Svými blahodárnými účinky si namaže na chleba kdejaký kosmetický přípravek a vy si ho můžete máznout třeba do vlasů, na obličej, tělo – a nakonec klidně i na ten chleba. 🙂 Jak bambucké máslo používat a proč je jeho ruční výroba v hledáčku udržitelných projektů? Téma afrického šlehaného pokladu jsme rozmázli do podrobného článku.
Celý článek →Rubrika: Zelený průvodce
Jak držet krok s eko děním? Pojďte s námi na Zelené kafíčko
34 gigabajtů informací a 100 500 slov denně. Pod takovým náporem se každý den ocitá průměrný moderní člověk, jak uvádí studie Univerzity v San Diegu.[ref]https://www.nytimes.com/2009/12/10/technology/10data.html[/ref] Jak se nezahlcovat, a přesto zůstat v obraze? V oblasti ekologie a udržitelnosti jsme pro vás vymysleli skvělý hack.
Nechte se od nás dvakrát měsíčně pozvat na kafíčko – zelené – jak jinak!
Krátký a stručný výtah z ekologických zpráv ze světa i z domova vám přistane pohodlně do e-mailu. Pečlivě namleté a přefiltrované Zelené kafíčko do sebe můžete hodit stejně rychle jako Italové kávu po obědě a rázem budete v obraze. Ušetříte kupu času, přitom vám nic neunikne. 🙂
Chcete popíjet čerstvě přefiltrované zelené zprávy?
Do kolonky tady nahoře jednoduše vyťukejte svoji e-mailovou adresu. Zašleme vám ověřující e-mail (mrkněte i do spamu), ve kterém jen potvrdíte, že si skutečně přejete sosat Zelené kafíčko. A je to. Čerstvě namleté eko zprávy vám budeme servírovat jednou za 14 dní. Pokud by vám přišly přepražené nebo vám přestaly chutnat, kdykoli se z nich můžete odhlásit. 🙂
Čím vás zelený šálek nabudí?
- důvěryhodným přehledem o současném eko dění,
- 5 výtahy z článků ze světových i českých médií, včetně odkazu na originální zdroj,
- zajímavým čtením na 5-7 minut 1x týdně,
- tipem na obohacující počtení na našem blogu,
- tipem na limitovanou slevu na e-shopu,
- inspirativním citátem na dně hrnečku.
Proč jsme Zelené kafíčko začali pražit?
Abychom vám ušetřili čas. Udržitelnost, zdravý životní styl a ochrana životního prostředí jsou témata, která naším týmem přirozeně rezonují. Často mezi sebou zajímavé zprávy a novinky z této oblasti sdílíme a za ta léta už víme, kam pro spolehlivé informace sáhnout. A tak jsme si řekli, proč se o ně nepodělit i s vámi!
Eko novinky se k vám tak dostanou v jasné a stručné formě, ušetříte čas surfováním po internetu a vyhnete se fake news, které číhají na každém kroku.
Výběrová zrnka informací
Stejně jako nás zajímá, zda černý životabudič v našich hrníčkách pochází z důvěryhodného zdroje, prověřujeme i zrnka informací, ze kterých meleme Zelené kafíčko. Každý výtah z článku tak doprovází původní zdroj, z něhož jsme čerpali. Pokud vás nějaké téma zaujme, můžete si originální článek jednoduše rozkliknout a vyloknout ho celý. 🙂
Ať vám chutná!
Prosíme, sdílejte Zelené kafíčko se svými známými, ať mohou popíjet s námi (a s vámi):
Pod skořápkou ultrajemného olejíčku: Mandlový olej a jeho účinky
Když rozlousknete tvrdý oříšek, přinese to vždycky kapku radosti. Jednu, dvě, anebo rovnou celou lahvičku – pečujících, sladkých a voňavých kapiček mandlového oleje, nejjemnějšího vůbec. Jak hýčká pokožku miminek? Jaké účinky má na dospěláky a pleťové citlivky a co vlastně oříškoví alergici? Vylouhovali jsme to nejdůležitější o mandlovém oleji do pár odstavců.
Pod skořápkou mandlového oleje
- Je plný antioxidačního vitamínu E, který dodá energii pleti vyčerpané sluníčkem a modrým světlem.
- Obsažený retinol (vitamín A) se zase postará o omlazení a sjednocení tónu pleti.
- V DNA má i řadu minerálů – hlavně vápník, draslík, hořčík a fosfor.
- Na suchou pokožku ho kapali už ve starověkých čínských, ájurvédských a řeckých kulturách.
- Je to jeden z nejjemnějších olejíčků, proto opečovává i citlivou pokožku miminek.
- Hraje prim v aromaterapii – je to jeden z nejpoužívanějších olejů při aromaterapeutických masážích.
Jak se vyrábí mandlový olej
Mandle obsahují až 50 % tuku, tedy o něco více než třeba semena skočce obecného, ze kterých se získává ricinový olej. Dostat z jadérek mandlí čistý olej proto není tak složité – sklidí se celé ořechy, ze skořápek se vyloupou jádra a nechají se usušit. Výrobci pak mají dvě možnosti zpracování:
1. Lisování za studena
Oleje lisované za studena (tedy bez použití vysokoteplotního zpracování) mají jemnou vůni, nažloutlou barvu a hlavně – zachovávají si všechny hodnotné látky. Musí se ale dbát na pečlivé skladování, aby olej neoxidoval a nezkazil se. Nesmí se proto vystavovat sluníčku ani vysokým teplotám.
2. Rafinace
Je to jednoduché: rafinovaný = lisovaný za vyšších teplot. Tento tepelný proces sice zbaví oleje všech mechanických nečistot a kalů, ale taky řady živin. Rafinovaný olejíček má delší trvanlivost, není tak náročný na skladování, ale má snížený obsah aktivních látek – třeba tokoferolů (vitamínu E).
Pro miminka jako stvořený
Mandlový olej je velmi jemný, proto je vhodný pro čerstvé novorozence a dětskou pokožku. Studie z roku 2019 dokonce říká, že mandlový olej „potenciálně zlepšuje stav pokožky, snižuje podráždění a pravidelné používání může pozitivně ovlivnit pokožku předčasně narozených dětí“.[ref]https://journals.lww.com/aswcjournal/Fulltext/2020/08000/The_Effect_of_Sunflower_Seed_and_Almond_Oil_on.10.aspx?context=LatestArticles[/ref]
Péče o pokožku předčasně narozených miminek je o mandlovou kapku důležitější než u ostatních dětiček. Kožní bariéra se totiž nestihla plně vyvinout a podráždění pokožky může vyvolat i běžná péče jako přebalování nebo koupání. Takové hýčkání si ale ultrajemný mandlový olejíček s radostí vezme pod křídla.
Jak použít mandlový olej při péči o miminka?
- Uklidňující masáž – dotyk je univerzální jazyk, kterému rozumí dospělí, ale i mrňouskové. Masáž je proto nejlepší způsob, jak navázat silné spojení mezi rodiči a miminkem. Navíc zlepšuje spánek, snižuje stresový hormon kortizol, naopak zvyšuje hormon štěstí (dopamin a serotonin).
- Odstranění šupinek na hlavičce – seboroická dermatitida se na temeni hlavičky objeví dvěma třetinám kojenců. Nesvědí ani nebolí, ale musí se šetrně odstranit – třeba pomocí jemné masáže mandlovým olejem.
- Na vlásky – posiluje růst vlasů a zklidňuje podráždění pokožky hlavy.
- Péče o pokožku – dodá pěknou dávku hydratace a zatočí se suchou popraskanou kůží (nejen během zimy).
Mandlový olej a jeho účinky: 8 způsobů, jak tuhle ultrajemnou libůstku použít
1. Na pleť a pokožku těla
Místo tělového mléka, ale i séra na obličej. Mandlový olej si poradí téměř se všemi kožními neduhy. Opečuje tak všechny typy pletí, zejména pak extrémně citlivou suchou kůži se sklony k začervenání, olupování, popraskání nebo svědění. Má úžasné hydratační účinky – olejíček se totiž do pokožky rychle vstřebá a vlhkost se uzamkne hluboko v buňkách pokožky. Díky tomu mimo jiné zpomaluje tvorbu drobných vrásek.
Kapka mandlového oleje tak poskytuje prevenci pro citlivou pleť, ale zároveň dokáže zklidnit už vzniklé podráždění. Neucpává póry, rychle se vstřebává a nezanechává na pokožce nepříjemný mastný film. Podobně jako třeba arganový olej, machr v rychlém vstřebávání do kůže. 🙂
Použití: Naneste na vlhkou pokožku ideálně po večerní koupeli a nechte olej vstřebat. Pro ještě lepší hydrataci pleti můžete nanést vrstvu oblíbeného nočního krému, ale sami uvidíte, že to není nutné.
2. Na ekzém, akné a strie
Je tak jemňoučký, že ho můžete vmasírovat i do velmi problematické pokožky. Zmírňuje třeba akné, ekzém a lupénku, ošetří jizvy, redukuje strie a podporuje hojení drobných ranek (nenanášejte ho však na otevřenou ránu).
Pro své hojivé a pečující vlastnosti si mandlový olej chválí nastávající maminky na těhotenské bříško. Pomáhá totiž předejít tvorbě strií a posiluje pružnost namáhané pokožky na břiše. A potvrzuje to i studie z roku 2017, která říká, že „lokální aplikace oleje ze sladkých mandlí snižuje tvorbu strií v oblasti břicha, stejně jako zarudnutí a svědění“.[ref]https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/14767058.2017.1325865[/ref]
Použití: Vmasírujte olej do vlhké pokožky, nechte vstřebat a nesmývejte. Pro ještě lepší účinek doporučujeme pokožku při koupeli prokrvit jemnou masáží pomocí houbičky nebo lufy a poté nanést mandlový olej.
3. Na vlasy
Je to totiž hotový balzám. 🙂 Vyživuje unavené vlasy bez života, dodává parádní lesk, zacelí roztřepené konečky, hydratuje a může stimulovat růst vlasů. Kromě toho pečuje o pokožku hlavy a omezuje tvorbu lupů.
„Perfektní, 100% přírodní produkt! Jedlý. Chutná báječně. Ale já ho používám na vlasy a na obličej, za mě tedy – paráda! Vlasy po něm jsou živé, zdravé, hustší a méně se mastí!!! Což, zdálo by se, s použitím oleje není možné. Ale JE 🙂 Na obličej používám jenom v domácích maskách, a také výborný výsledek! Pleť je po něm měkká, jemná, vyživená… Rozhodně doporučuji.“
Recenze mandlového oleje od Nobilis Tilia na Heureka.cz
Použití:
- Na konečky a do délek vlasů – kápněte do dlaně několik kapek oleje a vmasírujte do vlasů (po celé délce, nebo jen do roztřepených konečků).
- Zábal na vlasy – do umytých vlhkých vlasů vetřete pár kapek mandlového oleje, zabalte do ručníku a nechte maximálně hodinu působit. Potom vlasy umyjte přírodním šamponem. Takovou péči dopřejte svým loknám jednou za 14 dní.
Tip: jak odbarvit vlasy přírodně?
4. Na masáž
Mandlový olejíček si nevysloužil své místo mezi nejpoužívanějšími aromaterapeutickými masážními oleji pro nic za nic. Nezanechává na pokožce mastný film a navíc hydratuje na počkání, takže na masáž namožených svalů a zklidnění mysli ideál.
Použití: Kápněte mandlový olej na jakoukoli část těla nebo obličeje a jemně vmasírujte do pokožky. Pro ještě lepší uvolnění můžete olejíček před masáží zahřát ve vodní lázni.
5. Po opalování
Mandlový olej má sice přirozený ochranný faktor (SPF) 5, přesto po něm sáhněte raději až po opalování – a předtím mázněte přírodní opalovák. Sluníčkem ošlehanou pokožku ale opečuje spolehlivě. Má změkčující a regenerační vlastnosti a díky vysokému obsahu vitamínu E, fosforu a hořčíku pomáhá obnovovat vnější vrstvu kůže.
Použití: Vmasírujte pár kapek oleje do pokožky po opalování a nechte vstřebat.
Víte, jak se nespálit při výběrů opalovacího krému? My ano. 🙂 Objevte tajemství přírodních opalováků.
6. Na odličování
Hravě totiž nahradí jakoukoli čisticí a odličovací kosmetiku. Pleť čistí šetrně, make-up odstraní do posledního smítka řasenky a k tomu všemu pokožku hydratuje.
Použití: Pár kapek mandlového oleje naneste na odličovací tampon (ideálně ten znovupoužitelný) a jemnými pohyby postupně odličte make-up na celém obličeji. Pro lepší odstranění líčidel na očích doporučujeme na pár sekund tamponek s olejem přiložit na oči a až potom odlíčit.
7. Na nehty a ruce
V zimě unavené mrazem, v létě sluníčkem, doma zase úklidem. Nehtům a pokožce na rukách dáváme pěkně zabrat. O to větší péči jim musíme věnovat – třeba mandlovým olejem. 🙂 Zvláčňuje vysušenou pokožku, opečuje nepříjemnou popraskanou kůžičku kolem nehtů a poradí si i s roztřepenými nehty.
Použití: Naneste kapku mandlového oleje na nehty a nechte 20 minut působit. Potom olejíček rozetřete na celé ruce a nechte vstřebat do pokožky.
8. Na rty
Rostlinné oleje jsou spolehlivým vysvobozením pro suché a popraskané rty, ale i podrážděnou pokožku kolem nosu a rtů od věčného smrkání. 🙂 Ten mandlový papulu hezky zvláční a dodá jí potřebnou hydrataci.
Použití: Rozetřete olejíček na rty nebo okolní pokožku kdykoli během dne.
Než prchnete šmejdit do regálu s mandlovými oleji, číhněte ještě na 3 FAQs:
Je mandlový olej jedlý?
Ano, pokud je nerafinovaný (za studena lisovaný) a přímo k tomu určený. Jedlý mandlový olej využijete v kuchyni třeba do dresinků na salát, do těstovin nebo při pečení sladkých dobrot. Kosmetické 100% mandlové oleje nejsou primárně určené k jídlu, nicméně nám nikterak neuškodí. Nemusíte se proto bát, když si miminko při masáži olejíčkem ocumlá ručičku. 🙂
Má mandlový olej nějaké vedlejší účinky?
Olejíček z mandlí je tak šetrný a jemný, že zřídkakdy způsobí negativní vedlejší účinky. Dva tvrdé oříšky ale přece jen má:
- oříšek: alergici
Pokud máte alergii na ořechy, sáhněte raději po jiném přírodním olejíčku, případně vyzkoušejte mandlový olej nejprve lokálně, než se vrhnete na intenzivní mazání. Mandlový olej totiž může vyvolat alergickou reakci u lidí alergických na ořechy.
- oříšek: vyrážka při větší vrstvě
Když si při masáži chcete dopřát, nemusí to dělat dobrotu. Nadměrné množství oleje může ucpat póry a zadělat na akné. Pokud tedy nanesete příliš velkou vrstvu oleje, setřete ji raději ubrouskem.
Jaký mandlový olej je podle nás nejlepší a kde ho koupit
Přes přísné Econea síto projdou jen skuteční kosmetičtí machři. Proto za všechny přírodní poklady ve virtuálním regále dáme ruku do ohně. Včetně mandlových olejíčků, které si vysloužily vlastní kategorii.
| Značka | Lisovaný za studena | Certifikace | 100% mandlový |
✅ | CPK BIO | ✅ | |
| Kvitok | ✅ | HCS | ✅ |
| Weleda | ✅ | NaTrue, UEBT Certified | ✖️ (se švestkovým a trnkovým olejem) |
| Nobilis Tilia (Matýsek) | ✅ | CPK BIO | ✖️ (s meruňkovým a slunečnicovým olejem) |
A s čím tenhle univerzální šetrňák pomáhá nejvíce vám? Budeme moc rádi, když nám své zkušenosti prozradíte v komentářích.
Sdílejte, prosím, olejíčkovou inspiraci i svým přátelům. Třeba jim rozlouskne nejeden pleťový oříšek.
Střípky z konference Sustainable Future
Minulý týden jsme nasávali inspiraci na konferenci Sustainable Future. Už potřetí ji pořádala organizace Startup Disrupt v čele se zakladatelem Patrikem Juránkem. Tentokrát se téma panelových diskuzí, přednášek a rozhovorů stáčelo k soběstačnosti v dopravě, tedy e-mobilitě, diskutované bylo také bankovnictví a udržitelnost ve firmách.
Štafeta 80 řečníků z domova i zahraničí
Po celý den od deváté ranní se ve dvou přednáškových sálech vystřídalo na 80 řečníků z Česka i zahraničí. Panelové diskuze usměrňovali moderátoři a každá přednáška měla striktně vymezený čas, jeden řečník tak střídal druhého. Při přestávkách se v hale O2 Universum tvořily skupinky diskutujících návštěvníků a prostor pro propojování byl i nad obědem. Při něm jsme ocenili možnost rostlinné varianty, která podle nás k udržitelnosti neoddělitelně patří.
Naděje i urgence
Z přednášek jsme si odnesli velkou dávku naděje i závan urgence. Lídři firem, projektů a organizací představili kroky, kterými se ubírají k větší soběstačnosti. Nemazali si ale vzájemně jen (udržitelný) med kolem pusy, sdíleli i své obavy a výzvy, kterým čelí.
Rosalinde van der Vlies z Evropské komise přiblížila Green Deal a nástroje, kterými se v rámci Evropy naplňuje. Jako ochutnávku uvedla vizi 100 uhlíkově neutrálních měst do roku 2030 a roadmapu vodíkových údolí v Evropské unii. Z Evropské komise přijela také Roberta Bosu, která se zabývá udržitelnými strategiemi. Pomáhá s aplikací Green Dealu na lokální úrovni. Navštěvuje školy, místní spolky i organizace, a podporuje tak udržitelné krůčky napřímo.
Řečníci se zároveň netajili úskalími a v rámci panelových diskuzí probírali výzvy, se kterými se zavádění udržitelných inovací na trh pojí. Na přetřes nejčastěji přicházela legislativa, která nestačí držet s inovativními řešeními krok.
Někteří hosté vyslali mezi publikum slova naléhavosti. Bill McKibben, americký spisovatel, environmentalista a aktivista upozornil, že se posun k soběstačnosti neděje dostatečně rychle. Kromě udržitelných kroků uvnitř jednotlivých firem je podle něj zásadní apel na vládu a legislativní změna.
Pavel Zedníček, CEO Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), přitakal, že na evropské úrovni se sice mění nařízení a normy, za posledních osm let se ale u nás produkce odpadu a jeho recyklace v podstatě nehla z místa.
“Každá mince má dvě strany. Vše se mění. Po celém světě vidíme řadu vládních kroků na podporu uhlíkové neutrality, zvyšuje se povědomí veřejnosti… Je to však zrádné. Myslíme si, že děláme dost, realita je ale taková, že to děláme příliš pomalu.”
Alois Míka, specialista přes energie, ČSOB
Udržitelnost jako nadužívané slůvko
Trefný point ve své přednášce zdůraznil Jan Růžička z mezinárodní investiční skupiny PPF. Vnesl mezi publikum své poznatky o ESG z velkých korporací a upozornil na nadužívání slova “udržitelnost”. Jedna věc je, jak se firma prezentuje navenek, druhá, jak skutečně funguje. Zásadní je podle něj stanovení jasných principů a kroků, které firmy a jejich zaměstnanci mohou následovat, jen tak přijde skutečná změna.
Zkratka ESG pochází z anglického Environmental, Social, Governance. Konkrétně se pod ní skrývá vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení. ESG se dnes stává fenoménem v oblasti fungování firem i investování.
Přitakal také Vladimír Víšek, spoluzakladatel iniciativy No Greenwashing, která upozorňuje na lakování na zeleno, facilituje diskuzi podloženou daty a poznatky odborníků. Problematický je podle něj i termín “uhlíková neutralita.
Nejhorší sucho za celých 500 let
Oči v sále se pevně upřely na plátno při prezentaci o klimatu. Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nešetřil nejnovějšími daty.
Podle vědců je aktuální období sucha v České republice nejhorší za 500 let. Takové změny v krajině mají dopady na výnosnost zemědělství a mohou tedy ohrozit naši soběstačnosti v produkci potravin. Jen u obilovin hrozí až 40% pokles úrody.
Dozvěděli jsme se také o varovném nárůstu počtu tropických nocí. Ty jsou v České republice novým fenoménem. Do 90. let jich za rok bylo pouze kolem sedmi, dnes je lidé mohou pocítit až sto devět dnů v roce. Sucho a tropická vedra přitom mají výrazný dopad i na zdravotní a psychický stav lidí.
TIP: Pavel Zahradníček sdílel několik stěžejních webových stránek, na kterých najdete relevantní a vědecky podložené informace o klimatické změně a jejích dopadech: www.intersucho.cz, www.klimatickazmena.cz, www.vynosy-plodin.cz, www.fenofaze.cz, www.agrorisk.cz, www.firerisk.cz.
Udržitelnost ve stavebnictví a architektuře
Věděli jste, že jedna třetina lidí v EU žije ve svých domovech v hazardním prostředí? A že koncentrace nejpochybnějších látek bývá nejvyšší v pokojích pro děti? Panelová diskuze o udržitelných stavbách dostala skličující úvod.
Odborníci z firmy Velux, Holcim a Flowbox se shodli, že na budovu je potřeba nahlížet v celém jejím životní cyklu. Od výroby jednotlivých materiálů po samotnou výstavbu, životnost budovy, náročnost její likvidace a rozložitelnost materiálů. Od roku 2035 budou muset všechny nově vystavěné budovy dosáhnout uhlíkové neutrality, ve stavebnictví se proto už nyní dějí obrovské změny.
“Cílem je stavět stejné objemy s menším množstvím materiálů. Ten musí být recyklovaný a nekonečně recyklovatelný.” – Pavel Zdeněk z Holcim Česko.
Cirkularita… is the new black
Z konference jsme odcházeli plni inspirace a odhodlání spotřebovávat méně, upřednostňovat inovativní materiály založené na recyklaci použitých surovin, cirkularitě a (skutečné) biodegradabilitě, edukovat a spolupracovat. Aby se kruh uzavřel. Abychom už nemuseli zachraňovat planetu, ale žili s ní v synergickém souladu.
Jsme zvyklí starat se jen sami o sebe. Naše generace ale musí postupovat jinak a konat v zájmu těch, co přijdou po nás.
Alois Míka, specialista přes energie, ČSOB
Sdílejte prosím inspiraci o udržitelné budoucnosti se svým okolím:
Srdcem bez obalu: Jak je na tom bezobal? – 2. díl
Nakupování bez obalu zažilo v posledních letech strmý růst i propad a některé bezobalové prodejny v Česku musely zavřít své dveře nadobro. Přiblížení k zero-waste životnímu stylu je přitom v současné ekologické situaci krokem správným směrem. To si plně uvědomuje i bloger a propagátor šetrného života Tomáš Shejbal, který vás na blogu Econea.cz provede „vědomým“ nakupováním.
V pětidílném seriálu s ním nasednete na městskou koloběžku a vydáte se na 800kilometrovou výpravu po stopách bezobalových prodejen v Česku. Ukáže vám, jak jednoduše nakupovat v duchu zero waste, vezme vás do zákulisí prodejen a společně s jejich majiteli odhalí úskalí a výzvy jejich fungování u nás. Tak se pevně chyťte za řidítka a následujte Tomáše na bezobalové výpravě.
Pochyby
Na některé věci jsem trochu “salámista”. Jiné zase zbytečně moc řeším. Před vyjetím na cestu za bezobalovými prodejnami (více o nich v předchozím článku) jsem třeba řešil, zda bude má koloběžková cesta vůbec někoho zajímat a skoro jsem se dokázal přesvědčit, že nebude. Pochyby, to zná asi sám každý moc dobře.
Na druhou stranu jsem vůbec neřešil věci, které by si trochu pozornosti zasloužily. Třeba zda se dá vůbec na městské koloběžce ujet každý den 50 km. Koloběžku jsem měl tou dobou asi pět let a hranici 50 km jsem pokořil jen dvakrát. Co se mnou udělá 50 km denně 14 dní za sebou?
Před výjezdem
Také jsem naštěstí provedl první dva rozhovory ještě před výjezdem a na nich si vyzkoušel spousty zajímavých poznatků. První ponaučení přišlo po prvních 15 minutách rozhovoru (4 GB záznamu), kdy foťák (Canon G7X Mark II) nahraný úsek uložil a vypnul se. Tím došlo k vychýlení těžiště a spadl i se stativem. Naštěstí se mu nic nestalo. Další poznatek: šestnáct otázek na jeden rozhovor je moc.
Do obalu
Kdybych měl Mibo Mastr (městská skládací koloběžka s šestnácti palcovými koly) nějak ověsit brašnami, dalo by to sakra přemýšlení. Takže jsem hned od začátku počítal s tím, že jedu s pětačtyřiceti litrovou krosnou na zádech. Přece jenom, minimalistické balení mám docela zmáklé z jiných akcí.
Jenže chyba lávky! Naneštěstí se v dopoledne výjezdu ukázalo, že se mi věci do krosny nevejdou. Možná by se i vešly, ale krosna by vypadala jako vánoční stromeček. Navíc by mě navěšené věci nehezky mlátily během odrážení do boků. Možná se vám to zdá jako dobrý nápad: podobně se pobízejí koně k jízdě (ne že bych o tom teda moc věděl). Nicméně podobná představa se mi dvakrát nezamlouvala.
Stál jsem před možnostmi: a) vše zrušit; b) zabalit si do osmdesáti litrové krosny. Zpěvák z Mandrage by jistě zapěl: “Tady je každá rada velmi drahá.”
Po nerozhodném přešlapování jsem se pohodlně, a s rezervou, naskládal do osmdesátky.
Co jsem vezl?
Ne že bych s sebou bral nakrájená jablka do fólie a jiné zbytnosti. Přesto při dvou týdenním výjezdu je pár věcí potřeba. Pro spaní venku je třeba mít alespoň spacák s karimatkou.
Já k tomu měl ještě hamaku a celtu. A samozřejmě nějaké to oblečení. Dále pak základní nářadí pro případné defekty (spoiler: hodilo se): lepení, pumpička, multifunkční klíč.
Z foto techniky jsem vezl mini stativy, foťák, externí mikrofon, powerbanku, gopro, flashky na přesun dat, a další drobné nezbytnosti.
Také jsem vezl filtrační lahev na vodu a základní lékárničku. Především pinzeta na klíšťata a desinfekce se hodily.
Dále se mnou v bagáži putovala přírodní drogerie: pasta, deáč, tuhé mýdlo a šampon v jednom, opalovák. A samozřejmě trocha jídla.
Vyjíždíme
Přiznávám, že ve chvíli, kdy jsem s takovým mackem na zádech vlezl na stupátko a poprvé se odrazil, orosilo se mi čelo: “Neušil jsem si na sebe moc velkou boudu?” Co víc!
Z Pardubic jsem vyjel po půl jedné. První rozhovor z cesty měl přijít hned druhý den v osm ráno. Další rozhovory na sebe navazovaly jako šňůrka s korálkama. A nutno dodat, že tyhle korálky mě docela stahovaly úzkostí. Do Jičína, kam jsem mířil, mě čekalo 65 km. Kdyby mi nefoukalo do zad, těžko říct, zda bych cestu nevzdal.
Sluneční paprsky začínajícího června mě také zrovna nešetřily. Během chvíle jsem se pekl ve vlastní šťávě. Nakonec jsem ale dojel před sedmou před Jičín, kde jsem dobrou hodinu bojoval s novou celtou, kterou jsem do té doby ani nevybalil. Uvázat ji k mé spokojenosti si vyžádalo několik pokusů. Každý další den už ale rozbít ležení trvalo kolem čtvrt hodiny komplet.
Jak je na tom bezobal? První zjištění
V osm ráno jsem se sešel s Ondřejem, sympatickým majitelem obchůdku Delikatesy Amélie. Obchod stojí přímo na jičínském náměstí. Ondřej začal se zdravou výživou a prodejem vín, sýrů a různých dalších pochutin a mňamin. Ve svém osobním životě se ale zajímal i o snižování odpadů a jezdil do okolních bezobalů nakupovat. Když se naskytla možnost pronájmu prostor sousedícího obchodu, rozšířil delikatesy i o bezobal.
Právě spojení delikates a bezobalu pro Jičín funguje. Samotný bezobal by se zřejmě neuživil, nebo by to bylo velmi těžké, jak mi sdělil Ondřej během rozhovoru.
Po přesunutí se do Refill Shopu (Mladá Boleslav), obchodu, který je jen pár kroků od syslí rezervace, kde jsem také poblíž spal, zjištění zněla ještě hůř. Dle Kláry, majitelky Refillu, si lidé během dvou let izolací odvykli chodit nakupovat. Zřejmě najeli na rozvážkovou službu. Obchod tak trpí odlivem zákazníků. Přesto se stále najde dost takových, kteří o obchodu vůbec nevědí a to na sockách aktivnímu Refillu navzdory.
Bezobalový obchod pro psy?
Jo! Ačkoli vedu bezodpadovou domácnost už pár let, o existenci bezobalového obchodu pro psy jsem neměl ani tušení. Čelákovický obchod Přines! jsem našel až při plánování cesty. O to víc mě zajímal.
Dostat se z Mladé Boleslavi do Čelákovic ale nestálo zrovna málo úsilí. Celou cestu pršelo a já si navíc cestu naivně naplánoval přes asi čtyři kilometry lesa a luk. Cesta se během chvíle proměnila v bahnivou past. Co bych jindy ujel za 15 – 20 minut jsem jel hodinu. Nedalo se však jinak. V Přines! jsem musel být do pěti.
Dojel jsem za deset pět a nedá se říct, že bych se někde povaloval. Ve videu z rozhovoru je vidět, jak mě neustále Tereza něčím překvapuje, jak se neustále něčemu divím. A je čemu.
Najít výrobce, který by si s Terezou měnil obaly od běžných granulí, není vůbec jednoduché. Ne že by výrobců nebyla spousta. Tereza má ale kromě bezobalu ještě nároky na čisté složení. U pamlsků je situace trochu lepší.
Ještě zajímavost: bezobalová prodejna je současně i kavárnou. Hygiena nedělala problémy. Jinde bezobaly zase bojují. Je to dáno neukotvením pojmu “bezobal” v české legislativě. Někdo se na bezobal dívá jako na restaurační zařízení, někdo jako na obchod…
Ale zpět ke kavárně v bezobalovém obchodě pro psy: Můžete si tak zajít s vaším mazlem společně na nějakou mňaminu. A pokud vás téma bezodpadovosti domácích mazlíčků zajímá víc, mrkněte na jejich stránky.
Dobrovolníci
V Brandýse nad Labem mě v bezobalovém obchodě Zváženo zaujala nabídka pana Josefa. Ne že by teda nabízel zrovna něco mě. Nabídka směřovala k majitelkám Báře, Marii a Pétě. Pan Josef prý rád jezdí na kole a rád by vypomohl rozvozem nákupu k lidem domů.
Nechcete o něčem podobném zapřemýšlet i vy? 🙂
Příště se vrhneme do víru velkoměsta. Čeká nás totiž průjezd Prahou se zastávkou ve dvou velmi zajímavých obchodech. Do té doby si můžete smlsnout na cizím neštěstí a podívat se na již zmíněnou “jízdu” v bahně. Ale samozřejmě nejen na ni.
Mějte se krásně!
P. S. 29. května 2023 jsem vyjel na novou cestu! Chcete-li být součástí, sledujte můj blog, kde se v brzké době objeví itinerář. Nebo na vámi oblíbené sociální síti.
Prosíme sdílejte článek se svými přáteli. Inspirace k uvědomělejšímu nakupování není nikdy dost:
Srdcem bez obalu aneb trochu jiná podpora bezobalu – Díl 1.
Nakupování bez obalu zažilo v posledních letech strmý růst i propad a některé bezobalové prodejny v Česku musely zavřít své dveře nadobro. Přiblížení k zero-waste životnímu stylu je přitom v současné ekologické situaci krokem správným směrem. To si plně uvědomuje i bloger a propagátor šetrného života Tomáš Shejbal, který vás na blogu Econea.cz provede „vědomým“ nakupováním.
V pětidílném seriálu s ním nasednete na městskou koloběžku a vydáte se na 800kilometrovou výpravu po stopách bezobalových prodejen v Česku. Ukáže vám, jak jednoduše nakupovat v duchu zero waste, vezme vás do zákulisí prodejen a společně s jejich majiteli odhalí úskalí a výzvy jejich fungování u nás. Tak se pevně chyťte za řidítka a následujte Tomáše na bezobalové výpravě.
Motivace
Bezobal v České republice po dvou letech izolací zažívá těžké časy. Mé osobní plamínky naděje začaly pohasínat – na sociálních sítích najednou začaly pučet příspěvky, kde která zero waste prodejna zavírá. Vyděsilo mě to. Rozhodl jsem se udělat něco víc, než ”jen” nakupovat v beZobalce a Krámku bez obalu, našich dvou pardubických bezobalech.
Ale co? Blokovat dopravu s transparentem: “Za méně obalu?” To není moje cesta. Já raději tvořím, cestuji, překonávám se, jsem rád sám, ale i s lidmi, kteří mají jiskru. Vše se tak po procházce lesem spojilo a přišel nápad: “Objedu bezobaly na koloběžce a spát budu po českých lesích!”
Jelikož se mi některé věci nechtějí domýšlet, nedomyslel jsem ani, jak navěsit věci na koloběžku. Táhl jsem si tak domeček jako šnek. Pěkně na zádech. Však jsem se také při prvním nastoupení na stupátko hned orosil. Nevím, kolik krosna vážila, ale hned jsem soucítil se všemi, kteří mají pár kilo nad svou ideální váhu.
Ale než se vydáme na cestu, pojďme si trochu srovnat notičky. Proč tak kopu za bezobal?
Bez obalu
Bezobalový obchod, běžně spíš bezobal, je místo, kde se dají nakupovat především potraviny, ale taky drogerie a kosmetika do vlastních obalů. Možná nic nového, říkáte si, do vlastních nádob nám sypou oříšky i v místní zdravé výživě nebo zelenině.
Jedním z rozdílů je “zákulisí” obchodu. Bezobalové prodejny se (mimo jiné, jak se dočtete dále) snaží eliminovat obaly od dodavatele. Ať už přímo výměnou zálohovaných obalů mezi obchodem a distributorem, nebo nákupem co největších balení. Spíše bude recyklován plastový pytel od 25 kg rýže, než 50 půl kilových sáčků.
Seženu tam i čokoládu?
Jaké zboží se dá bez obalu pořídit není třeba zdlouhavě popisovat. Základní potraviny najdete v bezobalu všechny. Dále v bezobalu pořídíte zpravidla pečivo z místních pekáren, mlékárenské výrobky z českých farem (ať bio tak nebio) a nějaké ty zdravé “mňaminy” (kokosky, zeleninové chipsy, uzené madle, čokolády…). Dle velikosti bezobalu se dá pořídit i zelenina, nebo domluvit odběr zeleninových bedýnek. Většinou je v bezobalu zastoupena i (netoxická) drogerie, někdy i eko kosmetika a rukodělné výrobky, nejtypičtěji svíčky, mýdlenky, atd.
Na relativně malém prostoru prodejen se tak setkávají výpěstky drobných zemědělců, výrobky různých chráněných dílniček ale i tvořivých jedinců a samozřejmě a hlavně potraviny.
Chrám bezobal
Při vstupu do bezobalu jde z těch všech barev až hlava kolem. Násypníky a velké zavařovačky dávají hrdě na odiv svěřené potraviny, které tak přirozeně zkrášlují prostor. Jaký to kontrast vůči nafouklým křiklavým balením v regálech supermarketů! Tam se obaly naopak snaží za každou cenu zlákat pohled zákazníka a bedlivě obsah sáčku střežit.
Za spoustou prodávaného zboží stojí nadšení jednotlivců, které se propojuje s nadšením majitelů obchodu a nakonec i zákazníků. Jak kdyby v prostoru jiskřila energie všech těch lidí. Pokud jste někdy navštívili asijský chrám, jistě si vybavíte jakousi “zvláštní” atmosféru, která v prostoru panuje. Ve vzduchu jsou “cítit” (kromě vonných tyčinek) jakési energie… a něco podobného zažívám právě v bezobalech.
Zpomalení
Nakupování v bezobalovém obchodu jednoho nutí zpomalit. Je třeba si vést seznam, připravit si nádoby a vydat se do obchodu. Bezobaly nejběžněji fungují ve dvou režimech:
- Samoobsluha, kde si nakupující sám váží donesené obaly,
- pultový prodej, kdy je zákazník obsluhován.
Při pultovém prodeji je někdy třeba počkat, než na nakupujícího přijde řada. Vzniká tak prostor na povídání si s dalšími nakupujícími a obsluhou. Šíří se úsměvy, nápady a inspirace (píše introvert!). Ať už na použití potravin, nebo různé workshopy, přednášky a setkání.
Zpomalení kolem nákupu potravin se tak nějak přenáší i na člověka. Plíživě mu vstupuje do života, člověk začne mnohé přehodnocovat… v bezobalovém obchodě jsou mnohé věci jinak a snižování odpadu je pouze jednou z nich. V bezobalu vidím příležitost pro dnešní zrychlenou dobu, jak lidem ukázat jinou cestu, která pravděpodobně povede víc k sobě.
Slyším námitku: “do teď mi to přijde dobrý, ale co ty ceny?!”
Cena
Na rovinu: pokud se někdo ptá takhle, asi pro něj bezobal není. Ale zkusme si tento mýtus vysvětlit.
Ze své zkušenosti vnímám, že lidé při srovnávání cen nesrovnávají srovnatelné, tedy:
- Stejné množství,
- stejnou kvalitu a
- stačí jim jeden důkaz za vše.
Cenu za sáček dvaceti gramů koření skeptici porovnávají bez uzardění se sto gramy v bezobalu. Srovnávají konvenční potraviny proti bio potravinám. Ale i u konvenčních potravin je v bezobalech kvalita jinde, než u nejlevnějších potravin v supermarketech. A když najdou potravinu, která je dražší, berou to jako bernou minci.
Abych vnesl do problematiky trochu světla, provedl jsem poměrně podrobný průzkum cen, kde jsem proti 17 bezobalům (geograficky napříč ČR) postavil ty nejlevnější potraviny ze supermarketu, zdravé výživy a dovážkové služby.
Výsledek? U konvenčních potravin záleží na potravině. Jsou potraviny výrazně dražší a potraviny naopak výrazně levnější. Z průzkumu tak vyšlo, že je dobré nespekulovat a nakupovat v bezobalu vše. Pokud nemáte samozřejmě nějak “vychýlený” jídelníček. U bio potravin vyšel jako levnější bezobal.
Ano, průzkum je rok starý, takže se v něm nepromítá současné zvyšování cen. Tuším však, že by z toho vyšel bezobal podobně, nebo i lépe. Přijde mi, že kvalitní potraviny nestouply na ceně tolik, jako třeba cukr či hladká pšeničná mouka (ale podloženo nemám).
Jak to ale všechno souvisí s koloběžkou a podniknutou cestou?
Video z cesty za bezobalovými obchody – 1. díl
Jak vypadaly první dny před výjezdem a hlavně během výjezdu samotného, se můžete podívat v přiloženém videu. Příště se podíváme na první zjištění z cesty, ale i rozhovorů samotných.
Mějte se krásně, Tom | bejkuvmls.cz
Prosíme sdílejte článek se svými přáteli. Inspirace k uvědomělejšímu nakupování není nikdy dost:
Kyselina hyaluronová pod drobnohledem: S čím nám může píchnout?
Je nám blíž, než si možná myslíte. Kyselina hyaluronová se totiž přirozeně vyskytuje v lidském těle, s přibývajícím věkem ji ale produkuje čím dál méně, a tak je potřeba zásoby doplnit. Do unavené pokožky, vysušených rtů i nefunkčních kloubů – v séru, krému nebo tabletě. Rozebrali jsme kyselinu hyaluronovou molekulu po molekule a posvítili si na její výhody a použití v kosmetice i medicíně.
Co je kyselina hyaluronová
Kyselina hyaluronová (známá také jako hyaluronan nebo hyaluronát) je látka, kterou přirozeně produkuje naše tělo a která se v něm vyskytuje v podobě skupiny velkých molekul. Kdybyste po ní pátrali, našli byste ji hlavně v kůži, očích, kloubech nebo pupečníkové šňůře. Jejím hlavním úkolem je zadržovat vodu, hydratovat a zajistit tkáním pružnost. A že jí to jde! 🙂 Funguje totiž jako houba, pojme až 1000násobek tekutiny své vlastní hmotnosti a postupně ji uvolňuje, kam je zrovna potřeba.
Tělo kyselinu hyaluronovou obnovuje každý den, s přibývajícím věkem ale čím dál pomaleji a ve stále menším množství. Právě proto si tato látka našla teplé místečko v kosmetickém průmyslu. Krémy, séra a další přípravky nám rychle a jednoduše chybějící zásobu kyseliny doplní.
Věděli jste o kyselině hyaluronové, že…
- vyskytuje se přirozeně v našem těle – Největší koncentrace kyseliny je v kůži, chrupavkách nebo očích.
- s přibývajícím věkem se její množství v lidském těle snižuje – Podobně se v těle zpomaluje také produkce kolagenu nebo elastinu. Proto pokožka ve stáří ztrácí pružnost, rychleji se vysušuje a kyselinu je potřeba doplnit z jiných zdrojů.
- funguje jako houba – Kyselina hyaluronová je molekula, která přitahuje vodu a dokáže zadržet až 1000násobek své hmotnosti ve formě tekutiny. Tu potom postupně dodává naší pokožce a dalším tkáním.
- promazává klouby – Funguje jako lubrikant – vyživuje kloubní chrupavku a tím se stará o hladký pohyb a minimální třetí kloubů.
Hyaluronan, hyaluronát sodný nebo kyselina hyaluronová?
Kdo se v tom má vyznat, co? 🙂 My jsme to zkusili, a tedy:
Kyselina hyaluronová je sama o sobě hodně nestálá, její roztok je velmi kyselý a dochází k rychlé degradaci. Proto se v přírodě a na trhu vyskytuje hlavně ve formě soli, tedy hyaluronanu nebo hyaluronátu. A teď to kouzlo – hyaluronát sodný vzniká derivací kyseliny hyaluronové, je to tedy forma soli kyseliny hyaluronové. S ní pak pracují výrobci kosmetiky, nikoli s kyselinou hyaluronovou jako takovou.[ref]https://www.contipro.cz/portfolio/farmaceuticka-kyselina-hyaluronova[/ref]
Takže – v kosmetice se ve skutečnosti používá hyaluronát sodný, který má ale úplně stejné fyzikální, chemické i biologické vlastnosti jako kyselina hyaluronová. Právě proto se oba termíny mohou libovolně zaměňovat. Protože kyselina hyaluronová = hyaluronát sodný. V podstatě. Uf, pojďme dál.
V kosmetice: Jak vzniká a jaké typy existují
Dříve (a hlavně v potravinářském průmyslu) se kyselina hyaluronová získávala z kohoutích hřebínků. Dnes už naštěstí vzniká hlavně v laboratořích pomocí biotechnologických postupů a je tedy vegan-friendly.
V kosmetice můžete narazit na 3 hlavní typy kyseliny hyaluronové. Liší se velikostí molekul a každý z nich působí na tělo jinak a různě se vstřebává. V kosmetických přípravcích pak můžete najít i jejich kombinace:
Třeba takové Hyaluronové sérum od Nobilis Tilia kombinuje středněmolekulární a nízkomolekulární kyselinu, a proto působí jak na povrchu, tak v hlubších vrstvách pokožky.
TIP: Přečtěte si upřímnou recenzi na hyaluronové sérum od Nobilis Tilia.
V medicíně: Ranhojič pro ortopedy i oftalmology
Své uplatnění našla kyselina hyaluronová i v medicíně, a to i té veterinární. Jakpak by ne, když je to pro tělo ta nejpřirozenější látka. Lékaři ji používají třeba v oční chirurgii při operacích i ke zvlhčení očí – a najdete ji i ve složení očních kapek, kontaktních čoček nebo roztoků na čočky. Ortopedům zase pomáhá při léčbě poškozené chrupavky a šlach nebo také jako materiál na výrobu náhrady chrupavek.
Kromě toho je to známý ranhojič – brání totiž nadměrnému ukládání kolagenu do jizev a tím podporuje hojení ran bez vzpomínky v podobě jizvičky.
Účinky kyseliny hyaluronové a její použití: Na co je skutečný profík
Kyselina hyaluronová je společně s kolagenem a elastinem jednou z hlavních složek pojivé tkáně v našem těle, která obklopuje kožní buňky. Kromě hydratace tak pokožku chrání před vnějšími vlivy a škodlivými toxiny. S čím vším nám kyselina hyaluronová může píchnout?
Pečuje o všechny typy pleti
Kouření, sluníčko, ale i stárnutí. To všechno kůži vyčerpává, tělo navíc produkuje s rostoucím věkem čím dál méně kyseliny hyaluronové, a tak je potřeba ji doplnit ve formě kosmetických pomocníků. Ty jsou v naprosté většině vhodné i pro tu nejcitlivější a problematickou pokožku, právě proto, že je kyselina našemu tělu přirozená, ale i proto, že neucpává póry a eliminuje tvorbu akné.
Obvykle ve formě séra nebo krému kyselina hyaluronová opečuje naši pleť, regeneruje, dodá jí pružnost, mladistvost a jiskru a obalí pokožku přirozeným ochranným filmem.
Vyhlazuje vrásky a zmizíkuje hyperpigmentaci
Oči, ústa, čelo i krk – partie, kde se na nás vrásky tetelí v zrcadle nejčastěji. Kyselina hyaluronová je ale známá svými anti-aging účinky – hlavně ve věku 30 až 50 let, kdy pokožka pomalu ztrácí pružnost. Omlazující oční séra tak rozzáří pohled, zjemní kruhy kolem očí a pleť je přirozeně vypnutá a jemná.
Poradí si i se stařeckými skvrnami nebo tmavými flíčky od sluníčka. Je to ale běh na dlouhou trať – taková péče může trvat třeba i 12 týdnů. Kdyby vám pigmenty mezitím nedaly spát, můžete je zamaskovat třeba make-upem s obsahem kyseliny hyaluronové.
Hydratuje rty
Kyselina hyaluronová chrání naše rty přirozeně, ovšem s věkem v našem těle ubývá a rty jsou tak vysušeněnější, svraštělé, plné šupinek a prasklin. Pružnost papulce můžeme dodat hloubkově (injekční aplikací) nebo povrchově, třeba přírodním balzámem na rty.
Pečuje o oči a oční okolí
Víte, proč je lidské oko tak rosolovité? Na svědomí to má právě kyselina hyaluronová. Ta ale kromě samotných očí mazlí i citlivé a namáhané oční okolí, které každý den tiše trpí, zatímco my mžouráme do počítače a telefonu. Udobřit si ho ale můžeme třeba sérem s obsahem kyseliny hyaluronové, které hloubkově hydratuje, žehlí jemné vrásky a mírní napuchlá víčka.
Promazává klouby
Kromě kůže a očí se kyselina hyaluronová přirozeně vyskytuje také v synoviální tekutině kloubů, kde funguje jako lubrikant a tlumič nárazů. Totiž – hydratuje chrupavku, stará se o snadný pohyb a zamezuje tření kloubů. Aby vás nedostatek kyseliny hyaluronové nedostal do kolen, můžete si ji lupnout v podobě doplňků stravy. 🙂 Pacienti s artrózou nebo aktivní sportovci pak sahají po invazivnější formě aplikace kyseliny přímo do kolenního kloubu pomocí injekce.
Formy kyseliny hyaluronové: V čem ji najdeme a jak ji doplnit do těla
1. Krémy, séra, gely a make-upy
Asi 50 % z celkového obsahu kyseliny hyaluronové v lidském těle se nachází v kůži, kde na sebe váže molekuly vody, zadržuje vlhkost a pokožku průběžně vyživuje.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3583886/[/ref] Můžeme tomu ale pomoci třeba máznutím krému nebo séra – a to už ve věku 30 let. V tomto období totiž začíná klesat přirozená hladina kyseliny hyaluronové a do 40. roku zmizí celá polovina.[ref]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3583886/[/ref] Pokožka je po po krémech s kyselinou tak příjemně hebká, že je ve svých poličkách mají dámy i pánové v každém věku. Vyhlazují však hlavně povrchové mimické vrásky.
TIP: Po aplikaci séra vmasírujte do pokožky ještě hydratační krém, abyste kyselinu “uzamkli”, než se z kůže odpaří.
2. Injekce
Odvážlivci a nedočkavci sáhnou po aplikaci kyseliny hyaluronové v injekci. Oproti krému a séru má rychlejší účinek, proniká do hlubších vrstev kůže a poradí si tak i s hlubokými vráskami – kolem očí, úst nebo nosu. Výplň pak vydrží 6–12 měsíců[ref]https://www.annabrandejs.cz/magazin-krasy/omlazeni-pleti/kyselina-hyaluronova-v-kremu-nebo-injekcne-a53[/ref] a cena za jednu takovou sérii injekcí v českých klinikách šplhá průměrně k 6000 Kč.
3. Doplňky stravy (tablety, sirup,…)
Pro “nemazací” typy je to nejpohodlnější způsob, jak doplnit kyselinu hyaluronovou do těla. Stačí lupnout jednu kapsli denně nebo si loknout hyaluronového sirupu. Takové doplňky stravy slibují lépe hydratovanou pokožku, pleť bez vrásek a zdravé fungování kloubů. A pořídíte je bez předpisu. 🙂
Všeho moc škodí
Kyselina hyaluronová je lidskému tělu přirozená, proto alergickou reakci způsobí opravdu výjimečně. Přesto – všeho moc škodí. Předávkování kyselinou hyaluronovou (v injekci, krému i tabletě) může paradoxně způsobit suchost a podráždění. A taky – než začnete s vráskami bojovat – mrkněte se do zrcadla a usmějte se. Vidíte? Vždyť vrásky píšou příběh… 🙂
A jaké jsou vaše zkušenosti s kyselinou hyaluronovou? Budeme rádi, když přispějete třeba do diskuze pod článkem nebo ho rovnou nasdílíte svým přátelům.
Valentýnská kytice. Skrytý hororový byznys a jak se mu vyhnout
98 % květin, které se prodávají v českých květinářstvích, pochází ze zahraničí.[ref]https://www.margit.cz/kytky-jsou-nesmysl/[/ref] Nejčastěji z rozvojových zemí. Kdyby uměly mluvit, vyprávěly by vám, co na vlastní okvětní lístky viděly. Protože ale mluvit nemohou, sesbírali jsme fakta o květinovém byznysu za ně. Než půjdete pro růži do květinářství, zřejmě si to příště dvakrát rozmyslíte…
Sv. Valentýn jsou květinové žně
Proč taháme růže ze záhonu právě teď? Protože na den svatého Valentýna stoupá prodej květin až o 300 %.[ref]https://forbes.cz/nekupujte-na-valentyna-ruze-co-cestovaly-pres-pul-planety-i-v-zimnim-cesku-najdete-nahradu/[/ref] Většina z kytic pochází z Keni, Kolumbie, Ekvádoru a Zimbabwe. Letadla s květinami ale létají do Evropy také ze Zambie, Thajska a Indie. Problém květin z dovozu není “jen” doprava přes půl světa. Gigantický obchod s květinami má na svědomí závažné problémy a utrpení, o kterém většina lidí nemá ani tušení. V dnešním článku na ně chceme upozornit a zároveň dát tipy, kde je možné sehnat kytice v souladu s přírodou i lidmi.
70 % světové produkce květin prochází Holandskem, přestože nemusejí být nutně vypěstovány v Holandsku.”[ref]https://logistika.ihned.cz/c1-66805720-logistiku-rezanych-kvetin-mohou-zmenit-ekologicke-snahy-roste-zajem-o-lokalni-produkci-a-pestitele-se-sdruzuji[/ref]
Thierry Louveau, majitel francouzské pobočky nizozemského giganta FleuraMetz
Pesticidy a další
Obor květinářství používá ohromné množství pesticidů. Květiny totiž nepodléhají přísným předpisům jako potraviny, a tak zahraniční farmy stříkají na květiny pesticidy, fungicidy, fumiganty, insekticidy a herbicidy někdy i každý den. Tyto agrochemikálie ničí půdu, vodu, vzduch a ohrožují zdraví zaměstnanců i lidí v okolí květinových farem.
TIP NA FILM – podívejte se na nizozemský dokumentární film The Blooming Business[ref]Ke zhlédnutí například přes tuto platformu: https://www.journeyman.tv/film/4717[/ref], který nám doporučila Míla Hilgertová z Kytek od potoka.
Zdraví
Některé květinové farmy nehlídají bezpečné pracovní podmínky pro své zaměstnance. Růže a další květiny se tak v těsné blízkosti zaměstnanců bez ochranných pomůcek stříkají pesticidy a dalšími agrochemikáliemi. Některé z nich jsou vysoce toxické. Zaměstnance některých květinových farem proto trápí zdravotní problémy jako jsou ekzémy, zničená kůže, samovolné potraty a další komplikace.[ref]https://radiozurnal.rozhlas.cz/pestovani-ruzi-v-keni-zamorene-prostredi-a-zdravotni-problemy-7190813[/ref] Na některých květinových farmách se dokonce používají látky, které jsou v Evropě a v USA už roky zakázané, protože vědecké studie potvrdily jejich karcinogenitu.[ref]Zpráva World Resources Institute dokládá, že až jedna z pěti chemikálií, které se používají v zemích tzv. třetího světa, je jednou z oněch přísně zakázaných (Chemical inputs, WRI 1998-1999)[/ref] Ženy z květinové farmy v Keni u jezera Naivasha, kterým práce na květinové farmě podlomila zdraví i krásu, jsou z práce vyhozeny bez jakýchkoliv náhrad.
Podle Kenya Flower Council je jen v Keni 127 květinových farem.
Neférové mzdy
I když se v květinovém byznysu v rozvojových zemích točí miliardy, zaměstnanci květinových farem dostávají neadekvátní mzdu. Ročně se jen z Keni vyvezou květiny v hodnotě 400 milionů euro, plat zaměstnanců je kolem 100 dolarů měsíčně, ze kterého nemohou utáhnout nájem, ani uživit svou rodinu.[ref]https://www.aljazeera.com/amp/features/2019/2/14/the-kenyans-who-earn-100-a-month-picking-valentines-day-flowers[/ref] Jsou chyceni v pasti půjček. V Keni je málo pracovních příležitostí, a tak jsou lidé rádi za jakoukoliv práci. I za tu, která trvá od 7 ráno do 11 večer…
Přímo na farmách je zaměstnáno 200 tisíc lidí a odvětví vytváří ještě další 1 milion pracovních míst, takže z obchodu s květinami žijí 4 miliony lidí,“
Clement Tulezi, prezident organizace Kenya Flower Council [ref]https://logistika.ihned.cz/c1-66805720-logistiku-rezanych-kvetin-mohou-zmenit-ekologicke-snahy-roste-zajem-o-lokalni-produkci-a-pestitele-se-sdruzuji[/ref]
Sexuální obtěžování a zneužívání
Většinu nekvalifikované práce v květinovém průmyslu vykonávají ženy. A mnohé z nich se potýkají se sexuálním obtěžováním a zneužíváním. 90 % žen pracujících na květinových farmách v Keni bylo znásilněno svými nadřízenými.[ref]https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/—dgreports/—inst/documents/publication/wcms_630672.pdf[/ref] V ekvádorském květinovém průmyslu zažilo 55 % žen nějaký druh sexuálního obtěžování, téměř 19 % žen bylo svým spolupracovníkem nebo nadřízeným násilím přinuceno k sexuálnímu styku a 10 % žen bylo znásilněno.[refhttps://globallaborjustice.org/[/ref]
Práce dětí
Téměř 20 % z 60 000 zaměstnanců pracujících na květinových farmách v Ekvádoru tvoří děti do 15 let. [ref]KOSOVÁ, Kateřina. Riskantní krása květin: Environmentální a sociálně-ekonomické důsledky květinového průmyslu a informovanost spotřebitelů [online].Brno, 2006 [cit. 2021-02-05]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/wwpqqq/>.Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.Vedoucí práce prof. RNDr. Hana Librová, CSc..[/ref]
Květinové, banánové a kávové farmy jim neříkají pracovníci, ale “pomocníci” (ayudantes).[ref]https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/—ed_protect/—protrav/—safework/documents/instructionalmaterial/wcms_110200.pdf[/ref]
Ale náplň práce a pracovní podmínky jsou pro děti-pracovníky i děti-pomocníky úplně stejné. Mezi běžné úkony dětí patří i stříkání květin pesticidy. Hlavní rizika pro pracující děti v Ekvádoru jsou toxické chemikálie, uštknutí hadem a napadení divokou zvěří.[ref]https://albarrej.wixsite.com/childlatam/post/ecuadorian-roses-child-labor-on-flower-farms[/ref]
I přes snahy mnoha organizací nejhorší formy zneužívání dětské práce stále přetrvávají.[ref]https://www.dw.com/en/ilo-child-labor-in-decline-but-worst-forms-persist/a-17702380[/ref]
Voda
Květinové farmy jsou zpravidla stavěny kolem jezer. Někdy farmy jezera obklopí úplně a tamní obyvatelé mají ztížený nebo omezený přístup k vodě. Protože jedna růže denně spotřebuje na své vypěstování 1,5 litru vody, jezera se rychle zmenšují.[ref]viz film The Blooming Business[/ref] Lidé z okolí přichází nejen o vodu, kterou kontaminují desítky agrochemikálií z květinových farem, ale také o potravu. Ve vysychajících jezerech ubývají ryby a květiny zabírají zemědělskou půdu, která by mohla sloužit pro pěstování jídla. Květinové farmy tak mají významný podíl na zvyšujícím se počtu hladovějících lidí, nedostatku potravin, úbytku vody i odlesňování.[ref]https://climateandcapitalism.com/2011/10/23/in-kenya-flowers-for-europe-reap-hunger-and-destruction/[/ref]
Na vypěstování 1 hektaru růží v Keni je potřeba až 30 000 litrů vody.[ref]https://www.veronica.cz/kvetiny[/ref]
V blízkosti jezera Naivasha se kvůli květinovým farmám zahraničních investorů odehrává ekologická katastrofa.
Doprava
Růže a další květiny cestují tisíce kilometrů letadlem do Holandska na květinovou burzu. Odtamtud putují stovky kilometrů v kamionech do běžných českých květinářství. Neekologická logistika květin se ale netýká jen těch, které přiletěly přes půl světa. Květiny vypěstované ve Francii se posílají do Amsterdamu, kde jsou oceněny na trhu a znovu se do Francie vracejí, někdy dokonce do stejného města.[ref]https://logistika.ihned.cz/c1-66805720-logistiku-rezanych-kvetin-mohou-zmenit-ekologicke-snahy-roste-zajem-o-lokalni-produkci-a-pestitele-se-sdruzuji[/ref]
Proto vznikají platformy lokálních evropských květin (Flowers From the Farm, Fleurs d’Ici,…). V západní Evropě a v Itálii poptávka po lokálních rostlinách (“slow flower”) každým rokem roste.
Francouzští květináři mohou jedním kliknutím objednat z Nizozemí jakoukoliv květinu a druhý den ji mít na pultě svého květinářství. Taková rychlost zatím není v rámci Francie možná.[ref]https://logistika.ihned.cz/c1-66805720-logistiku-rezanych-kvetin-mohou-zmenit-ekologicke-snahy-roste-zajem-o-lokalni-produkci-a-pestitele-se-sdruzuji[/ref]
Pomáhají certifikace?
Stejně jako pro potraviny existují i pro květiny různé certifikace. Pro obchod s květinami se používají certifikace Milieu Programma Sierteelt (MPS), Kenya Flower Council (KFC), Fair Flowers Fair Plants (FFP), Fairness in Flowers, Flower Label Programme (FLP), Florverde, Ethical Trading Initiative, Max Havelaar Foundation a Fairtrade. Dokumentární film The Blooming Business i novináři
však odhalili, že certifikace Fairtrade není v případě farem v Keni 100% zárukou férových podmínek. Ideální je proto vybírat si co nejlokálnější ekologicky pěstované květiny – české nebo ze sousedních zemí.[ref]Ke zhlédnutí například přes tuto platformu: https://www.journeyman.tv/film/4717[/ref] [ref]https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/000203971705200302[/ref]
Řezané květiny v České republice
Rozkvět lokálního pěstování květin za první republiky utlumila válka a poté komunismus. Československé květinářství ožilo v 70. a 80. letech minulého století, po roce 1989 produkce řezaných květin klesala až do úplného vymizení.[ref]https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/kytky-ktere-nikdy-neletely-dostupne-kvetiny-z-louky-a-bez-chemie.A190512_134704_ln-zajimavosti_ele[/ref]
Nízké ceny a široká nabídka druhů převálcovaly všechny tehdejší pěstitele. V posledních letech vzniklo několik českých ekologických květinových farem. Květiny z nich znají obletování hmyzem i ranní rosu. Zájem o ně stále roste – jsou krásné, české a cenově dostupné. Několik z těchto revolučních projektů vám představíme:
Kytky od potoka
Vznikly roku 2014 ze spontánního nápadu Míly Hilgertové osázet několik druhů trvalek na políčku po jejích předcích u potoka. Tím začalo ve Velkých Přílepech u Prahy lokální a zároveň ekologické pěstování květin. Dnes pěstuje tým 9 lidí na 2 polích až 100 druhů květin k řezu v souladu s přírodou, zcela bez chemie, umělých hnojiv, pesticidů i bez vytápěných skleníků.
Oživují pole zdevastovaná konvenčním pěstováním plodin, obnovují krajinu a vytváří tak bezpečné prostředí pro ptáky a další živočichy. Do půdy se vrací život. Vážou netradiční designové kytice a věnce pro všechny příležitosti, pořádají workshopy a mimo sezónu nabízejí krásné nasušené rostliny. Spojují krásu květin s co nejohleduplnějším přístupem k planetě.
Teď si můžete pořídit Zimní kytice z lásky nejen na Valentýna. Ve váze vydrží až 2 měsíce a přes šedivé počasí přinese do domovů barvy jarních, letních i podzimních květů.
Plevel
Je květinářství a výtvarný projekt. Květiny pěstují v obrovské zahradě na kraji zahrádkářské kolonie a také sbírají ty, které rostou všude kolem. Nestydí se za „obyčejné” plevele a luční květiny. Vážou kytice a zdobí nejrůznější místa. Chystají veselky i smuteční vazby. S důvtipem je vystavují k obdivu, jako by byly uměním. Za projektem stojí tři lidé – farmáři, umělci a floristé zároveň. Vše dělají vlastníma rukama, s láskou a respektem k přírodě, lokálně a sezóně. Svými kreativními rozcuchanými vazbami mění představy, jak by měly kytice vypadat.
Green Decor
Vznikli jako první ekologické květinářství u nás a jako jedni z prvních začali upozorňovat a šířit osvětu ohledně fungování globálního květinového byznysu, fair trade květin a lokálního pěstování. Založili vlastní květinovou farmu a spolupracují s dalšími českými zahradníky, což jim umožňuje po většinu roku nabízet místní poctivé kytky.
Jejich cílem je dále prohlubovat povědomí o šetrném květinovém trhu a přinášet kvalitní floristiku založenou na místních květinách po celý rok. Jejich snahou je do 3 až 5 let nabízet celoročně jen lokální a ekologicky vypěstované květiny, na čemž usilovně pracují.
Na Valentýna nabízejí Green Decor dárkové poukazy na nákup během sezóny, věncové předplatné nebo dozdobenou českou hrnkovou květinu (petrklíč, pryskyřník).
Ostatní české ekologické i lokální květiny najdete na podrobné mapě Gabriely Kyšové (projekt Ze záhonku) nebo na mapě Reduca.
5 tipů pro ekologičtější kytice
- Nakupujte květiny od lokálních ekologických pěstitelů.
- V květinářstvích žádejte české květiny nebo organicky certifikované (ekologicky pěstované květiny chrání životní prostředí i zdraví pracovníků).
- Vybírejte květiny podle ročního období (např. cibuloviny na jaře, slunečnice v létě,..).
- Využívejte internetové bazary květin (např. FB skupina Green Swap).
- Sbírejte květiny a větvičky šetrně ve volné přírodě.
- Pěstujte si vlastní kytky.
Věříme, že valentýnská kytice nebo narozeninový pugét by jako symboly lásky, přátelství nebo náklonnosti neměly být spojené s ničením životního prostředí ani lidských životů. V dnešní době už máme tolik možností, jak se radovat z květin a nikomu tím neubližovat. Využijme je.
Pokud vaše milá osoba patří mezi alergiky nebo ji chcete rozmazlit dárkem bez okvětních lístků, krásné a udržitelné potěšení můžete vypátrat i tady:
Pozn. red.: Článek byl aktualizovaný 02/2023, jeho původní verzi pro Econea.cz napsala Katka Kang.
Prosíme, sdílejte informace o hrůzách globálního květinového byznysu pro ochranu přírody i lidských životů:
Neviditelný hazard: 5 rizikových látek, se kterými možná bydlíte i vy. Víme, jak na ně
Řekněme si to na rovinu. Prožít život zcela bez kontaktu s toxickými látkami je pro běžného člověka moderní doby spíše nereálné. Vždyť už kojenci se dnes rodí s rizikovými látkami v těle.[ref]https://obgyn.ucsf.edu/news/toxic-chemicals-pregnant-women-and-their-newborns[/ref] Plnou kontrolu nad svým prostředím sice nemáme, v určitých oblastech každodenního života ale můžeme své zdraví vzít do vlastních rukou. Jak?
Stačí si všímat, informovat se a obklopovat věcmi a produkty, které to s námi myslí skutečně dobře. Dnes touto optikou nakoukneme za domovní dveře. Co když nás totiž naše oáza bezpečí a klidu ve skutečnosti konstantně a tiše zahlcuje toxickými látkami, které podlamují naše zdraví?
Pojďme si společně ukázat na nejčastější chemické strašáky, které s námi potají spolubydlí a zkusme je ze svých příbytků vypakovat bezpečnými alternativami.
Jsme pokusní králíci ve vlastním bytě?
Vědecké výzkumy posledních let upozorňují, že předměty denní potřeby, ale třeba i stavební materiály jsou skrz na skrz prosycené pochybnými toxickými chemikáliemi.[ref]https://arnika.org/nas-byt-v-dobe-jedove[/ref] Barvy, které zdobí stěny našich pokojů, obsahují často dráždivá rozpouštědla, možná i rizikový toluen. V dřevotřísce, ve starých skříních, kobercích, lacích i podlahách se často schovává formaldehyd, bezbarvý plyn a známý lidský karcinogen. Jedovaté látky produkuje i rozžhavená teflonová pánev a dětské hračky z PVC mohou obsahovat určité druhy ftalátů, které mohou způsobovat alergie a podezřelé jsou i z narušování hormonálního systému člověka.[ref]https://zpravy.aktualne.cz/domaci/svetovy-test-jedu-nasel-v-ceske-loznici-nejvic-ftalatu/r~i:article:714147/[/ref]
Celý tým dráždivých složek s oblibou ubytováváme také v kumbálu s úklidovými prostředky a množství znepokojivých látek si denně mažeme na kůži z lahviček kosmetických produktů.
Uf. Nejsme my pokusnými králíky uprostřed nekontrolovaného chemického experimentu?
Co takhle otevřít oči… a okna?
Průšvih tkví hlavně v takzvaném “koktejlovém efektu”. Ani účinky jednotlivých syntetických látek nejsou dostatečně prozkoumané, natož kombinace stovek a tisíců dohromady. Jak na nás a na životní prostředí asi působí konstantní a dlouhodobá přítomnost tolika uměle vytvořených látek? To si zatím nikdo neumí zcela přesně představit, anebo umí, ale neodvažuje se o tom mluvit nahlas. A tak se vše raději tak nějak tutlá…
Jestli se vám zvýšil tep, pojďme ho společně zase zklidnit. Nechceme šířit stres ani paniku, spíš jen otevírat oči… a taky okna. Pravidelné větrání totiž kvalitu vzduchu v bytě výrazně zlepšuje. 🙂
Téma potenciálně škodlivých látek v našich domovech je skutečně obsáhlé. Dnes se proto společně zaměříme na užší oblast, která je nám v Econea.cz nejblíže. Vystopujeme tedy nejčastější toxické látky v kosmetice a drogérii. Které záškodníky si po bytě pravidelně roznášíme při úklidu? A které si pouštíme pod kůži v běžných kosmetických produktech?
Toxické látky v domácnosti – 5 nejčastějších záškodníků
1. Chlór v dezinfekčních úklidových produktech
Známou těkavou látku asi netřeba sáhodlouze představovat. Do českých domovů se propašovala pod víčky bělidel, dezinfekčních prostředků, protiplísňových přípravků i čističů toalet. Má totiž skvělé antibakteriální a antivirotické účinky. Výčet negativ bohužel zabere hned několik řádek.
Bělicí látky na bázi chlóru jsou prokazatelně toxické jak pro člověka, tak pro životní prostředí a vodní organismy.[ref]https://www.ewg.org/guides/substances/14153-SODIUMHYPOCHLORITE/[/ref] Mohou mít na svědomí vracející se chřipky a angíny u dětí. Bělidla a další čisticí produkty mohou poškozovat povrch plicních buněk, a tím způsobovat záněty a umožňovat vznik infekce.[ref]https://oem.bmj.com/content/72/8/602[/ref] Chlór je navíc silná žiravina, která může poškodit kůži a oči.
Pokud tedy doma neprovozujete laboratoř s přísnými hygienickými požadavky, používat přípravky s touto složkou je přinejmenším zbytečné.
Čím nahradit přípravky s chlórem?
I šetrné ingredience mohou docílit těch nejvyšších hygienických požadavků. Dokazuje to třeba britská značka ekodrogerie Bio-D. Jejich dezinfekční čističe navíc neničí užitečné bakterie, které jsou zodpovědné za rozklad splašků, přirozené klima septiků tedy zůstane v harmonii. Mrkněte třeba na tyhle lahvičky s účinnou přírodní dezinfekcí na bázi kyseliny mléčné:
- Čistič a dezinfekce pro dům a zahradu
- Univerzální čistič s dezinfekcí
- Čistič na různé druhy povrchů s dezinfekcí
2. Optické zjasňovače v bělicích pracích prášcích a gelech
Existuje jich několik set. Absorbují UV záření, vyzařují modré světlo, a způsobují tak bělejší dojem. Výrobci je proto s oblibou přidávají do papírových výrobků, textilií i receptur pracích prášků a gelů. Vaši košili přitom ve skutečnosti nijak nevybělí, jen vás donutí si to myslet.
Mohou přitom dráždit kůži, podezřele působí i na reprodukční orgány a riziko představují i pro životní prostředí. Optické zjasňovače jsou rezistentní proti mikrobům, které je mají v čističkách vod odbourávat, velká část jich tak v odpadních vodách zůstává a koluje v přírodě. Tam se hromadí a ohrožují vodní organismy.[ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30866454/[/ref]
Čím bělit bezpečně?
V šetrných prostředcích na praní proto tyto látky nenajdete. Toužíte-li po bělejším tričku, skvěle fungují i přírodní alternativy:
- Nejpřírodnější bělicí prostředek ze všech je slunce. Pokud tedy můžete, bílé prádlo sušte na sluníčku. 🙂
- Jedlá soda BIKA od Tierra Verde podpoří bělost prádla, zároveň zvyšuje účinnost praní.
- Bělicí prostředek a odstraňovač skvrn od Sonettu funguje na kyslíkové bázi a neobsahuje žádné bělicí látky z ropy. K bělení využívá peruhličitan sodný, a je tak nejekologičtější alternativou k bělení prádla na slunci.
3. Tenzidy (např. SLES a SLS) v šamponech a sprcháčích
Povrchově aktivní látky se ve složení často schovávají pod označením aniontové povrchově aktivní látky, kationtové povrchově aktivní látky, amfoterní povrchově aktivní látky a neiontové povrchově aktivní látky. Konkrétní tenzidy ale často na lahvičkách úklidových prostředků nedohledáte. Podle legislativy si je totiž výrobci mohou nechat pro sebe.
Přitom by se nám tuze hodilo vědět, zda se potýkáme například s kontroverzními SLS (sodium lauryl sulphate) či SLES (sodium laureth sulphate nebo sodium lauryl ether sulphate). Jejich výroba je levná, proto je výrobci přímo zbožňují, lidská pokožka však už méně. Chlístáme si je přitom na sebe denně třeba z konvenčních šamponů, sprcháčů, zubních past i mýdel.
Dosavadní výzkum akutní toxicitu ani karcinogenitu u SLS ani SLES neprokázal, proto se dál hojně šíří do všemožných kosmetických lahviček a SLS dokonce akceptuje v přírodní kosmetice i uznávaná certifikace EcoCert. SLES je pak větší průšvihář, váže se k němu totiž riziko kontaminace nečistotami 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny.
Některé lidi přípravky s těmito tenzidy nedráždí, zejména v případě, že se jedná o oplachový produkt používaný v malém množství. SLS i SLES jsou tak oficiálně vnímané jako látky bezpečné, legislativa je nezakazuje, a většina pěnivých výrobků tak dnes obsahuje právě jeden z nich.
Čím mydlit bez rizika?
V Econea.cz jsem k oběma podezřelým tenzidům zaujali postoj předběžné opatrnosti. Ani jeden z nich v našich kosmetických lahvičkách nenačapáte. Hlouběji se do problematiky pěnivých přípravků noříme v tomto blogovém článku. Pokud se tedy tenzidům toužíte podívat na bublinky detailněji, račte zalistovat.
Nebo si kosmetiku bez rizikových tenzidů rovnou osahejte tady v tom regálu:
4. Triklosan v zubních pastách a deodorantech
Tuhle antibakteriální chemickou látku odhalíte ve složení mnoha konvenčních produktů osobní hygieny, hojně třeba v zubních pastách a deodorantech.
Dokáže se hromadit v tukových tkáních člověka a výzkumy naznačují, že může zvýšit antibakteriální rezistenci, a tedy odolnost bakterií vůči antibiotikům.[ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21462230/[/ref] Při testech na zvířatech narušovala endokrinní systém, podobný vliv na hormony může mít tedy i v lidském těle. Tomu se ale nejprve musí věnovat vědecké studie.
Výzkumy navíc prokázaly bioakumulativní vlastnosti triklosanu. Hromadí se tedy i ve vodních zdrojích, může ohrožovat tamější živočichy a v rámci přirozeného koloběhu se potravním řetězcem snadno vloudí zpátky k nám lidem.
Jak se vyhnout triklosanu?
Pokud se vám nechce v obchodě brejlit na složení každého produktu, obraťte se na ověřené výrobce nebo prodejce přírodní kosmetiky. Ti od této pochybné syntetické složky drží ruce pryč stejně jako my.
5. Syntetické parfemace na každém kroku
Syntetické vonné látky se zpravidla vyrábí z ropy a často se získávají při chemickém zpracování uhlí. K jejich výrobě dnes existuje přes 4 000 chemických látek a v jednom produktu se tak na vás mohou sesypat i stovky z nich. Které konkrétně se většinou nedozvíte. Výrobci totiž míchanici syntetických vůní často prohlašují za výrobní tajemství a zákon jim dovoluje vše zamést pod kobereček nicneříkajícího názvu perfume či fragrance.
Ve vonných směsích je navíc často doprovází podpůrné látky jako umělá barviva, konzervanty, chemické UV filtry podezřelé mimo jiné z narušování hormonální rovnováhy a rizikové ftaláty, které mohou vážně ovlivňovat reprodukční funkce, způsobovat alergie a podezřelé jsou i z rakovinotvorby.[ref]https://www.veronica.cz/soubory/studie_kosmetika_cela.pdf[/ref] [ref]https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21155623/[/ref] I tyhle strašidelné látky výrobci maskují pod slůvko perfume, v produktu je tedy spotřebitel nemá šanci odhalit.
Jak si provonět život v režii přírody?
Z výše uvedených důvodů u syntetických parfemací vždy zpozorníme. Detailně zkoumáme hodnoty a přístup výrobců a obracíme se raději k přírodním rostlinným vůním z éterických olejů, které mají navíc aromaterapeutické účinky a pomáhají harmonizovat mysl a emoce. Ekodrogerie, kosmetika ale třeba i vonné svíčky se u nás proto zpravidla chodí navonět do přírody.
Netoxickou domácnost aby člověk pohledal
Pětici zmíněných vyvrhelů berte pouze jako ochutnávku. Syntetických látek, jejichž vliv na zdraví člověka i přírody nám dělá vrásky, je bohužel fůra. Z dalších hojně rozšířených postrachů stojí za pozoronost třeba kontroverzní látka EDTA, soli hliníku, které nás otravují především v deodorantech a antiperspirantech nebo třeba pochybné konzervanty methylisothiazolinone, methylchloroisothiazolinone a benzisothiazolinon.
Pro běžného obyvatele západního světa je dnes domácnost bez jediné varovné látky spíše utopickou představou. Každý si nemůže dovolit ze dne na den vyměnit starý nábytek nebo podlahovou krytinu za nové, přírodní a netoxické alternativy.
Výběr správných úklidových přípravků a kosmetiky, kterou si dennodenně pouštíme k tělu, má ale každý z nás ve vlastních rukou. Pokud tedy můžete, upřednostněte přírodní kosmetiku a ekodrogerii, nebo sáhněte po svaté trojici našich babiček – octu, sodě a citronu. Inspiraci k domácí výrobě univerzálních čističů můžete najít v tomto blogovém článku.
Kromě svého zdraví pomůžete chránit i přírodu. Domov každého z nás je totiž propojen s domovem nás všech – naší planetou. Látky, které odtečou výlevkou z vaší koupelny, totiž nemizí jako Copperfield za závěsem. Všechny se sejdou zpátky v našem životním prostředí. A přirozeným koloběhem se zase vrátí k nám lidem.
Prosíme, sdílejte článek se svými blízkými, třeba jim rozšíří obzory:
Co si pustit do sluchátek? Tipy na nejlepší podcasty o ekologii a udržitelnosti
Podcasty milujeme. Na rozdíl od televize si je můžete užít i mimo obývací pokoj. Jejich výběr je daleko širší a zajímavější, než nabízí TV ovladač. A pokud máte šťastnou ruku, mohou být neskutečně obohacující. A taky u nich nevysedíte důlek v gauči a nekazíte si oči!
V Econea.cz si do uší pouštíme především podcasty s ekologickou tematikou, ale nepohrdneme ani nahrávkami, které nás posouvají k lepší péči o tělo a mysl. Zajímavé a inspirativní tvůrce podcastů jsme nashromáždili do tohoto článku. Doufáme, že vám ušetříme čas strávený hledáním a že mezi nimi najdete zdroj motivace a inspirace.
[Podkást]. Co to vlastně je?
Jeho název údajně vznikl spojením slov iPod a broadcast. MP3 přehrávač od firmy Apple stál totiž u zrodu podcastů a slovo broadcast označuje v angličtině vysílání.
Nejlépe by se dal přirovnat asi k rádiu. Je zadarmo, ale na rozdíl od rádiového vysílání si sami vybíráte jeho obsah a tvořit ho může prakticky kdokoli. Audio seriál na pokračování pak může mít různou délku, od pár minut po několik hodin. Někdy jde o monolog samotného tvůrce, jindy se můžete zaposlouchat do rozhovoru s různými hosty.
Jak si takový podcast pustit?
K poslechu vám stačí mít po ruce počítač, tablet nebo mobil s připojením k internetu. Samotné podcasty pak vyhledáte a přehrajete přes “katalogy” podcastů, třeba iTunes, Google Podcasts, ale prohledat můžete i YouTube. Spousta tvůrců podcastů natáčí i videa, pustit si je můžete proto i tam. Skvělé jsou také aplikace, které si stáhnete do telefonu. Pro jablíčkáře Apple Podcast, skvělá je i apka Spotify.
Dost už bylo napínání. Pojďme se vrhnout na konkrétní podcasty, které nás vzdělávají v oblasti péče o životní prostředí, naši tělesnou schránku i mysl. Rádi si rozšiřujeme obzory i zahraničními tvůrci, čekají vás tedy i tipy na anglické podcasty.
Ekologie
Tady najdete inspirativní hovory o ekologických výzvách moderní doby, cirkulární ekonomice i zero-waste životním stylu.
Z našich luhů:
- Czech Globe Podcast
- Natura Český Rozhlas
- Ekomaniaci
- Křoví
- Envirocast
- Ekonews podcast
- Skoro bezodpadový život
- PODCAST21
- 2050
- Sedmá generace
- Fashion Session
- Slušná firma
English friendly:
- Jane Goodall's Hopecast
- Environmental Insights
- Naturally Speaking
- Greenpeace Podcast
- Today's voice of Conservation Science
- British Ecological Society Journals
- Twenty First Century Imperative
- Sustainbabble
- The Climate Pod
- Sustainable World Radio Podcast
- Future Ecologies
- Green Dreamer
- Muse Ecology
- Backyard Ecology
- Ecobeneficial! Landscape Tips with Kim Eirman
- Big Closets Small Planet: Michael Schragger
- Sustainable(ish)
- A Sustainable Mind
- People Places Planet Podcast
- The Eco Well Podcast
Udržitelnost ve stravování
Odborníci se dnes shodují, že příklon k rostlinné stravě je pro zvrácení globálního oteplování planety jedním ze stěžejních bodů. Téma udržitelného stravování a etického zacházení se zvířaty můžete načerpat z těchto podcastů:
Z našich luhů:
English friendly:
Duševní rozvoj, biohacking a mnoho dalšího
Tyto podcasty od ekologie už lehce vybočují. Některé sahají k duši a jejímu hýčkání, jiné se noří do neurovědy, další vtipně a syrově glosují aktuální palčivá témata. Vyzobali jsme je z mobilů kolegů a kolegyň z našeho týmu. Věříme, že pro vás mohou být také přínosné. 🙂
Z našich luhů:
- Brain We Are
- Žijeme
- Follow Your Magic
- Code of Life Podcast
- Hovory ze země
- Nastav dUŠI
- 4D Pavla Šímy
- Proti proudu
- Brocast
- Mladý podnikatel
- Host Lucie Výborné
- O kousek Blíž
- Prostor mezi myšlenkami
English friendly:
Inspirujme se
Ať už si pustíte do uší cokoli, doufáme, že vám podcasty otevřou nové obzory. Třeba díky nim spatříte pouto mezi vámi a přírodou ještě jasněji, třeba vám pomohou k dalšímu krůčku k udržitelnosti.
Chybí nám v seznamu váš oblíbený podcast? Napište nám ho prosím do komentáře, abychom mohli přehled neustále rozšiřovat. Inspirace není nikdy dost!