Snižovat spotřebu živočišných produktů je v Čechách nyní v módě. Každý rok přibývají rostlinné alternativy mléčných a masných produktů v obchodech, otevírají se nové veganské restaurace a v kavárnách jsou stále častěji na výběr rostlinná mléka. O postupném zařazování rostlinných jídel do jídelníčku i o 100% rostlinné stravě si dnes budeme povídat s Mgr. Pavlou Širokou, výživovou poradkyní a lektorkou. Pavla Široká se věnuje výživovému poradenství na plný úvazek už 10. rokem. Specializuje se na to, jak vyvážit rostlinnou stravu tak, aby v ní nechyběly žádné minerály, vitamíny, aminokyseliny a tuky. Ví, jak plnohodnotně nahradit ryby, ostatní typy masa i mléčné výrobky. Sama se stravuje rostlinně už 13. rokem.

Jaká byla tvá cesta k veganství?

U mě byla spouštěčem láska ke zvířatům. Nechápala jsem, proč je zabíjet. Doma jsme měli ovečky a krůty a já je milovala jako našeho psa. Když je pak rodiče zabili, hrozně jsem křičela, nadávala jim, proč to dělají, a chtěla jim v tom zabránit. I když mi vysvětlovali, že to tak chodí a že potřebujeme jíst maso kvůli zdraví, vzepřela jsem se. Už v patnácti letech jsem přestala jíst “naše zvířata” a postupně i maso z velkochovů. Trvalo přibližně měsíc, než jsem ho úplně vynechala.

Ale pak jsem jej zase začala jíst… Rodiče mi pořád tvrdili, že bez masa budu mít zdravotní problémy, že maso je nutné pro zdraví. A přibližně za půl roku se to opravdu stalo. Na začátku jsem se cítila dobře, ale postupně jsem začala být hrozně unavená, bez energie a maso začala znovu jíst. Cítila jsem, že mi strava bez masa neprospívá, ale škodí. I když jsem zvířata milovala, nedávalo mi smysl ve vegetariánství pokračovat. Postupně jsem si to přeskládala v hlavě tak, abych s masem na talíři dokázala žít, ale nebylo mi z toho dobře…

Naštěstí jsem se v prvním ročníku na vysoké škole na přednášce o velkochovech setkala s Michalem Kolesárem, tehdejším největším aktivistou. Znovu jsem začala zkoumat, jestli jde žít bez masa. Na přednášce bylo hodně lidí, co jedli vegetariánsky nebo vegansky už několik let. Svitla mi naděje, že to přece musí jít, když to oni nějak dokázali. A tak začala moje cesta k veganství. Zjistila jsem, že se musím o rostlinné stravě nejdříve něco naučit, abych na ní mohla být zdravá a neměla po delší době problémy. Během jednoho roku jsem se stala vegetariánkou a poté postupně vegankou. Nejdříve jsem vynechala mléčné výrobky a nakonec vajíčka. Vím, že spousta lidí má podobný příběh jako já. Začnou s rostlinnou stravou a myslí si, že když jí pestře, bude to stačit. Pokud ale začnou mít po čase zdravotní problémy, svedou vinu na stravu. Pokaždé, když změníte stravu, se musíte naučit, na co si dávat pozor.

Lidé mi na našich kurzech říkají, že je na mně vidět, že mě baví přednášet a dělat osvětu. Musím říct, že mě to neuvěřitelně naplňuje! Těším se z každého člověka, který jen trošičku omezí živočišné produkty a pomůže tím tomu, aby se méně ničilo životní prostředí a nezabíjelo tolik zvířat. Už 2 roky pracuji jako lektorka a výživová poradkyně v České veganské společnosti a mám obrovskou radost z toho, že celý náš tým je pragmatický – nemyslíme si, že pouze veganství je jediná správná cesta, ale snažíme se inspirovat co nejvíce lidí, že má také velký smysl živočišné produkty z jídelníčku ubírat (tzv. reduktariánství).

Jaké jsou zdravotní dopady reduktariánství?

Ve studiích se ukazuje, že když jí člověk reduktariánsky = omezuje živočišné produkty a jí je většinou jen 1x týdně, má výrazně lepší zdravotní stav, než lidé kteří jedí maso a živočišné produkty několikrát týdně. Některé věci na sobě poznáte už brzy, do pár týdnů nebo i přímo po jednotlivých jídlech. Budete se cítit plní energie a vitálnější. Zlepší se vám střevní mikroflóra, díky ní budete mít lepší náladu a psychickou odolnost. To vše přináší látky v rostlinných potravinách, které vámi začnou kolovat ve větším množství. Já osobně to vidím na množství energie a na své pleti, lidé mi hádají kolem 27 let a je mi 34.

Dále jsou věci, na které si sice počkáte, ale stojí za to. Dnes většině lidí připadá normální, že v Česku zemře třetina lidí na rakovinu, polovina na srdečně cévní nemoci a že mají stáří plné zdravotních strastí. Postupně se k těmto nemocem projídáme a myslíme si, že pak půjdou snadno zvrátit. Některé ale nejdou. Je potřeba těmto nemocem předcházet.

Jsou lidé, kteří se nechtějí vzdát masa ze svého talíře, ale právě prevence civilizačních chorob je zajímá. Co bys těmto lidem doporučila?

Nemusí maso úplně vynechat i jeho omezení má obrovský význam. Ze všeho nejvíce bych doporučila začít postupnými a jednoduchými kroky. Nejtěžší je začít, pak už je to brnkačka. Například si určete, že pro začátek budete mít dva dny v týdnu rostlinné. Začněte vařit nové recepty, vyzkoušejte různé vege restaurace. Najděte, co vám chutná a co ne. Objevujte suroviny v supermarketech – někomu chutná určitá značka tofu, někomu jinému tempeh, rostlinné burgery nebo čočkové kari. Pak přidávejte další dny v týdnu. Zjistíte, že vás to vlastně vůbec nezatěžuje. Už budete vědět, kde najdete různé suroviny ve vašem obchodě nebo v jakém e-shopu.

Jaké tipy bys dala čtenářům na chutná rostlinná jídla, která si mohou snadno připravit?

Výborná je například cizrna na paprice s rýží. Na rychlou přípravu jsou skvělé už hotové výrobky, třeba Garden gourmet kuřecí nudličky nebo uzený tempeh. Můžete je dát do jakéhokoliv jídla, ve kterém máte rádi kousky kuřete. I když jsou to hotové výrobky, je to vždy zdravější varianta než maso, protože neobsahují cholesterol, nasycené tuky ani hemové železo. Obojí už nemusíte ničím ochucovat, je to výborné do všeho – baget, omáček s rostlinnou smetanou,… Já sama jsem zamilovaná do čerstvé zeleniny. Miluji saláty, dávám si je ke každé večeři. S přáteli si často děláme rostlinné burgery – můžete si udělat buď karbanátek z fazolí, nebo použít hotové ochucené burgerové placičky, např. Sensational burger se prodávají i v iTescu.

V České veganské společnosti vydáváte e-booky, pořádáte semináře a kurzy, píšete články, máte podcast Narovinu, e-shop, nabízíte řadu aktivit pro firmy, sdílíte nejnovější vědecké poznatky, pořádáte soutěž o nejchutnější rostlinné jídlo a máte další aktivity. Po čem je v poslední době největší poptávka?

Díky komunikaci na našich sociálních sítích máme pocit, že lidé jsou nejvíce nadšení, když se objeví nové veganské produkty. I proto jsme se rozhodli rozvíjet inovační program Future Foods, který má podpořit nabídku veganských produktů v České republice. Vydali jsme Průvodce Future Foods pro budoucí podnikatele a startupy. Mezi veganskou i reduktariánskou komunitou také roste zájem o vzdělávání, což se projevuje třeba i na návštěvnosti našich webinářů či na počtu poslechů podcastu Narovinu. V létě také proběhl nový rozsáhlý online kurz pro odborníky – Výživové poradenství se specializací na rostlinnou stravu, o který je obrovský zájem. Nečekali jsme, že se už letní běh kurzu tak naplní.

Asi každý vegetarián nebo vegan se setkal s nechápavými nebo dokonce odmítavými reakcemi lékařů na své stravování a slyšel věty typu: „Jezte alespoň ryby/vajíčka/mléčné výrobky,…” Proto jste vytvořili kurz pro nutriční terapeuty, výživové poradce, trenéry a lékaře?

Ano, většina odborníků v České republice nemá dostatek znalostí o správném sestavení rostlinné stravy. Chtěli jsme to změnit. Do nutričních či zdravotních oborů a kurzů ještě nebyly zavedeny nové vědecké poznatky, nebo toto téma není probíráno podrobně. Často se uvádí pouze statistiky o nejčastějších nutričních deficitech. Přitom tyto nutriční deficity mají snadná řešení. Příkladem jsou omega-3 mastné kyseliny – setkávám se s tím, že si i odborníci myslí, že neexistuje rostlinný zdroj EPA a DHA, že máme v rostlinné říši pouze ALA, přitom i ryby tyto omega-3 získávají z mikrořas. Veganská matka či dítě je tak mohu snadno vstřebat z výtažku z mikrořas, které jsou dnes lehce dostupné. Získají tak stejné množství EPA a DHA jako je v rybách, ale přitom se vyhnou těžkým kovům, které se v rybách kumulují.

Kurz se věnuje bílkovinám, vláknině,  luštěninám, sacharidům, plnohodnotnému nahrazení ryb ve stravě, suplementaci, vápníku, vegetariánství a veganství u těhotných a kojících žen i u dětí. Ta poslední témata jsou asi nejvíce diskutovaná. Jak ses k nim postavila při sestavování kurzu?

Největším problémem je podle mě chybějící odborné vzdělávání pediatrů v oblasti vegetariánské a veganské stravy. Přitom zahraniční zdravotnické instituce uvádějí, že veganské stravování je možné plnohodnotně sestavit pro všechna životní stádia včetně těhotenství, kojení a také u dětí. A proto i tato témata v kurzu podrobně probíráme. Pozvali jsme si českého pediatra, MUDr. Martina Světničku, který dělá výzkum na vegetariánských a veganských dětech. Často se děje, že vege maminky dělají chyby z nedostatečných znalostí specifik rostlinné stravy, ale není moc odborníků, kteří by jim dokázali poradit. Ve své výživové poradně jsem se setkala s tím, že rodiče byli od rostlinné stravy u dětí odrazováni. To samozřejmě vede k problémům, protože matka ve stravě pokračuje, ale nedostane potřebné rady, například o již zmiňované omega-3 “veganské formě ryb”.

Jak hodnotí online kurz první absolventi a absolventky?

Zatím jsme měli letní běh kurzu a teď bude následovat podzimní. Byla jsem nadšená ze zpětných vazeb. Potěšilo mě, že odborníci reagovali na to, které informace pro ně byly nové, nebo ve kterých jsme jim udělali pořádek. Nejsložitější je téma dávkování B12 a spolehlivé krevní testy, protože se stále používají nízké dávky a při testování lékaři běžně používají pouze tzv. vitamín B12, který není spolehlivý.

Kdy začíná další běh online kurzu a kde se mohou lidé hlásit? 

Další běh kurzu začíná 8. října, je možné se hlásit už teď, někteří účastníci se hlásili už v létě. Na podzimní semestr chceme přijmout maximálně 70 účastníků. Už teď je 50 přihlášených, takže je dobré si pospíšit. Popis kurzu i s přihláškou najdete na našem webu zde.

Prosíme, sdílejte rozhovor s dalšími každodenními hridny, třeba i je inspiruje jíst 60x více antioxidantů:

Sdílej

Odešli

Sdílej