dalo. Zajímá vás, co jsou tenzidy zač? Na které druhy si dát pozor a jak vybrat přípravek, který z pokožky nevytvoří vysušené svědící trápení? Pak čtěte až do konce.
Zbavují nás špíny a skvrn
S velkou spoustou nečistot a skvrn pouhá voda nehne. Však to určitě znáte sami. Flek od zmrzliny na tričku. Připálený pekáč. Pokožka po celodenním trmácení městem. Opláchnutí vodou pomůže, ale tričko, pekáč ani pleť nevyčistí tak, jak bychom si přáli. Tuky obsažené v nečistotě se z fyzikálních důvodů s kapalinou zkrátka neumí smísit. Právě tady přichází na scénu tenzidy, které dokáží odstranit i nečistoty rozpustné v tucích. Najdete je tak ve všem, co má za úkol čistit – ve složení prostředků k domácímu pulírování, praní, ale i ve sprchových gelech či mýdlech.
Čisticí a mycí lahvičky pod vaším umyvadlem i na něm jsou tak zpravidla směsi tenzidů a dalších látek, které mají schopnost převádět nečistoty z pevného do kapalného prostředí, a odstraňovat je tak z povrchu. Účinnost tenzidů výrobci rádi zvyšují různými aktivačními přísadami, které upraví pH, sníží tvrdost vody nebo negativní vliv některých tenzidů na pokožku.[ref]https://web.archive.org/web/20130215211301/http://www.epa.gov/dfe/pubs/laundry/techfact/keychar.htm[/ref] Často však do výrobků přidávají také složky, kterým v Econea.cz rozhodně nefandíme. Příkladem jsou bělicí a zjasňující látky, některé antimikrobiální složky a staré známé syntetické parfémy, zahušťovadla či plnidla.
Vyrábí se z rostlinných olejů, ale i z ropy
Všechny tenzidy se dají vyrobit synteticky, tedy chemickou syntézou. A to jak z přírodních olejů a tuků, tak z ropných surovin. Obecně tedy platí, že syntetické tenzidy lze získat i z přírodních surovin, promítne se to ale na výrobní ceně, která se pak šplhá nahoru. Tenzidů je jako much.
Nejčastěji se dělí podle toho, jak se umí ve vodním prostředí rozkládat na ionty.[ref]http://www.w.chemicke-listy.cz/docs/full/1999_07_421-427.pdf[/ref] Vznikly tak čtyři hlavní třídy, které se pak drolí na další podkategorie. Ale nebojte, žádnými krkolomnými názvy vás tu trápit nebudeme. Místo toho si ukážeme, jak se které tenzidy chovají k nám a našemu zdraví. To nám o nich pro naše účely ostatně prozradí mnohem více.
Trápí vás suchá a podrážděná pokožka? Možná za ni mohou tenzidy
Vnější vrstva naší kůže se skládá z odumřelých a na protein bohatých buněk. Ty jsou plné látek, které na sebe vážou vodu, a přirozeně tak pokožku udržují hydratovanou.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20211113[/ref] Odumřelé buňky obklopují lipidy (tuky), a udržují tak pokožku pružnou. Můžete si to představit jako zeď s cihlami z kožních buněk, spojených lipidovou maltou. Zeď zabraňuje vypařování vody a zároveň chrání kůži před napadením zvnějšku.
Když se však tato bariéra naruší, kůže vysychá, svědí, loupe se a je podrážděná. Naštěstí ji jen tak něco nerozhodí a většinou se ubrání. Jejím velkým nepřítelem jsou ale právě tenzidy. Jak už jsme si řekli, tenzidy jsou přeborníci v odstraňování nečistot. Nemají ale šanci rozpoznat, které látky kůži tvoří a které na ni nepatří. Nezřídka se tak stane, že z kůže odstraní i důležité složky, jako jsou například tuky. To rozhodí strukturu vnější vrstvy pokožky a její schopnost zadržovat vlhkost se oslabí. Stejně tak tenzidy s oblibou zbavují kůži i bílkovin a narušují její přirozenou mikroflóru. Výsledkem je vysušená a dehydrovaná pleť.
Zbytky mohou zůstat v pokožce, dráždit ji a narušovat
Říkáte si, že po sprše nebo při domácím úklidu se většina tenzidů z pokožky opláchne vodou, a vy jste proto v bezpečí? Ne tak docela. Některé se zuby nehty na pokožce udrží a začnou nahlodávat stabilitu ochranné vrstvy kůže. Způsobují také bobtnání přítomných bílkovin. Čím víc nabobtnají, tím větší je přitom podráždění pokožky. Pokud vás po mytí pravidelně trápí nepříjemný pocit napnuté kůže, dost možná za to mohou právě tenzidy.
A problém se prohlubuje. Tenzidy se totiž často používají také jako emulgátory v neoplachových výrobcích. Najdete je tedy i v lahvičkách s různými tělovými mléky a krémy. Při dlouhodobém kontaktu přitom mohou způsobit daleko větší potíže a demolovat živé buňky pokožky. Pocítit to můžeme i akutním svěděním a pálením. Negativní účinek na pokožce přetrvává, dokud dráždivý tenzid nesmyjeme. To ale zpravidla děláme opět přípravkem s obsahem tenzidu. Své kůži tak prakticky nedáváme šanci na odpočinek a regeneraci přirozeného obranného filmu.
Jakým tenzidům se vyhýbat aneb trable nevydařené tabulky
Právě tady se měla vyjímat. Úhledná tabulka. S jasným rozdělením často používaných tenzidů podle jejich dráždivosti. Kam se poděla?
Upřímně, nepodařilo se nám ji dát dohromady. Proč? Tady jsou tři zásadní důvody:
Za prvé. Každý z nás je jiný a prostředek či tenzid, který někomu škodí, může druhý snášet bez potíží.
Za druhé. Samozřejmě vždy záleží také na dalších ingrediencích, ze kterých je produkt ukuchtěn. Roli hraje množství tenzidu v celkovém objemu a záleží také na tom, k jakému užití je přípravek určený. Dráždivost jednoho tenzidu se bude lišit u bezoplachového pleťového mléka a čističe na podlahu, který s vaší pokožkou přijde do styku jen minimálně.
Za třetí. Výsledky jednotlivých dostupných hodnocení dráždivosti se vždy trochu liší. Záleží na kritériích testování, koncentraci jednotlivých složek a také na druzích testovaných přípravků.
Ale nebojte, v tom nepřehledném moři tenzidů vás utopit nenecháme. Zabořili jsme nosy hluboko do různorodých studií a ty nejzákeřnější tenzidy se nám přece jen podařilo odlišit od těch šetrnějších. Tady vám tedy házíme záchranný kruh. Chytejte!
Hodně pěny za málo peněz. Jak je to s postrachy SLS a SLES?
SLS neboli Sodium Lauryl Sulfate
Právě o něm jste toho možná zaslechli nejvíce. Výborně pění, je velice levný a dobře biologicky odbouratelný. Není proto divu, že si ho výrobci tak oblíbili. Přidávají ho do mýdel, šamponů, sprchových gelů i zubních past.
Spadá mezi nejdráždivější tenzidy, přesto ho najdeme ve složení bezpočtu konvenčních prostředků a spousta lidí si ho pravidelně pouští k tělu při mnoha každodenních aktivitách.
Jeho dlouhodobé používání způsobuje vysoušení pokožky i vlasů. Kůže může reagovat svěděním, pálením či zarudnutím. Lidé s citlivou či ekzematickou pokožkou by o něj neměli zavadit raději ani myšlenkou, natož aby si ho zvali do domácnosti.
Vyrábí se i z palmového oleje. Ten se může získávat velmi neudržitelným způsobem a přispívat k odlesňování deštných pralesů.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4651417/[/ref] Na toto závažné téma chystáme speciální článek.
SLES neboli Sodium Laureth Sulfate
Lidé si ho často pletou se SLS. I jeho dlouhodobé používání způsobuje vysoušení pokožky a vlasů. V tomto ohledu je ale o něco šetrnější než SLS.
Také SLES se vyrábí synteticky, z tzv. mastného alkoholu získaného z palmového nebo kokosového oleje.
Zákeřnější než SLS je tím, že během výroby prochází procesem ethoxylace. Při té se může uvolnit pravděpodobný karcinogen 1,4-dioxan. Ten se pak snadno dostane spolu se SLES do sprchového gelu či šamponu.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/706089/sodium_laureth_sulfate/[/ref]
Oba druhy tenzidů, SLS i SLES, tak mohou dráždit pokožku, přičemž samozřejmě záleží na době působení a koncentraci. Akutní toxicita ani karcinogenita u SLS ani SLES nebyla během dosavadních výzkumů prokázána. Ke SLES se však váže riziko kontaminace karcinogenními nečistotami.
Některým lidem přípravky s těmito tenzidy nevadí, zejména v případě, že se jedná o oplachový produkt používaný v malém množství. Proto a přesto se používání SLS a SLES pokládá za bezpečné a mohou se dle platné legislativy používat. A tak se také děje, většina pěnivých výrobků dnes obsahuje jeden z nich.
Potenciálně rizikové “nečistoty” v některých tenzidech
Rizikové nečistoty vznikají až během procesu výroby a kontaminují výsledný produkt. Ve složení výrobku tím pádem nejsou uvedeny, a spotřebitel se tak o nich nemá šanci dozvědět. Pojďme si na ně společně posvítit.
Nitrosaminy
Vznikají za určitých podmínek přirozeně (obzvlášť v kyselém prostředí) z dusitanů a bílkovin, resp. ze sekundárních aminů. Vytvářejí se i v lidském žaludku, v potravinách se skrývají v masných produktech a obsahuje je i tabákový kouř. Pokusy na zvířatech ( 🙁 ) zjistily u 90 % zkoumaných nitrosaminů silný karcinogenní účinek a schopnost poškodit také DNA.[ref]https://path.azureedge.net/media/documents/RH_condom_wrkshp_session7_en.pdf[/ref]
Jako nečistota se mohou nacházet například v těchto tenzidech:
Diethanolamidy kokosových kyselin (Cocamid DEA) se právě kvůli tvorbě nitrosaminu přestávají jako tenzidy používat.
Spojován je s nimi někdy i tenzid SLS. Během procesu výroby SLS se však žádné chemikálie s obsahem dusíku nepoužívají, nitrosaminy proto nemohou vznikat. Podle některých zdrojů se však mohou vytvořit až následnou reakcí “v lahvi” s diethanolaminy (DEA) či triethanolaminy (TEA), kde zmíněný dusík obsažený je.
Za určitých podmínek může vznikat také při výrobě tenzidu CAPB (Cocamidopropyl betaine).
Ethylen oxid
Je chemický meziprodukt v průmyslu při výrobě určitých látek. V menším množství se používá jako pesticid a insekticid, obsahuje ho i tabákový kouř. Je to známý lidský karcinogen (může způsobit rakovinu a leukémii), je mutagenní (mění genetický materiál, obvykle DNA), je spojen především se zvýšeným rizikem rakoviny prsu u žen.[ref]https://www.ewg.org/skindeep/ingredient/726229/ETHYLENE_OXIDE/[/ref]
Jako nečistota se může nacházet například v těchto tenzidech:
Sodium Laureth Sulfate (SLES)
Laureth-7, Sodium Myreth Sulfate
1,4-dioxan
Vzniká při ethoxylaci, při níž se ethylen oxid přidá k dalším chemickým látkám. Při tomto procesu může dojít ke kontaminaci produktu 1,4-dioxanem. Je klasifikován jako „pravděpodobný lidský karcinogen“ (nádory jater, žlučníku, nosní dutiny, plic, kůže a prsu) a zvířecí karcinogen.[ref]https://www.epa.gov/sites/default/files/2014-03/documents/ffrro_factsheet_contaminant_14-dioxane_january2014_final.pdf[/ref]
Jako nečistota se může nacházet například v těchto tenzidech:
Pozor si ve složení výrobku dejte na chemické látky, které mají v názvu: „-eth“ , „PEG,“ „polyethylene“, „polyethylene glycol“ ,“polyoxyethylene“ nebo „-oxynol.
Při výrobě „potenciálně kontaminovaných“ detergentů se nečistoty dají odstranit. Pro výrobce je to však proces navíc, který prodražuje výrobu. Producenti konvenčních levných produktů to proto zpravidla vůbec neřeší.
Do svých domovů si tak zvěte jen přípravky od zodpovědných výrobců nebo nakupujte u prodejců, kteří své dodavatele a jejich výrobní procesy řádně prověřují. My v Econea.cz se produktům s obsahem rizikových tenzidů vyhýbáme. Pokud na našich poličkách zahlédnete přírodní přípravky s tenzidem Cocamidopropyl betaine, vězte, že u nich vždy prověřujeme jeho čistotu a zodpovědný přístup výrobce.
SCS spadá do kategorie mírně dráždivých tenzidů a ve svých produktech ho může mít i certifikovaná přírodní kosmetika.
Na rozdíl od výroby SLS z čisté kyseliny laurové, SCS se vyrábí přímo z kokosového oleje, který je směsí mastných kyselin, včetně zmíněné kyseliny laurové. SCS je tedy ve výsledku směsí SLS, sodium caprylic sulfate, sodium oleic sulfate a sodium stearyl sulfate.
Vyrábí se z kokosového oleje a je to málo dráždivý tenzid.
Přimíchává se k jiným tenzidům ke snížení celkové dráždivosti produktu a obsahují ho i přípravky pro děti.
Během procesu výroby může vznikat stopové znečištění dráždivým amidoaminem, který často vyvolává pálení očí a svědění pokožky.
Hydratační a vyživující sprchový gel OnlyBio
Jak jsme si řekli už výše, za určitých podmínek mohou vznikat i toxické nitrosaminy. Tyto nežádoucí nečistoty mohou výrobci technologicky odstranit. Při používání prostředku s tímto tenzidem je tedy třeba prověřit jeho čistotu.
Zajímavý je také titul, který si v roce 2004 CAPB vysloužil. Právě kvůli reakcím na tyto nečistoty se stal alergenem roku. [ref]http://chemicaloftheday.squarespace.com/qa/2011/9/26/sodium-coco-sulfate.html[/ref] [ref]http://www.epitesty.cz/pasports/A%20029.pdf[/ref]
Podstatné zde je především to, zda výrobce čistotu CAPB řeší či nikoliv. V Econea.cz dbáme na kvalitu našich dodavatelů a výrobců a nechceme vám nabízet nic neprověřeného nebo nedůvěryhodného. Pokud je CAPB v produktech vysoké kvality i čistoty, považujeme ho za schůdnou alternativu ke konvenčním dráždivějším tenzidům.
Je vyrobený z kokosového oleje a glukózy, pomáhá zvyšovat pěnivost, a používá se také pro snížení podráždění, které mohou vyvolat jiné povrchově aktivní látky v produktu (např. SLS nebo SLES).
To jsou tenzidy obsažené v rostlinách, například v mýdlových ořechách či mydlici lékařské. Zpravidla silně pění.
Pokud by se saponiny dostaly ve větší koncentraci do přírody, mohly by škodit vodním tvorům (podobně jako je to u přírodních esenciálních olejů). Jako tenzid v šamponu, který pomohou odbourat mikroorganismy v čističce odpadů, se ale v životním prostředí nekumulují, a škodu tak nenapáchají.
Mají výborné čisticí účinky. Vyrábí se zmýdelňováním (saponifikací) z olejů a dalších tuků, respektive v nich obsažených mastných kyselin (kys. myristová, palmitová, stearová) reakcí s hydroxidem sodným či draselným.
Ve složení produktu je najdete například jako sodium cocoate – z kokosového oleje, sodium palmate – z palmového oleje, sodium olivate – z olivového oleje.
Nevýhodou mýdel je vysoké pH, které může potrápit zejména citlivou pokožku.
Také mýdla mohou obsahovat dráždivé tenzidy, o kterých jste se dočetli výše. I u nich tedy kontrolujte složení.
Mýdla a pH pokožky
Povrch pokožky má nízké pH, takzvaný kyselý ochranný plášť. Mnoho důležitých reakcí probíhá právě a výhradně při nízkém pH. Čisticí a pečující prostředky s vysokým pH tento přirozeně kyselý plášť pokožky narušují, a tím brání jejímu správnému fungování a regeneraci. Pokožka bobtná a snižuje se její pružnost. Množí se viry, plísně a bakterie, které pak mohou způsobovat akné.[ref]http://www.snowwhiteandtheasianpear.com/2014/09/skincare-discovery-why-ph-of-your.html[/ref] [ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18489300[/ref]
Co s tím?
Pokud máte zdravou pokožku a jednou denně se ošplíchnete mýdlem, žádnou katastrofu nezpůsobíte. Zdravá pokožka si totiž ochranný plášť, včetně milionu přátelských bakterií, umí poměrně rychle obnovit.
Jiné je to však u citlivé či ekzematické kůže. Ta při častém používání prostředků s vysokým pH ztrácí svou ochranu, přirozené funkce a chřadne. Stejně tak používání mýdel neprospívá intimním oblastem, které jsou na vysoké pH velmi citlivé. Pozor tedy na produkty tvářící se jako “intimní mýdlo”. To, že se do mýdla přidá extrakt z dubové kůry nebo heřmánku, ho ještě nedělá vhodným pro intimní partie. Z našich nabytých znalostí vám doporučujeme se těmto mýdlům vyhnout.
Jak se tenzidy chovají v přírodě?
Ve vysokých koncentracích mohou všechny tenzidy, ale i jakékoli jiné látky, působit v přírodě toxicky. Běžné koncentrace, které se dnes v detergentech a kosmetických přípravcích používají, jsou ale odbouratelné snadno. Čistírny odpadních vod větší část přípravku zachytí a se zbytkem si ve valné většině příroda poradí. Podle dostupných zdrojů je biologická rozložitelnost většiny prostředků s tenzidy vyšší než 90 %.[ref]https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=11894[/ref]
Pozor na neudržitelně získaný palmáč
Oči na stopkách bychom měli mít u zdrojových surovin pro výrobu tenzidů. Velké množství se totiž vyrábí z palmového oleje, nejčastěji tenzidy SLS a SLES. Palmový olej přitom může pocházet z různých zdrojů, s různými důsledky pro přírodu a zvířata, která ji obývají.[ref]https://glopolis.org/wp-content/uploads/kudy-tece-palmovy-olej.pdf[/ref] Brzy se o tom do detailu dočtete v chystaném článku.
Výrobci, kteří používají zodpovědně získávaný palmový olej nebo jeho alternativy, se tím obvykle “chlubí”. Zdroj a certifikace surovin proto rádi uvádí přímo na produktech.
Své eko-radary proto žhavte například na certifikát RSPO. Ten označuje palmový olej z udržitelných zdrojů (obvykle mimo Indonésii), který splňuje přísná kritéria na ochranu životního prostředí. Pod logem zeleného palmového listu najdete produkty, které nejen nezatěžují a neohrožují místní faunu a flóru, ale také podporují lokální výrobce a snižují míru chudoby v celém regionu.
Obdobně “funguje” certifikát EcoCert – Natural Detergent made with Organic, nebo EcoCert – Natural Detergent.
Palmový olej se může ve složení výrobku schovávat v těchto ingrediencích:
Dlouhatánský výčet látek, které se vyrábí z palmového oleje, můžete omrknout tady.
Jak tedy vypátrat šetrnější mycí a čisticí prostředky?
Možná si teď říkáte, že to není vůbec jednoduchá otázka. A máte pravdu. Samozřejmě je potřeba sledovat celkové složení přípravku, ale jak jsme si ukázali, tenzidy v tom všem hrají důležitou roli. Prošlápli jsme vám proto cestičku. Držte se těchto deseti kroků a dojdete ke spokojenější pokožce a pevnějšímu zdraví.
10 krůčků k čistotě bez rizika:
Méně je někdy více. Než vytáhnete celý arzenál pěnivých čističů, zvažte, zda nestačí obyčejná voda.
Nevybírejte si přípravky podle toho, zda dobře pění. Pěna nerovná se čistota. Zpravidla je to naopak. Čím víc prostředek pění, tím agresivnější tenzidy obsahuje. O pěnivém omylu lidských koupelen si víc můžete přečíst tady.
Výrobky s tenzidy SLS či SLES raději nepoužívejte dlouhodobě a pouze v oplachových produktech. Při pravidelném používání může dojít k podráždění pokožky, k nadměrnému vysušení a narušení její přirozené rovnováhy. Pokud najdete takzvané sulfáty ve svém oblíbeném šamponu nebo prostředku na mytí nádobí, nepropadejte panice, nemusíte se jich hned zbavovat. V rozumném dávkování je vypotřebujte a příště si pořiďte produkt s jemnějšími tenzidy.
Používejte přípravky založené na tenzidech z přírodních látek, například tyto: SCS, CAPB, Lauryl Glucoside, Coco Glucoside či Decyl Glucoside. Podle aktuálních poznatků jsou šetrnější k pokožce, k přírodě, i svou výrobou. Takové tenzidy se nejčastěji získávají z kokosového nebo palmového (tomu se však my v Econea.cz vyhýbáme) oleje, ale například také z oleje řepkového, jako to dělají specialisté v Only Eco a Only Bio. Také u přírodních tenzidů si ale dávejte pozor a pořizujte si jen zodpovědně vyrobené produkty.
Upřednostněte produkt s certifikací přírodní kosmetiky. Ta totiž syntetické (a zpravidla nejškodlivější) tenzidy netoleruje, navíc ručí za původ a udržitelnost surovin, ze kterých se vyrábí použité přírodní tenzidy.
Ve složení hledejte několik názvů tenzidů, často jsou šetrnější než přípravky s jedním typem tenzidu. Povrchově aktivní složky se v přípravcích shromažďují do shluků. Pokud jsou shluky velmi malé, dostanou se snadno skrz pokožku a způsobují podráždění. Směsi tenzidů se ale shlukují do větších útvarů. Ty pokožkou tak snadno neprojdou, a tím pádem ji tolik nepoškodí.[ref]https://kindofstephen.com/two-aspects-which-affect-the-harshness-or-mildness/[/ref]
Sledujte i další ingredience ve výrobku. Na nepěknostech mohou s tenzidy spolupracovat i další obsažené látky. Tenzidy mohou narušit ochranný film pokožky, a usnadnit tak dalším prevítům záškodnickou činnost na našem těle. V konvenční kosmetice se často ukrývají syntetické parfémy, konzervanty či barviva. O umělých navoněncích se více dozvíte například v tomto článku.
Ve složení pátrejte po kvalitních rostlinných olejích jako je slunečnicový, po mastných kyselinách jako je stearic acid a zvláčňovačích jako je glycerin a sorbitol. Tyto ingredience pokožku hydratují a pomohou jí dodat to, o co jí tenzidy během čištění okradou.
Dejte pozor na palmáč. Některé tenzidy mohou pocházet z palmového oleje. Ujistěte se proto, že výrobce používá zodpovědně získaný palmový olej, který nepřispívá k odlesňování deštných pralesů. Hledejte například certifikát RSPO.
Čekali jste, že od nás uslyšíte nějaký jasný ortel? Rozsudek těch zločinných tenzidů? Potřebu si věci alespoň trochu zaškatulkovat, si v sobě asi neseme všichni. Ani my na tom nebyli před psaním tohoto článku jinak. Po jeho přečtení už je vám nejspíš jasné, že ne vždy jsou jednoznačné soudy tím nejlepším řešením (nejen ve světě přírodní kosmetiky). Na něco se při brouzdání v našich virtuálních regálech však spolehnout můžete:
V bezoplachové kosmetice u nás najdete pouze ty nejšetrnější tenzidy.
V žádné naší kosmetice nenajdete SLS ani SLES.
U výrobců, kteří ve svých produktech používají CAPB, jsme ověřovali jeho čistotu. Zároveň všechny naše značky důkladně vybíráme a navazujeme spolupráci jen s takovými, kterým důvěřujeme.
Stejně tak důkladně vždy prověřujeme i celkové složení produktů.
Nechceme vám nabízet nic, co bychom si dle aktuální míry našeho poznání sami nedali bez obav na tělo a do těla.
Oblíbená slovenská značka přírodní kosmetiky loni prodělala šok. Po pěti letech fungování dostala od celosvětově působící společnosti oficiální výzvu na ukončení používání jména a loga Navia, protože se údajně vizuálně a foneticky podobá jejich logu. Přitom tyto dvě firmy nepoužívají stejné suroviny, nemají stejné cíle, zákazníky ani stejná prodejní místa. Navia měla několik možností – mohla se vzdát a firmu ukončit, jít do boje, ale nakonec se rozhodla ustoupit a vybrala si nové jméno. Bere to jako výzvu, díky které se může posunout dál.
„Měníme název, kvalita zůstává.” Martina Dudová, zakladatelka značky Navia/Kvitok
Jak bude probíhat přeměna značky?
Postupně. Do června 2020 uvidíte etikety a krabičky Navia i Kvitok zároveň. Pak už pokvete jen Kvitok s designem, který znáte. Firma slibovala na rok 2019 mnoho novinek, změn a vylepšení, ty ale musela kvůli nenadálé situaci odložit. K původu kosmetiky i svých majitelů se hrdě hlásí novým názvem Kvitok. Ten odráží to, že v obsahu i na obale produktů jsou vzácné výtažky z květin a bylin z východního Slovenska.
Nabízí kosmetické produkty pro komplexní péči o pleť, tělo a vlasy, které dokážou pomoci i při problémech jako akné, atopický ekzém, suchá pokožka, celulitida nebo lupy. Při výrobě produktů používají přírodní suroviny, pracují s esenciálními oleji a znalostmi aromaterapie.
Navia/Kvitok je první slovenská ručně vyráběná kosmetika, která získala oprávnění používat logo společnosti Cruelty Free International Leaping Bunny.
Martina Dudová napsala e-book 3 DÔLEŽITÉ KROKY, BEZ KTORÝCH NEBUDE TVOJA PLEŤ KRÁSNA A ZDRAVÁ
Lokálnost, šetrnost a čerstvost
Arganový olej, bambucké máslo a růžový hydrolát nakupují od zahraničních dodavatelů,
protože na Slovensku se tyto rostliny nepěstují, ale vše, co mohou, nakupují na Slovensku – například konopný, makový a slunečnicový olej. Aby zabezpečili čerstvost jednotlivých kosmetických produktů, vyrábí každý den v malých dávkách.
Jak to všechno začalo?
Zakladatelka značky, Martina Dudová, vystudovala lékařskou fakultu a chemii. Při práci v chemické laboratoři se setkávala s nebezpečnými látkami. Došlo jí, že lidé přicházejí nevědomky každý den do kontaktu s podobnými složkami v kosmetice, potravinách, barveném oblečení a čisticích prostředcích. Rozhodla se to omezit v oboru, ve kterém může, a založila Navii/Kvitok. Právě chemie ji přivedla k výrobě produktů bez syntetické škodlivé chemie.
Příroda a věda ruku v ruce
Martina spojuje léčivé síly přírody a vědecky ověřené účinky látek. Rozumí fungování lidského těla a studuje souvislosti mezi vlivem konkrétních sloučenin na zdraví a tyto poznatky dává do přírodních receptur. Spolu s manželem Matúšem tvoří kreativní tým a vyrábí kosmetiku s vysokým obsahem přírodních účinných látek, které přirozeně podporují pokožku. Přejeme jim, aby se značce pod novým názvem Kvitok dařilo a aby jim pod rukama jen kvetl.
V Econea.cz jsme si oblíbili tuhle partičku 7 produktů:
Historické archivy ukrývají zajímavý příběh z dob, kdy Evropu sužovala epidemie moru. Vypráví o tlupě zlodějů, která neohroženě vykrádala domy obětí, aniž by se její členové zákeřnou nemocí nakazili. Lupiči totiž používali speciální medicínu. Tu nakonec prozradili výměnou za shovívavost při posuzování jejich zločinů. A byl to recept na bylinný výluh v octě. Zloději si jím potírali tělo, a bránili se tak před nákazou.
“Do tří pint bílého vinného octa přidejte po hrsti pelyňku, tužebníku, divoké majoránky a šalvěje, přihoďte padesát hřebíčků, dvě unce kořene zvonku, dvě unce anděliky, rozmarýnu a jablečníku a tři velké odměrky kafru. Směs nechte louhovat patnáct dnů. Přeceďte a uchovávejte v lahvi. Než se přiblížíte k obětem moru, vetřete si tekutinu do rukou, na uši a spánky.”
Ačkoli má tento příběh několik verzí a o jeho původ se přetahují různá evropská města, jedno je jisté. Zatímco dnes si byliny mnozí spojují jen s pytlíkovým mátovým čajem, dříve se jejich léčebným účinkům přikládala velká důležitost. Měli naši předci v něčem pravdu?Mohou nás přírodní vůně opravdu léčit? A co to vlastně je aromaterapie? Funguje, nebo je to jen marketingový “tah za nos”? Pokud v tom chcete mít také jasno, pojďte se s námi zanořit do hlubin přírodních vůní.
Pomůže s popáleninou i s úzkostí
Připomíná vám vůně vanilky dětství a vánoční pohodu u nazdobeného stromečku? Po přičichnutí k heřmánku si vzpomenete na babičku a její ranní čajový rituál? Přírodní vůně mohou však kromě vzpomínek iniciovat kaskádu fyziologických reakcí, které ovlivní celé naše tělo i emocionální prožívání. Vědecké databáze praskají ve švech studiemi, které je popisují.
Názvem “aromatherapie” jej od ryze parfemářského užití odlišil v roce 1937 francouzský parfémář a chemik Maurice Gattefosse, a to údajně poté, co mu s léčbou popáleniny pomohl levandulový extrakt.
Dnes má aromaterapie holistické využití a v některých zemích se dostává do každodenního života lidí. Pomáhá dětem s poruchou pozornosti, v německých nemocnicích ji používají jako podpůrný léčebný prostředek a některé esenciální oleje jsou dokonce registrovány jako léčiva, například levandulová silice proti úzkosti.
Věda se zabývá možnostmi využití esenciálních olejů jako alternativy k antibiotikům, náhrady běžných pesticidů či jako příměsi obalů k prodloužení trvanlivosti potravin.
Na druhé straně se ale stále ozývá množství skeptických hlasů. Také v našich luzích a hájích mnozí stále považují aromaterapii za šarlatánství a pouhý koníček “ezo” podivínů. Pojďme se tedy podívat, zda se dá aromaterapii vůbec věřit a jak vlastně síla přírodních vůní na člověka funguje.
Hon za esencí rostlin
V rostlinách se vonné látky vyskytují v podobě směsí mnoha chemických složek (60 – 500), které se souhrnně označují jako silice. Produkují je takzvané siličné buňky a chrání rostliny před škůdci a slouží také jako signální chemikálie, která láká opylovače.
Jeden litr meduňkového esenciálního oleje se průměrně získává ze 7 tun meduňky. Litr EO je ale opravdu velké množství, zpravidla se prodává po 10 ml.
My – lidé – jsme se je naučili z rostlin extrahovat, a to buď louhováním do vhodného rozpouštědla (tuk, olej či alkohol), lisováním nebo destilací vodní parou. A právě získaná těkavá aromatická látka se nazývá esenciální či éterický olej. Pro výrobu jedné kapky esenciálního oleje se přitom spotřebuje i několik kil rostlinného materiálu. A co že je na takové kapce oleje tak výjimečného, že jsme pro její získání ochotni spotřebovat tolik lidské i rostlinné energie?
Voní krásně. Dokáže toho ale mnohem víc
Jak jsme si řekli, esenciální oleje tvoří chemické složky – silice, které udržují rostlinu vitální, vyživenou a chráněnou. Obsahují velké množství antioxidantů, antibakteriálních a jiných látek a ukazuje se, že tyto pro rostliny prospěšné složky dokáží blahodárně působit také na člověka.
Jejich aromaterapeutické využití je široké a každý esenciální olej má jiné účinky. Používají se ke stimulaci či naopak uklidnění nervového systému, mohou pomoci v boji proti infekcím, podporují hojení, zvyšují imunitu, mohou zlepšovat trávení i zmírňovat bolest.
V rámci aromaterapie se esenciální oleje aplikují dvěma základními způsob, inhalací a nanesením na kůži. Pojďme se na ně mrknout zblízka:
Inhalace
Věděli jste, že čich je nejcitlivější ze všech lidských smyslů? Zároveň je nejmocnějším pojítkem k nevědomé mysli a k dlouhodobé paměti, kam ukládáme naše vzpomínky.
Zatímco aromaterapie tento smysl tříbí a posiluje, syntetické vůně ho mohou naopak tlumit a poškozovat. Studie je spojují s neurologickými i kognitivními problémy, ztrátou koncentrace či potížemi s pamětí a celkovým zmatením.
Syntetickými vůněmi jsme přitom doslova obklíčeni – na veřejnosti, v práci či v obchodech. Jejich efekty mnozí přirovnávají k pasivnímu kouření a v některých zemích se zavádí regulace “bezparfémového” pracovního prostředí.
Vraťme se proto raději k přírodním vůním. Jak jejich inhalace v aromaterii přesně funguje? Molekuly účinných látek z esenciálních olejů se z nosu přes olfaktorické nervy dostávají až do mozku, konkrétně do limbického systému, kde působí na emoce, chování, ale například i na dlouhodobou paměť. Při vdechování se účinné látky dostanou do průdušek, plicních sklípků a krevních kapilár a touto cestou pak do jednotlivých orgánů. V krvi je lze přitom prokázat již po patnácti minutách po aplikaci.
Esenciální oleje můžeme inhalovat také z vody. Do 600 ml horké vody stačí kápnout 1-3 kapky EO a vdechovat po dobu 5 minut s ručníkem přetaženým přes hlavu.
A pokud máte saunu, do nádobky s vodou přidejte pár kapek EO podle velikosti prostoru a nechte volně odpařovat. Jen pozor, esenciální oleje nikdy nekapejte přímo na rozpálené kameny.
Kožní aplikace
Biologické látky umí z esenciálních olejů do těla pronikat také kůží. Pro svou vysokou koncentraci se však při aplikaci na pokožku používají zásadně jen zředěné, zpravidla v rostlinném tuku.
Po nanesení na kůži se navážou na tělesné tuky a pronikají do krve.
Jako součást krémů, mastí či olejů se používají na lokální ošetření ran či štípanců. Některé směsi éteráčků nemají v lásce komáři, jiné pomáhají uvolňovat svaly.
Oblíbenou a příjemnou možností aplikace v aromaterapii jsou masáže. Masážní oleje si můžete vyrobit sami doma kombinací kvalitního rostlinného oleje s několika kapkami esenciálního oleje dle vaší preference. Pro celotělovou masáž se doporučuje 0,5 – 3% ředění. Pro děti do 6 let to odpovídá 7 kapkám EO v 50 ml nosného oleje, u dětí od 6 do 12 let a u těhotných je to 22 kapek EO na 50 ml nosného oleje a u dospělých bez omezení se používá 37 kapek EO v 50 ml nosného oleje.
Další možností jsou také koupele. Do lžíce nosného rostlinného oleje přidáme 3 až 10 kapek EO a necháme rozpustit ve vaně s teplou vodou. Případně si můžete pořídit již hotový koupelový olej, třeba tento je skvělý pro děti.
Synergický efekt. Když je celek víc než součet částí
Pokud jste již někdy navštívili aromaterapeuta nebo používáte aromaterapeutické přípravky, možná jste si všimli, že produkty často obsahují směsi několika esenciálních olejů. Není to náhoda. Aromaterapeuté totiž věří, a věda to potvrzuje, že kombinací jednotlivých esenciálních olejů dosáhnou vyšší účinnosti než aplikací jednodruhových olejů. Tento efekt se nazývá synergie. Při správné kombinaci mohou být terapeutické přínosy směsi esenciálních olejů větší než součet účinků jejích jednotlivých částí. Znázornit to můžeme třeba takto (a všem matematikům se omlouváme:-)): 1 + 1 > 2.
Synergetický efekt esenciálních olejů potvrzuje také naše produktová kouzelnice Ester a má pro vás tip, jak zatočit se suchým kašlem.
Tip ozkoušený na vlastním kašli:
Trápí vás nachlazení a úporný suchý kašel? Sáhněte po kombu borovice, vavřín, eukalyptus a levandule. Do litru převařené horké vody stačí od každého druhu přidat dvě kapky a 10 minut výpary inhalovat s ručníkem přetaženým přes hlavu. Dutiny se začnou uvolňovat a dostaví se blažená úleva!
You & Oil. Daleko víc než jen kosmetika
You & Oil Bioaktivní směs – Bolest hlavy
Síla synergie se nese celou aromaterapeutickou praxí a začínají ji využívat také kosmetické značky. S esenciálními oleji takto pracuje například inovativní aromaterapeutická značka You & Oil.
Směs EO pro děti – Nachlazení You & Oil
Ve spolupráci s aromaterapeuty vybírají do svých 100% přírodních přípravků pro děti i pro dospělé jednotlivé oleje tak, aby navzájem posilovaly své působení. Pro přenos léčivých účinků esenciálních olejů využívají v You & Oil především kůži a pulsní body těla, některé přípravky jsou pak určeny výhradně k inhalaci.
Jejich směsi pomáhají s celou řadou neduhů. Tahle uleví od pnutí a tlaku v hlavě, svědění a otoky od štípanců zmírní tato kombinace éteráčků. Dýchací cesty podpoří mix eukalyptu a palisandrového dřeva a nepříjemné virové projevy na rtech pomůže zvládnout měsíček lékařský, tea tree a mátový esenciální olej. Od škrábání v krku uleví dětem souhra tea tree, zázvoru a citrónu, ke spánku je pomůže ukolébat zase ravintsara, heřmánek a levandule. Směsi se nanášejí na určité pulsní body na pokožce, které označují specifické shluky krevních cév. Ty pomáhají šířit účinné látky dál do těla. Na rozdíl od běžných léků vhodně používané esenciální oleje působí šetrně a udržují náš citlivý imunitní systém v rovnováze.
Květová voda. Vedlejší produkt, který rozhodně není k zahození
Při parní destilaci esenciálních olejů vzniká jeden užitečný vedlejší produkt – hydrolát neboli květová voda. Při destilaci se oddělují látky rozpustné v tucích (esenciální oleje) od látek rozpustných ve vodě. První jmenované se usadí na povrchu, ty druhé přechází do vody, a vzniká tak hydrolát – krásně voňavá voda obohacená bioaktivními látkami z rostliny, která má mnohem jemnější účinky než koncentrovaný esenciální olej.
Jak už víme, esenciální oleje jsou vysoce koncentrované látky. Některým aspektům jejich používání bychom proto měli věnovat zvýšenou opatrnost:
Kvalita
Esenciální oleje se dají “napodobit” a vyrobit také synteticky, takové však postrádají léčivé účinky. Kromě zcela syntetických olejů můžete narazit také na přírodní esenciální oleje ředěné těmi syntetickými. Podle pouhého čichu je ale nemáte šanci rozpoznat. Nekvalitní EO jsou často levnější a na etiketě jim chybí několik důležitých informací. Na lahvičce pravého přírodního esenciální oleje najdete přesný botanický název rostliny v češtině a v latině, místo sběru rostliny i způsob extrakce.
Správné dávkování
Možná právě proto, že esenciální oleje nemají oficiální postavení léků, lidé často neberou jejich dávkování moc vážně. Obsahují však vysokou koncentraci aktivních látek, a je proto velmi důležité dodržovat limity používaného množství. Ty se liší dle jednotlivých EO, podle způsobu aplikace a rozdílné jsou také podle zdravotního stavu a věku člověka. Vždy tedy dodržujte instrukce uvedené na produktu.
Citlivost organismu
To, že je něco přírodní, nutně neznamená, že je to prospěšné. I Sokratův smrtící nápoj z bolehlavu byl 100% přírodní a v nesprávném množství může být toxická třeba i vaše oblíbená káva. Kromě správného dávkování může mít vliv také míra citlivosti člověka. Před použitím k masáži si proto zkuste aplikovat malé množství masážní směsi s esenciálním olejem nejdříve na jeden bod na pokožce a počkejte do následujícího dne, zda se na daném místě neobjeví zčervenání či jiné nežádoucí projevy.
Alergické reakce
Opatrně bychom měli zacházet především s čistými esenciálními oleji. V neředěné nebo špatně ředěné formě mohou způsobit i nežádoucí reakce těla jako kožní přecitlivělost, vyrážky či bolest hlavy, a jejich použití proto reguluje například IFRA (Mezinárodní asociace vůní) a Evropská komise pro bezpečnost spotřebitelů (SCCS).
Opatrní buďte především při domácí výrobě kosmetiky či aromaterapeutických olejů. U kosmetických přípravků zakoupených od ověřených firem a značek se bát nemusíte. Podléhají totiž bezpečnostním předpisům a koncentrace esenciálních olejů je v nich regulována.
A pak je tu ještě jedna věc. Ve většině esenciálních olejů se vyskytují složky limonen, geraniol či citronellol. Ty se dostaly na seznam 26 alergenů, které se musí podle nařízení č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích povinně uvádět v rámci složení.
Proto právě tyto složky uvidíte často vypsané na etiketách přírodních produktů a jejich obsah je v produktech regulován. Zajímavé je, že podle některých studií například limonen působí antikarcenogenně a zvažuje se i možnost přidávání limonenu do potravin, právě pro jeho protirakovinné účinky.
100% čisté esenciální oleje pocházejí z rostlin, v přírodě se tedy přirozeně vyskytují a v úměrném množství jsou biologicky odbouratelné. O toxicitě pro vodní organismy se o nich hovoří v souvislosti s větším množstvím než je povoleno používat v drogerii či kosmetických přípravcích. Pokud byste vylili celou lahvičku do rybníka, pravděpodobně byste vodním tvorům způsobili komplikace. Při běžném používání esenciálních olejů v krémech nebo masážních olejích by ale nemělo vznikat žádné nebezpečí. Pozitivní je také skutečnost, že čističky odpadních vod si s nimi umí poradit. Enzymy v mikroorganismech, které zpracovávají nečistoty v odpadních vodách, jsou totiž “nastaveny” na zpracovávání složek, které se přirozeně vyskytují v přírodě. To také znamená, že syntetické vonné látky zpravidla čističky nezachytí, a roky tak putují přírodním koloběhem v nezměněné podobě.
Rostliny na výrobu esenciálních olejů se dají pěstovat ekologicky a udržitelně nebo se k jejich výrobě využívají odpady (například citrusové slupky) potravinářského průmyslu. Každá mince má ale dvě strany a výroba se bohužel může provádět také technologiemi, které k přírodě šetrné nejsou.
Pokud teď dumáte, jak se těmto rizikům co nejlépe vyhnout, sklouzněte očima o pár řádků níže na 8 zásad správného používání esenciálních olejů.
8 zásad používání esenciálních olejů
Pořizujte si 100% přírodní esenciální oleje a aromaterapeutické produkty z ověřených zdrojů.
Hledejte certifikáty. V České republice a na Slovensku je to certifikát CPK nebo CPK BIO. Jde o jedny z nejpřísnějších certifikací na světě a ručí za vysokou kvalitu rostlinných surovin z ekologického zemědělství nebo z volné přírody. Těmito certifikáty se pyšní například většina esenciálních olejů od značky Nobilis Tilia.
Esenciální oleje neaplikujte na pokožku neředěné. Vždy používejte vhodný nosič z kvalitního rostlinného oleje, například meruňkový, mandlový či olivový olej, případně lze ředit také v alkoholu nebo ve vinném octu.
Esenciální oleje neužívejte vnitřně. Pít můžete některé hydroláty (květové vody), které jsou vedlejším produktem při výrobě esenciálních olejů, oblíbená je například růžová květová voda. Má mnohem jemnější účinky než esenciální olej, proto ji nemusíte dále ředit. Hydroláty doporučujeme pořizovat v BIO kvalitě.
Začínejte s menšími dávkami esenciálních olejů. Je-li třeba, dávku příště navyšte. Při nadužívání éterických olejů si tělo může postupně vyvinout rezistenci a léčivé účinky na něj mohou přestat působit.
“Poslouchejte” svůj čich. Pokud vám esenciální olej nevoní, pravděpodobně pro vás není vhodný. Mohl by zesilovat určitou disharmonii ve vašem organismu nebo na jeho použití pro vás zkrátka ještě nepřišel ten správný čas.
V 1. trimestru těhotenství a u kojenců do 9. týdne věku nepoužívejte žádné esenciální oleje, všeobecně se obraťte na neparfemované produkty. U starších dětí se pak doporučuje menší dávkování než u dospělých.
Doma je správně uskladněte.
Kvalita je pro působení esenciálních olejů zásadní. Správně by je tedy měl výrobce nabízet v tmavě fialovém (někdy se uvádí také v hnědém) skle, které olej ochrání před průnikem UV záření. Skladujte je doma na tmavém a chladnějším místě a po každém použití je ihned uzavřete.
Možná si ze školních lavic pamatujete, že chemické procesy jsou základem celého života. Chemické sloučeniny nás obklopují každý den. Některé přitom člověku prospívají, jiné mu mohou pořádně škodit. Jenže… Kdo se v tom má vyznat? Které produkty obsahují příznivé látky a kterým bychom se raději měli vyhnout?
V ideálním světě by se o to za nás měli postarat výrobci. Tak, aby se na trh dostaly jen výrobky, které nám prospívají a jsou šetrné k planetě. O takovém světě v Econea.cz sníme každou noc. Realita je bohužel odlišná. Potenciálně škodlivé látky můžeme objevit na každém rohu. V oblečení, drogerii i kosmetice. Jak si tedy poradit? Jasně. Obklopovat se přírodními produkty. I mezi nimi jsou však rozdíly…
Slovíčko přírodní totiž mnozí výrobci zneužívají. A my si tak můžeme v dobré víře domů přinést lahvičku s rostlinkou na obalu, ale plnou ropných derivátů a jednou kapkou přírodního výtažku.
Obzvlášť u kosmetických přípravků, které si patláme přímo na kůži, je šetrné složení klíčové. Naštěstí ale existují i poctivé značky. Jednu z nich vám dnes představíme. Jmenuje se Kvitok a do puntíku rozumí tomu, co naše tělo opravdu potřebuje.
Kvitok. Propojení vědy, přírody a vášně
Martina, zakladatelka značky Kvitok
Příběh této slovenské přírodní značky začíná v laboratoři. Oblečená do bílého pláště v ní stojí Martina, studentka lékařské a chemické fakulty. Rozhlíží se kolem a uvědomuje si, s kolika škodlivými látkami se setkává i za zdmi výzkumné pracovny, v každodenním životě.
Díky svému studiu dobře rozumí fungování lidského těla a noří se do souvislostí mezi vlivem konkrétních chemických sloučenin a naším zdravím.
Lidský organismus je kompletní celek, který od vnějšího prostředí odděluje kůže. Kůže je tak největším orgánem lidského těla. Každý den naše pokožka odolává bakteriím, virům a škodlivým látkám. Zároveň se podílí na odstraňování odpadových látek z těla. Proto je péče o pleť nesmírně důležitá.
Netrvá dlouho a Martina se rozhoduje, že se nebezpečné látky pokusí ve svém životě eliminovat. A začíná tím, co si maže přímo na kůži, kosmetickými produkty.
Své poznatky přetavuje do tvorby receptur. Logicky promyšlených a přírodních. S těmi experimentuje doma a vyrábí své první šetrné produkty.
Z osobní záliby se ale rázem stává hluboká vášeň a životní poslání. Martina v sobě nachází touhu přispět krásnější pokožce nejen výrobou kvalitní kosmetiky, ale i pochopením propojenosti kůže s celým organismem. Velkou podporu a zapálení pro věc s ní sdílí i její nejbližší rodina. A tak jim pod rukama vzniká Kvitok.
Tvorba receptur jako nikdy nekončící studium: Možná si říkáte, že si takovou kosmetiku můžete vyrobit i sami doma. Pár lžic kokosáku a několik kapek éteráku… Narozdíl od nás laiků, jsou ale Martiny znalosti o míle napřed. Kromě poznatků ze studia medicíny a chemie, se Martina vzdělává na dennodenní bázi. Dálkově studuje na zahraniční škole přírodní bio kosmetiky a nepřestává zkoumat jednotlivé látky a jejich působení na naši pokožku a organismus. Každá její receptura je promyšlená a složená tak, aby podporovala přirozené funkce naší pokožky.
Název své značky Martina odvodila z latinského výrazu “síla přírody”. Při její výrobě se totiž spoléhá především na přírodu a její dary. Umělým emulgátorům, barvivům, konzervantům či syntetickým parfémům, které pro nás nejsou přirozené a našemu tělu škodí, se tak vyhýbá velkým obloukem. Co tedy do svých lahviček ukrývá?
Kvalitní a bezpečné suroviny:
Martina a její tým věří v sílu jednoduchého a kvalitního složení, které je zároveň přirozené pro naši pokožku. Používá tedy jen suroviny s certifikáty kvality a bezpečnosti.
Mnoho ľudí si myslí, že si vo vlastnej záhrade pestujem bylinky, ktoré používam aj pri výrobe. Bohužiaľ, takto to nefunguje, pretože aj pestovateľ musí byť z hľadiska legislatívy kontrolovaný, aby daná surovina spĺňala všetky kvalitatívne požiadavky. Ak niekto pestuje vlastnú zeleninu a ovocie na záhradke pri hlavnej ceste, je to síce handmade, ale neznamená to, že kvalita je lepšia, ako z obchodu.
Esenciální oleje:
Namísto syntetických parfémů používají esenciální oleje. Kombinují je primárně podle jejich účinků. Ale vždy s citem a tak, aby vznikl produkt se slíbeným efektem a příjemnou vůní.
Ingredience bez palmového oleje:
Produkty od Kvitku dále neobsahují žádný palmový olej ani jeho deriváty. A to je i ve světě vysoce kvalitní přírodní kosmetiky vzácný úkaz. Není jednoduché toho dosáhnout. Některé suroviny totiž mohou být vyrobeny z různých olejů a jejich dodavatelé obvykle nejsou schopni poskytnout 100% garanci, že se deriváty palmového oleje v ingrediencích nevyskytují. I proto je Kvitok jedinečný.
Netestované látky:
Žádné z produktů ani použité suroviny navíc nejsou testované na zvířatech. Také všichni dodavatelé, se kterými spolupracují, garantují netestování a sdílejí stejné cíle. A co víc?
Čerstvost nade vše a speciální ingredience navíc
Veškeré produkty od Kvitku se od těch konvenčních liší také tím, že neobsahují žádné konzervanty. Datum spotřeby je proto kratší. Pohybuje se od 6 do 15 měsíců od data výroby, přičemž u většiny produktů je to 12 měsíců. Výjimkou jsou šampony, u kterých je to až 18 měsíců. Přípravky vyrábí v menších sériích, aby k zákazníkům dorazily v co nejvyšší možné kvalitě a co nejčerstvější.
První zkušenost s kosmetikou Kvitok mě nadchla! Růžová voda je pro mou pleť naprosté blaho a v létě se mi moc osvědčil olej po opalování. Takže jsem neodolala a rozšířila sortiment o šípkový olej a šípkový peeling. Opět mohu pouze doporučit. Kromě krásného designu jsou výrobky Kvitku opravdu vymazlené, nádherně voní a zanechávají za sebou blaženou pleť.“ Tereza z Prahy
Do každé lahvičky pak přidávají navíc jednu speciální ingredienci. Možná tu nejdůležitější ze všech. Lásku. Martina totiž svoji práci miluje a bere ji jako poslání. Přestože Kvitok již dávno není malým, začínajícím podnikem, Martina dodnes osobně dohlíží na celý proces výroby. Tak, jak to bylo na samém počátku jejího podnikání. Nedopustí, aby se na trh dostal výrobek, který něco postrádá. Její pečlivost a vášeň je cítit z každé lahvičky.
Znáte nejdůležitější princip péče o pleť? Kvitok ano
Martina i její kolegové usilují o vývoj kosmetiky, která je v harmonii s pokožkou těla. Kůže má sama o sobě velmi efektivní samočistící schopnosti. Vytváří si ochranný film, který ji brání před vlivem vnějších nepříznivých faktorů, ale i před dehydratací. My, lidé, ale tuto ochrannou schopnost pokožky sami často sabotujeme. Buď svou kůži zatěžujeme zevnitř, a to nesprávnou životosprávou. Anebo zvenku, špatně zvolenými čisticími či kosmetickými produkty.
Velká spousta běžně používané kosmetiky totiž cenný, ochranný štít naší pokožky narušuje a odstraňuje. Jsou to například mýdla a některé čističe obsahující méně šetrný druh tenzidů (povrchově aktivních látek). Z pokožky dovedou perfektně odstranit nečistoty, ale i veškerou mastnotu, tedy i tuto ochrannou bariéru.
Dlouhodobé používání nesprávných šamponů, sprcháčů a jiných mydlivců tak může způsobit i závažné potíže. Pocit stažené pleti, vysušení, zčervenání či naopak nadměrné maštění jsou první varovné signály. Po nich se rozjíždí kolotoč problémů. Oslabená kůže je náchylná ke vzniku alergií, ekzémů, lupénky, zánětů a dalších podobných nepříjemností.
V Kvitku si toho jsou moc dobře vědomi. Při výrobě receptur se tak vždy drží základního pravidla – zachování přirozeného ochranného filmu pokožky.
Ochranný film pokožky: Jde o hydrolipidovou vrstvu (emulzi) tvořenou směsí lipidů, olejových sekretů mazových žláz, keratinocytů, aminokyselin, potu a jeho složek (voda, kyselina mléčná, močovina, anorganické soli,…). Je to dynamická struktura s množstvím aktivních enzymů a bakterií. Tato vrstva pomáhá pokožce udržet pH 4,5-6, které je slabě kyselé a je potřebné pro správnou funkci kůže. Ta je potom zdravá, zářivá a pružná.
Její tvorba je řízena hormony cirkulujícími v krevním oběhu, a zejména v čase puberty se výrazně aktivuje. Důležitou úlohou ochranného filmu je zabezpečení regenerace. Kůže se rychleji hojí a zůstává bez poranění. Když tento film narušíme, pokožka zůstává jistý čas bez ochrany. U zdravé pokožky se film přirozeně obnovuje za cca 2-4 hodiny, věkem se však tento interval prodlužuje.[ref]https://navia.sk/ako-si-vycistit-pokozku-a-zaroven-nenarusit-jej-funkcie/[/ref]
Receptury vymazlené pro zdraví pokožky
Šlehaný tělový krém Bezstarostné ráno Kvitok
V Kvitku proto používají jen rostlinné tenzidy, které kůži nadměrně nezatěžují. Najdete je například v jejich tuhých šamponech nebo ve sprchových krémech. Tam však základní složkou není voda, jako u běžných sprchových gelů, ale mandlový olej. Ten předchází vysušení pokožky, a krém tak celkově působí velmi jemně.
A jak je to s pletí na obličeji? Ta je mnohem delikátnější než na zbytku těla, a vyžaduje proto ještě šetrnější péči. Voda bohužel dokáže odstranit jen vnější nečistoty jako je prach.
Jen kosmetika ale zázraky nedělá. Kvalita pokožky je totiž odrazem také vnitřního stavu našeho těla. Když se o sebe dobře staráme, i pokožka vypadá a funguje dobře. Měli bychom si tedy dávat pozor také na kvalitní a zdravou stravu, pravidelný pohyb i dostatek odpočinku.
Na pokožce se však nacházejí také látky rozpustné v tucích. Jde většinou o nečistoty vyloučené z organismu kůží nebo zbytky dekorativní kosmetiky. Ty je nutné rozpustit v olejové složce. Pokud by totiž zůstaly na pokožce, mohou ucpat póry. Tato místa jsou pak náchylná ke vzniku zánětů a akné. Pokožka se zanesenými póry navíc nemá šanci vstřebat žádné kosmetické přípravky. Na nesprávně očištěnou pleť si pak můžeme patlat co chceme, ale efekt se stejně nedostaví.
Proto se v Kvitku při výrobě přípravků na čištění pleti obrací právě na oleje. Používají přitom výhradně rostlinné oleje, které mají pro pokožku skutečné přínosy díky obsahu mastných kyselin.
Všechny produkty, od krémů a šamponů až po deodoranty, jsou 100% přírodní, a tedy zcela neškodné a rozložitelné. A na ekologii myslí i při balení produktů a zásilek:
Kde je to možné, balí produkty do papírových krabiček a skleněných lahviček.
Některé výrobky, jako jsou citlivé pleťové krémy, nemohou přijít do styku s vodou či vzduchem, a vyžadují tak speciální balení. Pro ně používají dávkovače. Ty nejnovější, do kterých balí například odličovací mléko nebo sprchové gely, jsou z recyklovatelného plastu. Hoďte je proto do žlutého kontejneru na plasty a recyklační firmy se jich už ujmou.
Šetrní jsou i při balení a odesílání produktů. Řídí se heslem: “Pro jednoho odpad, pro druhého poklad.” Jako výplň balíčků, které nám s produkty od Kvitku přijdou, používají dřevěnou vlnu. Ta se dá lehce zkompostovat, využít jako podestýlka pro domácí zvířátka nebo i pro dekoraci.
Tak. To je Kvitok. Je opravdu neobyčejný, co říkáte? Představuje promyšlené propojení vědy, přírody a aromaterapie. Bez ostychu si troufáme říct, že v přírodní kosmetice prosekává cestičku zcela novému přístupu k péči o pokožku. Komplexnímu. Který se pídí po příčinách kožních neduhů, rozumí lidskému tělu a zároveň využívá nejnovější vědecké poznatky.
Kontroverzní látka EDTA je běžnou součástí drogerie, kosmetiky, potravinářství i nejrůznějších odvětví průmyslu. Potkáváte ji denně i vy. Dokonce tam, kde by vás její přítomnost ani nenapadla.
Využití má však tak široké, že se její bezpečnost stala mezi experty i laiky hojně diskutovaná. Zdá se ale, že mnozí z nás chemií nepolíbených, se v té záplavě informací doslova topí.
Z akademických slohů a zašmodrchanin totiž není hned jasné, zda je EDTA vlastně látka neškodná, nebo je strašákem ohrožujícím naše zdraví.
Proto jsme ji, za pomocí odborníků na slovo vzatých, důkladně prozkoumali. A převedli všechny ty nadpozemské vzorečky do srozumitelštiny. Koukněte.
Troška chemie aneb co je EDTA vlastně zač
Ilustrační obrázek, není vzorec EDTA
Čtyři písmena EDTA jsou zkratkou pro kyselinu ethylendiamintetraoctovou a její soli (disodium EDTA, trisodium EDTA, tetrasodium EDTA a trisodium HEDTA).
Tato látka patří mezi takzvaná chelatační činidla, což znamená, že má schopnost “chytat” ionty kovů nebo minerálů, vázat je na sebe a bránit tak průběhu přirozených reakcí.
V roce 1935 ji v Německu patentoval F. Munz.
Vyrábí se uměle a dostává podobu krystalického prášku bílé barvy.
A kam už EDTA pronikla?
Díky svým dovednostem se tato látka stala populární v mnoha odvětvích, kde má různé účinky a využití. Přesný výčet by zabral mnoho řádků. Pojďme se tedy společně podívat alespoň na ty nejčastější z nich:
Potravinářství: V něm se EDTA označuje jako umělý antioxidant E 385. Prodlužuje trvanlivost a stabilitu potravin. Postará se o to, aby si konzervovaná zelenina udržela čerstvou barvu. Hojně se využívá při konzervaci majonéz a jiných dressingů. A pivo bez pěny? To zkrátka není ono. EDTA si s tím umí hravě poradit. Svými vlastnostmi často podporuje právě stálost pěny v oblíbeném zlatavém moku.
Kosmetika: V ní našla EDTA uplatnění jako:
Konzervant. V podobě konzervantu ji nejčastěji nalezneme v pleťových krémech a tělových mlécích.
Ochránce. EDTA dokáže také chránit kosmetické produkty před změnami konzistence, barvy a vůně.
Látka podporující tvorbu pěny. Cestu si našla také do šamponů, sprchových gelů a mýdel. Můžeme jí vděčit za hustou pěnu. A do šamponů se přidává také kvůli své dovednosti spolu s mědí obarvit je do modra.
Můžete ji ale najít i například na etiketě přírodního mýdla s bylinkami, v čistém Aloe vera gelu i v šetrnějších alternativách barev na vlasy.
Drogerie: Svou zdatnost uplatňuje EDTA také v pracích prášcích a čističích. Pomáhá jim zvyšovat jejich účinnost tím, že odstraňuje tvrdost vody. A podporuje v nich také stálost pěny.
Zdravotnictví: Na EDTA narazíme i ve zdravotnictví, zabraňuje totiž srážení krve. Je pomocníkem při laboratorních vyšetřeních a využívá se také při odběrech. V krevních bankách se pak přidává do nádob, v nichž se krev uskladňuje.
Alternativní medicína: Nabízí chelatační terapii pro pacienty s aterosklerózou nebo autismem.[ref]Baxter AJ, Krenzelok EP (2008): Pediatric fatality secondary to EDTAchelation, Clinical Toxicology, 46:10, 1083-1084, DOI: 10.1080/15563650701261488[/ref] Využívá přitom schopnost EDTA vázat na sebe kovy, které v těle pacienta škodí. Nežádoucí látky z těla vyprovodí, a zajistí tak tělu detoxikaci.
Papírenský průmysl: Ten ji využívá místo chloru k bělení buničiny. Ano, EDTA může i za čistoskvoucí bělost klasického papíru!
Dá se říct, že pro naše zdraví je EDTA sama o sobě relativně bezpečná. Do kosmetických přípravků se jí přidává velmi malé množství, které nevykazuje negativní účinky na tělo. Kůží prakticky vůbec neprochází. Bohužel je tu ale jeden háček…
EDTA totiž může usnadnit a zvýšit vstřebání jiných složek. Jednoduše řečeno – kůže se díky ní stává výrazně propustnější.[ref]Lanigan RS, Yamarik TA. Final Report on the Safety Assessment of EDTA, Calcium Disodium EDTA, Diammonium EDTA, Dipotassium EDTA, Disodium EDTA, TEA-EDTA, Tetrasodium EDTA, Tripotassium EDTA, Trisodium EDTA, HEDTA, and Trisodium HEDTA, International Journal of Toxicology 2002; 21 Suppl 2:95-142, DOI: 10.1080/10915810290096522[/ref] Pokud tedy přípravek s EDTA obsahuje i jiné škodlivé látky, mnohem snáze pak proniknou do našeho organismu. Chemický koktejl látek v přípravku může být zkrátka mnohem škodlivější než látka samotná. Skutečné účinky takového koktejlu na lidský organismus navíc nikdo nezkoumá.
Je dobré vědět, že přítomnost EDTA ve složení výrobku lze najít u kosmetických přípravků. U přípravků na úklid domácnosti však máme mnohdy smůlu. Výrobci drogerie totiž nemají ze zákona povinnost uvádět celé složení výrobku
Jestliže tedy máte citlivější pokožku, je lepší se EDTA vyhnout úplně. Mix látek, který ji obsahuje, může způsobit podráždění kůže, vyrážky a jiné alergické reakce. Jak se jí tedy nejlépe vyvarovat?:
Riziko kožních neduhů hrozí především u kosmetiky, kterou si nanášíme přímo na kůži. U certifikované přírodní kosmetiky máte větší jistotu, že EDTA neobsahuje. Pro zachování stability přípravku využívá jiné, naprosto šetrné látky. Například sodium anisate, sodium levulinate, rostlinný alkohol, přírodní antioxidanty a další bezpečné konzervanty. Orientovat se můžete třeba skrze certifikáty, které látku EDTA zakazují, například: Natrue, EcoCert, BDIH. Existují ovšem také značky, které tyto certifikáty nemají, a přitom EDTA také nepoužívají. Například Navia/Kvitok či 2SIS .
EDTA neobsahují ani výrobky s ochrannou známkou “Ekologicky šetrný výrobek.”
Proč se ale EDTA raději vyhnout má ještě jeden důvod. Přírodu
Náš organismus se s EDTA nakonec nějak vypořádá. Jinak to má ale příroda, která nás obklopuje. V ní se totiž EDTA prakticky nerozkládá. Hlavní škody tedy páchá v našem životním prostředí. Vzhledem k tomu, že se každý rok této látky vyrobí celosvětově kolem 100 000 tun, neměli bychom zůstávat vůči znečištění přírody lhostejní.
Nejvíce přitom její přítomnost odnášejí vodní ekosystémy. V evropských řekách má právě EDTA nejvyšší koncentraci. V jedné britské řece byla dokonce naměřena koncentrace dvakrát vyšší, než kolik stačilo v laboratoři pro usmrcení poloviny testovaných perlooček do 24 hodin.
Do vody se přitom EDTA dostává poměrně snadno – jak z průmyslové výroby, tak z našich domácností. Hromadí se spolu s dalšími znečišťujícími látkami v usazeninách na dně řek a nádrží. V případě domácností dochází ke kontaminaci v menší míře, ale i jedna kapka tvoří oceán. Když si navíc uvědomíme, že EDTA není jediná škodlivá látka, která se odpadními vodami dostává do ekosystému, měla by být naše snaha se jí vyhnout o to větší.
Obejdeme se bez EDTA?
Jestli od používání EDTA někdy upustí průmyslová výroba, to je zatím ve hvězdách. Některé země Evropské unie zakázaly používání této látky alespoň v čistících prostředcích. Na trh už byly uvedeny lépe biologicky odbouratelné alternativy (IDS, PASA, EDDS, MGDA,GLDA) a jejich podíl na trhu narůstá.[ref]https://www.grandviewresearch.com/industry-analysis/chelating-agents-market[/ref]
Odborníci se také neustále snaží vyvíjet ekologičtější alternativy. Tak třeba skupina vědců z University of Nebraska se snaží využít pokrutiny (zbytky z lisování jadérek) z hroznového vína. Polyfenoly obsažené ve slupkách vína mohou totiž posloužit jako velmi silný antioxidant, čímž by nahradily EDTA alespoň v potravinářském a kosmetickém průmyslu. A to už by byl velký posun k lepšímu![ref]https://www.ecowatch.com/grapes-of-trash-2550354218.html[/ref]
Jestli se bez EDTA někdy obejdeme úplně, to je však otázka.
3 tipy, se kterými budete víc eko
Co se týče nás, koncových zákazníků, můžeme udělat alespoň pár změn, které našemu životnímu prostředí a živočichům uleví.
Podívejte se vždy na složení výrobku, než ho koupíte. Pokud v jeho řádcích najdete EDTA, je pravděpodobné, že bude obsahovat i jiné látky, které vašemu zdraví neprospívají. A přírodě nejspíš také ne.
Složení pracích gelů, aviváží a úklidových prostředků se vám možná rozklíčovat nepodaří. Zkoumejte tedy alespoň jednotlivé značky a jejich ochotu uvádět informace o složení produktů. To může být dobrý kompas. (U ekodrogerie z našeho e-shopu vždy víte, co kupujete. U každého produktu uvádíme celé jeho složení, které nám výrobci musí doložit na datových a bezpečnostních listech.)
Dbejte i na kvalitu potravin. Nekupujte polotovary a jiné prefabrikáty. Ano, sice vám mohou do jisté míry usnadnit život, ale z výživového hlediska stejně za moc nestojí. I v supermarketu si můžete na potraviny trochu více posvítit. EDTA se skrývá za éčkem číslo 385.
Na závěr je potřeba upozornit, že není přírodní kosmetika jako přírodní kosmetika a stejné to je i s ekodrogerií. Slovo přírodní totiž není ze zákona nijak regulované.
Někteří výrobci využívají eko trendu posledních let a za přírodní maskují i takové produkty, které obsahují ošklivý chemický mix. Nakupujte proto u prodejců, na něž se můžete spolehnout. Můžete zabrouzdat i k nám, jestli chcete. Složení všech produktů poctivě prověřujeme a sami na sobě testujeme:
A jestli máte někdy pocit, že vy sami nemůžete výměnou pracího gelu za ekologičtější nic změnit, mýlíte se. V dnešní době je hlas jednotlivce silnější než kdy jindy. Díky zrychlené komunikaci a sociálním sítím dokážeme vytvářet mnohem intenzivnější tlak nejen na prodejce, ale i na výrobce. Čím více lidí proto přestane neekologické produkty kupovat, tím více se bude trh přizpůsobovat.
Pokud jste ve svém okolí jediný ekologicky smýšlející člověk, staňte se pozitivní inspirací pro ostatní. Všechny velké změny měly malé začátky. A věřte, že jakmile uděláte první krůček, začne vás to bavit a zpátky už se nevrátíte. My v Econea začali před pár lety a je to krásná jízda. Tak držíme palce, ať se váš domov zelená čím dál víc.
Prosíme, sdílejte článek s blízkými. Možná prozelení život i jim:
V čisté uzavíratelné sklenici smíchejte 3 lžíce kávy (čerstvě namleté nebo použité, vysušené) se 2 lžícemi třtinového cukru.
V čisté uzavíratelné sklenici smíchejte 3 lžíce kávy (čerstvě namleté nebo použité, vysušené) se 2 lžícemi třtinového cukru.
Jíl smíchejte s vodou v poměru 1:2 a přidejte trošku kokosového oleje, aby vznikla jemná kašička.
Jíl smíchejte s vodou v poměru 1:2 a přidejte trošku 
Úžasná konzistence. Má funkci takzvaného strukturního tuku. V potravinách zabraňuje hrudkovatění a dodává jim požadovanou tuhost. Pro tyto kvality je oblíbený i v kosmetice. Nemá žádný odér a jeho konzistence je hladce krémová.
Podpora lobby. Nezanedbatelné je i politické lobby indonéského a malajského průmyslu, které vedlo k dotacím a povinnému používání palmového oleje například v palivech i u nás v Evropě.[ref]
Plíce naší planety mizí a nahrazují je nekonečné lány palem olejných. Ty mají méně biomasy než lesy a z ovzduší tak zadrží několikanásobně méně oxidu uhličitého. Při likvidaci “vysloužilé” palmy se pak oxid uhličitý vrací zpět do atmosféry. K tomu připočítejme emise z odlesňování a oxidace rašelinišť a také odhad, že každý hektar rašeliniště osázený těmito palmami vyprodukuje během 25 let zhruba 3 750 až 5 400 tun CO2.[ref]https://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/palm_oil_study_kh0218208enn_new.pdf[/ref]
“Má skvělé zdravotní benefity.” Palmáč se stal nejkonzumovanějším rostlinným olejem na světě. V mnoha výrobcích nahrazuje ztužené rostlinné tuky, které obsahují zdraví škodlivé transmastné kyseliny. Ačkoli tělu neškodí jako zmiňované tuky, neznamená to, že jde o zdraví prospěšnou potravinu. Rozhodně se nejedná o potravinu s nenahraditelně blahodárnými kvalitami.[ref]https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/by_the_way_doctor_is_palm_oil_good_for_you[/ref] [ref]
Nakupujte od prověřených dodavatelů a značek, které se palmovému oleji snaží vyhýbat. Ti, kteří sahají po udržitelných zdrojích, se tím obvykle chlubí a uvádí například certifikace. Nebo si průzkum udělejte sami. Pomůže vám i tenhle seznam značek 
Přihlédněte k certifikátům udržitelného pěstování. Stoprocentní spolehnutí na ně bohužel není, ale nastolují pěstitelům určité mantinely a kritéria produkce. Kromě BIO certifikace je to RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), FONAP (Fórum pro udržitelnost palmového oleje), POIG (Palm Oil Innovation Group) a TFT (The Forrest Trust).
Jiné je to však u citlivé či ekzematické kůže. Ta při častém používání prostředků s vysokým pH ztrácí svou ochranu, přirozené funkce a chřadne. Stejně tak používání mýdel neprospívá intimním oblastem, které jsou na vysoké pH velmi citlivé. Pozor tedy na produkty tvářící se jako “intimní mýdlo”. To, že se do mýdla přidá extrakt z dubové kůry nebo heřmánku, ho ještě nedělá vhodným pro intimní partie. Z našich nabytých znalostí vám doporučujeme se těmto mýdlům vyhnout.
). Na něco se při brouzdání v našich virtuálních regálech však spolehnout můžete:
Slovíčko přírodní totiž mnozí výrobci zneužívají. A my si tak můžeme v dobré víře domů přinést lahvičku s rostlinkou na obalu, ale plnou ropných derivátů a jednou kapkou přírodního výtažku.
Tvorba receptur jako nikdy nekončící studium: Možná si říkáte, že si takovou kosmetiku můžete vyrobit i sami doma. Pár lžic kokosáku a několik kapek éteráku… Narozdíl od nás laiků, jsou ale Martiny znalosti o míle napřed. Kromě poznatků ze studia medicíny a chemie, se Martina vzdělává na dennodenní bázi. Dálkově studuje na zahraniční škole přírodní bio kosmetiky a nepřestává zkoumat jednotlivé látky a jejich působení na naši pokožku a organismus. Každá její receptura je promyšlená a složená tak, aby podporovala přirozené funkce naší pokožky.
Kvalitní a bezpečné suroviny:
Esenciální oleje:
Ingredience bez palmového oleje:
Netestované látky:
Jde o hydrolipidovou vrstvu (emulzi) tvořenou směsí lipidů, olejových sekretů mazových žláz, keratinocytů, aminokyselin, potu a jeho složek (voda, kyselina mléčná, močovina, anorganické soli,…). Je to dynamická struktura s množstvím aktivních enzymů a bakterií. Tato vrstva pomáhá pokožce udržet pH 4,5-6, které je slabě kyselé a je potřebné pro správnou funkci kůže. Ta je potom zdravá, zářivá a pružná.
